UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI CYRILOMETODĚJSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA KATEDRA KŘESŤANSKÉ VÝCHOVY Sciální pedaggika ZUZANA SLEZÁKOVÁ Obr Sciální pedaggika z phledu studentů danéh bru Bakalářská práce Veducí práce: Mgr. Marcela Fjtíkvá Rubalvá Olmuc 2014

2 Prhlášení Prhlašuji, že jsem bakalářsku práci vypracvala samstatně s pužitím puze níže uvedené literatury a internetvých zdrjů. V Olmuci dne: Pdpis:

3 Pděkvání Děkuji veducí mé práce Mgr. Marcele Fjtíkvé Rubalvé za cenné rady, vstřícnst a trpělivst během tvrby tét bakalářské práce. Dále děkuji všem respndentům, kteří se dbrvlně zúčastnili méh dtazníkvéh šetření. V nepslední řadě bych chtěla pděkvat svým blízkým, kteří mne p celu dbu méh studia pdprvali.

4 Obsah ÚVOD... 4 TEORETICKÁ ČÁST Obr Sciální pedaggiky na vyských šklách v ČR Univerzita Palackéh v Olmuci Univerzita Tmáše Bati ve Zlíně Ostravská univerzita v Ostravě Masarykva univerzita v Brně Univerzita Hradec Králvé Jihčeská univerzita v Českých Budějvicích Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Univerzita Karlva v Praze Histrie sciální pedaggiky Vznik a pčátky sciální pedaggiky Sciální pedaggika u nás před r Sciální pedaggika u nás p r Pjetí sciální pedaggiky Vymezení sciální pedaggiky dle různých autrů Širší a užší pjetí sciální pedaggiky Dimenze sciální pedaggiky Úkly sciální pedaggiky Metdy sciální pedaggiky Pstavení sciální pedaggiky v rámci jiných disciplín a ve struktuře samtné pedaggiky Sciální pedaggika a sciální práce Prfese sciálníh pedagga EMPIRICKÁ ČÁST Výzkumné šetření Cíle výzkumu Výběrvý subr, výzkumná metda a sběr dat Vlastní výzkum, analýza a interpretace dat Diskuze ZÁVĚR... 62

5 Seznam pužité literatury a internetvých zdrjů Přílhy Přílha č. 1 - Dtazník: Phled studentů sciální pedaggiky na jejich br

6 ÚVOD Pr svu bakalářsku práci jsem si zvlila téma Obr Sciální pedaggika z phledu studentů danéh bru. Cílem teretické části mé práce je přiblížit i laickému čtenáři, c t sciální pedaggika je. Sučástí tét časti je seznámit čtenáře s tím, jak sciální pedaggika jak věda vznikala a jaku tradici má na našem území. Úklem tét části je vysvětlit, kd je t sciální pedagg, kde všude se s tímt pvláním lze setkat a prč je pr splečnst tak důležitý. Z tht důvdu je zde sciální pedaggika srvnávána s dalšími příbuznými disciplínami. Hlavním cílem celé práce je ppsat, jak daný br vnímají samtní studenti. V tmt případě nám jde studijní br. V 1. kapitle hvříme Sciální pedaggice jak studijním bru, ne jak vědecké disciplíně, kteru se zabývají spíše další kapitly teretické části. Prbíhá zde na teretické úrvni analýza bru na všech vyských šklách, kde lze Sciální pedaggiku studvat v bakalářské prezenční frmě. Empirická část je pdlžena výzkumem, který prbíhal metdu dtazníkvéh šetření na třech vyských šklách. Knkrétně jde Cyrilmetdějsku telgicku fakultu Univerzity Palackéh v Olmuci, Fakultu humanitních studií Univerzity Tmáše Bati ve Zlíně a Pedaggicku fakultu Ostravské univerzity v Ostravě. Ppisu pjetí tht bru na těcht vyských šklách se věnujeme hluběji. Jak hlavní cíl méh výzkumu byl stanven pstihnut a sdělit, jaká stanviska vůči svému bru zaujímají studenti sciální pedaggiky. Jak výběrvý subr byli zvleni studenti všech rčníků prezenční bakalářské frmy studia Sciální pedaggiky v Olmuci, Zlíně a Ostravě. 4

7 TEORETICKÁ ČÁST 1. Obr Sciální pedaggiky na vyských šklách v ČR V tét kapitle jsem se zaměřila na t, kde všude lze Sciální pedaggiku studvat. Dále mne zajímal, jak tent studijní br jedntlivé vyské škly pjímají. Jelikž jsem studentku bakalářskéh bru Sciální pedaggiky na Cyrilmetdějské telgické fakultě v Olmuci, rzhdla jsem se vybrat si ke své studii puze bry bakalářské. Byl zjištěn, že některé vyské škly nabízejí tent br s různým zaměřením a dknce na různých fakultách. Pkusím se tedy nezaujatě tereticky ppsat, c tímt studiem na jedntlivých vyských šklách studenti získají, jaké by pdle garantů studijníh bru měli mít uplatnění d buducna v praxi, jak tent studijní br jedntlivé vyské škly či jejich jedntlivé fakulty vnímají, jaké pdmínky musí splnit uchazeč studium, aby se mhl stát studentem tht bru na dané vyské škle. V empirické části jsem se rzhdla prvést výzkum na dvu mravských a jedné slezské vyské škle - Univerzita Palackéh v Olmuci, Univerzita Tmáše Bati ve Zlíně a Ostravská univerzita v Ostravě. Výzkum se týká srvnání phledů studentů sciální pedaggiky na jejich studijní br na jedntlivých vyských šklách. Z tht důvdu jsem se rzhdla ppsat nabízený bakalářský br na těcht šklách detailněji a uvést je v teretické části jak první. Pkud jde studijní plány, předměty jsu rzepsány pdle nabídky prezenčníh studia. Sciální pedaggiku však lze studvat i na jiných vyských šklách, knkrétně na Masarykvě univerzitě v Brně, Univerzitě Hradec Králvé, Jihčeské univerzitě v Českých Budějvicích, Univerzitě Karlvě v Praze a Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, které jsem pr představu uvedla vzápětí. Zaměřila jsem se především na prezenční frmu studia. 5

8 1.1. Univerzita Palackéh v Olmuci Cyrilmetdějská telgická fakulta: Cyrilmetdějská telgická fakulta v Olmuci nabízí tříletý jednbrvý bakalářský prgram Sciální pedaggika jak v denní, tak i v kmbinvané studijní frmě. Je realizván pd studijním prgramem Pedaggika. Studium garantuje Katedra křesťanské výchvy, jejímž veducím je dc. Dr. Rudlf Smahel, Th.D. Studium sciální pedaggiky je zde zaměřen na výchvné půsbení mim vyučvání a vlnčasvé aktivity zejména pr děti a mládež. Zabývá se však i sciálně pedaggickým půsbením na další cílvé skupiny (např. jedinci hržení sciální exkluzí). Abslvent tht studijníh bru bude tereticky i prakticky připraven na výkn pvlání v blasti sciální pedaggiky. Abslventi nalézají uplatnění například v Dmech dětí a mládeže, Střediscích pr mládež, mimšklních zařízeních, nízkprahvých zařízeních apd. Abslventi mim specializace v sciální pedaggice získají i jistý sciální, kulturní a vzdělanstní přehled, který zužitkují při výchvném půsbení na své buducí klienty. Pr úspěšné abslvvání studia je třeba slžit státní závěrečné zkušky z předmětů Obecná pedaggika a Sciální pedaggika a pedaggika vlnéh času a zárveň bhájit bakalářsku práci neb prjekt. 1 Jelikž je br umístěn na Cyrilmetdějské telgické fakultě, dá se předpkládat, že bude důraz kladen i na frmvání hdnt abslventů, zejména pak křesťanských hdnt. Sciální pedaggika na CMTF UP má d rku 2011 prdluženu akreditaci. Praktická část studia, tedy praxe studentů, jsu rzděleny na dvě části- vychvatelská praxe a praxe v řízeních vlnčasvých aktivit dětí a mládeže. V průběhu celéh studia studenti abslvují celkem 5 týdnů vychvatelské praxe a 2 týdny praxe v řízení vlnčasvých aktivit. Jedntlivé předměty mají studenti rzděleny na pvinné (tzv. A předměty), pvinně vlitelné (tzv. B předměty) a vlitelné (tzv. C předměty). Každý student musí dsáhnut minimálně 180 kreditů. 2 Pvinné předměty jsu rzděleny na 4 blasti: a) Humanitní a všebecný základ- Dějiny filsfie, Kulturní dějiny Evrpy, Základy scilgie, Religinistika, Základy práva, Kapitly z rdinnéh a trestníh práva, Člvěk a slavení, Základy sciální práce 1 Srv. Studijní bry: Sciální pedaggika. Univerzita Palackéh v Olmuci [nline] [cit ]. Dstupné z: 2 Srv. Studijní bry: Sciální pedaggika. Univerzita Palackéh v Olmuci [nline] [cit ]. Dstupné z: 6

9 b) Pedaggick-psychlgický základ- Terie výchvy, Filsfie výchvy, Infrmační a didaktická technika, Metdlgie pedaggiky, Obecná didaktika, Pedaggická diagnstika, Psychlgie sbnsti a patpsychlgie, Základy psychlgie, Pedaggická antrplgie pr pedaggy, Sciální a rdinná psychlgie, Vývjvá psychlgie, Základy speciální pedaggiky, Integrace žáků se specifickými ptřebami, Pedaggická psychlgie, Dětská práva c) Předměty dbrné prfilace- Praxe v řízení vlnčasvých aktivit, Studijní sustředění, Úvd d studia sciální pedaggiky, První pmc, Pedaggika vlnéh času, Sciální pedaggika, Vychvatelská praxe, Řízení neziskvých rganizací pr sciální pedaggy, Sciálně patlgické jevy ve výchvně - vzdělávacích institucích, Vlnčasvé aktivity a jejich řízení, Sciální plitika, Kmunikativní dvednsti, Sciálně patlgické jevy ve splečnsti Mezi pvinně vlitelné předměty patří: 1. blk- Základy křesťanství 2. blk- Cizí jazyky (Italština, Němčina, Angličtina) 3. blk- Metdiky (Dramatická výchva, Humanitní blast, Hudební výchva, Přírdvědná blast, Duchvní rzměr, Tělesná výchva a phybvá rekreace, Výpčetní technika, Výtvarná výchva, Metdy sběru a zpracvání výzkumných dat) 4. blk- Prfilační předměty (Základy andraggiky, Kultura mluvenéh prjevu, Úvd d masvé kmunikace, Využití aktivizačních metd při vlnčasvých aktivitách, Úvd d biblickéh světa a myšlení, Četba a výklad vybranéh pedaggickéh díla, Syndrm CAN, Seminář arteterapie, Sciální pedaggika se zaměřením na děti předšklníh věku, Základy rmistiky, Terie rzvje sbní identity E. Eriksna, Praktikum z didaktické techniky, Preventivní systém ve výchvě Dna Bsca, Sciální a pedaggické aspekty zdraví, Vybrané kapitly z psychlgie, Základy hudební terie, Hudebně phybvé hry u dětí, Zážitkvá pedaggika, Sbrvý zpěv, Křesťanská antrplgie) 7

10 Vlitelné předměty (např. Supervize v pedaggické praxi, Kmunikace se sluchvě pstiženými, Pastrace mládeže, Kmunikace se zranitelnými skupinami, Psychlgie emcí, ). 3 Každý uchazeč tt studium musí prjít pvinným přijímacím řízením. Uchazeč je přijat na základě úspěšně slženéh přijímacíh testu a následně abslvvanéh přijímacíh phvru. Přijímací test je slžen ze dvu částí - studijních předpkladů a dpručené literatury. Při výběru uchazečů je dále přihlížen i k prkázaným aktivitám uchazečů v blasti vlnčasvých činnstí a v blasti výchvy (dětské tábry, vedení kružků, apd.). Katedra pskytuje uchazečům k nahlédnutí i testy z předchzích let a seznam dpručené četby k přípravě na svých webvých stránkách. Pčet uchazečů přijatých ke studiu bývá kl 50, přičemž celkvý pčet uchazečů studium bývá kl 100. Knkrétně pr tent akademický rk byl přijat ke studiu 60 ze 114 uchazečů. 4 3 Srv. Cyrilmetdějská telgická fakulta: příručka pr studenty. Olmuc: Univerzita Palackéh, , s Srv. Studijní bry: Sciální pedaggika. Univerzita Palackéh v Olmuci [nline] [cit ]. Dstupné z: 8

11 1.2. Univerzita Tmáše Bati ve Zlíně Fakulta humanitních studií: Sciální pedaggika ve Zlíně spadá pd studijní prgram Specializace v pedaggice, jehž garantem je prf. PhDr. Mirslav Chráska, CSc. Garantem bru Sciální pedaggika je dc. PhDr. Lenka Haburajvá Ilavská, Ph.D. Tříleté bakalářské studium lze studvat jak v prezenční, tak i v kmbinvané frmě. Sciální pedaggika je zde definvána jak pmáhající prfese. Na prezenční studium se v minulém rce hlásil 365 uchazečů, přijatých ke studiu byl 60. U kmbinvanéh studia t byl 250 uchazečů, ze kterých byl naknec vybrán ke studiu rvných 100. Uchazeči jsu přijímáni na základě Nárdních srvnávacích zkušek splečnsti Sci, a t ze Základů splečenských věd. Studium tvří znalsti z blasti pedaggick-psychlgických disciplín, které jsu přeny praktické dvednsti. Důraz je kladen na tzv. zkušenstní učení, které pdněcuje aktivitu studentů ve výuce. Studenti se učí mnitrvat a řešit sciální prblémy ve splečnsti pmcí různých prjektů, k jejichž tvrbě jsu mtivváni. Tyt znalsti a dvednsti jsu pak dále rzvíjeny pmcí dbrných praxí. Studenti si v průběhu studia svjí terii sciální pedaggiky a metdiky výchvy. Náplní jejich studia budu také psychlgické předměty, které zahrnují širké spektrum základních i aplikvaných psychlgických disciplín (psychlgie sbnsti, vývjvá, sciální, pedaggická, pradenská, psychpatlgie apd.). Důraz je kladen na psilvání prfesních i sbnstních kmpetencí studentů. Studenti získají také všebecný přehled díky dplňujícím předmětům, jak jsu filzfie, scilgie či speciální pedaggika. 5 Kncept studia není zaměřen na jedntlivé samstatné prblémy sciální pedaggiky. Je spíše zaměřen všebecně, čemž vypvídá i skladba předmětů. Všebecné zaměření pskytuje abslventům i širší uplatnění na trhu práce. Od abslventů tht bru se dá čekávat, že naleznu své uplatnění ve třech významných resrtech - šklství, zdravtnictví a sciální blast. Tudíž se s nimi můžeme setkávat v blasti šklství v dmvech mládeže, šklních klubech, střediscích vlnéh času, zařízeních chranné výchvy, institucích výchvnéh pradenství, pedaggick-psychlgických pradnách, střediscích preventivní výchvné péče apd. Pkud jde blast zdravtnictví, jde pracvníky center léčebné rehabilitace, psychiatrických léčeben či prtidrgvých center. 5 Srv. Fakulta humanitních studií: Sciální pedaggika. Univerzita Tmáše Bati ve Zlíně [nline] [cit ]. Dstupné z: 1?highlightWrds=sci%C3%A1ln%C3%AD+pedaggika. 9

