ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro předškolní vzdělávání

Transkript

1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro předškolní vzdělávání Motivační název Každé dítě může být úspěšné Cílová věková skupina 3 7 let Příloha školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Základní školy, Brno, Horníkova 1, příspěvkové organizace K sestavení školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) byl použit Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) na základě Školského zákona č.561/2004 Sb. a pozdějších předpisů a dle Vyhlášky č.14/2005.

2 OBSAH 2 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O MATEŘSKÉ ŠKOLE 3 2. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 4 3. PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ VĚCNÉ PODMÍNKY ŽIVOTOSPRÁVA PSYCHOSOCIÁLNÍ PODMÍNKY ORGANIZAČNÍ CHOD MATEŘSKÉ ŠKOLY ŘÍZENÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ SPOLUPRÁCE S RODIČI 7 4. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ 8 5. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVACÍ CÍLE A ZÁMĚRY Základní cíle předškolního vzdělávání Dlouhodobé cíle Dílčí cíle FORMY A METODY PRÁCE VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE VZDĚLÁVACÍ OBLASTI DÍTĚ A JEHO TĚLO DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA Jazyk a řeč Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace Sebepojetí, city, vůle DÍTĚ A TEN DRUHÝ DÍTĚ A SPOLEČNOST DÍTĚ A SVĚT VZDĚLÁVACÍ OBSAH EVALUAČNÍ SYSTÉM EVALUACE PROVOZU HODNOCENÍ DĚTÍ

3 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O MATEŘSKÉ ŠKOLE ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA, HORNÍKOVA 1, BRNO příspěvková organizace IČ: Adresa: Poláčkova 13, Brno, Adresa vedení: Horníkova 1, Brno, Telefon: Telefon ZŠ: Webové stránky: ms@zshornikova.cz Statutární zástupce Základní a mateřské školy: Mgr. Olga Kšicová Vedoucí učitelka mateřské školy: Zřizovatel: MČ Brno Líšeň, Jírova 2, Brno Platnost dokumentu: Číslo jednací: ŠVP byl schválen Školskou radou dne: Mgr. Olga Kšicová ředitelka školy 3

4 2. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Mateřská škola je školou s dlouholetou historií a tradicí. Byla postavena v 80. letech 20. století. V roce 1999 byla pro nízký počet dětí uzavřena. V květnu roku 2009 schválilo Zastupitelstvo a Rada městské části Brno Líšeň nevyužívanou budovu zrekonstruovat a přebudovat ve funkční mateřskou školu. Při rekonstrukci byly zohledněny veškeré platné normy a předpisy pro provoz mateřských škol, včetně norem EU. Provoz mateřské školy byl zahájen Do nově opravené mateřské školy nastoupilo 75 dětí. Od byla kapacita mateřské školy navýšena na 84 dětí. Mateřská škola je trojtřídní samostatná budova se zahradou, umístěná v sídlištní zástavbě městské části města Brna v Líšni. Přesto, že se jedná o poměrně rozsáhlé sídliště s vysokým počtem obyvatel, je MŠ izolována od hlavních komunikací, je v klidné ulici. Budova mateřské školy je dvoupodlažní. V přízemí je jedna třída a provozní místnosti kancelář, kuchyňka, prádelna. V 1. patře jsou dvě třídy a dvě kuchyňky na výdej stravy. Mateřská škola nemá svoji kuchyň. Strava je zajišťována školní kuchyní Základní školy. Mateřská škola má velkou a prostornou zahradu. Školní zahrada prošla rekonstrukcí, nově jsou zde umístěny herní prvky průlezky, houpadla, skluzavka, hrad, domeček, hřiště pro míčové hry, umělý trávník a tělovýchovné prvky (lano, žebřiny). Součástí mateřské školy je i parkoviště pro osobní automobily. 4

