Regulace f v propojených soustavách

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Regulace f v propojených soustavách"

Transkript

1 Regulce f v propojených soustvách Zopkování principu primární sekundární regulce f v izolovné soustvě si ukážeme obr.,kde je znázorněn S Slovenské Republiky. Modře jsou vyznčeny bloky, které jsou zřzeny do regulce f. N těchto blocích jsou korektory frekvence I regulátory turbín (reprezentovné měničem nerovnoměrnosti proporciální regulce (nstvuje se sttik regulátoru) měnič středních otáček integrční složk (mění přiřzení výkonu jednotlivým otáčkám) měněny výkony generátorů prcujících v regulci f. rimární regulce n těchto blocích prcuje utomticky n zákldě odchylky f vznikjící v síti. f CENTRÁLNÍ REULÁTOR f k I f k I ž Ci f k I ž T I ž T T ž 400 kv vedeni vedení 220 kv vedeni vedení 0 kv vedeni vedení Měření n 400 kv hrničních linkách Měření n 220 kv hrničních linkách o odeznění primární regulce zčne působit sekundární regulce vzniklou CE (kvzisttickou frekvenční odchylku) centrální regulátor vyhodnotí pošle impulzy n jednotlivé sekundární regulátory, by zvýšily nebo snížily výkon dodávný do ES. Detilnější provedení regulční smyčky n jednotlivých blocích je vidět n následujícím obrázku:

2 f f n f n S f n - regulční odchylk Ž I T de: s nstvená sttik proporcionální regulátoru výkonu turbíny. Vlstní regulční proces je ptrný z následujícího obrázku:

3 Zvýšením zátěže dojde k přesunu sttické chrkteristiky zátěže z bodu 2 do bodu. rimární regulátory generátorů podle svých sttických chrkteristik dorovnjí výkonovou bilnci do bodu 4. Vlstní regulční proces probíhjí změny výkonů frekvence je vidět n spodním prvém obrázku. o ukončení působení primární regulce zčne působit sekundární regulce, která zvýší výkon generátorů posune jejich sttickou chrkteristiku do bodu. Z grfu jsou vidět jednotlivé výkon poskytnuté v primární sekundární regulci f. ropojené soustvy Soustvy lze propojovt přes DC spojení nebo synchronně C vedením. Tj. tzv. nesynchronním propojením nebo synchronním propojením. Stejnosměrná spojk (DC direct current). Tto zřízení je složeno z usměrňovčů, střídčů, trnsformátorů, filtrů kompenzčních prostředků sloužících k propojení nesynchronně prcujících soustv stejnosměrným přenosem n nulovou vzdálenost. rincipielní jednopólové schém je uvedeno n obrázku: oužívá se v přípdech, kde vlivem dlouhých přenosů nelze zjistit stbilitu provozu nebo pro připojení soustv, které nejsou schopny zjistit stndrdy provozování propojeného provozu, zejmén pk principy solidrity neintervence.

4 Synchronně propojené soustvy Jsou prostřednictvím pomocí mezi-systémových propojení. V Evropě je nejvíce národních soustv je propojeno v systému propojených soustv UCTE (dříve UCTE - zápdní Evrop). V rámci této soustvy je orgnizční jednotk CENTREL (střední Evrop Česko, Slovensko, Mďrsko olsko). Dlší soustvou je NORDEL (severní Evrop). viz. Obrázky v přiložených souborech. Jk bylo řečeno v předcházející přednášce jedn z hlvních výhod je zvýšená kvlit dodávné elektřiny - zejmén stálost frekvence. V této přednášce bude tedy diskutován problemtik Synchronní propojení jednotlivých soustv je zloženo n dvou zákldních principech: princip solidrity princip neintervence Soustv (nebo soustvy) ohrničená mezi-systémovými propojeními musí být schopn regulovt vyráběný výkon tk, by udržovl plánovnou výměnu elektřiny se sousedními přenosovými soustvmi přispívt k regulci frekvence v propojené soustvě. ři obnovování výkonové rovnováhy v příslušné soustvě - oblsti řízení nvzuje sekundární regulce f n primární regulci frekvence tk, by postupně nhrdil výkon, který jí byl poskytnut n principu solidrity v propojené soustvě. Z toho vyplývá, že podmínkou efektivního účinného fungování obou regulcí je jejich vzájemná koordince. rimární sekundární frekvence v propojených soustvách Činnost primární sekundární regulce f v propojených soustvách si ukážeme n příkldu dvou propojených soustv: p ES ES 2 které jsou propojeny jedním vedení (přeshrničním vedení). ředpokládejme že v ustáleném stvu regulční oblst dodává do regulční oblsti 2 výkon p. Dále předpokládejme, že v regulční oblsti 2 došlo k nárůstu ztíženi. Důsledkem toho bude sníženi frekvence v obou soustvách, což ktivuje primární regulci n všech elektrárnách zároveň se změní přenášený výkon mezi regulčními oblstmi. Sekundární regulce v regulční oblsti nám dále zvýší přenášený výkon, čím můžeme překročit mximálně dovolený přenášený výkon, který je možné přenášet po propojovcím vedení. Tk může být ohrožen stbilit provozu tím dojít i k hvrijnímu odpojeni mezi-systémového vedeni. Tkovýmto stvům, které by nám z hledisk působení sekundární regulce mohly spolehlivost provozu zhoršit, se snžíme pochopitelně zbránit. roto je v propojených soustvách zchováván princip neintervence, tj. konečné vyregulování frekvence n jmenovitou hodnotu musí být provedeno soustvou ve které došlo k porušení výkonové bilnce. Tím je zároveň dodržen dojednná hodnot dodávného výkonu ze soustvy do soustvy 2. roto musí být permnentně měřen výkon mezi soustvmi jeho hodnot vyhodnocován v centrálních regulátorech sekundární regulce frekvence jednotlivých soustv (C re grid control).