12 Resrt sciálních věcí nabízí zaměstnání sciálních kurátrů, asistentů v pradnách pr rdinu a mezilidské vztahy či pracvníků v ústavech sciální péče. 6 Za tři rky studia musí studenti získat nejméně 180 kreditů. Pr úspěšné abslvvání bru musí studenti slžit Státní závěrečné zkušky z Aplikvané psychlgie, Sciální pedaggiky, Aplikvanéh práva a bhájit svu bakalářsku práci. Jedntlivé předměty během studia se dělí dle pvinnsti abslvvání d těcht kategrií - pvinné předměty, pvinně vlitelné předměty a vlitelné předměty. Nebvyklu zvláštní kategrií u tht bru jsu sprtvní předměty. Každý student se musí pvinně zapsat na čtyři libvlné sprtvní aktivity. Pvinný je také adaptační kurz, který se kná v zimním semestru prvníh rčníku, jehž hlavním cílem je seznámit studenty mezi sebu a vytvřit pzitivní vztahy mezi studenty a pracvníky katedry. Dále pak je pvinné abslvvat v prvním rčníku Úvd d studia. Cílem tht předmětu je především ulehčit studentům vstup d nvéh prstředí, na akademicku půdu, pskytnut jim infrmace a naučit je dvednstem ptřebným k vyskšklskému studiu. Jde zejména t naučit studenty vhdné kmunikaci a rientaci v tmt prstředí, základům rétriky a prezentace, aspektům dbrné a vědecké práce a v nepslední řadě vyhledávat adekvátní zdrje a pracvat s nimi. Pr bližší představu skladbě studia uvádím jedntlivé předměty v kategriích: Pvinné předměty- (celkvě 172 kreditů) 1. rčník- Anglický jazyk 1 a 2, Základy pedaggiky, Sciálně psychlgický výcvik, Základy infrmatiky, Základy psychlgie, Základy scilgie, Sciální patlgie, Základy práva, Sciální kmunikace, Základy speciální pedaggiky, Základy zdravtních nauk, Vývjvá psychlgie, Průběžná praxe 2. rčník- Anglický jazyk 3, Filzfie a etika, Metdlgie 1 a 2, Sciální pedaggika 1 a 2, Pedaggická psychlgie, Základy didaktiky, Odbrný anglický jazyk 1, Sciální psychlgie, Sciální práce, Suvislá praxe 1 3. rčník- Seminář bakalářských prací, Multikulturní výchva, Odbrný anglický jazyk 2, Sciální plitika, Scilgie rdiny, Suvislá praxe 2, Terie výchvy, Pedaggick - 6 Srv. Fakulta humanitních studií: Sciální pedaggika. Univerzita Tmáše Bati ve Zlíně [nline] [cit ]. Dstupné z: 1?highlightWrds=sci%C3%A1ln%C3%AD+pedaggika. 10

13 psychlgická diagnstika, Metdy sciálně výchvné práce, Persnální management, Práv v sciální blasti, Pedaggika vlnéh času Pvinně vlitelné předměty jsu dpručeny pr druhý rčník. Z tét blasti je nutn získat alespň 4 kredity. Studenti si mhu vybírat z Úvdu d gender prblematiky, Psychsmatických cvičení, Psychpatlgie, Sciální pedaggiky v praxi, Sciálních služeb v ČR, Základů adiktlgie, Aktivizace v sciálních službách, Pstavení dítěte ve splečnsti, Mediace, Neziskvých rganizací, Scilgie výchvy a Základů arteterapie a muzikterapie. Každý student musí pvinně získat čtyři kredity ze Sprtvních předmětů. Všechny sprtvní předměty jsu hdnceny jedním kreditem, z čehž vyplívá, že je třeba abslvvat čtyři sprtvní aktivity. Katedra se snaží zavedením pvinných sprtvních předmětů nejspíše frmvat své studenty ke smysluplnému využívání vlnéh času a pzitivnímu vnímání fyzické aktivity a sprtu. Pdpruje tímt zdravý živtní styl studentů, kteří mhu přijmut tyt hdnty za své a předávat je pzději dále svým klientům. Studenti mají k dispzici širký výběr sprtvních aktivit, mezi nimiž si jistě každý najde svu blíbenu Letní kurz (inline, cyklturistika, jezdectví, tenis, badmintn, míčvé hry, nhejbal, vlejbal, flrbal), Vdácký kurz, Míčvé hry, Aerbik, Aikid, Basketbal, Badmintn, Thajský bx, Cyklistika, Glf, Flrbal, Hrlezectví, Indr Cycling, K2 Hiking, Inline bruslení, Tuzemské lyžvání, Zahraniční lyžvání, Plavání, Sebebrana, Sálvá kpaná, Squash, Tenis, Tai Ji Quan, Turistický kurz, Taekwnd, Vlejbal, Zdravtní tělesná výchva. Z blasti Vlitelných předmětů je třeba získat kredity tři. Jak jediný vlitelný předmět k tmut bru jsem našla Základy pdnikání v sciálních službách, který je právě za tři kredity. Sučástí studia jsu průběžné a suvislé praxe. Cílem té průběžné je, aby si každý student vytvřil přehled sciálních zařízeních a rganizacích svéh bydliště a zlínskéh reginu. Tent předmět prbíhá frmu seminářů s časvu dtací 40 hdin za semestr. Během těcht seminářů dstanu studenti mžnst navštívit některá zařízení, ve kterých by pzději mhli pracvat, cž shledávám velmi užitečným. Sučástí předmětu jsu také besedy a přednášky s významnými sbnstmi ze sciální sféry. Suvislá praxe 1 má rzsah 80 hdin za semestr. Student vyknává praxi v samstatně vybraném zařízení. P abslvvání praxe pdstupuje sbní phvr jejím průběhu s vyučujícím a devzdává dkument pjednávající činnsti zařízení a jeh vlastní činnsti v zařízení. Při Suvislé praxi 2 musí student splnit 160 hdin v samstatně zvleném zařízení. Každý student si během nich musí dle jedntných pkynů 11

14 vytvřit svůj vlastní Deník praxe. 7 P přepčítání jsem dšla k závěru, že studenti sciální pedaggiky na tét škle abslvují minimálně 280 hdin praxe. 7 Srv. Sciální pedaggika: Vizualizace studia. In: Prtál UTB [nline] [cit ]. Dstupné z: 12

15 1.3. Ostravská univerzita v Ostravě Pedaggická fakulta: V Ostravě je br s názvem Sciální pedaggika vyučván v prezenční i kmbinvané frmě na Katedře sciální pedaggiky. Tent br spadá pd studijní prgram Specializace v pedaggice. Garantem bru se stal dc. PhDr. Julius Sekera, CSc. Uchazeči studium jsu přijímání na základě Testu všebecných předpkladů. Ten nebsahuje žádná dbrná témata ve vazbě na knkrétní br, ale spíše mapuje verbální myšlení, kulturně-splečenský přehled a lgické myšlení ptencinálních studentů. Cílem studia je rzvj znalstí a dvednstí v sciálně pedaggické blasti a rzvj sbnstních a prfesních kmpetencí. Abslventi jsu připravváni pr výkn prfese ve výchvné blasti (v rdinách, ve škle, v zařízeních pr vlný čas) a v preventivní blasti. V mezeném rzsahu budu také připraveni k výzkumné činnsti (prvádění jednduchých výzkumů a průzkumů v blasti výchvy a edukační praxe). 8 Studenti jsu frmváni k celkvému zaměření na výchvnu práci, ale získávají i základy k reedukačnímu půsbení. Na reedukační půsbení se pzději zaměřují více v navazujícím magisterském studiu. Dále se dá předpkládat, že během studia získají studenti všebecný přehled na úrvni vyskšklskéh vzdělání. K úspěšnému abslvvání bru musí studenti splnit limit 180 kreditů. Z blasti pvinných předmětů minimálně 138 kreditů, z pvinně vlitelných předmětů 38 a 7 kreditů z jazykvéh blku. Jedntlivým předmětům se pdrbněji věnuji pd tímt textem. Pvinné předměty: 1. rčník - Vybrané kapitly z becné a vývjvé psychlgie, Základy pedaggiky, Terie sciální práce, Výchva ve vlném čase, Scilgie, Základy psychlgie sbnsti, Literatura pr děti a mládež, Osbnstní příprava 1, Seminář k dbrné praxi pr Bc. studium, Odbrná praxe 1 2. rčník - Sciálně pedaggická metdlgie a diagnstika, Sciální pedaggika, Základy sciální psychlgie, Prjektvý seminář k bakalářské práci, Metdika her a zábavné činnsti, Základy pedaggické psychlgie, Osbnstní příprava 2 a 3, Odbrná praxe 2, Odbrná praxe 3 (metdický kurz pr letní dětské tábry) 8 Srv. Nabízené studijní bry pr přijímací řízení: Sciální pedaggika. Katedra sciální pedaggiky PdF OU [nline] [cit ]. Dstupné z: 13

16 3. rčník Sciálně právní chrana dětí a mládeže, Základy práce s rdinu, Příprava na šklu, techniky duševní hygieny, Náhradní rdinná péče, Výchvná práce s menšinami, Základy speciální pedaggiky, Odbrná praxe 4 Z blasti Pvinně vlitelných předmětů si mhu studenti zvlit Dějiny sciální pedaggiky a výchvy, Dramaticku výchvu 1, 2 a 3, Výchvné pradenství, Reedukaci a hudbu, Fundraising, Reflektvané výtvarné aktivity, Využití zvířat ve výchvě či předmět Učitel a mezilidské vztahy ve šklní třídě. Každý z těcht předmětů je hdncen 5 kredity. Ptřebné minimum pr splnění tét blasti je 38 kreditů. Z blasti pvinně vlitelnéh Jazykvéh blku je třeba získat alespň 7 kreditů. Studenti mají mžnst studvat anglický a německý jazyk. Předměty se knkrétně nazývají Anglický jazyk 1, 2 a 3 a Německý jazyk 1, 2 a 3. Teretické předměty dplňují praktická cvičení studentů na dbrných praxích. Z vizualizace studia bru 9 vyplívá, že za průběh celéh studia je předpkládaná dba strávená těmit praktickými cvičeními 665 hdin. Jak sučást jsu však pčítány nejen hdiny strávené přím v zařízení, ale i hdiny ptřebné k přípravě na dbrnu praxi, studium dbrné literatury, samstudium a přípravu na zápčet, plnění krespndenčních úklů a knzultaci s vyučujícím. Jak zařízení vhdná pr vyknávání dbrných praxí udává univerzita různé nemcnice, škly, úřady a ústavy. Odbrná praxe v prvním rčníku prbíhá buď frmu vedení zájmvých kružků pr děti na základních šklách, jak pmc pr nemcné děti v nemcnicích, aneb dučváním rmských dětí a dětí ze sciálně znevýhdněných pdmínek. Každá z frem prbíhá ve splupráci s bčanskými sdruženími a již rzběhnutými prgramy na pmc dětem Kamarád ve škle, Kamarád v nemcnici, sdružení S.T.O.P a jsu realizvány ve splupráci s Magistrátem Města Olmuce a různými dbrníky. Studenti jsu hdnceni na základě ptvrzení abslvvání praxe, devzdané seminární práce, předlženéh a řádně vyplněnéh deníku praxe a hdncení studenta rganizací. V zimním semestru druhéh rčníku prbíhá praxe v předem daných institucích, které studenti navštíví ve skupinkách puze jednrázvě. Studenti jsu hdnceni na základě vypracvání prtklu, kde vyplní becné infrmace zařízení a své sbní pstřehy z pbytu v něm. V letním semestru prbíhá Odbrná praxe 3 metdický kurz pr letní dětské tábry. Jak již název napvídá, předmět je zaměřen na získání znalstí a dvednstí z blasti přádání letních 9 Srv. Sciální pedaggika: Vizualizace studia. In: Prtál OSU [nline] [cit ]. Dstupné z: 14

17 tábrů pr děti. Studenti budu mít mžnst si je svjit při přípravě vlastníh zážitkvéh prgramu. Ve čtvrtém rčníku si vlí student splečně s garantem praxí zařízení pr děti a mládež, které typvě dpvídá rganizacím, které student navštěvval v minulých letech. Většinu hdin dbrné praxe si studenti dbudu právě v tmt rčníku. Zvláštním předmětem bru na tét vyské škle je Osbnstní příprava, který si pvinně studenti zapisují každý rk svéh studia (Osbnstní příprava 1, 2 a 3). Předmět je zaměřen na pznávání vlastníh já v knfrntaci s buducím pvláním sciálníh pedagga. Studenti se naučí sebepznání, sebehdncení a sebereflexi, dkážu reflektvat prces svéh seberzvje a sebezměny. Každý z nich se naučí vnímat své silné a slabé stránky ve vztahu ke svému buducímu pvlání. Učí se kvalitní a efektivní kmunikaci. K abslvvání tht bru musí každý student na knci třetíh rčníku úspěšně slžit státní závěrečné zkušky ze dvu předmětů Sciální pedaggika, Psychlgie a bhájit svu bakalářsku práci Srv. Sciální pedaggika: Vizualizace studia. In: Prtál OSU [nline] [cit ]. Dstupné z: 15

18 1.4. Masarykva univerzita v Brně Masarykva univerzita v Brně nabízí br Sciální pedaggiky s různými zaměřeními hned na dvu fakultách- pedaggické a filzfické. Pedaggická fakulta: Sciální pedaggika se v Brně nachází na Katedře sciální pedaggiky pd záštitu Pedaggické fakulty. V sučasné dbě nabízí tat katedra dva prezenční tříleté bry Sciální pedaggiky a dále nabízí i jeden v kmbinvané frmě. Uchazeči studium jsu přijímání na základě přijímacíh řízení, jehž kritérium je úspěšně zvládnut TSP (Test becných předpkladů). První z těcht brů nese název Sciální pedaggika a vlný čas. Jak už název předesílá je tent br zaměřen zejména na rganizaci vlnéh času. Studenti se mhu hluběji prfilvat ve specializacích Dramatická výchva, Speciální pedaggika a Přírdvědné a technické aktivity ve vlném čase. Příprava studentů je rientvána na rzvj sciálních kmpetencí a dvednstí. Od abslventa se čekává, že bude připraven pzitivně frmvat a výchvně půsbit na děti, mládež a dspělé. Měl by svěřené jedince mtivvat k budvání zdravých sciálních vztahů a pstjů, utváření smyslu jejich živta a zdravému živtnímu stylu. Cílvu skupinu pr jeh půsbení mhu být jak děti z nrmální ppulace, tak především jedinci patřící d rizikvých skupin, jedinci sciálně znevýhdnění apd. Abslvent by měl být připraven na práci se všemi věkvými a sciálními skupinami. Předměty tht bru by se daly rzdělit d 4 kategrií: 1. Teretický splečensk-vědní základ- Studenti se naučí rientvat ve filzfických tázkách výchvy a vzdělávání, seznámí se s utvářením cílů výchvy a hdnt, k čemuž služí předměty, jak jsu filzfie, axilgie a histrie pedaggiky. Seznámí se se základními pjmy a t i v jejich suvislstech a vztazích. K tmut služí předměty jak základy pedaggiky, psychlgie, ntgenetické psychlgie a scilgie. 2. Aplikvaný a brvý základ- Studenti se budu zabývat prblematiku utváření a udržvání sciálních vztahů, seznámí se s různými kmunikačními technikami, výchvnými metdami a prstředky s nimi spjenými. Tt vše abslvují v rámci předmětů, jak jsu sciální pedaggika, sciální psychlgie a výchva ve vlném čase. Naučí se specifickým výchvným přístupům k dětem se speciálními ptřebami (předmět 16

