Regulace f v propojených soustavách
|
|
- Klára Marešová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Regulce f v propojených soustvách Zopkování principu primární sekundární regulce f v izolovné soustvě si ukážeme obr.,kde je znázorněn S Slovenské Republiky. Modře jsou vyznčeny bloky, které jsou zřzeny do regulce f. N těchto blocích jsou korektory frekvence I regulátory turbín (reprezentovné měničem nerovnoměrnosti proporciální regulce (nstvuje se sttik regulátoru) měnič středních otáček integrční složk (mění přiřzení výkonu jednotlivým otáčkám) měněny výkony generátorů prcujících v regulci f. rimární regulce n těchto blocích prcuje utomticky n zákldě odchylky f vznikjící v síti. f CENTRÁLNÍ REULÁTOR f k I f k I ž Ci f k I ž T I ž T T ž 400 kv vedeni vedení 220 kv vedeni vedení 0 kv vedeni vedení Měření n 400 kv hrničních linkách Měření n 220 kv hrničních linkách o odeznění primární regulce zčne působit sekundární regulce vzniklou CE (kvzisttickou frekvenční odchylku) centrální regulátor vyhodnotí pošle impulzy n jednotlivé sekundární regulátory, by zvýšily nebo snížily výkon dodávný do ES. Detilnější provedení regulční smyčky n jednotlivých blocích je vidět n následujícím obrázku:
2 f f n f n S f n - regulční odchylk Ž I T de: s nstvená sttik proporcionální regulátoru výkonu turbíny. Vlstní regulční proces je ptrný z následujícího obrázku:
3 Zvýšením zátěže dojde k přesunu sttické chrkteristiky zátěže z bodu 2 do bodu. rimární regulátory generátorů podle svých sttických chrkteristik dorovnjí výkonovou bilnci do bodu 4. Vlstní regulční proces probíhjí změny výkonů frekvence je vidět n spodním prvém obrázku. o ukončení působení primární regulce zčne působit sekundární regulce, která zvýší výkon generátorů posune jejich sttickou chrkteristiku do bodu. Z grfu jsou vidět jednotlivé výkon poskytnuté v primární sekundární regulci f. ropojené soustvy Soustvy lze propojovt přes DC spojení nebo synchronně C vedením. Tj. tzv. nesynchronním propojením nebo synchronním propojením. Stejnosměrná spojk (DC direct current). Tto zřízení je složeno z usměrňovčů, střídčů, trnsformátorů, filtrů kompenzčních prostředků sloužících k propojení nesynchronně prcujících soustv stejnosměrným přenosem n nulovou vzdálenost. rincipielní jednopólové schém je uvedeno n obrázku: oužívá se v přípdech, kde vlivem dlouhých přenosů nelze zjistit stbilitu provozu nebo pro připojení soustv, které nejsou schopny zjistit stndrdy provozování propojeného provozu, zejmén pk principy solidrity neintervence.
4 Synchronně propojené soustvy Jsou prostřednictvím pomocí mezi-systémových propojení. V Evropě je nejvíce národních soustv je propojeno v systému propojených soustv UCTE (dříve UCTE - zápdní Evrop). V rámci této soustvy je orgnizční jednotk CENTREL (střední Evrop Česko, Slovensko, Mďrsko olsko). Dlší soustvou je NORDEL (severní Evrop). viz. Obrázky v přiložených souborech. Jk bylo řečeno v předcházející přednášce jedn z hlvních výhod je zvýšená kvlit dodávné elektřiny - zejmén stálost frekvence. V této přednášce bude tedy diskutován problemtik Synchronní propojení jednotlivých soustv je zloženo n dvou zákldních principech: princip solidrity princip neintervence Soustv (nebo soustvy) ohrničená mezi-systémovými propojeními musí být schopn regulovt vyráběný výkon tk, by udržovl plánovnou výměnu elektřiny se sousedními přenosovými soustvmi přispívt k regulci frekvence v propojené soustvě. ři obnovování výkonové rovnováhy v příslušné soustvě - oblsti řízení nvzuje sekundární regulce f n primární regulci frekvence tk, by postupně nhrdil výkon, který jí byl poskytnut n principu solidrity v propojené soustvě. Z toho vyplývá, že podmínkou efektivního účinného fungování obou regulcí je jejich vzájemná koordince. rimární sekundární frekvence v propojených soustvách Činnost primární sekundární regulce f v propojených soustvách si ukážeme n příkldu dvou propojených soustv: p ES ES 2 které jsou propojeny jedním vedení (přeshrničním vedení). ředpokládejme že v ustáleném stvu regulční oblst dodává do regulční oblsti 2 výkon p. Dále předpokládejme, že v regulční oblsti 2 došlo k nárůstu ztíženi. Důsledkem toho bude sníženi frekvence v obou soustvách, což ktivuje primární regulci n všech elektrárnách zároveň se změní přenášený výkon mezi regulčními oblstmi. Sekundární regulce v regulční oblsti nám dále zvýší přenášený výkon, čím můžeme překročit mximálně dovolený přenášený výkon, který je možné přenášet po propojovcím vedení. Tk může být ohrožen stbilit provozu tím dojít i k hvrijnímu odpojeni mezi-systémového vedeni. Tkovýmto stvům, které by nám z hledisk působení sekundární regulce mohly spolehlivost provozu zhoršit, se snžíme pochopitelně zbránit. roto je v propojených soustvách zchováván princip neintervence, tj. konečné vyregulování frekvence n jmenovitou hodnotu musí být provedeno soustvou ve které došlo k porušení výkonové bilnce. Tím je zároveň dodržen dojednná hodnot dodávného výkonu ze soustvy do soustvy 2. roto musí být permnentně měřen výkon mezi soustvmi jeho hodnot vyhodnocován v centrálních regulátorech sekundární regulce frekvence jednotlivých soustv (C re grid control).
