VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ. Prof. Ing. Jiří Adámek, CSc. Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. STAVEBNÍ LÁTKY MODUL BI01-M01

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ. Prof. Ing. Jiří Adámek, CSc. Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. STAVEBNÍ LÁTKY MODUL BI01-M01"

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Prof. Ing. Jiří Adámek, CSc. Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. STAVEBNÍ LÁTKY MODUL BI01-M01 Struktura a vlastnosti stavebních látek STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 St Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovídá autor. Prof. Ing. Jiří Adámek, CSc. Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. - (47) -

3 Obsah OBSAH 1.1 Cíle Požadované znalosti Doba potřebná ke studiu Klíčová slova Rozdělení pevných látek podle struktury Krystalické látky Amorfní látky Koloidní látky Pevné směsi Vyztužené látky Vícefázové látky Pórovité látky Sypké látky Vícefázové látky s nosnou výplní pórů Vlastnosti tvarové a rozměrové Vlastnosti hmotnostní Vlastnosti ve vztahu k vodě a plynům Síla, tíha, napětí Přetvárné (deformační) vlastnosti materiálu Pevnost stavebních hmot Tvrdost materiálu Reologické vlastnosti Tepelné vlastnosti Tepelně technické vlastnosti Ostatní vybrané vlastnosti stavebnin Akustické vlastnosti Optické a světelnětechnické vlastnosti Elektrické a magnetické vlastnosti Chemické vlastnosti (47) -

4 4.8.5 Biologické vlastnosti Technologické, bezpečnostní, hygienické a fyziologické vlastnosti Přehled nejdůležitějších vlastností stavebních materiálů Koroze kovů Koroze betonu Koroze polymerů Odolnost a životnost ostatních stavebních materiálů Odolnost materiálů proti mrazu Odolnost proti ohni Odolnost proti obrusu Shrnutí Klíč k autotestu (47) -

5 1 Úvod 1.1 Cíle V úvodní části učebního textu se seznámíte se základními vlastnostmi látek, s jejich strukturou a s jejich fyzikálními a mechanickými vlastnostmi. Další část textu bude zaměřena na vybrané stavební látky na jejich nejdůležitější vlastnosti. Závěr textu je věnován trvanlivosti a odolnosti stavebních materiálů. 1.2 Požadované znalosti Pro porozumění studijního textu jsou dostatečné znalosti, získané na střední škole, z fyziky, chemie a matematiky. 1.3 Doba potřebná ke studiu Doba studia závisí na znalostech čtenáře. Pokud čtenář zvládl v dřívějším studiu základy fyziky a chemie, stačí na studium tohoto učebního textu 6 až 8 hod. studia. Pokud čtenář tyto základy nemá, je nutno počítat s 12 až 16 hod. studia. 1.4 Klíčová slova Krystalické látky, amorfní látky, koloidní látky, pevné směsi, vyztužené látky, objemová hmotnost, pórovitost, objemová vlhkost, síla, tíha, napětí, pracovní diagramy, tvrdost materiálu, tepelná vodivost, koroze, odolnost, životnost - 5 (47) -

6 - (47) -

7 k 2 Struktura stavebních látek 2.1 Rozdělení pevných látek podle struktury Stavební hmoty jsou základní součástí všech stavebních konstrukcí a ve většině případů rozhodují o vlastnostech, použitelnosti, kvalitě konstrukce i celé stavby. Jako stavební materiály jsou považovány téměř výlučně pevné látky, v nichž jsou jednotlivé částice a součásti více či méně pravidelně uspořádány a zaujímají vůči sobě stejné rovnovážné polohy. Způsobem uspořádání částic je určena struktura látky. Liší se od sebe specifickými vlastnostmi, tj. takovými, které nezávisí na velikosti, množství a tvaru látky. Podle jistého, v daném oboru uplatněného měřítka lze rozeznávat : makrostrukturu tj. stavbu hmoty ze součástí rozlišitelných pouhým okem, nebo za použití optického mikroskopu při malém zvětšení, nebo mikrostrukturu za niž se zpravidla považují částice v rozmezí µm až základní mříž vystavěná z molekul, atomů či iontů. Podle struktury se pevné látky dělí na : prosté - kam patří všechny látky jednosložkové a složené - vícesložkové, jejichž jednotlivé složky tvoří látky prosté. Ani toto rozdělení není zcela jednoznačné a proto nám, z hlediska použití pevných látek jakožto stavebních materiálů, vyhovuje lépe následující systém členění : látky prosté o krystalické o amorfní o koloidní látky složené o pevné směsi o vyztužené (kompozita, lamináty) o vícefázové. Dále podle způsobu uspořádání struktury mohou být látky : izotropní, struktura je ve všech směrech stejná, anizotropní, kdy je struktura ve všech směrech odlišná a látka vykazuje v různých směrech rozdílné vlastnosti. homogenní, jinak říkáme stejnorodé (sklo) a heterogenní, nestejnorodé, nehomogenní (beton, keramika ad). - 7 (47) -

8 2.2 Krystalické látky Krystalické látky se navenek projevují tím, že v tuhém stavu tvoří symetrické útvary ohraničené pravidelnými plochami, které nazýváme krystaly. Jejich základní částice, tj. atomy, ionty nebo molekuly jsou v prostoru pravidelně uspořádány podle jednoduchých geometrických schémat a vytvářejí krystalickou mřížku. Strukturu krystalu můžeme jednoduše vykládat jako pravidelné opakování základních jednotek tzv. elementárních buněk, jejichž opakováním v prostoru lze vytvořit celou krystalovou mřížku. Elementární buňky jsou jednoduché prostorové útvary, jako krychle, čtyřstěny a p. a jsou v krystalu seřazeny tak, že ve všech třech směrech periodicky zachovávají rozestupy a orientaci. Z tohoto důvodu má krystal nebo jeho části ve všech místech stejné geometrické tvary jako elementární buňka. Podle tvaru elementární buňky, podle velikostí hran a úhlů (počtu prvků její souměrnosti), lze všechny krystaly rozdělit do 7 krystalografických soustav : trojklonná (triklinická) - albit NaAlSi 3 O 8, jednoklonná (monoklinická) - sádrovec, ortoklas, kosočtverečná (rombická a ortorombická),anhydrit, aragonit, čtverečná (tetragonální) - rutil TiO 2, šesterečná (hexagonální) - SiO 2 -křemen, klencová (trigonální a romboedrická), kalcit a korund, krychlová (kubická) - CaO. Stavba krystalové mřížky je dána charakterem vazebných sil, které k sobě poutají částice pevné hmoty. Základní typy krystalických mřížek jsou mřížky iontové, atomové, molekulové a kovové. Iontová krystalická mřížka se vyskytuje u látek vytvořených z iontů - kationtů a aniontů. Nacházíme ji především u sloučenin kovů s nekovy např. Na- Cl, CaO, CaCl 2 ap. Atomová krystalická mřížka je vybudována z atomů spojených mezi sebou kovalentními vazbami - ta vzniká společným sdílením elektronů různými atomy např. u sloučenin kovů s uhlíkem (karbidy), křemíku či dusíku (nitridy).látky mají vysoký bod tání, vysokou tvrdost a chemickou odolnost. Molekulová krystalová mřížka je vybudována z molekul, které jsou mezi sebou vázány poměrně slabými silami van der Walsovými (jsou to mezimolekulární přitažlivé síly poutající navzájem jednotlivé molekuly). Látky mají malou pevnost, jsou měkké, plastické a mají nízký bod tání. Typickým představitelem jsou makromolekulární látky. Kovová krystalová mřížka - atomy poutány kovovou vazbou. Ta je obdobná kovalentní vazbě s tím rozdílem, že malý počet atomů kovů nestačí při vzájemném sdílení valenčních elektronů k doplnění na oktet. Mřížka je tvořena kationty vzájemně vázanými a společně sdílenými a přitom do značné míry pohyblivými valenčními elektrony. Právě toto dodává kovům jejich charakteristické vlastnosti - velkou elektrickou a tepelnou vodivost, kujnost a tažnost, kovový lesk ad. - (47) -

9 k 2.3 Amorfní látky Za amorfní neboli beztvaré označujeme takové látky, jejichž struktura není prostorově uspořádána do geometrické pravidelné mřížky. Proto tyto látky v přírodním stavu nevytvářejí pravidelná tělesa a nemají rovné štěpné plochy. Příkladem jsou např. skla a pryskyřice. 2.4 Koloidní látky Koloidní chemie je věda, která pojednává jednak o dispersních soustavách, jejichž rozměry jsou co do velikosti v určitých rozměrových hranicích a jednak o hmotových systémech, které obsahují takové částice nebo struktury z nich vytvořené. Dispersní soustava je systém skládající se nejméně ze dvou druhů hmoty, z nichž jeden druh je rozptýlen v druhém ve formě více nebo méně drobných částic.velikost dispersních částic nejčastěji vyjadřujeme jejich význačným lineárním rozměrem. Za hrubě dispersní látky považujeme takové, které jsou tvořeny částicemi od 1 mm do 10-3 mm. Koloidně dispersní jsou tvořeny částicemi jejichž nejmenší rozměry se pohybují v rozmezí 10-4 až 10-6 mm, přičemž druhý a třetí rozměr může být i větší. Právě podle těchto jednotlivých rozměrů rozdělujeme koloidní látky na : zrnité jehlicové destičkové (lamelové). U jehlicovitých a destičkových koloidů jeden resp. dva rozměry převyšují nejmenší submikroskopický rozměr zhruba o dva řády a stavba těchto částeček je zpravidla krystalická. Mezi koloidní látkou sestávající z krystalických částeček a látkou krystalickou nelze často stanovit pevnou hranici. Koloidní látky mají vysoký měrný povrch a jejich chování je proto silně závislé na vzájemném působení mezi pevnými částečkami a plynnou nebo kapalnou fází přítomnou v dutinách a mezerách. Jako příklad lze uvést cementový tmel a jíly pro krystalické koloidy a např. latexy pro koloidy amorfní. 2.5 Pevné směsi Pevné směsi sestávají ze dvou nebo více odlišných pevných látek vzájemně spojených vazebními silami. Jsou-li částice představovány atomy nebo molekulami rovnoměrně rozptýlenými, nazývá se tato směs homogenní.jestliže jednotlivé látky, tvořící pevnou směs, jsou soustředěny do oblastí, jež lze mechanicky od sebe oddělit, jedná se o směs heterogenní. Pevné směsi mohou vznikat různým způsobem, např. krystalizací z roztoků ochlazením taveniny, spékáním zrnitých směsí při vyšších teplotách, přidáním pevných částic jedné látky do tuhn. látky druhé, nebo slep. pevn. částic látkou s adhezním účinkem. - 9 (47) -

10 Vznikne-li pevná směs ochlazením taveniny a jde-li přitom o kovy, nazývá se taková směs slitinou. Ta může mít povahu tuhého roztoku nebo strukturu až heterogenní. Spékané směsi se také nazývají materiály slinuté, jako např. polotovar pro výrobu cementu - slínek. Velkou skupinu velmi důležitých materiálů představují pevné směsi, které se podle způsobu vzniku jejich struktury nazývají hmoty pojené. Skládají se z pojiva a plniva. Pojivo zajišťuje kohezi materiálu a plnivo vytváří základní strukturu (kostru, skelet). Vlastnosti pevných směsí jsou závislé na vlastnostech jednotlivých součástí a to jak na jejich absolutních hodnotách, tak i na jejich vzájemném poměru a způsobu jejich prostorového uspořádání. 2.6 Vyztužené látky Vyztužené látky jsou vlastně pevné směsi, v nichž jedna součást (obvykle pevnější a houževnatější), tvoří nosný systém hmoty, přičemž druhá součást zajišťuje vnitřní soudržnost hmoty a zprostředkuje přenos vnitřních sil do elementů součásti prvé. Prvá, nosná, součást se nazývá výztuž neboli armatura, na rozdíl od plniva v předešlém případě a druhá tmelící součást se označuje opět jako pojivo. Příkladem vyztužené látky může být např. azbestocement, sklolaminát, železobeton ap. Vlastnosti vyztužených látek, obdobně jako u pevných směsí, závisí na absolutních hodnotách vlastností složek, na jejich poměru, na jejich objemovém zastoupení, na způsobu uspořádání, výskytu defektů a hlavně na vzájemné soudržnosti složek. 2.7 Vícefázové látky Vícefázovými látkami rozumíme takové materiály, v nichž jsou zastoupeny fáze různého skupenství (na rozdíl od pevných směsí).podle funkce, kterou má ve vícefázových látkách fáze kapalná a plynná, rozdělujeme tyto látky na : pórovité, sypké, vícefázové s nosnou výplní pórů Pórovité látky Pórovitými látkami jsou míněny materiály, v nichž pevná fáze tvoří kostru, která obsahuje dutiny - póry. Ty mohou být zaplněny plyny nebo kapalinami, zejména vodou. Ani plynná ani kapalná fáze se nepodílí na nosné funkci, ale může ovlivňovat vlastnosti materiálu nepřímo. - (47) -

