Zjištní chybjících údaj o biologii a ekologii vydry íní: vytvoení modelu vývoje populace

Transkript

1 Pehled výsledk ešení projektu VAV SP/2d4/16/08 Zjištní chybjících údaj o biologii a ekologii vydry íní: vytvoení modelu vývoje populace 1. ešitelský tým 1.1. ešitelské pracovišt: ALKA Wildlife, o.p.s ešitel: Mgr. Kateina Poledníková, spoluešitelé z pracovišt: Mgr. Lukáš Poledník, Ph.D., Mgr. Václav Beran, terénní pracovníci: Gašpar amlík, Sergi Munne, Mgr. Petra Štpánková, RNDr. Aleš Toman, Štpán Zápotoný, dobrovolník: Sandra Tomljenovic 1.2. Spoluešitelské pracovišt: Agentura ochrany pírody a krajiny R Odpovdný spoluešitel: Ing. Václav Hlavá, spoluešitelé z pracovišt: Mgr. Tereza Mináriková, Mgr. Jitka Vtrovcová 1.3. Spoluešitelské pracovišt: Ústav biologie obratlovc AV R, v.v.i. Odpovdný spoluešitel: Mgr. Petra Hájková, spoluešitelé z pracovišt: Mgr. Barbora Zemanová, další pracovníci: Mgr. Veronika Sládkoviová, Mgr. Jan Zima (ml.), Mgr. Radka Poláková, Bc. Lenka Gettová 1.4. Externí spolupracovníci: Na projektu dále spolupracovali zejména tito odborníci: MVDr. Petr Fictum (VFU Brno), MVDr. Tomáš Fichtel, Ph.D. (FVL Brno), MVDr. František Kostka (SVÚ Jihlava), MVDr. Zdenk Andreas, MVDr. Ludk Kuera, Dr. Manlio Marcelli (Lutria snc., Itálie), Dr. Romina Fusillo (Lutria snc., Itálie), pracovníci eského nadaního fondu pro vydru a pracovníci Stanice Pavlov, o.p.s. 2. Cíl projektu Cílem projektu bylo zjistit a následn zhodnotit chybjící údaje týkající se biologie a ekologie vydry íní (Lutra lutra) a navrhnout opatení k zajištní efektivní ochrany tohoto druhu a vhodný management populace. Vydra íní (Lutra lutra) byla v minulosti rozšíena po celém území eské republiky. V dsledku lovu pro kožešinu, pytláctví, zhoršování kvality vody a potravní nabídky v tekoucích vodách došlo ve 20. století k silnému poklesu poetnosti, který se blížil hranici vyhynutí. Z dvodu rapidního úbytku je vydra íní v eské republice chránná od roku Od konce 80. let byl zaznamenán nárst areálu rozšíení vydry íní, který stále pokrauje. S obnovou pvodního areálu rozšíení a vzrstající poetností druhu však narstají i pochybnosti o smyslu ochrany vydry a realizace programu pée pro tento druh. Pokud má být ochrana vydry íní efektivní a udržitelná v dlouhodobém mítku, musí být podložena objektivními údaji z oblasti biologie a ekologie. V pípad konfliktního druhu je tato poteba o to dležitjší, že tyto údaje jsou potebné také jako podklad pi jednání zainteresovaných

2 stran a proto, že zavedení i zrušení jednotlivých opatení mže siln ovlivnit prbh konfliktu. Navržený projekt proto ešil otázky týkající se populaní ekologie a kvantitativního modelování vývoje populace. 3. Metodika ešení Sbr a analýzy dat byly rozdleny do pti základních okruh. První dva okruhy se týkaly sbru základních dat a popisu situace: stav populace vydry íní a dynamika populace vydry íní. Další okruh zahrnoval komplexní analýzy dat získaných z prvních dvou okruh a modelování. Cílem posledních dvou okruh bylo na základ pedchozích analýz zhodnotit a navrhnout jednotlivá opatení pro efektivní ochranu vydry íní: management populace a další managementová opatení. V rámci projektu byly jednak kompletovány a analyzovány dosavadní údaje o populaci vydry íní v eské republice získané napíklad pi celonárodních mapováních, pi pravidelném monitoringu a z dívjších výzkumných projekt. Vtšina údaj byla ale získána vlastním terénním sbrem dat, který probíhal od zaátku až do konce projektu. Pro sbr nových dat byla použita ada rzných metod a zejména jejich kombinací byly získány velmi cenné údaje. Pehled o použitých metodách a jejich použití je uveden v následující tabulce. Metoda Použití Použitá data Stopování na snhu Populaní