Přírodopis pro ZŠ. Martin Rangl

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přírodopis pro ZŠ. Martin Rangl"

Transkript

1

2 Přírodopis pro ZŠ Martin Rangl

3 Obsah: Obsah:... 1 Úvod:... 2 Teoretické minimum... 3 Mikrobiologie... 3 Znečištění odpadních vod... 3 Alkoholové kvašení... 4 Botanika... 5 Fyziologie klíčení semen... 5 Zásobní látky rostliny... 7 Fyziologický význam oplodí... 8 Fotosyntéza... 9 Zoologie Fyziologie dýchání živočichů Dýchání hmyzu Dýchání ryb Biologie člověka Kapacita plic Vnější a vnitřní dýchání Krevní tlak Praktické pokusy Pracovní listy Literatura a internetové zdroje:

4 Úvod: Vážené kolegyně a kolegové, tento text obsahuje 25 úloh z přírodopisu, které vám poslouží jako motivace pro využití měřících souprav Edlab, které byly dodány na vaše školy v rámci plnění aktivity projektu Zlepšení podmínek pro implementaci inovativních metod a forem výuky přírodovědných předmětů na ZŠ. Čidla dodaná s touto měřící soupravou mají sloužit především k rychlé demonstraci biologických jevů během frontální výuky, samozřejmě se otvírá také možnost jejich využití v laboratorních pracích a přidává se možnost jejich užití při dlouhodobějších pokusech například měření aktivity rostlin během ročních období. Z těchto důvodů jsem se snažil úlohy volit tak, abych se dotkl, co největšího množství probírané látky. Pokusy jsem se snažil navrhnout pokud možno co nejkratší, aby se jejich přípravou a demonstrací nepříliš narušila skladba vyučovací hodiny, ale přesto se zvýšila názornost předkládaného učiva. Vhodné je připojení měřicího systému k dataprojektoru pro lepší vizualizaci prováděných experimentů. Sbírka je rozdělena na učivo z mikrobiologie, botaniky, zoologie a biologie člověka. Sbírka obsahuje v závěru dva typy pracovních listů pro žáky, které ověří jejich dosavadní znalosti a podnítí je k získání znalostí. První skupina je určena pro upevnění sznalostí z dané těmatiky, druhá skupina může sloužit k samostatné práci žáků v laboratorních činnostech Jako většina učitelů jste jistě i vy kreativními jedinci a určitě tyto navržené pokusy ve svých hodinách zdokonalíte. Hodně úspěchů a zájmu studentů přeje autor. 2

5 Teoretické minimum Mikrobiologie V této kapitole se pokusíme žákům demonstrovat fyziologické pochody mikroorganismů v procesech čištění vody a alkoholovém kvašení. Znečištění odpadních vod Odpadní voda je taková voda, které v průběhu svého používání mění svou kvalitu například fyzikální vlastnosti, chemické složení, biologické složení apod. jedná se o vody použité nejen v průmyslu, zemědělství, ale i ve zdravotnictví, školství, domácnostech a úřadech. Ní srážky, které při odtoku do kanalizací, nesou s sebou znečištění například ulic. Biologický stav vyvolaný znečištěním vody biologicky rozložitelnými oraganickými látkami se nazývá saprobita ( řec. sapros = shnilý). Pokud chceme změřit znečištění odpadních vod, pak musíme určit je množství kyslíku, které je potřebné k odbourání tohoto znečištění v jednotce objemu odpadní vody. Udává se bud v g/m3 O 2 nebo v mg/l O 2. Základní jednotkou pro vyjádření znečištění odpadních vod je produkce jednoho člověka za den. Jako průměrné se uvažuje denní znečištění od jednoho obyvatele ve výši 60g O 2. Celkové množství organických látek v odpadní vodě se stanovuje metodou založenou na spotřebě kyslíku potřebného k jejich rozložení. Množstvím spotřebovaného kyslíku pak vyjadřujeme obsah organických látek. Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je definována jako množství kyslíku spotřebovaného mikroorganismy při biochemických pochodech na rozklad organických látek ve vodě při aerobních podmínkách. Stanovení BSK slouží k nepřímému stanovení organických látek, které podléhají biochemickému rozkladu, při aerobních podmínkách. Zjednodušeně můžeme říci, že čím vyšší je hodnota BSK, tím je voda z hlediska rozpuštěných organických látek znečištěnější. Nejčastěji se měří spotřeba kyslíku za 5 dní BSK5. Kromě této metody se využívá ještě metoda měření chemické spotřeby kyslíku (CHSK), které udává množství kyslíku potřebného na oxidaci organických látek za použití oxidačních činidel / např. manganistanu draselného/. Odpadní vody se také testují na toxicitu, tento laboratorní test zkoumá využití vody na řasy, baktérie a rozsivky. V pokusu č. 1 změříme BSK5 v destilované vodě kontrolní vzorek a ve vodě z vodovodního řadu, ve které jsme umyli si ruce. 3

6 Alkoholové kvašení Jednobuněčná houba kvasinka má podobnou tělní stavbu jako rostlinná buňka, ale postrádá chloroplasty, a proto ne nevyživuje fotosyntetickou asimilací. Žijí v půdě, na plodech, na těle i uvnitř těla rostlin, zvířat a člověka. Kvasinky si uvolňují energii potřebnou k životu kvašením, což je rozklad bezdusíkatých organických látek. Nejčastěji kvasinky vyvolávají alkoholové kvašení cukerných roztoků za vzniku oxidu uhličitého a alkoholu. C 6 H 12 O 6 2CO 2 + 2C 2 H 5 OH Tento typ kvašení se využívá vína, piva, pekařského droždí. Využívají se i při kynutí těsta, kdy uvolněný oxid uhličitý vytváří v těstu póry a tím vzniká jeho žádaná kyprost. Kromě tohoto typu kvašení existují i další typy kvašení mléčné / využívá se u výroby kefíru a jogurtu, konzervování okurek, kvašení zelí/, máselné/ zrání sýrů a tvarůžků/, octové/ výroba octa/. Kvasinky se velmi rychle rozmnožují pučením a také se rozmnožují pohlavně spájením. Nezaměňujme pojmy kvasinky(kvasnice) a droždí. Droždí jsou směsí kvasinek (nejčastěji pivních) a mouky. Dutiny vzniklé hromaděním CO 2 Zdroj: AUTOR NEUVEDEN. magdalenka.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: V pokusu ukážeme proces alkoholového kvašení a změříme unikající CO 2. 4