5 rovedení v jednotlivých soustvách je ptrné z obrázku ES Slovensk, kde jsou měřeny výkony v jednotlivých propojovcích vedeních. ozn. v následujícím obrázku je ještě kromě utomtických regulátorů frekvence ještě nkreslen princip utomtická regulce (primární) npětí (VR utomtic voltge regultion) v jednotlivých soustvách. Je utonomní, v kždé soustvě prcuje nezávisle n druhé soustvě. Jednotlivé regulční elektrárny dorovnávjí regulátor hodnotu npětí v referenčním uzlu n jmenovitou hodnotu. Regulátory vyhodnotí regulční odchylku (kvzisttickou CE), která má hodnotu. de: CE = f odchylk od jmenovité frekvence konstnt regulátoru [MW/Hz] odmínkou správného fungování regulátoru je, by konstnt byl n stven n hodnotu odpovídjící výkonovému číslu dné soustvy, který je dáno součtem výkonových čísel jednotlivých elektrárenských bloků zřzených do primární regulce f: de. λ = 00 δ f n n δ je sttik primárních regulátorů f - [%] onstnt regul8toru se podle prvidel propojen7ch soustv v UCTE nstvuje n hodnotu, λ. rostřednictvím komunikčních knálů jsou posílány impulzy n elektrárny které jsou zřzeny do sekundární regulce f, by dorovnly výkon v příslušné soustvě, tk by byl dodržen referenční hodnot výkonu (dohodnutá) mezi soustvmi.

6 Nstvení konstnty sekundárního regulátoru musí být provedeno tk, by se co nejvíce blížil hodnotě výkonového čísl soustvy. Dále musí být slděn dynmik sekundární primární regulce tk, by sekundární regulční děj proběhl ž po odeznění primární Vlstní provedení regulce frekvence přenášených výkonů (sld mezi soustvmi) je n zákldě síťových chrkteristik. Smotný regulátor prcuje podle metody síťových chrkteristik. Regulce frekvence metodou síťových chrkteristik v propojených soustvách. Tto metod spočívá v tom, že regulční odchylk sekundárního regulátoru CE je tvořen součtem dvou složek - odchylky frekvence od zdné hodnoty násobené konstntou odchylkou předávných výkonů od plánovné hodnoty. okud nstvená konstnt odpovídá přesně výkonovému číslu regulovné soustvy, nereguje regulátor při vzniku výkonové nerovnováhy mimo regulovnou soustvu, tím je zjištěn princip neintervence. roces sekundární regulce f je relizován vysíláním žádné hodnoty výkonu ze sekundárního regulátoru n regulční bloky. Činnost sekundární regulce f by měl obnovit zdné hodnoty frekvence předávných výkonů (CE=0) do 5 min. od vzniku nerovnováhy. Vyregulovní poruchy si pro jednoduchost ukážeme n opět dvou propojených soustvách přibližně stejné velkosti. okud je výkonový rozdíl soustv řádově odlišný, tk výpdky v mlá soustvě prkticky velkou soustvu ovlivní málo. Regulční odchylk regulátoru turbíny je dán: = + ž - = - f S f d = - k - T r dt n n [MW;MW, min]

7 = V = V V b V d d ž ž I I f. r f. r r r f f f n f f f n ) Regulční proces primární regulce při výpdku výkonu zdrojů v soustvě n hodnotě b Výpočet je proveden n principu solidrity, tj. při výpdku v soustvě zdroje o velkosti. je sníženi frekvence úměrné součtu výkonových čísel jednotlivých soustv. okles zjistíme ze vzthu: de: f = =. [] + = + Je součet výkonových čísel regulčních oblstí. Výkon ktivovný jednotlivými regulčními oblstmi je dán součtem výkonu, který byl ktivován regulátory primární frekvence v jednotlivých oblstech: V V = = omocí vzthu jímž je definováno výkonové číslo jde vzth přepst: ( ) = f. =. = f V + [2] ( ) = f. =. V = f. [3] + říspěvek primární regulce v propojených soustvách (výkon o který se zvýší výrob v elektrárnách zpojených do primární regulce) V V V ( ) = + = f. + Doszením z f z výrzu [] dostneme:

8 V = ( + ) =. + de: v se rovná výkonu, který ze soustvy vypdnul má výkonovou hodnotu Regulční proces sekundární regulce frekvence v propojených soustvách při výpdku výkonu v soustvě Výpočtem by se měl prokázt princip sekundární regulce v propojených soustvách, tj. princip neintervence. v ES ČR se používá následující znčení: výkon tekoucí ze soustvy se znčí (-) výkon tekoucí do soustvy se znčí (+) Regulátor regulční oblsti pro regulci činného výkonu/frekvence musí byť proporcionálně integrčního chrkteru podle následující rovnice: d = - k - dt [MW;MW, min] Tr ro regulční odchylky sekundárních regulátorův obr. můžeme psát: = - (- V ) f [MW] ro regulční odchylku sekundárního regulátoru v oblsti tedy po úprvě pltí: = V. r de: V - výkon, který ktivovl primární regulce v soustvě ři rovnovážném stvu v soustvě teče výkon ktivovný primární regulcí do míst nedosttku (do soustvy ). N regulátoru můžeme nstvit konstntu regulátoru rovnou výkonovému číslu soustvy r =, potom pltí: =. V V - výkon, který ktivovl primární regulce v soustvě - při rovnovážném stvu v soustvě teče výkon ktivovný primární regulcí do míst nedosttku (do soustvy ) - n regulátoru můžeme nstvit r =, potom pltí: =. V okud f nhrdíme výrzem [] dostáváme: = V +. +

9 Z V použijeme výrz [2], pk můžeme psát:. = +. = V V = Z tohoto výrzu je ptrné, že n výpdek v soustvě nereguje sekundární regulce v soustvě (regulční odchylk =0). ro regulční odchylku v soustvě můžeme psát: = V. r N regulátoru můžeme nstvit r =, potom pltí: =. V f nhrdíme výrzem z rovnice [] dostneme: = V +. + orovnáním s výrzem [3] dostáváme: = V V = Regulční odchylku dosdíme do rovnice sekundárního regulátoru. dostneme: d = k dt Tr = T d β. r o úprvě této rovnice dostáváme: d = β. ( ) ( ) + T r dt dt = + d. β Tr Z poslední rovnice je ptrné, že z určitý čs dojde ke zvýšení výkonu o hodnotu podle nstvených konstnt b T 2) Regulční proces primární regulce při výpdku ztížení b v soustvě ředpokládejme nyní, že v soustvě v soustvě došlo k výpdku spotřeby o výkonové hodnotě b. Tím dojde ke zvýšení frekvence v propojených soustvách: de: f = b = = + b + je součet výkonových čísel jednotlivých regulčních oblstí.