hustoty, podíl rozmnožujících se samic v populaci, velikost vrhu Data z dívjších projekt i nov získaná v rámci tohoto projektu, údaje od roku 2003 Mapování výskytu Telemetrické sledování Sbr uhynulých jedinc a specifické analýzy tchto kadaver: pitva, rentgen, ezy zub, analýzy DNA Genetická analýza trusu Velikost populace, rst populace, vliv vnjších faktor na populaci Struktura populace, sociální systém, zapojení samc a samic do reprodukce, dispersal Mortalita, píiny smrti, velikost vrhu, plodnost, pomr pohlaví, genetická variabilita populace, propojenost populací, tok gen Struktura populace, sociální systém, zapojení samc a samic do reprodukce, dispersal Data ze tí celonárodních mapování provedených v letech , , 2006 V rámci projektu sledováno 9 jedinc, analýzy zejména v kombinaci s genetickou analýzou trusu v oblasti Údaje z dívjších sbr byly zkompletovány a sjednoceny, pípadn doplnny a provedeny další analýzy u zptn získaného materiálu, sbr a analýzy nových jedinc Analýzy zejména v kombinaci s telemetrickým sledováním Sledování pomocí fotopastí a Velikost vrhu, sociální V souasnosti pouze

3 PIT tag ip systém doplková data Deskriptivní nestrukturovaný Deskriptivní analýza rstu Data o distribuci a hustotách model populace Životní tabulky Deskriptivní analýza rstu Data o mortalit a natalit populace PVA analýzy Prediktivní analýza rstu populace, simulace odlovu Data o mortalit a natalit 4. Pehled výsledk ešení 4.1. Ovení pesnosti a efektivnosti nkterých metod výzkumu Krom standardních metod (nap. telemetrické sledování, genetické analýzy kadaver) byly v prbhu projektu také testovány nové zpsoby studia vyder pomocí fotopastí a PIT tag ip a byly navzájem porovnány dv již v minulosti používané metody výzkumu vyder: genetická analýza trusu a stopování na snhu. Pi stopovacích akcích byl zárove sbírán trus pro genetické analýzy, a tak mohly být ob metody pesn srovnány. Ze srovnání vyplynulo, že ob metody mají svá úskalí. Na vtších tocích mže být odlišení stopních drah více jedinc na stejném úseku nepesné. Naopak nkteí jedinci nejsou metodou analýzy trusu zachyceni. Buto nebyl nalezen žádný trus konkrétního jedince nebo žádný z nalezených vzork nebyl dostatené kvality, aby mohla být DNA úspšn analyzována. Populace byla také sledována pomocí sít fotopastí za úelem získání více dat o natalit. Z dosavadních výsledk je zejmé, že nejdležitjším faktorem pro efektivitu metody je výbr místa i zpsob umístní pístroje na monitorovací ploše. Z videozáznam je možné rozeznat vtší i menší jedince, rodiny, kojící samice a samice v pokroilém stádiu bezosti, nkdy samce. V rámci projektu bylo také testováno použití pasivních ip (implantovány telemetricky sledovaným zvíatm), zvíata byla monitorována pomocí antén umístných v tocích. Zdá se, že technologie ale zatím není natolik dostatená, aby se tato metoda dala použít pro výzkumné úely Hustoty vydí populace a vztah k faktorm prostedí, kapacita prostedí Stopováním jedinc na erstvém snhu byly zjiš ovány hustoty populace pi rzných podmínkách: odlišná prostedí, odlišné klimatické podmínky a oblasti s odlišnou historií osídlení vydrou a v odlišné pozici ve vztahu k aktuálnímu rozšíení. Hustoty vyder se v jednotlivých kvadrátech pohybovaly od 1 po 19 dosplých jedinc na ploše 100 km 2. (Nejvtších známých hustot dosahuje populace vyder na Tebosku, tam stopování provedl Roche a kolektiv (Roche 2004) a zjistili hustotu 26 dosplých jedinc na 100 km 2 ). Výsledek analýz ukazuje silný lineární vztah mezi hustotami dosplých vyder a délkou rybniních beh v oblasti. Existence tohoto regresního vztahu potvrzuje, že v oblastech dlouhodob obsazených populací vyder jsou hustoty limitovány uritým faktorem (tedy je

