Sociální práce s bezdomovci v Mladé Boleslavi
|
|
- Ladislav Moravec
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola M I L L S, s. r. o. Sociální práce s bezdomovci v Mladé Boleslavi Vedoucí práce: Jarmila Viplaková Vypracovala: Kamila Kloučková Čelákovice 2011
2 Čestné prohlášení Prohlašuji že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větší než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. V Krchlebích u Nymburka,
3 Poděkování Ráda bych poděkovala paní Jarmile Viplakové za svědomité vedení při zpracování absolventské práce, za její všestrannou pomoc, cenné rady a podnětné připomínky. 3
4 Obsah Úvod Cíle absolventské práce Teoretická část Historie Bezdomovectví v současnosti Definice pojmu bezdomovectví Formy bezdomovectví Zjevné bezdomovectví Skryté bezdomovectví Potenciální bezdmovectví Skupiny bezdomovců Příčiny bezdomovectví Lidé ohrožení bezdomovectvím a sociálním vyloučením Postoje veřejnosti k bezdomovectví Bezdomovectví legislativní pozadí Sociální práce s bezdomovci Služby pro bezdomovce Zařízení poskytující klientům bez přístřeší sociální služby v Mladé Boleslavi Praktická část Získání informací prostřednictvím rozhovoru Subjekty rozhovoru Kauzuistiky Příběh č Příběh č Příběh č Příběh č Příběh č Příběh č Příběh č Příběh č Shrnutí kauzuistik Diskuze Závěr Zusammenfassung Bibliografie
5 Úvod K vypracování absolventské práce jsem si vybrala téma s názvem Sociální práce s bezdomovci v Mladé Boleslavi, neboť již čtyři roky pracuji jako sociální pracovnice na Magistrátu města Mladá Boleslav, na odboru sociálních věcí, oddělení dávky v hmotné nouzi a příspěvek na péči, a díky dávkám hmotné nouze mám možnost pracovat i s klienty bez domova. Jako sociální pracovník jsem v této oblasti začala působit teprve s příchodem zákona 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 505/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které upravují příspěvek na péči a dále dle zákona 111/2006 Sb., zákona o hmotné nouzi. Podle těchto zákonů provádím sociální šetření pro obě tyto dávky. Kromě klasického sociálního šetření v přirozeném prostředí klientů k žádostem o příspěvek na péči a k dávkám v hmotné nouzi, pracuji i s klienty bez domova a s klienty v obtížné životní situaci. V absolventské práci bych se ráda zaměřila na sociální prací s bezdomovci v Mladé Boleslavi z pohledu sociálního pracovníka, neboť sociální práce s klienty bez domova je velmi rozmanitá a náročná. Řešení problémů klientů bez přístřeší není mnohdy otázkou jednoho dne, ale jedná se o dlouhodobou práci, na jejímž samotném závěru může, ale i nemusí být žádný výsledek. Přesto všechno je pro mě, i tak velmi důležité nabídnout klientům bez přístřeší aspoň minimální pomoc v rozsahu, kterou nám zákon nabízí. V teoretické části mé absolventské práce bych se nejdříve chtěla věnovat pojmu: bezdomovectví. Dále bych se ve své práci chtěla zabývat příčinami bezdomovectví, jeho formami a na závěr teoretické části bych ráda věnovala kapitolu samotné sociální práci s bezdomovci podle literatury, která je uvedená v bibliografii. V praktické části bych se chtěla zabývat samotnou sociální prací s bezdomovci v Mladé Boleslavi v praxi. Jaká zde máme zařízení pro klienty bez domova. Co lze a nelze těmto klientům nabídnout v rámci sociálních služeb. Dále bych v této práci chtěla formou kauzuistik nastínit různé životní situace, díky kterým se klienti ocitli bez domova, a tím se prakticky dostali na pokraj společnosti. V závěru mé práce bych chtěla poukázat na důležitost sociální práce s klienty bez domova a zároveň bych chtěla věnovat pár řádek zařízením v Mladé Boleslavi, která se klientům bez domova věnují. 5
6 1 Cíle absolventské práce Hlavní cíl Seznámit s problematikou bezdomovectví. Dílčí cíle Zmapovat sociální služby, které jsou k dispozici pro klienty bez domova v Mladé Boleslavi. Uvést zařízení, která jsou k dispozici pro klienty bez domova v Mladé Boleslavi. Popsat sociální práci s klienty bez domova 6
7 2 Teoretická část 2.1 Historie Jak jsem již v úvodu své absolventské práci nastínila, chtěla bych se v této teoretické části své práce zabývat definicí pojmu bezdomovectví, příčinami bezdomovectví, upozornit na každodenní těžkosti lidí bez domova, na souvislosti bezdomovectví s legislativou. Především se zaměřit na možnosti pomoci lidem bez domova. Podat přehled služeb určených těmto lidem a vymezit, kdo je v praxi jejich poskytovatelem. Abych se k výše uvedeným tématům dostala, je i důležité v této práci zmínit historii, která zde má také svou nezastupitelnou roli. Pomoc lidem bez přístřeší byla v historii úzce spojována s náboženstvím, ať už to bylo náboženství přírodních národů, egyptské náboženství, buddhismus či islám. Kořeny péče o potřebné, jak ji vnímáme dnes, nalézáme v křesťanství a jeho pohledu na člověka. V těchto dobách byli chudobní lidé považování za potřebné, mezi příznaky chudoby se řadily nouze, žebrání, ponížení a ztrápenost. Ve Starém zákoně je chudoba chápána jako zlo, příležitost k hříchu a důsledek chamtivosti druhých. Zastánci chudých byli proroci stavěli se proti lichvě a korupci a pobízeli ke spravedlivému jednání s chudými ve snaze zmírnit jejich utrpení. Dobrovolná chudoba je v církvi vytouženým ideálem, ale nedůstojná bída je z pohledu Starého i Nového zákona nepřijatelná. Projevy lásky k bližnímu ve formě práva, milosrdenství, a věrnosti jsou považovány za důležitější než štědrost. [Průdková, Novotný, 2008, s. 27]. Křesťanství vneslo ideál solidarity do prostředí starověkého Říma. Právě pro svůj přístup k potřebným a pro svou víru v Boha byli křesťané pronásledováni. Péči o potřebné zajišťovala po celý středověk církev. Jejím cílem pouze uspokojit ty nejzákladnější potřeby chudých. Termín bezdomovec v historii prošel významovým posunem. Původně se jak v jazyce českém, tak v ekvivalentním pojmu německém (Heimatlose) a podobně francouzském (sans -patri) či anglickém (stateless) jednalo o označení osob bez státního občanství nebo domovského práva. V tomto významu rovněž pojmu bezdomovec rozumí český právní řád. [Průdková, Novotný, 2006]. 7