10 Výkon ktivovný jednotlivými regulčními oblstmi v primární regulci pk bude součtem výkonů příspěvků všech elektrárenských bloků, které jsou zpojeny do systému primární regulce: V V = = Tyto výkony lze pomocí vzthu pro výkonové číslo přepst do tvru:.( ) = f. =. = f V + [2] ( ) = f. =. V = f. 2 [3] + Celkový příspěvek primární regulce v propojených soustvách tj. výkon o který se zvýší výrob v elektrárnách zpojených do primární regulce bude: V V V.( ) = + = f + doszením z f z výrzu rovnice [] pk dostneme: V =.( + ) = b + de: v se rovná výkonu, který ze vypdnul ze soustvy má hodnotu b Regulční proces sekundární regulce při výpdku výkonu n strně zátěže v soustvě o hodnotě b Výpočtem by se měl prokázt princip sekundární regulce v propojených soustvách, tj. princip neintervence. ro regulční odchylku sekundárního regulátoru v oblsti pltí: de: =. V r V je výkon, který ktivovl primární regulce v soustvě. V soustvě došlo k výpdku spotřeby (nstne přebytek výkonu), primární regulce zčne snižovt výkon přebytečný výkon teče do soustvy. N regulátoru můžeme nstvit r =, potom pltí: =. V okud kvzisttickou regulční odchylku f nhrdíme výrzem [] dostáváme: b V. = + + z V můžeme dosdit výrz [2], pk můžeme psát: =.. = V + V =

11 z tohoto výrzu je ptrné, že n výpdek v soustvě nereguje sekundární regulce v soustvě (regulční odchylk sekundárních regulátorů je =0) ro regulční odchylku v soustvě můžeme psát: = V. r N regulátoru můžeme nstvit r =, potom pltí: =. V Ζ f opět nhrdíme výrzem z rovnice [] čímž dostneme: b V. = + + orovnáním s výrzem [3] dostáváme: = V + V = b Regulční odchylku dosdíme do rovnice sekundárního regulátoru: d dostneme: = k. dt Tr d = β.b b dt Tr o úprvě této rovnice dostáváme: =.b b dt T d β r d =. β + Tr Z poslední rovnice je ptrné, že z určitý čs dojde ke zvýšení výkonu o hodnotu podle nstvených konstnt b T.

S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006

S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006 8. ELEKTRICKÉ STROJE TOČIVÉ rčeno pro posluchče bklářských studijních progrmů FS S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslv Stýskl, Ph.D., únor 6 Řešené příkldy Příkld 8. Mechnické chrkteristiky Stejnosměrný

Více

Propojené elektrizační soustavy

Propojené elektrizační soustavy Propojené elektrizační soustavy Ivan Petružela 2006 LS X15PES - 7. Propojené elektrizační soustavy 1 Osnova Opakování zajištění stability pomocí regulace otáček (frekvence) Propojené soustavy princip solidarity

Více

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce. Logritmické rovnice Jsou to rovnice, které oshují neznámou neo výrz s neznámou jko rgument ritmické funkce. Zákldní rovnice, 0 řešíme pomocí vzthu. Složitější uprvit n f g potom f g (protože ritmická funkce

Více

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie:

Více

Laboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav:

Laboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav: Truhlář Michl 7.. 005 Lbortorní práce č.8 Úloh č. 7 Měření prmetrů zobrzovcích soustv: T = ϕ = p = 3, C 7% 99,5kP Úkol: - Změřte ohniskovou vzdálenost tenké spojky přímou Besselovou metodou. - Změřte ohniskovou

Více

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem Příkld 22 : Kpcit rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem Předpokládné znlosti: Elektrické pole mezi dvěm nbitými rovinmi Příkld 2 Kpcit kondenzátoru je

Více

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2.

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2. 7 Komplexní čísl 71 Komplexní číslo je uspořádná dvojice reálných čísel Komplexní číslo = 1, ) zprvidl zpisujeme v tzv lgebrickém tvru = 1 + i, kde i je imginární jednotk, pro kterou pltí i = 1 Číslo 1

Více

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření.

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření. Úloh č. 9 je sestven n zákldě odkzu n dv prmeny. Kždý z nich přistupuje k stejnému úkolu částečně odlišnými způsoby. Níže jsou uvedeny ob zdroje v plném znění. V kždém z nich jsou pro posluchče cenné inormce

Více

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE Formulce: Nším cílem je určit přibližnou hodnotu určitého integrálu I() = () d, kde předpokládáme, že unkce je n intervlu, b integrovtelná. Poznámk: Geometrický význm integrálu I()

Více

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU ZDENĚK ŠIBRAVA 1. Obecné řešení lin. dif. rovnice 2.řádu s konstntními koeficienty 1.1. Vrice konstnt. Příkld 1.1. Njděme obecné řešení diferenciální rovnice (1) y

Více

1. Vznik zkratů. Základní pojmy.

1. Vznik zkratů. Základní pojmy. . znik zkrtů. ákldní pojmy. E k elektrizční soustv, zkrtový proud. krt: ptří do ktegorie příčných poruch, je prudká hvrijní změn v E, je nejrozšířenější poruchou v E, při zkrtu vznikjí přechodné jevy v

Více

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A Souhrn zákldních výpočetních postupů v Ecelu probírných v AVT 04-05 listopd 2004. Řešení soustv lineárních rovnic Soustv lineárních rovnic ve tvru r r A. = b tj. npř. pro 3 rovnice o 3 neznámých 2 3 Hodnoty

Více

Ohýbaný nosník - napětí

Ohýbaný nosník - napětí Pružnost pevnost BD0 Ohýbný nosník - npětí Teorie Prostý ohb, rovinný ohb Při prostém ohbu je průřez nmáhán ohbovým momentem otáčejícím kolem jedné z hlvních os setrvčnosti průřezu, obvkle os. oment se

Více

26. listopadu a 10.prosince 2016

26. listopadu a 10.prosince 2016 Integrální počet Přednášk 4 5 26. listopdu 10.prosince 2016 Obsh 1 Neurčitý integrál Tbulkové integrály Substituční metod Metod per-prtes 2 Určitý integrál Geometrické plikce Fyzikální plikce K čemu integrální

Více

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou MĚŘENÍ PARAMETRŮ OPTICKÝCH SOUSTAV Zákldním prmetrem kždé zobrzovcí soustvy je především její ohnisková vzdálenost. Existuje několik metod k jejímu určení le téměř všechny jsou ztíženy určitou nepřesností

Více

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2) 5.3 Řešené příkldy Příkld 1: U prutu kruhového průřezu o průměrech d d b, který je ztížen kroutícími momenty M k1 M k2 (M k2 = 2M k1 ), viz obr. 1, vypočítejte rekční účinek v uložení prutu, vyšetřete

Více

STEJNOSMĚRNÉ STROJE. Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů. 1. Úvod

STEJNOSMĚRNÉ STROJE. Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů. 1. Úvod 1. Úvod Stejnosměrné stroje jsou historicky nejstršími elektrickými stroji nejprve se používly jko generátory pro výrobu stejnosměrného proudu. V řdě technických plikcí byly tyto V součsné době se stejnosměrné