5 rovedení v jednotlivých soustvách je ptrné z obrázku ES Slovensk, kde jsou měřeny výkony v jednotlivých propojovcích vedeních. ozn. v následujícím obrázku je ještě kromě utomtických regulátorů frekvence ještě nkreslen princip utomtická regulce (primární) npětí (VR utomtic voltge regultion) v jednotlivých soustvách. Je utonomní, v kždé soustvě prcuje nezávisle n druhé soustvě. Jednotlivé regulční elektrárny dorovnávjí regulátor hodnotu npětí v referenčním uzlu n jmenovitou hodnotu. Regulátory vyhodnotí regulční odchylku (kvzisttickou CE), která má hodnotu. de: CE = f odchylk od jmenovité frekvence konstnt regulátoru [MW/Hz] odmínkou správného fungování regulátoru je, by konstnt byl n stven n hodnotu odpovídjící výkonovému číslu dné soustvy, který je dáno součtem výkonových čísel jednotlivých elektrárenských bloků zřzených do primární regulce f: de. λ = 00 δ f n n δ je sttik primárních regulátorů f - [%] onstnt regul8toru se podle prvidel propojen7ch soustv v UCTE nstvuje n hodnotu, λ. rostřednictvím komunikčních knálů jsou posílány impulzy n elektrárny které jsou zřzeny do sekundární regulce f, by dorovnly výkon v příslušné soustvě, tk by byl dodržen referenční hodnot výkonu (dohodnutá) mezi soustvmi.
6 Nstvení konstnty sekundárního regulátoru musí být provedeno tk, by se co nejvíce blížil hodnotě výkonového čísl soustvy. Dále musí být slděn dynmik sekundární primární regulce tk, by sekundární regulční děj proběhl ž po odeznění primární Vlstní provedení regulce frekvence přenášených výkonů (sld mezi soustvmi) je n zákldě síťových chrkteristik. Smotný regulátor prcuje podle metody síťových chrkteristik. Regulce frekvence metodou síťových chrkteristik v propojených soustvách. Tto metod spočívá v tom, že regulční odchylk sekundárního regulátoru CE je tvořen součtem dvou složek - odchylky frekvence od zdné hodnoty násobené konstntou odchylkou předávných výkonů od plánovné hodnoty. okud nstvená konstnt odpovídá přesně výkonovému číslu regulovné soustvy, nereguje regulátor při vzniku výkonové nerovnováhy mimo regulovnou soustvu, tím je zjištěn princip neintervence. roces sekundární regulce f je relizován vysíláním žádné hodnoty výkonu ze sekundárního regulátoru n regulční bloky. Činnost sekundární regulce f by měl obnovit zdné hodnoty frekvence předávných výkonů (CE=0) do 5 min. od vzniku nerovnováhy. Vyregulovní poruchy si pro jednoduchost ukážeme n opět dvou propojených soustvách přibližně stejné velkosti. okud je výkonový rozdíl soustv řádově odlišný, tk výpdky v mlá soustvě prkticky velkou soustvu ovlivní málo. Regulční odchylk regulátoru turbíny je dán: = + ž - = - f S f d = - k - T r dt n n [MW;MW, min]
7 = V = V V b V d d ž ž I I f. r f. r r r f f f n f f f n ) Regulční proces primární regulce při výpdku výkonu zdrojů v soustvě n hodnotě b Výpočet je proveden n principu solidrity, tj. při výpdku v soustvě zdroje o velkosti. je sníženi frekvence úměrné součtu výkonových čísel jednotlivých soustv. okles zjistíme ze vzthu: de: f = =. [] + = + Je součet výkonových čísel regulčních oblstí. Výkon ktivovný jednotlivými regulčními oblstmi je dán součtem výkonu, který byl ktivován regulátory primární frekvence v jednotlivých oblstech: V V = = omocí vzthu jímž je definováno výkonové číslo jde vzth přepst: ( ) = f. =. = f V + [2] ( ) = f. =. V = f. [3] + říspěvek primární regulce v propojených soustvách (výkon o který se zvýší výrob v elektrárnách zpojených do primární regulce) V V V ( ) = + = f. + Doszením z f z výrzu [] dostneme:
8 V = ( + ) =. + de: v se rovná výkonu, který ze soustvy vypdnul má výkonovou hodnotu Regulční proces sekundární regulce frekvence v propojených soustvách při výpdku výkonu v soustvě Výpočtem by se měl prokázt princip sekundární regulce v propojených soustvách, tj. princip neintervence. v ES ČR se používá následující znčení: výkon tekoucí ze soustvy se znčí (-) výkon tekoucí do soustvy se znčí (+) Regulátor regulční oblsti pro regulci činného výkonu/frekvence musí byť proporcionálně integrčního chrkteru podle následující rovnice: d = - k - dt [MW;MW, min] Tr ro regulční odchylky sekundárních regulátorův obr. můžeme psát: = - (- V ) f [MW] ro regulční odchylku sekundárního regulátoru v oblsti tedy po úprvě pltí: = V. r de: V - výkon, který ktivovl primární regulce v soustvě ři rovnovážném stvu v soustvě teče výkon ktivovný primární regulcí do míst nedosttku (do soustvy ). N regulátoru můžeme nstvit konstntu regulátoru rovnou výkonovému číslu soustvy r =, potom pltí: =. V V - výkon, který ktivovl primární regulce v soustvě - při rovnovážném stvu v soustvě teče výkon ktivovný primární regulcí do míst nedosttku (do soustvy ) - n regulátoru můžeme nstvit r =, potom pltí: =. V okud f nhrdíme výrzem [] dostáváme: = V +. +
9 Z V použijeme výrz [2], pk můžeme psát:. = +. = V V = Z tohoto výrzu je ptrné, že n výpdek v soustvě nereguje sekundární regulce v soustvě (regulční odchylk =0). ro regulční odchylku v soustvě můžeme psát: = V. r N regulátoru můžeme nstvit r =, potom pltí: =. V f nhrdíme výrzem z rovnice [] dostneme: = V +. + orovnáním s výrzem [3] dostáváme: = V V = Regulční odchylku dosdíme do rovnice sekundárního regulátoru. dostneme: d = k dt Tr = T d β. r o úprvě této rovnice dostáváme: d = β. ( ) ( ) + T r dt dt = + d. β Tr Z poslední rovnice je ptrné, že z určitý čs dojde ke zvýšení výkonu o hodnotu podle nstvených konstnt b T 2) Regulční proces primární regulce při výpdku ztížení b v soustvě ředpokládejme nyní, že v soustvě v soustvě došlo k výpdku spotřeby o výkonové hodnotě b. Tím dojde ke zvýšení frekvence v propojených soustvách: de: f = b = = + b + je součet výkonových čísel jednotlivých regulčních oblstí.