7 Botanika V oblasti botaniky můžeme využít dodané měřící soupravy k mapování fyziologických pokusů zejména semen a rostlin. U semen žákům ukážeme procesy probíhající u klíčení a podmínky ovlivňující klíčení semen, dále ukážeme jaký má význam také má oplodí u plodů a jaké pochody nastávají u bramborových hlíz v souvislosti se změnami teploty. U rostlin podrobněji prozkoumáme průběh fotosyntézy a faktory, kterými ji můžeme ovlivnit. Fyziologie klíčení semen Zralá semena obsahují nejčastěji 7 16 % vody, pokud mají obsah vyšší, tak ještě nedozrála, v opačném případě, při poklesu vody pod kritickou hranici, semena hynou. Klíčení semen je neoddělitelné od příjmu vody, semeno bobtná, nabývá na objemu a vzniká bubřivý tlak. Pronikání vody do semene aktivuje fyzikální a chemické procesy, které způsobují zvýšení množství cytoplazmy, dělení buněk a růst zárodku. Při klíčení semen dochází k velkému množství dějů zvyšuje se teplota, roste intenzita dýchání a spotřebovává se kyslík. Na klíčení semen má ale také vliv světelné záření / u různých vlnových délek je jiná intenzita klíčivosti, jiná je klíčivost za tmy a v denním světle/ a chemické látky/ v kyselých půdách je pomalejší například klíčivost obilovin/ a teplota okolí, obsah solí v půdě, přítomnost specifických hub (např. hub žijících symbioticky s kořeny některých orchidejí) a obsah chemických látek, které produkují různé mikroorganismy. Svůj vliv má také lidský činitel, který se může projevit v pečlivosti při sběru, uskladnění, dezinfekci semen, postupu při výsevu, volbě substrátu, technice výsevu aj. Vnější faktory je možné ovlivňovat a tím působit na vnitřní podmínky klíčení. Průběh klíčení můžeme žákům předvést na 5

8 Zdroj: AUTOR NEUVEDEN. salviaparadise.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: : 6

9 Zásobní látky rostliny Zelené rostliny se vyživují fotosyntetickou asimilací, tedy způsobem, kdy z jednoduchých anorganických látek vytváří látky organické a kyslík. Organické látky pak rostlina částečně využívá pro své fyziologické pochody jako zdroj energie a částečně si je ukládá do zásoby. Zásobní látky si rostliny ukládají do různých svých částí : a) Kořen zásobní kořen, kořenové hlízy a bulvy b) Stonek stonkové hlízy, oddenkové hlízy c) Další části rostliny zdužnatělé listy, semena Základní zásobní látkou rostliny je škrob. Škrob je složitý cukr složený z dvou různých polysacharidů: amylózy a amylopektinu, tvořených molekulami glukózy. Škrob kromě glukózy obsahuje v malém množství lipidy, proteiny a zhruba % vody. Nejznámější stonkovou hlízou je hlíza bramborová. Lilek brambor ( Solanum tuberosum) vytváří dva typy stonků svislý stonek nadzemní s listy schopnými asimilace a téměř vodorovný stonek podzemní tzv. oddenek. Tloustnutím tohoto oddenku vznikají bramborové hlízy, a to tak, že roste parenchymatické pletivo a do něj se ukládají přiváděné asimiláty, cuker se kondenzuje na škrob a ten se ukládá ve formě škrobových zrn. Bramborová hlíza obsahuje kromě škrobu také bílkovinové krystaly, alkaloid solanin a vitamíny A, B a C. Brambory jsou velice důležitá potravina a je důležité věnovat pozornost jejich přechovávání v zimním období. Pro konzumní brambory je ideální teplota uskladnění 7 10 C, pro brambory sadbové je to teplota 2-4 C, kdy ale dochází ke zvyšování obsahu cukrů / zmrzlé brambory jsou sladké/ a zvyšuje se intenzita dýchání a produkce CO 2. Zdroj: AUTOR NEUVEDEN. web2mendelu.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 7

10 V pokusu ukážeme rozdíl v intenzitě dýchání bramborové hlízy v závislosti na teplotě. Fyziologický význam oplodí Plody rostlin obsahují semena a jsou kryta oplodím. Funkce oplodí je chránit semena a případně pomáhat jejich rozšiřování. U dužnatých plodů rozlišujeme tři vrstvy oplodí vnější ( slupka/, střední dužnatá část a vnitřní část, která nebývá vždy vyvinuta. V pokusu ukážeme jaký má vliv vnější část oplodí tzv. exokarp na vysychání dužnatých plodů. Nákres broskve: 1. Endokarp, 2. Semeno, 3. Mezokarp 4. Exokarp Zdroj: AUTOR NEUVEDEN. cswikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Poltivé Typy plodů Pravé Nepravé Suché Dužnaté Pukavé Nepukavé 8

11 Fotosyntéza Jedná se o složitý proces autotrofní výživy zelených rostlin, který nebyl do dnešních dob zcela přesně popsán ve všech svých fázích. Fotosyntéza probíhá v chloroplastech rostliny, které obsahují barevné pigmenty. Barevnými pigmenty v tomto případě nazýváme rostlinná barviva chlorofyly, karotenoidy a xantofyly. Fotosyntéza kromě rostlin probíhá také u krásnooček, zelených, hnědých, některých červených řas, některých baktérií a sinic. Průběh fotosyntézy obvykle rozdělujeme do dvou fází: 1. fáze světelná - v této fázi dochází k zachycování světla barevnými pigmenty, k rozkladu molekul vody a k přeměně energie světelné na energii chemickou. 2. fáze temnostní nemusí probíhat nutně ve tmě, ale nepotřebuje k probíhajícím jevům světlo, zde dochází ke tvorbě jednoduchých a složitých cukrů. Fotosyntéza se zapisuje rovnicí: 6 CO H 2 O C 6 H 12 O O H 2 O Rostlina přijímá oxid uhličitý a vodu a chemickými pochody vyrábí cukry a kyslík 9