8 3 Bezdomovectví v současnosti Na okraj společnosti se mohou dostat různí lidé ohrožení různými problémy. Podobní jsou si pouze v důsledku: Ve ztrátě domova a v životě (nejen) na ulici.v současné době se častěji než výraz bezdomovci používá sousloví lidé bez domova nebo lidé bez přístřeší. 3.1 Definice pojmu bezdomovectví Pro potřeby sociální práce lze použít několik definic pojmu bezdomovectví s velmi podobným obsahem. Bezdomovectví označuje situaci bezprostřední nouze, v níž se ocitá člověk bez trvalého domova. Výraz domov je určitá úroveň jistoty a bezpečí, není to jen místo, kde lze přespat v technickém slova smyslu bez hlubších vazeb a odpovídajících emocí. Dostupné zdroje a schopnosti osob žijících bez domova neumožňující tento problém řešit svépomocí, přičemž absencí a ztrátou domova je každá tato osoba ohrožena v mnoha aspektech své existence (individuálních i sociálních). Tato definice je záměrně zúžena tak, že se mimo její rámec ocitají tzv. bezdomovci z přesvědčení čili ti, kdo si bezdomovectví zvolili jako svůj životní styl a jsou spokojení. Takoví lidé existují, ale tvoří početně naprosto zanedbatelnou menšinu. I když nemají domov, zřídkakdy se stávají klienty sociálních služeb, čerpají z jiných zdrojů, protože je pro ně ze všech skupin bezdomovců nejméně příjemné záviste na institucionalizované podpoře a pomoci. [Průdková, Novotný, 2008]. V zákoně o sociálních službách jsou bezdomovci uvedení jako osoby bez přístřeší a osoby v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení, nikde však zákon o sociálních službách nedefinuje, kdo osobou bez přístřeší je. [Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách]. Bezdomovec je člověk, kterého postihlo společenské vyloučení a ztráta bydlení, žije na veřejných místech, či v nevhodných bytových podmínkách. Jedná se o společenský jev, kterému předcházejí různé problémy a procesy vedoucí ke ztrátě zázemí, životních jistot a ke společenskému vyloučení. Bezdomovectví je problémem velkých měst, lidé bez domova očekávají, že zde budou moci uspokojit své základní životní potřeby, případně i najít práci. [Průdková, Novotný, 2008]. 8
9 3.2 Formy bezdomovectví Zjevné bezdomovectví Do zjevného bezdomovectví patří osoby žijící na ulicích, na nádražích, a ti, kteří vyhledávají ubytování v zimních noclehárnách, azylových domech, v noclehárnách připravených městy nebo charitativním organizacemi. Představují však pouze část obyvatel bez trvalého bydliště. Být bez přístřeší, mít fiktivní trvalé bydliště, být živ na ulici souvisí s nedostatkem peněz a prostředků i vhodných příležitostí. Ztráta bytu či ubytování může být dlouhodobým vyloučením, které způsobí nakonec finální etapu nevratné sociální situace, společný rys vlastní všem bezdomovcům. [Hradecký a Hradecká, 1996]. což je Lidé bez domova, ztrácejí vazby se svými rodinami a vzdalují se kontaktů s institucemi. Sami, bez zaměstnání, bez vztahu k rodině, příbuzným, kumulují časté handicapy, bloudí městy i venkovem, hledají finanční pomoc nebo potravinový balíček, staré a obnošené šatstvo. Existují problémy se ztrátou ubytování, zaměstnání, a i osobních dokladů jako je občanský průkaz. Lidé bez domova si v této životní situaci přestávají věřit, a aby se opět začlenili do společnosti, vyžaduje tato činnost značné úsilí. Proces začlenění těchto lidí je dlouhý a nejistý. Velmi malý počet lidí bez domova ubytování odmítne, využívají prostoru svobody, i když vědí, že nádraží, parky, ulice, most, sklepy, kontejnery, stoky jsou nejisté a navíc nebezpečné. [Hradecký a Hradecká, 1996] Skryté bezdomovectví Bezdomovectví skryté zdaleka předčí viditelnější formu bezdomovectví zjevného. Jedná se o lidi bez trvalého bydliště, putující a často měnící svá dočasná útočiště, která přinášejí potíže zdravotní, potíže s policií, s úřady. Hledání dalších možností pro tyto klienty, zejména ubytování je značně náročné. Lidé bez přístřeší většinou hledají nepřijatelná bydlení ve squatech, sklepích, domech určených k demolici, ve starých automobilech, kontejnerech, výměncích, nebo ve stanech v čase příchodu podzimních sychravých dnů a nocí často tito strastmi postižení lidé opouštějí. Při těchto špatných podmínkách, jsou lidé bez přístřeší schopni požádat o pomoc jako zjevní bezdomovci. V ubytovacích zařízeních jak města, tak 9
10 charitativních organizací, však nemohou setrvat déle, než je určený limit. A tak nalézají příležitostná ubytování jen na krátkou dobu a nebo přecházejí z jednoho místa na druhé. Jejich nemohoucnost, neschopnost dosáhnout vlastního a adekvátního bytu za pomoci svých vlastních zdrojů, je donutí k životu v situacích velmi rozličných, k různým možnostem ubytování, vždy však nejistým a přechodným. Není samozřejmostí, že každý neubytovaný nalezne otevřený přístup do veřejných ubytoven nebo nocleháren. Některé ubytovny nejsou určeny pro uprchlíky, jiné nepřijímají adolescenty a opět jim jsou určeny pouze pro může či ženy a nemají místo pro ženy s dětmi. Mnohé ubytovny odmítají toxikomany, nebo bezdomovce, kteří mají velké problémy se zdravím. Neubytovaná žena bude pravděpodobně oddělena od dítěte adolescentního věku. Často je pro provozovatele ubytoven velmi těžké rozhodnout, kdo potřebuje jejich pomoc nejvíc. [Hradecký a Hradecká, 1996, s. 40] Potenciální bezdmovectví Do skupiny potenciálního bezdomovectví patří osoby, jejichž potřeby jsou úřadům buď neznámé, nebo známé jen částečně. Žijí v různých životně těžkých podmínkách, denních rodinných problémech, v potížích osobního charakteru, v potížích udržet si byt. Není jednoduché určit přesně rozdíl mezi podmínkami života bezdomovců, kteří se obracejí na provozovatele ubytoven a těch osob, které žijí v nejistých podmínkách nájemních bytů, často zdravotně závadných, v domech určených k asanaci či k demolici, v bytech provizorních, zchátralých a často přelidněných, v bytech sociálních, v holobytech, v podnájmech. [Hradecký a Hradecká, 1996, s. 41]. Do této skupiny zařadíme i ty, kteří čekají na propuštění z různých ústavů, vězení, na opuštění dětského domova, dále i ty, kteří zvláště nyní tvoří velkou skupinu migrační a exilní. [Hradecký a Hradecká, 1996, s. 41]. 3.3 Skupiny bezdomovců Většinu bezdomovců tvoří muži, což souvisí s tendencí žen ohrožených bezdomovectvím hledat si partnery disponující přístřeším. Ženy mají bohatší sociální síť, většinou jsou schopny vytěžit její zdroje a v krizi se obrátit na někoho, kdo se o ně postará. Až na výjimky se tolik jako muži neostýchají požádat své příbuzné či přátele o 10
11 pomoc nebo využít jejich nabídky dočasného ubytování. Velké riziko znásilnění odrazuje ženy od nocování přímo na ulici. Bezdomovkyně jsou většinou bezdomovkyně skryté, protože na veřejných místech je vídáme velmi zřídka. Tyto ženy většinou tají bezdomovectví i prostituci, proto o nich téměř nic nevíme. Bezdomovkyně se pod vlivem prostředí přizpůsobují mužům bezdomovcům. Zhrubnou, zdrsní a někdy se i vzhledem přibližují mužům. Rezignují na péči o sebe. Zřejmě proto, že v prostředí nemilosrdné ulice křehká květinka nepřežije. Nepochopitelné se může zdát, že bezdomovkyně nejeví zájem o své děti, mají-li je, a nemluví o nich. Nadměrné požívání alkoholu je po všech stránkách devastuje mnohem více než muže. [Průdková, Novotný, 2008, s. 24]. 3.4 Příčiny bezdomovectví Bezdomovectví představuje závažný problém, jemuž veřejnost nevěnuje přílišnou pozornost. Je pouze zmírňován charitativními organizacemi. Bez znalosti příčin, rozsahu a forem bezdomovectví je však obtížné volit vhodná preventivní opatření a adekvátně reagovat na průvodní jevy, které s sebou tento problém přináší. Cílem je zvolit vhodnou formu prevence a účinně pomoci lidem, kteří se po ztrátě domova či stabilního bydlení se často ocitají na cestě vedoucí k nedůstojnému životu a jsou ohrožováni různými formami deprivace, závislostí, kriminality apod. Změnou politických a ekonomických poměrů, zvláště nastolením trhu práce a uvolněním trhu s byty, vznikly v rámci nové sociálně ekonomické reality pro obyvatelstvo průmyslových zemích nové příležitosti, ale také nová rizika. [Průdková, Novotný, 2008]. Znalost příčin bezdomovectví je základním předpokladem všech snah o řešení tohoto problému, protože odstraňování následků bezdomovectví je značně neefektivní. Komplikací je zde skutečnost, že ne vždy lze spolehlivě rozlišit, co je příčinou a co následkem bezdomovectví. Například alkoholismus může člověka dostat na ulici, někteří bezdomovci však začali pít až v době, kdy se stali lidmi bez domova. A místo alkoholismu si můžeme dosadit nezaměstnanost, kriminalitu, zadluženost, zdravotní problémy. [Průdková, Novotný, 2008, s. 15]. 11
