Účet ní a daňová problematika bytových družstev a společenství vlastníků jednotek. od A do Z

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Účet ní a daňová problematika bytových družstev a společenství vlastníků jednotek. od A do Z"

Transkript

1 Účet ní a daňová problematika bytových družstev a společenství vlastníků jednotek od A do Z 1. vydání 2. aktualizace k Vývoj právních předpisů, zejména daňových, se dotýká i publikace Účetní a daňová problematika bytových družstev a společenství vlastníků jednotek od A do Z. Autoři doporučují čtenářům následující zpřesnění a úpravy: A. Daňová problematika V roce 2013 nabyla účinnosti důchodová reforma (tzv. druhý pilíř), která má mj. dopad na odměny a mzdy vyplácené bytovými družstvy, společnostmi s ručením omezeným a společenstvími vlastníků jednotek. Rovněž dochází k upřesnění určitých informaci týkajících se zdanění příjmů z pronájmu a prodeje bytů. Str. 77 Str. 88 Poslední věta podkapitoly týkající se nájemného stavebních bytových družstev: Podle informací autorů Ministerstvo financí zvažuje přijetí novely ZDP, podle které by stavební bytová družstva mohla i v roce 2011 toto nájemné osvobodit bez vazby na zrušenou vyhlášku č. 85/1997 Sb., se nahrazuje následujícím textem: Díky vládnímu návrhu zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů předložený poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 1004, který zřejmě s účinností od 1. ledna 2014 novelizuje mimo jiné i současné ustanovení 19 odst. 1 písm. c) ZDP, bude toto nájemné znovu osvobozeno od daně, jelikož podle předmětného ustanovení bude osvobozen: příjem z nájemného družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru a z úhrady za plnění poskytované s užíváním tohoto bytu nebo nebytového prostoru plynoucí na základě nájemní smlouvy mezi bytovým družstvem a jeho členem; obdobně to platí pro společnost s ručením omezeným a jejího společníka a pro spolek a jeho člena. Text celé kapitoly 2.6 Problematika odvodů z různých druhů odměn vyplácených bytovými družstvy a společnostmi s ručením omezeným se nahrazuje následujícím zněním: 2.6 Problematika odvodů z různých druhů odměn vyplácených bytovými družstvy a společnostmi s ručením omezeným V praxi bytových družstev a s.r.o. se často stává, že tyto subjekty chtějí vyplatit odměny za práce pro ně vykonané svým členům, případně i jiným osobám. Velmi často pak dochází k problémům při stanovení zákonných odvodů z těchto odměn. Následující text by měl osvětlit určité aspekty této problematiky. Obvykle se lze setkat se čtyřmi druhy odměn vyplácených těmito subjekty, a sice s: 1. odměnami z dohod o provedení práce uzavřených jak se členy těchto subjektů (dále jen členové), tak s jinými osobami (dále jen nečlenové), 2. odměnami z pracovních smluv a dohod o pracovní činnosti uzavřenými jak se členy, tak s nečleny, 3. odměnami vyplácenými za činnost v orgánech daných subjektů, 4. ostatními formami odměňování. 1

2 Dohody o provedení práce Tento typ dohod je upraven v 75 ZP. Obecně lze takový typ dohod uzavřít fakticky s kýmkoliv (členem i nečlenem) na téměř jakýkoliv druh práce (včetně opětující se činnosti viz zejména judikát NSS 6 Ads 48/ ). Jsou zde však omezení (proto je zdůrazněno slovo téměř). Obecně musí být rozsah sjednané práce maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Znamená to, že jeden zaměstnanec (je jedno zda člen, či nečlen) může uzavřít u jednoho zaměstnavatele i více dohod o provedení práce, ale počty hodin vykonané práce z těchto dohod se během roku sčítají pro stanovení, zda bylo, nebo nebylo překročeno předmětných 300 hodin (sčítá se však pochopitelně pouze časový rozsah dohod uzavřených vždy s jedním zaměstnavatelem, tj. pokud má zaměstnanec uzavřeno více dohod u více zaměstnavatelů, sčítají se pro určení naplnění 300hodinového ročního limitu časové úseky u každého z nich odděleně). V praxi se často vyskytuje mýtus o tom, že dohodu o provedení práce je možno uzavřít pouze na odměnu do Kč měsíčně. To je samozřejmě nesmysl. Dohodu o provedení práce lze uzavřít na jakoukoliv výši odměny z ní plynoucí (pouze musí být dodržena její minimální zákonná výše, tj. minimální mzda). Rovněž tak ji obecně lze uzavřít jak na dobu určitou, tak i na dobu neurčitou (pouze musí být zachován roční časový rozsah ve výši nepřesahující 300 hodin). Nově však platí, že při zaměstnávání osob pobírajících tzv. předčasný starobní důchod (tj. starobní důchod vyplácený podle 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů dále jen předčasný důchod) v případě, kdy je s takovými osobami uzavřena taková dohoda o provedení práce, která bude podléhat odvodům sociálního pojištění (viz dále), má zaměstnavatel obecně povinnost tuto skutečnost ohlásit příslušné správě sociálního zabezpečení podle 41 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, jelikož v takovém případě nenáleží zaměstnanci důchodci výplata starobního důchodu (viz 37 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění). Jestliže však daná dohoda sociálnímu pojištění podléhat nebude, platí jako dosud, že její uzavření této ohlašovací povinnosti nepodléhá. Díky zákonu č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, obecně platí, že se s účinností od 1. dubna 2012 musí každý uchazeč o zaměstnání (tedy teoreticky i uchazeč o zaměstnání na základě dohody o provedení práce) při vstupu do zaměstnání podrobit vstupní lékařské prohlídce s tím, že pokud se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu této prohlídce nepodrobí, nepovažuje se v očích zákona za osobu zdravotně způsobilou k výkonu dané práce, a to se všemi negativy s tím souvisejícími. Vzhledem k tomu, že by toto ustanovení jak v případě dohod o provedení práce, tak i dohod o pracovní činnosti v praxi způsobovalo potíže, došlo s účinností od 1. dubna 2013 k novelizaci uvedeného zákona v tom smyslu, že se dané ustanovení bude vztahovat pouze na ty dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, na jejichž základě má být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou, nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy (zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat rovněž, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti). Nicméně samozřejmě dál bude platit to, že podle 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Odvody S účinností od 1. ledna 2012 došlo k velmi podstatným změnám týkajícím se odvodových povinností z těchto dohod. Nově je pro tyto odvody rozhodná celková výše v daném měsíci zúčtovaných mezd ze všech dohod o provedení práce, jež má daný zaměstnanec uzavřené s předmětným zaměstnavatelem, tj. s bytovým družstvem či společností. 2

3 1. Není-li překročena zákonem stanovená hodnota celkové výše zúčtovaných mezd v daném měsíci ( Kč), odvádí se jako doposud pouze daň z příjmů fyzických osob. Daň z příjmů se sráží ze superhrubé mzdy, která je zde však rovna hrubé odměně. I nadále je však důležité, jaká sazba daně se použije: a) pokud zaměstnanec (je lhostejné, zda člen, či nečlen) nepodepíše u zaměstnavatele (bytového družstva či s.r.o.) Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle 38k odst. 4 ZDP (tzn. nebude-li chtít uplatňovat slevy na dani a daňová zvýhodnění) a nepřevyšuje-li výše odměny měsíčně Kč hrubého, pak se při srážkách daně použije zvláštní sazba daně podle 36 ZDP (dále jen srážková daň) ve výši 15 % (počítá se z hrubé odměny zaokrouhlené na celé koruny dolů, samotná daň se rovněž zaokrouhluje na celé koruny dolů). Tato daň se odvádí na účet finančního úřadu s předčíslím 7720, a to vždy do konce měsíce následujícího po měsíci sražení této daně (tj. obecně výplaty odměny) i zde je stejně jako v případě daně z příjmů právnických osob nebezpečí úroku z prodlení v případě prodlení s úhradou delšího než 4 dny. Zaměstnavatel má za povinnost do 1. dubna následujícího roku podat finančnímu úřadu formulář s názvem Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob (žlutobílý formulář), kde, zjednodušeně řečeno, uvede, kolik mělo být sraženo, kolik bylo sraženo, kolik mělo být odvedeno a kolik bylo skutečně odvedeno (i zde vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděně podané tvrzení daně, nedojde-li k podání tohoto vyúčtování ani do 5 dnů od tohoto data). Důležité pro zaměstnance je to, že sražená daň je pro něj daní konečnou, tj. nemůže kvůli ní požádat zaměstnavatele o zúčtování záloh, ani ji uvádět ve svém osobním daňovém přiznání. Jinak řečeno, uvedenou výplatou čisté odměny ve výši 85 % pro daného zaměstnance vše končí; b) pokud však zaměstnanec buď podepíše výše uváděné Prohlášení (a to bez ohledu na výši hrubé odměny), nebo jej sice nepodepíše, ale výše hrubé odměny bude vyšší než Kč hrubého měsíčně, pak se při srážkách uplatní záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků podle 38h ZDP (dále jen zálohová daň) ve výši 15 % (počítá se z hrubé odměny zaokrouhlené na celé stokoruny nahoru). Tato daň se odvádí na účet finančního úřadu s předčíslím 713, a to vždy do 20. dne měsíce, ve kterém byla tato daň sražena (tj. obecně odměna vyplacena) i zde je nebezpečí úroku z prodlení v případě prodlení s úhradou delší než 4 dny. Zaměstnavatel má za povinnost obecně do 1. března následujícího roku podat finančnímu úřadu formulář s názvem Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (růžovobílý formulář), kde, zjednodušeně řečeno, uvede, kolik mělo být sraženo, kolik bylo sraženo, kolik mělo být odvedeno a kolik bylo skutečně odvedeno (i zde vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděně podané tvrzení daně, nedojde-li k podání tohoto vyúčtování ani do 5 dnů od tohoto data). Zaměstnanec může v případě, kdy má buď pouze příjmy od jednoho zaměstnavatele, nebo po sobě jdoucí příjmy od více zaměstnavatelů (tj. nikoliv příjmy současně od více zaměstnavatelů najednou) a zároveň u všech těchto svých zaměstnavatelů podepsal výše uvedené Prohlášení a zároveň, pokud nemá ostatní příjmy (např. z podnikání či z pronájmu, avšak kromě příjmů osvobozených nebo příjmů, jež nejsou předmětem daně z příjmů nebo příjmů zdaněných srážkovou daní) vyšší než Kč ročně, může požádat svého zaměstnavatele o tzv. zúčtování záloh (tj. faktické vyúčtování všech odměn a odvodů zálohových daní z nich sražených). Zaměstnavatel mu toto zúčtování provede, výsledný přeplatek (vznikne-li) mu obecně vrátí a nedoplatek naopak nevybere. Daným vyúčtováním vše pro zaměstnance (nakonec i pro zaměstnavatele) končí, tzn. nemusí podávat své osobní daňové přiznání. V případě, kdy by zaměstnanec svého zaměstnavatele nepožádal o zúčtování záloh (ale všechny výše uvá- 3