11 k Sypké látky Sypkými látkami rozumíme přírodní nebo umělý zrnitý anorganický materiál charakterizovaný průměrem a tvarem zrna. Tyto materiály nemají vnitřní soudržnost a jejich odpor proti účinkům zatížení je dán pouze tzv. vnitřním třením neboli odporem proti vzájemnému posunování jednotlivých zrn. Posunem částic dochází buď k setřásání (zhutňování) nebo ke kypření Vícefázové látky s nosnou výplní pórů U tohoto druhu látek se kapalná fáze přítomná v pórech podílí na nosné funkci. Mezi kapalnou a pevnou fází vznikají přitažlivé mezifázové síly, tj. molekuly kapaliny či plynu jsou určitým způsobem vázány (adsorbovány) k povrchovým molekulám pevné fáze. Tyto vazby mohou být pouze fyzikální (vlivem van der Walsových sil) nebo i chemické (vazbou iontovou, kovalentní, či kovovou), a pak mluvíme o chemisorpci. Adsorpcí je znemožněn volný pohyb molekul v hraniční vrstvě obou fází.proto má adsorbovaná kapalina poněkud jiné chování než kapalina volná ve větších dutinách. Kapalnou fázi představuje většinou voda a tu rozlišujeme na : fyzikálně vázanou o volnou - vyplňující větší póry a řídící se zákony hydrauliky o kapilární - tvořící výplň menších pórů a dutin (kapilár), jejíž pohyb je určován jak hydraulickými zákony, tak i mezifázovými silami o adsorbovanou - vyplňující nejmenší póry a pokrývající stěny kapilár. Tato voda, ovlivňovaná především mezifázovými silami, je k pevné fázi silně vázána a proto např. k překonání těchto sil při odpařování je potřeba větší výparné teplo. chemicky vázanou - tvořící součást základní mřížky látek, např.jako voda krystalová. Její odstranění je možné je rozkladem původní látky. Kontrolní otázky: 1. Jaké jsou typy mřížek u krystalických látek? 2. Jaká je nejznámější amorfní látka? 3. Co jsou dispersní látky? - 11 (47) -

12 - (47) -

13 vlastnosti stavebních látek 3 Fyzikální vlastnosti stavebních látek 3.1 Vlastnosti tvarové a rozměrové Zahrnují kvalitativně popis tvaru, případně jeho dodržení (např. krychle, hranol s rovinnými stěnami, válcový vývrt, kruhový ocelový prut s dvěma podélnými výstupky a žebírky) a související geometrické veličiny (např. délka L, šířka b, výška h, tloušťka t nebo h, průměr d, plocha A, objem V) s přiřazenými číselnými hodnotami. Délkové vlastnosti se zajišťují měřením délkovými měřidly s danou spolehlivostí a přesností. Měřicí jednotkou je [ m ], dílčími jednotkami [ mm ], výjmečně [ cm ]. Rozměry prvků mohou být skladebné (potřebné pro projektování), výrobní (dané výrobními možnostmi) a skutečné (dané realizací na stavbě). Mimo ně bývají uváděny tzv. výrobní nebo montážní tolerance, tj. mezní hodnoty, uvnitř nichž se výsledný rozměr výrobku musí pohybovat. Plošnou jednotkou je [ m 2, mm 2 ] Objemovou jednotkou je [ m 3 ], dílčí [ mm 3 ]. 3.2 Vlastnosti hmotnostní Vyjadřují tíhové (gravitační) a setrvačné vlastnosti látek, které zaujímají určitý objem prostředí - tj. hmotných objektů. Zjišťují se vážením stavebnin vyplňujících určitý objem. Hmotnost m je základní fyzikální veličinou, která vyjadřuje gravitační setrvačné vlastnosti látky a která tvoří míru jejího množství. Nezávisí na místě měření a jeho tíhovém zrychlení (na zemi i na měsíci stejná hmotnost látky zaujme stejný objem). Její základní jednotkou je [kg]. Jako dílčí jednotky se užívá [g], [mg], místo násobné jednotky [Mg] se používá název tuna [t]. Hustota ρ je vlastnost látky daná jejím složením a strukturou, nezávisí na místě měření a jeho tíhovém zrychlení, závisí ovšem na dalších fyzikálních podmínkách, jako např. teplotě, tlaku. Je definována jako podíl hmotnosti a objemu (bez dutin a pórů) daného množství látky podle vztahu: ρ = m / V [kg.m -3 ] U dokonale hutných látek se zjistí přímým výpočtem z hmotnosti m a objemu V (např. kovový válec, hranol, krychle). U nepravidelných tvarů se objem zjistí hydrostatickou metodou (vážením na vzduchu a v kapalině známé hustoty) nebo pomocí objemoměru. U pórovitých látek je nutno zjistit objem bez dutin a pórů např. rozmělněním (rozetřením) vzorku tak dokonale, aby se otevřely všechny póry a mohlo se - 13 (47) -

14 použít k stanovení objemu pyknometru. Není-li to možné, pak má hustota pouze relativní význam, což ovšem pro většinu stavebnin postačuje. Objemová hmotnost ρ V znamená průměrnou (střední) hustotu látky rozložené v ohraničeném prostoru. Je definována jako podíl hmotnosti množství látky a jejího objemu včetně dutin a pórů, který zaujímá vztahem : ρ V = m/v = (m h +m k +m p )/V [kg.m -3 ] Zjišťuje se zvážením známého objemu dané látky (např. daný geometrický tvar, objem formy nebo nádoby) včetně dutin a porů. Naměřená hmotnost m je vlastně součtem hmotností vlastní látky m h a hmotností kapalin m k i plynů m p obsažených v dutinách a pórech. Proto se musí udávat, za jakých podmínek byla stanovena (nejčastěji v suchém stavu) obvykle vysušená při l05 C, někdy v přirozeném stavu - delší dobu uložená v prostoru s relativní vlhkostí cca 65%, nebo v mokrém stavu - nasycena vodou. Sypná hmotnost ρ s je objemovou hmotnost sypké 1átky, která zaujímá určitý geometrický tvar daný nádobou nebo vytvořenou "figurou" ( písek nasypaný do tvaru kužele). Na první pohled je zřejmé, že záleží jakým způsobem se zrnitá sypká hmota vpraví do daného tvaru. Může jít o stav volně sypaný, setřesený, zhutněný vibrací nebo slehnutím. Obvykle se určuje pro vysušenou látku ve stavu volně sypaném (z výšky l00 mm) a ve stavu setřeseném (za působení střásání nebo vibrování). Tato vlastnost je velmi důležitá a je jí nutno odlišit od objemové hmotnosti zrn zejména u pórovitého kameniva (zrna pórovitého kameniva, např. keramzitu, mají totiž od hustoty vlastního keramického střepu zcela odlišnou objemovou hmotnost zrn). Na příklad u agloporitu (lehké pórovité kamenivo výrobené z popílku) může být na př.: ρ s sypná hmotnost ve stavu volně sypaném 800 kg.m -3 ρ t sypná hmotnost ve stavu setřeseném 950 kg.m -3 ρ v objemová hmotnost zrn (včetně pórů) 1400 kg.m-3 ρ hustota (měrná hmotnost) střepu 2600 kg.m -3 S těmito hmotnostními vlastnostmi jsou svázány bezrozměrové vlastnosti stavebnin : hutnost, pórovitost, resp. mezerovitost, na nichž záleží i řada dalších vlastností jako vlhkost, pevnost, tepelná vodivost aj. Poněvadž vyjadřují poměr části objemu určitého skupenství látky k celkovému objemu, který látka zaujímá, udávají se jako bezrozměrná čísla nebo se vyjadřují v %. Hutnost H stavebniny vyjadřuje poměr objemu vyplněného jen pevnou látkou V h k objemu celkového množství látky ( včetně pórů a mezer ) V, tj. vyplněného pevnou, kapalnou a plynou částí látky. Je dána vztahem: H = V h /V =ρ v /ρ [ 1]. - (47) -

15 vlastnosti stavebních látek Pórovitost p stavebniny je doplňkem hutnosti do l00%. Je vyjádřena podílem objemu pórů a možných dutin k celému objemu pórovité, vysušené pevné látky podle vztahu v p ( H) % = = 100 ρ ρ ρ Tato pórovitost p je pravá pórovitost. Někdy se stanovuje pórovitost ponořením látky do destilované vody při stanovené teplotě a t1aku, t j. vyplněním "otevřených pórů" ze vztahu p p [%] = 100. m / ( ρ k. V) = 100. V k / V [%] k jako objem vody o hmotnosti m k a hustotě ρ k k celkovému objemu látky. Nazývá se nepravá pórovitost p s a jejím doplňkem do pravé pórovitosti je tzv. "skrytá pórovitost ", t j. poměr objemu uzavřených pórů, které nemohou být nasáknuty tekutinou obklopující ponořenou látku, k celkovému objemu pórovité látky. Platí tedy, že p = p p + p s. Mezerovitost M sypké stavebniny vyjadřuje poměr objemu mezer mezi zrny (hutnými i pórovitými) V h k objemu V, který stavebnina zaujímá. Je závislá na objemové hmotnosti zrna a sypné hmotnosti sypké látky. Určuje se v % ze vztahu v s M = 100. Vh V = 100.( ρ ρ ) [%] ρ v 3.3 Vlastnosti ve vztahu k vodě a plynům Vlastnosti, vyjadřující vztah materiálu k vodě, vodním parám, případně i plynům mají zásadní vliv i na další fyzikální, mechanické a chemické vlastnosti materiálů a stavebních prvků. Z důležitých je to vliv na změnu tvaru (bobtnání, nabývání na objemu, smršt'ování, sesychání ), pevnosti (měknutí, rozbřídavost ), tepelných vlastností (tepelná vodivost, prostup tepla), odolnosti proti korozi ap. Patří sem zejména: Vlhkost w, vyjadřující množství (objem nebo hmotnost) volné nebo fyzikálně vázané vody (tj. bez krystalické a jinak chemicky vázané vody) v pórovité nebo i mezerovité stavební látce. Dá se stanovit vysušením zkoumané látky do ustálené hmotnosti (obvykle při 105 až 110 C - u látek, které by se rozkládaly i při nižší teplotě). Vyjadřuje se poměrem množství vody k množství suché látky (buď hmotnostně nebo objemově). Rozlišuje se tedy (v %): Hmotnostní vlhkost podle vztahu : w m = 100 m k / m s = 100 (m w - m s ) / m s [ % ] - 15 (47) -