12 Mnozí vzdělaní, výkonní a psychicky odolní jedinci využívají příležitosti na trhu práce ke svému prospěchu, a také ke prospěchu celé společnosti. Na druhé straně se však vytvořily sociálně zranitelné skupiny obyvatelstva, na něž dopadla rizika, která svobodně fungující trh práce a trh s byty přináší. Došlo k sociálnímu a k ekonomickému rozrůznění obyvatel a obzvláště zranitelní jsou jedinci, kteří se nedokázali daným změnám přizpůsobit, nebo je možná ani nepochopili. Jsou to lidé, kteří nedovedou nebo nemohou uchopit svůj vlastní život do svých rukou a nést za něj svoji individuální odpovědnost, a často skončí bez materiálních prostředků a někde dokonce i bez přístřeší. Jedná se o lidi oslabené mentálně, tělesně, nízkým vzděláním, sociálním původem, frustrací z dětství, bez rodinného zázemí, s neschopností navázat přiměřené mezilidské vztahy apod. Velmi často jsou oslabeni všemi těmito příčinami. [Janata, Kotýnková, 2002]. 3.5 Lidé ohrožení bezdomovectvím a sociálním vyloučením Bezdomovectvím jsou nejvíce ohrožení lidé dlouhodobě nezaměstnaní, handicapovaní, senioři, lidé adaptovaní na život v institucích, příslušníci etnických minorit a migranti. Ztrátou domova jsou více ohroženi muži než ženy, spíše lidé staršího nebo středního věku než lidé mladší. Menší podíl žen mezi bezdomovci se vysvětluje větší orientací žen na mezilidské vztahy. Ženy mají bohatší sociální síť, většinou jsou schopny vytěžit její zdroje a v krizi se obrátit na někoho, kdo se o ně postará. Muži, kteří jsou méně orientovaní na vztahy, se častěji ocitají osamoceni a propadnou svou záchrannou sítí. Mezi bezdomovci najdeme lidi závislé na návykových látkách. Pro tuto skupinu je příznačná závislost na alkoholu, a to jak ta, jež byla primární příčinou sociálního vyloučení, tak ta, která vznikla až během života na ulici. Nicméně závislost není problémem většiny bezdomovců. Lidé, kteří se ocitnou na okraji společnosti bez materiálních prostředků a přístřeší, jsou lidé, kteří prožívají extrémní formu sociálního vyloučení ze společnosti. Sociální vyloučení je chápáno jako nerovnost lidí v možnosti podílet se na životě společnosti. Sociální vyloučení jednotlivců, ale také celých skupin obyvatelstva, plodí jejich neschopnost spolupodílet se na životě společnosti, jejich izolaci a odtržení do 12
13 společnosti. Na sociální vyloučení je nahlíženo jako na odraz nerovného přístupu k pěti základním zdrojům společnosti: k zaměstnání, zdravotní péči, vzdělání, bydlení a sociální ochraně. [Janata, Kotýnková, 2002]. 3.6 Postoje veřejnosti k bezdomovectví Postoje společnosti k bezdomovectví jsou různé, pohybují se na škále, kde jedním extrémem je nekritický soucit a druhým pohrdání, nenávist. Málokdy je však přístup laické veřejnosti k této problematice věcný a racionální, bývá silně ovlivněn emocemi a zkušenostmi s chováním jednotlivců z řad bezdomovců. Na základě jediné zkušenosti si člověk často vytvoří obrázek o všech bezdomovcích a bývá skálopevně přesvědčen o hloubce svého vzhledu do celé této složité problematiky. Podobný efekt mají zmínky o bezdomovectví v médiích, protože téměř vždy jde o jednostranný pohled, jehož cílem je zřejmě upoutat pozornost. [Průdková, Novotný, 2008]. 3.7 Bezdomovectví legislativní pozadí Bezdomovci podle našich zákonů v podstatě neexistují, protože každý občan České republiky má v občanském průkazu zaznamenáno trvalé bydliště. Bezdomovci se v místě svého trvalého bydliště nezdržují, což s sebou nese četné komplikace, především to oslabuje jejich možnost uplatňovat své zákonné nároky, které jsou vázány na trvalé bydliště. Lpění na trvalém bydlišti jde proti žádoucí mobilitě pracovní síly a je vlastně návratem k říšskému zákoníku z roku 1863, který ustanovením domovského práva umožňoval zbavit se tuláků postrkem do jejich domovské obce. Některé magistráty a městské úřady poskytují bezdomovcům fiktivní trvalé bydliště. Ze zákona neexistuje žádné domovské právo, které by obci v níž má občan nahlášen trvalý pobyt, ukládalo povinnost se o danou osobu alespoň do určité míry postarat, pomoc poskytovaná státem je však většinou vázaná právě na místo trvalého pobytu. Tento institut je tedy poskytovateli služeb pro bezdomovce velmi kritizovaný. Lidé bez domova nemají často doklady ani občanský průkaz, ani pas, ani rodný list. Vyřizování dokladů je poměrně zdlouhavé a představuje to jisté náklady, které bezdomovec většinou nemůže pokrýt. Navíc člověk bez domova zpravidla není schopen si je sám obstarat, a mnohdy se o to ani nesnaží, protože pro něj doklady nejsou důležité. 13
14 Častým jevem u bezdomovců je chorobný strach z jednání na úřadech bez doprovodu si nedokáží uspořádat své záležitosti. Neorientují se v množství formulářů, nevědí, co má který úřad v kompetenci, odradí je složitost procesu získávání osobních dokladů a mají s úřady špatné zkušenosti, především však trpí sociální fobií. Přijít na úřad, kde se pohybuje spousta lidí, je pro ně problém. Listina základních práv a svobod, která je nedílnou součástí Ústavy České republiky, zaručuje všem občanům určitá práva každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. Listina základních práv a svobod České republiky ve svém 31. článku uvádí, že každý má právo na ochranu zdraví. Přesto je zdravotní péče pro lidi bez domova téměř nedostupná. Nemají průkaz pojištěnce zdravotní pojišťovny a mnohdy ani žádné jiné doklady, za to mají dluh na pojistném na zdravotním pojištění. Některé zdravotní pojišťovny odmítají uhradit zdravotní péči o tyto osoby, a není-li stav bezdomovce akutní, lékař ho často odmítne ošetřit. [Průdková, Novotný, 2008]. K 1. květnu 2004 se stala Česká republika členským státem Evropské unie, v souvislosti s tím se bezdomovectví poprvé od devadesátých let stalo předmětem oficiálních vládních dokumentů. [Průdková, Novotný, 2008]. 1.ledna 2007 nabyl účinnosti zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory osobám v nepříznivé sociální situaci. 1. ledna 2007 nabyl i zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních potřeb osob, které se ocitly v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi. Zákon definuje hmotnou nouzi, určuje, kdo je a není osobou v hmotné nouzi pro potřeby tohoto zákona a vymezuje pojmy sociální poměry a majetkové poměry. Dávky systému pomoci v hmotné nouzi jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí se zjišťuje možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním. [Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi]. Za osobu v hmotné nouzi je považován člověk, jehož čistý příjem nedosahuje hranice životního minima a z vážných důvodů není schopen zvýšit si příjem vlastním přičiněním 14