5 3. PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ 3.1. VĚCNÉ PODMÍNKY Třídy v MŠ jsou dostatečně prostorné a jejich uspořádání vyhovuje nejrůznějším individuálním i skupinovým činnostem dětí. Nábytek je od firmy Benjamin, je certifikovaný, odpovídá antropometrickým i estetickým požadavkům. Zdravotně hygienická zařízení (umývárny, toalety) i vybavení pro odpočinek jsou zcela nové a odpovídají antropometrickým požadavkům dětí. Nové vybavení MŠ je zdravotně nezávadné a bezpečné. Při dovybavování MŠ (didaktické hračky, pomůcky, hračky, doplňky) bereme zřetel na estetický vzhled. Většina hraček a pomůcek je ve třídách umístěna tak, aby si je děti mohly samy brát. V každé třídě je vozík na výtvarné potřeby a vozík na sportovní náčiní. Součástí MŠ je zahrada se zcela novým herním vybavením - průlezky, houpadla, skluzavka, hrad, domeček, hřiště pro míčové hry, umělý trávník a tělovýchovné prvky (lano, žebřiny). Všechny vnitřní i venkovní prostory MŠ splňují bezpečnostní a hygienické normy dle platných předpisů ŽIVOTOSPRÁVA Dětem je poskytována plnohodnotná vyvážená strava. Při přípravě je dodržována zdravá technologie přípravy pokrmů i nápojů. Strava je do MŠ dovážena dvakrát denně, v 7,30 a v 11,00 hodin. Pro MŠ vaří školní jídelna ZŠ Horníkova 1. Vedoucím školní kuchyně je podávaná strava pravidelně kontrolována. Děti mají celý den ve třídě k dispozici dostatek tekutin. K tomuto účelu byly vytvořeny stoly se značkami pro pitný režim. Pravidelný denní řád je flexibilní tak, aby umožňoval přizpůsobovat činnosti během dne dle aktuální situace (například návštěva divadla, polodenní výlet, apod.). V denním programu respektujeme individuální potřeby aktivity, odpočinku, případně spánku. Pedagogové se snaží chovat dle zásad zdravého životního stylu. Pobyt dětí venku je každodenní, jeho délka závisí na charakteru počasí. Děti mají dostatek volného pohybu na zahradě a v okolí MŠ PSYCHOSOCIÁLNÍ PODMÍNKY Snažíme se o vytváření rodinného prostředí, aby se děti i dospělí cítili v MŠ dobře, spokojeně, jistě a bezpečně. Pro všechny děti vytváříme individuální adaptační program ve spolupráci s rodiči. K dobré adaptaci nám slouží Moje portfolio, vypovídající o tom, co již dítě umí a co se chce naučit. Portfolio před nástupem dětí do MŠ konzultujeme s rodiči dětí. Každý rodič má možnost hovořit s paní učitelkou o problémech, týkajících se vlastního dítěte. Paní učitelky při své práci respektují potřeby dětí (obecně lidské, vývojové a individuální). Všechny děti mají rovnocenné postavení, žádné z nich není zvýhodňováno ani znevýhodňováno. Pomocí pravidel třídy se děti učí společnému soužití v MŠ. V denním programu je uplatňován pedagogický styl s nabídkou, která počítá s aktivním zapojením se dítěte. Vzdělávací nabídka odpovídá mentalitě a potřebám 3 7letých dětí, je dětem tematicky 5