4 děné podmínky by byly jinak splněny), končí vše pro zaměstnance (i zaměstnavatele) již dnem sražení zálohové daně. V ostatních případech však zaměstnanec obecně musí podávat své vlastní daňové přiznání, a to obvykle do 1. dubna následujícího roku. Od zaměstnavatele (či zaměstnavatelů) na základě žádosti získá Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění. Údaje z tohoto potvrzení uvede do svého daňového přiznání a potvrzení k němu zároveň i připojí. Na závěr této části textu je nutno podotknout, že bytové družstvo či s.r.o. se musí do 15 dnů ode dne vzniku povinnosti srážet srážkovou či zálohovou daň registrovat na finančním úřadu coby plátce daně (pokud již není zaregistrováno). 2. Je-li však překročena zákonem stanovená hodnota této celkové výše v daném měsíci zúčtovaných mezd ( Kč), podléhá vedle daně (srážkové či zálohové) i odvodům zdravotního a sociálního pojištění (včetně případného důchodového spoření), a to celá, tj. ne pouze rozdíl mezi výší hrubé mzdy a zákonem stanovenou hodnotou (dále jen zpojistněné dohody o provedení práce ). Důležité upozornění: mzdy zúčtované za daný měsíc z více dohod o provedení práce uzavřených mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se pro posouzení překročení limitu Kč sčítají pouze pro účely sociálního pojištění (vč. případného důchodového spoření). Pro účely zdravotního pojištění se mzdy zúčtované na základě těchto jednotlivých dohod posuzují každá zvlášť (viz dopis MZ z 24. ledna 2012 čj. MZDR 318/2012, který byl zveřejněn na stránkách VZP v sekci Plátci/Aktuality/Upozornění pro zaměstnavatele z 31. ledna 2012). Může proto dojít k poměrně neobvyklé situaci, kdy součet takto zúčtovaných mezd bude vedle zálohové daně podléhat pouze sociálnímu pojištění (vč. případného důchodového spoření), zdravotnímu pojištění však nikoliv. V případě zpojistnění dohod o provedení práce musí bytové družstvo nebo s.r.o. vedle registrace na příslušném finančním úřadě k zálohové dani učinit ještě několik nezbytných administrativních úkonů ve vztahu k příslušným institucím zdravotního a sociálního pojištění: do 8 dnů od vzniku skutečnosti musí podat vyplněný formulář přihlášky do registru zaměstnavatelů příslušnému územnímu pracovišti správy sociálního zabezpečení a zároveň musí podat vyplněný formulář oznámení o nástupu do zaměstnání jednotlivých zaměstnanců (od 1. ledna 2014 budou moci být tyto formuláře podávány zřejmě pouze elektronicky); do 8 dnů od vzniku skutečnosti musí rovněž podat jednotlivým zdravotním pojišťovnám, u nichž jsou zaměstnanci pojištěni, vyplněný formulář přihlášky zaměstnavatele a zároveň musí podat vyplněný formulář hromadného oznámení zaměstnavatele. Poznámka k důchodovému spoření (II. pilíř důchodové reformy): zaměstnavateli, který je standardně registrován jako plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, povinnost speciální registrace pro účely tohoto odvodu nevzniká. Samotný postup výpočtu odvodů z mezd je následující (zda je zaměstnanec zároveň členem družstva, či s.r.o., je nepodstatné): 1. mzda zúčtovaná zaměstnanci za daný měsíc nepřesáhne Kč hrubého odvádí se pouze daň (srážková či zálohová) vypočítaná jako mzda btto 0,15 (mzda se zaokrouhlí buď na celé koruny dolů v případě srážkové daně, nebo na celé stokoruny nahoru v případě zálohové daně); 2. mzda zúčtovaná zaměstnanci za daný měsíc přesáhne Kč hrubého v případě, kdy zaměstnanec není účasten II. pilíře důchodové reformy: daň z příjmů ze závislé činnosti (zálohová) se počítá z tzv. superhrubé mzdy: odměna btto 1,34 (tato superhrubá mzda se zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru) 0,15, zdravotní pojištění sražené zaměstnanci: odměna btto 0,045 (výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru), 4

5 zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem: odměna btto 0,09 (výsledek se zaokrouhlí tak, aby tato část zdravotního pojištění po součtu se zaokrouhlenou částí sráženou z odměny v předchozím bodě činila z hrubé odměny přesně 13,5 % zaokrouhlených na celé koruny nahoru), sociální pojištění sražené zaměstnanci: odměna btto 0,065 (výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru), sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem: odměna btto 0,25 (výsledek se nezaokrouhluje, zaokrouhlí se až celková částka odváděného sociálního pojištění, a to na celé koruny nahoru); 3. mzda zúčtovaná zaměstnanci za daný měsíc přesáhne Kč hrubého v případě, kdy zaměstnanec je účasten II. pilíře důchodové reformy: daň z příjmů ze závislé činnosti (zálohová): odměna btto 1,34 0,15, zdravotní pojištění sražené zaměstnanci: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem: odměna btto 0,09, sociální pojištění sražené zaměstnanci: odměna btto 0,035, sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem: odměna btto 0,25, důchodové spoření sražené zaměstnanci: odměna btto x 0,05. V případě, že měsíční hrubá částka mzdy přesáhne 4násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (v roce 2013 se jedná o částku Kč), bude muset zaměstnavatel při výpočtu odvodu daně uplatnit i tzv. solidární zvýšení daně u zálohy (viz 38ha) ve výši 7 % z rozdílu mezi hrubou výší měsíční mzdy (myslí se skutečně pouze hrubá výše, nikoliv superhrubá) a částkou Kč. Takový zaměstnanec si navíc vždy podává své přiznání k dani z příjmů (tj. nemůže požádat svého zaměstnavatele o zúčtování záloh, a to i kdyby u něj danou částku přesáhla byť jen jediná jeho měsíční mzda). Koeficienty uváděné u jednotlivých bodů představují matematické vyjádření procentní výše jednotlivých sazeb srážkové či zálohové daně, zdravotního pojištění a sociálního pojištění a důchodového spoření. Teoreticky musí brát bytové družstvo či společnost v úvahu i minimální a maximální vyměřovací základy zdravotního a sociálního pojištění, to by však již bylo nad rámec této publikace. Zdravotní i sociální pojištění a dále i důchodové spoření se odvádí do 20. dne následujícího měsíce, za který mzda náleží (tj. nejpozději 20. den musí být daná úhrada připsána na účet dané zdravotní pojišťovny či OSSZ nebo v případě důchodového spoření finančního úřadu). Zároveň s odvodem pojistného (nejpozději do dne jeho splatnosti) se podává: vyplněný formulář Přehledu o platbě pojistného na zdravotní pojištění, a to všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou jednotliví zaměstnanci pojištěni, a vyplněný formulář Přehledu o výši pojistného příslušnému územnímu pracovišti správy sociálního zabezpečení (od 1. ledna 2014 bude moci být tento formulář podáván zřejmě již pouze elektronicky), a vyplněný formulář Hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření příslušnému finančnímu úřadu (tento formulář se podává pouze elektronicky). Daň se odvádí finančnímu úřadu, a to za stejných podmínek, jako tomu bylo u dohod o provedení práce nepodléhajících odvodům zdravotního a sociálního pojištění. Zaměstnavatel ještě musí vyplnit evidenční listy důchodového pojištění, a to nejpozději do 30. dubna následujícího roku (v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. prosincem do jednoho měsíce po konečném vyúčtování příjmů) a dále i Vyúčtování pojistného na důchodové spoření, a to do 1. dubna následujícího roku. Oba tyto formuláře se podávají pouze elektronicky (ELDP však až od 1. ledna 2014). 5

6 Příklady 1. Družstevník pan Novotný obdržel na základě dohody o provedení práce uzavřené s bytovým družstvem za opravu domovních zvonků jednorázovou odměnu ve výši Kč hrubého. Tato odměna podléhá vedle zálohové daně i zdravotnímu a sociálnímu pojištění a eventuálně i důchodovému spoření. 2. Družstevnici paní Horákové byly po dobu 4 měsíců vypláceny odměny na základě dohody o provedení práce uzavřené s bytovým družstvem za úklid domu během jeho stavebních úprav ve výši Kč hrubého měsíčně (Prohlášení nepodepsala). Všechny tyto čtyři měsíční odměny podléhají pouze srážkové dani. 3. Družstevnice paní Vránová se zavázala uklízet po dobu 6 měsíců chodník před domem na základě dohody o provedení práce uzavřené s bytovým družstvem s tím, že za tento úklid jí náleží celková odměna ve výši Kč splatná po provedení práce. Tato odměna podléhá vedle zálohové daně i zdravotnímu a sociálnímu pojištění a eventuálně i důchodovému spoření. 4. Pan Volný má s bytovým s.r.o. uzavřeny dvě dohody o provedení práce. Jednu na úklid společných částí domu, z níž mu měsíčně plyne Kč hrubého, a druhou na činnost domovníka, z níž mu měsíčně plynou Kč hrubého (Prohlášení nepodepsal). Pan Volný není společníkem. Součet takto zúčtovaných mezd z obou dohod bude podléhat pouze zálohové dani. 5. Družstevník pan Holub má s bytovým družstvem uzavřeny dvě dohody o provedení práce. Jednu na úklid společných částí domu, z níž mu měsíčně plyne Kč hrubého, a druhou na zahradnické práce, z níž mu měsíčně plyne Kč hrubého. Součet takto zúčtovaných mezd z obou dohod bude podléhat vedle zálohové daně i sociálnímu pojištění a eventuálně i důchodovému spoření (zdravotnímu však nikoliv). 6. Družstevník pan Kovář má s bytovým družstvem uzavřeny dvě dohody o provedení práce. Jednu na úklid společných částí domu, z níž mu měsíčně plyne Kč hrubého a druhou na činnost domovníka, z níž mu měsíčně plyne Kč hrubého. Součet takto zúčtovaných mezd z obou dohod bude podléhat vedle zálohové daně i zdravotnímu a sociálnímu pojištění a eventuálně i důchodovému spoření. 7. Pan Janota má s bytovým družstvem uzavřeny tři dohody o provedení práce. Jednu na úklid společných částí domu, z níž mu měsíčně plyne Kč hrubého, druhou na činnost domovníka, z níž mu měsíčně plyne Kč hrubého, a třetí na zahradnické práce, z níž mu měsíčně plyne Kč hrubého. Pan Janota není družstevníkem a nepodepsal Prohlášení. Součet všech tří zúčtovaných mezd ze všech dohod bude podléhat vedle zálohové daně i sociálnímu pojištění a eventuálně i důchodovému spoření. Zdravotnímu pojištění však bude podléhat pouze mzda ze druhé dohody o provedení práce (činnost domovníka). Pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti Ostatní pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti bytové družstvo či s.r.o. uzavírá obvykle v případech, kdy nelze uzavřít dohodu o provedení práce (ačkoliv není vyloučeno, že i když lze uzavřít dohodu o provedení práce, zaměstnavatel přesto uzavře např. dohodu o pracovní činnosti). Shodně s dohodami o provedení práce však musí být dodržena zákonná ustanovení o minimální mzdě. Stejně jako v případě zpojistněných dohod o provedení práce i zde platí, že při zaměstnávání osob pobírajících tzv. předčasný starobní důchod (tj. starobní důchod vyplácený podle 31 zákona o důchodovém pojištění, dále jen předčasný důchod) v případě, kdy je s takovými osobami uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda zakládající účast na sociálním pojištění, má zaměstnavatel obecně povinnost tuto skutečnost ohlásit příslušné správě sociálního zabezpečení podle 41 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jelikož v takovém případě nenáleží zaměstnanci důchodci výplata starobního důchodu (viz 37 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění). Mezi další povinnosti zaměstnavatele rovněž patří odvody zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnanců, a to pojišťovně Kooperativa pojišťovna, a.s., či České pojišťovně. I zde je nutné uvést to, co již bylo řečeno u dohod o provedení práce. Díky zákonu č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, obecně platí, že se s účinností od 1. dubna 2012 musí každý 6

7 uchazeč o zaměstnání (tedy teoreticky např. i uchazeč o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti atd.) při vstupu do zaměstnání podrobit vstupní lékařské prohlídce s tím, že pokud se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu této prohlídce nepodrobí, nepovažuje se v očích zákona za osobu zdravotně způsobilou k výkonu dané práce, a to se všemi negativy s tím souvisejícími. Vzhledem k tomu, že by toto ustanovení jak v případě dohod o provedení práce, tak i dohod o pracovní činnosti v praxi působilo potíže, došlo s účinností od 1. dubna 2013 k novelizaci tohoto zákona v tom smyslu, že se dané ustanovení bude vztahovat pouze na ty dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, na základě nichž má být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy (zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat rovněž, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti). Nicméně samozřejmě dál bude platit to, že podle 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Odvody Odměny (mzdy) plynoucí ze všech pracovních smluv a z dohod o pracovní činnosti obecně podléhají vedle daně (buď srážkové, či zálohové) i odvodům zdravotního a sociálního pojištění a eventuálně i důchodového spoření tato problematika je obdobná jako v případě zpojistněných dohod o provedení práce. Výjimkou z tohoto pravidla relevantní ve vztahu k bytovým družstvům či s.r.o. je snad jen v případě zdravotního pojištění takový pracovní poměr, v němž zaměstnanec vykonává práci jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele a při němž odměna v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši Kč, nebo činnosti prováděné na základě dohody o pracovní činnosti, při níž odměna v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši Kč, a v případě sociálního pojištění (včetně případného důchodového spoření) takové zaměstnání, které trvalo nebo mělo trvat méně než 15 kalendářních dnů, nebo sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí méně než Kč v praxi se tedy bude jednat zejména o dohody o pracovní činnosti se mzdou nižší než Kč měsíčně (z takové dohody se tedy bude odvádět pouze daň). Rovněž musí zaměstnavatel brát v úvahu i minimální a maximální vyměřovací základy zdravotního a sociálního pojištění. Odvody zdravotního i sociálního pojištění a i případného důchodového spoření a odvody srážkové a zálohové daně jsou pochopitelně spojeny s obdobnými administrativními úkony, jaké byly uvedeny u zpojistněných dohod o provedení práce. Zaokrouhlování těchto odvodů je shodné se zaokrouhlováním odvodů u zpojistněných dohod o provedení práce. Samotný postup výpočtu odvodů z mezd v případě, kdy zaměstnanec není účasten II. pilíře důchodové reformy, je následující (zda je zaměstnanec zároveň členem družstva či s.r.o., je nepodstatné): zálohová či srážková daň: mzda btto 1,34 0,15, zdravotní pojištění sražené zaměstnanci: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem: odměna btto 0,09, sociální pojištění sražené zaměstnanci: odměna btto 0,065, sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem: odměna btto 0,25. V případě, kdy zaměstnanec je účasten II. pilíře důchodové reformy, jsou odvody následující (opět je nepodstatné, zda je zaměstnanec zároveň členem družstva, s.r.o. či SVJ): daň z příjmů ze závislé činnosti (zálohová): odměna btto 1,34 0,15, zdravotní pojištění sražené zaměstnanci: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem: odměna btto 0,09, sociální pojištění sražené zaměstnanci: odměna btto 0,035, 7