12 Zdroj: AUTOR NEUVEDEN. elearningi.scio.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Fotosyntéza se dotýká všech životních procesů v rostlině, její intenzita je závislá především na intenzitě světla, koncentraci CO 2, teplotě a zásobování rostlin vodou. Vliv těchto faktorů budeme demonstrovat žákův v následujících pokusech č. 6 8, pokus č. 10 je zaměřen na důkaz větší produkce O 2 u listnatých rostlin než u jehličnanů, pokus č. 11 se zabývá fotosyntézou masožravých rostlin a vyvrací tvrzení, že tyto typy rostlin potřebují nezbytně k životu bílkoviny z živočišných těl a poslední pokus této kapitoly č. 12 je zaměřen na fotosyntézu vodních rostlin. Zdroj: ALBRECHTOVÁ, J. kfrserver.natur.cuni.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: V pokusech se budeme zabývat fotosyntézou rostlin a faktory, které ji ovlivňují. 10

13 Zoologie V této kapitole zabývající se využitím čidel v zoologii se podíváme na dva způsoby dýchání živočichů, a to dýchání hmyzu a dýchání ryb. Dýchání hmyzu budeme měřit čidla O 2 a CO 2, dýchání ryb budeme zkoumat pomocí čidla rozpuštěného kyslíku ve vodě. Toto čidlo nám v praxi umožní studovat dýchání nejen ryb, ale také prvoků, kroužkovců a měkkýšů. Fyziologie dýchání živočichů Dýchání neboli respirace je prones výměny plynů kyslíku a oxidu uhličitého mezi organismem a jeho okolním prostředím. Vlastní přenos plynu probíhá na principu difúze. V průběhu evoluce se vyvinuly různé dýchací orgány. Pomineme li prvoky, pláštěnce a žahavce, kteří dýchají celým povrchem těla, pak většina vyšších živočichů dýchá některým z následujících orgánů: vzdušnice, žábry a plíce. Nyní se zaměříme na dýchání vzdušnicemi a žábrami, dýchání plícemi bude zařazeno do další kapitoly této sbírky. Dýchání hmyzu Hmyz dýchá vzdušnicemi neboli trachejemi, což jsou trubice vyztužené chitinem prostupující tělními články. Na povrch těla ústí tracheje průduchem stigmatem, který bývá pokryt chloupky, které filtrují přijímaný vzduch. Tracheální trubice se dále větví a na konci z ní ústí tzv. tracheoly, které mají velmi malý průsvit a obsahující tekutinu, přes kterou se difundují plyny do tkání a zpět. Vzdušnice mají svalovou soustavou řízené záklopky, které zabraňují utopení hmyzu, popřípadě jeho vysušení. 11

14 1- vzdušnice A 2 - průduchy B 3 cytoplazma s jádrem 4 spirální vlákno vyztužující vzdušnici Zdroj: AUTOR NEUVEDEN. biolozka.blog.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: V pokusu budeme monitorovat dýchání larev potemníka moučného Dýchání ryb Hlavním orgánem sloužícím rybám k výměně plynů jsou žábry, které jsou tvořeny prokrvenou sliznicí kožního původu. U většiny kostnatých ryb jsou žábry složeny z žaberních lupínků uspořádaných do čtyř párů žaberních oblouků. Zdroj: BURZANOVSKÝ, Jan. akvarista.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Proces výměny plynů je vázán na oplachování žaber proudem vody. Rychle pohyblivé ryby plují s otevřenými ústy, přičemž pohybují skřelemi a proud vypuzené vody plavání ještě 12

15 urychluje. Pomalu plovoucí nebo nepohyblivé ryby nasávají a vytlačují vodu pohyby skřelí, čímž zvětšují nebo zmenšují žaberní dutinu. Při nádechu se žaberní dutina vzadu uzavře žaberní blánou a cesta vody zpět otevřenými ústy je uzavřena dýchacími záklopkami, které umožňují jen inspirační, nikoliv exspirační proud. Při výdechu se ústa uzavřou a žaberní blána se odklopí, takže voda může být skřelemi vytlačena kolem žaber ven. Voda obsahuje rozpuštěný vzduch se stejným procentuálním složením, ale s nižšími parciálními tlaky (po 2, pco 2 ). V naší modelové situaci provedeme pokus, kdy do několik dní odstáté vody která by měla být rovnovážně nasycený roztok plynů ve vodě, dáme několik akvarijních ryb. Ryby mění tuto rovnováhu spotřebou O 2 rozpuštěného ve vodě a zvyšováním koncentrace CO 2 / vydechovaný vzduch a rozklad výkalů mikroorganismy/. Tato situace vede opětovně k difúzním pochodům, kdy dochází z ovzduší pronikání kyslíku do vody a naopak z vody k unikání přebytečného CO2. V případě velkého množství ryb se nestačí obnovit rovnovážný stah pouhou difúzí vody (difuzní rychlost molekul ve vodě je zhruba x nižší, než ve vzduchu), ryby mají kyslíkový deficit a musíme používat k jejich chovu různá vzduchovací zařízení., která urychlují znovuuvedení rovnovážného stavu obsahu plynů ve vodě.. 13

16 Biologie člověka Čidla dostupná k měřící soupravě Edlab je možné s úspěchem využít i pro měření fyziologických veličin člověka jako je vitální kapacita plic, průtok vzduchu plícemi za minutu, rychlost proudění vzduchu při výdechu, krevní tlak, EKG a další. Kapacita plic Jedním z nejčastějším vyšetření u plicních lékařů je vyšetření spirometrické. Lékař se doví jaká je minutová ventilace, dechová frekvence, dechový objem, inspirační a expirační dechový objem a vitální kapacita plic vyšetřovaného jedince. Výsledek vyšetření popíšeme na následujícím obrázku. Zdroj: AUTOR NEUVEDEN. perutyn.wbs.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: potápění 14