4 dosaženo nosné kapacity prostedí), a že tímto faktorem jsou rybníky. Rybníky jsou zastupujícím faktorem. Primárn píinným faktorem je pravdpodobn potrava v rybnících. Rybníky pedstavují pro vydru íní významný zdroj potravy. Hustoty rybích obsádek v rybnících bývají ádov nkolikrát vtší než hustoty rybích populací v tekoucích vodách. V dlouhodob obývaných oblastech jsou tedy hustoty vydí populace urované z velké ásti práv množstvím tohoto potravního zdroje. Rybníky jsou tak v našem prostedí významným regulaním faktorem, který ovlivuje kapacitu prostedí vydry íní. Analýzou dat ale nebylo možné zjistit, jakým konkrétním mechanismem dochází k samoregulaci populace vydry íní. Populaní rst pi dosažení kapacity prostedí mže být snížen zmnou proces natality nebo mortality nebo obou. Pi vtší konkurenci o potravní zdroje napíklad mohou mít samice menší vrh, mže docházet k vtší mortalit mláat nebo se mže do reprodukce zapojit mén samic. Pi vyšších hustotách mže docházet ke zvýšení agresivity mezi jedinci a tím i mortalit atd. Sulkava a kol. (2007) prokázal, že pi dosažení kapacity prostedí je velikost vrhu vydry íní menší, než v rstové fázi populace Velikost populace Velikost populace byla odhadnuta zptn pro roky, ve kterých probhla celonárodní mapování výskytu vydry íní, a to na základ výskytu vyder a hustot vypotených dle regresního vztahu mezi poty vyder a množstvím rybniních beh v kraji. Odhady byly vypoteny pro dosplé jedince. Pro jednotlivá období byly odhadnuty poty následovn: pro rok dosplých jedinc, pro rok dosplých jedinc a pro rok dosplých jedinc Rst populace a vliv faktor na rychlost a smr rstu Výsledky celonárodních mapování v letech , , 2006 (Toman 1992, Kuerová a kol. 2001, Poledník a kol 2007) ukazují jasný trend obnovy bývalého areálu rozšíení vydry na našem území. Doposud ale nebyly analyzovány píiny této obnovy pvodního areálu. Již letmý pohled na mapy rozšíení v jednotlivých letech ukazuje, že se vydry z pvodní populace nešíily všemi smry, ale nkterými smry postupovala rekolonizace rychleji. Použitím dynamických model obsazenosti jsme se pokusili nalézt píiny i vysvtlující faktory tchto zmn areálu. Pedpokládali jsme, že hlavním dvodem nárstu areálu je pokles antropogenního tlaku na životní prostedí vyder. Tento tlak a jeho zmny jsme se pokusili vyjádit pomocí zmn ve využívání krajiny zaznamenaných díky dostupným satelitním snímkm z let mezi jednotlivými národními mapováními výskytu vydry. Pro modelování vývoje rozšíení vydry íní jsme použili dynamický model obsazenosti (Mackenzie a kol. 2002), pomocí kterého jsme pro každý mapovací tverec a národní mapování odhadli pvodní obsazenost a pravdpodobnost kolonizace i lokálního vymizení vyder v daném tverci bhem následujících let. Pravdpodobnost kolonizace i vymizení vyder v daném tverci jsme se pak pokusili vysvtlit pomocí souboru promnných charakterizujících pírodní pomry ve tverci a antropogenního tlaku. Modelování ukázalo, že v poátení fázi (rok 1992) bylo rozšíení vyder v eské republice dáno pedevším kvalitou pírodního prostedí (významný vliv rybník) a nízkým antropogenním tlakem (podíl urbanizace, intenzivního zemdlství a prmyslu). Další vývoj

5 rozšíení vyder byl dán pedevším zmnami v zemdlském využití krajiny s tím, že oblasti s poklesem intenzity zemdlského využívání byly kolonizovány díve, a to v obou sledovaných obdobích ( a ). Významný byl také vliv pítomnosti/nepítomnosti vyder v sousedních tvercích, kolonizace tedy probíhala postupn od pvodních zdrojových populací. Pokles intenzity zemdlského využívání krajiny je zástupným faktorem použitým pi analýze dat. Zstává ale otázkou, jaký je píinný faktor, který ml vliv na kolonizaci území, v úvahu pichází nap. množství PCB i jiných škodlivých látek