8 sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem: odměna btto 0,25, důchodové spoření sražené zaměstnanci: odměna btto x 0,05. I zde je nutno počítat s eventuálním solidárním zvýšením daně ve výši 7 %, pokud měsíční výše odměny přesáhne 4násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (v roce 2013 to je Kč). Příklady 1. Družstevnice paní Járová dostává na základě pracovní smlouvy s bytovým družstvem za práci uklízečky měsíčně Kč hrubého (Prohlášení nepodepsala). Tato odměna podléhá vedle srážkové daně i zdravotnímu a sociálnímu pojištění a eventuálně i důchodovému spoření. 2. Pan Bujný na základě dohody o pracovní činnosti s bytovým s.r.o. dostává měsíčně odměnu Kč hrubého za práci údržbáře (Prohlášení nepodepsal). Pan Bujný není společníkem. Jeho odměna bude podléhat pouze srážkové dani (zdravotnímu ani sociálnímu pojištění a ani důchodovému spoření nikoliv). Odměny vyplácené za činnost v orgánech právnických osob Odměny za činnost v orgánech bytových družstev a s.r.o. se v praxi vyskytují celkem často. Občas se však zapomíná, že likvidátor je rovněž považován za orgán dané společnosti či družstva (viz 71 odst. 5 a 260 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník), tzn. o odvodech z jeho odměn platí analogicky to, co platí o odvodech z odměn např. statutárních orgánů. Odměny za činnost v orgánech mohou být vypláceny jak pravidelně (zejména ve spojitosti se smlouvami o výkonu funkce), tak nepravidelně podle rozhodnutí vrcholných orgánů daných právnických osob. Až do konce roku 2011 platilo, že na tyto činnosti nebylo možné uzavřít žádnou pracovní smlouvu ani žádnou z dohod. Díky novele obchodního zákoníku platné od roku 2012, a to konkrétně díky novému 66d, však došlo k určité změně v případě činností statutárních orgánů (činnosti kontrolních orgánů zůstávají beze změny). K tomu je však nejprve nutno říci následující: činnost statutárního orgánu obecně má dvě základní složky: jednání jménem právnické osoby navenek a tzv. obchodní vedení společnosti či družstva (v praxi obvykle označována za práci ředitele). Právní teorie chápe obchodní vedení zpravidla jako řízení společnosti či družstva, k němuž patří organizování a řízení činnosti, k níž je společnost či družstvo zřízeno, včetně rozhodování o podnikatelských či jiných záměrech. V rámci výkonu statutárních pravomocí zpravidla na rozhodnutí učiněné v rámci obchodního vedení společnosti navazuje jednání jménem společnosti či družstva, a to tam, kde je k realizaci takového rozhodnutí nutné právní jednání ve vztahu k třetím osobám. Takové právní úkony, jako je uzavření odsouhlasené verze smlouvy, však již pod obchodní vedení nenáleží. Představují totiž jednání jménem společnosti či družstva a to se řídí jinými pravidly než rozhodování o obchodním vedení (podrobněji např. ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha: C. H. Beck). Novela obchodního zákoníku v 66d umožnila rozdělení výše uvedených pravomocí statutárního orgánu, kdy statutární orgán může obchodním vedením společnosti pověřit zčásti nebo zcela jinou osobu a tato činnost může být vykonávána i v pracovněprávním vztahu. Ten, kdo jako zaměstnanec vykonává obchodní vedení společnosti či družstva, může být současně statutárním orgánem (či jeho členem). V takovém pracovněprávním vztahu ovšem nelze rozhodovat o základním zaměření obchodního vedení (viz 66d odst. 4) a nelze jako zaměstnanec vystupovat v pozici statutárního orgánu (či jeho člena) navenek. Z toho jednoznačně vyplývá, že jednatel, resp. člen představenstva, může mít uzavřeny dvě smlouvy: pracovní smlouvu či dohodu na vedení (řízení) činnosti bytového družstva či společnosti a smlouvu o výkonu funkce na jednání navenek a všechny pravomoci, které právní předpisy svěřují do výlučné pravomoci statutárního orgánu (viz 66d odst. 4 obchodního zákoníku). Je však zcela vyloučeno, aby byla uzavřena pouze pracovní smlouva či dohoda na vše, tj. jak na vedení družstva či společnosti, tak i na její zastupování navenek. I nadále proto platí, že není možné uvést do textu pracovní náplně 8

9 dané pracovní smlouvy či dohody např. za výkon funkce jednatele či za práci člena představenstva. V podstatě se tedy pouze rozšiřuje množství činností, které jednatelé či členové představenstva mohou v pracovněprávním vztahu pro družstvo či společnost vykonávat. Beze změny však zůstává u těchto odměn ohlašovací povinnost bytového družstva či společnosti vůči příslušnému územnímu pracovišti správy sociálního zabezpečení týkající se osob pobírajících předčasný důchod v případech, kdy jim je vyplacena odměna podléhající sociálnímu pojištění (viz dále). Odvody Problematika odvodů se (více či méně) liší podle toho, zda dané odměny vyplácí bytové družstvo, nebo s.r.o., a v jednom případě i podle toho, zda příjemcem těchto odměn je zároveň i člen družstva, či nikoliv. Daň srážená z odměn je vždy daní zálohovou, a to bez ohledu na její výši (i zde je samozřejmě nutné počítat z eventuálním solidárním zvýšením daně ve výši 7 %, pokud měsíční výše odměny přesáhne 4násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (v roce 2013 to je Kč). Odvody zdravotního i sociálního pojištění (vč. důchodového spoření) a odvody zálohové daně jsou pochopitelně spojeny s obdobnými administrativními úkony, jaké byly uvedeny u zpojistněných dohod o provedení práce či pracovních smluv. Zaokrouhlování těchto odvodů je shodné se zaokrouhlováním odvodů u zpojistněných dohod o provedení práce či pracovních smluv. Bytové družstvo Jestliže členy kolektivních orgánů družstva (tj. představenstva, kontrolní komise či jiných orgánů podle stanov družstva), předsedou ( 245 odst. 2 obchodního zákoníéku) a likvidátorem družstva jsou družstevníci (což podle 238 odst. 1 obchodního zákoníku musí být kromě likvidátora vždy), jsou odvody bez ohledu na to, zda výše odměny je, či není předem známa, následující: 1. odměna družstevníka bude činit méně než Kč hrubého měsíčně odvádí se obecně pouze zálohová daň vypočítaná jako odměna btto 0,15 (viz zejména podmínky uvedené v 5 písm. a) bodě 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění a 6 odst. 1 písm. c) zákona o nemocenském pojištění); 2. odměna družstevníka bude činit Kč hrubého měsíčně a více odvádí se v případě, kdy družstevník není účasten II. pilíře důchodové reformy: zdravotní pojištění sražené družstevníkovi: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené družstvem za družstevníka: odměna btto 0,09, sociální pojištění sražené družstevníkovi: odměna btto 0,065, sociální pojištění hrazené družstvem za družstevníka: odměna btto 0,25; 3. odměna družstevníka bude činit Kč hrubého měsíčně a více odvádí se v případě, kdy družstevník je účasten II. pilíře důchodové reformy: zdravotní pojištění sražené družstevníkovi: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené družstvem: odměna btto 0,09, sociální pojištění sražené družstevníkovi: odměna btto 0,035, sociální pojištění hrazené družstvem: odměna btto 0,25, důchodové spoření sražené družstevníkovi: odměna btto 0,05. V případě, kdy likvidátorem družstva není družstevník, jsou odvody bez ohledu na to, zda výše jeho odměny je, či není předem určena, následující: 1. odměna likvidátora bude činit méně než Kč hrubého měsíčně odvádí se: zálohová daň: odměna btto 1,09 0,15, 9

10 zdravotní pojištění sražené likvidátorovi: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené družstvem za likvidátora: odměna btto 0,09, sociální pojištění ani důchodové spoření se neodvádí; 2. odměna likvidátora bude činit Kč hrubého měsíčně a více odvádí se v případě, kdy likvidátor není účasten II. pilíře důchodové reformy: zdravotní pojištění sražené likvidátorovi: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené družstvem za likvidátora: odměna btto 0,09, sociální pojištění sražené likvidátorovi: odměna btto 0,065, sociální pojištění hrazené družstvem za likvidátora: odměna btto 0,25; 3. odměna likvidátora bude činit Kč hrubého měsíčně a více odvádí se v případě, kdy likvidátor je účasten II. pilíře důchodové reformy: zdravotní pojištění sražené likvidátorovi: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené družstvem: odměna btto 0,09, sociální pojištění sražené likvidátorovi: odměna btto 0,035, sociální pojištění hrazené družstvem: odměna btto 0,25, důchodové spoření sražené zaměstnanci: odměna btto 0,05. Bytová společnost s ručením omezeným V případě jednatelů, členů dozorčí rady a likvidátora společnosti (bez ohledu na to, zda jsou zároveň i společníky, či nikoliv) jsou odvody bez ohledu na to, zda je, či není výše odměn předem určena, následující: 1. odměna bude činit méně než Kč hrubého měsíčně odvádí se: zálohová daň: odměna btto 1,09 0,15, zdravotní pojištění sražené těmto osobám: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené společností za tyto osoby: odměna btto 0,09, sociální pojištění ani důchodové spoření se neodvádí; 2. odměna bude činit Kč hrubého měsíčně a více odvádí se v případě, kdy daná osoba není účastna II. pilíře důchodové reformy: zdravotní pojištění sražené těmto osobám: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené společností za tyto osoby: odměna btto 0,09, sociální pojištění sražené těmto osobám: odměna btto 0,065, sociální pojištění hrazené společností za tyto osoby: odměna btto 0,25; 3. odměna bude činit Kč hrubého měsíčně a více odvádí se v případě, kdy daná osoba je účastna II. pilíře důchodové reformy: zdravotní pojištění sražené těmto osobám: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené společností za tyto osoby: odměna btto 0,09, sociální pojištění sražené těmto osobám: odměna btto 0,035, sociální pojištění hrazené společností za tyto osoby: odměna btto 0,25, důchodové spoření sražené těmto osobám: odměna btto 0,05. 10