Více

STEJNOSMĚRNÉ STROJE (MOTORY) Princip činnosti motoru, konstrukční uspořádání, základní vlastnosti

STEJNOSMĚRNÉ STROJE (MOTORY) Princip činnosti motoru, konstrukční uspořádání, základní vlastnosti STEJNOSĚRNÉ STROJE (OTORY) Princip činnosti motoru, konstrukční uspořádání, zákldní vlstnosti Obr. 1. Směr siločr budicího (sttorového) obvodu stejnosměrného stroje Obr. 2. Směr proudu kotevního (rotorového)

Více

Příloha č. 1. Obchodní podmínky. Revize 10 leden 2009

Příloha č. 1. Obchodní podmínky. Revize 10 leden 2009 Operátor trhu s elektřinou,.s. 186 00 Prh 8 Příloh č. 1 Smlouvy o zúčtování odchylek Smlouvy o přístupu n orgnizovný krátkodobý trh s elektřinou Smlouvy o přístupu n vyrovnávcí trh s regulční energií Smlouvy

Více

1.1 Numerické integrování

1.1 Numerické integrování 1.1 Numerické integrování 1.1.1 Úvodní úvhy Nším cílem bude přibližný numerický výpočet určitého integrálu I = f(x)dx. (1.1) Je-li znám k integrovné funkci f primitivní funkce F (F (x) = f(x)), můžeme

Více

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS STEJNOSĚRNÉ STROJE Určeno pro posluchče bklářských studijních progrmů FS 1. Úvod 2. Konstrukční uspořádání 3. Princip činnosti stejnosměrného stroje 4. Rozdělení stejnosměrných strojů 5. Provozní vlstnosti

Více

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice. 17.3. Řeš v R rovnici: 3 + 9 + 27 = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice. 17.3. Řeš v R rovnici: 3 + 9 + 27 = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t 7. EXPONENCIÁLNÍ ROVNICE 7.. Řeš v R rovnice: ) 5 b) + c) 7 0 d) ( ) 0,5 ) 5 7 5 7 K { } c) 7 0 K d) ( ) b) + 0 + 0 K ( ) 5 0 5, 7 K { 5;7} Strtegie: potřebujeme zíkt tkový tvr rovnice, kd je n obou trnách

Více

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela zpětná vazba, stabilita a oscilace

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela zpětná vazba, stabilita a oscilace Jiří Petržel zpětná vzb, stbilit oscilce zpětná vzb, stbilit oscilce zpětnou vzbou (ZV) přivádíme záměrněčást výstupního signálu zpět n vstup ZV zásdně ovlivňuje prkticky všechny vlstnosti dného zpojení

Více

Měření rozlišovací schopnosti optických soustav

Měření rozlišovací schopnosti optických soustav F Měření rozlišovcí schopnosti optických soustv Úkoly :. Měření rozlišovcí schopnosti fotogrfických objektivů v závislosti n clonovém čísle. Měření hloubky ostrosti fotogrfických objektivů v závislosti

Více

x + F F x F (x, f(x)).

x + F F x F (x, f(x)). I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných

Více

I. termodynamický zákon

I. termodynamický zákon řednášk 4 I. termodynmický zákon I. termodynmický zákon jkožto nejobecnější zákon zchování energie je jedním ze zákldních stvebních kmenů termodynmiky. této přednášce zopkujeme znění tohoto zákon n jeho

Více

P2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách

P2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách P Číselné soustvy, jejich převody operce v čís. soustvách. Zobrzení čísl v libovolné číselné soustvě Lidé využívjí ve svém životě pro zápis čísel desítkovou soustvu. V této soustvě máme pro zápis čísel

Více

Domácí telefony DT 93

Domácí telefony DT 93 Domácí telefony DT 93 4FP 110 51-55 4FP 110 73-74 OBSAH: I. Provedení možnosti použití DT93 strn 1 Obr.1 Schém DT 4FP 110 51 DT93 strn 1 Obr.2 Schém DT 4FP 110 52 DT93 strn 1 Obr.3 Schém DT 4FP 110 53

Více

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic ..9 Grfické řešení rovnic nerovnic Předpokldy: 0, 06 Př. : Řeš početně i grficky rovnici x + = x. Početně: Už umíme. x + = x x = x = K = { } Grficky: Kždá ze strn rovnice je výrzem pro lineární funkci

Více

13. Exponenciální a logaritmická funkce

13. Exponenciální a logaritmická funkce @11 1. Eponenciální logritmická funkce Mocninná funkce je pro r libovolné nenulové reálné číslo dán předpisem f: y = r, r R, >0 Eponent r je konstnt je nezávisle proměnná. Definičním oborem jsou pouze

Více

Elektroenergetika 1. Přenosová a distribuční soustava

Elektroenergetika 1. Přenosová a distribuční soustava Přenosová a distribuční soustava Přenosová soustava Soubor vedení a zařízení 400 kv, 220 kv a vybraných vedení a zařízení 110 kv sloužící pro přenos elektřiny pro celé území ČR a k propojení s elektrizačními

Více

Téma 25. Obrázek 1. (a) mechanická char.; (b) momentová char.; (c) řízení rychlosti

Téma 25. Obrázek 1. (a) mechanická char.; (b) momentová char.; (c) řízení rychlosti Tém 25 Jn Bednář bednj1@fel.cvut.cz mechnická chrkteristik n=f(m) závislost rychlosti n n elektromgnetickém momentu M vznikjícím ve stroji vzájemným působením vinutí protékných proudem mgnetických polí,

Více

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA 1.1. Matice

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA 1.1. Matice Lineární lgebr LINEÁRNÍ LGEBR Mtice Zákldní pojmy Mticí typu m/n nzýváme schém mn prvků, které jsou uspořádány do m řádků n sloupců: n n m/n = = = ( ij ) m m mn V tomto schémtu pro řádky sloupce užíváme

Více

10. Nebezpečné dotykové napětí a zásady volby ochran proti němu, ochrana živých částí.

10. Nebezpečné dotykové napětí a zásady volby ochran proti němu, ochrana živých částí. 10. Nebezpečné dotykové npětí zásdy volby ochrn proti němu, ochrn živých částí. Z hledisk ochrny před nebezpečným npětím rozeznáváme živé neživé části elektrického zřízení. Živá část je pod npětím i v