16 Objemová vlhkost podle vztahu: w v = 100 V k / V = ( m w - m s ) / (ρ k. V) [ % ] Číselně se veličiny mohou značně lišit. Zatím co objemová vlhkost nemůže nikdy přesáhnout 100%, u pórovitých látek s objemovou hmotností v suchém stavu menší než 1000 kg.m -3 může v příznivém případě být hmotností vlhkost větší než 100% (např. u pórobetonu o objemové hmotnosti v suchém stavu 400 kg.m -3 majícího v okamžiku odebrání z konstrukce objemovou hmotnost 900 kg.m -3 je hmotnostní vlhkost 500/ =125%). v m = 100 ( ) kg.m 3 /400 kg.m -3 Nasákavost n je schopnost materiálu pojmout co nejvíce kapaliny. Zjišt'uje se postupným nořením a zatopením pórovité látky kapalinou, kde se ponechá do ustálené hmotnosti. Vzhledem k tomu, že je to vlastně největší možná vlhkost materiálu, vyhodnocuje se jako vlhkost. Rozeznává se rovněž jako u vlhkosti, nasákavost hmotnostní n m a nasákavost objemová n v. Navlhavost ( opakem je vysýchavost ) je dána chováním materiálů ve vzdušném prostředí při působení atmosférické vlhkosti. Přirozená vlhkost materiálu se zvýšením atmosférické vlhkosti zvětšuje (při snížení se zmenšuje). Navlhavost (vysýchavost) se tedy zjišt'uje z rozdílu vlhkosti mezi dvěma časovými stavy. Vzlínavost se projevuje u některých látek při jejich částečném ponoření do kapaliny. Je způsobena působením kapilárních a sorbčních sil. Kapalina.vystoupí do jisté výše nad hladinu ponoření, což se obvykle rozezná podle odlišného zbarvení povrchu vzorku. Tato výška je měřítkem vzlínavosti. Difúze je schopnost pronikání molekul plynů, par a kapalin mezi molekuly jiné látky. Je charakterizována tzv. součinitelem difúze.udává hmotnostní tok plynů, kapalin nebo par při jednotkovém rozdílu parciálních tlaků na obou površích zkušebního vzorku. Jednotkou je [m 2.s -1 ]. Součinitel difúze je závislý na teplotě a vlhkosti. Propustnost je charakterizována součinitelem propustnosti. Jako materiálová vlastnost se používá v oboru mechaniky zemin a ve vodním stavitelství. Je dána nejen difundující látkou, ale i kapalinou (nebo plynem) pronikající systémem kapilár, trhlinek, případně i větších otevřených pórů. V praxi se často vyjadřuje množstvím kapaliny, která prošla vrstvou zkoušené látky za časovou jednotku při daném přetlaku ( např. vodopropustnost betonu, střešních krytin, azbestocementových trub, aj. ). Kontrolní otázky: 1. Co je mezerovitost? 2. Jak se stanovuje vlhkost w? 3. Co je skrytá pórovitost? - (47) -

17 Mechanické vlastnosti stavebních látek 4 Mechanické vlastnosti stavebních látek 4.1 Síla, tíha, napětí Mezi nejdůležitější poznatky stavebních inženýrů navrhujících, provádějících i kontrolujících stavební konstrukce patří podrobné znalosti o mechanických vlastnostech stavebních materiálů, z nichž jsou stavební konstrukce vytvořeny. Mechanické vlastnosti určují schopnost prvků a konstrukcí odolávat účinkům vnějších sil (zatížení) a vyjadřují odpor materiálu proti změně jejich tvaru namáháním, případně i porušení. Fyzikálně mechanické veličiny, které se používají k stanovení mechanických vlastnost i stavebnin, jsou podrobně probírány v teoretických předmětech stavebního inženýrství, jako je fyzika, statika, dynamika, pružnost a pevnost a stavební mechanika. Zde se jen uvede přehled poznatků z těchto disciplin, které jsou nutné k pochopení reálných vlastností zjišťovaných zkouškou. Síla F je mírou vzájemného působení hmotných objektů, jako příčina změn jejich pohybových stavů ( změn hybnosti ). Podle II. pohybového Newtonova zákona platí vztah F = m. a [N] z něhož plyne, že hlavní jednotkou je newton [ N ], která představuje sílu, která uděluje tělesu o hmotnosti 1 kg zrychlení 1 m. s -2. V praxi se používá i násobných jednotek kn a MN. Síla jako vektor, se dá rozložit do dvou vzájemně kolmých složek. Pro svislou, vertikální složku se užívá značka V, pro vodorovnou (horizontální) složku značka H. Tíha (tíhová síla) G je síla, kterou těleso působí v tíhovém poli Země staticky na jiné těleso. Hodnotově se liší podle polohy místa. Na povrchu Země se uvažuje střední hodnotou tíhového zrychlení g = 9,80665 = 9,81 m.s - 2. Mimo to se používá veličina měrná tíha (vyvozená hustotou látky) a objemová tíha (vyvozená objemovou hmotností látky), jejichž jednotkou je N.m -3. Je to tedy tíhová síla o velikosti 1 N vyvozená látkou, která zaujímá objem 1 m 3. Tíha se určuje ze vztahu: G = m. g [ N ] Zatížení F je souhrnný účinek všech vnějších sil působících na stavební prvek nebo konstrukci (i zkušební vzorek). Rozeznává se zatížení stálé G (dané obvykle tíhou), nahodilé V, sněhem S, větrem W. Může být klidné - statické, velmi pomalu se měnící - kvazistatické nebo rychle se měnící, rázové a periodicky se opakující - dynamické. S ohledem na čas působení je krátkodobé a dlouhodobé. Vyvolává v materiálech prvků a konstrukcí namáhání, jimiž se prvek, či konstrukce brání změně svého původního tvaru, případně materiál svému porušení. Mechanické napětí je mírou namáhání materiálu v průřezu prvku vyvolaného vnějším zatížením a odporem prvku proti změně původního tvaru. Je dáno podílem elementární síly F a plošky průřezu A, v němž síla působí - 17 (47) -

18 σ = F A [ Pa ] Jednotkou napětí je pascal Pa = N.m -2. Většinou se používají násobné jednotky kpa, MPa = N.mm -2 a GPa. Mechanické napětí vyjadřuje stav napjatosti ( jednoosý, dvojosý, trojosý) materiálu v každém elementu prvku. Podle směru a smyslu působení se napětí rozlišuje na: napětí normálové σ (normální), kdy síla působí v normále k dané ploše elementu tělesa a může vyvodit napětí tahové nebo tlakové, napětí smykové τ (tečné), kdy síla působí v rovině plochy tělesa. Při zkoušení stavebních materiálů se často vyskytuje technický pojem smluvní napětí, kterým se vyjadřuje výpočet hodnoty napjatosti tělesa v jeho určitém místě (např. v příčném řezu) za zjednodušujících předpokladů předepsaných v technických normách. Tak se třeba u tahové zkoušky ocelového prutu počítá jako pevnost v tahu z maximální dosažené síly při jeho přetržení vztažená na původní nedeformovanou plochu průřezu. 4.2 Přetvárné (deformační) vlastnosti materiálu Tyto vlastnosti bezprostředně souvisí se vznikem napětí v materiálu, ať již působením vnějších sil nebo vlivem teplotních, či jiných objemových změn (na př. vlivem změny vlhkosti). Tím dochází ve všech látkách ke změně vzdálenosti mezi strukturálními částicemi, případně u pevných látek i ke změnám struktury. Proto mění pevná tělesa svůj tvar, tím i objem, a dochází u nich k deformaci - přetvoření. Skutečné změny rozměrů tělesa se vyjadřují nejčastěji vzhledem k původnímu tvaru pomocí tzv. poměrných deformací. Jsou to: poměrné prodloužení (zkrácení) ε ve směru namáhání tahem (tlakem) podle vztahu ε = L L L o o = L L o [ 1 ] kde L o je původní délka prvku před deformací a L jeho délka vyvolaná deformací. poměrné posunutí (zkos) γ, které vyjadřuje tangentu úhlu, o nějž se v důsledku příčného působení smykového napětí změní původní pravý úhel sousedících řezů elementu tělesa, poměrné zkroucení (zkrut) δ, které vyjadřuje úhel pootočení dvou příčných řezů tělesa dělený jejich vzdáleností. Všechny tyto deformace mohou být pružné (vratné), jestliže po odlehčení materiálu vymizí. Schopnost látky tělesa nabýt původního tvaru se jmenuje pružnost. Zůstanou-li po odlehčení tělesa nějaké deformace, nazývají se nepružné (nevratné, trvalé). Dojde-li v materiálu k makroskopickému narušení struktury, nazývají se tyto nevratné deformace tvárné či plastické a příslušná vlastnost materiálu tvárnost či plasticita. - (47) -

19 Mechanické vlastnosti stavebních látek Z časového hlediska se deformace rozlišují na okamžité (časově nezávislé), které vznikají v okamžiku vzniku napětí a okamžitě po jeho zániku mizí a na zpožděné (časově závislé), kdy po zavedení napětí dochází k postupnému narůstání deformací a po jeho zrušení k postupnému zmenšování deformací s časem. Jedná-li se o časově závislou deformaci v oblasti pružnosti látky tělesa, jde o dopružování. V případě časově závislé nevratné deformace mluvíme o dotvarování. Pracovní diagramy Závislost mezi změnou tvaru pevného tělesa a namáháním reálného materiálu vyvolaného vnějším působením sil není předem teoreticky určená, neboť závisí na okamžitých strukturálních vlastnostech látky. Nedá se přímo odvodit z fyzikální podstaty zkoušené látky. Pro navrhování stavebních prvků a konstrukcí a stanovení jejich deformací je ovšem znalost výpočtových charakteristik materiálů, odpovídající této závislosti, velmi potřebná. Proto se pro daný druh materiálu určuje průměrnými hodnotami získanými z experimentálních zkoušek na zkušebních vzorcích předepsaných technickou normou. Deformace pevných látek účinkem napětí vyjadřuje pracovní diagram (závislost změny deformace l na síle F) nebo deformační diagram (závislost poměrné deformace ε na napětí σ ji vyvozující). Platí že, ε = L /L, kde L je změna původní délky vztažené k původní délce L a σ = F / A, tedy poměr síly F a plochy A průřezu zkoušeného tělesa. Obr Idealizované typy pracovních diagramů Přímkový diagram a) ukazuje deformační chování látky dokonale lineárně pružné, b) látky pružné. V obou případech po zrušení zatížení všechny deformace vymizí, nezůstanou žádné trvalé deformace. Obr Pracovní diagram betonářské oceli (47) -

20 Diagram c) znázorňuje chování ideální látky pružné tvárné. Do jistého napětí se chová dokonale pružně, po té (dodává-li se neustále přetvárná práce) se růst napětí zmenšuje, až se ustálí na konečné hodnotě R kr. Pak je čára průběhu rovnoběžná s osou deformace (x). Často se pro teoretické úvahy a výpočty idealizuje tento diagram dvěma přímkovými průběhy, z nichž druhý vodorovný průběh od osy napětí (y) idealizuje tzv. látku dokonale tvárnou. Zde zprvu roste napětí bez deformace, až dosáhne kritické hodnoty R kr na ose y a pak bez vzrůstu napětí roste pouze deformace (v obr. 1d čárkovaně). Průběh e) může představovat chování látky nelineárně pružné, kdy se vzrůstem napětí roste deformace čím dál, tím rychleji, ale po zrušení zatížení jakékoliv deformace vymizí (podobně jako u průběhu b), nebo i chování látky pružně tvárné bez výskytu přirozené kritické hodnoty R. Diagram f) ukazuje průběh deformací u tzv. látek nadpružných, které kladou zvyšujícímu se zatížení čím dál, tím větší odpor a tudíž jejich přetvoření se zmenšuje se vzrůstajícím napětím a závislost je strmější. Obr Pracovní diagram pružně tvárné látky se smluvní mezí kluzu 0,1 a 0,2 U skutečných látek jsou pracovní diagramy podstatně složitější. Jejich zaznamenané průběhy se dají obvykle výše popsanými, idealizovanými diagramy, část po části aproximovat a nahradit. Tak např. při zkoušce oceli v tahu má pracovní diagram průběh podle obr Až do bodu 1 je průběh lineární a dá se tedy aproximovat diagramem 1a). V této oblasti platí úměrnost deformace napětí, kterou využívá tzv. HOOKEŮV zákon σ = E.ε [Pa] Obr Pracovní diagram betonu v tlaku kde konstantou úměrnosti je modul pružnosti v tahu E. Do bodu 2 je průběh podoben diagramu b); poněvadž po zrušení zatížení vymizí i podélná deformace, je stále ocel v oblasti pružných deformací. Bod 1 se nazývá mez úměrnosti, bod 2 pak mez pružnosti látky. Nad mezí pružnosti se chování látky kvalitativně mění, neboť po zrušení zatížení vymizí z celé naměřené deformace pouze pružná část, zatímco jistá část trvale zůstává - tzv. trvalá deformace. - (47) -