10 Výkon ktivovný jednotlivými regulčními oblstmi v primární regulci pk bude součtem výkonů příspěvků všech elektrárenských bloků, které jsou zpojeny do systému primární regulce: V V = = Tyto výkony lze pomocí vzthu pro výkonové číslo přepst do tvru:.( ) = f. =. = f V + [2] ( ) = f. =. V = f. 2 [3] + Celkový příspěvek primární regulce v propojených soustvách tj. výkon o který se zvýší výrob v elektrárnách zpojených do primární regulce bude: V V V.( ) = + = f + doszením z f z výrzu rovnice [] pk dostneme: V =.( + ) = b + de: v se rovná výkonu, který ze vypdnul ze soustvy má hodnotu b Regulční proces sekundární regulce při výpdku výkonu n strně zátěže v soustvě o hodnotě b Výpočtem by se měl prokázt princip sekundární regulce v propojených soustvách, tj. princip neintervence. ro regulční odchylku sekundárního regulátoru v oblsti pltí: de: =. V r V je výkon, který ktivovl primární regulce v soustvě. V soustvě došlo k výpdku spotřeby (nstne přebytek výkonu), primární regulce zčne snižovt výkon přebytečný výkon teče do soustvy. N regulátoru můžeme nstvit r =, potom pltí: =. V okud kvzisttickou regulční odchylku f nhrdíme výrzem [] dostáváme: b V. = + + z V můžeme dosdit výrz [2], pk můžeme psát: =.. = V + V =
11 z tohoto výrzu je ptrné, že n výpdek v soustvě nereguje sekundární regulce v soustvě (regulční odchylk sekundárních regulátorů je =0) ro regulční odchylku v soustvě můžeme psát: = V. r N regulátoru můžeme nstvit r =, potom pltí: =. V Ζ f opět nhrdíme výrzem z rovnice [] čímž dostneme: b V. = + + orovnáním s výrzem [3] dostáváme: = V + V = b Regulční odchylku dosdíme do rovnice sekundárního regulátoru: d dostneme: = k. dt Tr d = β.b b dt Tr o úprvě této rovnice dostáváme: =.b b dt T d β r d =. β + Tr Z poslední rovnice je ptrné, že z určitý čs dojde ke zvýšení výkonu o hodnotu podle nstvených konstnt b T.
Regulace v ES na výroby
Regulce v ES n výroy Regulce v ES n strně výroy Regulce v ES n strně výroy Sttická chrkteristik Regulce v ES n strně výroy regulce více G Regulce v ES n strně výroy korektor frekvence rimární Regulce Úkol
VíceS t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006
8. ELEKTRICKÉ STROJE TOČIVÉ rčeno pro posluchče bklářských studijních progrmů FS S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslv Stýskl, Ph.D., únor 6 Řešené příkldy Příkld 8. Mechnické chrkteristiky Stejnosměrný
Více6. Setrvačný kmitový člen 2. řádu
6. Setrvčný kmitový člen. řádu Nejprve uvedeme dynmické vlstnosti kmitvého členu neboli setrvčného členu. řádu. Předstviteli těchto členů jsou obvody nebo technická zřízení, která obshují dvě energetické
VícePropojené elektrizační soustavy
Propojené elektrizační soustavy Ivan Petružela 2006 LS X15PES - 7. Propojené elektrizační soustavy 1 Osnova Opakování zajištění stability pomocí regulace otáček (frekvence) Propojené soustavy princip solidarity
VíceJsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.
Logritmické rovnice Jsou to rovnice, které oshují neznámou neo výrz s neznámou jko rgument ritmické funkce. Zákldní rovnice, 0 řešíme pomocí vzthu. Složitější uprvit n f g potom f g (protože ritmická funkce
Více(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a
Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie:
Více2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]
- FUNKCE A ROVNICE Následující zákldní znlosti je nezbytně nutné umět od okmžiku probrání ž do konce studi mtemtiky n gymnáziu. Vyždováno bude porozumění schopnost plikovt ne pouze mechnicky zopkovt. Některé
Více1. Vznik zkratů. Základní pojmy.
. znik zkrtů. ákldní pojmy. E k elektrizční soustv, zkrtový proud. krt: ptří do ktegorie příčných poruch, je prudká hvrijní změn v E, je nejrozšířenější poruchou v E, při zkrtu vznikjí přechodné jevy v
VíceLaboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav:
Truhlář Michl 7.. 005 Lbortorní práce č.8 Úloh č. 7 Měření prmetrů zobrzovcích soustv: T = ϕ = p = 3, C 7% 99,5kP Úkol: - Změřte ohniskovou vzdálenost tenké spojky přímou Besselovou metodou. - Změřte ohniskovou
VíceKomplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2.