Více

třecí síla (tečná vazba podložky) F normálová reakce podložky výsledná reakce podložky Podmínky rovnováhy:

třecí síla (tečná vazba podložky) F normálová reakce podložky výsledná reakce podložky Podmínky rovnováhy: SPŠ VOŠ KLADO SAIKA - PASIVÍ ODPORY PASIVÍ ODPORY Při vzájemném pohybu těles vznikjí v reálných vzbách psivní odpory, jejichž práce se mění v teplo. Psivní odpory předstvují ztráty, které snižují účinnost

Více

Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra

Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra Definice: Soubor A ( i j ) Mtice 11 12 1n 21 22 2n m 1 m2 prvků z těles T (tímto tělesem T bude v nší prxi nejčstěji těleso reálných čísel R resp těleso rcionálních čísel Q či těleso komplexních čísel

Více

Potenciometrie. Elektrodový děj je oxidačně-redukční reakce umožňující přenos náboje mezi fázemi. Např.:

Potenciometrie. Elektrodový děj je oxidačně-redukční reakce umožňující přenos náboje mezi fázemi. Např.: Potenciometrie Poločlánek (elektrod) je heterogenní elektrochemický systém tvořeny lespoň dvěm fázemi. Jedn fáze je vodičem první třídy vede proud prostřednictvím elektronů. Druhá fáze je vodičem druhé

Více

Logaritmické rovnice I

Logaritmické rovnice I .9.9 Logritmické rovnice I Předpokldy: 95 Pedgogická poznámk: Stejně jko u eponenciálních rovnic rozkldů n součin bereme ritmické rovnice jko nácvik výběru metody. Sestvujeme si rzenál metod n konci máme

Více

2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman

2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman STEJNOSĚRNÉ STROJE 1. Princip činnosti stejnosměrného stroje 2. Rekce kotvy komutce stejnosměrných strojů 3. Rozdělení stejnosměrných strojů 4. Stejnosměrné generátory 5. Stejnosměrné motory 2002 Ktedr

Více

Stanovení disociační konstanty acidobazického indikátoru. = a

Stanovení disociační konstanty acidobazického indikátoru. = a Stnovení disociční konstnty cidobzického indikátoru Teorie: Slbé kyseliny nebo báze disociují ve vodných roztocích jen omezeně; kvntittivní mírou je hodnot disociční konstnty. Disociční rekci příslušející

Více

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami:

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami: Truhlář Michl 3 005 Lbortorní práce č 6 Úloh č 5 p 99,8kP Měření odporu, indukčnosti vzájemné indukčnosti můstkovými metodmi: Úkol: Whetstoneovým mostem změřte hodnoty odporů dvou rezistorů, jejich sériového

Více

ŘEŠENÍ JEDNODUCHÝCH LOGARITMICKÝCH ROVNIC. Řešme na množině reálných čísel rovnice: log 5. 3 log x. log

ŘEŠENÍ JEDNODUCHÝCH LOGARITMICKÝCH ROVNIC. Řešme na množině reálných čísel rovnice: log 5. 3 log x. log Řešme n množině reálných čísel rovnice: ) 6 b) 8 d) e) c) f) ŘEŠENÍ JEDNODUCHÝCH LOGARITMICKÝCH ROVNIC Co budeme potřebovt? Chápt definici ritmu. Znát průběh ritmické funkce. Znát jednoduché vět o počítání

Více

VYUŽITÍ CITLIVOSTNÍ ANALÝZY V ELEKTROTECHNICE A ŘÍDÍCÍ TECHNICE - II

VYUŽITÍ CITLIVOSTNÍ ANALÝZY V ELEKTROTECHNICE A ŘÍDÍCÍ TECHNICE - II 8 Informčné utomtizčné technológie v ridení kvlity produkcie Vernár,.-4. 9. 5 VYUŽIÍ CILIVONÍ ANALÝZY V ELEKROECHNICE A ŘÍDÍCÍ ECHNICE - II KÜNZEL Gunnr Abstrkt Příspěvek nvzuje n předchozí utorův článek

Více

Studijní materiály ke 4. cvičení z předmětu IZSE

Studijní materiály ke 4. cvičení z předmětu IZSE ZSE 8/9 Studijní mteriály ke 4 vičení z předmětu ZSE Předkládný studijní mteriál je určen primárně studentům kterým odpdlo vičení dne 4 9 (velikonoční pondělí) Ke studiu jej smozřejmě mohou využít i studenti

Více

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázi zákldní vzdělávání Jroslv Švrček kolektiv Rámcový vzdělávcí progrm pro zákldní vzdělávání Vzdělávcí oblst: Mtemtik její plikce Temtický okruh: Nestndrdní plikční

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220. Název materiálu VY_32_INOVACE / Matematika / 03/01 / 17

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220. Název materiálu VY_32_INOVACE / Matematika / 03/01 / 17 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ07/500/4076 Název školy SOUpotrvinářské, Jílové u Prhy, Šenflukov 0 Název mteriálu VY INOVACE / Mtemtik / 0/0 / 7 Autor Ing Antonín Kučer Oor; předmět, ročník

Více

II. 5. Aplikace integrálního počtu

II. 5. Aplikace integrálního počtu 494 II Integrální počet funkcí jedné proměnné II 5 Aplikce integrálního počtu Geometrické plikce Určitý integrál S b fx) dx lze geometricky interpretovt jko obsh plochy vymezené grfem funkce f v intervlu

Více

Téma 4 Rovinný rám Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám

Téma 4 Rovinný rám Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám Sttik stvebních konstrukcí I.,.ročník bklářského studi Tém 4 Rovinný rám Zákldní vlstnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzvřený rám Ktedr stvební mechniky Fkult stvební, VŠB - Technická

Více

Nosné stavební konstrukce Výpočet reakcí

Nosné stavební konstrukce Výpočet reakcí Stvení sttik 1.ročník klářského studi Nosné stvení konstrukce Výpočet rekcí Reálné ztížení nosných stveních konstrukcí Prut geometrický popis vnější vzy nehynost silové ztížení složky rekcí Ktedr stvení

Více

a i,n+1 Maticový počet základní pojmy Matice je obdélníkové schéma tvaru a 11

a i,n+1 Maticový počet základní pojmy Matice je obdélníkové schéma tvaru a 11 Mticový počet zákldní pojmy Mtice je obdélníkové schém tvru 2...... n 2 22. 2n A =, kde ij R ( i =,,m, j =,,n ) m m2. mn ij R se nzývjí prvky mtice o mtici o m řádcích n sloupcích říkáme, že je typu m/n