19 speciální pedaggika). Budu se rientvat v prblematice sciálně patlgických jevů a v pedaggické a psychlgické diagnstice. 3. Osbnstní výcvik- Prstřednictvím rzmanitých psychlgických a terapeutických technik dchází k získávání základních dvednstí a zkušenstí v prcesu sebepznávání a také pznávání druhých. Studenti si svjí základní kmunikační dvednsti pr skupinvu i individuální práci s klienty i s celými kmunitami. 4. Praktické dvednsti- Praktické dvednsti získávají studenti dbrnými praxemi. V prvním semestru prvníh rčníku čekají studenty 1x za 14 dní exkurze d dbrných zařízení. V statních semestrech se pak střídají vždy praxe průběžná a suvislá. Studenty tak čeká v druhém semestru průběžná pedaggická praxe zaměřená na aktivity ve vlném čase, kdy se studenti věnují min. 2 hdiny týdně přímé vychvatelské činnsti. Ve třetím semestru mají 10 dní suvislé přímé vychvatelské praxe zaměřené také na vlnčasvé aktivity. Ve čtvrtém semestru se pvinně účastní 70 hdin suvislé pedaggické praxe sciální (10 dnů p 6 hdinách + 1 hdina každý den na zápisky). V psledním semestru se pak předpkládá, že si student sám zvlí svu vlastní suvislu výběrvu praxi dle svých preferencí pr výkn buducíh zaměstnání neb tut praxi využije pr sběr dat ke svému bakalářskému prjektu. Tat praxe trvá 4 týdny, tedy 20 dnů, p 7 hdinách denně, tedy ve vybraném zařízení stráví min. 140 hdin. Od abslventů tht studia se dá čekávat, že naleznu uplatnění jak v blasti vlnčasvé pedaggiky, na kteru je br přím zaměřen, tak i v blasti sciální práce jak kurátři či prbační asistenti. Dále v blasti prevence sciální patlgie např. jak streetwrkeři, v blasti gerntpedaggiky např. v dmvech důchdců, v blasti etnpedaggiky a multikulturní výchvy a v nejrůznějších pedaggick-psychlgických prfesích. Abslventi by neměli pstrádat pružnst, empatii, vřelst a schpnst vysce kreativně pracvat s dětmi, mládeží a dspělými v nejrůznějších pedaggických a sciálních situacích a také v nejrzmanitějších zařízeních a institucích. 11 Dalším suvisejícím tříletým bakalářským brem je Sciálně pedaggické asistentství. 11 Srv. Katedra sciální pedaggiky. Pedaggická fakulta Masarykvy univerzity [nline] [cit ]. Dstupné z: 17

20 V kmbinvané frmě lze studvat br Sciální pedaggika, kde si student může zvlit svu prfilaci buď v blasti pedaggiky vlnéh času, sciální prevence a rescializace, multikulturní výchvy neb envirnmentální výchvy. Filzfická fakulta: Na tét fakultě je už něklik let úspěšně zaveden br Sciální pedaggika a pradenství. Jde tříletý prezenční bakalářský br. Přijímací zkuška pr zájemce studium prbíhá písemnu frmu. Studenti jsu pvinni abslvvat tři různé druhy praxí (Praxe v zařízeních sc. práce, Praxe v pradenských zařízeních, Praxe v pedaggických zařízeních). Mezi pvinné předměty patří Obecná pedaggika, Obecná psychlgie, Základy scilgie, Sciální pedaggika, Sciální práce, Filzfie, Prfesní pradenství, Vývjvá psychlgie, Seminář k bakalářské diplmvé práci, Dějiny sciální pedaggiky, Úvd d pedaggickéh výzkumu, Základy speciální pedaggiky, Sciální plitika, Sciální pradenství, Metdy a techniky pedaggickéh výzkumu, Pedaggická diagnstika a Vzdělávání dspělých a rzvj lidských zdrjů. 12 Pr úspěšné abslvvání studia musí studenti aktuálně získat 155 kreditů za brvé předměty. Dále musí pvinně abslvvat kurzy tzv. splečnéh základu- cizí jazyk, sprt a hry. Abslventi tht bru bvykle nacházejí své uplatnění jak sciální pedaggvé neb sciální pracvníci v rganizacích především neziskvéh charakteru. Jejich náplní práce je výchvná, rescializační a pradenská činnst. Lze se s nimi setkat v ústavech sciální péče, léčebnách, rehabilitačních ústavech, zařízeních nápravné výchvy neb na úřadech všech úrvní Srv. Šablny: Sciální pedaggika a pradenství. Infrmační systém Masarykvy univerzity [nline] [cit ]. Dstupné z: 13 Srv. Infrmační leták pr uchazeče studium v rce 2013/2014. Brn: Ústav pedaggických věd Filzfické fakulty Masarykvy univerzity,

21 1.5. Univerzita Hradec Králvé Pedaggická fakulta: Na Katedře sciální pedaggiky je zde realizván br Sciální pedaggika se zaměřením na etpedii. Tent br je mžn studvat v prezenční i kmbinvané frmě studia. Abslventi by měli být vybaveni teretickými pznatky i dvednstmi pr blast sciálně výchvné činnsti, prevence i terapie sciálně deviantníh jednání, pradenství, diagnstikvání prstředí i sbnsti klientů. Sciální pedaggika je zde chápána jak pmáhající prfese. V blasti praxí se snaží katedra splupracvat hlavně se zařízeními, která se čast stávají v buducnu zaměstnavateli jejich abslventů. Jedná se především výchvná i převýchvná zařízení, zařízení pr trávení vlnéh času dětí a mládeže, neziskvé rganizace, rganizace specializvané na primární i sekundární prevenci apd. Katedra se snaží své studenty zapjvat d aktivit pdprujících zdravý živtní styl. Předpkladem k přijetí uchazeče ke studiu je úspěšné slžení testu smíšenéh z filzfie, scilgie, pedaggiky, psychlgie, bilgie člvěka, základů splečenských věd, histrie, literatury, plitiky a všebecnéh kulturníh rzhledu Jihčeská univerzita v Českých Budějvicích Pedaggická fakulta: Obr Sciální pedaggika je zde realizván puze v kmbinvané studijní frmě. Je zaměřen především na vzdělávání pracvníků z různých blastí veřejné správy a pracvníků z veřejných institucí, které se zabývají sciální prací, prevencí a bezpečnstními tázkami (nadace, neziskvé rganizace, sukrmé bezpečnstní služby, vzdělávací instituce). Cílem je rzvinutí prfesních kmpetencí, zejména v blasti sciální, preventivní a výchvné práce a rzvj kmunikativních, rganizačních a řídících dvednstí. Uchazeči studium jsu vybíráni na základě didaktickéh testu. Ten se skládá ze tří částí - test všebecných předpkladů ke studiu (např. lgické myšlení), znalst základních pjmů z blasti sciální pedaggiky, sciální patlgie a sciální práce a Všebecný rzhled uchazeče 14 Srv. Katedra sciální pedaggiky. PdF UHK [nline] [cit ]. Dstupné z: 19

22 ve splečensk-vědní prblematice (základy filzfie, psychlgie, scilgie a plitlgie a histrick-kulturní přehled). Fakulta pskytuje uchazečům k přípravě i nline ukázky testů a seznam dpručené literatury Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Pedaggická fakulta: V Ústí nad Labem je br Sciální pedaggika realizván puze prezenčně, a t na Katedře pedaggiky při Pedaggické fakultě. Cílem půsbení tét katedry je c nejlépe dbrně i mrálně připravit své studenty na dbrnu práci v blasti edukace a rzvje všech skupin dětí, mládeže a dspělých. Cílem studia bru Sciální pedaggiky je naučit studenty teretickým i praktickým znalstem a dvednstem, rzvíjet jejich sciální kmpetence, které jsu nutné pr výchvně vzdělávací a psychsciálně terapeuticku činnst se znevýhdněnými skupinami byvatelstva. 16 Uchazeči studium musí prjít ústní přijímací zkušku ve frmě phvru. Pracvníci katedry při něm hdntí: kmunikační schpnsti uchazeče jak se uchazeč prezentuje předpklady pr práci v daném bru zájem danu prblematiku předpklady pr vyknávání práce v blasti se znevýhdněnými skupinami a jedinci se specifickými vzdělávacími ptřebami a becnu rientaci v tét prblematice P uchazečích je dále pžadván devzdání seznamu pramenů, které v rámci přípravy na přijímací phvr prstudvali. Za vhdnu literaturu jsu pvažvány dkumenty z blasti pedaggiky, psychlgie, scilgie, sciální práce, sciální patlgie a příbuzných brů, 15 Srv. Sciální pedaggika. Pedaggická fakulta: Jihčeská univerzita v Českých Budějvicích [nline] [cit ]. Dstupné z: 16 Srv. Katedra pedaggiky PF UJEP: Obecné infrmace. Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem [nline] [cit ]. Dstupné z: 20

23 které mhu představvat vhdný teretický základ pr blast práce se sciálně znevýhdněnými skupinami ppulace Univerzita Karlva v Praze Husitská telgická fakulta: Obr Sciální pedaggika je zde realizván za splupráce s Vyšší dbrnu šklu sciální a pedaggicku. Lze jej studvat na Katedře učitelství. Uchazeč tt studium musí prjít přijímací zkušku slženu ze dvu částí- písemnu a ústní. Uchazeči musí v písemném testu prkázat své znalsti z kultury, dějin, literatury a nábženství. Ústní část je vnímána jak přijímací phvr, na kterém se snaží pracvníci katedry zjistit mtivaci uchazeče ke studiu tht bru. Abslventi budu schpni sciální práce, sciálně výchvnéh půsbení a sciálně pedaggické práce. Studenti jsu vedeni k tmu, aby dkázali řešit různé sciální a sciálně zdravtní prblémy klientů. Mhu se zabývat výchvnu činnstí zaměřenu na vytváření a rzšiřvání žáducích dvednstí a návyků a upevňvání hdntvé a sciálně pzitivní rientace či pskytváním výchvnéh a sciálně právníh pradenství. Studenti se během šklních praxí i teretickým vzděláváním naučí využívat sciálně pedaggické metdy při práci s dětmi, mládeží, dspělými i starými lidmi. Abslventi budu připraveni na práci s lidmi s různých sciálních skupin i s různými zdravtními a psychsciálními prblémy. Uplatnění naleznu především na šklách a v institucích se sciálním zaměřením. Prt, aby se student stal úspěšně abslventem bru, musí slžit státní závěrečnu zkušku z Telgie a Pedaggiky, sciální pedaggiky a psychlgie Srv. Katedra pedaggiky PF UJEP: Pdmínky přijímacíh řízení pr uchazeče studium. Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem[nline] [cit ]. Dstupné z: 18 Srv. Katedra učitelství: O katedře. Husitská telgická fakulta: Univerzita Karlva v Praze [nline] [cit ]. Dstupné z: 21

24 2. Histrie sciální pedaggiky 2.1. Vznik a pčátky sciální pedaggiky Sciální pedaggika není zcela nvu disciplínu. Různé terie výchvě se nám zachvaly již z bdbí staréh Řecka, kdy je rzvíjeli staří řečtí filzfvé. Jak exemplární případy můžeme uvést např. Aristtela a Platna. Tit řečtí myslitelé zastávali názr, že výchva musí prbíhat v suladu s tím, c si žádá splečnst. Platn vyzvedává význam výchvy pr pzdější splečenské uplatnění člvěka. Výchva tedy zastává sciální funkci. Tut výchvu lze dsáhnut bezprblémvéh fungvání státu. Ve starém Řecku však schází myšlenka pmci druhým. Pdle těcht filzfů by měl být člvěk silný, sběstačný a vzdrvat sám sudu bez ptřeby sucitu. Jisté pkusy sciální cítění lze nalézt ve starém Římě. Římský filzf Seneca hvřil tm, že je třeba pdat pmcnu ruku trsečníkvi, tedy člvěku, který se citnul v nuzi. Vznik prvků sciální pedaggiky je spjat s přicházejícím křesťanstvím. Významnu sbnstí středvěku je v tét blasti Tmáš Akvinský. Zajímavý je jeh pstj k chudbě a chudým lidem. Chudba je pdle něj nutnu sučástí splečenskéh přádku a ten, kd je nemajetný, musí pracvat. Významný psun ve smýšlení lze zaznamenat ve stletí v bdbí humanismu a renesance. Zde stjí za t zmínit utpické scialisty T. Mra a T. Campanellu. Názrem těcht myslitelů je, že výchva má velký význam na utváření spřádané splečnsti. V myšlenkách tét dby lze zaznamenat dkln d Bha k lidské individualitě. 19 Pdbné myšlenky zastávají v 18. stletí francuzští svícenci - C. Helvetius, D. Didert a F. Vltaire. V svícenství (18. stletí) převládala idea dbra, spravedlnsti a snaha dstranit nedstatky splečnsti a změnit její mravy a plitiku. Naší nejvýznamnější sbnstí tét dby byl učitel nárdů J. A. Kmenský ( ). Ten zastává názr, že výchva vede nejen ke kultivaci jedince, ale také služí jak prstředek k nápravě světa. Sciální cítění tht významnéh muže lze spatřit v jeh myšlence tm, že by výchva a vzdělávání měl být dstupné všem bez přihlédnutí k majetku, pstavení rdiny či phlaví. Věřil, že na rzvj jedince má velký vliv prstředí, ve kterém je vychváván. 20 Suvislst prstředí, ve kterém člvěk žije, a výchvy tht člvěka sledvala řada vědců. O tm, že člvěk je prduktem prstředí, ve kterém žije, byl přesvědčen R. Owen. Zastával však názr, že výchvu lze dcílit změny 19 Srv. KRAUS, B. Základy sciální pedaggiky. 1. vyd. Praha: Prtál, 2008, s ISBN Srv. KRAUS, B. Základy sciální pedaggiky. 1. vyd. Praha: Prtál, 2008, s ISBN