6 blízká. Paní učitelky pozitivně oceňují projevy a výkony dětí a nenásilně je ovlivňují prosociálním směrem jako prevenci šikany a jiných patologických jevů ORGANIZAČNÍ CHOD MATEŘSKÉ ŠKOLY Denní řád je dostatečně pružný a umožňuje reagovat na individuální potřeby dětí. Poměr spontánních a řízených činností je v denním programu vyvážený. Do aktivit MŠ jsou zařazovány výtvarné, hudební, pohybové činnosti, návštěvy divadla, koncertů a solné jeskyně. Děti mají dostatek prostoru a času pro spontánní hry. Veškeré aktivity a činnosti jsou plánovány tak, aby podněcovaly samostatnost, experimentování a kooperaci dětí. Organizace dne: 6,15 7,00 Děti se scházejí ve třídě Berušky, poté se rozcházejí do svých tříd. 7,00 8,45 Volné či řízené individuální/skupinové činnosti dětí. Ranní kruh. 8,45 9,00 Svačina. 9,00 9,30 Řízené činnosti hudební, dramatické, výtvarné, pohybové. 1 x týdně probíhá logopedie. 10,00 11,30 Pobyt venku. Pokud je hezké počasí, odcházíme ven dříve. Každý měsíc mají děti další aktivity divadelní představení, společné akce s žáky ZŠ aj. 11,30 12,15 Čas oběda. Do jídelníčku jsou zařazována jídla racionální výživy. Předškoláci si polévku nalévají sami. 12,00 12,30 Děti si čistí zuby a jdou odpočívat. 12,15 14,00 Odpočinek, relaxace, odpočinkové činnosti. 13,30 Děti nespavé a ty, které neusnuly vstávají a věnují se klidným činnostem a hrám. 14,15 14,30 Děti svačí. 14,30 16,00 Volná hra dětí. Každý týden probíhá výtvarný kroužek a 1x za 14 dní hudební kroužek Zpívánky. 16,00 16,30 Volná hra dětí do rozchodů domů. Děti se rozcházejí ve třídě Berušky ŘÍZENÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY Povinnosti, pravomoce a úkoly všech zaměstnanců mateřské školy jsou jasně vymezeny. Vedoucí učitelka se snaží o vytvoření atmosféry vzájemné důvěry a tolerance. Zajímá se o názory všech zaměstnanců, motivuje všechny pedagogické pracovníky ke spoluúčasti při rozhodování o otázkách realizace ŠVP. Průběžně vyhodnocuje práci všech a hledá další možnosti ke zvyšování kvality jejich práce. Řízení MŠ a plánování pedagogické práce se opírá o dílčí analýzu současného stavu, prováděnou na pedagogických poradách. Kontrolní a evaluační činnosti zahrnují všechny stránky chodu MŠ. Z jejich výsledků jsou stanoveny závěry pro další práci. MŠ spolupracuje se ZŠ Horníkova, zřizovatelem a dalšími orgány státní správy, samosprávy a jinými organizacemi (Galerie Hády, Čiba sport, PPP Brno, sponzoři ROSA Brno, Klinmann Bavory, aj.). 6

7 3.6. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ Pedagogičtí pracovníci splňují předepsanou odbornou kvalifikaci. Ti, kterým odbornost chybí, si ji průběžně doplňují. Paní učitelky se sebevzdělávají a k dalšímu vzdělávání přistupují aktivně. K tomuto účelu byl vypracován plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Pedagogové i ostatní zaměstnanci školy se chovají profesionálně a všichni se podílejí na plnění pedagogického záměru školy SPOLUPRÁCE S RODIČI Mezi námi a rodiči vytváříme vztah založený na partnerství a vzájemném respektu. Respektujeme potřeby dané rodiny a snažíme se o otevřenost a vstřícnost. Rodiče mají možnost podílet se a spoluvytvářet nové zvyky a tradice MŠ. Paní učitelky pravidelně informují rodiče o pokrocích jejich dítěte, rodiče mají možnost nahlédnout do portfolia a pracovních listů dítěte. Při jednání zachováváme diskrétnost. MŠ podporuje rodinnou výchovu a nabízí rodičům poradenství v oblasti logopedie a v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí. 7