15 a jehož majetkové poměry nejsou takové, aby mohli zajistit jeho základní potřeby. Institut životního minima je upraven zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Životní minimum je minimální hranice příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum je minimální hranice příjmů považovaná za nezbytnou k přežití. Životní ani existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení. Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně Kč 3.126,-- a částka existenčního minima jednotlivce činí měsíčně Kč 2020,--. Životní minimum je dohodnutá zákonná hranice chudoby, osoby nacházející se pod ní nemohou žít způsobem, který je v dané zemi považován za přijatelný a jsou ve stavu hmotné nouze. [Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi]. 4 Sociální práce s bezdomovci Sociální práce je obnova sociálního fungování klienta a tvorba společenských podmínek příznivých pro tento cíl. Sociálního pracovníka můžeme považovat za prostředníka mezi klienty a většinovou společností, v ideálním případě vede dialog s oběma stranami. Sociální práce je profesionální práce s člověkem a pro člověka, nejde o to udělat něco za klienta, ale udělat to s ním, protože věříme, že je schopen pomoci si sám, dostane-li se mu potřebných informací a specifické podpory. Není-li klient rozhodnutý pro změnu a neusiluje-li o její dosažení, může sociální pracovník pracovat do úmoru a nezmění se nic. Zejména to platí pro práci s bezdomovci. Ti vypadají mnohdy opravdu zuboženě a sociální pracovník se snaží udělat pro člověka bez domova všechno, co je v jeho kompetenci a v jeho silách. Někteří přepokládají, že chce vést běžný kultivovaný život. To však nemusí být pravda. Bezdomovcům se skutečně velmi často vnucuje pomoc, o kterou nestojí a před kterou doslova utíkají. Někteří proto, že jsou přesvědčeni, že svou situaci zvládnou bez cizí podpory, někteří proto, že nevěří, že by dokázali cokoli změnit. Při své každodenní práci s bezdomovci by měli (nejen) sociální pracovníci reflektovat, které pracovní postupy fungují,a které nefungují, a od těch nefunkčních nebo ve svém konečném důsledku dokonce kontraproduktivních upustit. Dále je potřeba reflektovat skutečné potřeby bezdomovců a pečlivě zvažovat možné důsledky všech navrhovaných opatření. [Průdková, Novotný, 2008, s. 40]. 15
16 4.1 Služby pro bezdomovce Služby zajišťující uspokojení základních životních potřeb lidí jsou historicky nejstarší, jsou velmi potřebné a jejich nespornou výhodou je okamžitě viditelný výsledek bezdomovec je čistý, převlečený, nasycený. Poskytování sociálních služeb se řídí Standardy kvality sociálních služeb, které byly vytvořeny v roce 2002 a týkají se všech sociálních služeb, proto jsou formulovány obecně. Jejich konkrétní podobu si vypracovává každá organizace s ohledem na charakter svého sociálního zařízení, s ohledem na klienty i pracovníky. Musí však jít o měřitelná kritéria kvality. Standardů kvality je sedmnáct a dělí se na tři skupiny. Procedurální standard: cíle a způsoby poskytování sociální služby, ochrana práv uživatelé služeb, jednání se zájemcem o sociální službu, smlouva o poskytování sociální služby, individuální plánování a průběh sociální služby, dokumentace o poskytování sociální služby, stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby, návaznost poskytované sociální služby a další dostupné zdroje. Personální standardy: Personální zajištění sociální služby pracovní podmínky a řízení poskytování služeb, profesní rozvoj zaměstnanců a pracovních týmů. Provozní standardy: místní a časová dostupnost poskytované sociální služby, informovanost o poskytované sociální službě, prostředí a podmínky pro poskytování služeb, nouzové a havarijní situace, zajištění kvality sociální služby, ekonomika (finanční zajištění). [Průdková, Novotný, 2008]. Podle zákona č. 108/2006, Sb., o sociálních službách, zahrnují sociální služby základní a odborné sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Sociální služby se poskytují jako pobytové, ambulantní nebo terénní a pro poskytování těchto služeb se zřizují zařízení sociálních služeb. Služby sociální péče pomáhají klientům zajistit psychickou soběstačnost, zapojit se do života společnosti, a není-li to možné, mají garantovat důstojné prostředí a zacházení. Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou situaci, sociálně znevýhodňující prostředí a pro své životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu ve společnosti. Cílem služeb sociální 16
17 prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. 4.2 Zařízení poskytující klientům bez přístřeší sociální služby v Mladé Boleslavi Všechny sociální služby určené bezdomovcům patří do skupiny služeb sociální prevence a jsou poskytovány v těchto zařízeních: Středisko Naděje Mladá Boleslav nabízí: Nízkoprahové denní centrum - je sociální zařízení určené lidem bez domova, které disponuje velkou místností se stoly a židlemi. Klienti si zde mohou odpočnout v čistém, suchém prostředí a najíst se. Jídlo si mohou přinést s sebou nebo zakoupit za symbolickou cenu přímo v denním centru. Klientům bývá k dispozici rychlovarná konvice nebo vařič, někde dokonce kuchyňka. Mezi standardní služby denního centra patří hygienický servis možnost použít toaletu, umývadlo a sprchu, a šatník, kde klient dostane oblečení a obuv zdarma nebo za mírnou úplatu. Některá denní centra umožňují i praní a žehlení prádla. Každý klient je seznámen s vnitřním řádem a nabídkou služeb denního centra, se svými právy a povinnostmi. Vstup je zakázán pouze osobám pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek, agresivním a osobám trpícím infekčním onemocněním. Při první kontaktu je s klientem veden řízení rozhovor a při každé návštěvě má možnost pohovořit si s personálem denního centra, který je mu plně k dispozici. Pracovníci poskytují informace, poradenství a v případě krizovou intervenci, zprostředkovávají zaměstnání a další pomoc, projeví-li o ni klient zájem, pomáhají při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Cílem je zvýšit informovanost klientů, zlepšit jejich komunikaci s institucemi, pomoci jim při získávání dokladů, povzbudit je ke kontaktům s rodinou, vzbudit zájem o osobní hygienu a motivovat je k potřebě pobytu v kulturním prostředí. Noclehárna pro ženy a pro muže- je sociální zařízení určené lidem bez domova, kteří chtějí přespat, využít hygienického servisu, případně potravinového servisu za úhradu nebo zdarma. Nocleh je poskytován na jednu noc, klienta však lez ubytovat i opakovně. Noclehárna nabízí teplo, sucho, čistotu, postel s dekou a polštářem, střechu nad 17