25 v jednání člvěka. 21 Oblast jednání člvěka ve splečnsti pstihuje všem jiná věda scilgie, která je však k sciální pedaggice v příbuzenském pměru. Vznik sciální pedaggiky je spjat s rzvjem scilgie. Za zakladatele scilgie je pvažván A. Cmte ( ). Výchva je pdle něj prstředkem scializace. Individuální cíle výchvy by měly být pdřizvány splečenským cílům. Výchva udržuje stabilitu splečnsti. Scilgie pkládá vliv splečenskéh prstředí na utváření sbnsti člvěka za velmi významný. Scilgie vyvrací tvrzení, že rzvj člvěka je vlivňván puze vrzenými faktry. Na základě těcht tvrzení vznikl v 2. plvině 19. stletí na pmezí pedaggiky a scilgie nvý pedaggický směr značvaný jak scilgická pedaggika, pedaggická scilgie (E. Durkheim) či scilgie výchvy (F. Znaniecki). 22 Některými sučasnými dbrníky bývá za zakladatele sciální pedaggiky pvažván švýcarský pedagg, filzf a refrmátr Jhann Heinrich Pestalzzi ( ). Je jisté, že svu tereticku prací i prakticku činnstí plžil důležité základy pr sciální pedaggiku. Jeh nejznámější tereticku prací je rmán Linhart a Gertruda, ve kterém vyjádřil své pedaggické názry. Pestalzzi zkumal vlivy prstředí ve výchvě. Ve svém díle pukázal na prstředí jak na zdrj pdnětů, které se drážejí ve výchvě. Prstředí je významným činitelem, který vlivňuje výsledky práce jedince ve škle. Práce učitele může být úspěšná tehdy, pkud učitel půsbí i mim šklu a splupracuje s rdiči a bcí ve prspěch činnsti škly. Škla je centrem výchvnéh a vzdělávacíh půsbení, které prbíhá za spluúčasti celé bce. Pestalzzi je jedním z nejvýznamnějších představitelů filantrpismu. P celý svůj živt se zajímal sudy chudých a zanedbávaných. Mezi jeh hlavní prakticku činnst lze zařadit zalžení a půsbení v Ústavu pr výchvu chudých dětí v Neuhfu a v Útulku pr siřelé děti ve Stanzu. 23 Termín sciální pedaggika však pprvé pužil německý pedagg Adlf Diesterweg v rce 1850 ve svém díle Rukvěť vzdělání pr německé učitele. Blíže však tent termín neppsal. Tím, že spjil dva termíny Szial-pädaggik (v překladu sciální pedaggika) však zřetelně pukazuje na spjení výchvných a sciálních úklů. 24 Jiní mderní dbrníci pvažují za 21 Srv. KRAUS, B. Základy sciální pedaggiky. 1. vyd. Praha: Prtál, 2008, s ISBN Srv. KLAPILOVÁ, S. Kapitly ze sciální pedaggiky. Olmuc: Univerzita Palackéh v Olmuci, 1999, s ISBN Srv. KLAPILOVÁ, S. Kapitly ze sciální pedaggiky. Olmuc: Univerzita Palackéh v Olmuci, 1999, s. 7. ISBN Srv. KLAPILOVÁ, S. Kapitly ze sciální pedaggiky. Olmuc: Univerzita Palackéh v Olmuci, 1999, s ISBN

26 zakladatele sciální pedaggiky německéh filzfa a pedagga Paula Natrpa ( ). Jeh kncepce byla vlivněna myšlenkami Imanuela Kanta. 25 Natrp věřil, že vlivem výchvy k ušlechtilému mrálnímu jednání se bude celý svět pstupně zdknalvat. Výsledkem výchvy tedy bude vytužená splečenská jednta. Natrp byl spíše teretik. Vývj sciální pedaggiky v Evrpě velmi vlivnily dvě světvé války. Nvé kncepce a přístupy byly rzvíjeny hlavně v Německu. V bdbí mezi běma válkami byl sciálních aktivit třeba. Byl třeba kmpenzvat ztráty vzniklé válečnu situací a zlepšit situaci nárda p prhrané válce. Teretické myšlenky sciální pedaggice (Natrp) se tedy musely záknitě psunut d praktické rviny. Byl třeba řešit aktuální sciální prblémy dětí, mládeže i dspělých Sciální pedaggika u nás před r Pčátky sciální pedaggiky na našem území bývají spjvány s Gustavem Adlfem Lindnerem ( ). P J. A. Kmenském je druhým nejvýznamnějším pedaggem u nás. Stal se prvním prfesrem pedaggiky na Karlvě univerzitě v Praze. Je zastáncem demkratické výchvy a názru, že vzdělání by měl být přístupn všem bez rzdílu. Výchvu chápe jak všelidvu světvu činnst. Lindner navazuje na své předchůdce, zejména Pestalzzih a Natrpa. Suhlasí s nimi v tm, že výchva by měla vést spíše k cílům splečenským nežli puze k cílům individuálním. Výchva má jasně splečenské pslání. Člvěk je vychváván pr živt ve splečnsti, nikliv puze pr výkn určitéh pvlání. Pjem sciální pedaggika užil ve svém psledním díle Paedaggika na základě nauky vývji přirzeném, kulturním a mravním (1888). Rzvíjí v něm své názry na sciální funkci výchvy. 27 Další významnu sbnstí z histrie sciální pedaggiky je A. I. Bláha ( ). Jeh kncepce a názry lze řadit na pmezí scilgie a pedaggiky. Vydal díl Scilgie dětství (1927), ve kterém se celá jedna kapitla zabývá tzv. scilgicku pedaggiku. Jejím cílem je dle Bláhy zkumat vliv splečenskéh prstředí na vývj jedince. Na základě vyzkumanéh je jejím úklem navdit c nejpříznivější prstředí a dstraňvat nepříznivé 25 Srv. KLAPILOVÁ, S. Kapitly ze sciální pedaggiky. Olmuc: Univerzita Palackéh v Olmuci, 1999, s. 9. ISBN Srv. KLAPILOVÁ, S. Kapitly ze sciální pedaggiky. Olmuc: Univerzita Palackéh v Olmuci, 1999, s. 9. ISBN Srv. KRAUS, B.; POLÁČKOVÁ V. et al. Člvěk-prstředí-výchva. Brn: Paid, 2001, s. 9. ISBN

27 vlivy. Bláha pužil i samtný pjem sciální pedaggika. Ta by se měla pdle něj zabývat tím, k čemu vychvávat a stanvvat výchvné cíle. 28 Za celu dbu trvání první republiky u nás nelze najít výraznu sbnst či díl, které by reprezentval sciální pedaggiku tét dby. Lze puze připmenut práce něklika autrů, jejichž díla však nejsu tak úplně sciálně pedaggická. I přestže svu práci sami autři nepřiřazují k žádné vědecké disciplíně, sciální pedaggice jsu blízká. Uveďme si například F. Štampacha, jehž díl Dítě nad prpastí (1933) se týká ptulných, hlavně rmských dětí. Prblematiku etnických menšin na našem území (židvské, německé, rmské) se zabýval P. Pittr. Jeh zásluhu byl v r tevřen Milíčův dům pr děti žijící ve špatných sciálních pměrech. V bdbí mezi dvěma světvými válkami vystupval jak chránce dětí s výše uvedeným etnickým půvdem. Velmi významným dílem jsu Individuální základy sciální pedaggiky S. Velinskéh (1927). Velinský se zde pkuší vymezení bru a snaží se stanvit úkly, kterými by se sciální pedaggika měla zabývat. Cílem sciální pedaggiky je zjišťvat činitele, kteří mají vliv na rzvj člvěka ve splečnsti a nalézt všechny mžné faktry, které mhu půsbit na chvání jedince a přispívat tím k sciální rvnváze. Jeh pjetí sciální pedaggiky splývá s pjetím pedaggiky jak celku. 29 Zásadní negativní událstí pr sciální pedaggiku byl prhlášení scilgie za buržazní pavědu p r v bdbí p druhé světvé válce. Jelikž se pd tlakem tehdejšíh splečensk-plitickéh režimu jevila celá pedaggika jak sciální, nebyl třeba žádnéh speciálníh bru. Sciální pedaggika zažila útlum a na čas zmizela, prtže vláda kmunistické strany naivně předpkládala, že sciální prblémy vymizí. Sciální prblémy nezmizely, puze nebyly ficiálně přiznávány. Obrat nastal teprve v plvině 60. let. V České republice nastal svbdnější bdbí pr rzvj rzmanitých splečenských disciplín. Na česku sciální pedaggiku měl vliv díl plskéh autra R. Wrnczynskéh. Na našem území existval v té dbě jen velmi mál prací z blasti sciální pedaggiky a tt díl nám přinesl teretické bhacení zejména v blasti vlivu prstředí na výchvu. Začal panvat názr, že sciální pedaggika může pmáhat kmpenzací negativních vlivů ve škle, v rdině 28 Srv. KRAUS, B. Základy sciální pedaggiky. 1. vyd. Praha: Prtál, 2008, s. 15. ISBN Srv. KRAUS, B. Základy sciální pedaggiky. 1. vyd. Praha: Prtál, 2008, s ISBN

28 i ve vlném čase. V rce 1967 hvří sciální pedaggice ve svém díle Úvd d scilgie výchvy K. Galla. 30 Hlavními průkpníky sciální pedaggiky před r u nás byli O. Baláž a M. Přadka. Za veškeré výsledky výchvy byla v té dbě zdpvědná škla. Tit autři však prsazvali tezi, že významným činitelem při utváření činnsti je prstředí, které čast převyšuje vliv záměrnéh výchvnéh půsbení. Sciální pedaggika má tedy studvat druhy pdnětů a způsb jejich uvlňvání v různých typech prstředí. Jejím cílem není zabývat se sciální prací, péčí či pmcí. Byly uskutečňvány různé výzkumy v blasti rdinnéh, lkálníh a vrstevnickéh prstředí, díky nimž se dhalvaly mnhé výchvné prblémy. Výsledky těcht výzkumů však byly vlivňvány a čast záměrně zkreslvány ttalitním režimem. Dá se říci, že sciální pedaggika d r stagnuje Sciální pedaggika u nás p r P převratu v r nastal mnh splečenských změn a s nimi dluh čekávaný zlm pr česku sciální pedaggiku. Pjem sciální pedaggika se začíná sklňvat v různých významech. V r vydává O. Baláž svu práci Sciálna pedaggika - prblémy a perspektivy, kde vymezuje sciální pedaggiku jak speciální pedaggicku disciplínu. Termín sciální pedaggika se tedy bjevuje jak pedaggická disciplína zaměřující se na výchvný prces a blasti výchvy zaměřené především na vliv prstředí a vlný čas mim vyučvání. Dále se tent termín uvádí ve smyslu metdlgickém. Sciální pedaggika se zavádí jak studijní br, který je mžné studvat nejprve na vyšších dbrných šklách a pzději i na rzličných fakultách vyských škl. Sciální pedaggika je také vyučvacím předmětem. 32 Prevluční vývj sciální pedaggiky byl velmi chatický. Stejně tak nebyl pevně stanven bsah tht studijníh bru či vyučvacíh předmětu, a tak se studium na jedntlivých šklách lišil. Jak je zřejmé z první kapitly, jisté rzdíly tu jsu patrné neustále. Pr sciální pedaggiku p revluci měl velký význam vznik Sdružení pr sciální pedaggiku a sciální prevenci. Od r začal tt uskupení vydávat splečně s dalšími dbrnými splky časpis Éthum nebli Bulletin pr sciální pedaggiku. Vedením byl pvěřen jeden z jeh zakladatelů P. Klíma, který viděl prstr pr buducí rzvj sciální 30 Srv. PŘADKA, M., KNOTOVÁ, D. a FALTÝSKOVÁ, J. Kapitly ze sciální pedaggiky. 2. vyd. Brn: Masarykva univerzita, 2004, s ISBN Srv. KLAPILOVÁ, S. Kapitly ze sciální pedaggiky. Olmuc: Univerzita Palackéh v Olmuci, 1999, s. 11. ISBN Srv. KRAUS, B. Základy sciální pedaggiky. 1. vyd. Praha: Prtál, 2008, s ISBN

29 pedaggiky v sciální prevenci. Sciální pedaggika by se měla pdle něj zaměřit na pmc při vytváření způsbu živta jedinců. Hlavním cílem sciální pedaggiky je individuálně pmci jedntlivcům při prcesu scializace a enkulturace. 33 Jedním z prvních učebních materiálů pr br sciální pedaggiky byl díl M. Hradečné s názvem Vybrané prblémy sciální pedaggiky (1995), které sepsala splečně s klektivem dalších dbrných autrů. Jak skripta pr studenty bru sciální pedaggika měl služit rvněž díl Z. Bakšvé, které nese stejný název jak samtný br. Za zmínění stjí nepchybně také práce S. Klapilvé. Z jejíh díla Kapitly ze sciální pedaggiky, které byl pprvé vydané v rce 1996, je ddnes hjně čerpán. 34 V tét knize se autrka snaží systematický přístup k sciální pedaggice, seznamuje čtenáře se základní terminlgií spjenu s brem, zabývá se histrickými výchdisky a v nepslední řadě se také věnuje prblematice prstředí a jeh vlivu na výchvu. V tmt díle je bsažena kapitla věnující se vztahu sciální pedaggiky a sciální práce. 3. Pjetí sciální pedaggiky Jak již vyplynul z předchzí kapitly, vývj sciální pedaggiky byl spletitý. Největší bdbí rzmachu sciální pedaggiky u nás nastal p rce Pjem sciální pedaggiky začal být sklňván ve všech mžných pádech, všem nedšl k jeh pevnému uktvení. Situace není jiná ani v zemích, kde má sciální pedaggika již dluh tradici a nepřetržitý vývj. Těmit zeměmi jsu například Německ, Švícarsk a Rakusk. 35 Obsah pjmu sciální pedaggika není ani v sučasnsti pjímán jedntně. V další pdkapitle jsem si dvlila přiblížit sciální pedaggiku z phledu něklika významných sbnstí zabývajících se tut disciplínu Vymezení sciální pedaggiky dle různých autrů Jak již byl řečen výše, názrem P. Klímy je, že sciální pedaggika představuje br zaměřující se na pmc při utváření způsbu živta jedinců. Jejím cílem je usnadňvat prces enkulturace a scializace. Mezi sciálně pedaggické úkly patří nalézat řešení, frmy a zdrje knfliktních interakcí mezi jedincem, případně skupinu, a většinvu splečnstí. 33 Srv. KRAUS, B. Základy sciální pedaggiky. 1. vyd. Praha: Prtál, 2008, s. 19. ISBN Srv. KRAUS, B. Základy sciální pedaggiky. Tamtéž. 35 Srv. KRAUS, B.; POLÁČKOVÁ V. et al. Člvěk-prstředí-výchva. Brn: Paid, 2001, s. 10. ISBN