8 4. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ Plná kapacita mateřské školy jsou tři třídy po 25 dětech. Na základě požadavku zřizovatele může být tento počet navýšen až na 28 dětí na třídu. Věkové složení dětí je od 3 do 7 let. Děti jsou do tříd zařazovány dle věku, pohlaví a zájmu, tak, aby složení jednotlivých tříd bylo vyvážené. Sourozenci jsou přednostně zařazováni do jedné třídy. MŠ má tři věkově smíšené třídy:. Berušky třída se zaměřuje na hudebně dramatickou činnost.. Koťata třída má výtvarné a sportovní zaměření.. Motýlci třída je zaměřena hudebně a výtvarně. Zápis do MŠ bývá v měsíci březnu. O přijetí nebo nepřijetí dítěte rozhoduje ředitelka ZŠ a MŠ ve správním řízení. V případě, že počet žádostí o přijetí převyšuje počet volných míst v MŠ, provede ředitelka ZŠ a MŠ výběrové řízení podle metodiky magistrátu města Brna. Do MŠ si děti musí donést přezůvky, celé náhradní oblečení, oblečení do třídy a na pobyt venku, pláštěnku, pyžamo, zubní pastu, kartáček a kelímek. Je nutné, aby tyto věci měly děti PODEPSANÉ. Děti si s sebou mohou donést plyšovou hračku nebo oblíbený polštářek na spaní. Naopak nesmějí nosit hračky s ostrými hroty, zbraně a sladkosti (s výjimkou oslav narozenin nebo svátků). 8

9 5. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 5.1. VZDĚLÁVACÍ CÍLE A ZÁMĚRY ZÁKLADNÍ CÍLE PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 1. rozvíjení dítě, jeho učení a poznání 2. osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost 3. získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí DLOUHODOBÉ CÍLE. obohacovat denní program dítěte a poskytnout mu odbornou péči. orientovat dítě k tomu, aby si od útlého věku osvojovalo základy klíčových kompetencí a získávalo tak předpoklady pro své celoživotní vzdělávání. doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem různorodých přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. všestranně rozvíjet osobnost každého dítěte s ohledem na jeho potřeby, zájmy a schopnosti, se zřetelem na celkový rozvoj dítěte v úzké součinnosti s rodinou. vytvářet optimální podmínky k získávání a zdokonalování pohybových dovedností, fyzické i psychické zdatnosti, samostatnosti DÍLČÍ CÍLE. vědět, že MŠ je společenství, ve kterém platí dohodnutá pravidla. zvyšovat samostatnost dětí. zvládat úkony osobní hygieny a sebeobsluhy. znát pravidla stolování, kulturně stolovat. zdokonalovat jemnou i hrubou motoriku, fyzickou zdatnost a koordinaci těla. uznávat práva a názory druhých. hodnotit chování své i druhých. projevit porozumění a empatii pro potřeby a zájmy druhého. umět odpouštět. dodržovat základní pravidla komunikace. vědět, že když problém přesahuje mé síly, požádám o pomoc kamaráda, paní učitelku 5.2. FORMY A METODY PRÁCE V předškolním vzdělávání uplatňujeme vhodné formy a metody práce, jako jsou prožitkové a kooperativní učení, situační učení nebo spontánní sociální učení. Dominantní aktivitou je dětská hra. Tedy jedna se základních forem činností, pro niž je charakteristické, že je to dítětem samostatně zvolená aktivita, která v sobě má hodnotu a cíl. Prožitkové učení umožňuje dítěti spontánní učení na základě zkušenosti a prožitku. Díky tomu, že učení prožitkem zapojuje nejen kognitivní, ale i emocionální a fyzickou složku, jsou získané poznatky hlubší, trvalejší a snadněji se aplikují do reálného života. Kooperativní učení vychází vstříc přirozeným potřebám dětí komunikovat a spolupracovat mezi sebou. Současně umožňuje společně hledat a nacházet řešení, experimentovat, učit jeden druhého, vzájemně si pomáhat a organizovat společnou práci. Podporuje rozvoj osobnostních vlastností, jakými jsou odpovědnost, ochota spolupracovat, iniciativa, tolerance k názoru druhého. 9