7 Komplexní čísl 71 Komplexní číslo je uspořádná dvojice reálných čísel Komplexní číslo = 1, ) zprvidl zpisujeme v tzv lgebrickém tvru = 1 + i, kde i je imginární jednotk, pro kterou pltí i = 1 Číslo 1
VícePříklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem
Příkld 22 : Kpcit rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem Předpokládné znlosti: Elektrické pole mezi dvěm nbitými rovinmi Příkld 2 Kpcit kondenzátoru je
VíceURČITÝ INTEGRÁL FUNKCE
URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE Formulce: Nším cílem je určit přibližnou hodnotu určitého integrálu I() = () d, kde předpokládáme, že unkce je n intervlu, b integrovtelná. Poznámk: Geometrický význm integrálu I()
VíceLINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU
LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU ZDENĚK ŠIBRAVA 1. Obecné řešení lin. dif. rovnice 2.řádu s konstntními koeficienty 1.1. Vrice konstnt. Příkld 1.1. Njděme obecné řešení diferenciální rovnice (1) y
Více26. listopadu a 10.prosince 2016
Integrální počet Přednášk 4 5 26. listopdu 10.prosince 2016 Obsh 1 Neurčitý integrál Tbulkové integrály Substituční metod Metod per-prtes 2 Určitý integrál Geometrické plikce Fyzikální plikce K čemu integrální
VíceOhýbaný nosník - napětí
Pružnost pevnost BD0 Ohýbný nosník - npětí Teorie Prostý ohb, rovinný ohb Při prostém ohbu je průřez nmáhán ohbovým momentem otáčejícím kolem jedné z hlvních os setrvčnosti průřezu, obvkle os. oment se
VíceM A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)
5.3 Řešené příkldy Příkld 1: U prutu kruhového průřezu o průměrech d d b, který je ztížen kroutícími momenty M k1 M k2 (M k2 = 2M k1 ), viz obr. 1, vypočítejte rekční účinek v uložení prutu, vyšetřete
VíceSouhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A
Souhrn zákldních výpočetních postupů v Ecelu probírných v AVT 04-05 listopd 2004. Řešení soustv lineárních rovnic Soustv lineárních rovnic ve tvru r r A. = b tj. npř. pro 3 rovnice o 3 neznámých 2 3 Hodnoty
VícePružnost a plasticita II
Pružnost plsticit II. ročník klářského studi doc. In. Mrtin Krejs, Ph.D. Ktedr stvení mechnik Řešení nosných stěn pomocí Airho funkce npětí inverzní metod Stěnová rovnice ΔΔ(, ) Stěnová rovnice, nzývná
VíceSTEJNOSMĚRNÉ STROJE. Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů. 1. Úvod
1. Úvod Stejnosměrné stroje jsou historicky nejstršími elektrickými stroji nejprve se používly jko generátory pro výrobu stejnosměrného proudu. V řdě technických plikcí byly tyto V součsné době se stejnosměrné
VíceJak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:
.. Substituční metod pro určité integrály.. Substituční metod pro určité integrály Cíle Seznámíte se s použitím substituční metody při výpočtu určitých integrálů. Zákldní typy integrálů, které lze touto
VíceSTEJNOSMĚRNÉ STROJE (MOTORY) Princip činnosti motoru, konstrukční uspořádání, základní vlastnosti
STEJNOSĚRNÉ STROJE (OTORY) Princip činnosti motoru, konstrukční uspořádání, zákldní vlstnosti Obr. 1. Směr siločr budicího (sttorového) obvodu stejnosměrného stroje Obr. 2. Směr proudu kotevního (rotorového)
VíceObr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou
MĚŘENÍ PARAMETRŮ OPTICKÝCH SOUSTAV Zákldním prmetrem kždé zobrzovcí soustvy je především její ohnisková vzdálenost. Existuje několik metod k jejímu určení le téměř všechny jsou ztíženy určitou nepřesností
VícePosluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření.
Úloh č. 9 je sestven n zákldě odkzu n dv prmeny. Kždý z nich přistupuje k stejnému úkolu částečně odlišnými způsoby. Níže jsou uvedeny ob zdroje v plném znění. V kždém z nich jsou pro posluchče cenné inormce
VíceUrčeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS
STEJNOSĚRNÉ STROJE Určeno pro posluchče bklářských studijních progrmů FS 1. Úvod 2. Konstrukční uspořádání 3. Princip činnosti stejnosměrného stroje 4. Rozdělení stejnosměrných strojů 5. Provozní vlstnosti
Více( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice. 17.3. Řeš v R rovnici: 3 + 9 + 27 = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t
7. EXPONENCIÁLNÍ ROVNICE 7.. Řeš v R rovnice: ) 5 b) + c) 7 0 d) ( ) 0,5 ) 5 7 5 7 K { } c) 7 0 K d) ( ) b) + 0 + 0 K ( ) 5 0 5, 7 K { 5;7} Strtegie: potřebujeme zíkt tkový tvr rovnice, kd je n obou trnách
VícePříloha č. 1. Obchodní podmínky. Revize 10 leden 2009
Operátor trhu s elektřinou,.s. 186 00 Prh 8 Příloh č. 1 Smlouvy o zúčtování odchylek Smlouvy o přístupu n orgnizovný krátkodobý trh s elektřinou Smlouvy o přístupu n vyrovnávcí trh s regulční energií Smlouvy
Více1.1 Numerické integrování
1.1 Numerické integrování 1.1.1 Úvodní úvhy Nším cílem bude přibližný numerický výpočet určitého integrálu I = f(x)dx. (1.1) Je-li znám k integrovné funkci f primitivní funkce F (F (x) = f(x)), můžeme
VíceTechnická kybernetika. Regulační obvod. Obsah
Akdemický rok 6/7 Připrvil: Rdim Frn echnická kybernetik Anlogové číslicové regulátory Stbilit spojitých lineárních systémů Obsh Zákldní přenosy regulčního obvodu. Anlogové regulátory. Číslicové regulátory.
Vícex + F F x F (x, f(x)).