30 Sciální pedaggika nalézá své půsbiště v prcesu výchvy, vzdělávání, rganizvání prstředí a řízení různých činnstí. 36 Další vědecku kapacitu v blasti sciální pedaggiky je M. Hradečná, které jsem se již také maličk zmínila v předchzí kapitle. M. Hradečná říká sciální pedaggice, že přesahuje dimenze mezené šklu. Prjevuje se v celistvsti šklní i mimšklní prblematiky, v kperaci i rzpruplnsti šklních a širších sciálních vlivů půsbících na jedince. Dále se pak prjevuje v pstavení jedince uvnitř sciálních skupin, a t nejen jak v pstavení jedince jak žáka, ale i jak člena různých sciálních skupin a splečnstí vůbec. Sciální pedaggika zahrnuje splečenské předpklady výchvných a vzdělávacích jevů a prcesů, pžadavky na ně, prgnózy a perspektivy sciální výchvy a vztahy, v nichž se realizuje. 37 Zajímavý je i následující phled na sciální pedaggiku d V. Pláčkvé. Dle V. Pláčkvé je sciální pedaggika multidisciplinární br. Rzvíjí a integruje d systému edukačníh, preventivníh a reedukačníh půsbení pznatky z věd člvěku a splečnsti. Sciální pedaggika zkumá vztahy mezi jedincem a prstředím a vyvíjí snahu jejich ptimalizaci. Zajímá se prpjenst bi-psych-sciálních jevů, které vlivňují sciální integraci a zvládání živtních situací člvěkem. 38 Z. Bakšvá ve svém díle Sciálna pedaggika značuje jak předmět sciální pedaggiky prstředí a jeh rganizaci výchvně hdntných pdnětů. Sciální pedaggika by měla přihlížet k individuálním ptřebám jedntlivců a snažit se kmpenzaci nevhdných vlivů v suladu se sciálně integrační pmcí. Jde individuální pmc jedinci při různých sciálních prblémech. Sciální pedaggika by měla půsbit všude tam, kde rdina a škla ztratily svji funkci Širší a užší pjetí sciální pedaggiky Různí autři přistupují k sciální pedaggice rzdílnými způsby. Jejich pjetí chápu sciální pedaggiku buď v užším, neb širším smyslu. Za nejširší pjetí je pvažván tvrzení, že celá pedaggika by vlastně měla být sciální. Zastáncem tht názru je např. J. 36 Srv. KLÍMA, P. Kncepce studijníh bru a vzdělávacíh prgramu sciální pedaggiky. Praha: PdF UK, 1993, s Srv. HRADEČNÁ, M. Vybrané prblémy sciální pedaggiky. Praha: Karlinum, 1998, s. 7. ISBN MÜLLEROVÁ, L., ed. a kl. Vybrané kapitly ze sciální pedaggiky. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2002, s. 14. ISBN Srv. BAKOŠOVÁ, Z. Sciálna pedaggika (vybrané prblémy). Bratislava: Univerzita Kmenskéh v Bratislavě, 1994, s. 13. ISBN

31 Haškvec. Širší pjetí zastává také P. Klíma, který se však snaží vymezit určitá specifika sciální pedaggiky. Buducí rzvj sciální pedaggiky vidí v primární prevenci. Další pměrně širké pjetí sciální pedaggiky lze naleznut v publikaci Člvěk-prstředívýchva d B. Krause, V. Pláčkvé a klektivu. O sciální pedaggice se zde hvří jak vědním bru transdisciplinární pvahy, který se zaměřuje především na úlhu prstředí ve výchvě. Sciální pedaggika se dle tét publikace zaměřuje na celu ppulaci, nikliv puze na ptenciálně deviantně jednající sby, sby hržené či jinak znevýhdněné. Sciální pedaggika by měla přispívat k suladu mezi ptřebami jedinců a pžadavky splečnsti. Tímt svým půsbením sciální pedaggika přispívá k ptimálnímu způsbu živta v dané dbě a za daných splečenských pdmínek. 40 Užší pjetí sciální pedaggiky nám nabízí jiná publikace, a t Pedaggický slvník. Jeh autři definují sciální pedaggiku jak knkrétní disciplínu, aplikvané dvětví pedaggiky, které se zabývá výchvným půsbením na rizikvé či sciálně znevýhdněné skupiny dětí i dspělých. Sciální pedaggika pdává pmcnu ruku rdinám s prblémvými dětmi, rizikvým skupinám mládeže (např. hrženým závislstí na návykvých látkách), jedincům prpuštěným z vazby apd. Sciální pedaggiku úzce vymezuje rvněž Slvník sciální práce. Sciální pedaggika je dle něj dbrnu disciplínu, která se zabývá zkumáním sciálních činitelů hržujících vývj jedince. Sciální pedaggika vyvíjí a uplatňuje pstupy, prstřednictvím nichž vyvažuje nepříznivé půsbení těcht nežáducích činitelů. Mezi autry, kteří se klní spíše k užšímu pjetí lze řadit například Z. Muchu a S. Klapilvu. Z. Mucha spjuje bsah sciální pedaggiky s ústavní výchvu a náhradní rdinnu péčí. Pr S. Klapilvu je sciální pedaggika především terií živtní pmci hržené mládeži Dimenze sciální pedaggiky Obsah sciální pedaggiky je spjen s existencí dvu dimenzí. První z nich je dimenze sciální. Je utvářena sciálním rámcem, splečenskými pdmínkami a aktuální situací v knkrétní dané splečnsti. Splečnst (stát) mnhdy vytváří určité pdmínky a klnsti, kterými kmplikuje či znesnadňuje scializaci určitým typům jedinců neb i celým skupinám 40 Srv. KRAUS, B. Základy sciální pedaggiky. 1. vyd. Praha: Prtál, 2008, s. 43. ISBN Srv. KRAUS, B. Základy sciální pedaggiky. 1. vyd. Praha: Prtál, 2008, s. 44. ISBN

32 či sciálním vrstvám. Ve splečnsti pak dchází k rzprům. Sciální pedaggika se snaží s těmit pdmínkami a rzpry pracvat. Hledá výchdiska a řešení pr ptimální vývj sbnsti jedince. Při své činnsti musí reagvat na změny v neustále měnícím se prstředí, ve kterém prbíhá výchvný prces. V pslední dbě je tat dimenze pznamenána prcesy technizace, autmatizace, rzvje kmunikačních technlgií, glbalizace apd. Druhu dimenzí je dimenze pedaggická. Snaží se prsazvat a realizvat splečenské nárky, žáducí cíle, pžadavky, jak minimalizvat rzpry v daných pdmínkách. Při svém půsbení využívá pedaggických prstředků. Sciální pedaggika vstupuje tam, kde běžné výchvné pstupy selhávají. Pkud přistupíme k prpjení bu těcht dimenzí, pak djdeme k tmu, že sciální pedaggika ptimalizuje a usměrňuje živtní situace a prcesy a t s přihlédnutím k vnitřnímu ptenciálu jedince a jeh individualitě. Pvěstnu červenu nití celéh bru je rzvj sciální kreativity a aktivizace sil každéh vychvávanéh jedince. Náplní práce sciální pedaggiky je také rzvíjení jeh živtníh způsbu ve smyslu kultivace, estetizace a ptimalizace s hledem na individuální předpklady jedince a minimalizvat ny rzpry mezi jedincem a splečnstí Úkly sciální pedaggiky Jedním z hlavních úklů sciální pedaggiky je pdle Klapilvé analýza prstředí, zejména pak th sciálníh. Sciální pedaggika ppisuje, analyzuje a třídí prstředí, které bklpuje člvěka. Sciální pedaggika pčítá s tím, že prstředí je prměnlivé, a prt mezi její základní vlastnsti patří flexibilita. Mezi další úkly sciální pedaggiky se řadí rzhdně prevence a také terapie. Snaží se přijít na t, jak pmci v adaptaci na mnhdy nárčné živtní pdmínky jedincům i celým skupinám, které lze značit jak rizikvé. Důležitu službu je pradenská činnst, která je sučástí prevence, ale může být také terapií. Sciální pedaggika klade důraz na prevenci tzv. sciálních deviací a předvídání reakcí na měnící se živtní pdmínky. 43 Knkrétní prblémy, které by měl tent br řešit lze spatřvat ve vlastní výchvné činnsti, kde je sciální pedaggika spjená především s vlivňváním vlnéh času dětí, mládeže i 42 Srv. KRAUS, B.; POLÁČKOVÁ V. et al. Člvěk-prstředí-výchva. Brn: Paid, 2001, s. 24. ISBN Srv. KLAPILOVÁ, S. Kapitly ze sciální pedaggiky. Olmuc: Univerzita Palackéh v Olmuci, 1999, s ISBN

33 dspělých jedinců. Sciální pedaggika nalézá své uplatnění také v sciálně výchvné práci v různých typech výchvných zařízení, aktuálně se hvří sciální pedaggice také ve spjení se šklami. Sciální pedaggika vyknává reedukační a rescializační činnst, a t včetně penitenciární a pstpenitenciární péče. T znamená, že klienty sciálně pedaggické péče jsu také sby, které jsu ve výknu trestu ve vězení, či byli z výknu trestu prpuštěni. Jak již byl výše řečen, jedním z úklů sciální pedaggiky je pskytvání pradenské činnsti. S tut činnstí je spjena také činnst depistážní. Sciální pedaggika vědmě a cíleně vyhledává sby se speciálními ptřebami neb žijící ve specificky rizikvých pdmínkách a těmt sbám se snaží pskytnut c nejefektivnější pmc. V suvislsti s vlným časem vyknává sciální pedaggika vlnčasvý management a rganizuje vlnčasvé aktivity. Ty mhu prbíhat například v rámci různých kurzů, tábrů apd. Nedílnu sučástí každéh bru je vědeckvýzkumná činnst. Prbíhá v rámci rezrtních institucí, vyských škl i různých bčanských sdružení. Pr br sciální pedaggiky je stále třeba stanvit vzdělávací standardy a vymezit standardy prfese ve splupráci s nejčastějšími zaměstnavateli abslventů bru sciální pedaggika. Důležitá je také splupráce s tuzemskými i mezinárdními asciacemi, s níž je spjená mbilita studentů v rámci Evrpské unie a jejich případné pzdější mezinárdní uplatnění Metdy sciální pedaggiky Jak každý br, má i sciální pedaggika vymezeny základní metdy své práce. Před pužitím jakékliv metdy je nevyhnutelné prvést sběr údajů, infrmací, diagnstiku prblému a ptm teprve vybrat metdu činnsti pmcnéh zásahu. S následujícími metdami lze pracvat individuálně s jednu sbu, skupinu i splečenstvím. Každá metda se však nehdí pr každu činnst. Je třeba pracvat s metdami rzumně s přihlédnutím ke knkrétnímu případu. a) Metda kmpenzace nevhdných pdnětů: 44 Srv. KRAUS, B. Základy sciální pedaggiky. 1. vyd. Praha: Prtál, 2008, s ISBN

34 Tat metda je vhdná pr individuální i skupinvu práci. Jedná se náhradu chybějících pdnětů v určitém prstředí, jenž narušují integritu sbnsti klienta. Kmpenzace nedstatečných pdnětů prbíhá nabídku různých alternativ. b) Metda psílení vlastních kmpetencí: Zde jde rzbr živtníh stylu jedince, který suvisí s jeh hdntvu rientací. Zjišťujeme naklik je splutvůrcem svéh vlastníh živta, případně zdali s ním někd manipuluje a jak mc. Snažíme se pdpřit v jedinci uvědmění si vlastních práv, schpnstí, svbdy rzhdvání. c) Metda nabídky pdnětů vyplívajících z individuálních ptřeb: Člvěk, který se citne v živtní situaci, kdy ptřebuje pmc, neví, že se d ní dstal následkem svých frustrací. Například rdiče čast d svých dětí vkládají své vlastní sny a tužby, které se jim sbně nepdařil splnit a přejí si, aby dítě kráčel v těcht šlépějích a tedy si splnili své tužby skrz svéh ptmka. Myslí si, že dítěti dávají t nejlepší, ale neuvědmují si, že zcela ignrují jeh vlastní cíle. d) Metda plánvání pzitivní perspektivy: Mmentální krizvá situace, d které se klient dstal, je pr něj jistě velmi nepříjemná. Pciťvaný prblém málkterý klient vnímá jak dčasný. Sciální pedagg by mu měl dát mžnst nahlédnut i na jiné mžnsti perspektivy jeh buducíh živta. Klient se vždy může svbdně rzhdnut. Dbré je, pkud se s některým pzitivním mtivem zttžní a dkáže tak změnit pstj ke svému živtu. e) Metda pdpry rientvané na seberealizaci: Neuspkjení seberealizačních ptřeb vede k frustracím. Seberealizace vede člvěka ke vnitřní spkjensti. Člvěk si tímt ptvrzuje svji identitu a autnmii. Sciální pedagg může klientvi nabídnut různé mžnsti seberealizace. f) Výchvné a sciální pradenství: Předmětem výchvnéh a sciálníh pradenství jsu výchvné a sciální situace a vztahy mezi těmit situacemi, které vyžadují sciálně pedaggický zásah. Zásadu je respektvat pdstatu psychlgickéh pradenství, jehž cílem je, aby člvěk sám pchpil, c má změnit. g) Preventivní metdy: Prevenci dělíme na primární, sekundární a terciární. Při primární prevenci se snažíme zabránit či snížit pravděpdbnst vzniku prblému. Předcházíme sciálně patlgickým a deviantním jevům. Vyknávat primární prevenci lze pmcí světy, vzdělávání, nabídky smysluplnéh trávení vlnéh času apd. 32

35 Při sekundární prevenci již pracujeme se skupinami, které by se mhly jevit jak rizikvé. Těmit skupinami mhu být např. pracvně expnvané rdiny, specifické skupiny byvatel se zvláštním živtním stylem apd. Terciární prevence spčívá v přímé činnsti s sbami, které již byly nežáducími jevy pznamenány. Jedná se hlavně terénní práci. h) Knzultační aktivity: Pskytujeme dbrné infrmace dbrníkům jiných prfesí (právníci, psychlgvé, sciální pracvníci). Knzultace jsu též určeny pr rdiče, děti a mládež. i) Supervize: Supervize v překladu znamená dhled či dzr. Jedná se ptřebnu zpětnu vazbu. Tu může pskytnut např. jiný dbrník. j) Intervence: Jedná se patření, dbrný zásah, jehž cílem je zabránit dalšímu prhlubení prblému Pstavení sciální pedaggiky v rámci jiných disciplín a ve struktuře samtné pedaggiky Sciální pedaggika je vědním brem transdisciplinární a výrazně integrující. V praxi rzvíjí teretické pznatky z blasti pedaggických, splečenských a dalších vědních disciplín. Její vazbu na další vědecké bry se budeme zabývat následvně. V první řadě se jedná vazbu na scilgii, se kteru je vznik sciální pedaggiky úzce spjen. Scilgie pskytuje sciální pedaggice širké pznání fungvání splečnsti, její struktuře a prcesech v ní prbíhajících. Nejblíže má k sciální pedaggice scilgie výchvy. Blízká je i scilgie města a venkva, scilgie rdiny, scilgie dětí a mládeže, scilgie živtníh způsbu neb sciální patlgie. Další disciplínu, která má se sciální pedaggiku těsné vazby, je pchpitelně psychlgie. Předpkladem pr efektivní sciálně pedaggicku práci je pchpení sbnsti jedince, na nějž chceme půsbit. Sledujeme chvání jedince, jeh pržívání a vztahy k statním. Nejbližší psychlgicku disciplínu je sciální psychlgie. Dále ptm sciální pedaggika využívá pznatky z psychlgické diagnstiky, pradenství a frenzní (sudní) psychlgie. 45 Srv. BAKOŠOVÁ, Z. Sciálna pedaggika ak živtná pmc. Bratislava: Univerzita Kmenskéh, 2008, s ISBN