Více

VYHLÁŠKA ze dne 6. prosince 2016 o požadavcích na systém řízení

VYHLÁŠKA ze dne 6. prosince 2016 o požadavcích na systém řízení Částk 166 Sbírk zákonů č. 408 / 2016 Strn 6363 408 VYHLÁŠKA ze dne 6. prosince 2016 o poždvcích n systém řízení Státní úřd pro jdernou bezpečnost stnoví podle 236 zákon č. 263/2016 Sb., tomový zákon, k

Více

m n. Matice typu m n má

m n. Matice typu m n má MATE ZS KONZ B Mtice, hodnost mtice, Gussův tvr Mtice uspořádné schém reálných čísel: m m n n mn Toto schém se nzývá mtice typu m řádků n sloupců. m n. Mtice typu m n má Oznčujeme ji A, B,někdy používáme

Více

II. kolo kategorie Z5

II. kolo kategorie Z5 II. kolo ktegorie Z5 Z5 II 1 Z prvé kpsy klhot jsem přendl 4 pětikoruny do levé kpsy z levé kpsy jsem přendl 16 dvoukorun do prvé kpsy. Teď mám v levé kpse o 13 korun méně než v prvé. Ve které kpse jsem

Více

Obsah rovinného obrazce

Obsah rovinného obrazce Osh rovinného orzce Nejjednodušší plikcí určitého integrálu je výpočet oshu rovinného orzce. Zčneme větou. Vět : Je-li funkce f spojitá nezáporná n n orázku níže roven f ( ) d. ;, je osh rovinného orzce

Více

kritérium Návaznost na další dokumenty Dokument naplňující standard

kritérium Návaznost na další dokumenty Dokument naplňující standard 1. CÍLE A ZPŮSOBY ČINNOSTI POVĚŘENÉ OSOBY Dokument obshuje zákldní prohlášení středisk Služby pro pěstouny, do kterého se řdí: poslání, cílová skupin, cíle zásdy, v souldu s kterými je služb poskytován.

Více

VIESMANN VITOPLEX 300 Nízkoteplotní olejový/plynový topný kotel Výkon 90 až 500 kw

VIESMANN VITOPLEX 300 Nízkoteplotní olejový/plynový topný kotel Výkon 90 až 500 kw VIESMANN VITOPLEX 300 Nízkoteplotní olejový/plynový topný kotel Výkon 90 ž 500 kw List technických údjů Obj. čísl ceny: viz ceník VITOPLEX 300 Typ TX3A Nízkoteplotní olejový/plynový topný kotel Tříthový

Více

ÚZEMNÍ STUDIE - LOKALITA ROUDNIČSKÁ HRADEC KRÁLOVÉ k.ú. TŘEBEŠ

ÚZEMNÍ STUDIE - LOKALITA ROUDNIČSKÁ HRADEC KRÁLOVÉ k.ú. TŘEBEŠ ÚZEMNÍ TUDIE - LOKLIT ROUDNIČKÁ HRDEC KRÁLOVÉ k.ú. TŘEBEŠ HLVNÍ PROJEKTNT: ing.rch Krel CHMIED ml. UTOR TVBY : ing.rch Krel chmied ml. ODPOVĚDNÝ PROJEKTNT: ing.rch Krel chmied ml. INVETOR : Mgistrát měst

Více

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti Určitý intgrál Dfinic vlstnosti Má-li spojitá funkc f() n otvřném intrvlu I primitivní funkci F(), pk pro čísl, I j dfinován určitý intgrál funkc f() od do vzthm [,, 7: [ F( ) = F( ) F( ) f ( ) d = (6)

Více

Návrh regulačního systému chlazení

Návrh regulačního systému chlazení Bnkovní institut vysoká škol,. s. Ktedr mtemtiky, sttistiky informčních technologií Návrh regulčního systému chlzení Diplomová práce Autor: Bc. Zbyněk Frýdl, DiS. Informční technologie mngement Vedoucí

Více

( ) 1.5.2 Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

( ) 1.5.2 Mechanická práce II. Předpoklady: 1501 1.5. Mechnická práce II Předpokldy: 1501 Př. 1: Těleso o hmotnosti 10 kg bylo vytženo pomocí provzu do výšky m ; poprvé rovnoměrným přímočrým pohybem, podruhé pohybem rovnoměrně zrychleným se zrychlením

Více

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C 52. ročník mtemtické olympiády Úlohy školní kluzurní části I. kol ktegorie 1. Odtrhneme-li od libovolného lespoň dvojmístného přirozeného čísl číslici n místě jednotek, dostneme číslo o jednu číslici krtší.

Více

Astronomická olympiáda 2010/2011

Astronomická olympiáda 2010/2011 Astronomická olympiád 00/0 Úvod V roce 00 jsme si připomenuli jedno význmné domácí výročí, uplynulo totiž 600 let od vyrobení nejstrších částí pržského orloje. V roce 0 nás tké čeká celá řd stronomických

Více

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1 Přehled zákldních vzorců pro Mtemtiku 1 1. Limity funkcí definice Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, δ > 0 tk, že pro : ( δ, δ), pltí f() ( ɛ, ɛ) Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, c > 0 tk, že pro : > c,

Více

Oxidačně-redukční reakce (Redoxní reakce)

Oxidačně-redukční reakce (Redoxní reakce) Seminář z nlytické chemie idčně-redukční rekce (Redoxní rekce) RNDr. R. Čbl, Dr. Univerzit Krlov v Prze Přírodovědecká fkult Ktedr nlytické chemie Definice pojmů idce částice (tom, molekul, ion) ztrácí

Více

Posuďte oboustranně kloubově uložený sloup délky L = 5 m, který je centricky zatížen silou

Posuďte oboustranně kloubově uložený sloup délky L = 5 m, který je centricky zatížen silou Příkld 1: SPŘAŽEÝ SLOUP (TRUBKA VYPLĚÁ BETOE) ZATÍŽEÝ OSOVOU SILOU Posuďte oboustrnně kloubově uložený sloup délk L 5 m, který je entrik ztížen silou 1400 kn. Sloup tvoří trubk Ø 45x7 z oeli S35 vplněná

Více

Vzorová řešení čtvrté série úloh

Vzorová řešení čtvrté série úloh FYZIKÁLNÍ SEKCE Přírodovědecká fkult Msrykovy univerzity v Brně KORESPONDENČNÍ SEMINÁŘ Z FYZIKY 8. ročník 001/00 Vzorová řešení čtvrté série úloh (5 bodů) Vzorové řešení úlohy č. 1 (8 bodů) Volný pád Měsíce

Více

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU 3. přednášk Vektorová lger Prvoúhlé souřdnice odu v prostoru Poloh odu v prostoru je vzhledem ke třem osám k soě kolmým určen třemi souřdnicemi, které tvoří uspořádnou trojici

Více

PLANETOVÉ PŘEVODY. Pomůcka do cvičení z předmětu Mobilní energetické prostředky Doc.Ing. Pavel Sedlák, CSc.