21 Mechanické vlastnosti stavebních látek Hranice napětí (bod 3), při němž nastává trvalá měřitelná deformace, se říká mez průtažnosti. Je-li na diagramu jasně patrna změna průběhu závislosti, jak je tomu u tvárných látek (např. kovů), nese tato mez průtažnosti název mez kluzu R y, u tlačených se nazývá mezí stlačitelnosti (např. u betonu). Není-li z diagramu jasno, kde tato mez kluzu leží, zavádí se technickým předpisem (např. ČSN) dohodnutá hodnota, tzv. smluvní mez průtažnosti. U kovů je definována jako napětí, po jehož dosažení a opětném odlehčení zůstane v materiálu jistá dohodnutá trvalá deformace. V Evropě je to hodnota 0,002 = 0,2 %, mluví se proto o mezi 0,2 v tahu a značí se R o2. V USA je předepsána hodnota 0,001 = 0,1 %, je to tedy mez 0,1 v tahu (obr. 3.3). Poněvadž pružná část z celkově naměřené deformace po překročení meze průtažnosti nabývá konečné velikosti, lze mez 0,1 a 0,2 určit i graficky ze strojového pracovního diagramu, bylo-li použito dostatečného zvětšení zápisu deformace. Podle obr.3.4 se vede rovnoběžka s počátečním úsekem pracovního diagramu na ose deformací ve vzdálenosti 0,1 příp. 0,2 %. Průsečík těchto přímek s čarou diagramu určí pořadnice, jež v měřítku napětí udávají příslušnou mez σ 0,1 nebo σ 0,2. Pracovní diagramy různých betonářských ocelí jsou na obr. 3.5a. Jinak lze přesněji určit tuto mez postupným zatěžováním a odlehčováním zkoušeného vzorku a současným tenzometrickým měřením narůstajících trvalých deformací. Jiný příklad je pracovní diagram betonu v tlaku. Obr. 3. 5a. Deformační diagram ocelí různé jakosti Obr. 3. 5b. Deformační diagram betonů různé jakosti Podle obr. 3.4 se dá první část čáry aproximovat křivkou podle diagramu d) látky nelineárně pružné. Aby bylo možno použít pro výpočty deformací betonových konstrukcí v oblasti pružných deformací rovněž modulu pružnosti E, byl Hookeův lineární zákon nahrazen Bach-Schüleovým mocninovým zákonem ve tvaru σ n = E.ε, kde n je číslo blízké jedničce, ale pro beton obecně větší než 1. V praxi se pro namáhání betonu do 20% až 30% jeho pevnosti uvažuje n = 1. Velikost modulu pružnosti v tlaku závisí na př. u betonu na jeho pevnosti (obr. 3.5b). Konstanty pružnosti pevných těles jsou veličiny, které se používají pro výpočet deformací stavebních prvků (přetvoření, kroucení, průhyb), charakterizující pružné chování látek v mezích Hookeova zákona. Podle něj je deformace úměrná napětí v oblasti pružnosti látky až do meze úměrnosti. Patří sem: - 21 (47) -

22 Poissonovo číslo (poměr) je absolutní hodnota podílu poměrného příčného zkrácení a poměrného podélného prodloužení při jednoosé napjatosti. Může nabývat hodnot od 0,00 do 0,50. modul pružnosti v tahu (tlaku) E je měrná veličina tuhosti pevné látky v tahu (tlaku). V mezích Hookeova zákona je konstantou úměrnosti normálového napětí a poměrného podélného prodloužení: E = σ ε [ Pa, MPa, GPa ] modul pružnosti ve smyku G je měrná veličina tuhosti pevné látky ve smyku. V mezích platnosti Hookeova zákona je konstantou úměrnosti těchto napětí a zkosu podle vztahu G = τ γ [ Pa, MPa, GPa ] Kontanty pružnosti tuhých těles se určují buď pracně ze statického namáhání podle přesně předepsané metodiky zkoušky, nebo i velmi snadno z dynamického namáhání. Hodnoty získané z dynamických zkoušek jsou obvykle vyšší. modul přetvárnosti v tahu (tlaku) E def je definován i mimo oblast pružného chování látky jako poměr napětí normálového ku celkové (pružné i nepružné) deformaci. V případě napětí v tlaku se často označuje jako modul stlačitelnosti. 4.3 Pevnost stavebních hmot Pevnost stavebnin patří k jejich nejdůležitějším vlastnostem. Hodnota pevnosti je obvykle dána smluvním mezním napětím těsně před jejich porušením. Závisí na způsobu namáhání látky, potom se jedná o statickou pevnost, dlouhodobou pevnost, dynamickou pevnost, pevnost v rázu, pevnost za pulzujícího namáhání, v tahu a tlaku a pod. Kromě toho záleží i na tvaru a velikosti zkušebního vzorku, jeho opracování, na směru namáhání se zřetelem k anizotropii tělesa (beton, dřevo, vrstvené materiály), na porušení povrchu (vrubová pevnost, houževnatost), na rychlosti zatěžování, ap. Problematika pevnosti materiálu, zejména anizotropních a heterogenních je neustále v popředí zájmu vědeckého bádání. Aby byly zaručeny srovnatelné výsledky, musí být při zjišťování pevnosti bezpodmínečně dodržena všechna domluvená ustanovení, která jsou většinou zakotvena v článcích technických norem. Podle toho jakým způsobem je vyvozeno namáhání materiálu, jde o tyto základní druhy pevností: pevnost v tahu R t - rozumí se tím smluvní mezní napětí vyvozené při trhací zkoušce tahem největším zatížením F t, vztažené na jednotku počátečního průřezu A o zkušebního vzorku, jehož tvar je předepsán příslušnou normou. Vzorek je namáhán postupně, klidným statickým tahem, předepsanou rychlostí nárůstu síly až do porušení obr (47) -

23 Mechanické vlastnosti stavebních látek Obr Pevnost v tahu Mez pevnosti v tahu se určuje podle vztahu: R t Ft = [ Pa, MPa ] A o Provádí-li se tahová zkouška materiálu (na př. betonářské oceli), zajišťuje se kromě pevnosti v tahu i mez kluzu (resp. R 0,2 ) a tažnost. Tato důležitá vlastnost materiálu vyjadřuje jeho schopnost přetváření za normální teploty. Vyšší tažnost materiálu umožňuje snadné ohýbání plechů, tyčí i trubek, nízká tažnost způsobuje tzv. lámavost materiálu za studena. Nejčastěji se určuje jako poměr z trvalé deformace L po přetržení materiálu mezi dvěma značkami, vyznačenými na zkušebním vzorku, k jejich původní vzdálenosti (měřicí délce) L o. pevnost v tlaku R c je mezní napětí při největším zatížení F c, které snese zkušební těleso při zkoušce tlakem, vztažené na plochu počátečního průřezu A o (obr.7). R c Fc = [ Pa, MPa ] A o Obr Pevnosti betonu (kamene) v tlaku prostém Na rozdíl od pevnosti v tahu, je nutno při vyšetřování tělesa uvážit některé okolnosti. U štíhlých tlačených prvků s velkým poměrem délky ku nejmenšímu příčnému rozměru a rovněž tak u tenkostěnných částí prvků, v nichž dochází k napětí v tlaku i při jiných způsobech namáhání, je únosnost prvku vyčerpána ztrátou stability a ne pevností v tlaku. Příslušné kritické napětí se podle dřívějších zvyklostí někdy nazývá vzpěrná pevnost. Z těchto důvodů se proto zkouší pevnost v tlaku na vzorcích o malé štíhlosti. Přitom dochází k ovlivnění čel vzorku tlačnými deskami zkušebního lisu, které brání volnému příčnému roztahování vzorku. Dochází ke značnému tření mezi vzorkem a deskou lisu a tím k příčnému sevření, a proto také je na př. pevnost v tlaku zjišťována na krychlích, tzv. pevnost krychelná R c,cu vyšší než na hranolcích - pevnost hranolová R c,pr nebo na válcích (i vývrtech) - pevnost válcová R c,cy. Poměr délky ku příčnému rozměru bývá u hranolů minimálně 3 : 1, u válců pak 2 : 1. Mimo to je hodnota pevnosti v tlaku ovlivněna i velikostí zkušebního vzorku tak, že u menších rozměrů vzorků je pevnost vyšší. Proto se udává i rozměr zkušebního - 23 (47) -

24 vzorku (v ČSN EN pro zkušební pevnosti betonu v tlaku je předepsána základní krychle o hraně 150 mm) pevnost v příčném tahu R t,tr (pevnost ve štípání) je zvláštním druhem pevnosti v tlaku, tzv. pevnost při soustředěném namáhání na malou plošku velkého povrchu konstrukce, kdy dochází k složitějšímu působení účinkem soustředěného namáhání a k porušení látky dochází při dosažení jistého kritického napětí (obr.8). Přímkovým tlakovým namáháním soustředěným na dvě uzké protilehlé plošky se vyvodí uvnitř tělesa příčné tahové napětí, které vede k porušení zkušebního vzorku v dislokační ploše, spojující obě tlačené plošky. Provádí-li se tato zkouška na válcích, nazývá se často zkouškou brazilskou podle země, kde byla poprve provedena. Dá se provádět i na jiných tvarech zkušebních vzorků. Používá se rovněž zkušebních krychlí, které se zatěžují tlakem působícím na dvě úzké protilehlé plošky uprostřed běžné tlačené plochy krychle. Nazývá se zkouška grenobelská. Pevnost v příčném tahu je poměrně málo ovlivněna tvarem zkušebního vzorku. Může se proto použít i delších hranolů, a pod. Obr Příčný tah Pro krychle je dána vztahem: R ttr, Fc = 2 2 π. a pevnost v ohybu R f, Pro válce je dána vztahem: Fc Rttr, = 2 π. dh. [ MPa ] [ MPa ] Častěji než tlačené prvky jsou ve stavebních konstrukcích zastoupeny složitěji namáhané prvky ohýbané. Jsou to např. různé nosníky (nadokenní překlad), konzoly (balkónový nosník), prvky stropních konstrukcí (trám, žebro, deska) apod. Pro vysvětlení jejich chování při zatížení zvolíme jednoduchý případ - dřevěnou desku (b-šířka, h-tloušťka, výška), uloženou jako prostý nosník na dvě podpory (vzdálené od sebe - L o ). Působením vnějšího zatížení kolmého na osu nosníku - např. při zkoušce ohybem v lisu (obr.3.9) dojde k jejímu průhybu. Současně zjistíme (při přesném měření), že dřevní vlákna se na vyduté straně desky zkracují, na vypuklé straně protahují. Podle pracovního diagramu bylo zřejmě zkrácení vyvoláno vznikem napětí v tlaku, zatím co protažení vláken vznikem napětí v tahu. Po výšce průřezu h přechází tedy tahové napětí - (47) -