18 hlavou. Osoby pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek, agresivní a trpící infekčním nemocněním nemohou být ubytovány. Standard bydlení v noclehárně je nízký, zpravidla se jedná o velkou místnost s mnoha lůžky. Klient z ní ráno odchází a vrátit se může zase večer. Cílem je, aby se přes den snažil řešit svou sociální situaci a nesklouzl k celodennímu lenošení na noclehárně. Noclehárny vyhovují zejména lidem, kteří žijí na ulici už dlouho a nebyli schopni, mnohdy ani ochotni, přizpůsobit se nárokům azylového domu. R-Mosty, o.s. Azylový dům pro matky s dětmi - je sociální zařízení pro matky s dětmi, které jsou bez domova, má však vyšší práh než noclehárna, na klienta jsou zde kladeny vyšší nároky. Počítá se zde s jeho pobytem po dobu několika týdnů až měsíců, během kterých se očekává vyřešení jeho problému a návrat k soběstačnosti. Azylový dům poskytuje komplexní pomoc matkám s dětmi, které mají zájem o zařízení do společnosti a jsou ochotné a schopné usilovat o změnu své tíživé sociální situace. V den přijetí nebo v některém z následujících dnů proběhne anamnestickodiagnostický pohovor se sociálním pracovníkem, který s klientem zároveň sestaví individuální plán péče. Individuální plán je výsledkem dojednávání zakázky sociálního pracovníka s klientem, v rámci něhož pracovník seznámí klienta s tím, co mu azylový dům nabízí a v čem mu může jeho personál pomoci. Klientům je v rámci vnitřního řádu dán dostatečný prostor k přebírání odpovědnosti za sebe samé. Předpokládá se jejich zájem a spolupráce a požaduje se jejich finanční spoluúčast na hrazení pobytu. Klient azylového domu má k dispozici ubytování v podstatně lepších podmínkách než klient noclehárny méně lůžek na pokoji, více soukromí, možnost celodenního pobytu na pokoji předpokládá se, že klienti docházejí do zaměstnání a pracují-li v noci, přes den potřebují odpočívat, proto je služba nepřetržitá. Práce s klientem by měla od prvního kontaktu vést přes jeho psychickou a sociální stabilizaci ke společnému hledání a řešení až po jeho osamostatnění od pomoci k podpoře, od podpory k samostatnosti. 18
19 Bydlení v azylovém domě se podobá bydlení v ubytovně, rozdíl je v nižší ceně za ubytování Kč 50,-- a v tom, že klientům jsou zde nepřetržitě k dispozici sociální pracovníci, kteří ho podporují. Azylové domy pro matky s dětmi jsou specifické vnitřním uspořádáním a vybavením pokojů, umístěním v blízkosti obchodu a školy. Jsou určeny osamělým matkám s převážně malými dětmi nebo těhotným ženám, které se ocitly v mimořádně náročné nebo krizové situaci, jež nemohou nebo neumějí samy řešit. Klientkám je přidělený samostatný pokoj. Mohou využívat kuchyňku, společenskou místnost, místnost, kde si mohou hrát děti. Dále klientům bez přístřeší poskytuje sociální pomoc Magistrát města Mladá Boleslav, na odboru sociálních věcí, v podobě dávek v hmotné nouzi. Vyhledává tyto klienty a poskytuje jim základní sociální poradenství, pomáhá jim s vyplňováním tiskopisů, doprovází klienty na jednotlivá oddělení při zařizování dokladů, poskytuje jim dávky v hmotné nouzi. [Průdková, Novotný, 2008]. 5 Praktická část 5.1 Získání informací prostřednictvím rozhovoru Při zpracovávání praktické části jsem vycházela z rozhovorů s klienty ze střediska Naděje v Mladé Boleslavi a z rozhovorů klientů, se kterými spolupracujeme jako úřad a nejsou uživatelé služeb střediska Naděje žijí na ulici a nechtějí využívat služeb střediska Naděje. Dále jsem spolupracovala se sociálními pracovníky střediska Naděje. Bylo mi umožněno nahlédnout do interních materiálů, ale ke zpracování této práce nemohli být použity, neboť nebyl dán souhlas instituce střediska Naděje k jejich zveřejnění. Dále jsem se v této praktické části zabývala otázkami, jak klienti bez domova vnímají svou vlastní životní situaci, co prožívali v první fázi svého pobytu na ulici, jaké měli pocity, co jim pomohlo zvládnout prvotní šok z toho, že jsou bez domova. Co udělali pro to, aby se vyhnuli vyloučení ze společnosti, případně jaké mají vztahy ke komunitě bezdomovců a k většinové společnosti. 19
20 Touto prací jsem chtěla navrhnout možná řešení, zamyslet se nad hledáním nejekonomičtější a efektivní cesty v prevenci bezdomovectví. Dle mého názoru se v současné době s klienty bez domova odvedl velký kus práce. Zatímco zpočátku, kdy první organizace poskytovaly nebo začaly poskytovat sociální služby v azylových domech, nikdo moc nechtěl připustit zejména státní instituce, že by tu nějaký závažný problém lidí bez domova, bez přístřeší byl a postupně se situace měnila. Problém nebyl vyřešen, jak se předpokládalo, ale naopak. V rámci své sociální práce s klienty, se snažím pochopit, proč se chovají tak, jak se chovají, a co je k tomu vede. Na toto téma, pokud mají klienti zájem, s nimi hovořím. Většina lidí bez domova, se kterými jsem hovořila, popisuje jako nejhorší den v jejich životě moment, kdy byli poprvé v životě nuceni být na ulici. O prvních dnech na ulici vyprávějí jako o období naprostého zmatku a chaosu, ztráty veškerých životních jistot a orientace v prostoru a čase. Jejich pocit bezradnosti nad tím, jak uspokojit lidské potřeby, je často vede k tomu, že pociťují v průběhu prvních dní, nutnost přidat se ke komunitě lidí bez domova, kteří vědí, jak na ulici přežít. Nachází se v obtížné životní situaci, kdy jsou vystaveni nemožnosti uspokojovat své základní biologické potřeby jako je jídlo, spánek, a to i uspokojování základních nejnutnějších potřeb jako je: toaleta, osobní hygiena, převlékání se, sex. V podstatě jsou nuceni tyto činnosti vykonávat na veřejných prostranstvích, a to na ulici nebo v komunitě lidí, které si nevybrali. Tato skutečnost je jedním ze základních faktorů, které působí na rychlou změnu jejich osobnosti, kdy po velmi krátké době jsou to řádově týdny dochází k změně jejich stavu. Lidé na ulici se vlivem nemožnosti uspokojovat vyšší lidské potřeby, jako je úcta, láska nebo seberealizace, přeorientují na uspokojování těch nejzákladnějších potřeb jídlo, spánek, bezpečí, případně sex. V případě, že mají třeba hlad, nebo potřebují alkohol, okamžité vyřešení těchto potřeb je pro ně mnohem důležitější, než hrozba možného budoucího vězení, žijí tady a teď, co bude zítra, je nezajímá. Lidé bez domova, kteří jsou na ulici již delší dobu, často čekají na nějaké silné znamení nebo zázrak, které jim pomůže z ulice odejít. Tento postoj s sebou pak přináší rezignaci na možnost změny ještě nenastal ten správný čas. Jeden z klientů mi řekl, že pobyt na ulici vnímá jako trest a že je sobě prokurátorem, advokátem, soudcem i žalářníkem a 20
Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi
Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde
Více1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:
1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé
VícePOPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY
POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Název poskytovatele Druh služby Identifikátor Forma služby Název zařízení a místo poskytování Armáda spásy Noclehárna 3573576 Ambulantní Centrum sociální služeb
VíceOBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše
OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí
VíceSlužby sociální péče a služby sociální prevence
Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme
VíceDOMOV PŘÍSTAV Frýdek - Místek. Brno,
DOMOV PŘÍSTAV Frýdek - Místek Brno, 18.10.2018 Vznik: 1.10.2015 Uživateli služby jsou: Osoby bez přístřeší (ulice, sociální lůžko, LDN, azylový dům, ubytovny) starší 26- ti let mobilní i imobilní, které
VíceZákladní zásady základní sociální
Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro
VíceOBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše
OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí
VíceKoncepce rozvoje sociálních služeb v České Lípě se zaměřením na služby sociální prevence
Koncepce rozvoje sociálních služeb v České Lípě se zaměřením na služby sociální prevence Služby sociální prevence 53 Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto
Více- ANNONYMIZOVANÁ PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA - - PRO MČ PRAHA-LIBUŠ KE ZVEŘEJNĚNÍ -
NADĚJE, POBOČKA PRAHA K BRANCE 11/19E, 155 PRAHA 5 +42 222 521 1, PRAHA@NADEJE.CZ - ANNONYMIZOVANÁ PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA - - PRO MČ PRAHA-LIBUŠ KE ZVEŘEJNĚNÍ - TERÉNNÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE A MOBILNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBA
VíceNávrh modelu sociální služby NÍZKOPRAHOVÁ DENNÍ CENTRA
Návrh modelu sociální služby NÍZKOPRAHOVÁ DENNÍ CENTRA Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 1 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. Vymezení typických
VícePOPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY. Název poskytovatele Armáda spásy v České republice z. S. Terénní programy
POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Název poskytovatele Armáda spásy v České republice z. S. Druh služby Identifikátor Číslo služby Forma služby Terénní programy 148 33 65 76 Terénní Název zařízení
VíceDruh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách
Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní
VíceSenior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012
Senior a chudoba Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Definice chudoba znamená nemajetnost nedostatečný příjem, nedostatečné zdraví a vzdělání, nelidské podmínky práce
VíceNADĚJE POBOČKA KADAŇ JANA ŠVERMY 569, KADAŇ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NADĚJE POBOČKA KADAŇ
NADĚJE POBOČKA KADAŇ JANA ŠVERMY 569, 432 01 KADAŇ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NADĚJE POBOČKA KADAŇ OBSAH 1. POSLÁNÍ A ZÁSADY NADĚJE... 2 2. CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ... 3 2.1. Nabídka služeb... 3 2.2. Poslání,
VíceNADĚJE POBOČKA LOVOSICE NÁDRAŽNÍ 805/18, LOVOSICE VEŘEJNÝ ZÁVAZEK SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NADĚJE POBOČKA LOVOSICE
NADĚJE POBOČKA LOVOSICE NÁDRAŽNÍ 805/18, 410 02 LOVOSICE VEŘEJNÝ ZÁVAZEK SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NADĚJE POBOČKA LOVOSICE OBSAH 1. POSLÁNÍ A ZÁSADY NADĚJE... 2 2. NOCLEHÁRNA PRO MUŽE... 3 2.1. Nabídka služeb...
VícePriorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi
Opatření II. 1.: Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi V Mladé Boleslavi nyní chybí motivující systém nabídky prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení lze rozdělit do tří stupňů:
VíceIII. pilíř - Sociální pomoc V rámci systému sociální pomoci stát řeší obtížné sociální situace: stavu hmotné nouze, stavu sociální nouze, ochrany práv
7. přednáška III. pilíř sociální zabezpečení (ČR) Sociální pomoc III. pilíř - Sociální pomoc V rámci systému sociální pomoci stát řeší obtížné sociální situace: stavu hmotné nouze, stavu sociální nouze,
VíceNOCLEHÁRNA CHARITA VALAŠSKÉ MEZIŘIČÍ. Služby sociální prevence. Kde nás najdete
Kde nás najdete Budova noclehárny se nachází ve stejné budově jako denní centrum na ulici Zámecká v těsné blízkosti Mlékáren. Poblíž je Kaufland a vlakové nádraží. Vchází se k nám zelenou branou z vlnitého
VíceNávrh modelu sociální služby NOCLEHÁRNY
Návrh modelu sociální služby NOCLEHÁRNY Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 1 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. Vymezení typických nepříznivých
VíceModul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:
Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském
VíceŽádost o přidělení sociálního bytu
Příloha č. 1 Žádost o přidělení sociálního bytu Žadatel 1 Jméno, příjmení Datum narození Místo trvalého pobytu Telefon/E-mail Číslo účtu Jméno, příjmení, titul majitele účtu Počet členů domácnosti Účel
VíceAnalýza poskytování sociální služby KLUB-KO (sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi) v Šumperku za rok 2015
Analýza poskytování sociální služby KLUB-KO (sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi) v Šumperku za rok 205 Poskytovatel sociální služby: SPOLEČNĚ-JEKHETANE, o. p. s. Místo poskytování služby: území
VíceSociální služby v kostce
Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho
Vícepečovatelská služba, 40 zákona 108/2006Sb. o sociálních službách Broučkova 5352, Zlín, tel.: ,
Veřejný závazek soubor zveřejněných informací o službě, které se poskytovatel zavazuje plnit více viz. Popis realizace poskytované služby a vnitřní metodiky sociální služby Charitní pečovatelská služba
Více3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory
3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3.1. Teoretický úvod Obecně je možné sociální služby charakterizovat jako specializované činnosti zaměřené na pomoc lidem, kteří se dostali do nepříznivé
VíceDomov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ
Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceZásady pro přidělování sociálních bytů a bytů se zvláštním určením (Dům s pečovatelskou službou)
Zásady pro přidělování sociálních bytů a bytů se zvláštním určením (Dům s pečovatelskou službou) Odbor sociálních služeb, MěÚ Hodonín, 2014 Sociální komise, 13.3.2014 Schváleno Radou města Hodonína dne
VícePRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková
PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení
VíceVýroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2014
Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2014 Sociální služby Lanškroun Pečovatelská služba NÁZEV ORGANIZACE: SÍDLO ORGANIZACE: Sociální služby Lanškroun pečovatelská služba Janáčkova 1003, 563 01
VíceDodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.
Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
VíceSOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI
SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Informační balíček pro uživatele služeb (veřejný závazek) Poslání služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou služby poskytované rodině s nezaopatřeným
Více1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3
Obsah 1 Úvod... 3 1.1 Azylové domy ( 57)... 3 1.2 Centra denních služeb ( 45)... 3 1.3 Denní stacionáře ( 46)... 3 1.4 Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48)... 3 1.5 Domovy pro seniory ( 49)...
VíceZařízení: STŘEDISKO SOCIÁLNÍ PREVENCE A HUMANITÁRNÍ POMOCI - NÍZKOPRAHOVÉ DENNÍ CENTRUM POPIS REALIZACE SOCIÁLNÍ SLUŽBY KE DNI 1.7.