PLANETOVÉ PŘEVODY. Pomůcka do cvičení z předmětu Mobilní energetické prostředky Doc.Ing. Pavel Sedlák, CSc. PLANETOVÉ PŘEVODY Pomůck do cvičení předmětu Mobilní energetické prostředky Doc.Ing. Pvel Sedlák, CSc. Pro pochopení funkce plnetových převodů jejich kinemtiky je nutné se senámit se ákldy především kinemtikou

Více

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu Geometrické plikce určitého integrálu Osh rovinné olsti Je-li ploch ohrničen křivkou f () osou Při výpočtu oshu tkto omezených rovinných olstí mohou nstt následující zákldní přípd : Nechť funkce f () je

Více

Logaritmická funkce, logaritmus, logaritmická rovnice

Logaritmická funkce, logaritmus, logaritmická rovnice Logritmická funkce. 4 Logritmická funkce, ritmus, ritmická rovnice - získá se jko funkce inverzní k funkci eponenciální, má tvr f: = Pltí: > 0!! * * = = musí být > 0, > 0 Rozlišujeme dv zákldní tp: ) >

Více

II. termodynamický zákon a entropie

II. termodynamický zákon a entropie Přednášk 5 II. termodynmický zákon entropie he lw tht entropy lwys increses holds, I think, the supreme position mong the lws of Nture. If someone points out to you tht your pet theory of the universe

Více

Zkoušku snadno provedeme tak, že do soustavy (1), která je ekvivalentní dané soustavě rovnic, dosadíme příslušné hodnoty s a p.

Zkoušku snadno provedeme tak, že do soustavy (1), která je ekvivalentní dané soustavě rovnic, dosadíme příslušné hodnoty s a p. 1. V oboru reálných čísel řešte soustvu rovnic x 2 xy + y 2 = 7, x 2 y + xy 2 = 2. (J. Földes) Řešení. Protože druhou rovnici můžeme uprvit n tvr xy(x + y) = 2, uprvme podobně i první rovnici: (x + y)

Více

1.2.7 Sbírka příkladů - vozíčky

1.2.7 Sbírka příkladů - vozíčky 7 Sbírk příkldů - vozíčky Předpokldy: 06 Při řešení vozíčků určujeme dvě veličiny: zrychlení soustvy, síly, kterými provázky působí n jednotlivé předměty F Zrychlení soustvy určíme pomocí NZ ze vzorce

Více

MECHANIKA STATIKA. + y. + x. - x. F 4y F4. - y. FRBy. FRAy. Ing. Radek Šebek 2012 A B C D. I a III 3 5 7 D II. B C a b c F1Z F2Z. a 2. a 3. a 4.

MECHANIKA STATIKA. + y. + x. - x. F 4y F4. - y. FRBy. FRAy. Ing. Radek Šebek 2012 A B C D. I a III 3 5 7 D II. B C a b c F1Z F2Z. a 2. a 3. a 4. h MECHNIK + y 2 F Vy F 2y 1 FV V F 1y F 3y F3 3 - x F 1x F 3x F 4x 0 F 2x F 4y F4 F Vx + x F FRy 4 - y FRy F l FRy C D FRy I 2 III 6 V 1 3 5 7 D II 4 IV C c Z Z Ing. Rdek Šeek 2012 MECHNIK 1. OSH 2. MECHNIK

Více

Platné znění schválené usnesením rady města č. 103/2014 ze dne 4. 2. 2014 a radou Městského obvodu Liberec - Vratislavice nad Nisou dne 17. 2.

Platné znění schválené usnesením rady města č. 103/2014 ze dne 4. 2. 2014 a radou Městského obvodu Liberec - Vratislavice nad Nisou dne 17. 2. Pltné znění schválené usnesením rdy měst č. 103/2014 ze dne 4. 2. 2014 rdou Městského obvodu Liberec - Vrtislvice nd Nisou dne 17. 2. 2014 Interní předpis PRO ZŘIZOVÁNÍ SLUŽEBNOSTÍ Čl. 1 Předmět ceny 1.

Více

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru Algerické výrz V knize přírod může číst jen ten, kdo zná jzk, ve kterém je npsán. Jejím jzkem je mtemtik jejím písmem jsou mtemtické vzorce. (Glileo Glilei) Algerickým výrzem rozumíme zápis, ve kterém

Více

3.2. LOGARITMICKÁ FUNKCE

3.2. LOGARITMICKÁ FUNKCE .. LOGARITMICKÁ FUNKCE V této kpitole se dovíte: jk je definován ritmická funkce (ritmus) jké má ákldní vlstnosti; důležité vorce pro práci s ritmickou funkcí; co nmená ritmovt odritmovt výr. Klíčová slov

Více

LOVOSICKÁ 40/440 - PRAHA 9 - PROSEK

LOVOSICKÁ 40/440 - PRAHA 9 - PROSEK Název kce: POLIKLINIKA PROSEK POSUN STOUPAČEK A TOPNÝCH TĚLES PŘI ZATEPLENÍ FASÁD ÁTRIÍ POLIKLINIKA PROSEK LOVOSICKÁ 40/440 - PRAHA 9 - PROSEK Vyprcovl: Vendul Chryprová ČKAIT 0003797 Plňnská 12, Prh 10

Více

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem 2. Funkční řd Studijní text 2. Funkční řd V předcházející kpitole jsme uvžovli řd, jejichž člen bl reálná čísl. Nní se budeme zbývt studiem obecnějšího přípdu, kd člen řd tvoří reálné funkce. Definice

Více

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1 SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1 (Souřdnicové výpočty) 1 ročník bklářského studi studijní progrm G studijní obor G doc Ing Jromír Procházk CSc listopd 2015 1 Geodézie 1 přednášk č7 VÝPOČET SOUŘADNIC JEDNOHO

Více

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}? 1.3.8 Intervly Předpokldy: 010210, 010301, 010302, 010303 Problém Množinu A = { x Z;2 x 5} zpíšeme sndno i výčtem: { 2;3; 4;5} Jk zpst množinu B = { x R;2 x 5}? A =. Jde o nekonečně mnoho čísel (2, 5 všechno

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE. Teorie nekonečných her

DIPLOMOVÁ PRÁCE. Teorie nekonečných her UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA MATEMATICKÉ ANALÝZY A APLIKACÍ MATEMATIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE Teorie nekonečných her Vedoucí diplomové práce: doc. Mgr. Krel Pstor, Ph.D Rok odevzdání:

Více

Hlavní body - magnetismus

Hlavní body - magnetismus Mgnetismus Hlvní body - mgnetismus Projevy mgt. pole Zdroje mgnetického pole Zákldní veličiny popisující mgt. pole Mgnetické pole proudovodiče - Biotův Svrtův zákon Mgnetické vlstnosti látek Projevy mgnetického

Více

Pájený tepelný výměník XB

Pájený tepelný výměník XB Popis Řd tepelných výměníků XB s mědí pájenou deskou je určen k použití v systémech dálkového vytápění (DH) neo chlzení (DC), npříkld pro výrou užitkové teplé vody, jko pomocné topné stnice k oddělení

Více

RPE3-06. Popis konstrukce a funkce HC /2011. Elektromagneticky ovládané rozváděče. Nahrazuje HC /2009

RPE3-06. Popis konstrukce a funkce HC /2011. Elektromagneticky ovládané rozváděče. Nahrazuje HC /2009 Elektromgneticky ovládné rozváděče RE3-06 HC 4010 11/2011 D n 06 p mx 350 br Q mx 80 dm 3 min -1 certifikce CSA D n 06 p mx 320 br 80 dm 3 min -1 Nhrzuje HC 4010 12/2009 4/3, 4/2 rozváděče šoupátkové konstrukce

Více

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa. .. Ojem rotčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí určitého integrálu výpočtem ojemu rotčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si prostudovli zvedení pojmu určitý integrál (kpitol.).

Více

1.1.20 Sbírka na procvičení vztahů mezi veličinami popisujícími pohyb

1.1.20 Sbírka na procvičení vztahů mezi veličinami popisujícími pohyb 1.1.20 Sbírk n procvičení vzhů mezi veličinmi popisujícími pohyb Máme ři veličiny popisující pohyb dv vzhy, keré je spojují nvzájem. s v = Rychlos je změn dráhy z změnu čsu (rychlos říká, jk se v čse mění

Více

Vypínací, frekvenční a regulační plán, vazby a význam pro PPS ČEPS, a.s.

Vypínací, frekvenční a regulační plán, vazby a význam pro PPS ČEPS, a.s. Vypínací, frekvenční a regulační plán, vazby a význam pro PPS ČEPS, a.s. Ing. Miroslav Prokop Vedoucí odboru Hlavní dispečer ČEPS, a.s Seminář AEM Aktualizace vyhlášky o stavech nouze Praha 24.6.2009 Obsah

Více

Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka

Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka Tehniká dokumente ng Lukáš Proházk Tém: hlvní část dokumentu, orázky, tulky grfy 1) Osh hlvní části dokumentu ) Orázky, tulky grfy ) Vzore rovnie Hlvní část dokumentu Hlvní část dokumentu je řzen v následujíím

Více

18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.

18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34. I. Určete integrály proved te zkoušku. Určete intervl(y), kde integrál eistuje... 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 0... 3. 4. 5. 6. 7. e d substituce t = ln ln(ln ) d substituce t = ln(ln ), dt = ln 3 e 4 d substituce

Více

GENEROVÁNÍ VÍCEKANÁLOVÉHO DITHERU

GENEROVÁNÍ VÍCEKANÁLOVÉHO DITHERU GEEROVÁÍ VÍCEKÁLOVÉHO DITHERU Z. ureš, F. Kdlec ČVUT v Prze, Fkult elektrotechnická, ktedr rdioelektroniky bstrkt Při kvntizci zvukových signálů dochází ke vzniku chybového signálu, který ovlivňuje kvlitu

Více

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D M - Příprv n. ápočtový test pro třídu D Autor: Mgr. Jromír JUŘEK Kopírování jkékoliv dlší využití výukového mteriálu je povoleno poue s uvedením odku n www.jrjurek.c. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně

Více

Vliv výroby z obnovitelných zdrojů na stabilitu elektrizační soustavy

Vliv výroby z obnovitelných zdrojů na stabilitu elektrizační soustavy Vliv výroby z obnovitelných zdrojů na stabilitu elektrizační soustavy Petr Horáček 1), Eduard Janeček 2) horacek@fel.cvut.cz, janecek@kky.zcu.cz 1) České vysoké učení v Praze, Fakulta elektrotechnická

Více

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa. .4. Obsh pláště otčního těles.4. Obsh pláště otčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí učitého integálu výpočtem obshu pláště otčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si postudovli

Více

( 5 ) 6 ( ) 6 ( ) Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - matematický přehled

( 5 ) 6 ( ) 6 ( ) Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - matematický přehled řijímcí řízení k. r. / Kompletní znění testových otázek - mtemtický přehled Koš Znění otázky Odpověď ) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správná odpověď. Které číslo doplníte místo otzníku? 8?. Které číslo

Více

montáží směr otáčení při bei Y = 0 V při poloze přepínače 1 resp.0 elektronicky reverzovatelný...

montáží směr otáčení při bei Y = 0 V při poloze přepínače 1 resp.0 elektronicky reverzovatelný... echnický list SF2A-MF Klpkový pohon se zpětným pružinovým chodem, schopný komunikce pro přestvování VZ klpek ve vzduchotechnických klimtizčních zřízeních udov velikost klpky do cc m 2 krouticí moment 2

Více

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku Stvení sttik, 1.ročník klářského studi ýpočet vnitřních sil přímého nosníku nitřní síly přímého vodorovného nosníku prostý nosník konzol nosník s převislým koncem Ktedr stvení mechniky Fkult stvení, ŠB

Více

Nerovnosti a nerovnice

Nerovnosti a nerovnice Nerovnosti nerovnice Doc. RNDr. Leo Boček, CSc. Kurz vznikl v rámci projektu Rozvoj systému vzdělávcích příležitostí pro ndné žáky studenty v přírodních vědách mtemtice s využitím online prostředí, Operční

Více

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA DRUHÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 11. červenec 2012 Název zpracovaného celku: LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA DRUHÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 11. červenec 2012 Název zpracovaného celku: LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM Předmět: Ročník: Vytvořil: Dtum: MATEMATIA DRUHÝ Mgr. Tomáš MAŇÁ 11. červenec 01 Název zrcovného celku: LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM Rovnice s rmetrem obshuje kromě neznámých

Více

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním Limit funkce. Zákldní pojmy Až dosud jsme se zbývli většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrzeními s definičním oborem N. Nyní obrátíme svou pozornost n širší třídu zobrzení. Definice.. Zobrzení f, jehož

Více