I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných
VíceI. termodynamický zákon
řednášk 4 I. termodynmický zákon I. termodynmický zákon jkožto nejobecnější zákon zchování energie je jedním ze zákldních stvebních kmenů termodynmiky. této přednášce zopkujeme znění tohoto zákon n jeho
VíceP2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách
P Číselné soustvy, jejich převody operce v čís. soustvách. Zobrzení čísl v libovolné číselné soustvě Lidé využívjí ve svém životě pro zápis čísel desítkovou soustvu. V této soustvě máme pro zápis čísel
Více8. Elementární funkce
Historie přírodních věd potvrzuje, že většinu reálně eistujících dějů lze reprezentovt mtemtickými model, které jsou popsán tzv. elementárními funkcemi. Elementární funkce je kždá funkce, která vznikne
VícePJS Přednáška číslo 4
PJS Přednášk číslo 4 esymetrie v S Řešení nesymetrií je problemtické zejmén u lternátorů, protože díky nesymetriím produkují kompletní spektrum vyšších hrmonických veličiny v souřdném systému d, q,, které
VíceMěření rozlišovací schopnosti optických soustav
F Měření rozlišovcí schopnosti optických soustv Úkoly :. Měření rozlišovcí schopnosti fotogrfických objektivů v závislosti n clonovém čísle. Měření hloubky ostrosti fotogrfických objektivů v závislosti
Víceteorie elektronických obvodů Jiří Petržela zpětná vazba, stabilita a oscilace
Jiří Petržel zpětná vzb, stbilit oscilce zpětná vzb, stbilit oscilce zpětnou vzbou (ZV) přivádíme záměrněčást výstupního signálu zpět n vstup ZV zásdně ovlivňuje prkticky všechny vlstnosti dného zpojení
VíceDomácí telefony DT 93
Domácí telefony DT 93 4FP 110 51-55 4FP 110 73-74 OBSAH: I. Provedení možnosti použití DT93 strn 1 Obr.1 Schém DT 4FP 110 51 DT93 strn 1 Obr.2 Schém DT 4FP 110 52 DT93 strn 1 Obr.3 Schém DT 4FP 110 53
VíceUC485S. PŘEVODNÍK LINKY RS232 na RS485 nebo RS422 S GALVANICKÝM ODDĚLENÍM. Převodník UC485S RS232 RS485 RS422 K1. přepínače +8-12V GND GND TXD RXD DIR
PŘEVODNÍK LINKY RS232 n RS485 neo RS422 S GALVANICKÝM ODDĚLENÍM 15 kv ESD Protected IEC-1000-4-2 Převodník přepínče RS232 RS485 RS422 K1 ' K2 +8-12V GND GND TXD RXD DIR PAPOUCH 1 + gnd Ppouch s.r.o. POPIS
Více2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic
..9 Grfické řešení rovnic nerovnic Předpokldy: 0, 06 Př. : Řeš početně i grficky rovnici x + = x. Početně: Už umíme. x + = x x = x = K = { } Grficky: Kždá ze strn rovnice je výrzem pro lineární funkci
VíceElektroenergetika 1. Přenosová a distribuční soustava
Přenosová a distribuční soustava Přenosová soustava Soubor vedení a zařízení 400 kv, 220 kv a vybraných vedení a zařízení 110 kv sloužící pro přenos elektřiny pro celé území ČR a k propojení s elektrizačními
Více13. Exponenciální a logaritmická funkce
@11 1. Eponenciální logritmická funkce Mocninná funkce je pro r libovolné nenulové reálné číslo dán předpisem f: y = r, r R, >0 Eponent r je konstnt je nezávisle proměnná. Definičním oborem jsou pouze
VíceDERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB0 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE Obsh Derivce... Definice derivce... Prciální derivce... Derivce vektorů... Výpočt derivcí... 3 Algebrická
VíceIntegrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)
Integrální počet - IV. část (plikce n určitý vlstní integrál, nevlstní integrál) Michl Fusek Ústv mtemtiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 9. přednášk z AMA Michl Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) / 4 Obsh
Více6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.
KMA/MAT Přednášk cvičení č. 4, Určitý integrál 6. 7. březn 17 1 Aplikce určitého integrálu 1.1 Počáteční úvhy o výpočtu obshu geometrických útvrů v rovině Úloh 1.1. Vypočtěte obsh obrzce ohrničeného prbolou
Více+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c
) INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem neurčitého integrálu Je dán funkce Pltí všk tké F tk, y pltilo F ( ) f ( ) Zřejmě F ( ), protože pltí, 5,, oecně c, kde c je liovolná kon- stnt f ( ) nším
Více10. Nebezpečné dotykové napětí a zásady volby ochran proti němu, ochrana živých částí.
10. Nebezpečné dotykové npětí zásdy volby ochrn proti němu, ochrn živých částí. Z hledisk ochrny před nebezpečným npětím rozeznáváme živé neživé části elektrického zřízení. Živá část je pod npětím i v
VíceMatice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra
Definice: Soubor A ( i j ) Mtice 11 12 1n 21 22 2n m 1 m2 prvků z těles T (tímto tělesem T bude v nší prxi nejčstěji těleso reálných čísel R resp těleso rcionálních čísel Q či těleso komplexních čísel
Více1. LINEÁRNÍ ALGEBRA 1.1. Matice
Lineární lgebr LINEÁRNÍ LGEBR Mtice Zákldní pojmy Mticí typu m/n nzýváme schém mn prvků, které jsou uspořádány do m řádků n sloupců: n n m/n = = = ( ij ) m m mn V tomto schémtu pro řádky sloupce užíváme
VíceLogaritmické rovnice I
.9.9 Logritmické rovnice I Předpokldy: 95 Pedgogická poznámk: Stejně jko u eponenciálních rovnic rozkldů n součin bereme ritmické rovnice jko nácvik výběru metody. Sestvujeme si rzenál metod n konci máme
VíceTéma 25. Obrázek 1. (a) mechanická char.; (b) momentová char.; (c) řízení rychlosti
Tém 25 Jn Bednář bednj1@fel.cvut.cz mechnická chrkteristik n=f(m) závislost rychlosti n n elektromgnetickém momentu M vznikjícím ve stroji vzájemným působením vinutí protékných proudem mgnetických polí,
VícePůjdu do kina Bude pršet Zajímavý film. Jedině poslední řádek tabulky vyhovuje splnění podmínky úvodního tvrzení.