ve vod Pomr pohlaví Pomr pohlaví u potomstva druhu jako je vydra íní by ml být vyrovnaný. Aktuální stav populace však mže zpsobovat adaptivní odchylky ve prospch jednoho i druhého pohlaví. Pomr pohlaví v dalších vývojových stádiích souvisí s rozdílným pežíváním pohlaví v jednotlivých vkových kategoriích. Pohlaví bylo sledováno u nalezených uhynulých jedinc, u odchycených jedinc pro telemetrické sledování i u nalezeného trusu i chlup pro genetické analýzy. Pomr pohlaví se lišil mezi soubory získanými jinou metodou: u uhynulých nalezených jedinc p = 0,64 (podíl samci/všichni jedinci), u odchycených jedinc p = 0,42, z nalezeného trusu a chlup p = 0,47. Zjištný pomr pohlaví byl vychýlen v dsledku metodických chyb, ob pohlaví mohou mít pi použití rzných metod výzkumu rozdílnou zachytitelnost vlivem rozdílného chování. Dosavadní data tedy nepinesla žádné údaje o možném vychýlení pomru pohlaví vyder v eské republice Píiny mortality Zjištní píin mortality a alespo pibližný odhad potu nelegáln zabitých vyder je jedním z nejdležitjších údaj pro zhodnocení hlavních rizikových faktor a pro návrh managementových opatení. Píiny smrti byly zjiš ovány u nalezených uhynulých jedinc. Významným nedostatkem metody je, že nalezení uhynulých jedinc je siln závislé na píin smrti. Celkový obraz píin smrti je tedy výrazn zkreslený. Je však možné provést zhodnocení na základ srovnání, nap. jednotlivých asových úsek, region a srovnání se sousedními zemmi. Z celkového souboru dat se u 76,4 % nalezených jedinc jednalo o kolize s dopravními prostedky, 3,3 % jedinc uhynulo pirozenou nenásilnou smrtí, 6,9 % násilnou smrtí a 13,5 % jedinc uhynulo na základ jiné píiny smrti, která se nedala jednoznan oznait jako násilná i nenásilná. V pípad kolizí s dopravními prostedky se až na jeden pípad (úhyn na železniní trati) jednalo o úhyny na silnici. Mezi píiny smrti nenásilné patí velmi špatná kondice, stáí a nemoci. Na základ pitvy lze tyto píiny odlišit jen nkdy, vtšinou je jako píina uvedena kondice (velmi vyhublé zvíe), i když pvodní píinou mže být neobjasnná nemoc i stáí. Z nemocí byla v jednom pípad prokázána psinka. Do kategorie nenásilná smrt patí také predace mláat a vnitrodruhová agresivita smrt jako následek zranní. Do kategorie násilná smrt patí úmyslné zabíjení vyder ze strany lidí za použití želez, zástel, ubití a trávení. Zejména trávení se rozmohlo v posledních letech. Od roku 2006 bylo prokázáno šest pípad, pi kterých zahynulo celkem 14 jedinc vydry íní. Ve všech pípadech byl jako jed prokázán karbofuran, insekticid v dnešní dob již nepovolený pro

6 použití, ale díve bžn používaný v zemdlství, proto je pravdpodobn velmi jednoduše dostupný. V posledních letech se karbofuran stává oblíbeným nástrojem jak se zbavit nechtných predátor, zejména dravc, ale také šelem. Poslední kategorii tvoí takové pípady, které nešlo jednoznan zaadit do pedchozích tí kategorií. Ve dvou pípadech bylo zvíe pokousáno neznámým zvíetem, v dalších pti pípadech šlo o pokousání psem. V této kategorii jsou zaazena také všechna mláata nalezená bez matky. Píinou mohl být úhyn matky z rzných dvod nebo úmyslné opuštní mládte ze strany matky. Do poslední kategorie patí také pípady, kdy ani z okolností nález ani pitvou nebylo možné urit píinu smrti. Ve vtšin pípad se jedná o zvíata nalezená v krajin, v dobré kondici a bez jakýchkoliv patologických nález i traumat. Srážka s vozidlem je nejastjší píinou úmrtí u nalezených jedinc. V období byl podíl nižší (60 %). V dalších dvou ptiletých obdobích podíl sražených jedinc narostl, v obou obdobích na 80 %. Toto srovnání podporuje vliv vzrstající intenzity dopravy na úmrtnost vydry íní. Násilná smrt výrazn narostla z 2 % na 11 %. Tento nárst je zpsoben