Provozovatel: FARNÍ CHARITA LITOMĚŘICE Zařízení: STŘEDISKO SOCIÁLNÍ PREVENCE A HUMANITÁRNÍ POMOCI - NÍZKOPRAHOVÉ DENNÍ CENTRUM POPIS REALIZACE SOCIÁLNÍ SLUŽBY KE DNI 1.7.2014 Poslání Střediska sociální
VíceModel sociální služby Terapeutická komunita
Model sociální služby Terapeutická komunita Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální
VíceZákladní informace o službě
Vyhodnocení dotazníku pro analýzu a hodnocení potřebnosti sociálních služeb v místních podmínkách v rámci projektu S akcentem na budoucnost (2006 2008), realizovaného Centrem pro zdravotně postižené Libereckého
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA Obecně prospěšné společnosti Návrat, o.p.s. Za rok 2008
VÝROČNÍ ZPRÁVA Obecně prospěšné společnosti Návrat, o.p.s. Za rok 2008 Slovo úvodem Protože obecně prospěšná společnost Návrat, o.p.s. vznikla v polovině roku 2007, byl rok 2008 prvním kompletním rokem
VícePrávo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost
Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních
Více57 Azylové bydlení Pobytová služba, poskytovaná pro území města Rumburk a Šluknovského výběžku.
POPIS REALIZACE SOCIÁLNÍ SLUŽBY 57 Azylové bydlení Pobytová služba, poskytovaná pro území města Rumburk a Šluknovského výběžku. Poskytovatel: CEDR komunitní centrum, občanské sdružení, Křižíkova 918/32,
VíceCíle a způsoby poskytování sociálních služeb
Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické
VícePŘÍLOHY. PŘÍLOHA č. 1 Definice bezdomovectví. Definice bezdomovectví
PŘÍLOHY PŘÍLOHA č 1 Definice bezdomovectví Definice bezdomovectví Bezdomovectví je složitá záležitost Jde o to z jakého úhlu pohledu je na bezdomovectví pohlíženo Některé definice zdůrazňují skutečnost,
VíceDoporučený postup č. 3/2017
Ministerstvo práce a sociálních věcí odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení Doporučený postup č. 3/2017 k upřesnění přístupu harm reduction v rámci sociálních služeb kontaktní centra
VíceDům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)
Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová
Více20. října 2014, Praha Mezinárodní kulatý stůl "SÓLO RODIČE" JUDr. Jana Seemanová
JUDr. Jana Seemanová Legislativa Čl. 32 odst. 1 Listiny i základních práv a svobod Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zláš Zvláštní ochrana dětí a mladistvých ldi ýh je zaručena. č 3 odst.
VíceVEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ
VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací
VícePRAVIDLA pro poskytování nájmu bytu zvláštního určení v domech s pečovatelskou službou v majetku Města Blansko
M ě s t o B l a n s k o Rada města Blansko v y d á v á směrnici č. 5/2017 PRAVIDLA pro poskytování nájmu bytu zvláštního určení v domech s pečovatelskou službou v majetku Města Blansko Účinnost od 01.06.2017
Více6. Zařízení sociálních služeb
6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,
VíceDům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)
Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:
VíceVyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Možnosti nastavení efektivní spolupráce při práci s lidmi bez domova
Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Možnosti nastavení efektivní spolupráce při práci s lidmi bez domova 15. 5. 2014 DK Akord - Ostrava Pracovní skupina č. 1: I. Vymezení
VíceKomunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služe
Komunitní péče Mgr. Martina Pluháčková Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služeb plánování
VíceFarní charita Beroun Azylové domy
Popis realizace poskytované sociální služby (plán rozvoje služby) V souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších přepisů a vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí
VíceŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby. Údaje o žadateli
SOCIÁLNÍ SLUŽBY MĚSTA PARDUBIC Domov pro seniory Dubina Pardubice Blahoutova 646-649, 530 12 Pardubice tel.: 466 989 402 e-mail: dubina@ssmpce.cz ŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby Cílová
VíceÚdaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby
Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby Datum doručení (vyplní domov): Evidenční číslo (vyplní domov):. Zájemce o poskytování sociální služby:. příjmení jméno rodné příjmení 2. Narození:. den,
VíceŘešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu
Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Mgr. Martina Baranová ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail: martina.baranova@accendo.cz Tel.: + 420 603 520 577 Web: www.accendo.cz
VíceAdresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc
Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje
VícePROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny
PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005
VícePříloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/5
Příloha č. 2 Podporované cílové skupiny Cílovou skupinou v IP 2.3 jsou osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené, uchazeči a zájemci o zaměstnání, neaktivní osoby a zaměstnanci místních
VíceMěstský úřad Strakonice
Městský úřad Strakonice Odbor sociální Velké náměstí 2, 386 21 Strakonice pracoviště: Smetanova 533, Strakonice Žádost o přidělení bytu v domě s pečovatelskou službou Jméno a příjmení Datum narození..
VícePopis a realizace sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Vejprty (SAS Vejprty) Obsah
Popis a realizace sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Vejprty (SAS Vejprty) Obsah Popis a realizace sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Vejprty... 1 Název a adresa zařízení... 2 Poslání
VíceZpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V
T 1 Osoba v krizi aktivně kontaktuje zdroj pomoci, získává bezpečný a diskrétní prostor pro sdělení toho, o čem potřebuje hovořit, lépe se orientuje v aktuální situaci s podporou poskytovatele služby Základní
VíceVeřejné informace o službě
Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,
VícePopis realizace poskytované sociální služby DŮM AGAPÉ II.
Popis realizace poskytované sociální služby DŮM AGAPÉ II. 1. Označení služby : Dům Agapé II. 2. Forma sociální služby: ambulantní, terénní 3. Působnost služby: Krupka 4. Poskytovatel sociální služby: Oblastní
Víceod roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též
od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou
VíceBlok č. 2 dostupné bydlení
Blok č. 2 dostupné bydlení Příběh Starší manželé v bezvýchodné situaci Dva starší manželé bydleli u dětí (syna s rodinou). Bydlení nebylo ideální. Paní onemocněla leukémií, byla hospitalizovaná. Bytová
VíceVyhodnocení dotazníkového šetření
Vyhodnocení dotazníkového šetření Celkem bylo odevzdáno úplně či částečně vyplněných dotazníků Pohlaví Muž % Žena % Věkové složení účastníků nejmladší účastník 8 let nejstarší účastník 8 let % % % 8% 8
VíceZákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách. 26. května 2006
Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách květen 2006 PROČ JE POTŘEBA NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Systém sociálních služeb je charakterizován množstvím vztahů založených na objektivních skutečnostech,
VíceVEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad
VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Geriatrické centrum Turkova čp. 785 Týniště nad Orlicí 517 21 /adresa Geriatrického centra je shodná s místem poskytování služeb / Příspěvková organizace
VíceMost k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu
Most k naději Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje www.mostknadeji.eu Dotazník Data k této prezentaci byla sbírána ze tří nízkoprahových adiktologických
Více080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE
Factum Invenio, s.r.o., Těšnov 5, 110 00 Praha 1,tel: +420 224 805 650, fax: +420 224 805 628, email: info@factum.cz, www.factum.cz 080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Dobrý
VíceJakub Šlajs Česká asociace streetwork, o.s.
Jakub Šlajs Česká asociace streetwork, o.s. Sociální práce a streetwork - Co je to sociální práce? To, co ostatní, tj. lékaři, učitelé, policie, hasiči, školy apod. nedělají? - Cílem sociální práce je:
VícePopis realizace sociální služby. Název: Štafeta
Popis realizace sociální služby Název: Štafeta Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi dle 65 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění Provozovatel: Rodina v centru, o.s. Smetanova
VícePROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální
VíceSociální služby příspěvek k aktivnímu začleňování. v České republice
Sociální služby příspěvek k aktivnímu začleňování v České republice Ministerská konference o sociálních službách Praha 22. 23. dubna 2009 (panel III. 23. 4. 2009 od 11:15 hod.) (návrh vystoupení náměstka
VíceM ě s t o B l a n s k o. Rada města Blansko v y d á v á. směrnici č. 4/2010 PRAVIDLA
M ě s t o B l a n s k o Rada města Blansko v y d á v á směrnici č. 4/2010 PRAVIDLA pro poskytování nájmu bytu v domech zvláštního určení v domech s pečovatelskou službou v majetku Města Blansko Platnost
VíceSociální služby pro osoby bez přístřeší v organizaci Elim Vsetín, o. s.