36 K dknalému pznání sbnsti jedince je třeba mít také znalsti z bilgie člvěka. Člvěk je d jisté míry vlivňván svu genetiku. Je tedy třeba čerpat ze základních znalstí genetice. Pr pchpení bilgických aspektů výchvy jsu důležité některé medicínské disciplíny. Sciální pedaggika využívá pznatky z neurlgie, psychiatrie, geriatrie a také ze sciálníh lékařství. V učebních plánech bru sciální pedaggika na mnha šklách byla uvedena antrplgie. Pr sciální pedaggiku je nejdůležitější kulturní a sciální antrplgie. Razí kmplexní přístup k člvěku. Je jedním ze základních výchdisek pr mderní sciální pedaggiku a t v suvislsti se základní charakteristiku člvěka. Zabývá se jeh zasazením a existencí v knkrétním čase a prstru. Splečnst začíná vykazvat znaky multikulturnsti, a bude tedy ptřeba stále více multikulturní výchva jedinců, kteří v multikulturní splečnsti žijí, nejlépe dkud zatím vyrůstají. Antrplgie zprstředkvává hlubší przumění a tím i tleranci lidí z různých kntinentů, zemí, kultur a sciálních skupin. Pr sciálníh pedagga je pdstatné mít také základy filzfie s návaznstí především na etiku, filzfii výchvy a kultury. Filzfie pskytuje dpvědi na becné tázky vztahů člvěka k přírdě, k druhým lidem, ke splečnsti i k sbě samému. Pr sciální pedaggiku jsu žáducí například hdnty dbra, spravedlnsti, důvěry, tlerance, zdpvědnsti atd. Jak pr téměř každý br, je i pr sciální pedaggiku důležitá eknmie. Eknmie studuje zdrje a způsby hmtných statků a pznatky získávání prstředků pr sciálně-výchvně vzdělávací plitiku a pmc. Z hlediska realizace sciálně výchvnéh půsbení zde jde spíše sféru neziskvu. Plitlgie je pr tent br důležitá prt, aby mhl reagvat na glbální plitiku nebli na celkvý plitický vývj ve světě. Sciální pedaggika musí pružně reagvat na plitický vývj ve vlastní zemi, chápat plitické systémy, způsby řízení splečnsti a úlhy státu v sciální a výchvně-vzdělávací blasti. Sciální pedaggika musí dbát také na práv a právní disciplíny. Především se setkává s právem bčanským, rdinným, trestním a pracvním. Každý sciální pedagg musí mít znalsti nrmách týkajících se sciálně výchvné práce. Další dimenzi může dát sciální pedaggice telgie. Sciální pedaggům pmůže prhlubit duchvní živt, hdntvu rientaci a etický kdex. Sciální pedagg může při své práci využít také své znalsti z blasti prblematiky sekt a nvých telgických směrů. 34

37 Pzrnst sciální pedaggiky se v pslední dbě stáčí také k eklgii. Otázky spjené s pstavením a půsbením člvěka v řádu přírdy se stávají velmi naléhavými. Eklgii je tedy třeba věnvat pzrnst i z hlediska sciálně výchvné činnsti. 46 Nyní se budeme chvíli věnvat pstavení sciální pedaggiky ve struktuře samtné pedaggiky a pedaggických věd. Vedle becné pedaggiky, jejích dějin a metdlgických základů má sciální pedaggika velmi blízk k terii výchvy, předšklní pedaggice a pedaggické diagnstice. V pslední dbě se hdně hvří tm, že naše ppulace stárne. Stupá tedy význam sciálně pedaggické práce s lidmi v pstprduktivním věku. Tímt se prpjuje a byl psílen vztah sciální pedaggiky a andraggiky, případně gerntaggiky. Se sciální pedaggiku také velmi těsně suvisí a d určité míry se i prlíná pedaggika vlnéh času. 47 Velmi specifický vztah se rýsuje mezi sciální a speciální pedaggiku. Tím, že se v sučasné dbě stává čím dál větším trendem integrace pstižených sb d živta většinvé splečnsti, vyvstává celá řada prblémů sciálně pedaggickéh rázu jak na straně člvěka s pstižením, tak u celé skupiny, d které je snaha jedince integrvat. Sučástí speciální pedaggiky je etpedie. Mnzí dbrníci pvažují stále za rzumnější, aby tat blast náležela spíše k sciální pedaggice Sciální pedaggika a sciální práce Sciální práce je brem, jenž má v sučasné dbě k sciální pedaggice asi nejblíže. Značný rzvj sciální práce byl na našem území zaznamenán v pdbném časvém úseku, jak je tmu u sciální pedaggiky. Na pčátku se hdně diskutval tm, jestli se vůbec jedná vědní disciplínu. Sciální práce je rzhdně samstatnu integrvanu disciplínu. Má svá samstatná pracviště na vyských šklách apd. V zahraničí má sciální práce za sebu mnhem rzsáhlejší a dluhdbější vývj. Lze ji širce definvat jak br zabývající se činnstmi, kterými předcházíme neb jimi upravujeme prblémy jedinců a skupin. Tyt prblémy vznikají z knfliktů ptřeb jedince a splečenských institucí. Záměrem sciální práce je zlepšení kvality živta jedinců, skupin i celé splečnsti. Sciální práce realizuje 46 Srv. KRAUS, B. Základy sciální pedaggiky. 1. vyd. Praha: Prtál, 2008, s ISBN Srv. KRAUS, B.; POLÁČKOVÁ V. et al. Člvěk-prstředí-výchva. Brn: Paid, 2001, s. 31. ISBN Srv. KRAUS, B. Základy sciální pedaggiky. 1. vyd. Praha: Prtál, 2008, s ISBN

38 v praxi sciální plitiku. Názrem některých dbrníků je, že sciální pedaggika je jakusi tereticku pru pr sciální práci a bývá tedy chápána jak akademičtější. Vztah sciální pedaggiky a sciální práce je v různých zemích pjímán jinak. Ondrejkvič udává, že celkvě se bjevují tři mžné phledy na vztah bu disciplín. Prvním přístupem je praktické zttžnění bu disciplín. Tent přístup je běžný v německy mluvících zemích. Druhým přístupem je anglsaský mdel, který je typický pr anglicky mluvící země a je jím zřetelná diferenciace, pkud se všem sciální pedaggice vůbec mluví. Třetí přístup představuje jistu integraci při zachvání určité svébytnsti bu disciplín. Tent přístup je realizván na Slvensku a v Plsku. U nás se přikláníme spíše k anglsaskému mdelu. V Německu a zemích západní Evrpy se čast pužívá nějaký pjem, v němž jsu bsaženy bě disciplíny. Užívá se pjmů jak například sciální studia či sciální záležitsti. Obě disciplíny mají v pdstatě stejné funkce, hmgenní dbrné paradigma, ale i přest má každá svu vlastní autnmii. Ta se bjevuje například při phledu na jejich půsbení a bjekt jejich zájmu. Sciální pedaggika se u nás zaměřuje vedle práce se specifickými skupinami v zásadě na celu ppulaci. Sciální práce se zaměřuje puze na rizikvé, hržené, pmc ptřebující skupiny. V praxi se všem tyt dvě disciplíny velmi čast střetávají Prfese sciálníh pedagga Tématem prfese sciálníh pedagga a jeh rientací se zabývá mnh autrů. Každý z autrů vidí funkci sciálníh pedagga trchu jinak. Shdují se však na tm, že jeh funkce spčívá v praktické sciálně výchvné, vzdělávací, pradenské či preventivní činnsti. Hrncvá spjuje tut činnst s prevencí kriminality. Bakšvá ji spjuje se šklským rezrtem, rezrtem práce, sciálních věcí a rdiny, rezrtem vnitra, spravedlnsti i zdravtnictví. Gregrvá hvří sciálním pedaggvi v suvislsti s pregraduální přípravu vyskšklsky vzdělanéh dbrníka na sciální tázky. Kraus chápe sciálníh pedagga jak dbrníka vybavenéh tereticky, prakticky i kncepčně na výchvné půsbení všude tam, kde přispívá frmvání zdravéh způsbu živta a především tam, kde prstředí půsbí destruktivním neb nekreativním způsbem na uspkjvání ptřeb jedntlivců i celých skupin. 49 Srv. KRAUS, B.; POLÁČKOVÁ V. et al. Člvěk-prstředí-výchva. Brn: Paid, 2001, s ISBN

39 Bakšvá splečně s dalšími autry uveřejnila definici sciálníh pedagga, která pchází z knference Sciální pedagg, která se knala v rce 2004 v Bratislavě. Tat definice zní: Sciální pedagg je dbrník, který je tereticky i prakticky připraven ve vyskšklském - magisterském studiu bru pedaggika, filzfickéh, pedaggickéh či sciálníh zaměření (předtím ve specializaci, zaměření sciální pedaggika) na sciálně výchvnu činnst. Je dbrníkem, jehž všebecné kmpetence spčívají v pmci a pdpře dětem, mládeži i dspělým (sciální andraggika, geraggika) v situacích vyrvnávání deficitu scializace a hledání mžnsti zlepšení kvality živta prstřednictvím výchvy, vzdělání a pradenství. 50 Hlavní funkce sciálníh pedagga lze charakterizvat dvěma blastmi, jimiž jsu činnsti integrační a činnsti rzvjvé. Pkud jde funkci integrační, pak se tyt činnsti týkají sb ptřebujících dbrnu pmc a pdpru v krizvých situacích, v psychickém, sciálním či psychsciálním hržení. Ve funkci rzvje nejde žádné specifické situace, ale zajištění a pdpru žáducíh rzvje sbnsti. V pdstatě se jedná prevenci. 51 Jak je tmu u každéh pvlání, i pr vyknávání práce sciálníh pedagga je třeba vlastnit patřičné kmpetence. Každý sciální pedagg by měl mít ptřebné vědmsti širšíh splečensk-vědníh základu, t znamená znalsti z blasti filzfie, scilgie, psychlgie, pedaggiky, sciální plitiky, práce a práva. Ptm také základní znalsti z bimedicínské blasti (bilgie člvěka, smatlgie, zdraví a nemc). Jeh vědmstní výbava musí bsahvat speciální pznatky (sciální pedaggika, pedaggika vlnéh času, metdy sciálně výchvné práce, terie kmunikace, rganizace a řízení výchvy ve vlném čase). Sciální pedagg také při své praxi využije znalsti z blasti managementu, persnalistiky, případně terie některé zájmvé blasti. Mezi ptřebné dvednsti spadá vedení dkumentace, diagnstika prstředí a sb, využívání metd sciálně pedaggické prevence a terapie, dvednsti asertivníh řešení prblémů, umění efektivní sciální kmunikace, dvednst kreativní tvrby prjektů a dvednsti v určitých zájmvých blastech. Prfesi sciálníh pedagga nemůže vyknávat úplně každý jedinec. Výkn tht pvlání si vyžaduje určité pžadavky na vlastnsti sbnsti člvěka, tzn. jeh fyzické a psychické předpklady. Sciální pedagg by měl být vyrvnaný, emcinálně stabilní, trpělivý, 50 Bakšvá, Z. Sciálna pedaggika ak živtná pmc. Bratislava: Univerzita Kmenskéh, 2008, s ISBN Srv. KRAUS, B.; POLÁČKOVÁ, V. et al. Člvěk-prstředí-výchva. Brn: Paid, 2001, s. 34. ISBN

40 kreativní, asertivní, aktivní, vnímavý (empatie) a ddržvat jistá pravidla mrálky a sebekntrly. 52 Při výknu tét prfese se pstupně vytváří vztah vychvatele s vychvávaným. Výchva nemůže mít úspěch, pkud vychvatel nepřijme vychvávanéh takvéh, jakým je. Jde všem velmi nárčný úkl. Na základě nezdravéh a prfesinálně defrmvanéh přístupu rzlišujeme tyt čtyři typy přístupů: A. Velmi přísný pracvník, který své svěřence vnímá negativně jak zlé bytsti. Svěřené sby kamžitě trestá, v hdncení je přísný a nesmluvavý. B. Opakem tht typu je pracvník, který je až příliš shvívavý. Svým svěřencům pskytuje naprstu vlnst a svbdu, kteru většinu zneužívají. C. Lhstejný typ pracvníka bere svu práci puze jak rutinu. Je nezúčastněný a své svěřence bere puze jak materiál, se kterým musí něc udělat. D. Pracvník- pedant vyžaduje p vychvávaných až nesmyslně detailní plnění úklů. Neustále mralizuje a mentruje. Abslventi bru sciální pedaggika se uplatňují v rezrtech šklství, mládeže a tělvýchvy, spravedlnsti, práce a sciálních věcí, vnitra a v blasti církevních, splečenských a neziskvých rganizací. V rámci prvníh z rezrtů, rezrt šklství, mládeže a tělvýchvy, abslventi nalézají uplatnění ve šklních klubech, družinách, dmvech mládeže, dětských dmvech, DDM a střediscích vlnéh času, institucích výchvnéh pradenství (zde se v pslední dbě hdně mluví mžnsti využití sciálníh pedagga jak výchvnéh pradce na šklách). Dále může získat pracvní míst v blasti sciálně výchvné a světvé činnsti či jak pracvník preventivní výchvné péče (krdinátr prevence, metdik prevence, krizvá centra). Sciálníh pedagga lze naleznut také v nápravných zařízeních, věznicích a v institutu mediačníh a prbačníh pracvníka. V rámci rezrtu práce a sciálních věcí pracují abslventi jak sciální asistenti, sciální kurátři pr mládež a jak pracvníci ústavů sciální péče a institucí sciálně výchvné péče seniry. Rezrt vnitra pskytuje abslventům uplatnění v utečeneckých tábrech, krskvé službě či kriminální prevenci. V nepslední řadě se stávají častými zaměstnavateli abslventů 52 Srv. KRAUS, B.; POLÁČKOVÁ V. et al. Člvěk-prstředí-výchva. Brn: Paid, 2001, s ISBN

41 církevní, splečenské a neziskvé rganizace. Knkrétněji jde instituce péče mládež, různé nadace, humanitární a charitativní instituce, střediska křesťanské pmci apd Srv. KRAUS, B. Základy sciální pedaggiky. 1. vyd. Praha: Prtál, 2008, s ISBN