používáním karbofuranu v posledních 5 letech. Podíl píin smrti se liší mezi samci a samicemi. Samci jsou výrazn náchylnjší na úmrtí na silnicích než samice Mortalita, pežívání, vková struktura Mortalita/pežívání je jedním ze dvou základních proces urujících zmny populace a jsou jedním ze základních vstupních parametr v simulaních modelech. Pežívání bylo sledováno urením vku nalezených uhynulých jedinc. Vk byl urován z pírstkových linií cementové vrstvy horního špiáku. Nejstarší zaznamenaný jedinec byl 15letý samec, nejstarší samice mla 13 let. Analýza dat pežívání v subadultním a adultním období ukázala zejména jeden zajímavý jev: postupný nárst míry mortality v prvních 7 letech života. U takových druh jako je vydra íní, lze pedpokládat, že míra mortality bude vysoká u mláat a subadultních jedinc, poté bude stedn vysoká a zvýší se až v období stáí. Výsledky ale ukazují jiný prbh. Vtšina jedinc uhynula po kolizi s dopravními prostedky. Dosud pevažoval názor, že na silnicích hynou mladí dispergující samci, kteí jsou nezkušení a v období rozptylu se pohybují na dlouhé vzdálenosti a pekraují tak velké množství komunikací. To však neodpovídá zjištným údajm. Formulovali jsme proto novou hypotézu na základ zkušeností z telemetrického sledování jedinc: dispergující jedinci se pohybují tak, že v prmru urazí menší vzdálenosti a pekonají tak mén komunikací než dosplí jedinci obhajující své domovské okrsky. Dosplí jedinci jsou tak náchylnjší na úmrtí na silnicích. Vyšší míra mortality v dosplém vku je velmi dležitým výsledkem, který má dopad na zhodnocení nkterých opatení a simulací. Na mortalitu na silnicích jsou náchylnjší dosplá zvíata, tedy zvíata zapojující se do reprodukce, nejde tedy o úmrtí pebytených jedinc z populace. Pokud dojde ke zvýšení mortality z jiného dvodu, nelze pravdpodobn poítat s kompenzaní mortalitou. Je samozejmé, že pes sebevtší snahu zajistit co nejvíce uhynulých jedinc, není možné získat všechny kadavery. Detekovatelnost tedy nikdy nedosáhne hodnoty 1 (získání každého uhynulého zvíete). Výše detekovatelnosti závisí jednak na zpsobu sbru (zejména množství spolupracujících osob) a také velmi siln závisí na samotné píin smrti. Vzhledem k tomu, kde se lidé v krajin pohybují, je nalezení jedince uhynulého na silnici nkolikanásobn vyšší než nalezení jedince uhynulého v dsledku nemoci, které se nap. ukryje v hustém porostu a

7 tam pomalu uhyne. Matematickou simulací byla odhadnuta souasná detekovatelnost uhynulých jedinc vydry íní Poet mláat (velikost vrhu) Poet mláat (velikost vrhu) lze mit v rzných vkových tídách a klesá v závislosti na pežívání v jednotlivých tídách. Velikost vrhu je základní charakteristikou mající vztah k natalit, míe natality, plodnosti. V prbhu projektu byly zaznamenávány poty placentárních skvrn v dloze, poet mláat u telemetrovaných jedinc, poet mláat zaznamenaných fotopastmi a poet mláat pi stopování na snhu. Maximální zaznamenaná velikost vrhu byla ti mláata. Prmrná velikost vrhu zaznamenaná pi stopování na snhu byla 1, Prostorová struktura a sociální systém Prostorová struktura a sociální systém byly zjiš ovány telemetrickým sledováním voln žijících jedinc v kombinaci s DNA analýzami trusu, stopováním na snhu a sledováním pomocí fotopastí. V prbhu projektu bylo telemetricky sledováno paraleln devt jedinc. Systém páení u vydry íní je polygynie. Pouze samice se starají o mláata, pibližn msíc. Samice mohou vyvést mláata (úspšn) maximáln jednou do roka. Generace se pekrývají. Dosplí samci vykazovali fidelitu k urité oblasti, pohybovali se v domovských okrscích, které se v prbhu asu mírn mnily. Okrsky dosplých samc se pekrývají jen minimáln a jen v uritém období. Dosplé samice také vykazují fidelitu k urité