25 Mechanické vlastnosti stavebních látek Obr Zkoušky trámců v ohybu v tlakové a jeho průběh se obvykle uvažuje podle přímkového zákona (přesně platí do meze úměrnosti materiálu). Nulové hodnoty nabývá v tzv. neutrální ose (rovině). Z rozložení napětí po průřezu rovněž vyplývá, že jeho součtem nemůže vzniknout jako výslednice jedna normálová síla (tak, jak tomu je u prostého tahu nebo tlaku), ale vznikají dvě výslednice, každá v těžišti svého napěťového obrazce. Tahová a tlaková vnitřní síla jsou síly stejně velké, vzájemně rovnoběžné, ale opačného smyslu. Tvoří tzv. dvojici sil, která svým točivým účinkem - momentem vnitřních sil musí být v rovnováze s ohybovým momentem M f k danému průřezu nosníku. Ten je definován jako algebraický součet všech statických momentů od vnějšího zatížení působícího na nosník až po daný průřez. Průběh ohybového momentu po celé délce nosníku se často znázorňuje graficky momentovým obrazcem (obr.3.9). V průřezu, kde nabývá největší hodnoty (velmi často uprostřed rozpětí) vzniká i největší napětí v krajních vláknech nosníku (kladný tah na vypuklé, záporný tlak na vyduté straně). Velikost napětí ve vlákně ve vzdálenosti a od neutrální osy (roviny) nosníku se počítá podle vzorce σ f = M f. a t / I [ MPa ] největší napětí nastává v krajním vlákně průřezu nosníku, kdy a L = a ma x = e a počítá se obvykle ze vztahu σ f = M f / W [ MPa ], kde W = I / e [ m 3 ] v těchto vzorcích značí: M f ohybový moment k danému průřezu nosníku v [ N. m ], I moment setrvačnosti průřezu, vyjádřený kvadratickým momentem plochy průřezu (pro obdélníkový průřez je I = b. h 3 / 12. v [ m 4 ] ), W průřezový modul odporu (pro obdélník je W = b. h 2 /6) v [ m 3 ], - 25 (47) -

26 a vzdálenost vlákna od neutrální osy (uvažuje se kladná, směřuje-li k vypuklé straně nosníku, jinak je záporná) v [m]. Překročí-li napětí v krajním vlákně vnitřní soudržné síly mezi částicemi materiálu, dojde k destrukci nosníku, tj. k jeho zlomení. Toto mezní napětí se nazývá pevnost v ohybu R f, a vzniká při dosažení ohybového momentu vyvolaného tzv. lomovým zatížením (břemenem). U materiálů, které snesou značnou deformaci (průhyb), aniž by došlo ke zlomení se často za pevnost v ohybu pokládá největší dosažené zatížení při určitém předepsaném průhybu zkušebního prvku (např. u plastů). Pro zkoušku pevnosti v ohybu u ostatních materiálů se připraví zkušební vzorky obvykle ve tvaru hranolu nebo kvádru. Zkoušený prvek se uloží na dvě podpory jako prostý nosník nebo nosník s převislými konci. Zatěžuje se jedním nebo dvěma symetricky rozmístěnými břemeny vzhledem k podporám. Zatížení se plynule zvyšuje předepsanou rychlostí až do zlomení (destrukci) zkušebního vzorku. Z vyvozeného zatížení se vypočte ohybový moment, z něhož se určí pevnost v ohybu podle vztahu R f = M f / W [ Pa, MPa] Tento obecný vzorec se pro vstupní veličiny předepsané konkrétním zkušebním postupem dá upravit a tím značně zjednodušit výpočet. Dochází-li u zkoušky ohybem k prvotním známkám porušení v tlačené oblasti prvku, mluvíme o zkoušce pevnosti v tlaku za ohybu např. u silně vyztužených betonových trámců. Obr Smyk Pevnost ve smyku R s je střední smykové napětí τ s probíhající ve smykové ploše průřezu A o, které bylo vyvoláno největším zatížením F s potřebným k přestřižení zkušebního vzorku. Vzorek je (pro každý materiál předepsaným způsobem) uložen do stříhacího přípravku mezi pevný a pohyblivý břit. Pevnost ve smyku je vztažena na jednotku počáteční plochy A o průřezu, v němž nastalo přestřižení podle vztahu R s = F s / A o [ Pa, MPa] Jeho znalost je nutná pro různé spojovací materiály (šroubky, nýty, vruty, hřebíky) a pro krátké konstrukční nosníky, či prvky (konzolky, čepy, hmoždinky). Pevnost v kroucení R tor se nejčastěji zjišťuje na vzorcích kruhového průřezu (plných nebo dutých), které jsou na jednom konci upnuté do zkušebního přípravku, na druhém konci zkrucované dvojicí sil vyvozujících kroutivý moment M tor. Vzhledem k tomu, že vznikající smykové napětí τ tor má specifické rozložení po průřezu, počítá se jeho mezní hodnota při porušení (ukroucení) vzorku, tj. pevnost v kroucení ze vztahu R t or = M tor / W tor [ Pa, MPa] - (47) -

27 Mechanické vlastnosti stavebních látek kde W tor je průřezový modul v kroucení (torzi) v [ m 3 ] a je vypočítáván v z polárního momentu setrvačnosti v daném průřezu i uváděn ve statických tabulkách. O pevnosti materiálu v kroucení se dosti často přesvědčujeme při povolování matek zarezivělých v závitu šroubu tím, že dřík ukroutíme. Další typy pevností Mimo uvedené základní typy pevností jsou ještě další druhy pevností materiálu, které je nutno při navrhování konstrukcí znát. Patří sem: houževnatost (někdy nazývaná rázuvzdornost) zjišťovaná rázovým kyvadlovým kladivem (kyvadlovým) za ohybového namáhání vzorku z úbytku energie vzniklé přeražením (rozlomením) vzorku. Je-li povrch vzorku hladký, získá se rázová houževnatost, je-li vzorek opatřen předepsaným vrubem (zářezem) jedná se o vrubovou houževnatost. Ostrými vruby se houževnatost (ale i pevnost) materiálu podstatně snižuje, zejména u křehkých (např. lámání skla přes vrub, vytvořený diamantovým nožem). Protikladem houževnatosti je křehkost. soudržnost, která udává pevnost spojení mezi dvěma materiály. Je výsledkem způsobení přilnavosti - adheze, tzn. smykového působení (tření) mezi oběma materiály a dosti často i mechanického opření, či zaklesnutí jednoho materiálu do druhého (např. betonářská výztuž s podélnými výstupky a příčnými žebírky). Zjišťuje se na příklad z odporu proti vytažení nebo vytržení z jednoho materiálu (hřebíku, výztuže) z prvku druhého materiálu (dřevěné desky, betonového kvádru). Dále sem patří i pevnost v soustředěném tlaku (pod ložisky mostů), odolnosti proti otluku (vyjadřující např. houževnatost kameniva), odolnost proti rázu (např. u skla), pevnosti vyvozené dynamickými účinky, pevnosti pod dlouhodobým zatížením aj. Problematika stanovení pevnosti materiálů, zejména pak stavebních, patří dosud k otevřeným oblastem stavebního zkušebnictví a vyžaduje součinnost celé řady vědních oborů, které se zabývají mechanikou porušování, molekulární a strukturální fyzikou, teorií pevností, některými speciálními obory matematiky a vývojem nových experimentálních metod. U jednotlivých stavebních materiálů budou otázky pevností rozebrány šířeji. 4.4 Tvrdost materiálu Tvrdost definujeme nověji jako odpor proti tvárné (trvalé plastické) deformaci materiálu. Starší definice - odpor proti vniku cizího tělesa - nevystihuje např. měření tvrdosti odrazovými metodami, kdy se zjišťuje z odskoku ztráta mechanické energie způsobená trvalým přetvořením materiálu a která se změnila v teplo. Metod měření tvrdosti je velmi mnoho a dělí se obvykle podle způsobu vyvození síly na statické užívané nejčastěji v laboratořích a dynamické používané velmi často i na konstrukcích. Podle způsobu získání čísla tvrdosti (hodnota tvrdosti se udává číselnou hodnotou bez měřicích jednotek) se dělí metody tvrdosti na: - 27 (47) -

28 Vrypové metody Jednou z nejstarších metod určování tvrdosti je porovnávací metoda rýpáním jednoho materiálu do druhého. Takto se stanovuje nejznáměji tvrdost podle Mohse, kdy se zjišťuje první stopa (vryp) ve zkoušeném materiálu vzniklá postupným rýpáním čistých kamenů seřazených podle tvrdosti do Mohsovy stupnice tvrdosti: 1. mastek, 2. kamenná sůl, 3. vápenec, 4. kazivec, 5. apatit, 6. živec, 7. křemen, topas, 9. korund, 10. diamant. Takto se dosud určuje číslo tvrdosti hornin a jiných, např. keramických materiálů, skla ap. Vtiskové metody Nejčastěji se jimi určuje velikost vtisku vytvořeného ve zkoušeném materiálu zatlačením předepsaného vnikacího tělíska danou silou zkušebního zařízení. Silový účinek může být vyvozen staticky lisem nebo tíhou závaží, popřípadě i dynamicky rázem (kladivem, pružinovým beranem). Nejčastěji se určují: Tvrdost podle Brinella HB (kovy) Tvrdost podle Vickerse HV (kovy) Tvrdost podle Rockwella HRA, HRC (kovy) Tvrdost podle Janky HJ (dřevo) Metody vnikací Tyto metody jsou založeny na vniknutí tvrdého tělesa - špičáku do měkčího materiálu (betony o nižší pevnosti, malty), opakovanými rázy. Měří se buď hloubka vniku špičáku zaraženého předepsaným počtem úderů nebo naopak počet úderů potřebný na vnik špičáku do předepsané hloubky. Takto pracuje např. mechanický nebo elektromagnetický špičákový tvrdoměr používaný pro zkoušení betonů a malt ve stavebnictví. Metody odrazové Jsou založeny na pružném odrazu standardního tělesa, padajícího z určené výšky nebo vrženého jistou energií, od povrchu zkoušeného materiálu. Část původní energie se spotřebuje na trvalé přetvoření materiálu a změní se v teplo, zbývající část (která způsobila jen pružnou deformaci) se projeví odrazem standardního tělesa do menší výšky. Takto se ve strojírenství měří tvrdosti kovů podle Shora (odrazem). Na tomto principu jsou založeny i Schmidtovy tvrdoměry hojně používané pro zkoušení betonu, keramiky i jiných materiálů ve stavebnictví. 4.5 Reologické vlastnosti Jsou to mechanické vlastnosti, u nichž se projevuje výrazná závislost deformací na čase. Při zatěžování řada stavebních, zejména kompozitních materiálů vykazuje kromě deformací okamžitých ještě další změny, závislé na době zatížení. Tyto deformace nastávají jednak za normálních teplot, jednak se zvýrazňují za vyšších teplot, zejména u kovů a plastů. U kovů se této vlastnosti říká tečení nebo studený tok, u betonu pak dotvarování, ploužení. Vyskytne-li se - (47) -

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA 2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA Pevnost skla reprezentující jeho mechanické vlastnosti nejčastěji bývá hlavním parametrem jeho využití. Nevýhodou skel je jejich poměrně nízká pevnost v tahu a rázu (pevnost

Více

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování 2 Materiály charakteristiky potřebné pro navrhování 2.1 Úvod Zdivo je vzhledem k velkému množství druhů a tvarů zdicích prvků (cihel, tvárnic) velmi různorodý stavební materiál s rozdílnými užitnými vlastnostmi,

Více

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 21. 4. 2013 Název zpracovaného celku: STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Pevné látky dělíme na látky: a) krystalické b) amorfní

Více

ORGANIZAČNÍ A STUDIJNÍ ZÁLEŽITOSTI

ORGANIZAČNÍ A STUDIJNÍ ZÁLEŽITOSTI 1. cvičení ORGANIZAČNÍ A STUDIJNÍ ZÁLEŽITOSTI Podmínky pro uznání části Konstrukce aktivní účast ve cvičeních, předložení výpočtu zadaných příkladů. Pomůcky pro práci ve cvičeních psací potřeby a kalkulačka.