11 Příklady 1. Člence představenstva, družstevnici paní Nové byla na členské schůzi konané v červnu 2013 přiznána mimořádná odměna za výkon funkce člena statutárního orgánu ve výši Kč hrubého. Tato odměna podléhá vedle zálohové daně i zdravotnímu a sociálnímu pojištění a eventuálně i důchodovému spoření. 2. Předsedovi představenstva, družstevníku panu Novákovi byla členskou schůzí konanou v březnu roku 2013 přiznána jednorázová odměna za členství v představenstvu družstva ve výši Kč hrubého. Tato odměna bude podléhat obecně pouze zálohové dani. 3. Jednatelka bytového s.r.o. paní Zikmundová, která však není členem této společnosti, pobírá na základě smlouvy o výkonu funkce ode dne 1. ledna 2013 měsíčně částku Kč hrubého. Tato částka podléhá vedle zálohové daně jak zdravotnímu, tak i sociálnímu pojištění a eventuálně i důchodovému spoření. 4. Člen dozorčí rady bytového s.r.o. pan Koutný, který je společníkem, dostal valnou hromadou bytového s.r.o., jež se konala v únoru roku 2013, přiznánu mimořádnou jednorázovou odměnu za výkon funkce v tomto orgánu ve výši Kč hrubého se splatností v březnu Tato odměna podléhá jak zálohové dani, tak i zdravotnímu pojištění (sociálnímu pojištění ani důchodovému spoření nikoliv). 5. Bytové družstvo převedlo jednotky do vlastnictví svých členů, a tím zanikl důvod jeho existence. Proto na počátku roku 2013 uzavřelo mandátní smlouvu s advokátem JUDr. Holubem, jenž není členem tohoto družstva, aby jako likvidátor družstva (zapsaný jako likvidátor v obchodním rejstříku) provedl veškeré činnosti spojené s jeho likvidací. Odměna likvidátora činí Kč měsíčně a JUDr. Holub ji měsíčně družstvu fakturuje. Tyto odměny podléhají vedle srážky zálohové daně i zdravotnímu a sociálnímu pojištění a eventuálně i důchodovému spoření. Bytové družstvo pak advokátovi vyplatí pouze čisté výše odměn. Typ uzavřené smlouvy (či zda byla vůbec uzavřena) nebo to, zda bylo, či nebylo fakturováno, je v tomto případě nepodstatné. Ostatní formy odměňování V případě družstev a s.r.o. (tedy i těch bytových) přichází v úvahu ještě následující situace, na kterou je třeba si dát v praxi pozor. Družstevník, společník či jednatel (není-li zároveň společníkem) vykoná pro družstvo či s.r.o. nějakou práci na základě jiné než pracovněprávní smlouvy či dohody, nejedná se však o práci spojenou s výkonem funkce v daném družstvu či s.r.o., již případně zastává (tzn. jde např. o právní zastupování na základě mandátní smlouvy, úklid či údržbu domu prováděnou na základě smlouvy o dílo atd. od aspektů daných obchodním zákoníkem, např. 136 odst. 1 písm. a), abstrahujme). Je zde zcela nepodstatné, zda daný družstevník, společník či jednatel má k takové činnosti legální oprávnění, či nikoliv, tj. zda má např. živnostenský list, koncesní listinu, osvědčení daňového poradce atd. Díky ustanovení 6 odst. 1 písm. b) ZDP správce daně (finanční úřad) může pro účely zákona o dani z příjmů fyzických osob na takovou práci hledět jako na příjem ze závislé činnosti (tj. podle 6 ZDP), a to zejména v případech, kdy: a) má správce daně pochybnost o výkonu činnosti společníka či družstevníka v rámci jeho samostatné podnikatelské činnosti (např. je činnost prováděna v prostorách společnosti či družstva na její náklady, fakturovanou činnost společník či družstevník vykonává výhradně pro svou společnost či družstvo, společnost či družstvo mu určuje způsob a dobu provedené této činnosti), b) se fakturovaná činnost překrývá s předmětem činnosti společnosti či družstva. To však, bohužel, není vše. Díky tomu, že podle 5 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění se za pojištěnce považuje i ta fyzická osoba, které (zjednodušeně řečeno) plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle 6 ZDP, může se z takového příjmu odvádět i zdravotní pojištění. Navíc by se z takového příjmu odvádělo zřejmě i sociální pojištění (včetně případného důchodového spoření), a to díky ustanovením 5 odst. a) bodů 4 a 16 zákona o nemocenském pojištění, podle kterých (zjednodušeně řečeno) jsou pojištění účastni i členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, 11

12 a společníci a jednatelé s.r.o., jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni. Tuto situaci však nelze zjednodušit na problematiku švarcsystému, viz následující judikatura: Judikatura: 6 Afs 9/ Právní věta: Vykonává-li společník společnosti s ručením omezeným pro tuto společnost činnost, jež má jinak charakter samostatné výdělečné činnosti, a podléhá tak zdanění podle 7 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pak se na základě fikce stanovené v 6 odst. 1 písm. b) téhož zákona považuje příjem z této činnosti pro daňové účely za příjem ze závislé činnosti. Takový příjem bez ohledu na právní předpis, který upravuje vzájemná práva a povinnosti společníka a společnosti z pohledu závazkového, bez ohledu na smluvní typ, který vzájemná práva a povinnosti z pohledu závazkového zakládá, a bez ohledu na způsob výkonu práce a vyplacení odměny za ni je příjmem, který podléhá zdanění podle 6 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Připomínáme, že i když se tento judikát týká pouze společností s ručením omezeným, daný způsob zdaňování se týká i družstev, jelikož v judikátu citované ustanovení ZDP ( 6 odst. 1 písm. b)) dopadá na příjmy za práci jak společníků a jednatelů společností s ručením omezeným, tak i členů družstev. Obdobně NSS rozhodl i v rozsudcích čj. 2 Afs 4/ , 7 Afs 120/ , 7 Afs 164/ , 5 Afs 122/ , 1 Afs 54/ , 8 Afs 57/ Ústavní soud však ve svém rozsudku čj. IV. US 385/04 pramenícím z ústavní stížnosti, jíž byl napadnut výše uvedený rozsudek NSS 6 Afs 9/ , uvedl, že (text je převzat z dále uváděného rozsudku NSS čj. 2 Afs 24/ ): považuje za nutné alespoň ve formě obiter dictum zdůraznit, že interpretace vztahu mezi ustanovením 6 odst. 1 písm. b) a 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, tak, jak ji v obecné rovině podal v napadeném rozsudku NSS, není z ústavněprávních hledisek akceptovatelná. Podle Ústavního soudu nelze ust. 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů vykládat tak extenzivně, jak to učinil v odůvodnění napadeného rozsudku Nejvyšší správní soud, tedy tak, že toto ustanovení dopadá na všechny případy, kdy společník vykonává pro společnost určitou činnost, bez ohledu na to, na základě jakého právního titulu tuto činnost vykonává. Podle Ústavního soudu je třeba velmi pečlivě vážit, co je obsahem takového vztahu, zda v něm dominuje postavení této osoby jako společníka obchodní společnosti nebo postavení, které svědčí o tom, že vykonává tuto činnost nezávisle na společnosti jako osoba samostatně výdělečně činná, zda společník vykonává takovou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná i pro jiné subjekty, zda si hradí veškeré náklady související s touto činností samostatně a k výkonu používá svůj obchodní majetek, zda mu obchodní společnost určuje či neurčuje způsob provedení či dobu provedení této činnosti atd. Jinými slovy, taková paušální interpretace ust. 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů zastávaná Nejvyšším správním soudem by se v jiném případě, než je nyní projednávaný případ, již mohla dostat mimo meze stanovené čl. 11 odst. 5 Listiny. Nejvyšší správní soud i na základě výše uvedeného rozhodnutí proto poměrně nedávno judikoval ve svém rozhodnutí čj. 2 Afs 24/ následující: Ve všech zmíněných případech (viz výše uvedená judikatura NSS pozn. autora) Nejvyšší správní soud posoudil činnost společníků a jednatelů pro jejich společnosti s ručením omezeným jako příjmy ze závislé činnosti podléhající legální fikci stanovené v 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Nelze přehlédnout, že kromě shodného postavení osob ve společnosti měly tyto případy i další shodné rysy. Zejména se jednalo o osobní výkon prací těmito osobami pro jejich společnost a logicky také o přímou souvislost jejich činnosti s činností těchto společností; fakticky totiž naplňovaly předmět činnosti společnosti. Dominantní ve vztahu společníků a jednatelů s jejich společností pak bylo jejich postavení ve společnosti, jejíž činnost naplňovali svou vlastní činností, ať už byl její formální právní rámec jakýkoliv, přičemž není rozhodné ani to, že třeba byli držiteli vlastního živnostenského oprávnění. Za takové situace pak bylo na místě posouzení uzavřených smluv mezi společností a jejím společníkem 12

13 či jednatelem podle jejich skutečného obsahu ve smyslu 2 odst. 7 daňového řádu... Je třeba znovu poukázat na usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 385/04, podle něhož je vyloučeno paušální podřazení veškeré činnosti konané společníkem pro společnost závislé činnosti. Za rozhodující pro výjimku označil právě nezávislost činnosti společníka jako osoby samostatně výdělečně činné na společnosti, obsah vztahu, výkon této činnosti i pro jiné subjekty, používání vlastního obchodního majetku, hrazení vlastních nákladů s touto činností spojených, určování způsobu a doby provedení práce. Na základě všeho výše uvedeného lze podle našeho názoru zřejmě uzavřít následujícím způsobem: situace, kdy v družstvu či společnosti vykonává družstevník či společník činnost tzv. na fakturu, je z hlediska zákonných odvodů přinejmenším problematická. Nejvyšší správní soud obvykle rozhoduje v tom smyslu, že se jedná o závislou činnost (konkrétně podle 6 odst. 1 písm. b) ZDP), naproti tomu judikatura soudu ústavního je pro daňové poplatníky příznivější. Finanční úřady opět obvykle rozhodují v neprospěch daňových subjektů (tj. že se jedná o závislou činnost). Na základě toho a dále díky problematickému posuzování konkrétních případů je lépe se práci na fakturu pokud možno vyhnout. Lze doporučit zejména uzavřít s družstevníkem či společníkem některou z dohod, tj. dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti. V případě, kdy již bylo fakturováno, pak z důvodu opatrnosti doporučujeme posoudit daný vztah jako nezávislý (tj. že se jedná o standardní obchodně právní vztah) pouze v případě jednoznačného splnění podmínek a požadavků uvedených v rozsudcích NSS (2 Afs 24/ ) a ÚS (IV. US 385/04). Zejména se může jednat o případ, kdy družstevník či společník má svou vlastní firmu na provádění činností, jež se nepřekrývají s činnostmi bytového družstva či společnosti, s tím, že družstvo či společnost, jejímž je členem, je pouze jedním z mnoha jeho zákazníků a zároveň: 1. daná činnost je pokud možno prováděna prostřednictvím zaměstnanců daného družstevníka či společníka (tj. nikoliv osobně daným družstevníkem či společníkem), 2. podnikatel (tj. předmětný družstevník či společník) si hradí veškeré náklady související s touto činností samostatně a k výkonu používá pouze svůj obchodní majetek, 3. družstvo či společnost mu neurčuje způsob provedení či dobu provedení dané činnosti. Nicméně i v takovém případě může být daný postup napadnut ze strany finančního úřadu, jelikož v daných případech je jimi často rozhodováno v neprospěch daňových subjektů. Na druhou stranu v případě, kdy daný družstevník či společník, jenž má např. úklidovou firmu, provádí úklid osobně s tím, že dané družstvo či společnost je jeho jediným zákazníkem, hradí mu úklidové prostředky a práce na fakturu byla zvolena pouze z důvodu administrativní nenáročnosti na straně daného družstva či společnosti, se podle našeho názoru již zřejmě bude jednat o závislou činnost. Rovněž se může jednat o závislou činnost např. i v případě fakturace člena představenstva za organizačně technickou činnost pro družstvo, kdy v podstatě půjde jen o neoficiální odměnu za výkon člena statutárního orgánu. A za závislou činnost bude zřejmě považována i činnost člena družstva či společníka v případě, kdy nemá na danou činnost řádné legální oprávnění, např. živnostenský list (jedná se zejména o situaci, kdy daný člen družstva či společník provede pro družstvo či společnost příležitostně a zcela výjimečně práci např. na základě smlouvy o dílo). Pokud však bude daná situace nejednoznačná, doporučujeme ryze z důvodu opatrnosti danou činnost považovat spíše za činnost závislou a postupovat následujícím způsobem: Odvody v případě bytových družstev budou zřejmě následující: 1. odměna družstevníka bude činit méně než Kč hrubého měsíčně odvádí se obecně pouze zálohová daň vypočítaná jako odměna btto 0,15 (viz zejména podmínky uvedené v 5 písm. a) bod 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění a 6 odst. 1 písm. c) zákona o nemocenském pojištění) důležité upozornění: je otázkou, zda pracovníky zdravotních pojišťoven nebude možnost využití citovaného ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění v některých těchto případech 13