oblasti, pohybují se v domovských okrscích, které se v prbhu asu mírn mní. Samice kontrolují své okrsky i v dob vodní mláat a i v dob, kdy jsou mláata v porodní noe. Pesto porovnáním údaj ze všech použitých metod vyplývá, že se okrsky dosplých samic znan pekrývají. Domovské okrsky samc a samic se pekrývají, což odpovídá všem dalším studiím. Systém intrasexuální teritoriality, tedy výše popsaný, je astý u kunovitých šelem. Domovské okrsky dosplých samc jsou vtší než okrsky samic a v rámci jednoho okrsku samce se nachází 2 a více okrsk samic. Zajímavé poznatky pineslo sledování jedné samice, která se pohybovala v domovském okrsku více samc. Telemetrické sledování také pineslo zajímavé údaje o tvaru domovských okrsk. Zejména samci mají domovské okrsky v podstat nezávislé na povodí. Jejich okrsky asto zahrnují více povodí a mezi nimi pravideln pebíhají po souši. ada dalších nových poznatk se týká rodiovského chování a komunikace mezi samci a samicemi. Zdá se, že samci a samice spolu komunikují mnohem více, než se všeobecn pedpokládá. Pestože jde o samotáská zvíata a o mláata peují pouze samice, samci se samicemi ve svém okrsku komunikují v prbhu celého roku, ne jen v dob páení Podíl rozmnožujících se samic v populaci a podíl mláat v populaci Samice vydry íní pohlavn dospívají v druhém roce svého života, nejstarší zaznamenaná reprodukn aktivní samice mla 13 let (erstvé placentární jizvy a kojila). Ze stopovacích akcí samice s mláaty tvoily 18,4 % ze všech samostatných jedinc. Pomr mláat v populaci vi dosplým jedincm byl 0,306.

8 4.11. Genetická variabilita Všechny analyzované mikrosatelitové lokusy byly polymorfní, s potem alel 3-10 (prmr 5,8). Prmrná hodnota pozorované heterozygotnosti (H o ) byla 0,507, což je pibližn uprosted hodnot zjištných v dalších evropských populacích vydry íní (0,35-0,69; MUCCI a kol. 2010). Ve srovnání s jinými druhy savc jsou tyto hodnoty prmrné v populacích bžn rozšíených a poetných druh bývají vyšší, u siln ohrožených druh, které prošly velmi výraznou redukcí poetnosti, i výrazn nižší. eskou populaci vyder mžeme na základ analýz mikrosatelitové DNA rozdlit zhruba do tí ástí: (1) kompaktní jádrová populace; (2) severovýchodní populace souást populace zasahující ze Slovenska, s plynulým pechodem k jádrové populaci; a (3) populace vzniklá v dsledku repatrianího programu (potomci samice s cizím pvodem) Inbríding a inbrední deprese V malé uzavené populaci s nedostateným potem jedinc nevyhnuteln dochází k píbuzenskému kížení inbrídingu. Inbríding zvyšuje pravdpodobnost, že jedinec bude na sledovaném lokusu homozygotní. Zpsobuje tak redukci heterozygotnosti a mže vést až ke snížení životaschopnosti jedinc k inbrední depresi. Na základ analýz vzork tkání z let nebyla zjištna statisticky významná hodnota F IS. Hodnota zjištná na základ nového datového souboru jedinc je již vyšší. Tento nárst koeficientu inbrídingu však souvisí spíše s existencí substruktury v rámci eské populace. Vzhledem k propojenosti populací je v souasnosti riziko inbrední deprese pro eskou populaci vydry íní nízké Propojení populací Vzhledem k historii populace vydry íní v R, která byla v 70. letech minulého století zredukována na málo poetnou a izolovanou populaci v jižních echách, je pro budoucnost vydry v R propojenost populací zcela zásadní. Významné je zejména propojení s tzv. východoevropskou populací, zasahující do R ze Slovenska a Polska. Výsledky mapování z r a 2008 (Poledník a kol. 2007, Poledníková a Poledník 2008) ukazují, že ke kontaktu populací již dochází. Populace ze Slovenska a Beskyd je v kontaktu s eskou populací pes údolí eky Odry a dále pes repatrianí populaci v širším okolí Jeseník. Také v Polabí se vydry sice nepravideln, ale