17 Minutová ventilace je množství vzduchu, které projde plícemi za jednu minutu. V klidu je přibližně 8l, při intenzívní námaze se zvýší na l. Dechová frekvence u dospělých osob činí přibližně 16 vdechů za minutu, děti ji mají větší /20-25/ a trénovaní sportovci naopak menší /10 14/ Dechový objem / Vt/ je množství vzduchu, které vydechneme jedním výdechem, v klidu je obvykle kolem 500 ml, při zátěži stoupá na 2 4 l. Inspirační dechový objem / IRV/ je množství vzduchu, které jsme ještě schopni vdechnout po běžném nádechu. Jeho obvyklá hodnota je kolem 3l. Expirační dechový objem /ERV/ je množství vzduchu, které jsme schopni vydechnout po běžném výdechu. Jeho hodnota se pohybuje kolem 1,7 l. Součet těchto tří objemů udává vitální kapacitu plic VKP = Vt + IRV + ERV Vnější a vnitřní dýchání Dýcháním neboli respirací získává organismus z okolí kyslík a vydává nepotřebný oxid uhličitý, který vzniká v těle při přeměně látek. Dýchání rozdělujeme na vnější a vnitřní, vnějším rozumíme průchod vzduchu dýchacími cestami do plic, vnitřním dýcháním pak přenos molekul plynu mezi krví a plícemi. Pokus nám pomůže žákům vysvětlit, jaký je rozdíl mezi dýcháním nosem a ústy, přesvědčíme je o tom, že vydechnutý vzduch obsahuje ještě značné množství kyslíku / na tomto principu je založeno umělé dýchání z plic do plic/, ukážeme, že vzduch vycházející z plic je zvlhčený oproti vzduchu okolnímu a ukážeme jaká je koncentrace oxidu uhličitého ve vydechnutém vzduchu. Pokus ukáže, jak se mění fyzikální a chemické vlastnosti vzduchu během vyučovací hodiny. Složení vydechovaného vzduchu v % Vzduch O 2 CO 2 N 2 Vydechovaný 16,3 4,0 79,3 Alveolární 14,0 5,6 80,4 Atmosférický 20,948 0,038 78,074 15

18 Krevní tlak Krevním tlakem nazýváme tlak krve na stěnu cév. Jeho nejvyšší hodnota je v srdci a tepnách, pokles pokračuje do vlásečnic a naopak v žilách blízko srdce má už minimální hodnoty. V praxi jej měříme na velkých tepnách v blízkosti srdce. Při srdeční systole je krev vypuzena do velkých cév a roztahuje cévní stěnu působí na ni nejvyšším tlakem, při diastole je tlak na cévní stěnu naopak nejnižší. Podle této skutečnosti rozeznáváme systolický krevní tlak a diastolický krevní tlak. Krevní tlak je závislý na výkonu srdce, odporu cév, množství krve v cévách, viskozitě krve a pružnosti stěn velkých tepen. Dále se mění během dne / ráno je nejnižší, odpoledne nejvyšší/, mění se s věkem, větší krevní tlak mají ženy a krevní tlak stoupá při námaze. Zdroj: AUTOR NEUVEDEN. medonet.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 16

19 ph lidské kůže Jednou ze základních funkcí lidské kůže je funkce ochranná. Kůže tvoří mechanickou bariéru a chemickou bariéru, působí jako ochrana před UV zářením a také brání tělo před vstupem mikroorganismů. Ochrana proti mikroorganizmům pot i maz obsahují antibakteriální látky. Dále se ochrany proti mikroorganizmům účastní kyselé ph (4 6) a přítomnost saprofytických mikroorganizmů (rozkládají bílkoviny živočišných těl na amonné soli. Mycí prostředky jsou převážně alkalické a tímto způsobem mění ph lidské kůže těsně po umytí. Činností kůže se ale brzy ph navrací k původním kyselým hodnotám. Dle posledních poznatků se uvádí, že optimální ph kůže je 5,5, udává se, že u mužů je normální hodnota v rozmezí 4 9. Ideálně by se mělo ph měřit v podpaží. Hodnota ph kůže závisí na oblasti kůže, věku a částečně také na pohlaví, rase a denní době, kdy probíhá měření. 17

20 Praktické pokusy Praktický pokus 1 Měření BSK5 pomůcky: 18

21 Dvě sklenice od přesnídávky s víčkem, měřicí souprava Edlab, čidlo rozpuštěného kyslíku ve vodě, splašková voda / voda po praní, umytí rukou, vytírání podlahy/. Postup práce: Připravíme si destilovanou vodu, kterou několik hodin provzdušníme akvarijním vzduchovacím zařízení. Poté změříme koncentraci rozpuštěného O 2 ve vodě. Vodu přelijeme do sklenice. Druhou sklenici naplníme splaškovou vodou. Sklenice naplníme až po okraj, uzavřeme víčkem a uzavřeme na temném místě. Po pěti dnech( první den je nultý) měření a zjistíme v % spotřebu kyslíku dle vztahu: BSK5 mg/l = a b a - koncentrace rozpuštěného kyslíku nultý den v mg/l b - koncentrace rozpuštěného kyslíku po pěti dnech v mg/l o pakujeme Obrázky a grafy: Splaškovou vodu získáme například takto: Praktický pokus 2 Alkoholové kvašení pomůcky: 19

22 Dóza z umělé hmoty s víčkem, popřípadě originální láhev Vernier, pekařské droždí, cukr, voda, měřící souprava Edlab a čidlo CO 2 Postup práce: Rozpustíme trochu droždí ve vlažné vodě v dóze, přidáme cukr a necháme odležet v teple. Přítomnost bublin v roztoku ukazuje na stav, kdy kvasinky se množí pučením a při intenzívním dýchání dochází k uvolňování CO2. Tento fakt ověříme použitím čidla. Obrázky a grafy: Praktický pokus 3 Zvýšení teploty při klíčení semen pomůcky: 20

23 Umělá dóza s víčkem, teplotní čidlo, klíčící semena rostlin (hrách, čočka, mungo, fazole, obilí, řeřicha, vojtěška, ) uložená v ledničce, váha Postup práce: Semena necháme ohřát na teplotu místnosti, poté je zvážíme a o dsypeme do dózy, uzavřeme víčkem, prostorem ve víčku zavedeme teplotní čidlo a měříme po dobu asi 15 minut vzrůst teploty. Měření opakujeme pro jiné druhy semen. Po ukončení měření výsledky zapíšeme do tabulky a zhodnotíme, který druh zkoumaných semen nejvíce a nejméně uvolňuje teplo během klíčení.. Semena Vzrůst teploty o ( C) fazole mungo 3 Čočka Hrách Obrázky a grafy: Praktický pokus 4 Produkce CO 2 při klíčení semen pomůcky: 21