10 Situační učení je založené na vytváření a využívání situací, které dítěti poskytují srozumitelné a praktické ukázky životních souvislostí. Při situačním učení dítě reaguje na celostní okolnosti a podmínky prostředí, které aktivizují jeho poznávací procesy. Situační učení se orientuje na životní dění a prožívání a dítěti přináší silné zážitky a uspokojení z vlastní činnosti. Nezastupitelnou roli má spontánní sociální učení, založené na principu přirozené nápodoby. Nápodoba se promítá hlavně do postojů a chování dítěte. Všichni pedagogové samozřejmě volí odpovídající vzory chování. Vzdělávání je uskutečňováno ve všech situacích a činnostech, které se v průběhu dne vyskytnou. Snažíme se o vyváženost mezi spontánními a řízenými aktivitami. Omezujeme předávání hotových poznatků a memorování. Dětem nabízíme vzdělávací obsah v integrovaných blocích, tedy v přirozených souvislostech, vazbách a vztazích VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE Jsou po celou dobu zaměřeny k rozvíjení klíčových kompetencí. Klíčové kompetence reprezentují cílovou kategorii, vyjádřenou v podobě výstupů. Bývají obecně formulovány jako soubory předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého jedince. Kompetence k učení Dítě ukončující předškolní vzdělávání:. soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů. získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení. má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije. klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo. učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům. odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých. pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí Kompetence k řešení problémů Dítě ukončující předškolní vzdělávání:. všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem. řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého. problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost. při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích 10

11 . zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti. rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit. chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit. nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu Komunikativní kompetence Dítě ukončující předškolní vzdělávání:. ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog. dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.). domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci. v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou. ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní. průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím. dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.). ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku Sociální a personální kompetence Dítě ukončující předškolní vzdělávání:. samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej. uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky. dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost. ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy. napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí. spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim. při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout. je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem. chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování Činnostní a občanské kompetence Dítě ukončující předškolní vzdělávání:. svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat 11

12 . dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky. odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem. chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá. má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých. zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění. chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky. má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat. spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat. uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu. ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit. dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské) 12

13 6. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI Obsah vzdělávacích oblastí vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, kde je uspořádán do pěti vzdělávacích oblastí: biologické, psychologické, interpersonální, sociálně kulturní a environmentální. Tyto oblasti jsou nazvány: 1. Dítě a jeho tělo 2. Dítě a jeho psychika 3. Dítě a ten druhý 4. Dítě a společnost 5. Dítě a svět 6.1. DÍTĚ A JEHO TĚLO U dítěte podporujeme:. uvědomění si vlastního těla. rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí. rozvoj a užívání všech smyslů. rozvoj fyzické i psychické zdatnosti. osvojení si věku přiměřených praktických dovedností. osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě. osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí. vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu Očekávané výstupy:. zachovávat správné držení těla. zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku). koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou. vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu. ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem. vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.). ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.). zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.). zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.) 13

14 . pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji, (o narození, růstu těla a jeho proměnách), znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem. rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých. mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy. mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.). zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami 6.2. DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA JAZYK A ŘEČ U dítěte podporujeme:. rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování). rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu. osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické) Očekávané výstupy:. správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči. pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno. vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách. vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, ptát se). domluvit se slovy i gesty, improvizovat. porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách). formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat. učit se nová slova a aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí). naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.). sledovat a vyprávět příběh, pohádku. popsat situaci (skutečnou, podle obrázku). chápat slovní vtip a humor. sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech. utvořit jednoduchý rým. poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma. rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci. sledovat očima zleva doprava 14

15 . poznat některá písmena a číslice, popř. slova. poznat napsané své jméno. projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film, užívat telefon POZNÁVACÍ SCHOPNOSTI A FUNKCE, PŘEDSTAVIVOST A FANTAZIE, MYŠLENKOVÉ OPERACE U dítěte podporujeme:. rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie. rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření). posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.). vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení. osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla). vytváření základů pro práci s informacemi Očekávané výstupy:. vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího). záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost. poznat a pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno. přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit. zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi). vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení. postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí. chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.). chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase. naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit. řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat nápady. nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným. vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických) i ve slovních výpovědích k nim SEBEPOJETÍ, CITY, VŮLE U dítěte podporujeme:. poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti) 15