4. Booleov lger Booleov lger yl nvržen v polovině 9. století mtemtikem Georgem Boolem, tehdy nikoliv k návrhu digitálníh ovodů, nýrž jko mtemtikou disiplínu k formuli logikého myšlení. Jko příkld použijeme
Více2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman
STEJNOSĚRNÉ STROJE 1. Princip činnosti stejnosměrného stroje 2. Rekce kotvy komutce stejnosměrných strojů 3. Rozdělení stejnosměrných strojů 4. Stejnosměrné generátory 5. Stejnosměrné motory 2002 Ktedr
VícePříklad 1 Osově namáhaný prut průběhy veličin
Příkld 1 Osově nmáhný prut průběhy veličin Zdání Oelový sloup složený ze dvou částí je neposuvně ukotven n obou koníh v tuhém rámu. Dolní část je vysoká, m je z průřezu 1 - HEB 16 (průřezová ploh A b =
VíceStavební mechanika, 2.ročník bakalářského studia AST. Téma 4 Rovinný rám
Stvební mechnik,.ročník bklářského studi AST Tém 4 Rovinný rám Zákldní vlstnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzvřený rám Ktedr stvební mechniky Fkult stvební, VŠB - Technická univerzit
Více( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306
7.3.8 Nerovnice pro polorovinu Předpokldy: 736 Pedgogická poznámk: Příkld 1 není pro dlší průěh hodiny důležitý, má smysl pouze jko opkování zplnění čsu při zpisování do třídnice. Nemá smysl kvůli němu
VíceVYUŽITÍ CITLIVOSTNÍ ANALÝZY V ELEKTROTECHNICE A ŘÍDÍCÍ TECHNICE - II
8 Informčné utomtizčné technológie v ridení kvlity produkcie Vernár,.-4. 9. 5 VYUŽIÍ CILIVONÍ ANALÝZY V ELEKROECHNICE A ŘÍDÍCÍ ECHNICE - II KÜNZEL Gunnr Abstrkt Příspěvek nvzuje n předchozí utorův článek
VíceKřivkový integrál prvního druhu verze 1.0
Křivkový integrál prvního druhu verze. Úvod Následující text popisuje výpočet křivkového integrálu prvního druhu. Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT k příprvě n zkoušku. Mohou se v něm
VíceŘEŠENÍ JEDNODUCHÝCH LOGARITMICKÝCH ROVNIC. Řešme na množině reálných čísel rovnice: log 5. 3 log x. log
Řešme n množině reálných čísel rovnice: ) 6 b) 8 d) e) c) f) ŘEŠENÍ JEDNODUCHÝCH LOGARITMICKÝCH ROVNIC Co budeme potřebovt? Chápt definici ritmu. Znát průběh ritmické funkce. Znát jednoduché vět o počítání
VíceStudijní materiály ke 4. cvičení z předmětu IZSE
ZSE 8/9 Studijní mteriály ke 4 vičení z předmětu ZSE Předkládný studijní mteriál je určen primárně studentům kterým odpdlo vičení dne 4 9 (velikonoční pondělí) Ke studiu jej smozřejmě mohou využít i studenti
VíceLaboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami:
Truhlář Michl 3 005 Lbortorní práce č 6 Úloh č 5 p 99,8kP Měření odporu, indukčnosti vzájemné indukčnosti můstkovými metodmi: Úkol: Whetstoneovým mostem změřte hodnoty odporů dvou rezistorů, jejich sériového
VíceStanovení disociační konstanty acidobazického indikátoru. = a
Stnovení disociční konstnty cidobzického indikátoru Teorie: Slbé kyseliny nebo báze disociují ve vodných roztocích jen omezeně; kvntittivní mírou je hodnot disociční konstnty. Disociční rekci příslušející
VíceTéma 5 Rovinný rám. Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám
Stvební mechnik,.ročník bklářského studi AST Tém 5 Rovinný rám Zákldní vlstnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzvřený rám Ktedr stvební mechniky Fkult stvební, VŠB - Technická univerzit
Vícetřecí síla (tečná vazba podložky) F normálová reakce podložky výsledná reakce podložky Podmínky rovnováhy:
SPŠ VOŠ KLADO SAIKA - PASIVÍ ODPORY PASIVÍ ODPORY Při vzájemném pohybu těles vznikjí v reálných vzbách psivní odpory, jejichž práce se mění v teplo. Psivní odpory předstvují ztráty, které snižují účinnost
Více6. Zobrazení δ: (a) δ(q 0, x) obsahuje x i, x i Z. (b) δ(x i, y) obsahuje y j, x i y j P 7. Množina F je množinou koncových stavů.