24 Umělá dóza s víčkem, čidlo CO 2, klíčící semena rostlin (hrách, čočka, mungo, fazole, obilí, řeřicha, vojtěška, ) Postup práce: Naklíčená semena přesypeme do dózy, uzavřeme víčkem, prostorem ve víčku zavedeme čidlo CO 2 a měříme po dobu asi 5 minut vzrůst množství CO 2. Měření opakujeme i pro jiné druhy rostlin. Obrázky a grafy: Praktický pokus 5 Spotřeba O 2 při klíčení semen pomůcky: 22

25 Umělá dóza s víčkem, čidlo O 2, klíčící semena rostlin (hrách, čočka, mungo, fazole, obilí, řeřicha, vojtěška, ) Postup práce: Naklíčená semena přesypeme do dózy, uzavřeme víčkem, prostorem ve víčku zavedeme čidlo a měříme po dobu asi 10 minut pokles množství O 2. Měření opakujeme i pro jiné druhy rostlin. Obrázky a grafy: Praktický pokus 6 Vliv zvýšení teploty na klíčivost semen pomůcky: 23

26 Umělá dóza s víčkem, čidlo O 2,čidlo CO 2, klíčící semena rostlin (hrách, čočka, mungo, fazole, obilí, řeřicha, vojtěška, ) Postup práce: Naklíčená semena přesypeme do dózy, uzavřeme víčkem, prostorem ve víčku zavedeme čidla a měříme po dobu asi 3 minut pokles množství O2, zvýšení množství CO2 a teplotu. Po této době bez přerušení měření vložíme dózu do misky s vlažnou vodou. Budeme pozorovat náhlé zvýšení produkce CO 2 a snížení množství kyslíku. Měření můžeme opakovat i pro jiné druhy rostlin. Obrázky a grafy: Praktický pokus 7 Zásobní látky rostliny pomůcky: 24

27 Bramborová hlíza, umělá dóza s víčkem, čidlo CO 2, měřící souprava Edlab Postup práce: Brambor vložíme do mrazáku, necháme jej zchladit na teplotu blízkou 0 C. Poté jej vložíme do dózy, otvorem ve víčku prostrčíte čidlo a měříme koncentraci CO 2. Poté brambor zahřejeme na pokojovou teplotu a opět měříme koncentraci CO 2. Druhá koncentrace bude nižší. OBRÁZKY A GRAFY: Klesání koncentrace CO 2 v souvislosti se zvyšováním teploty: Praktický pokus 8 Fyziologický význam oplodí pomůcky: 25

28 Hroznové víno, umělá dóza s víčkem, čidlo CO 2, měřící souprava Edlab Postup práce: Nejprve změříme vlhkost v dóze, kde jsme vhodili pár bobulí hroznového vína. Poté bobule oloupeme, osušíme a znova změříme. Vlhkost se zvýší, což je důkazem toho, že slupka chrání před vysycháním. OBRÁZKY A GRAFY: Vlhkost na začátku pokusu: Vlhkost na konci pokusu: 26

29 Praktický pokus 9 Fotosyntéza I vznik O 2 a úbytek CO 2 v závislosti na světle pomůcky: 27

30 Sklenice od okurek 5l nebo větší igelitový sáček, čidlo O 2,čidlo CO 2, rostlina, tmavá látka Postup práce: Rostlinu vložíme do sklenice, kterou umístíme na místo dopadajících slunečních paprsků nebo paprsků světelného zdroje / pozor na teplotu/, uzavřeme víčkem, prostorem ve víčku zavedeme čidla a měříme po dobu asi 20 minut pokles množství CO2, zvýšení množství O2. Po této době bez přerušení měření zakryjeme sklenici černou látkou nebo fólií. Budeme pozorovat snížení intenzity fotosyntézy. Měření můžeme opakovat i pro jiné druhy rostlin. Obrázky a grafy: Po zatemnění Praktický pokus 10 Fotosyntéza II vznik O 2 a úbytek CO 2 v závislosti na teplotě pomůcky: 28

31 Sklenice od okurek 5l nebo silonový sáček, čidlo O 2,čidlo CO 2, rostlina Postup práce: Rostlinu vložíme do sklenice, kterou umístíme, uzavřeme víčkem, prostorem ve víčku zavedeme čidla a měříme po dobu asi 20 minut pokles množství CO2, zvýšení množství O2. Po této době bez přerušení měření vložíme sklenici do misky naplněné teplotou vodou. Budeme pozorovat zvýšení intenzity fotosyntézy. Měření můžeme opakovat i pro jiné druhy rostlin. Obrázky a grafy: Praktický pokus 11 Fotosyntéza III vznik O 2 a úbytek CO 2 v závislosti na množství CO 2 pomůcky: 29

32 Sklenice od okurek 5l, čidlo O 2, čidlo CO 2, rostlina xxx, výrobník CO 2 (návod na výrobu např: Postup práce: Rostlinu vložíme do sklenice, uzavřeme víčkem, prostorem ve víčku zavedeme čidla a hadičku z výrobníku CO 2. Měříme po dobu asi 20 minut množství CO2 a následně zvyšování množství produkovaného O2. tedy zvýšení intenzity fotosyntézy. Měření můžeme opakovat i pro jiné druhy rostlin. Obrázky a grafy: Zdroj: AUTOR NEUVEDEN. aquapage.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Praktický pokus 12 Fotosyntéza IV vliv množství vody na fotosyntézu 30

33 pomůcky: Zavařovací sklenice, čidlo O 2,čidlo CO 2, vlhkoměr, rostlina Postup práce: Rostlinu vložíme do sklenice, uzavřeme víčkem, prostorem ve víčku zavedeme čidla, kterými měříme množství plynů a vlhkost prostředí asi 10 minut. Po této době rostlinu orosíme rozprašovačem a měříme po dobu asi 20 minut koncentraci CO2 a následně zvyšování množství produkovaného O2. tedy zvýšení intenzity fotosyntézy. Měření můžeme opakovat i pro jiné druhy rostlin. Obrázky a grafy: Praktický pokus 13 Fotosyntéza V srovnání množství fotosyntézy listnáčů a jehličnanů pomůcky: 31