14 zpochybňováno. V takovém případě by odměna vedle daně podléhala ještě i zdravotnímu pojištění (sociálnímu pojištění či penzijnímu spoření však nikoliv); 2. odměna družstevníka bude činit Kč hrubého měsíčně a více odvádí se v případě, kdy družstevník není účasten II. pilíře důchodové reformy: zdravotní pojištění sražené družstevníkovi: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené družstvem za družstevníka: odměna btto 0,09, sociální pojištění sražené družstevníkovi: odměna btto 0,065, sociální pojištění hrazené družstvem za družstevníka: odměna btto 0,25; 3. odměna družstevníka bude činit Kč hrubého měsíčně a více odvádí se v případě, kdy družstevník je účasten II. pilíře důchodové reformy: zdravotní pojištění sražené družstevníkovi: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené družstvem: odměna btto 0,09, sociální pojištění sražené družstevníkovi: odměna btto 0,035, sociální pojištění hrazené družstvem: odměna btto 0,25, důchodové spoření sražené družstevníkovi: odměna btto 0,05. Odvody v případě bytových s.r.o. budou zřejmě následující: 1. odměna bude činit méně než Kč hrubého měsíčně odvádí se: zálohová daň: odměna btto 1,09 0,15, zdravotní pojištění sražené těmto osobám: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené společností za tyto osoby: odměna btto 0,09, sociální pojištění ani důchodové spoření se neodvádí; 2. odměna bude činit Kč hrubého měsíčně a více odvádí se v případě, kdy daná osoba není účastna II. pilíře důchodové reformy: zdravotní pojištění sražené těmto osobám: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené společností za tyto osoby: odměna btto 0,09, sociální pojištění sražené těmto osobám: odměna btto 0,065, sociální pojištění hrazené společností za tyto osoby: odměna btto 0,25; 3. odměna bude činit Kč hrubého měsíčně a více odvádí se v případě, kdy daná osoba je účastna II. pilíře důchodové reformy: zdravotní pojištění sražené těmto osobám: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené společností za tyto osoby: odměna btto 0,09, sociální pojištění sražené těmto osobám: odměna btto 0,035, sociální pojištění hrazené společností za tyto osoby: odměna btto 0,25, důchodové spoření sražené těmto osobám: odměna btto 0,05. I zde je samozřejmě nutno počítat s eventuálním solidárním zvýšením daně ve výši 7 %, pokud měsíční výše odměny přesáhne 4násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (v roce 2013 to je částka Kč). 14

15 Příklady 1. Družstevnice paní Malá, jež má živnostenské oprávnění na provádění úklidových prací, na základě smlouvy o dílo vykonává pro bytové družstvo, jehož je členem, úklidové práce (družstvo je jejím jediným zákazníkem, navíc úklidové prostředky jsou jí družstvem hrazeny). Fakturovaná odměna je Kč měsíčně. Tyto odměny podléhají vedle zálohové daně i zdravotnímu a sociálnímu pojištění a eventuálně i důchodovému spoření, které musí být z těchto měsíčních odměn odváděny. Bytové družstvo pak družstevnici vyplatí pouze čisté výše odměn. 2. Družstevník pan Foltýn provede mimořádnou a jednorázovou opravu poničených vchodových dveří pomocí nářadí družstva, a to na základě smlouvy o dílo uzavřené s bytovým družstvem, jehož je členem. Žádné podnikatelské oprávnění nevlastní. Odměna činí Kč. Z odměny bytové družstvo odvede obecně pouze zálohovou daň. Zdravotnímu ani sociálnímu pojištění a eventuálně ani důchodovému spoření daná odměna nepodléhá (i když u zdravotního pojištění je to otázkou), jelikož její výše nedosáhla započitatelného příjmu Kč. 3. Společník pan Novák provede mimořádný a jednorázový úklid ve společných prostorách domu na základě smlouvy o dílo uzavřené s bytovým s.r.o., jehož je členem. Žádné podnikatelské oprávnění nevlastní. Úklidové prostředky obdržel od společnosti. Odměna činí Kč. Z odměny bytové s.r.o. odvede pouze zálohovou daň a zdravotní pojištění. Sociálnímu pojištění a eventuálně ani důchodovému spoření daná odměna nepodléhá, jelikož její výše nedosáhla započitatelného příjmu Kč. 4. Společnice paní Málková je advokátkou a zastupuje bytové s.r.o., jehož je členkou, před soudem při sporu s dodavatelem nekvalitně provedených stavebních prací. Právní služby neposkytovala v prostorách domu a ani za použití prostředků společnosti. Společnost je pouze jedním z jejích klientů a část právních služeb poskytovali pro společnosti i zaměstnanci její advokátní kanceláře. Vyfakturovaná odměna činila Kč. Zde se bude zřejmě jednat o standardní odběratelsko-dodavatelský vztah, tj. společnost daň a žádné pojištění či spoření neodvádí. Společenství vlastníků jednotek se nic z výše uvedeného netýká jedná se čistě o problém družstev a společností. Nicméně výše uvedené se netýká ani odměn likvidátora družstva či společnosti v případě takových odměn se vždy jedná o závislou činnost bez ohledu na to, zda likvidátor za své služby fakturuje, či nikoliv. Str. 137 Text celé kapitoly 12.5 Problematika odvodů z různých druhů odměn vyplácených společenstvím vlastníků jednotek se nahrazuje následujícím textem: 12.5 Problematika odvodů z různých druhů odměn vyplácených společenstvím vlastníků jednotek Stejně jako v praxi bytových družstev a s.r.o. se i v případě společenství vlastníků jednotek stává, že tyto subjekty chtějí vyplatit odměny za práce pro ně vykonané svým členům, případně i jiným osobám. Velmi často pak i zde dochází k problémům při stanovení zákonných odvodů z těchto odměn. Tato kapitola je v podstatě rozšířením kapitoly III.2.6, ze které bude textově vycházet. I v případě SVJ se lze setkat s různými druhy odměn vyplácených těmito subjekty, a to s odměnami: z dohod o provedení práce uzavřenými jak se členy SVJ (dále jen členové), tak s jinými osobami (dále jen nečlenové), z pracovních smluv a dohod o pracovní činnosti uzavřenými jak se členy, tak s nečleny, za činnost v orgánech daných subjektů. Dohody o provedení práce Zde zcela analogicky platí to, co bylo uvedeno v případě bytových družstev a s.r.o. 15

16 Pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti Rovněž zde zcela analogicky platí to, co bylo uvedeno v případě bytových družstev a s.r.o. Odměny vyplácené za činnost v orgánech SVJ Odměny za činnost v orgánech SVJ se v praxi vyskytují celkem často. Také v případě SVJ mohou být tyto odměny vypláceny jak pravidelně, tak i nepravidelně podle rozhodnutí shromáždění vlastníků. Na činnosti vyplývající z funkce člena statutárního orgánu (a ani žádného jiného orgánu) nelze uzavřít žádnou pracovní smlouvu, ani žádnou z dohod, jelikož ustanovení 66d obchodního zákoníku zde, na rozdíl od bytových družstev a společností, nelze použít. I v případě odměn osob za činnost v orgánech SVJ, stejně jako u bytových družstev či společností, nastává problém, jestliže daná osoba pobírá předčasný důchod (tj. i zde platí ohlašovací povinnost SVJ, pokud odměna takové osoby podléhá sociálnímu pojištění viz dále). Odvody Daň srážená z odměn členů kolektivních orgánů SVJ a zřejmě i z odměny pověřeného vlastníka je vždy daní zálohovou, a to bez ohledu na její výši. Odvody zdravotního a sociálního pojištění a odvody zálohové daně jsou pochopitelně spojeny s obdobnými administrativními úkony, jako tomu bylo u bytových družstev a společností. Zaokrouhlování těchto odvodů je rovněž zcela shodné se zaokrouhlováním těchto odvodů u bytových družstev a společností. V případě jak členů výboru, tak i členů ostatních kolektivních orgánů podle stanov společenství jsou odvody bez ohledu na to, zda jejich výše byla, či nebyla předem určena, následující: 1. odměna bude činit méně než Kč hrubého měsíčně odvádí se: zálohová daň: odměna btto 1,09 0,15, zdravotní pojištění sražené vlastníkovi: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené SVJ za vlastníka: odměna btto 0,09, sociální pojištění ani důchodové spoření se neodvádí; 2. odměna bude činit Kč hrubého měsíčně a více odvádí se v případě, kdy vlastník není účasten II. pilíře důchodové reformy: zdravotní pojištění sražené vlastníkovi: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené SVJ za vlastníka: odměna btto 0,09, sociální pojištění sražené vlastníkovi: odměna btto 0,065, sociální pojištění hrazené SVJ za vlastníka: odměna btto 0,25; 3. odměna bude činit Kč hrubého měsíčně a více odvádí se v případě, kdy vlastník je účasten II. pilíře důchodové reformy: zdravotní pojištění sražené vlastníkovi: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené SVJ za vlastníka: odměna btto 0,09, sociální pojištění sražené vlastníkovi: odměna btto 0,035, sociální pojištění hrazené SVJ za vlastníka: odměna btto 0,25, důchodové spoření sražené vlastníkovi: odměna btto x 0,05. V případě pověřeného vlastníka (případně jiného jednočlenného orgánu podle stanov společenství) jsou odvody bez ohledu na to, zda jejich výše byla, či nebyla předem určena, následující: zálohová daň: odměna btto 1,09 0,15, zdravotní pojištění sražené vlastníkovi: odměna btto 0,045, zdravotní pojištění hrazené SVJ za vlastníka: odměna btto 0,09, sociální pojištění ani důchodové spoření se neodvádí. 16

17 Příklady 1. Členu výboru společenství vlastníků jednotek panu Kalousovi byla shromážděním vlastníků konaném v únoru 2012 přiznána jednorázová odměna za výkon funkce ve výši Kč, a to se splatností v měsíci březnu Tato odměna bude podléhat vedle zálohové daně i zdravotnímu a sociálnímu pojištění a eventuálně i důchodovému spoření. 2. Členka kontrolního výboru (orgán daného společenství upravený jeho stanovami) paní Janoušková dostává měsíčně částku 250 Kč hrubého za výkon funkce ve společenství vlastníků jednotek. Tyto odměny podléhají vedle zálohové daně i zdravotnímu pojištění. Str. 148 Str. 166 Str. 167 Str. 168 Bod 3. Účtování začíná následně: Vzhledem k tomu, že převody jednotek z vlastnictví nových bytových družstev (stejně tak i z vlastnictví bytových společností s ručením omezeným), se považují za převody úplatné, nově tento text bude znít takto: Vzhledem k tomu, že převody jednotek z vlastnictví nových bytových družstev (stejně tak i z vlastnictví bytových společností s ručením omezeným), se obvykle považují za převody úplatné Za druhou větou kapitoly č. 1 Zdanění příjmů plynoucích z pronájmu a prodeje nemovitostí zařazených do obchodního majetku, která končí slovy a o které tento poplatník účtuje nebo kterou eviduje v daňové evidenci., bude následovat text: Vedením daňové evidence se pak má na mysli daňová evidence upravená 7b ZDP a účtováním vedení účetnictví v souladu s účetními předpisy, a to i v případě, kdy je sice vedeno účetnictví, ale pro účely stanovení základu daně se uplatňují výdaje paušálem podle 7 odst. 7 ZDP (více viz další text). První a druhá věta na této straně: Výdaje či náklady (dále jen výdaje) na dosažení či udržení příjmů z pronájmu pak poplatník fyzická osoba může podle svého uvážení uplatňovat buď v prokázané výši (vede-li účetnictví či daňovou evidenci podle 7b ZDP), nebo procentem z příjmů (tzv. paušál) podle 7 odst. 7 písm. d) ZDP ve výši 30 %. Výdaje procentem z příjmů mohou být uplatněny dokonce i tehdy, je-li vedeno účetnictví., se nahrazuje následujícím textem: Výdaje či náklady (dále jen výdaje) na dosažení či udržení příjmů z pronájmu pak poplatník fyzická osoba může podle svého uvážení uplatňovat buď v prokázané výši (vede-li účetnictví či daňovou evidenci podle 7b ZDP), nebo procentem z příjmů (tzv. paušál) podle 7 odst. 7 písm. d) ZDP ve výši 30 % (je-li vedeno účetnictví). Zdůrazňujeme, že výdaje procentem z příjmů mohou být v těchto případech uplatněny pouze za situace, je-li vedeno účetnictví, jelikož aby takto pronajímaný majetek mohl být zařazen v obchodním majetku daného poplatníka, musí o něm být v souladu s 4 odst. 4 ZDP buď účtováno, nebo musí být evidován v daňové evidenci podle 7b ZDP. Vzhledem k tomu, že poplatník, který uplatňuje výdaje podle 7 odst. 7 zákona, nevede daňovou evidenci (viz Pokyn GFŘ č. D-6), zbývá tedy pouze vedení účetnictví. Za první větou kapitoly č. 2 Zdanění příjmů plynoucích z pronájmu nemovitostí nezařazených do obchodního majetku končící slovy:... zda se jedná o pravidelný či příležitostný pronájem nemovitostí. bude následovat text: Nemovitostí nezařazenou do obchodního majetku se zde má na mysli mimo jiné i situace, kdy daná fyzická osoba sice vede účetnictví, avšak daná nemovitost jí neslouží k podnikání, tj. ani k pronájmu v rámci tohoto podnikání (viz 9 odst. 6 ZDP) nebo situace, kdy daná nemovitost sice slouží k podnikání, ale fyzická osoba uplatňuje výdaje paušálem podle 7 odst. 7 ZDP bez toho, aby zároveň vedla i účetnictví (pozor: v této situaci uplatňuje tato fyzická osoba k příjmům z pronájmu výdaje paušální částkou ve výši 30 % podle 9 odst. 4 ZDP a nikoliv podle 7 odst. 7 písm. d) ZDP s tím, že tyto příjmy po snížení o tyto paušální výdaje podléhají zdanění v rámci dílčího základu daně podle 9 Příjmy z pronájmu a nikoliv v rámci dílčího základu daně podle 7 Příjmy z podnikání více viz další text). 17