po celém území již vyskytují a jsou napojeny na populaci v Polsku a s populací v eském stedohoí napojenou na populace vyder v Dolním Sasku. Také genetická data potvrzují trend propojování populace eské s populací na Slovensku. Zatímco na základ analýz tkání získaných v letech ml fixaní index hodnotu 0,154 (HÁJKOVÁ a kol. 2007), po pidání dalších jedinc získaných v letech se tato hodnota snížila na 0,123. Nadále jde o statisticky signifikantní hodnotu, indikující existenci bariéry toku gen, nicmén již podstatn slabší. Snižování hodnoty F ST poukazuje na postupující propojování populací.

9 4.14. Modely rstu populace vydry íní v R V rámci projektu bylo zkonstruováno nkolik model od jednodušších po složitjší. Nestrukturovaný deskriptivní model byl založen na odhadech velikosti populace ve tech asových obdobích v minulých letech. Na základ tohoto modelu byla vypotena vnitní míra rstu populace v minulých letech na r = 0,05. Model ukázal, že míra populaního rstu byla v posledních letech pomrn stabilní, pravdpodobn tedy ve sledovaném období nedošlo k výrazným zmnám v základních demografických procesech. Pomocí životních tabulek byla spoítána istá míra reprodukce na generaci pro nkolik variant vstupních dat. Na závr byly také zkonstruovány PVA analýzy, v rámci kterých byl sledován základní model prbhu rstu populace, vliv repatrianího programu, který probhl v minulých letech, na rst populace a hypotetické modely s povolením lovu vyder. Analýza demografických dat a prezentované modely ukázaly dležitý výsledek: pestože nárst populace subjektivn vypadal pomrn rychlý, rst populace není velký. Data jsou velmi citlivá a mírné posunutí okamžit vede pi simulacích k poklesu populace. Tento výsledek v podstat odpovídá tomu, o jaký druh živoicha jde. Jde o typického predátora s malým potem mláat, o která se pomrn dlouho stará. Úspšn mohou vydry vyvést mláata maximáln jednou ron, generaní as je dlouhý. Tento druh tak nemá velký potenciál reagovat na pípadné negativní vlivy Návrhy opatení Na základ dostupných a nov získaných dat byla zhodnocena efektivnost a dležitost možných managementových opatení. V souasnosti jakékoliv doplování jedinc do voln žijící populace nemá opodstatnní. Na základ analýz lze také jednoznan íci, že trvalé odstraování jedinc z populace by neslo neúmrn vysoká rizika. Na základ analýz tedy nedoporuujeme žádný pímý management populace. Naopak byla navržena opatení podporující zlepšování životního prostedí a opatení k dalšímu sledování populace. Vzhledem k tomu, že na kolize na silnicích jsou náchylná dosplá zvíata, jsou opatení na snížení mortality na silnicích velmi dležitá. Místa úhyn jsou rozmístna po celém areálu rozšíení vyder. Jedná se tedy o plošný problém. Protože prognózy intenzity dopravy ukazují další výrazný nárst dopravy v eské republice, lze pedpokládat, že tento rizikový faktor bude v dalších letech ješt narstat. Dle údaj ze sbru kadaver stoupá výskyt násiln zabitých zvíat. Je tedy zejmé, že konflikt s rybáskou veejností není dostaten vyešen. V nejbližší budoucnosti je potebné zamit se pedevším na zamezení používání karbofuranu k trávení vyder. Rozbor dostupných dat a znalostí ukázal, že v nkterých aspektech vydí biologie stále chybí základní údaje. Je proto potebné dále pokraovat také ve výzkumu. Jako zásadní se jeví poteba nadále sbírat a analyzovat standardním zpsobem nalezené uhynulé jedince. Vzhledem k množství vynaložené práce a potebných financí a množství získaných dat je tato metoda velmi efektivní. V prbhu projektu byly pipraveny potebné protokoly pro standardní postupy a ke sbru uhynulých jedinc byla vyzvána jak laická tak i odborná veejnost (opakovan). Z tohoto pohledu je tedy v souasnosti sbr úhyn dobe zaveden.