34 Zavařovací sklenice, čidlo O 2,čidlo CO 2, rostlina listy ibišku, jehlice borovice černé, váha Postup práce: Otrhané listy rostliny zvážíme a vložíme do sklenice, uzavřeme víčkem, prostorem ve víčku zavedeme čidla. Měříme po dobu asi 10 minut koncentraci CO2 a poté zvážíme natrhané jehlice, snažíme se o dosažení stejné hmotnosti, jak u listů a následně opakujeme měření. Snažíme se o dodržení stejných podmínek měření teploty, světla apod. Měření bude pouze ilustrační, fotosyntéza je závislá na množství listové plochy, kterou nemáme jak změřit. Měření můžeme opakovat i pro jiné druhy rostlin. Obrázky a grafy: Zdroj: AUTOR NEUVEDEN. prostor-ad.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Zdroj: AUTOR NEUVEDEN. pixabay.com [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Praktický pokus 14 Fotosyntéza VI fotosyntéza masožravých rostlin 32

35 pomůcky: Zavařovací sklenice, čidlo O 2,čidlo CO 2, rostlina např. rodu Drosera Postup práce: Rostlinu vložíme do sklenice, kterou umístíme, uzavřeme víčkem, prostorem ve víčku zavedeme čidla a měříme po dobu asi 20 minut množství CO2 a následně zvyšování množství produkovaného O 2 tedy zvýšení intenzity fotosyntézy. Obrázky a grafy: Fotosyntéza rosnatek: Praktický pokus 15 Fotosyntéza VII fotosyntéza vodních rostlin 33

36 pomůcky: Zavařovací sklenice, čidlo rozpuštěného O 2, vodní mor kanadský, popřípadě výrobník CO2, stolní lampa Postup práce: Rostlinu vložíme do sklenice, ponoříme do ní čidlo rozpuštěného O 2 ve vodě a měříme po dobu asi 20 minut zvyšování množství produkovaného O 2. Pokus můžeme upravit ponořením hadičky z výrobníku CO 2 do vody a opětovným měřením zjistíme zvýšení koncentrace O 2. Další možností urychlení pokusu je osvit rostliny stolní lampou. Měření můžeme opakovat i pro jiné druhy rostlin. Obrázky a grafy: 34

37 zahájení osvitu Praktický pokus 16 Fotosyntéza VI fotosyntéza poloparazitické rostliny pomůcky: 35

38 Zavařovací sklenice, čidlo O 2,čidlo CO 2, jmelí bílé Postup práce: Rostlinu vložíme do sklenice, kterou umístíme, uzavřeme víčkem, prostorem ve víčku zavedeme čidla a měříme po dobu asi 20 minut množství CO2 a následně zvyšování množství produkovaného O 2. tedy zvýšení intenzity fotosyntézy. Obrázky a grafy: Zdroj: AUTOR NEUVEDEN. burrzo.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 36

39 Žáci pomocí experimentu dokáží, že poloparazitický organismus v tomto případě jmelí bílé se vyživuje fotosyntetickou asimilací, paraziticky získává z hostitele pouze vodu a minerální látky. 37

40 Praktický pokus 17 Dýchání larev potemníka moučného pomůcky: Zavařovací sklenice s víčkem, čidlo O 2, čidlo CO 2,teploměr, larvy potemníka Postup práce: Larvy vložíme do sklenice, otvory ve víčku zavedeme čidla a měříme pokles koncentrace O 2, zvýšení koncentrace CO 2 a zvýšení teploty. Larvy je možné vložit před začátkem pokusu do lednice, a tak zpomalit jejich životní pochody. S přibývající teplotou se bude zvyšovat intenzita jejich dýchání. Obrázky a grafy: 38

41 39

42 Praktický pokus 18 Dýchání akvarijních ryb pomůcky: Malé akvárium nebo 5l zavařovací sklenice, čidlo ve vodě rozpuštěného O 2, ryby /akvarijní, plevelné,../ Postup práce: Do akvária, popřípadě sklenice napustíme čistou vodu a necháme odležet 2 dny. Poté přemístíme do akvária několik ryb /množství určí rychlost pokusu/. Změříme koncentraci O2 ve vodě při zahájení pokusu, pak po jednom dni. Pokus můžeme zdokonalit hermetickým zakrytím nádoby, kdy zamezíme difúzi plynů z okolního prostředí do vody. Obrázky a grafy: 40

Pracovní list číslo 01

Pracovní list číslo 01 Pracovní list číslo 01 FYZIOLOGIE KLÍČENÍ SEMEN 1. Rostliny produkují kyslík. Produkují kyslík i semena při klíčení? 2. Co je to jarovizace semen? 3. Najděte na webu a vysvětlete k čemu slouží stratifikace

Více

DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE

DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE EU-OP VK/SOM I/21 Předmět: Somatologie Ročník: první Autor: Mgr. Anna Milerová DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE Název školy Název projektu Reg. číslo projektu Název šablony Tematická oblast (předmět) Střední odborná

Více

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr.

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr. www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost

Více

Pokusy v biologii. Mgr. Martin Rangl

Pokusy v biologii. Mgr. Martin Rangl Pokusy v biologii Mgr. Martin Rangl Konstruktivismus Konstruktivismus nabízí prezentaci různých názorů a představ o koncepcích a jejich obsazích. Vědomosti nejsou stanoveny jako dogma, ale záměry a cíle

Více

VY_32_INOVACE_11.08 1/8 3.2.11.8 Dýchací soustava Dýchací soustava

VY_32_INOVACE_11.08 1/8 3.2.11.8 Dýchací soustava Dýchací soustava 1/8 3.2.11.8 Cíl popsat stavbu a funkci dýchací soustavy - chápat princip dýchání - charakterizovat jednotlivé části dýchací soustavy - objasnit pojmy plicní ventilace, dechová frekvence, kyslíkový dluh,

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Fotosyntéza a dýchání rostlin (laboratorní práce)

Fotosyntéza a dýchání rostlin (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Fotosyntéza a dýchání rostlin (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-BFCh-Př-03 Předmět: Biologicko-fyzikálně chemická

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie NÁHLÁ POSTIŽENÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. POSTIŽENÍ TEPEN - Onemocnění věnčitých tepen věnčité tepny zásobují srdeční sval krví a tedy i kyslíkem - Onemocnění

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Oběhová soustava člověka srdeční činnost, tep (laboratorní práce)

Oběhová soustava člověka srdeční činnost, tep (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Oběhová soustava člověka srdeční činnost, tep (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-8-29 Předmět: přírodopis Cílová

Více

Dýchací soustava člověka-vitální kapacita plic (laboratorní práce)

Dýchací soustava člověka-vitální kapacita plic (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Dýchací soustava člověka-vitální kapacita plic (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-8-31 Předmět: přírodopis Cílová

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

Měření obsahu kyslíku a oxidu uhličitého ve vzduchu

Měření obsahu kyslíku a oxidu uhličitého ve vzduchu Měření obsahu kyslíku a oxidu uhličitého ve vzduchu Časový harmonogram Metodický list pro učitele a) doba na přípravu - 5 minut b) doba na provedení - 5 minut na začátku vyučovací hodiny a 5 minut na konci

Více

Projekt Učíme se pro život. (EU peníze školám) Věcné učení. Pracovní listy. 7. 10. ročník základní školy speciální. Vypracovala: Mgr.