Vzth mezi reg. výrzy kon. utomty Automty grmtiky(bi-aag) 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty Jn Holu Algoritmus (okrčování): 6. Zorzení δ: () δ(, x) oshuje x i, x i Z. () δ(x i, y) oshuje
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220. Název materiálu VY_32_INOVACE / Matematika / 03/01 / 17
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ07/500/4076 Název školy SOUpotrvinářské, Jílové u Prhy, Šenflukov 0 Název mteriálu VY INOVACE / Mtemtik / 0/0 / 7 Autor Ing Antonín Kučer Oor; předmět, ročník
VíceMETODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání
METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázi zákldní vzdělávání Jroslv Švrček kolektiv Rámcový vzdělávcí progrm pro zákldní vzdělávání Vzdělávcí oblst: Mtemtik její plikce Temtický okruh: Nestndrdní plikční
VíceII. 5. Aplikace integrálního počtu
494 II Integrální počet funkcí jedné proměnné II 5 Aplikce integrálního počtu Geometrické plikce Určitý integrál S b fx) dx lze geometricky interpretovt jko obsh plochy vymezené grfem funkce f v intervlu
VíceLectureIII. April 17, P = P (ρ) = P (ε)
LectureIII April 17, 2016 1 Modely vesmíru I. 1.1 Stvová rovnice Víme již, že k řešení Friedmnnových rovnic je nám zpotřebí znlost stvové rovnice pro příslušnou komponentu, příspívjící k hustotě energie
VíceObecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)
KAPITOLA 13: Numerická integrce interpolce [MA1-18:P13.1] 13.1 Interpolce Obecně: K dné funkci f hledáme funkci ϕ z dné množiny funkcí M, pro kterou v dných bodech x 0 < x 1
VíceTéma 4 Rovinný rám Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám
Sttik stvebních konstrukcí I.,.ročník bklářského studi Tém 4 Rovinný rám Zákldní vlstnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzvřený rám Ktedr stvební mechniky Fkult stvební, VŠB - Technická
VíceVIESMANN VITOPLEX 300 Nízkoteplotní olejový/plynový topný kotel Výkon 90 až 500 kw
VIESMANN VITOPLEX 300 Nízkoteplotní olejový/plynový topný kotel Výkon 90 ž 500 kw List technických údjů Obj. čísl ceny: viz ceník VITOPLEX 300 Typ TX3A Nízkoteplotní olejový/plynový topný kotel Tříthový
VíceVYHLÁŠKA ze dne 6. prosince 2016 o požadavcích na systém řízení
Částk 166 Sbírk zákonů č. 408 / 2016 Strn 6363 408 VYHLÁŠKA ze dne 6. prosince 2016 o poždvcích n systém řízení Státní úřd pro jdernou bezpečnost stnoví podle 236 zákon č. 263/2016 Sb., tomový zákon, k
VíceNosné stavební konstrukce Výpočet reakcí
Stvení sttik 1.ročník klářského studi Nosné stvení konstrukce Výpočet rekcí Reálné ztížení nosných stveních konstrukcí Prut geometrický popis vnější vzy nehynost silové ztížení složky rekcí Ktedr stvení
Více14. cvičení z Matematické analýzy 2
4. cvičení z temtické nlýzy 2 22. - 26. květn 27 4. Greenov vět) Použijte Greenovu větu k nlezení práce síly F x, y) 2xy, 4x 2 y 2 ) vykonné n částici podél křivky, která je hrnicí oblsti ohrničené křivkmi
VíceIntegrální počet - III. část (určitý vlastní integrál)
Integrální počet - III. část (určitý vlstní integrál) Michl Fusek Ústv mtemtiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 8. přednášk z AMA1 Michl Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) 1 / 18 Obsh 1 Určitý vlstní (Riemnnův)
VíceII. kolo kategorie Z5
II. kolo ktegorie Z5 Z5 II 1 Z prvé kpsy klhot jsem přendl 4 pětikoruny do levé kpsy z levé kpsy jsem přendl 16 dvoukorun do prvé kpsy. Teď mám v levé kpse o 13 korun méně než v prvé. Ve které kpse jsem
Víceje parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné
1. Prciální derivce funkce více proměnných. Prciální derivce funkce dvou proměnných. Je-li funkce f f(, ) definován v množině D f R 2 bod ( 1, 2 ) je vnitřním bodem množin D f, pk funkce g 1 (t) f(t, 2
Vícem n. Matice typu m n má
MATE ZS KONZ B Mtice, hodnost mtice, Gussův tvr Mtice uspořádné schém reálných čísel: m m n n mn Toto schém se nzývá mtice typu m řádků n sloupců. m n. Mtice typu m n má Oznčujeme ji A, B,někdy používáme
Vícea i,n+1 Maticový počet základní pojmy Matice je obdélníkové schéma tvaru a 11
Mticový počet zákldní pojmy Mtice je obdélníkové schém tvru 2...... n 2 22. 2n A =, kde ij R ( i =,,m, j =,,n ) m m2. mn ij R se nzývjí prvky mtice o mtici o m řádcích n sloupcích říkáme, že je typu m/n
VíceTéma 1 Obecná deformační metoda, podstata DM
Sttik stveních konstrukcí II., 3.ročník klářského studi Tém 1 Oecná deformční metod, podstt D Zákldní informce o výuce hodnocení předmětu SSK II etody řešení stticky neurčitých konstrukcí Vznik vývoj deformční
VíceObsah rovinného obrazce
Osh rovinného orzce Nejjednodušší plikcí určitého integrálu je výpočet oshu rovinného orzce. Zčneme větou. Vět : Je-li funkce f spojitá nezáporná n n orázku níže roven f ( ) d. ;, je osh rovinného orzce
VíceÚZEMNÍ STUDIE - LOKALITA ROUDNIČSKÁ HRADEC KRÁLOVÉ k.ú. TŘEBEŠ
ÚZEMNÍ TUDIE - LOKLIT ROUDNIČKÁ HRDEC KRÁLOVÉ k.ú. TŘEBEŠ HLVNÍ PROJEKTNT: ing.rch Krel CHMIED ml. UTOR TVBY : ing.rch Krel chmied ml. ODPOVĚDNÝ PROJEKTNT: ing.rch Krel chmied ml. INVETOR : Mgistrát měst
Více5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti
Určitý intgrál Dfinic vlstnosti Má-li spojitá funkc f() n otvřném intrvlu I primitivní funkci F(), pk pro čísl, I j dfinován určitý intgrál funkc f() od do vzthm [,, 7: [ F( ) = F( ) F( ) f ( ) d = (6)
Vícekritérium Návaznost na další dokumenty Dokument naplňující standard
1. CÍLE A ZPŮSOBY ČINNOSTI POVĚŘENÉ OSOBY Dokument obshuje zákldní prohlášení středisk Služby pro pěstouny, do kterého se řdí: poslání, cílová skupin, cíle zásdy, v souldu s kterými je služb poskytován.