Více

Beton. Be - ton je složkový (kompozitový) materiál

Beton. Be - ton je složkový (kompozitový) materiál Fakulta stavební VŠB TUO Be - ton je složkový (kompozitový) materiál Prvky betonových konstrukcí vlastnosti materiálů, pracovní diagramy, spolupůsobení betonu a výztuže Nejznámějším míchaným nápojem je

Více

STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) BETON

STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) BETON JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) BETON umělé stavivo vytvořené ze směsi drobného a hrubého kameniva a vhodného pojiva s možným obsahem různých přísad a příměsí

Více

Veličiny- základní N A. Látkové množství je dáno podílem N částic v systému a Avogadrovy konstanty NA

Veličiny- základní N A. Látkové množství je dáno podílem N částic v systému a Avogadrovy konstanty NA YCHS, XCHS I. Úvod: plán přednášek a cvičení, podmínky udělení zápočtu a zkoušky. Základní pojmy: jednotky a veličiny, základy chemie. Stavba atomu a chemická vazba. Skupenství látek, chemické reakce,

Více

VYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY. ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR

VYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY. ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR VYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY Karel Trtík ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR Abstrakt Článek je zaměřen na problematiku vyztužování

Více

Metodika stanovující technické požadavky pro přípravu novostaveb k provizornímu ukrytí

Metodika stanovující technické požadavky pro přípravu novostaveb k provizornímu ukrytí Metodika stanovující technické požadavky pro přípravu novostaveb k provizornímu ukrytí Název projektu: Improvizované ukrytí, varování a informování obyvatelstva v prostorech staveb pro shromažďování většího

Více

PŘÍKLADY 1. P1.4 Určete hmotnostní a objemovou nasákavost lehkého kameniva z příkladu P1.2 21,3 %, 18,8 %

PŘÍKLADY 1. P1.4 Určete hmotnostní a objemovou nasákavost lehkého kameniva z příkladu P1.2 21,3 %, 18,8 % Objemová hmotnost, hydrostatické váhy PŘÍKLADY 1 P1.1 V odměrném válci je předloženo 1000 cm 3 vody. Po přisypání 500 g nasákavého lehčeného kameniva bylo kamenivo přitíženo hliníkovým závažím o hmotnosti

Více

STAVEBNÍ LÁTKY. Definice ČSN EN 206 1. Beton I. Ing. Lubomír Vítek. Ústav stavebního zkušebnictví Středisko radiační defektoskopie

STAVEBNÍ LÁTKY. Definice ČSN EN 206 1. Beton I. Ing. Lubomír Vítek. Ústav stavebního zkušebnictví Středisko radiační defektoskopie Ústav stavebního zkušebnictví Středisko radiační defektoskopie STVEBNÍ LÁTKY Beton I. Ing. Lubomír Vítek Definice ČSN EN 206 1 Beton je materiál ze směsi cementu, hrubého a drobného kameniva a vody, s

Více

Mechanika hornin. Přednáška 2. Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky

Mechanika hornin. Přednáška 2. Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky Mechanika hornin Přednáška 2 Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky Mechanika hornin - přednáška 2 1 Dělení technických vlastností hornin 1. Základní popisné fyzikální vlastnosti 2. Hydrofyzikální

Více

LEPENÉ SPOJE. 1, Podstata lepícího procesu

LEPENÉ SPOJE. 1, Podstata lepícího procesu LEPENÉ SPOJE Nárůst požadavků na technickou úroveň konstrukcí se projevuje v poslední době intenzivně i v oblasti spojování materiálů, kde lepení je často jedinou spojovací metodou, která nenarušuje vlastnosti

Více

Výztužné oceli a jejich spolupůsobení s betonem

Výztužné oceli a jejich spolupůsobení s betonem Výztužné oceli a jejich spolupůsobení s betonem Na vyztužování betonových konstrukcí používáme: a) výztuž betonářskou definovanou jako vyztuž nevyvozující předpětí v betonu. Vyrábí se v různých tvarech

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE PLASTY VZTAH MEZI STRUKTUROU A VLASTNOSTMI Obsah Definice Rozdělení plastů Vztah mezi strukturou a vlastnostmi chemické složení a tvar molekulárních jednotek

Více

2 Kotvení stavebních konstrukcí

2 Kotvení stavebních konstrukcí 2 Kotvení stavebních konstrukcí Kotvení stavebních konstrukcí je velmi frekventovanou metodou speciálního zakládání, která umožňuje přenos tahových sil z konstrukce do horninového prostředí, případně slouží

Více

Technologické procesy (Tváření)

Technologické procesy (Tváření) Otázky a odpovědi Technologické procesy (Tváření) 1) Co je to plasticita kovů Schopnost zůstat neporušený po deformaci 2) Jak vzniká plastická deformace Nad mezi kluzu 3) Co jsou to dislokace Porucha krystalové

Více

Keramika spolu s dřevem, kostmi, kůží a kameny patřila mezi první materiály, které pravěký člověk zpracovával.

Keramika spolu s dřevem, kostmi, kůží a kameny patřila mezi první materiály, které pravěký člověk zpracovával. Keramika Keramika spolu s dřevem, kostmi, kůží a kameny patřila mezi první materiály, které pravěký člověk zpracovával. Chceme li definovat pojem keramika, můžeme říci, že je to materiál převážně krystalický,

Více

TECHNOLOGIE VSTŘIKOVÁNÍ

TECHNOLOGIE VSTŘIKOVÁNÍ TECHNOLOGIE VSTŘIKOVÁNÍ PRŮVODNÍ JEVY působení smykových sil v tavenině ochlazování hmoty a zvyšování viskozity taveniny pokles tlaku od ústí vtoku k čelu taveniny nehomogenní teplotní a napěťové pole

Více

OVMT Mechanické zkoušky

OVMT Mechanické zkoušky Mechanické zkoušky Mechanickými zkouškami zjišťujeme chování materiálu za působení vnějších sil, tzn., že zkoumáme jeho mechanické vlastnosti. Některé mechanické vlastnosti materiálu vyjadřují jeho odpor

Více

Metalografie ocelí a litin

Metalografie ocelí a litin Metalografie ocelí a litin Metalografie se zabývá pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury kovů a slitin. Dále také stanoví, jak tato struktura souvisí s chemickým složením, teplotou a tepelným

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. Japonsko, Kajima Corp., PVA-ECC (Engineered Cementitious Composites)ohybová zkouška

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. Japonsko, Kajima Corp., PVA-ECC (Engineered Cementitious Composites)ohybová zkouška KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE KOMPOZITNÍ MATERIÁLY Japonsko, Kajima Corp., PVA-ECC (Engineered Cementitious Composites)ohybová zkouška Obsah Definice kompozitních materiálů Synergické působení

Více

6. Měření veličin v mechanice tuhých a poddajných látek

6. Měření veličin v mechanice tuhých a poddajných látek 6. Měření veličin v mechanice tuhých a poddajných látek Pro účely měření mechanických veličin (síla, tlak, mechanický moment, změna polohy, rychlost změny polohy, amplituda, frekvence a zrychlení mechanických

Více

Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)

Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Projekt DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PODLE EVROPSKÝCH NOREM Projekt je spolufinancován

Více

Kámen. Dřevo. Keramika

Kámen. Dřevo. Keramika Kámen Dřevo Keramika Beton Kovy Živice Sklo Slama Polymery Dle funkce: Konstrukční Výplňové Izolační Dekorační Dle zpracovatelnosti: Sypké a tekuté směsi (kamenivo, zásypy, zálivky) Kusové (tvarovky, dílce)

Více

2 Materiály, krytí výztuže betonem

2 Materiály, krytí výztuže betonem 2 Materiály, krytí výztuže betonem 2.1 Beton V ČSN EN 1992-1-1 jsou běžné třídy betonu (C12/15, C16/20, C20/25, C25/30, C30/37, C35/45, C40/50, C45/55, C50/60) rozšířeny o tzv. vysokopevnostní třídy (C55/67,

Více

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební - zkušební laboratoř Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Pracoviště zkušební laboratoře:

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební - zkušební laboratoř Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Pracoviště zkušební laboratoře: Pracoviště zkušební laboratoře: 1. OL 123 Odborná laboratoř stavebních materiálů Thákurova 7, 166 29 Praha 6 2. OL 124 Odborná laboratoř konstrukcí pozemních staveb Thákurova 7, 166 29 Praha 6 3. OL 132

Více

10.1 Úvod. 10.2 Návrhové hodnoty vlastností materiálu. 10 Dřevo a jeho chování při požáru. Petr Kuklík

10.1 Úvod. 10.2 Návrhové hodnoty vlastností materiálu. 10 Dřevo a jeho chování při požáru. Petr Kuklík 10 10.1 Úvod Obecná představa o chování dřeva při požáru bývá často zkreslená. Dřevo lze zapálit, může vyživovat oheň a dále ho šířit pomocí prchavých plynů, vznikajících při vysoké teplotě. Proces zuhelnatění

Více

9 Spřažené desky s profilovaným plechem v pozemních stavbách

9 Spřažené desky s profilovaným plechem v pozemních stavbách 9 Spřažené desky s profilovaným plechem v pozemních stavbách 9.1 Všeobecně 9.1.1 Rozsah platnosti Tato kapitola normy se zabývá spřaženými stropními deskami vybetonovanými do profilovaných plechů, které

Více

1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou.

1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. 1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. Z hlediska použitelnosti kovů v technické praxi je obvyklé dělení

Více

Polotovary vyráběné tvářením za studena

Polotovary vyráběné tvářením za studena Polotovary vyráběné tvářením za studena Úvodem základní pojmy z nauky o materiálu Krystalová mřížka Krystalová mřížka je myšlená konstrukce, která vznikne, když krystalem proložíme tři vhodně orientované

Více

BH 52 Pozemní stavitelství I

BH 52 Pozemní stavitelství I BH 52 Pozemní stavitelství I Svislé nosné konstrukce - stěny Zděné nosné stěny Cihelné zdivo Tvárnicové zdivo Ing. Lukáš Daněk, Ph.D. Svislé nosné konstrukce - stěny Základní požadavky a) mechanická odolnost

Více

Únosnosti stanovené níže jsou uvedeny na samostatné stránce pro každý profil.

Únosnosti stanovené níže jsou uvedeny na samostatné stránce pro každý profil. Směrnice Obsah Tato část se zabývá polyesterovými a vinylesterovými konstrukčními profily vyztuženými skleněnými vlákny. Profily splňují požadavky na kvalitu dle ČSN EN 13706. GDP KORAL s.r.o. může dodávat

Více

PŘÍKLADY 1. P1.4 Určete hmotnostní a objemovou nasákavost lehkého kameniva z příkladu P1.2

PŘÍKLADY 1. P1.4 Určete hmotnostní a objemovou nasákavost lehkého kameniva z příkladu P1.2 PŘÍKLADY 1 Objemová hmotnost, hydrostatické váhy P1.1 V odměrném válci je předloženo 1000 cm 3 vody. Po přisypání 500 g nasákavého lehčeného kameniva bylo kamenivo přitíženo hliníkovým závažím o hmotnosti

Více

Prvky betonových konstrukcí BL01 1. přednáška

Prvky betonových konstrukcí BL01 1. přednáška Prvky betonových konstrukcí BL01 1. přednáška Program přednášek, literatura. Podstata betonu, charakteristika prvků. Zásady a metody navrhování konstrukcí. Zatížení, jeho dělení a kombinace. Idealizace

Více

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008 Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce obsahuje charakteristiku konstrukčních ocelí

Více

11. Omítání, lepení obkladů a spárování

11. Omítání, lepení obkladů a spárování 11. Omítání, lepení obkladů a spárování Omítání, lepení obkladů a spárování 11.1 Omítání ve vnitřním prostředí Pro tyto omítky platí EN 998-1 Specifikace malt pro zdivo Část 1: Malty pro vnitřní a vnější

Více

Zdroj: 1. název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.

Zdroj: 1. název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2. Malty a beton Zdroj: 1. název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2. www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/predna sky- svoboda-m6153-p1.html

Více

6 PROTIPOŽÁRNÍ DESKOVÉ OBKLADY

6 PROTIPOŽÁRNÍ DESKOVÉ OBKLADY 6 PROTIPOŽÁRNÍ DESKOVÉ OBKLADY Ve srovnání s protipožárními nátěry a nástřiky, které slouží především pro zvýšení požární odolnosti nosných, zejména tyčových prvků, mohou být protipožární deskové obklady

Více

VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA.

VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA. VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA. Petr Tomčík a Jiří Hrubý b a) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava, ČR b) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15,

Více

BETON Beton pojiva plniva vody přísady příměsi umělému kameni asfaltobetony polymerbetony 3600 př. n.l. římský Pantheon

BETON Beton pojiva plniva vody přísady příměsi umělému kameni asfaltobetony polymerbetony 3600 př. n.l. římský Pantheon BETON Beton je kompozitní látka vznikající ztvrdnutím směsi jeho základních složek pojiva (nejčastěji cementu), plniva (kameniva nejčastěji písku a štěrku) a vody. Kromě těchto základních složek obsahuje

Více

Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv

Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce, E.ON ČR, Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv PNE 34 8211 3. vydání Odsouhlasení

Více

Construction. Zálivková hmota. Popis výrobku. Technický list Vydání 24.11.2015 Identifikační č.: 02 02 01 01 001 0 000002 1180 SikaGrout -212

Construction. Zálivková hmota. Popis výrobku. Technický list Vydání 24.11.2015 Identifikační č.: 02 02 01 01 001 0 000002 1180 SikaGrout -212 Technický list Vydání 24.11.2015 Identifikační č.: 02 02 01 01 001 0 000002 1180 Zálivková hmota Popis výrobku je zálivková hmota s cementovým pojivem, tekutá, s expanzím účinkem. splňuje požadavky na

Více

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE 1 VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE Použití práškové metalurgie Prášková metalurgie umožňuje výrobu součástí z práškových směsí kovů navzájem neslévatelných (W-Cu, W-Ag), tj. v tekutém stavu nemísitelných nebo

Více

Katedra materiálového inženýrství a chemie ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ VE VAZBĚ NA IZOLAČNÍ VLASTNOSTI

Katedra materiálového inženýrství a chemie ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ VE VAZBĚ NA IZOLAČNÍ VLASTNOSTI Katedra materiálového inženýrství a chemie ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ VE VAZBĚ NA IZOLAČNÍ VLASTNOSTI Izolační vlastnosti (schopnosti) stavebních materiálů o o o o vnitřní struktura

Více

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství

Více

Trvanlivost a odolnost. Degradace. Vliv fyzikálních činitelů STAVEBNÍ LÁTKA I STAVEBNÍ KONSTRUKCE OD JEJICH POUŽITÍ IHNED ZAČÍNAJÍ DEGRADOVAT

Trvanlivost a odolnost. Degradace. Vliv fyzikálních činitelů STAVEBNÍ LÁTKA I STAVEBNÍ KONSTRUKCE OD JEJICH POUŽITÍ IHNED ZAČÍNAJÍ DEGRADOVAT VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Ústav stavebního zkušebnictví Trvanlivost a odolnost stavebních materiálů Degradace STAVEBNÍ LÁTKA I STAVEBNÍ KONSTRUKCE OD JEJICH POUŽITÍ IHNED ZAČÍNAJÍ

Více

TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH PRACÍ II

TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH PRACÍ II VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNOLOGIE, MECHANIZACE A ŘÍZENÍ STAVEB ING. VÍT MOTYČKA, CSC. TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH PRACÍ II MODUL 9 PROCESY VNITŘNÍ A DOKONČOVACÍ -NÁTĚRY 2005 STUDIJNÍ

Více

Keramika. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. K. Daďourek 2008

Keramika. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. K. Daďourek 2008 Keramika Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. K. Daďourek 2008 Tuhost a váha materiálů Keramika má největší tuhost z technických materiálů Keramika je lehčí než kovy, ale

Více

vytvrzení dochází v poslední části (zóně) výrobního zařízení. Profil opouštějící výrobní zařízení je zcela tvarově stálý a pevný.

vytvrzení dochází v poslední části (zóně) výrobního zařízení. Profil opouštějící výrobní zařízení je zcela tvarově stálý a pevný. Kompozity Jako kompozity se označují materiály, které jsou složeny ze dvou nebo více složek, které se výrazně liší fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Spojením těchto složek vznikne zcela nový materiál

Více

Tváření za tepla. Jedná se o proces, kdy na materiál působíme vnějšími silami a měníme jeho tvar bez porušení celistvosti materiálu.

Tváření za tepla. Jedná se o proces, kdy na materiál působíme vnějšími silami a měníme jeho tvar bez porušení celistvosti materiálu. Tváření za tepla Tváření za tepla je hospodárná a produktivní metoda výroby výrobků a polotovarů s malým množstvím odpadu materiálu (5-10%). Tvářecí procesy lez dobře mechanizovat a automatizovat. Jedná

Více

Pružnost. Pružné deformace (pružiny, podložky) Tuhost systému (nežádoucí průhyb) Kmitání systému (vlastní frekvence)

Pružnost. Pružné deformace (pružiny, podložky) Tuhost systému (nežádoucí průhyb) Kmitání systému (vlastní frekvence) Pružnost Pružné deformace (pružiny, podložky) Tuhost systému (nežádoucí průhyb) Kmitání systému (vlastní frekvence) R. Hook: ut tensio, sic vis (1676) 1 2 3 Pružnost 1) Modul pružnosti 2) Vazby mezi atomy

Více

Podstata plastů [1] Polymery

Podstata plastů [1] Polymery PLASTY Podstata plastů [1] Materiály, jejichž podstatnou část tvoří organické makromolekulami látky (polymery). Kromě látek polymerní povahy obsahují plasty ještě přísady (aditiva) jejichž účelem je specifická

Více

3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice

3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice 3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice I Základní vztahy a definice iltrace je jedna z metod dělení heterogenních směsí pevná fáze tekutina. Směs prochází pórovitým materiálem

Více

Informationen zu Promat 1000 C

Informationen zu Promat 1000 C Informationen zu Promat 1000 C 38 1 0 0 0 C Úspora energie snížením tepelného toku Kalciumsilikát, minerální vlákna a mikroporézní izolační desky firmy Promat zajistí výbornou tepelnou izolaci a úsporu

Více

Plastická deformace a pevnost

Plastická deformace a pevnost Plastická deformace a pevnost Anelasticita vnitřní útlum Zkoušky základních mechanických charakteristik konstrukčních materiálů (kovy, plasty, keramiky, kompozity) Fyzikální podstata pevnosti Skutečný

Více

Beton je umělé stavivo (umělý kámen) složené z cementu, hrubého a jemného kameniva a vody.

Beton je umělé stavivo (umělý kámen) složené z cementu, hrubého a jemného kameniva a vody. 1 Beton je umělé stavivo (umělý kámen) složené z cementu, hrubého a jemného kameniva a vody. Může obsahovat povolené množství přísad a příměsí, které upravují jeho vlastnosti. 2 SPECIFIKACE BETONU 3 Rozdělení

Více

DEFORMACE PEVNÉHO TĚLESA DEFORMACE PRUŽNÁ (ELASTICKÁ) DEFORMACE TVÁRNÁ (PLASTICKÁ)

DEFORMACE PEVNÉHO TĚLESA DEFORMACE PRUŽNÁ (ELASTICKÁ) DEFORMACE TVÁRNÁ (PLASTICKÁ) Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Dagmar Horká MGV_F_SS_1S3_D14_Z_MOLFYZ_Deformace pevného tělesa, normálové napětí, hookův zákon_pl Člověk a příroda

Více

ALUPLUS 1. MS tyče kruhové... 14 MS tyče čtvercové... 15 MS tyče šestihranné... 15

ALUPLUS 1. MS tyče kruhové... 14 MS tyče čtvercové... 15 MS tyče šestihranné... 15 ALUPLUS 1 Obsah L profily nerovnoramenné......................................................2 L profily rovnoramenné........................................................3 T profily..................................................................3

Více

JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK)

JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) Ing. Jan Závitkovský e-mail: jan.zavitkovsky@centrum.cz

Více

Konstrukční lepidla. Pro náročné požadavky. Proč používat konstrukční lepidla Henkel? Lepení:

Konstrukční lepidla. Pro náročné požadavky. Proč používat konstrukční lepidla Henkel? Lepení: Konstrukční lepidla Pro náročné požadavky Proč používat konstrukční lepidla Henkel? Sortiment konstrukčních lepidel společnosti Henkel zahrnuje širokou nabídku řešení pro různé požadavky a podmínky, které

Více

Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí

Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí Skládání a rozklad sil Skládání a rozklad sil v rovině

Více

Vliv syntetických vláken na vlastnosti lehkých samamozhutnitelných betonů

Vliv syntetických vláken na vlastnosti lehkých samamozhutnitelných betonů Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Studentská vědecká a odborná činnost Akademický rok 25/26 Vliv syntetických vláken na vlastnosti lehkých samamozhutnitelných betonů Jméno a příjmení studenta

Více

Zakázka: D111029 Stavba: Sanace svahu Olešnice poškozeného přívalovými dešti v srpnu 2010 I. etapa Objekt: SO 201 Sanace svahu

Zakázka: D111029 Stavba: Sanace svahu Olešnice poškozeného přívalovými dešti v srpnu 2010 I. etapa Objekt: SO 201 Sanace svahu 1 Technická zpráva ke statickému výpočtu... 2 1.1 Identifikační údaje... 2 1.1.1 Stavba... 2 1.1.2 Investor... 2 1.1.3 Projektant... 2 1.1.4 Ostatní... 2 1.2 Základní údaje o zdi... 3 1.3 Technický popis

Více

KONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška

KONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška 1. Tahová zkouška Tahová zkouška se provádí dle ČSN EN ISO 6892-1 (aktualizována v roce 2010) Je nejčastější mechanickou zkouškou kovových materiálů. Zkoušky se realizují na trhacích strojích, kde se zkušební

Více

Požadavky na technické materiály

Požadavky na technické materiály Základní pojmy Katedra materiálu, Strojní fakulta Technická univerzita v Liberci Základy materiálového inženýrství pro 1. r. Fakulty architektury Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Rozdělení materiálů Požadavky

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. FAKULTA STAVEBNÍ Ústav stavebního zkušebnictví

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. FAKULTA STAVEBNÍ Ústav stavebního zkušebnictví VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Ústav stavebního zkušebnictví Kámen a kamenivo Kámen Třída Pevnost v tlaku min. [MPa] Nasákavost max. [% hm.] I. 110 1,5 II. 80 3,0 III. 40 5,0 Vybrané druhy

Více

Promat. Ucpávky. Utěsnění prostupů instalací, kabelové přepážky. a přepážky k zabudování. do stěn a stropů

Promat. Ucpávky. Utěsnění prostupů instalací, kabelové přepážky. a přepážky k zabudování. do stěn a stropů Promat Ucpávky Utěsnění prostupů instalací, kabelové přepážky a přepážky k zabudování do stěn a stropů 0 Ucpávky PROMASTOP utěsnění prostupů instalací, kabelové přepážky a přepážky k zabudování do stěn

Více

PRVKY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

PRVKY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ DOC. ING. LADISLAV ČÍRTEK, CSC PRVKY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ MODUL M05 NAVRHOVÁNÍ JEDNODUCHÝCH PRVKŮ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU

Více

Technický list Sikadur -31 CF Rapid Popis výrobku Použití Construction Vlastnosti / výhody Testy Zkušební zprávy

Technický list Sikadur -31 CF Rapid Popis výrobku Použití    Construction Vlastnosti / výhody     Testy Zkušební zprávy Technický list Vydání 05/2013 Identifikační č.: 02 04 02 03 001 0 000043 2komponentní tixotropní epoxidové lepidlo Popis výrobku je tixotropní 2komponentní konstrukční lepidlo a opravná malta na bázi epoxidové

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stavební Ústav betonových a zděných konstrukcí. Ing. Ladislav Čírtek, CSc.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stavební Ústav betonových a zděných konstrukcí. Ing. Ladislav Čírtek, CSc. VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stavební Ústav betonových a zděných konstrukcí Ing. Ladislav Čírtek, CSc. ŽELEZOBETONOVÉ SLOUPY S PŘEDPJATOU OCELOVOU BANDÁŽÍ RC COLUMNS WITH PRESTRESSED STEEL BANDAGE

Více

ETAG 004 VNĚJŠÍ KONTAKTNÍ TEPELNĚ IZOLAČNÍ SYSTÉMY S OMÍTKOU ŘÍDÍCÍ POKYN PRO EVROPSKÁ TECHNICKÁ SCHVÁLENÍ EOTA. Vydání z března 2000