Projekt Učíme se pro život. (EU peníze školám) Věcné učení. Pracovní listy. 7. 10. ročník základní školy speciální. Vypracovala: Mgr. Projekt Učíme se pro život (EU peníze školám) Věcné učení Pracovní listy 7. 10. ročník základní školy speciální Vypracovala: Mgr. Lenka Dobrovolná Obsah DUM 1. Lidské tělo. Seznámení s hlavními částmi

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní

Více

CHEMIE. Pracovní list č. 6 - žákovská verze Téma: Kvašení. Mgr. Kateřina Dlouhá

CHEMIE. Pracovní list č. 6 - žákovská verze Téma: Kvašení. Mgr. Kateřina Dlouhá www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 6 - žákovská verze Téma: Kvašení Lektor: Mgr. Kateřina Dlouhá Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Kvašení je anaerobní

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD538 Mgr. Lucie

Více

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ 1. Doplň větu. Dýchání (respirace) je mechanismus, při kterém většina živočichů přijímá a odstraňuje ze svých tkání. 2. U většiny živočichů s druhotnou tělní dutinou

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

DUM VY_52_INOVACE_12CH33 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Jaroslav Babka Škola: Gymnázium Sušice Předmět: Tělesná výchova Datum vytvoření: květen 2014 Třída:

Více

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika pomůcky: papír, tužka, metodiky pro výuku praktik (názvy cvičení) popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik

Více

Většina suchozemských obratlovců dýchá plícemi - specializovaný orgán houbovité struktury bohatě protkaný jak vzdušnými cestami, tak cévním systémem

Většina suchozemských obratlovců dýchá plícemi - specializovaný orgán houbovité struktury bohatě protkaný jak vzdušnými cestami, tak cévním systémem Jednobuněčné organismy přijímají dýchací plyny celým povrchem těla z okolní vody Také někteří mnohobuněční vodní živočichové dýchají celým povrchem těla. Krev transportuje dýchací plyny mezi povrchem těla

Více

Název: Oběhová a dýchací soustava

Název: Oběhová a dýchací soustava Název: Oběhová a dýchací soustava Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3.

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

pracovní list studenta

pracovní list studenta Výstup RVP: Klíčová slova: Dýchací soustava Vojtěch Beneš žák využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími ve vlastním těle, usiluje o pozitivní změny ve svém

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

Více

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

žák zvládne základní informace o glukóze, sacharóze a škrobu, pochopí základní schéma fotosyntézy Spec. vzdělávací potřeby Stupeň a typ vzdělávání

žák zvládne základní informace o glukóze, sacharóze a škrobu, pochopí základní schéma fotosyntézy Spec. vzdělávací potřeby Stupeň a typ vzdělávání Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Stavba dýchací soustavy

Více

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013 5.6.3 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOPIS I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a příroda a je v některých ročnících částečně

Více

Variace Soustava tělního pokryvu

Variace Soustava tělního pokryvu Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ostatní abiotické

Více

Měření teploty vydechovaného vzduchu (laboratorní práce)

Měření teploty vydechovaného vzduchu (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Měření teploty vydechovaného vzduchu (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-BFCh-Př-06 Předmět: biologická, fyzikální

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE

PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE Jméno: Třída: Úloha: Bi-III-1 Síla stisku Spolupracovník: Hodnocení: Datum měření: Úkol: 1) Porovnejte sílu pravé a levé ruky. 2) Vyhodnoťte maximální sílu dominantní

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané

Více

PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE

PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE Jméno: Třída: Úloha: Bi-VII-1 Srovnání síly stisku pravé a levé ruky Spolupracovník: Hodnocení: Datum měření: Úkol: 1) Porovnejte sílu pravé a levé ruky. 2) Vyhodnoťte

Více

Stanovení měrného tepla pevných látek

Stanovení měrného tepla pevných látek 61 Kapitola 10 Stanovení měrného tepla pevných látek 10.1 Úvod O teple se dá říci, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného,

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

Šablona č. 01.09. Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu

Šablona č. 01.09. Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu Šablona č. 01.09 Přírodopis Výstupní test z přírodopisu Anotace: Výstupní test může sloužit jako zpětná vazba pro učitele, aby zjistil, co si žáci zapamatovali z probraného učiva za celý rok. Zároveň si

Více

VY_32_INOVACE_11.11 1/6 3.2.11.11 Kožní soustava Kožní soustava

VY_32_INOVACE_11.11 1/6 3.2.11.11 Kožní soustava Kožní soustava 1/6 3.2.11.11 Cíl popsat stavbu kůže - chápat její funkci a význam - rozeznávat kožní útvary a jejich funkci - uvést onemocnění, úrazy, příčiny, ošetření, prevenci Bariéra před vnějším světem - lidská

Více

Seznam šablon - Přírodopis

Seznam šablon - Přírodopis Seznam šablon - Přírodopis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Člověk Ročník: 8 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové kompetence

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

ÚKOLY Z FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ

ÚKOLY Z FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ ÚKOLY Z FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ Kontrolní otázky: 1. Vyjmenujte dýchací svaly. 2. Kde nalezneme dechové centrum, jakou má funkci a na jaké změny je citlivé? 3. Jaký je mechanizmus vdechu a výdechu? 4. Čím rozumíme

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 11 Dýchací soustava Pro potřeby

Více

FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ. Složení ovzduší Vzduch zemské atmosféry je procentuálně složen z plynů: Dýchací cesty a dýchací orgány. Dýchání dělíme na :

FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ. Složení ovzduší Vzduch zemské atmosféry je procentuálně složen z plynů: Dýchací cesty a dýchací orgány. Dýchání dělíme na : FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ. Složení ovzduší Vzduch zemské atmosféry je procentuálně složen z plynů: 78 % dusíku 21 % kyslíku 1 % vzácné plyny (nejvíc argon), vodní páry a oxid uhličitý, Toto složení vzduchu je

Více

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka 1/5 3.2.11.16 Cíl popsat oplození - znát funkci spermie a vajíčka - chápat vývin plodu - porovnat rozdíl vývinu plodu u ptáků, králíka a člověka - uvést etapy, délku a průběh v matčině těle - charakterizovat

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

VYPAŘOVÁNÍ POMŮCKY NASTAVENÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ. Vzdělávací předmět: Fyzika. Tematický celek dle RVP: Energie. Tematická oblast: Změny skupenství látek

VYPAŘOVÁNÍ POMŮCKY NASTAVENÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ. Vzdělávací předmět: Fyzika. Tematický celek dle RVP: Energie. Tematická oblast: Změny skupenství látek VYPAŘOVÁNÍ Vzdělávací předmět: Fyzika Tematický celek dle RVP: Energie Tematická oblast: Změny skupenství látek Cílová skupina: Žák 8. ročníku základní školy Cílem pokusu je sledování změny teploty tělesa

Více

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání Sacharidy VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Sacharidy název z řeckého

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

DÝCHACÍ SOUSTAVA. Fylogeneze dýchací soustavy

DÝCHACÍ SOUSTAVA. Fylogeneze dýchací soustavy DÝCHACÍ SOUSTAVA Funkcí dýchací soustavy je příjem kyslíku a výdej oxidu uhličitého = dýchání, které úzce souvisí s uvolňováním energie Mgr. Aleš RUDA Fylogeneze dýchací soustavy Prvoci, houby, láčkovci:

Více

Sestavení vlastní meteostanice - měřeni teploty a tlaku vzduchu, grafické zpracování teplotním čidlem a barometrem

Sestavení vlastní meteostanice - měřeni teploty a tlaku vzduchu, grafické zpracování teplotním čidlem a barometrem Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Sestavení vlastní meteostanice - měřeni teploty a tlaku vzduchu, grafické zpracování teplotním čidlem a barometrem (práce

Více

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.

Více

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina.

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání VY_32_INOVACE_10_ZDV1_15 Zdravověda somatologie

Více

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah Přírodopis - 6. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Příroda živá a neživá Úvod do předmětu Vysvětlí pojem příroda Příroda, přírodniny Rozliší přírodniny

Více

Tepelné změny chladicí směsi (laboratorní práce)

Tepelné změny chladicí směsi (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Tepelné změny chladicí směsi (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-BFCh-Ch-09 Předmět: Biologická, fyzikální a chemická

Více

Tuky (laboratorní práce)

Tuky (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Tuky (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Ch-9-06 Předmět: chemie Cílová skupina: 9. třída Autor: Mgr. Simona Kubešová

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

LP č. 5 - SACHARIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 28. 2. 2013. Ročník: devátý

LP č. 5 - SACHARIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 28. 2. 2013. Ročník: devátý LP č. 5 - SACHARIDY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 2. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci si prakticky vyzkouší

Více

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační

Více

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE

ANATOMIE A FYZIOLOGIE 1. Organismus získává energii: a) z dýchání b) z hormonů c) z živin d) ze svalové práce ANATOMIE A FYZIOLOGIE 2. Nejpohotovější zdroj energie představují: a) tuky b) cukry c) bílkoviny d) vitamíny 3. K

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_PPM13160NÁP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

ph půdy Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-BFCh-Ch-04

ph půdy Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-BFCh-Ch-04 Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-BFCh-Ch-04 Předmět: Biologická, fyzikální a chemická praktika Cílová skupina:

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

Sestavení vlastní meteostanice - měřeni teploty a grafické zpracování teplotním čidlem. (práce v terénu + laboratorní práce)

Sestavení vlastní meteostanice - měřeni teploty a grafické zpracování teplotním čidlem. (práce v terénu + laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Sestavení vlastní meteostanice - měřeni teploty a grafické zpracování teplotním čidlem (práce v terénu + laboratorní

Více

Praktická cvičení. Úkol č. 4: Převodní systém srdeční (obr.)

Praktická cvičení. Úkol č. 4: Převodní systém srdeční (obr.) Téma: Kardiovaskulární soustava Úkol č. 1: Stavba srdce (obr.) Praktická cvičení Úkol č.2: Systola a diastola (obr.) Úkol č. 3: Velké cévy (obr.) Úkol č. 4: Převodní systém srdeční (obr.) Úkol č.5 : Poslech

Více

máme 2 druhy dýchání: VNĚJŠÍ plicní ventilace + výměna plynů mezi vzduchem a krví VNITŘNÍ výměna plynů mezi krví a tkáněmi + tkáňové dýchání

máme 2 druhy dýchání: VNĚJŠÍ plicní ventilace + výměna plynů mezi vzduchem a krví VNITŘNÍ výměna plynů mezi krví a tkáněmi + tkáňové dýchání je děj, při kterém organismus získává kyslík a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje oxid uhličitý je složeno z 3 dějů 1. PLICNÍ VENTILACE = výměna vzduchu mezi vnějším prostředím a plícemi 2. VÝMĚNA

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě. Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Civilizační choroby (nemoci srdce) Anotace Pracovní list stručně shrnuje problematiku civilizačních chorob,

Více

Biologie. Pracovní list č. 4 žákovská verze Téma: Fotosyntéza a faktory, které ji ovlivňují. Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská

Biologie. Pracovní list č. 4 žákovská verze Téma: Fotosyntéza a faktory, které ji ovlivňují. Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 4 žákovská verze Téma: Fotosyntéza a faktory, které ji ovlivňují Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_1.3.13.3._PRV TÉMA: živá příroda - rostliny ČÍSLO

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011

Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011 Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Autor: Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011 Určeno: 6. ročník ZŠ Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor:

Více

Studium kyselosti a zásaditosti roztoků kolem nás

Studium kyselosti a zásaditosti roztoků kolem nás Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Studium kyselosti a zásaditosti roztoků kolem nás (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Ch-8-10 Předmět: Chemie Cílová

Více