18 Str. 169 První věta této strany končí slovy nebo procentem z příjmů (tzv. paušál) ve výši 30 %. Nově bude tato věta končit následně: nebo procentem z příjmů (tzv. paušál) podle 9 odst. 4 ZDP ve výši 30 %. Str. 169 Za první větou kapitoly č. 3 Zdanění příjmů z prodeje nemovitostí nezařazených do obchodního majetku končící slovy:... nejsou-li od daně osvobozeny podle 4 ZDP (viz dále), bude následovat text: Připomínáme, že nemovitostí nezařazenou do obchodního majetku se zde má na mysli i situace, kdy daná fyzická osoba sice vedla účetnictví, avšak prodávaná nemovitost jí sloužila k pronájmu, nikoliv k podnikání (a to ani k pronájmu v rámci tohoto podnikání) viz 9 odst. 6 ZDP, nebo situace, kdy daná nemovitost sice sloužila k podnikání, ale fyzická osoba uplatňovala výdaje paušálem bez toho, aby zároveň vedla i účetnictví. 18

19 Účet ní a daňová problematika bytových družstev a společenství vlastníků jednotek od A do Z 1. vydání 1. aktualizace k Vývoj právních předpisů, zejména daňových, se dotýká i naší publikace Účetní a daňová problematika bytových družstev a společenství vlastníků jednotek od A do Z. Autoři doporučují čtenářům následující zpřesnění a úpravy: A. Účetní problematika Změny v účetních předpisech se přímo nedotýkají problematiky bytových společností, proto jen zpřesnění stávajícího textu: Str. 26 V posledním odstavci se za větu končící slovy souhlas valné hromady vkládá věta: Toto rozhodnutí je nutno doložit notářským zápisem podle ustanovení 141 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Str. 58 V prvním odstavci se za větu končící slovy který by komplexně tuto problematiku upravoval doplňují slova s výjimkou předpisů pro teplo, teplou (užitkovou) vodu a pitnou (studenou) vodu. Str. 60 V kapitole 9.3 Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytů, se v prvním odstavci za slova s uživateli těchto služeb doplňují slova v případech, kdy právní předpis příslušnou problematiku neupravuje. Str. 108 V kapitole 5 Základní princip účtování společenství vlastníků jednotek, se v prvním odstavci za poslední větu doplňuje věta: Nový právní předpis pro oblast vlastnického práva obsahuje až již schválená úprava občanského zákoníku s účinností od Str. 119 Příklad 1 Souvztažnost č. 1 účet D (231) se nahrazuje účtem D (321). B. Daňová problematika V roce 2012 došlo k velmi významným změnám některých zákonů upravujících zejména odvody zdravotního a sociálního pojištění, které mají, mimo jiné, dopad na odměny a mzdy vyplácené bytovými družstvy, společnostmi s ručením omezeným a společenstvími vlastníků jednotek. Tyto změny byly rovněž doplněny zrušením neuznatelnosti odměn kolektivních orgánů právnických osob. Str. 77 Poslední věta subkapitoly týkající se nájemného stavebních bytových družstev: Podle informací autorů Ministerstvo financí zvažuje přijetí novely ZDP, podle které by stavební bytová družstva mohla i v roce 2011 toto nájemné osvobodit bez vazby na zrušenou vyhlášku č. 85/1997 Sb., se nahrazuje následujícím textem: Díky zákonu č. 458/2011 Sb., který zřejmě s účinností od novelizuje mimo jiné i ustanovení 19 odst. 1 písm. c) ZDP, bude toto nájemné znovu osvobozeno od daně, jelikož podle předmětného ustanovení bude osvobozen: příjem z nájemného z družstevního bytu nebo nebytového prostoru a z úhrady za plnění poskytované s užíváním tohoto bytu nebo nebytového prostoru plynoucí na základě nájemní 19

20 Str. 81 Str. 82 Str. 88 smlouvy mezi bytovým družstvem a jeho členem, který je fyzickou osobou; obdobně to platí pro společnost s ručením omezeným a jejího společníka, který je fyzickou osobou, a pro občanské sdružení a jeho člena, který je fyzickou osobou. V textu příkladu se nahrazují slova odměny členům představenstva slovy úroky z prodlení uhrazené finančnímu úřadu. V tabulce výpočtu daně z příjmů v řádku č. 5 se odkaz na odstavec písmeno d) nahrazuje odkazem na odstavec písmeno f). V textu u první odrážky se slova náklady na odměny členů statutárních orgánů zrušují. Text celé kapitoly 2.6 Problematika odvodů z různých druhů odměn vyplácených bytovými družstvy a společnostmi s ručením omezeným se nahrazuje následujícím zněním: 2.6 Problematika odvodů z různých druhů odměn vyplácených bytovými družstvy a společnostmi s ručením omezeným V praxi bytových družstev a s.r.o. se často stává, že tyto subjekty chtějí vyplatit odměny za práce pro ně vykonané svým členům, případně i jiným osobám. Velmi často pak dochází k problémům při stanovení zákonných odvodů z těchto odměn. Následující text by měl osvětlit určité aspekty této problematiky. Obvykle se lze setkat se čtyřmi druhy odměn vyplácených těmito subjekty, a sice: 1. s odměnami z dohod o provedení práce uzavřenými jak se členy těchto subjektů (dále jen členové), tak s jinými osobami (dále jen nečlenové), 2. s odměnami z pracovních smluv a dohod o pracovní činnosti uzavřenými jak se členy, tak s nečleny, 3. s odměnami vyplácenými za činnost v orgánech daných subjektů, 4. s ostatními formami odměňování. Dohody o provedení práce Tento typ dohod je upraven v 75 ZP. Obecně lze takový typ dohod uzavřít fakticky s kýmkoliv (členem i nečlenem) na téměř jakýkoliv druh práce (včetně opětující se činnosti viz zejména judikát NSS 6 Ads 48/ ). Jsou zde však omezení (proto je zdůrazněno slovo téměř). Obecně musí být rozsah sjednané práce maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Znamená to, že jeden zaměstnanec (je jedno zda člen, či nečlen) může uzavřít u jednoho zaměstnavatele i více dohod o provedení práce, ale počty hodin vykonané práce z těchto dohod se během roku sčítají pro stanovení, zda bylo, nebo nebylo překročeno předmětných 300 hodin (sčítá se však pochopitelně pouze časový rozsah dohod uzavřených vždy s jedním zaměstnavatelem, tj. pokud zaměstnanec má uzavřeno více dohod u více zaměstnavatelů, sčítají se pro určení naplnění 300hodinového ročního limitu časové úseky u každého z nich odděleně). V praxi se často vyskytuje mýtus o tom, že dohodu o provedení práce je možno uzavřít pouze na odměnu do Kč měsíčně. To je samozřejmě nesmysl. Dohodu o provedení práce lze uzavřít na jakoukoliv výši odměny z ní plynoucí (pouze musí být dodržena její minimální zákonná výše, tj. minimální mzda). Rovněž tak ji obecně lze uzavřít jak na dobu určitou, tak i na dobu neurčitou (pouze musí být zachován roční časový rozsah ve výši nepřesahující 300 hodin). Nově však platí, že při zaměstnávání osob pobírajících tzv. předčasný starobní důchod (tj. starobní důchod vyplácený podle 31 zákona o důchodovém pojištění, dále jen předčasný důchod) v případě, kdy je s takovými osobami uzavřena taková dohoda o provedení práce, která bude podléhat odvodům sociálního pojištění (viz dále), má zaměstnavatel obecně povinnost tuto skutečnost ohlásit příslušné správě sociálního zabezpečení podle 41 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jelikož v takovém případě nenáleží zaměstnanci důchodci výplata starobního důchodu (viz 37 odst. 2 zákona o důcho- 20

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013. v programech STEREO a DUEL

Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013. v programech STEREO a DUEL Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013 v programech STEREO a DUEL Část 1 Důchodové spoření 1. Důchodové spoření legislativa Reforma penzijního systému zavedla tzv. tři pilíře I. pilíř důchodové pojištění

Více

III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ

III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ 3.1 Uzavření smluv s jednateli Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, která nemůže sama jednat a proto za ni musí jednat někdo jiný. Podle

Více

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ Začínáte? Příručka pražského podnikatele 1. Dohoda o provedení práce (DPP) Dohoda o provedení práce

Více

www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty

www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty Klíčové pojmy Mzda Postup výpočtu mzdy Hrubá mzda Čistá mzda Částka k výplatě Výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti Mzda peněžité plnění (příp. naturální) poskytované

Více

397 ZÁKON ze dne 7. září 2012 o pojistném na důchodové spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

397 ZÁKON ze dne 7. září 2012 o pojistném na důchodové spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 397 ZÁKON ze dne 7. září 2012 o pojistném na důchodové spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POJISTNÉ 1 Poplatník Poplatníkem pojistného na důchodové spoření je účastník

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

397/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ POJISTNÉ

397/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ POJISTNÉ 397/2012 Sb. ZÁKON ze dne 7. září 2012 o pojistném na důchodové spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POJISTNÉ 1 Poplatník Poplatníkem pojistného na důchodové spoření

Více

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ~ 1 ~ Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr PROBLEMATIKA DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE OD ROKU 2013 Podrobný komentář včetně odvodové povinnosti na SZ, ZP a daně. 1) Zákoník práce (ZP): Problematiku

Více

Roční zúčtování daně, daňové přiznání k DPFO

Roční zúčtování daně, daňové přiznání k DPFO Roční zúčtování daně, daňové přiznání k DPFO Motto: Jen hlupák platí něco, co platit nemusí. Jen blbec platí daně, které platit nemusí. Po skončení roku je velmi často možné dostat vrácenu část daní (záloh),

Více

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

4. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

4. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ 4. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Cílem této kapitoly je vysvětlení základních principů z oblasti vztahů mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a zdravotními pojišťovnami a seznámení čtenáře s potřebnými postupy, výpočty

Více

Daňový kalendář. 3. březen (pondělí) 10. březen (pondělí) 11. březen (úterý) 14. březen (pátek ) 17. březen (pondělí) 18.

Daňový kalendář. 3. březen (pondělí) 10. březen (pondělí) 11. březen (úterý) 14. březen (pátek ) 17. březen (pondělí) 18. Daňový kalendář 3. březen (pondělí) Daň z příjmů Podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2007 10. březen (pondělí) Pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek

Více

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Předsedům VZO Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Vážené kolegyně, vážení kolegové, posíláme stanovisko Legislativní rady Českomoravské konfederace odborových svazů k některým změnám

Více

FINANČNÍ ŘÍZENÍ Z HLEDISKA ÚČETNÍ EVIDENCE MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ I.

FINANČNÍ ŘÍZENÍ Z HLEDISKA ÚČETNÍ EVIDENCE MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ I. FINANČNÍ ŘÍZENÍ Z HLEDISKA ÚČETNÍ EVIDENCE MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ I. MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ Mzdové účetnictví představuje účetnickou agendu související se zaměstnáváním pracovníků účetní jednotky. Zahrnuje personální

Více

Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani

Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani ANOTACE 1. Zákon o dani z příjmu sazba, nezdanitelné a odpočitatelné položky, slevy na dani 2. Autor Mgr. Vladimír

Více

PŘÍJMY SPOLEČNÍKŮ. 4.1 Příjmy ze závislé činnosti

PŘÍJMY SPOLEČNÍKŮ. 4.1 Příjmy ze závislé činnosti IV. PŘÍJMY SPOLEČNÍKŮ Společníci si nemohou, na rozdíl od podnikatelů fyzických osob, žádným způsobem převádět peněžní prostředky společnosti pro svou osobní spotřebu. Existuje však několik způsobů, jakými

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

Finanční právo. 3. seminář 1. listopadu 2013

Finanční právo. 3. seminář 1. listopadu 2013 Finanční právo 3. seminář 1. listopadu 2013 Daň z příjmů fyzických osob Zákon o daních z příjmů Daně z příjmů fyzických osob a právnických osob jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Více

Hrubá mzda zahrnuje základní mzdu + příplatky, prémie, odměny, náhradu mzdy.