ETAG 004 VNĚJŠÍ KONTAKTNÍ TEPELNĚ IZOLAČNÍ SYSTÉMY S OMÍTKOU ŘÍDÍCÍ POKYN PRO EVROPSKÁ TECHNICKÁ SCHVÁLENÍ EOTA. Vydání z března 2000 Evropská organizace pro technické schvalování Vydání z března 2000 ŘÍDÍCÍ POKYN PRO EVROPSKÁ TECHNICKÁ SCHVÁLENÍ VNĚJŠÍ KONTAKTNÍ TEPELNĚ IZOLAČNÍ SYSTÉMY S OMÍTKOU EOTA Kunstlaan 40 Avenue des Arts B

Více

Ochrana a oprava. betonových konstrukcí. ve shodě s evropskou normou UNI EN 1504

Ochrana a oprava. betonových konstrukcí. ve shodě s evropskou normou UNI EN 1504 Ochrana a oprava betonových konstrukcí ve shodě s evropskou normou UNI EN 1504 MAPEI má od ledna 2008 certifikované Výrobky a systémy pro ochranu a opravu betonových konstrukcí, už v lednu 2009 bylo zavedeno

Více

OCELI A LITINY. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu

OCELI A LITINY. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu OCELI A LITINY Ing. V. Kraus, CSc. 1 OCELI Označování dle ČSN 1 Ocel (tvářená) Jakostní Tř. 10 a 11 - Rm. 10 skupina oceli Tř. 12 a_ 16 (třída) 3 obsah všech leg. prvků /%/ Význačné vlastnosti. Druh tepelného

Více

3. Způsoby namáhání stavebních konstrukcí

3. Způsoby namáhání stavebních konstrukcí 3. Způsoby namáhání stavebních konstrukcí Každému přetvoření stavební konstrukce odpovídá určitý druh namáhání, který poznáme podle výslednice vnitřních sil ve vyšetřovaném průřezu. Lze ji obecně nahradit

Více

Construction. Vysoce kvalitní, nízké smrštění, expanzní zálivková hmota. Popis výrobku

Construction. Vysoce kvalitní, nízké smrštění, expanzní zálivková hmota. Popis výrobku Technický list Vydání 01.02.2013 Identifikační č.: 010201010010000005 Vysoce kvalitní, nízké smrštění, expanzní zálivková hmota Construction Popis výrobku je jednosložková zálivková hmota s cementovým

Více

TVAROVKY PRO ZTRACENÉ BEDNĚNÍ

TVAROVKY PRO ZTRACENÉ BEDNĚNÍ Betonové tvarovky ztraceného bednění jsou podle platných předpisů betonové dutinové tvarovky určené ke stavbě stěn a příček za předpokladu, že budou dutiny vyplněny betonovou nebo maltovou výplní. Betonové

Více

Seznam technických návodů k NV č. 163/2002 Sb., ve znění NV č. 312/2005 Sb. pro rok 2015

Seznam technických návodů k NV č. 163/2002 Sb., ve znění NV č. 312/2005 Sb. pro rok 2015 Seznam technických návodů k NV č. 163/2002 Sb., ve znění NV č. 312/2005 Sb. pro rok 2015 Seznam-skupina-podskup. zcela / částečně Název skupiny výrobků Název podskupiny výrobků přešlo pod CPR 01_01_01

Více

Construction. Lepidlo na bázi epoxidové pryskyřice. Popis výrobku. Testy. Technický list Vydání 02/2011 Identifikační č.: 02 04 02 03 001 0 000039

Construction. Lepidlo na bázi epoxidové pryskyřice. Popis výrobku. Testy. Technický list Vydání 02/2011 Identifikační č.: 02 04 02 03 001 0 000039 Technický list Vydání 02/2011 Identifikační č.: 02 04 02 03 001 0 000039 Lepidlo na bázi epoxidové pryskyřice Popis výrobku je tixotropní 2-komponentní konstrukční lepidlo a opravná malta na bázi epoxidové

Více

2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou... 4. 2.4 Tlak ve vzduchu vyvolaný tíhovou silou... 5

2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou... 4. 2.4 Tlak ve vzduchu vyvolaný tíhovou silou... 5 Obsah 1 Tekutiny 1 2 Tlak 2 2.1 Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou.............. 3 2.2 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou............. 4 2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou............. 4

Více

Základní vlastnosti stavebních materiálů

Základní vlastnosti stavebních materiálů Základní vlastnosti stavebních materiálů Základní vlastnosti stavebních materiálů chemické závisejí na chemickém složení materiálu zjišťuje se působení na jiné hmoty zkoumá se vliv na životní prostředí

Více

VÝROBA BETONU. Copyright 2015 - Ing. Jan Vetchý www.mct.cz

VÝROBA BETONU. Copyright 2015 - Ing. Jan Vetchý www.mct.cz Tato stránka je určena především pro drobné stavebníky, kteří vyrábějí beton doma v ambulantních podmínkách. Na této stránce najdete stručné návody jak namíchat betonovou směs a jaké zásady dodržel při

Více

ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika

ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika Částicová struktura látek Látky jakéhokoli skupenství se skládají z částic Částicemi jsou

Více

Základní informace o wolframu

Základní informace o wolframu Základní informace o wolframu 1 Wolfram objevili roku 1793 páni Fausto de Elhuyar a Juan J. de Elhuyar. Jedná se o šedobílý těžký tažný tvrdý polyvalentní kovový element s vysokým bodem tání, který se

Více

Určeno posluchačům Fakulty stavební ČVUT v Praze

Určeno posluchačům Fakulty stavební ČVUT v Praze Strana 1 HALOVÉ KONSTRUKCE Halové konstrukce slouží nejčastěji jako objekty pro různé typy průmyslových činností nebo jako prostory pro skladování. Jsou také velice často stavěny pro provozování rozmanitých

Více

Rychlostní a objemové snímače průtoku tekutin

Rychlostní a objemové snímače průtoku tekutin Rychlostní a objemové snímače průtoku tekutin Rychlostní snímače průtoku Rychlostní snímače průtoku vyhodnocují průtok nepřímo měřením střední rychlosti proudu tekutiny v STŘ. Ta závisí vzhledem k rychlostnímu

Více

Construction. SikaGrout -318. Vysoce kvalitní, expanzní zálivková hmota s nízkým smrštěním. Popis výrobku

Construction. SikaGrout -318. Vysoce kvalitní, expanzní zálivková hmota s nízkým smrštěním. Popis výrobku Technický list Vydání 26.03.2014 Identifikační č.: 02 02 01 0100 1 0000006 1180 SikaGrout -318 SikaGrout -318 Vysoce kvalitní, expanzní zálivková hmota s nízkým smrštěním Popis výrobku SikaGrout -318 je

Více

Principy navrhování stavebních konstrukcí

Principy navrhování stavebních konstrukcí Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních materiálů

Více

10 Navrhování na účinky požáru

10 Navrhování na účinky požáru 10 Navrhování na účinky požáru 10.1 Úvod Zásady navrhování konstrukcí jsou uvedeny v normě ČSN EN 1990[1]; zatížení konstrukcí je uvedeno v souboru norem ČSN 1991. Na tyto základní normy navazují pak jednotlivé

Více

Dřevěné konstrukce (stropy, krovy, hrázděné a roubené konstrukce,), dřevokazné a degradační procesy Historické hrázděné konstrukce

Dřevěné konstrukce (stropy, krovy, hrázděné a roubené konstrukce,), dřevokazné a degradační procesy Historické hrázděné konstrukce Dřevěné konstrukce (stropy, krovy, hrázděné a roubené konstrukce,), dřevokazné a degradační procesy Historické hrázděné konstrukce Vady hrázděných konstrukcí. chybné uložení prvku na sokl zapříčiňující

Více

Kovy a kovové výrobky pro stavebnictví

Kovy a kovové výrobky pro stavebnictví Kovy a kovové výrobky pro stavebnictví Rozdělení kovů kovy železné železo, litina, ocel kovy neželezné hliník, měď, zinek, olovo, cín a jejich slitiny 1. Železo a jeho slitiny výroba železa se provádí

Více

EXPERIMETÁLNÍ OVĚŘENÍ ÚNOSNOSTI DŘEVOBETONOVÝCH SPŘAŽENÝCH TRÁMŮ ZESÍLENÝCH CFRP LAMELAMI

EXPERIMETÁLNÍ OVĚŘENÍ ÚNOSNOSTI DŘEVOBETONOVÝCH SPŘAŽENÝCH TRÁMŮ ZESÍLENÝCH CFRP LAMELAMI 19. Betonářské dny (2012) Sborník Sekce: Výzkum a technologie 2 ISBN 978-80-87158-32-6 EXPERIMETÁLNÍ OVĚŘENÍ ÚNOSNOSTI DŘEVOBETONOVÝCH SPŘAŽENÝCH TRÁMŮ ZESÍLENÝCH CFRP LAMELAMI David Horák 1 Hlavní autor

Více

KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK

KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK Látky kteréhokoliv skupenství se skládají z částic. Prostor, který těleso zaujímá, není částicemi beze zbytku vyplněn (diskrétní struktura látek). Rozměry částic jsou řádově

Více

V průmyslu nejužívanější technickou slitinou je ta, ve které převládá železo. Je to slitina železa s uhlíkem a jinými prvky, jenž se nazývají legury.

V průmyslu nejužívanější technickou slitinou je ta, ve které převládá železo. Je to slitina železa s uhlíkem a jinými prvky, jenž se nazývají legury. 3. TECHNICKÉ SLITINY ŽELEZA - rozdělení (oceli, litiny-šedá, tvárná, temperovaná) výroba, vlastnosti a použití - značení dle ČSN - perspektivní materiály V průmyslu nejužívanější technickou slitinou je

Více

TECHNOLOGIE LEPENÍ V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU

TECHNOLOGIE LEPENÍ V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU TECHNOLOGIE LEPENÍ V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU Základy technologie lepení V současnosti se technologie lepení stala jednou ze základních technologií spojování kovů, plastů i kombinovaných systémů materiálů

Více

1. Pobočka Plzeň - zkušební laboratoř Zahradní 15, 326 00 Plzeň

1. Pobočka Plzeň - zkušební laboratoř Zahradní 15, 326 00 Plzeň Pracoviště zkušební laboratoře: 1. Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř poskytuje odborná stanoviska a interpretace výsledků zkoušek. Zkoušky: A.001 Stanovení

Více

N únosnost nýtů (při 2 střižných krčních nýtech zpravidla únosnost plynoucí z podmínky otlačení) Pak platí při rozteči (nýtové vzdálenosti) e

N únosnost nýtů (při 2 střižných krčních nýtech zpravidla únosnost plynoucí z podmínky otlačení) Pak platí při rozteči (nýtové vzdálenosti) e Výpočet spojovacích prostředků a spojů (Prostý smyk) Průřez je namáhán na prostý smyk, působí-li na něj vnější síly, jejichž účinek lze ekvivalentně nahradit jedinou posouvající silou T v rovině průřezu

Více

Základní vlastnosti. cementotřískových desek CETRIS 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8. Základní vlastnosti

Základní vlastnosti. cementotřískových desek CETRIS 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8. Základní vlastnosti Základní vlastnosti 3 Základní vlastnosti Lineární roztažnost Zátěžové tabulky Tepelně technické vlastnosti Zvukově izolační vlastnosti Parapropustnost Požární vlastnosti Odolnost desky vůči blokovému

Více

POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, VÝROBU, VÝSTROJ, SCHVALOVÁNÍ TYPU, ZKOUŠENÍ A ZNA

POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, VÝROBU, VÝSTROJ, SCHVALOVÁNÍ TYPU, ZKOUŠENÍ A ZNA KAPITOLA 6.9 POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, VÝROBU, VÝSTROJ, SCHVALOVÁNÍ TYPU, ZKOUŠENÍ A ZNAČENÍ NESNÍMATELNÝCH CISTEREN (CISTERNOVÝCH VOZIDEL), SNÍMATELNÝCH CISTEREN, CISTERNOVÝCH KONTEJNERŮ A VÝMĚNNÝCH CISTERNOVÝCH

Více