42 EMPIRICKÁ ČÁST 4. Výzkumné šetření 4.1. Cíle výzkumu Jak hlavní cíl méh výzkumu byl stanven pstihnut a sdělit, jaká stanviska vůči svému bru zaujímají studenti sciální pedaggiky na různých vyských šklách. Výzkumné šetření na jedntlivých vyských šklách by mhl pdhalit, jaká čekávání d studia tht bru studenti mají. Dále pak za jakým cílem br studují a jakým směrem by se dle jejich názru měl studijní br na vyských šklách ubírat. Zkumala jsem také, jak studenti hdntí smysl svéh studia, jaký mají názr na rzvj sbnstních dvednstí a zda je jejich plánem se v sciální pedaggice p abslvvání bru dále vzdělávat. Nedílnu sučástí výzkumu byl také zjistit, zda splu suvisí zaměření bru, kterému se studenti věnvali před nástupem d bakalářskéh studia sciální pedaggiky a vlba pr studium sciální pedaggiky Výběrvý subr, výzkumná metda a sběr dat Pr své výzkumné šetření jsem zvlila tři vyské škly, které jsu nejblíže místu méh bydliště. Výzkum prbíhal na třech fakultách, které pskytují prezenční bakalářské studium bru Sciální pedaggika. Knkrétně jde Cyrilmetdějsku telgicku fakultu při Univerzitě Palackéh v Olmuci, Fakultu humanitních studií při Univerzitě Tmáše Bati ve Zlíně a Pedaggicku fakultu Ostravské univerzity v Ostravě. Za předpkladu, že každá z výše uvedených fakult vyských škl přijme každý rk k prezenčnímu bakalářskému studiu Sciální pedaggiky 50 studentů a ti studia v průběhu nezanechají, dal by se říci, že celkvý subr tvří ptencinálně zhruba 450 studentů. 178 z nich se rzhdl být účastníky méh výzkumu a tvří tak výběrvý subr nebli výzkumný vzrek. Těmt účastníkům se říká respndenti. Tři z nich jsem všem musela z výzkumu vylučit, prtže u nich nebyla splněna pdmínka prezenčníh bakalářskéh studia. Celkvý pčet respndentů, se kterým jsem pracvala, je tedy 175, cž je přibližně 98% z celku. Pr výběrvý subr byl pužit záměrný výběr. V tmt případě se jedná 40

43 nejspíše tzv. anketní výběr. Respndenti se pr účast ve výzkumném šetření rzhdli sami na základě svéh vlastníh rzhdnutí. 54 Jak výzkumná metda byl zvlen dtazník. V kvantitativním výzkumu jde velmi frekventvanu výzkumnu metdu. V některé literatuře se s tut metdu lze setkat také pd názvem anketa či anketní šetření. Odbrná veřejnst však většinu tyt dva pjmy dděluje. Anketa se liší dbrvlnstí účastníků. Respndenti se d šetření zapjují sami dbrvlně, kdežt u dtazníkvéh šetření jsu respndenti vybíráni pdle určitých kritérií. 55 Jedná se subr pečlivě předem zvlených a seřazených tázek, které se dtýkají určitéh tématu. Velmi časté pužívání metdy dtazníku v pedaggickém výzkumu je dán především zdánlivě jednduchu knstrukcí. Velkým kladem užití dtazníku je rychlst a eknmičnst při sběru dat d většíh mnžství respndentů. Data získaná dtazníkvým šetřením vždy vyžadují patrnst při interpretaci. 56 Mderní dba umžňuje šíření dtazníků v nline verzi. Jisté usnadnění při tvrbě a šíření dtazníků pskytuje dnes řada internetvých prtálů. V bdbí jednh měsíce, tj. d d , prbíhal dtazníkvé šetření k mé bakalářské práci právě tímt způsbem. Internetvý dkaz splečně s úvdním textem byl šířen mezi cílvé studenty prstřednictvím vé pšty a pmcí sciálních sítí. Při sestavvání dtazníků byl kladen důraz na individualitu každéh studenta. Prt byla u většiny tázek umžněna vlastní dpvěď pmcí plžky jiné. U tét plžky byl pnechán vlné textvé ple, d kteréh lze dplnit vlastní dpvěď. Takvým plžkám říkáme plzavřené a při jejich pužití se můžeme vyhnut nebezpečí, že bychm nebsáhli všechny mžné dpvědi a respndent si tak nemhl správně vybrat. 57 Celá knstrukce dtazníku je k dispzici pr nahlédnutí v přílhách. 54 Srv. CHRÁSKA, M. Metdy pedaggickéh výzkumu. Praha: Grada, 2007, s. 22. ISBN Srv. CHRÁSKA, M. Metdy pedaggickéh výzkumu. Praha: Grada, 2007, s ISBN Srv. CHRÁSKA, M. Metdy pedaggickéh výzkumu. Praha: Grada, 2007, s ISBN Srv. CHRÁSKA, M. Metdy pedaggickéh výzkumu. Praha: Grada, 2007, s ISBN

44 4.3. Vlastní výzkum, analýza a interpretace dat Otázka č. 1 Výzkumný vzrek respndentů vykazuje z hlediska phlaví značnu hmgenitu. Tent fakt však není způsben nevhdnstí výběru výzkumnéh vzrku, ale skutečným rzlžením mužů a žen v celkvém subru. Celkvým subrem jsu v tmt případě všichni studenti prezenčníh bakalářskéh studia z Cyrilmetdějské telgické fakulty Univerzity Palackéh v Olmuci, Fakulty humanitních studií Univerzity Tmáše Bati ve Zlíně a Pedaggické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Širce známu skutečnstí je, že br Sciální pedaggika studuje mnhem více žen než mužů. Ostatně tut skutečnst ptvrzuje i následují tabulka a graf (Tabulka č. 1 Phlaví respndentů; Graf č. 1 Phlaví respndentů). Z tabulky lze jasně vyčíst, že výzkumnéh šetření se zúčastnil 156 žen a 19 mužů. Prcentuální zastupení žen ve výzkumném vzrku je až 89%, kdežt muži jsu zastupeni puhými 11%. Phlaví respndentů byl zjišťván hned v první výzkumné tázce dtazníku. Phlaví Pčet ženy 156 muži 19 Celkem 175 Tabulka č. 1 - Phlaví respndentů 11% ženy muži 89% Graf č. 1 - Phlaví respndentů 42

45 Otázka č. 2 Výsledky hetergennějšíh charakteru lze najít u druhé výzkumné tázky. Zde byl zjišťván na jaké fakultě a vyské škle se respndenti vzdělávají. Nejvyšší pčet respndentů studuje Fakultu humanitních studií při Univerzitě Tmáše Bati ve Zlíně celkem 73 respndentů, cž je p zakruhlení na celá čísla asi 42% z celkvéh výzkumnéh vzrku. Sciální pedaggiku na Cyrilmetdějské telgické fakultě studuje 59 respndentů, tedy z tét fakulty pchází 34% respndentů z celkvéh výzkumnéh vzrku. 43 respndentů uvedl, že studuje Pedaggicku fakultu Ostravské univerzity v Ostravě. T je přibližně 24% z celkvéh výzkumnéh vzrku. Rzlžení respndentů na jedntlivých vyských šklách graficky zpracvává následující tabulka a graf. Název VŠ Pčet respndentů CMTF UP 59 FHS UTB 73 PdF OSU 43 Celkem 175 Tabulka č. 2 - Rzlžení respndentů na vyských šklách 24% 42% 34% CMTF UP FHS UTB PdF OSU Graf č. 2 - Rzlžení respndentů na vyských šklách Otázka č. 3 Výzkumná tázka č. 3 se zabývala rzlžením respndentů v rčnících. Jak ukazuje následující tabulka a graf (Tabulka č. 3 Rzlžení respndentů v rčnících; Graf č. 3 Rzlžení respndentů v rčnících), třetí rčník navštěvuje asi 50% z celkvéh pčtu dtazvaných, tj. 71 respndentů. Druhý rčník zastupuje 33%, tj. 48 respndentů. První rčník navštěvuje 17%, tj. 56 respndentů. 43

46 Pčet Rčník respndentů Celkem 175 Tabulka č. 3 Rzlžení respndentů v rčnících 50% 17% 33% Graf č. 3 Rzlžení respndentů v rčnících Otázka č. 4 Výzkumná tázka č. 4 rzpracvává, jak se respndenti, kteří v sučasné dbě studují sciální pedaggiku, studijním bru dzvěděli. Respndenti u tét tázky mhli zvlit libvlný pčet dpvědí. O existenci bru se ttiž mhli dvědět z více zdrjů najednu. O mžnsti studvat sciální pedaggiku se nejvyšší pčet respndentů (101) dzvěděl na internetu. Druhu nejvíce zastupenu kategrií je z katalgů brů univerzity (73 respndentů). V těsném závěsu (70 respndentů) je kategrie d kamarádů a známých. 46 respndentů se existenci nyní studvanéh bru dzvěděl na střední škle a 39 respndentů na veletrhu vyských škl. 2 respndenti se mžnsti studvat sciální pedaggiku dzvěděli na vyské či vyšší dbrné škle, kteru předtím studvali. Nejméně zastupenu je plžka jiné, 1 respndent, který dále uvedl, že se existenci studijníh bru Sciální pedaggika dzvěděl z denníh tisku. Způsb, jakým se respndenti dzvěděli existenci bru, dále rzpracvává následující graf. 44

47 na veletrhu vyských škl na internetu z katalgů brů univerzity d kamarádů, známých d rdičů na SŠ na VOŠ či VŠ Řady jiné Graf č. 4 Způsb, jakým se respndenti dzvěděli existenci bru Otázka č. 5 Úklem páté výzkumné tázky byl zjistit, jak vidí studenti svji buducnst p uknčení bakalářskéh studia. Jak vyplívá z tabulky (Tabulka č. 4 Předpkládaný buducí vývj studentů), nejvíce studentů (57) dává přednst navazujícímu magisterskému studiu sciální pedaggiky. Lze tedy předpkládat, že alespň část těcht studentů se bude nadále v sciální pedaggice prezenčně vzdělávat. 37 respndentů by raději zvlil kmbinvanu frmu vzdělávání a přitm nastupil d zaměstnání. 33 respndentů p uknčení bakalářskéh studia zatím další studium neplánuje a vlí nejlépe kamžitý nástup d zaměstnání. 23 respndentů by dal přednst studiu jinéh bru, ať již magisterskéh (16 respndentů) či bakalářskéh (7 respndentů). 8 respndentů by se nějaký čas p uknčení studia nejlépe věnval cestvání. Oblast jiné (15 respndentů) většinu pstihuje různé kmbinace těcht výše uvedených plžek. Ve 4 případech se v těcht dpvědích bjevuje mžný nástup na rdičvsku dvlenu. V 1 případě nehdlá respndent studium sciální pedaggiky dknčit, přechází na jiný br. 1 z respndentů vidí své vyhlídky na pracvním trhu velmi negativně a na tázku dpvídá tak, že se bude p uknčení studia nacházet delší dbu na úřadu práce. 1 respndent by rád ze sciální pedaggiky získal i dktrský titul. 2 respndenti nemají žádné plány d buducnsti a zatím vůbec netuší, čím by se chtěli zabývat. Prcentuální zastupení jedntlivých kategrií ve výzkumném vzrku lze nalézt v Grafu č. 5 Předpkládaný buducí vývj studentů. 45

48 Pčet respndentů navazující Mgr. studium 57 kmbinvané studium + zaměstnání 37 nástup d zaměstnání 33 studium jinéh bru 23 cestvání 8 zatím netuším 2 jiné 15 Tabulka č. 4 Předpkládaný buducí vývj studentů 1% 5% 9% 32% navazující Mgr. studium kmbinvané studium + zaměstnání nástup d zaměstnání 13% studium jinéh bru cestvání 19% zatím netuším 21% jiné Graf č. 5 Předpkládaný buducí vývj studentů Otázka č. 6 Cílem výzkumné tázky č. 6 byl zjistit, zda studenti bru Sciální pedaggika vnímají svůj br jak perspektivní. Perspektivita je v tmt smyslu brána jak pzitivní výhled d buducnsti. 58 Znamená t, že studenti mají pcit, že ve srvnání s statními bry není sciální pedaggika zanedbatelným brem. Jde tázku jisté splečenské prestiže sciálníh pedagga. Výsledky vypadají tm, že více než plvina respndentů (89; 51%) vnímá sciální pedaggiku jak dcela perspektivní br. 24 respndentů (14%) je přesvědčen tm, že sciální pedaggika je velmi perspektivním brem. 31 respndentů (18%) se nad tímt prblémem nikdy nezamýšlela a nemá na něj jasný názr. 23 respndentů (13%) tvrdí, 58 Srv. Definice perspektivita. In: Slvník cizích slv nline [nline] [cit ]. Dstupné z: 46

49 že sciální pedaggika není perspektivním brem. 8 respndentů (4%) prsazuje názr, že sciální pedaggika jednznačně perspektivním brem není. Otázku pak zůstává, prč tit respndenti sciální pedaggiku vůbec studují. Pčet respndentů Sciální pedaggika je velmi perspektivním brem. 24 Sciální pedaggika je dcela perspektivním brem. 89 Sciální pedaggika není perspektivním brem. 23 Sciální pedaggika jednznačně není perspektivním brem. 8 Ještě jsem se nad tím nikdy nezamýšlel(a). Nemám jasný názr. 31 Tabulka č. 5 Perspektivita bru pdle studentů 4% 13% 18% 14% 51% Sciální pedaggika je velmi perspektivním brem. Sciální pedaggika je dcela perspektivním brem. Sciální pedaggika není perspektivním brem. Sciální pedaggika jednznačně není perspektivním brem. Ještě jsem se nad tím nikdy nezamýšlel(a). Nemám jasný názr. Graf č. 6 - Perspektivita bru pdle studentů Otázka č. 7 Úklem sedmé tázky byl zjistit, jakým směrem by se dle studentů měla sciální pedaggika ubírat. Sučasně lze tut tázku zjistit, které blasti sciální pedaggiky dávají studenti přednst a kd pdle nich sciální pedagg vlastně je. Lze předpkládat, že v blasti, kteru daný respndent značil jak nejlepší, by se rád v buducnu pracvně uplatnil. Pkud je tedy nejvíce zastupená blast v suladu se sučasnými pžadavky trhu práce, mhly by 47

50 vzít tat přání studentů vyské škly na zřetel a zaměřit se více na vzdělávání studentů v tét blasti. Otázka zní: Která z následujících definic pdle Vás nejvíce vystihuje sciálníh pedagga? Následující výpvědi měli respndenti seřadit pdle své preference d 1 d 6, kde 1 = nejméně dpvídá mému názru, 6 = je pr mne nejlepší dpvědí. Čísl výrku výrk 1 výrk 2 výrk 3 výrk 4 výrk 5 výrk 6 Výrk Sciální pedagg by měl hlavně pmáhat lidem v kritických živtních situacích. Jde hlavně pradenství. Sciální pedagg by se měl nejvíce zabývat vlným časem dětí, mládeže a dspělých. Sciální pedagg by se měl především zabývat prevencí sciálně patlgických jevů. Sciální pedagg je především terénním pracvníkem. Sciální pedagg je vlastně prfesí ttžnu s učitelstvím. Sciální pedagg je vlastně prfesí ttžnu s vychvatelstvím. Tabulka č. 6 Kd je sciální pedagg část 1 Čísl výrku Průměrné přadí Skutečné přadí výrk 1 3,971 3 výrk 2 4,131 2 výrk 3 4,531 1 výrk 4 3,029 5 výrk 5 2,069 6 výrk 6 3,269 4 Tabulka č. 6 Kd je sciální pedagg část 2 Z tabulky č. 6 lze vyčíst, že nejvíce respndentů si myslí, že sciální pedagg by se měl především zabývat prevencí sciálně patlgických jevů. Žebříček preference statních výrků pdle výsledků z dtazníku byl sestaven následvně: 1. Sciální pedagg by se měl především zabývat prevencí sciálně patlgických jevů. 2. Sciální pedagg by se měl nejvíce zabývat vlným časem dětí, mládeže a dspělých. 3. Sciální pedagg by měl hlavně pmáhat lidem v kritických živtních situacích. Jde hlavně pradenství. 4. Sciální pedagg je vlastně prfesí ttžnu s vychvatelstvím. 5. Sciální pedagg je především terénním pracvníkem. 6. Sciální pedagg je vlastně prfesí ttžnu s učitelstvím. 48