Sociální služby pro osoby bez přístřeší v organizaci Elim Vsetín, o. s. 1 Elim Vsetín, o. s. Sdružení vykonává charitativní činnost, pomáhá potřebným, organizuje zájmovou a sportovní činnost dětí, mládeže
VíceŽádost o přidělení bytu pro příjmově vymezené osoby na adrese Jakubov u Moravských Budějovic 205,
Žádost o přidělení bytu pro příjmově vymezené osoby na adrese Jakubov u Moravských Budějovic 205, 675 44. 1. Žadatel: Jméno a příjmení: Telefon: Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Adresa současného
VícePříloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/6
Příloha č. 2 Podporované cílové skupiny Cílovou skupinou v IP 2.3 jsou osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené, uchazeči a zájemci o zaměstnání, neaktivní osoby a zaměstnanci místních
VícePopis realizace služby. Pečovatelská služba Bánov Bánov 721
Popis realizace služby Název poskytovatele Druh služby Forma služby Název zařízení a místo poskytování Oblastní charita Uherský Brod Pečovatelská služba terénní Pečovatelská služba Bánov 687 54 Bánov 721
VíceZpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V
N 1 Osoba v nepříznivé sociální situaci přijímá službu, služba má nízkoprahový charakter, proto zde není žádná podmínka přijetí (kromě zákonných důvodů a ohrožení sebe a okolí) Služba má ambici navázat
Více2. neděle velikonoční B. S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.
2. neděle velikonoční B S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.) Prosme o požehnání pro nově pokřtěné. Prosme o Ducha svatého pro
Více= LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ. Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko
= LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko Poskytnutí individuální, důstojné a koncepční podpory, pomoci či doprovázení rodinám, matkám či otcům a jejich
VíceDruh sociální služby: Terénní sociální služba pro osoby bez domova a ohrožené sociálním vyloučením
Poskytovatel: Maltézská pomoc, o.p.s. Druh sociální služby: Terénní sociální služba pro osoby bez domova a ohrožené sociálním vyloučením Místo poskytování: Hlavní město Praha Cílová skupina: osoby bez
VíceTelefonická krizová pomoc
Telefonická krizová pomoc Osoba v krizi aktivně kontaktuje zdroj pomoci, získává bezpečný a diskrétní prostor pro sdělení toho, o čem potřebuje hovořit, lépe se orientuje v aktuální situaci s podporou
VíceSOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK
Sociální standard Veřejný závazek Místo realizace: Účel standardu: Cíl standardu: SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Domov se zvláštním režimem Vejprty Krakonoš Jasně definovaná pravidla fungování
VíceSociální vyloučení, chudoba. PhDr. Eva Křížová, PhD.
Sociální vyloučení, chudoba PhDr. Eva Křížová, PhD. Souvisí s hierarchizací společnosti Na výše (lépe) a níže (húř) postavené Tradičně: urození, privilegovaní, lepší lidi, študovaní Pojem vyloučení vyjadřuje
VíceČeská Kamenice a sociální marginalizace. Vypracovala: Martina Vajdová, DiS. červen 2018
Česká Kamenice a sociální marginalizace Vypracovala: Martina Vajdová, DiS. červen 2018 Sledování jevu sociální marginalizace lidí v České Kamenici Sociální marginalizace vyloučení nebo omezení jednotlivců
VíceOrganizace: Příspěvková organizace SLUŽBY DOLNÍ KALNÁ, okres Trutnov Sídlo: Dolní Kalná, čp. 178, IČ:
Organizace: Příspěvková organizace Sídlo: Dolní Kalná, čp. 178, 543 74 IČ: 751 26 711, ZALOŽENÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Organizace byla zřízena na základě rozhodnutí zastupitelstva obce 21.11.2007. Její
Více2. neděle velikonoční C. S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.
2. neděle velikonoční C S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.) Prosme o požehnání pro nově pokřtěné. Prosme za ukončení válečných
VícePodané ruce na cestě ke svobodě. Oleksandra Burdová, Ivana Bařinková, , Společnost Podané ruce o.p.s., Opletalova 1, Olomouc
Podané ruce na cestě ke svobodě. Oleksandra Burdová, Ivana Bařinková, 18. 10. 2018, Společnost Podané ruce o.p.s., Opletalova 1, Olomouc Podané ruce na cestě k udržitelnému bydlení Oleksandra Burdová,
VícePOSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO SENIORY
POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO SENIORY dle 79 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Poskytovatel: Lístek, o.p.s. Kroupova 427/102a, 625 00 Brno - Starý Lískovec Název služby: Pečovatelská služba
VícePomoc v nouzi o.p.s.
Pomoc v nouzi o.p.s. Sídlo: Fibichova 852, 356 01 Sokolov, tel: 359 574 087, e-mail: info@pomocvnouziops.cz Služby jsou poskytovány na území Karlovarského kraje. Pomoc v nouzi, o.p.s., je poskytovatel
VíceZákladní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava
Domovy Přístav pomoc a podpora pro lidi bez domova, kteří z důvodu věku nebo zdravotního stavu potřebují při naplňování svých potřeb pomoc jiné osoby NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA
VíceAzylový dům pro matky s dětmi Budečská
Popis realizace poskytované sociální služby Azylový dům pro matky s dětmi Budečská Tento dokument je soubor informací o této sociální službě. Další informace je možno poskytnout a dotazy zodpovědět telefonicky,
VícePrávní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění
VíceVyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí
Soubor respondentů Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí senioři celkem lidi ženy muži celkem 300 214 86 % 100% 71% 29% V dotazování jsme vyhodnotili
Víceb) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,
Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která
VíceNADĚJE POBOČKA ROUDNICE NAD LABEM SLADKOVSKÉHO 1365, ROUDNICE NAD LABEM VEŘEJNÝ ZÁVAZEK SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NADĚJE POBOČKA ROUDNICE NAD LABEM
NADĚJE POBOČKA ROUDNICE NAD LABEM SLADKOVSKÉHO 1365, 41301 ROUDNICE NAD LABEM VEŘEJNÝ ZÁVAZEK SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NADĚJE POBOČKA ROUDNICE NAD LABEM OBSAH 1. POSLÁNÍ A ZÁSADY NADĚJE... 2 2. AZYLOVÝ DŮM PRO
VíceNavrhované změny na pracovním trhu
Navrhované změny na pracovním trhu v souvislosti s novelami zákona o zaměstnanosti a dalších zákonů RNDr. Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 6. března 2008 Motto navrhovaných změn: Ten, kdo pracuje,
VíceDOMOV PRO SENIORY, Kabelíkova 3217/14a, Přerov
DOMOV PRO SENIORY, Kabelíkova 3217/14a, 750 02 Přerov Realizace poskytování sociální služby DOMOV PRO SENIORY Domov pro seniory - poskytuje sociální službu seniorům od 60 let se sníženou soběstačností,
VíceSYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Zpracoval(a): Mgr. Jaroslava Krömerová Datum: 30. 11. 2016 Kdo sociální služby zřizuje? Zřizovatelé MPSV, kraje, obce Nestátní neziskové organizace Podnikatelské subjekty (FO,
Více