Hrubá mzda zahrnuje základní mzdu + příplatky, prémie, odměny, náhradu mzdy. Mzdy Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci 1. Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

POPLATKOVÉ PRÁVO. 4. přednáška 15. listopadu 2013

POPLATKOVÉ PRÁVO. 4. přednáška 15. listopadu 2013 POPLATKOVÉ PRÁVO 4. přednáška 15. listopadu 2013 Doplnění: Místní poplatky Správa místních poplatků Řízení o poplatcích vykonává obecní úřad. Tato působnost je výkonem přenesené působnosti. Procesní úpravou

Více

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů Změny v daních z příjmů od roku 2013 RNDr. Ivan BRYCHTA důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů 1 Obsah přehled novel ZDP + drobné změny

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DAŇOVÁ SOUSTAVA Ing. Hana Volencová Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_07_3_09_ EK Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Sleva na dani: poplatníkům se vypočtená daň za zdaňovací období

Více

Příklad 2: Vyúčtování roční mzdy zaměstnance v r. 2015 zaměstnanec, závislá činnost

Příklad 2: Vyúčtování roční mzdy zaměstnance v r. 2015 zaměstnanec, závislá činnost Příklad 1: Výpočet měsíční mzdy zaměstnance v r. 201 hrubá měsíční mzda: 2.000,- pojistné SP 1.62,- ( 2.000 * 0,06 ) pojistné ZP 1.12,- ( 2.000 * 0,0 ) superhrubá mzda.00,- ( 2.000 * 1,0 ) záloha na daň

Více

Důchodové spoření (II. pilíř) Informace k placení pojistného

Důchodové spoření (II. pilíř) Informace k placení pojistného Důchodové spoření (II. pilíř) Informace k placení pojistného ZAMĚSTNANEC (klient, poplatník) Po uzavření smlouvy o důchodovém spoření Notifikační dopis tento dopis obdrží zaměstnanec (klient, poplatník)

Více

Změny ve zdaňování fyzických osob

Změny ve zdaňování fyzických osob Změny ve zdaňování fyzických osob Změny ve zdaňování fyzických osob I. Snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 % v roce 2008 a 12,5 % Zrušení progresivní sazby, zavedení lineární sazby Změna kalkulace

Více

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY Současná vláda České republiky již od svého ustavení slibovala veřejnos reformu veřejných financí, jejímž cílem by mělo být zejména zastavení

Více

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1. Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2014 METIS Praha, spol. s r.o. 30.12.2013 CESTOVNÍ NÁHRADY TUZEMSKÉ

Více

Pojistné sociálního pojišt ní

Pojistné sociálního pojišt ní Pojistné sociálního pojišt ní Daňový mixčr (2008) MAJ 2% SD 10% DzPFO 13% DPH 20% DzPPO 12% POJ 43% ásti systému sociálního pojišt ní v eské republice sociální pojištění veřejné zdravotní pojištění sociální

Více

Seminář Mzdy Ing. Jan Jón

Seminář Mzdy Ing. Jan Jón Seminář Mzdy 2016 Ing. Jan Jón 15. ledna 2016 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2015 a v roce 2016 2015 2016 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z

Více

5/2.5 Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti

5/2.5 Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti Účetnictví, daně & mzdy v příspěvkové organizaci str. 1 PO Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti Od 1. 1. 2009 se změnily podmínky pro vyplácení dávek v nemoci a při karanténě.

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DAŇOVÁ SOUSTAVA Ing. Hana Volencová Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_07_3_08_EK Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou poplatníkem daně z příjmů právnických osob je: právnická osoba

Více

6 Zdravotní pojištění

6 Zdravotní pojištění 6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti

Více

AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY. 06_2011 červenec, srpen 2011 OBSAH

AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY. 06_2011 červenec, srpen 2011 OBSAH SP Audit, s.r.o. Murmanská 1475 100 00 Praha 10 tel., fax: +420-295560374 tel.: +420-602150252 e-mail: spaudit@spaudit.cz internet: www.spaudit.cz AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY 06_2011 červenec,

Více

JAK SPOČÍTAT VÝPLATU. Finanční matematika 20

JAK SPOČÍTAT VÝPLATU. Finanční matematika 20 JAK SPOČÍTAT VÝPLATU Finanční matematika 20 Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu

Více

Seminář Mzdy 2015. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2015

Seminář Mzdy 2015. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2015 Seminář Mzdy 2015 Ing. Jan Jón 16. ledna 2015 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2014 a v roce 2015 2014 2015 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z

Více

Služební vozidlo poskytnuté i pro soukromé použití

Služební vozidlo poskytnuté i pro soukromé použití PaM_10_10_priloha 21.9.2011 16:09 Stránka 94 Kapitola 3 Služební vozidlo poskytnuté i pro soukromé použití V tomto článku není analyzována teoretická situace, kdy je služební vozidlo používáno výhradně

Více

Zaměstnanec může podle ust. 56 zákoníku práce přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru ze dvou důvodů:

Zaměstnanec může podle ust. 56 zákoníku práce přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru ze dvou důvodů: Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance ze zdravotních důvodů nebo pro nezaplacení mzdy, platu, náhrady mzdy nebo platu nebo její části dle 56 zákoníku práce DŮVODY - 56 Zaměstnanec může

Více

Ekonomika Sociální zabezpečení. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Sociální zabezpečení. Ing. Ježková Eva Ekonomika Sociální zabezpečení Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

PRACOVNÍ POMĚR. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně ve dvou vyhotovení, jedno vyhotovení je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci.

PRACOVNÍ POMĚR. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně ve dvou vyhotovení, jedno vyhotovení je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci. PRACOVNÍ POMĚR Pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká na základě pracovní smlouvy (výjimkou je volba a jmenování zaměstnance Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 33 odst. 2 a 3.) Podle

Více

327/23.02.11 - Mzdové náklady členů statutárních orgánů obchodních společností a družstev v případech tzv. souběhu výkonu funkce a pracovního poměru

327/23.02.11 - Mzdové náklady členů statutárních orgánů obchodních společností a družstev v případech tzv. souběhu výkonu funkce a pracovního poměru Generální finanční ředitelství Lazarská 7, Praha 1, 117 22 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 23.2. 2011-1. část PROJEDNANÉ PŘÍSPĚVKY Příspěvek uzavřen k 23.2.

Více

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ Fyzická osoba - základní a živnostenská část

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ Fyzická osoba - základní a živnostenská část ČÁST A - PODNIKATEL 01 Podnikatel a) titul podací razítko JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ Fyzická osoba - základní a živnostenská část b) jméno c) příjmení d) titul 1) *) e) pohlaví f) rodné příjmení g)

Více

Superhrubá mzda Ekonomická charakteristika str. 1. Superhrubá mzda

Superhrubá mzda Ekonomická charakteristika str. 1. Superhrubá mzda SUP Ekonomická charakteristika str. 1 Ekonomická charakteristika Zákon o daních z příjmů byl novelizován zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů č. 261/2007 Sb. Tento právní předpis novelizuje také celou

Více

243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000

243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000 Systém ASPI - stav k 3.6.2009 do částky 45/2009 Sb. a 18/2009 Sb.m.s. Obsah a text 243/2000 Sb. - poslední stav textu 243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000 o rozpočtovém určení výnosů některých daní

Více

Účetní a daňová problematika společenství vlastníků jednotek

Účetní a daňová problematika společenství vlastníků jednotek Účetní a daňová problematika společenství vlastníků jednotek 1. Vznik společenství vlastníků jednotek právnické osoby... 1 2. SVJ účetní jednotka... 2 2.1. Účetní předpisy... 2 2.2. Účtování příspěvku

Více

ČESKÁ ASOCIACE SESTER,o.s. SMĚRNICE Uzavírání dohod o provedení práce a jejich zdaňování

ČESKÁ ASOCIACE SESTER,o.s. SMĚRNICE Uzavírání dohod o provedení práce a jejich zdaňování ČESKÁ ASOCIACE SESTER,o.s. 120 00 Praha 2, Londýnská 15 ČAS/SM/2007/0001 VERZE 2 SMĚRNICE Uzavírání dohod o provedení práce a jejich zdaňování Vydání: 1. 11. 2009 Frekvence kontroly: 1x ročně Česká asociace

Více

Pokyny pro zaměstnavatele - plátce důchodového spoření

Pokyny pro zaměstnavatele - plátce důchodového spoření Pokyny pro zaměstnavatele - plátce důchodového spoření 1, Legislativní rámec Povinnosti zaměstnavatelů (plátců pojistného) vyplývají zejména z předpisů: Zákon č. 397/2012 Sb. o pojistném na důchodové spoření

Více

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby podací razítko JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby Základní část V případě, že jste se rozhodli učinit níže uvedené úkony pomocí jednotného registračního formuláře na Centrálním registračním

Více

prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Příjmení Jméno(-a) Titul Rodné číslo 1 ) Číslo pasu 1 ) Adresa bydliště (místa trvalého pobytu) PSČ Prohlášení

Více

Seminář Mzdy 2014. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2014

Seminář Mzdy 2014. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2014 Seminář Mzdy 2014 Ing. Jan Jón 16. ledna 2014 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2013 a v roce 2014 2013 2014 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z

Více

Daň z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob Legislativa Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuálním znění Poplatníci daně - fyzické osoby Každý, kdo má na území ČR trvalé

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 2 Číslo

Více

AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY. 02_2014 únor 2014 OBSAH

AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY. 02_2014 únor 2014 OBSAH SP Audit, s.r.o. Murmanská 1475 100 00 Praha 10 tel., fax: +420-295560374 tel.: +420-602150252 e-mail: spaudit@spaudit.cz internet: www.spaudit.cz AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY 02_2014 únor 2014

Více

P O T V R Z E N Í. 8. Druh pracovního vztahu :. ... ... Potvrzení zaměstnavatele

P O T V R Z E N Í. 8. Druh pracovního vztahu :. ... ... Potvrzení zaměstnavatele P O T V R Z E N Í o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci: I. POMĚRY OSOBNÍ A RODINNÉ: 1. Jméno a příjmení:........ 2. Datum narození:...

Více

Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu

Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu Odpočty za rok 2010 Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu Od 1. ledna 2004 v souladu s ustanovením 15 odst. 7 zákona č.

Více

II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci

II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci ~ 35 ~ II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci Do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, ale i zdravotní pojištění se započítávají příjmy,

Více

případy, kdy toto nemusí činit, rozebíráme v [ 1072].

případy, kdy toto nemusí činit, rozebíráme v [ 1072]. 1273 Č á s t i da ň z p ř í j m ů f y z i c k ý c h O s O b je subjektem s daňovou povinností v tuzemsku, ale výdaje na závislou činnost jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž Česká republika

Více

Projekt peníze SŠ Střední škola obchodní a právní, s.r.o., Jablonec nad Nisou

Projekt peníze SŠ Střední škola obchodní a právní, s.r.o., Jablonec nad Nisou Projekt peníze SŠ Střední škola obchodní a právní, s.r.o., Jablonec nad Nisou Číslo projektu : CZ.1.07/1.5.00/34.0040 Šablony III/2 č. 6 _Mzdové účetnictví Seminář z práva, P3 ANOTACE V rámci procvičování

Více

4.6 Osoby oprávněné k podílu na zisku

4.6 Osoby oprávněné k podílu na zisku ÚČETNÍ A DAŇOVÉ SOUVISLOSTI ZÁKONA O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH 4.6 Osoby oprávněné k podílu na zisku Dle 34 ZOK náleží právo na podíl na zisku především společníkům. Společníci se podílejí na zisku v poměru

Více

Platební řád. Článek 1. A/ Členové družstva, kteří jsou nájemci družstevního bytu, jsou povinni hradit:

Platební řád. Článek 1. A/ Členové družstva, kteří jsou nájemci družstevního bytu, jsou povinni hradit: Platební řád Bytové družstvo Lucemburská 2136/16 podle článku 26 a násl. Stanov Bytového družstva přijímá a schvaluje tato pravidla pro platby členů družstva (dále jen Platební řád ): Článek 1. A/ Členové

Více

http://www.podnikatel.cz/clanky/jak-dostat-penize-z-firmy-kterouspoluvlastnite/ Jak můžete dostat peníze z firmy, kterou spoluvlastníte?

http://www.podnikatel.cz/clanky/jak-dostat-penize-z-firmy-kterouspoluvlastnite/ Jak můžete dostat peníze z firmy, kterou spoluvlastníte? http://www.podnikatel.cz/clanky/jak-dostat-penize-z-firmy-kterouspoluvlastnite/ Jak můžete dostat peníze z firmy, kterou spoluvlastníte? Poradíme vám 25. 7. Daniel Morávek Takřka všichni spolumajitelé

Více

snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme

snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme Zaměstnanecké benefity - obecné principy RNDr. Ivan BRYCHTA snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance

Více

Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9

Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9 Obsah Úvod... 8 Používané zkratky... 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2010... 10 1.1 Právní předpisy... 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2010... 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a

Více

Smlouva o výkonu funkce

Smlouva o výkonu funkce Smlouva o výkonu funkce člena dozorčí rady uzavřená podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech v platném znění ( Zákon o obchodních korporacích ) Smluvní strany: 1. Agria, a.s.