16 . získání relativní citové samostatnosti. rozvoj schopnosti sebeovládání. rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat. rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit. rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání. získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci Očekávané výstupy:. odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory. uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je. rozhodovat o svých činnostech. ve známých a opakujících se situacích a v situacích, kterým rozumí, ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování. vyjádřit souhlas i nesouhlas, říci ne v situacích, které to vyžadují (v ohrožujících, nebezpečných či neznámých situacích), odmítnout se podílet na nedovolených či zakázaných činnostech apod.. uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i slabé stránky). přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky. prožívat radost ze zvládnutého a poznaného. vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení. respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla, přijímat vyjasněné a zdůvodněné povinnosti. zorganizovat hru. uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, spokojenost i strach, smutek, odmítání), rozlišovat citové projevy v důvěrném (rodinném) a cizím prostředí. prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit se ovládat své afektivní chování (odložit splnění svých osobních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu apod.). být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem. těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás i setkávání se s uměním. zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací apod.) 6.3. DÍTĚ A TEN DRUHÝ U dítěte podporujeme:. seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému. osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem. posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.). vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.). rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních. rozvoj kooperativních dovedností 16

17 . ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými Očekávané výstupy:. navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho. porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad. přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství. odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná. uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je. chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené. uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou. spolupracovat s ostatními. dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla. respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol s jiným dítětem apod.. vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.). bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.. chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné dítě) 6.4. DÍTĚ A SPOLEČNOST U dítěte podporujeme:. poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí. rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané. rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny. vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách. seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije. vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností. vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat. rozvoj společenského i estetického vkusu 17

18 Očekávané výstupy:. uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo až když druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.). pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat. chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé. začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti. porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých. adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy i jeho běžných proměn (vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit se jimi, podřídit se rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu) a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody. vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení (v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí). utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat (doma, v mateřské škole i na veřejnosti). chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez předsudků, s úctou k jejich osobě, vážit si jejich práce a úsilí. dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě, hrát fair. uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítat společensky nežádoucí chování (např. lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu), chránit se před ním a v rámci svých možností se bránit jeho důsledkům (vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají). zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami, s penězi apod.. vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo). zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.). vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus) 6.5. DÍTĚ A SVĚT U dítěte podporujeme:. seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu. vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách. poznávání jiných kultur. pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit 18

19 . osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy. rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách. rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám. vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí Očekávané výstupy:. orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí). zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.). uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit ( vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc). osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi. mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte. vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý - jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.). všímat si změn a dění v nejbližším okolí. porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole. mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí. rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně. pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.) 19