VíceŘízení elektrizačních soustav (MRES)
Přednášející: Ing. Jan Švec, Ph.D. jan.svec@fel.cvut.cz Regulace činného výkonu a frekvence v ES Řízení elektrizačních soustav (MRES) e-power - Inovace výuky elektroenergetiky a silnoproudé elektrotechniky
Více( ) 1.5.2 Mechanická práce II. Předpoklady: 1501
1.5. Mechnická práce II Předpokldy: 1501 Př. 1: Těleso o hmotnosti 10 kg bylo vytženo pomocí provzu do výšky m ; poprvé rovnoměrným přímočrým pohybem, podruhé pohybem rovnoměrně zrychleným se zrychlením
VíceÚlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C
52. ročník mtemtické olympiády Úlohy školní kluzurní části I. kol ktegorie 1. Odtrhneme-li od libovolného lespoň dvojmístného přirozeného čísl číslici n místě jednotek, dostneme číslo o jednu číslici krtší.
VíceHyperbola a přímka
7.5.8 Hperol přímk Předpokld: 75, 75, 755, 756 N orázku je nkreslen hperol = se středem v počátku soustv souřdnic. Jká je vzájemná poloh této hperol přímk, která prochází počátkem soustv souřdnic? E B
VíceNávrh regulačního systému chlazení
Bnkovní institut vysoká škol,. s. Ktedr mtemtiky, sttistiky informčních technologií Návrh regulčního systému chlzení Diplomová práce Autor: Bc. Zbyněk Frýdl, DiS. Informční technologie mngement Vedoucí
VícePři výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu
Geometrické plikce určitého integrálu Osh rovinné olsti Je-li ploch ohrničen křivkou f () osou Při výpočtu oshu tkto omezených rovinných olstí mohou nstt následující zákldní přípd : Nechť funkce f () je
VícePLANETOVÉ PŘEVODY. Pomůcka do cvičení z předmětu Mobilní energetické prostředky Doc.Ing. Pavel Sedlák, CSc.
PLANETOVÉ PŘEVODY Pomůck do cvičení předmětu Mobilní energetické prostředky Doc.Ing. Pvel Sedlák, CSc. Pro pochopení funkce plnetových převodů jejich kinemtiky je nutné se senámit se ákldy především kinemtikou
VíceVzorová řešení čtvrté série úloh
FYZIKÁLNÍ SEKCE Přírodovědecká fkult Msrykovy univerzity v Brně KORESPONDENČNÍ SEMINÁŘ Z FYZIKY 8. ročník 001/00 Vzorová řešení čtvrté série úloh (5 bodů) Vzorové řešení úlohy č. 1 (8 bodů) Volný pád Měsíce
VícePřehled základních vzorců pro Matematiku 2 1
Přehled zákldních vzorců pro Mtemtiku 1 1. Limity funkcí definice Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, δ > 0 tk, že pro : ( δ, δ), pltí f() ( ɛ, ɛ) Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, c > 0 tk, že pro : > c,
VíceOxidačně-redukční reakce (Redoxní reakce)
Seminář z nlytické chemie idčně-redukční rekce (Redoxní rekce) RNDr. R. Čbl, Dr. Univerzit Krlov v Prze Přírodovědecká fkult Ktedr nlytické chemie Definice pojmů idce částice (tom, molekul, ion) ztrácí
VícePosuďte oboustranně kloubově uložený sloup délky L = 5 m, který je centricky zatížen silou
Příkld 1: SPŘAŽEÝ SLOUP (TRUBKA VYPLĚÁ BETOE) ZATÍŽEÝ OSOVOU SILOU Posuďte oboustrnně kloubově uložený sloup délk L 5 m, který je entrik ztížen silou 1400 kn. Sloup tvoří trubk Ø 45x7 z oeli S35 vplněná
VíceLogaritmická funkce, logaritmus, logaritmická rovnice
Logritmická funkce. 4 Logritmická funkce, ritmus, ritmická rovnice - získá se jko funkce inverzní k funkci eponenciální, má tvr f: = Pltí: > 0!! * * = = musí být > 0, > 0 Rozlišujeme dv zákldní tp: ) >
VíceANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU 3. přednášk Vektorová lger Prvoúhlé souřdnice odu v prostoru Poloh odu v prostoru je vzhledem ke třem osám k soě kolmým určen třemi souřdnicemi, které tvoří uspořádnou trojici
VíceAstronomická olympiáda 2010/2011
Astronomická olympiád 00/0 Úvod V roce 00 jsme si připomenuli jedno význmné domácí výročí, uplynulo totiž 600 let od vyrobení nejstrších částí pržského orloje. V roce 0 nás tké čeká celá řd stronomických
VíceRegulace frekvence a napětí v ES 2016 PPE
Regulace frekvence a napětí v ES 1 Motivační faktory Neskladovatelnost elektrické energie Výroba musí probíhat v době, kdy se uskutečňuje spotřeba. V každý časový okamžik musí být v ES udržována rovnováha
VíceRPE3-06. Popis konstrukce a funkce HC /2011. Elektromagneticky ovládané rozváděče. Nahrazuje HC /2009
Elektromgneticky ovládné rozváděče RE3-06 HC 4010 11/2011 D n 06 p mx 350 br Q mx 80 dm 3 min -1 certifikce CSA D n 06 p mx 320 br 80 dm 3 min -1 Nhrzuje HC 4010 12/2009 4/3, 4/2 rozváděče šoupátkové konstrukce
Více