10 Roní vzorek okolo 40 jedinc (poty z posledních dvou let) umožní pomrn rychlé získání nkterých dležitých chybjících údaj (pežívání samic, pomr pohlaví mláat, píiny pirozeného úmrtí, nap. nemoci, atd.). Velký vzorek navíc umožní sledovat zmny mezi danými obdobími, které mohou ukázat na zmny v populaci, a to zmny jemnjší než mže zachytit nap. pravidelné mapování výskytu. Také je doporueno nadále pokraovat v dsledném monitoringu vývoje populace. 5. Výstupy projektu 5.1. Aplikaní výstupy Vzhledem k tomu, že vydra íní je stále ohroženým druhem v eské republice i v celé Evrop, jsou pro její ochranu a další píznivý vývoj populace dležité výstupy aplikaního charakteru. V minulých letech byla vytvoena nová metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní. Pro vytvoení této metodiky byla mimo jiné použita také data získaná v rámci prezentovaného projektu. Z nov získaných dat byla také aktualizována tabulka odhadovaných hustot populace vydry íní pro jednotlivé mapovací kvadráty v R a vytvoena mapa s aktuálními hustotami. Druhým dležitým výstupem projektu je databáze nález uhynulých jedinc vydry íní v R od roku 1990 a metodické protokoly týkající se sbru a analýzy kadaver. Souástí databáze je také specializovaná mapa s lokacemi nález. Z databáze byla vytvoena zpráva o rizikových úsecích silnic. Údaje z databáze již také byly využity v konkrétních lokalitách, nap. pi vytváení plánu pée v EVL Olše nebo pi návrhu vhodných opatení na nov budované komunikaci R42 pes Novomlýnské nádrže. Údaje z databáze jsou na požádání pístupné a mohou tak být využity pi praktické ochran vydry íní Publikaní innost V prbhu projektu byly publikovány dva lánky v zahraniních recenzovaných asopisech. Z projektu také vznikla jedna diplomová práce. Další ti práce jsou ve fázi pípravy manuskriptu pro zahraniní recenzované asopisy. Vzhledem ke krátkému trvání projektu a sbru dat až do konce bude ada dalších publikací pipravována v následujícím období. Projekt a výsledky projektu byly prezentovány na nkolika konferencích v eské republice i v zahranií. Výsledky projektu byly také pedstaveny veejnosti v asopise Myslivost a na výstav Natura Viva. 6. Závr Projekt VAV SP/2d4/16/08 Zjištní chybjících údaj o biologii a ekologii vydry íní: vytvoení modelu vývoje populace komplexn studoval populaci vydry íní (Lutra lutra L.) kombinací nkolika výzkumných metod a zahrnoval jak sledování celé populace na území eské republiky tak i detailní výzkum, který byl ešen na lokální úrovni. V projektu byly zjištny a zkompletovány základní údaje o demografických procesech souasné populace v eské republice, na základ kterých je možné zhodnotit souasný stav, a

11 také predikovat další vývoj a zhodnotit možnost vývoje pi zmn nkterých faktor vnjšího prostedí. V rámci projektu ale byly také zjištny nkteré nové obecné poznatky týkající se biologie vydry íní, které mají hodnotu na mezinárodní úrovni. Aplikované výstupy ve form metodiky, metodických protokol a databáze mohou být prbžn využívány pro ochranu vydry íní v eské republice. Výsledky byly prezentovány laické i odborné veejnosti formou pednášek a publikací.