51 Z těcht výsledků tedy vyvzuji závěr, že studenti sciální pedaggiky nejvíce inklinují k názru, že by se sciální pedaggika měla ubírat směrem prevence sciálně patlgických jevů. Tat prevence úzce suvisí i s plžku uvedenu nejčastěji v přadí jak druhu, ttiž se sciálním pedaggem jak rganizátrem vlnéh času dětí, mládeže i dspělých. Na psledním místě sknčila plžka, která přirvnává sciálníh pedagga k učiteli. Tent výsledek není překvapující. Tat plžka však byla d tázky zvlena záměrně. Slvní spjení názvu bru Sciální pedaggika, respektive slv pedaggika, v řadě sb vzbuzuje djem, že se bude jednat disciplínu zabývající se vzděláváním. Otázka č. 8 Osmá výzkumná tázka se zabývá sbnstí sciálníh pedagga. Respndentům byly vyjmenvány základní typické vlastnsti, které by dle dbrné literatury měl sciální pedagg mít. O těcht vlastnstech je zmínka již v teretické části. Tyt vlastnsti tvří předpklady pr úspěšné vyknávání prfese sciálníh pedagga. Jedntlivé vlastnsti sestavené d žebříčku pdle průměrnéh přadí lze nalézt v tabulce č. 7. Jak nejdůležitější vlastnst pr výkn pvlání sciálníh pedagga značil nejvíce respndentů empatii. Empatie je důležitá pr výkn každé pmáhající prfese, zvyšuje ttiž pmáhající chvání. Je úzce spjena s altruismem. K empatii patří tuha pmci druhému bez vidiny vlastníh prspěchu. 59 Za nejméně důležitu slžku sbnsti sciálníh pedagga respndenti značili asertivitu. Asertivita je způsb kmunikace a jednání, kterým člvěk vyjadřuje a prsazuje upřímně, tevřeně a přiměřeně své myšlenky, city, názry a pstje jak pzitivní, tak i negativní pdby. 60 Tímt jednáním člvěk v žádném případě neprušuje asertivní práva sb ze svéh klí. Stručně řečen, jde schpnst prsadit se, aniž bychm mezili druhé sby neb se nechali mezit vůlí svéh klí. 61 Dmnívám se však, že všechny výše uvedené vlastnsti neddělitelně tvří sbnst sciálníh pedagga. Malé zastupení plžky asertivita může být dán neznalstí významu tht pjmu. 59 Srv. TAVEL, P. Vybrané kapitly ze sciální psychlgie. Olmuc: Univerzita Palackéh v Olmuci, 2009, s ISBN VALIŠOVÁ, A. Asertivita v rdině a ve škle aneb zásady příméh jednání mezi dětmi, rdiči a učiteli. Praha: H & H, 1992, s. 11. ISBN X. 61 Srv. VALIŠOVÁ, A. Asertivita v rdině a ve škle aneb zásady příméh jednání mezi dětmi, rdiči a učiteli. Praha: H & H, 1992, s ISBN X. 49

52 Přadí Průměrné přadí 1 empatie 6,92 2 kmunikační dvednsti 6,291 3 splehlivst a důvěryhdnst 6,234 4 psychická dlnst 6,177 5 trpělivst 5,937 6 tlerance 5,789 7 zdpvědnst 5,663 8 přirzená autrita 4,206 9 aktivita a kreativita 4, asertivita 3,76 Tabulka č. 7 Žebříček vlastnstí pr vyknávání prfese sciálníh pedagg Otázka č. 9 Devátu tázku v dtazníku zjišťujeme, jaký typ škly studvali respndenti předtím, než se rzhdli pr nástup d prezenčníh bakalářskéh studia sciální pedaggiky. Cílem tét tázky byl především zjistit, jestli existuje závislst mezi předchzím typem studia a sučasným studiem sciální pedaggiky. Mým předpkladem byl, že studenti sciální pedaggiky se před nástupem na tent br již věnvali pdbnému bru na střední škle. Rzlžení předchzíh vzdělání respndentů je pr bližší představu přehledně zpracván v tabulce č. 8 a v grafu č. 7. Z tét tabulky lze vyčíst, že nejvíce respndentů (51) se stal studenty prezenční frmy vyskšklskéh bakalářskéh studia p dknčení střední škly s jiným zaměřením než je pedaggické či sciální. Pedaggickým a sciálním brům, tj. brům blízkým sciální pedaggice, se na střední škle věnval 49 respndentů. T je puhé dva studenty méně. Abslventi gymnázií, lyceí a knzervatří jsu ve výběrvém subru zastupeni pčtem 48, cž je puze jednh respndenta méně než v případě pedaggicky a sciálně zaměřených středních škl. Z těcht výsledků tedy vyplívá, že neexistuje statisticky významná závislst mezi typem předchzíh studia a studiem sučasným. Pčet Typ abslvvanéh vzdělání respndentů SOŠ s jiným zaměřením 51 SOŠ s pdbným zaměřením (pedaggické a sciální bry) 49 gymnázium, lyceum, knzervatř 48 VOŠ či VŠ s pdbným zaměřením (pedaggické a sciální bry) 13 VOŠ či VŠ s jiným zaměřením 11 SOU 3 Tabulka č. 8 Předchzí vzdělání respndentů 50

53 2% SOŠ s jiným zaměřením 8% 6% 29% SOŠ s pdbným zaměřením (pedaggické a sciální bry) gymnázium, lyceum, knzervatř 27% VOŠ či VŠ s pdbným zaměřením (pedaggické a sciální bry) VOŠ či VŠ s jiným zaměřením 28% SOU Graf č. 7 Předchzí vzdělání respndentů Otázka č. 10 Cílem tét tázky byl zjistit, jak jsu studenti spkjeni s bsahem svéh studia. Respndenti měli na výběr ze čtyř mžnstí spkjen, spíše spkjen, spíše nespkjen a nespkjen. Z výsledků (viz. tabulka č. 9 a graf č. 8) vyplívá, že respndenti se nejvíce přiklánějí k mžnsti spíše spkjen (58% respndentů). Celkvu spkjenst s bsahem svéh studia prkázal 22% respndentů. Obsah studia tedy hdntí kladně 80% účastníků výzkumu. S tímt faktem lze pčítat jak s velkým úspěchem bru. Zbývajících 20% studentů, kteří se účastnili tht výzkumu, je z různých důvdů s bsahem svéh studia buď úplně, neb spíše nespkjen. Pčet respndentů spíše spkjen(a) 101 spkjen(a) 39 spíše nespkjen(a) 29 nespkjen(a) 6 Tabulka č. 9 Spkjenst s bsahem studia 51

54 3% 17% spíše spkjen(a) spkjen(a) 22% 58% spíše nespkjen(a) nespkjen(a) Graf č. 8 Spkjenst s bsahem studia Otázka č. 11 Výzkumnu tázku č. 11 byla zjišťvána spkjenst studentů s přístupem vyučujících. Tut tázku jsem se snažila pdhalit míru vstřícnsti vyskšklských učitelů směrem ke studentům. Vzhledem k rzsahu tét práce nebyl mžné testvat spkjenst studentů s knkrétními jedntlivými vyučujícími a také t není záměrem tét práce. Spkjenst s jedntlivými vyučujícími či předměty navíc zjišťují v rámci jedntlivých vyských škl různé evaluace. Tat tázka dhaluje průměrnu spkjenst studentů s přístupem vyučujících. Výsledky jsu přehledně graficky zpracvané v tabulce č. 10 a grafu č. 9. Z těcht výsledků je patrné, že respndenti jsu s přístupem vyučujících většinu spíše spkjeni. Je tmu tak v 36% výběrvéh subru. 34% uvádí, že nemá jedntný názr. Naprst beze zbytku spkjen je 16% respndentů. Naprst nespkjena jsu puhá 2% respndentů. Pčet Spkjenst respndentů spíše spkjen(a) 64 spkjen(a) 28 spíše nespkjen(a) 21 nespkjen(a) 3 nemám jedntný názr 59 Tabulka č. 10 Spkjenst s přístupem vyučujících 52

55 spíše spkjen(a) 34% 36% spkjen(a) spíše nespkjen(a) nespkjen(a) 2% 12% 16% nemám jedntný názr Graf č. 9 Spkjenst s přístupem vyučujících Otázka č. 12 Výzkumná tázka č. 12 se snaží vystihnut, jak studenti vnímají náplň svéh bru vzhledem k přípravě na buducí zaměstnání. Celá výzkumná tázka zní: Máte pcit, že Vás studium sciální pedaggiky na Vaší vyské škle kvalitně připraví na buducí zaměstnání v sciální blasti? Respndenti nevyslvují jednznačnu důvěru v kvalitní přípravu pr výkn buducí prfese. Rzhdně an dpvěděl puhých 11%. Mžnsti spíše an však využila téměř plvina výzkumnéh vzrku (46%). Pr br tedy není nic ztracen. V tét tázce si není jist 21% respndentů. Naprst negativní pstj zaujímá puze 6% respndentů. Pr méně drasticku negativní dpvěď, tedy mžnst spíše ne, se rzhdl 16% účastníků výzkumu. Pčet respndentů rzhdně an 19 spíše an 81 nevím 36 spíše ne 28 rzhdně ne 11 Tabulka č. 11 Spkjenst s přípravu na buducí zaměstnání 53

56 16% 6% 11% rzhdně an spíše an nevím 21% 46% spíše ne rzhdně ne Graf č. 10 Spkjenst s přípravu na buducí zaměstnání Otázka č. 13 Třináctá výzkumná tázka v dtazníku zní: Kdybyste se měl(a) vrátit zpátky v čase, vybral(a) byste si ke studiu znvu br sciální pedaggiky na dané škle? Výsledky prkazují, že 44% studentů, kteří se výzkumu zúčastnili, je se svým studiem na dané vyské škle naprst spkjen. O svém studiu na dané vyské škle pchybuje 26% studentů, kteří využili mžnsti nevím. 10% studentů by z nějakých důvdů br Sciální pedaggika raději navštěvval na jiné vyské škle. Zajímavým zjištěním je, že celých 20% studentů by si pr své studium vybral raději jiný br. Je tedy dcela dst mžné, že tit studenti se na bru Sciální pedaggika nenacházejí dbrvlně. Může jít například studenty, kteří se kapacitně nedstali na vysněný br a sciální pedaggika tak byla druhu mžnu vlbu. Přest, že jde dspělé mladé lidi, je mžné, že br nestudují zcela dbrvlně, ale byli ke studiu přinuceni například svými rdiči. Stejně tak je všem mžné, že se pr studium sciální pedaggiky rzhdli sami, ale čekávali d něj trchu něc jinéh a teď nejsu se svu vlbu tak úplně spkjeni. Tyt důvdy však nejsu předmětem tét bakalářské práce. Pčet respndentů Studium sciální pedaggiky na dané škle mne naplňuje. 77 Nevím. 45 Vybral(a) bych si jiný br. 35 Studval(a) bych sciální pedaggiku na jiné vyské škle. 18 Tabulka č. 12 Celkvá spkjenst respndentů se studiem 54

57 20% 10% 44% Studium sciální pedaggiky na dané škle mne naplňuje. Nevím. Vybral(a) bych si jiný br. 26% Studval(a) bych sciální pedaggiku na jiné vyské škle. Graf č. 11 Celkvá spkjenst respndentů se studiem Otázka č. 14 Výzkumná tázka č. 14 se zabývá studentskými praxemi. Knkrétně řeší t, jak jsu studenti spkjeni s frmu vlby praxí. Na Cyrilmetdějské fakultě Univerzity Palackéh v Olmuci a Fakultě humanitních studií Univerzity Tmáše Bati ve Zlíně si studenti vlí zařízení pr svu praxi sami. Tat zařízení však musí splňvat určitá kritéria. Na Pedaggické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě prbíhá vlba zařízení v každém rčníku trchu jinak. Tímt jsme se zabývali již v teretické části (viz. pdkapitla 1.3. Ostravská univerzita v Ostravě). 111, cž je 64% všech respndentů uvedl, že si praxe vlí sami a tat frma jim naprst vyhvuje. 14 respndentům se svbdná vlba zařízení pr výkn praxe nezamluvá. Může t být například prt, že rganizaci musí sami vyhledat a praxi si s nimi sami zprstředkvat. 36 respndentů má zařízení pevně dán univerzitu. Tat frma vlby zařízení plvině studentů vyhvuje, plvině nikliv. 14 studentů frma vlby zařízení pr praxi nezajímá, v pdstatě je jim t jedn. Pčet respndentů Vybíráme si je sami a vyhvuje mi t. 111 Vybíráme si je sami a nevyhvuje mi t. 14 Zařízení máme pevně dané a vyhvuje mi t. 18 Zařízení máme pevně dané a nevyhvuje mi t. 18 Je mi t jedn. 14 Tabulka č. 13 Spkjenst studentů s vlbu praxí 55

58 10% 8% 10% 8% Vybíráme si je sami a vyhvuje mi t. 64% Vybíráme si je sami a nevyhvuje mi t. Zařízení máme pevně dané a vyhvuje mi t. Zařízení máme pevně dané a nevyhvuje mi t. Je mi t jedn. Graf č. 12 Spkjenst studentů s vlbu praxí Otázka č. 15 Patnáctá tázka se také zabývá praxemi. Jejím cílem byl zjistit, zda studenti vědí, klik času minimálně stráví za celu dbu studia praxemi. Tat tázka byla nepvinná, a tak se ji rzhdl vyplnit puze 113 studentů. Pčty hdin strávených praxemi na jedntlivých vyských šklách jsu uvedeny v teretické části tét bakalářské práce. V případě Cyrilmetdějské telgické fakulty je t minimálně 210 hdin. Na bru Sciální pedaggika Fakulty humanitních studií Univerzity Tmáše Bati ve Zlíně studenti stráví praxemi minimálně 280 hdin. Na Pedaggické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě je t zhruba 180 hdin praxí. Ukázal se, že 52% dpvědí se ani zdaleka nepřibližval těmt číslům. Z th vyplívá, že studenti nemají pnětí ani hrubém pčtu hdin, které stráví p dbu svéh studia praxemi. Otázka č. 16 Pslední 16. tázku dstali respndenti mžnst pdělit se své vlastní návrhy, jak zlepšit studium Sciální pedaggiky na své univerzitě. Nejčastěji se zde bjevvaly návrhy hledně praxí. Studenti žádají více praxe neb více předmětů, které by byly rientvány d praxe. Dále mezi nimi panuje názr, že studentské praxe by měly prbíhat mim zkuškvé bdbí. Z jejich názrů také vyplívá, že pstrádají prpjení teretických předmětů s praxí. Některé předměty připadají studentům pr praxi naprst nepužitelné a netuší, prč je mají ve studijním plánu bsaženy. V tmt vidím prblém malé infrmvansti studentů ze strany kateder a znak nedstatečné kmunikace vedení kateder se studenty. Jedntlivé katedry by 56