20 7. VZDĚLÁVACÍ OBSAH Vzdělávací obsah ŠVP je rozvržen na 3 roky. Při plánování ŠVP jsme vycházeli z dílčích cílů RVP PV (5 oblastí obsahu předškolního vzdělávání), z klíčových kompetencí RVP PV a ze čtyř zvolených integrovaných bloků. Na základě integrovaných bloků jsme vybrali témata, která se k nim vztahují. Jak dlouho budeme pracovat se zvolenými tématy, určí děti svým zájmem a vzniklou situací ve třídě. Integrované bloky jsou plánovány orientačně, volně, tedy tak, aby nám umožňovaly pracovat s ohledem na aktuální možnosti, potřeby i výsledky evaluačních činností. Obsah integrovaných bloků je zpracován velmi obecně, s tím, že jsou dále konkretizovány na úrovni třídních vzdělávacích programů. Ponecháváme dostatečnou volnost k tomu, abychom mohli témata operativně dle potřeby přizpůsobovat (měnit) a konkrétní vzdělávací činnost tak prodloužit nebo zkrátit. Integrované bloky - školní rok 2009/ Podzim s Beruškou, Koťátkem, Motýlkem 2. Zima s Beruškou, Koťátkem, Motýlkem 3. Jaro s Beruškou, Koťátkem, Motýlkem 4. Léto s Beruškou, Koťátkem, Motýlkem Integrované bloky - školní roky 2010/2011 a 2011/ Barevný podzim 2. Kouzelná zima 3. Voňavé jaro 4. Dobrodružné léto Charakteristika integrovaných bloků. Podzim s Beruškou, Koťátkem, Motýlkem. Barevný podzim Vzdělávací blok je zařazen na začátku školního roku a je zaměřen na seznámení se s prostředím mateřské školy, jejími zaměstnanci, s dětmi ve třídě, s prostředím třídy a s prostory školní zahrady. Děti se učí základní hygienické, společenské a zdvořilostní návyky, poznávat samy sebe, žít spolu, vytvářet pravidla soužití a osvojují si základní pravidla komunikace. Témata:. Vítáme vás ve školce. Já, ty každý jsme jiný. Pojďme si spolu hrát. Mám nové kamarády. Cestujeme s drakem Papírákem. Pod nosem mi zavoněla jablíčková vůně. Sklízíme úrodu na zahradě. Kde se vzala brambora. Co přinesla kapka vody. Kam šlo asi sluníčko spát. Les a jeho tajemství. Když padá listí 20

21 . Strašidla se nebojíme, společně ho vyplašíme. Straší tady strašidla? Ano, ale malinká. Zimní spánek přichází Charakteristika integrovaných bloků. Zima s Beruškou, Koťátkem, Motýlkem. Kouzelná zima Tento vzdělávací blok je spolu s tématy zaměřen na období zimy s předvánočním a vánočním časem, zimními radovánkami, karnevalem a obdobím masopustu. Děti by se měly připravovat na budoucí role, učit se hodnotit chování své i druhých. Rozvíjet empatii, city a tradice. Uvědomovat si svoji identitu, své já. Témata:. Co přinesla vločka. Onemocněla nám Beruška,. Mikuláš, ztratil plášť. Těšíme se s vánočním zvonečkem. Po roce, jsou tu opět Vánoce. Kouzlo Vánoc. Naše rodina. Moje tělo. Zimní radovánky a sportování. Raduji se s karnevalovou maskou. Pohádka mi poradí. Z pohádky do pohádky. Kde bydlí zvířátka. Co schovala školní taška Charakteristika integrovaných bloků. Jaro s Beruškou, Koťátkem, Motýlkem. Voňavé jaro Vzdělávací blok vede děti k uvědomění si důležitosti existence Slunce a jeho vlivu na život ve všech formách. Prostřednictvím situací, plánovaných činností, experimentováním a praktickou činností chceme u dětí rozvíjet poznatky o živé a neživé přírodě, chápat změny kolem sebe (jejich příčiny a souvislosti), osvojovat si zdravé životní návyky, projevovat empatii k druhým. Činnosti zaměřujeme na probouzející se přírodu a život v ní. Témata:. Probudilo se jaro. Jaro ťuká na vrátka. Kolik známe (např. Broučků). Já a zvířátka. Počasí si s námi hraje. Co umí vítr. Co by bylo bez Sluníčka. Velikonoční koledování. Uvíjíme věneček. Šel zahradník do zahrady 21

22 . Můj domeček. Ten dělá to a ten zas tohle Charakteristika integrovaných bloků. Léto s Beruškou, Koťátkem, Motýlkem. Dobrodružné léto Tento integrovaný blok se váže ke konci školního roku. Děti by si měly uvědomovat svoji samostatnost, zaujmout vlastní názor a postoj. Měly by respektovat pravidla třídy, učit se jednat spravedlivě a hrát fair play. Učí se samostatně uplatňovat získané dovednosti, vědomosti a návyky, připravují se na roli budoucího školáka. Témata:. Kolik barev má léto?. Děti z celého světa. Cesta kolem světa. Sluníčko v nás. Máme rádi zvířata. Můj mazlíček. Sportuji rád. Pojď si hrát. Pozor, rychlá kola 22