Více

10. Personalistika mzdy, zákonné odvody

10. Personalistika mzdy, zákonné odvody 10. Personalistika mzdy, zákonné odvody Klíčová slova: Personální práce, mzda, veřejné zdravotní pojištění, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, státní politika zaměstnanosti. Anotace textu: Cílem

Více

Směrnice pro odměňování členů orgánů družstva a pravidla odměňování pracovních funkcí na samosprávách a zaměstnanců družstva

Směrnice pro odměňování členů orgánů družstva a pravidla odměňování pracovních funkcí na samosprávách a zaměstnanců družstva Směrnice pro odměňování členů orgánů družstva a pravidla odměňování pracovních funkcí na samosprávách a zaměstnanců družstva Datum platnosti: Datum účinnosti: Změna: 1.1.2015 1.1.2015 1 Dne: 2.2.2015 Dne:

Více

Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9

Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9 Obsah Úvod 8 Používané zkratky 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2011 10 1.1 Právní předpisy 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2011 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a 2008 10 1.2.2 Limit

Více

Za pomoci zákona o daních z příjmů odpovězte na následující otázky: 2. Vysvětlete, co znamená a kdy nastane zdanění starobních důchodů.

Za pomoci zákona o daních z příjmů odpovězte na následující otázky: 2. Vysvětlete, co znamená a kdy nastane zdanění starobních důchodů. Pracovní list k DPFO Za pomoci zákona o daních z příjmů odpovězte na následující otázky: 1. Jaké příjmy jsou od daně z příjmů osvobozeny? 2. Vysvětlete, co znamená a kdy nastane zdanění starobních důchodů.

Více

DANĚ Z PŘÍJMU V ČR. Mgr. Ing. Šárka Dytková

DANĚ Z PŘÍJMU V ČR. Mgr. Ing. Šárka Dytková DANĚ Z PŘÍJMU V ČR Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5.

Více

S M Ě R N I C E pro odměňování smluvních zaměstnanců a obchodních zástupců Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky

S M Ě R N I C E pro odměňování smluvních zaměstnanců a obchodních zástupců Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky S M Ě R N I C E pro odměňování smluvních zaměstnanců a obchodních zástupců Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky 1.Základní ustanovení 1.1. Smluvním zaměstnancem (dále jen SZ) Vojenské zdravotní

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Zdravotní pojištění. 1. Osobní rozsah zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny. 2. Vymezení okruhu plátců 3. Povinnosti plátců 4. Vyměřovací základ. 5. Odvod, splatnost

Více

Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu

Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu Dnem 1. ledna 2004 nabyl účinnosti zákon č. 438/2003 Sb., kterým se mění zákon č.

Více

Newsletter 3/2014 BŘEZEN 2014

Newsletter 3/2014 BŘEZEN 2014 Newsletter 3/2014 BŘEZEN 2014 Obsah Co je a co není švarcsystém?... 3 NEWSLETTER 3/2014 2/5 Co je a co není švarcsystém? Základní opatření k omezení rizik spojených se změnou úpravy švarcsystému Od 1.

Více

Co si vlastně pod daní srážkovou představit a kterých fyzických osob se nejčastěji změny dotknou?

Co si vlastně pod daní srážkovou představit a kterých fyzických osob se nejčastěji změny dotknou? Doplnění oběžníku 3/2015 administrace dotace 1.D. v roce 2015 1. Pokud bude OO nebo ZO ČSV z.s. vyplácet dohody o provedení práce, tak DPP udělá ve trojím provedení. Jedno provedení má funkcionář, jedno

Více

VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O PRŮMĚRNÉM VÝDĚLKU. Zaměstnavatel.. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený...

VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O PRŮMĚRNÉM VÝDĚLKU. Zaměstnavatel.. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený... VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O PRŮMĚRNÉM VÝDĚLKU Zaměstnavatel.. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený... Podle 305 zákoníku práce vydávám tento vnitřní předpis o průměrném výdělku. 1.

Více

- daňové přiznání a daň za únor 2011 souhrnné hlášení za únor 2011. - daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za únor 2011

- daňové přiznání a daň za únor 2011 souhrnné hlášení za únor 2011. - daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za únor 2011 Daňový kalendář pro rok Daňový kalendář pro rok LEDEN 10. ÚNOR 9. 21. 28. BŘEZEN biopaliva - splatnost za listopad 2010 (mimo z lihu) - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na fyzických osob ze závislé

Více

Zprávu o hospodaření společenství, stavu finančních prostředků a činnosti správce za rok 2011

Zprávu o hospodaření společenství, stavu finančních prostředků a činnosti správce za rok 2011 SBD POKROK, Kollárova 157/18, 186, Praha 8 IČ 34398, DIČ CZ34398, zapsáno v OR MS, odd. Dr XCVIII, vl. 53 Tel.: 225 339 268, fax: 225 339 78, e-mail: brezinav@pokrok.cz Společenství Bukolská 86 Sídlo:

Více

VÝPOČET DANĚ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI

VÝPOČET DANĚ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI VÝPOČET DANĚ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_UCE1420 Autor Ing.

Více

Informace Finanční správy ČR. K rozhodnutí ministra financí o prominutí úhrady daně z příjmů a příslušenství daně z příjmů z důvodu mimořádné události

Informace Finanční správy ČR. K rozhodnutí ministra financí o prominutí úhrady daně z příjmů a příslušenství daně z příjmů z důvodu mimořádné události Informace Finanční správy ČR K rozhodnutí ministra financí o prominutí úhrady daně z příjmů a příslušenství daně z příjmů z důvodu mimořádné události Za účelem zmírnění dopadů mimořádných událostí (povodní

Více

1/2013 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ

1/2013 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ 2012 1/2013 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ Roční zúčtování nelze provést Poplatníkovi, který je povinen podat daňové přiznání, tj. poplatníkovi, který: Měl mimo příjmů ze závislé činnosti

Více

5/ Sb. Zákon o pojiném na ociální zabe... - znění dle 55/06 Sb., /06 Sb., 53/07 Sb., 6/07 Sb., 6/07 Sb., 305/0

5/ Sb. Zákon o pojiném na ociální zabe... - znění dle 55/06 Sb., /06 Sb., 53/07 Sb., 6/07 Sb., 6/07 Sb., 305/0 5/ Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 20. liadu 1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění zákonů č. 10/1993 Sb., č. 10/1993 Sb., č. 30/93 Sb., č. 42/1994

Více

Pojistné na sociální pojištění v ČR

Pojistné na sociální pojištění v ČR Pojistné na sociální pojištění v ČR Systémy sociálního pojištění a jejich správci Sociální pojištění 1. systém: 2. systém: Veřejné zdravotní Sociální zabezpečení (SZ) pojištění (VZP) a jeho tři subsystémy

Více

S M Ě R N I C E. pro odměňování smluvních zaměstnanců Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky

S M Ě R N I C E. pro odměňování smluvních zaměstnanců Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky S M Ě R N I C E pro odměňování smluvních zaměstnanců Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky /změněná Příkazem GŘ VoZP ČR č. 2/V1/99 a Příkazem GŘ VoZP ČR č. 38/V8/2000/ 1.Základní ustanovení 1.1.

Více

POKYNY K VYPLNĚNÍ JEDNOTNÉHO REGISTRAČNÍHO FORMULÁŘE FYZICKÁ OSOBA

POKYNY K VYPLNĚNÍ JEDNOTNÉHO REGISTRAČNÍHO FORMULÁŘE FYZICKÁ OSOBA 10JedRegFormFO2info.pdf ČÁST A - PODNIKATEL 01 Podnikatel POKYNY K VYPLNĚNÍ JEDNOTNÉHO REGISTRAČNÍHO FORMULÁŘE FYZICKÁ OSOBA o) Vyplní osoba, které již bylo identifikační číslo přiděleno. p) Vyplní pouze

Více

Sociální pojištění od 1. 1. 2009

Sociální pojištění od 1. 1. 2009 Sociální pojištění od 1. 1. 2009 Obsah 1. Zaměstnavatelé - sazby... 2 2. Zaměstnanci - sazby... 2 3. Změny při zdaňování příjmů zaměstnanců od 1. 1. 2009... 2 3.1. Pojistné placené zaměstnavatelem... 3

Více

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi

Více

Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI

Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI Pojem mzda, struktura hrubé mzdy Pojistné na SZ a ZP Daň z příjmů ze závislé činnosti Účtování mezd Zálohy, pohledávky a závazky Mzdová evidence 1 Základní mzda Úkolová

Více

VY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9.

VY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9. Šablona FG č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a svět práce Pěstitelské práce Pěstitelské práce Zaměstnání - plat/mzda Ročník 9. 2. díl ze 4-dílné série zaměřené

Více

Změna v postavení plátce daně u zaměstnanců pronajatých prostřednictvím zahraniční agentury práce

Změna v postavení plátce daně u zaměstnanců pronajatých prostřednictvím zahraniční agentury práce Informace Generálního finančního ředitelství k novele zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, provedené zákonem č. 267/2014 Sb. o změně zákona o daních z příjmů a změně

Více

Termíny daňových povinností pro rok 2002

Termíny daňových povinností pro rok 2002 fiscalità daně 13 economicrevue 55 Termíny daňových povinností pro rok 2002 CZ Poznámka ke spotřební dani: Plátci spotřebních daní jsou povinni denně platit zálohy na spotřební daně v případě, že jejich

Více

Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 21. 1. 2015

Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 21. 1. 2015 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 21. 1. 2015 UZAVŘENÝ PŘÍSPĚVEK ke dni 21. 1. 2015 - seznam - Daň z příjmů 440/17.12.14 Určení výše odpovídajícího pojistného pro

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. ze dne 29. června 2000

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. ze dne 29. června 2000 ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ze dne 29. června 2000 jak vyplývá

Více

JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ K 1. 1. 2010

JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ K 1. 1. 2010 JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ K 1. 1. 2010 2. rozšířené vydání 1. aktualizace k 1. 8. 2014 str. 7 Poznámka k úvodu: S ohledem na skutečnost, že jednoduché účetnictví je vedeno ve znění zákona k 31. 12. 2003, nedochází

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

3 Mzdy/Číselníky mezd/hodnoty mzdových složek

3 Mzdy/Číselníky mezd/hodnoty mzdových složek WAK INTRA Změny a novinky v modulu zaměstnanci pro rok 2013 Strana 1 1 Mzdy/Číselníky mezd/zákl. nemoc. dávek Číselník byl rozšířen o nové hranice redukující vyměřovací základ při výpočtu dočasné pracovní

Více

Co je nově skryto v daních a pojistném

Co je nově skryto v daních a pojistném M i r o s l a v K o c m a n, d a ň o v ý p o r a d c e a a s s o c i a t e p a r t n e r, R ö d l & P a r t n e r R e n a t a V a l e n t o v á, d a ň o v á k o n z u l t a n t k a, R ö d l & P a r t n

Více

AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY. 04_2015 květen/červen 2015 OBSAH

AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY. 04_2015 květen/červen 2015 OBSAH SP Audit, s.r.o. Murmanská 1475 100 00 Praha 10 tel., fax: +420-295560374 tel.: +420-602150252 e-mail: spaudit@spaudit.cz internet: www.spaudit.cz AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY 04_2015 květen/červen

Více