23 8. EVALUAČNÍ SYSTÉM 8.1. EVALUACE PROVOZU Pracovníci MŠ mají tyto kompetence v oblasti evaluačních činností: Ředitelka: 1. Hospitační činnost:. obsahová náplň činností a pobytů venku (říjen, květen). obsahová náplň specifických činností grafomotorika, apod. (listopad, březen). sebeobsluha při stolování (říjen, duben). společné plánování s dětmi (prosinec) 2. Kontrolní činnost:. vedení účetnictví (říjen, leden, březen, červen). záznamy z pozorování vývoje dítěte (prosinec, květen). pitný režim (listopad, duben) Vedoucí učitelka:. vedení povinné dokumentace tříd (září, prosinec, březen, červen). docházka učitelek (měsíčně). kontrola školní zahrady (průběžně) Učitelky:. sledují nemocnost dětí a měsíčně vyhodnocují průměrnou nemocnost. vedou diagnostiku dětí spojenou s vedením portfolia. provádí písemnou zpětnou vazbu tematických plánů. 1x ročně provádí písemně sebehodnocení. 2x ročně hodnotí s kolegyní výsledky výchovně vzdělávací práce ve třídě Školnice:. sleduje teplotu a vlhkost ve třídách (průběžně, minimálně 1x týdně). sleduje a vyhodnocuje práci provozní pracovnice (průběžně, minimálně 4x ročně). zjišťuje úroveň BOZP a PO (průběžně, minimálně 4x ročně) Vedoucí ŠK:. sleduje skladbu jídla a složení jídelníčku (čtvrtletně). sleduje a vyhodnocuje kvalitu výdeje stravy (průběžně, minimálně 4x ročně). kontroluje čistotu v kuchyňkách u tříd (minimálně 1x měsíčně) Výsledky své kontrolní činnosti předávají písemně ředitelce ZŠ a MŠ HODNOCENÍ DĚTÍ Hodnocení dětí probíhá na několika úrovních. Jeho cílem je sledovat a hodnotit individuální pokroky a výsledky dítěte. Na začátku provádíme počáteční hodnocení, ve kterém jsou zaznamenána pozorování dětí do záznamového archu (počáteční znalosti, dovednosti, návyky dětí). Po třech měsících provádíme kontrolní hodnocení každého dítěte, které může porovnat individuální pokrok za dané období v jednotlivých vzdělávacích oblastech. Kromě 23

24 záznamových archů používáme různé formy průběžného hodnocení během jednotlivých činností (např. ústní, obrázky, razítka, atd.). Snažíme se děti vést k sebehodnocení. Rodiče dětí jsou o výsledcích a pokrocích ve vzdělávání svého dítěte průběžně informováni formou individuální schůzky. Hodnotící záznamové archy se zakládají a jsou tak v případě potřeby k dispozici Školskému poradenskému zařízení. HOSPITAČNÍ ČINNOST. vedení diagnostiky a Portfolia dítěte. pravidelné pozorování a zaznamenávání pozorování dětí při hře. využívání poznatků pro plánování dalších činností. komunikace s dětmi, snižování polohy. vzájemné hospitace pedagogických pracovnic KONTROLNÍ ČINNOST Vedoucí učitelka, zástupkyně vedoucí učitelky. dodržování pracovní doby všech zaměstnanců. kontrola doby příchodů a odchodů. změny v rozpisu pracovní doby, schvalování Učitelky. vedení povinné dokumentace evidenční listy, zmocnění, matrika třídy. diagnostika dětí. sebehodnocení, evaluace třídy, školy. 2x ročně hodnocení výsledků vzdělávání Provozní pracovnice. spolupráce s učitelkou. plnění náplně práce. čistota školy. školnice vedení dokumentace čistících prostředků, prádla Kuchyň. čistota v kuchyni i v přípravnách jídla. pitný režim dětí, nové druhy čajů 24