Prohlášení. Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Prohlášení. Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury."

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra sociální pedagogiky Profesní uplatnění sociálních pedagogů na trhu práce Diplomová práce Brno 2011 Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petr Soják, Ph.D. Vypracovala: Bc. Lenka Kristková

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 17. dubna 2011.

3 Poděkování Mé velké díky patří vedoucímu diplomové práce Mgr. Petru Sojákovi, Ph.D. za vstřícnost, přátelský přístup a pomoc v podobě cenných rad. Dále děkuji konzultantům výzkumného šetření Mgr. Dušanu Klapkovi a Mgr. Janu Švancarovi za cenné odborné rady, trpělivost a ochotu. Děkuji také Ing. Zdeňkovi Jandovi za technickou podporu, trpělivost a invenci při řešení technických otázek výzkumného šetření. Poděkování patří také všem informantům a respondentům, kteří byli ochotni zúčastnit se výzkumného šetření.

4 OBSAH DIPLOMOVÉ PRÁCE ÚVOD... 6 Teoretická část Sociální pedagogika charakteristika a vývoj Stručná Charakteristika sociální pedagogiky Vývoj sociální pedagogiky Sociální pedagogika jako vědní disciplína Pojetí sociální pedagogiky Předmět sociální pedagogiky Vztah sociální pedagogiky k jiným disciplínám Sociální pedagog jako profese Obecné pojetí profese Profese sociálního pedagoga Kompetence sociálního pedagoga Moţnosti uplatnění sociálního pedagoga na trhu práce Sociální pedagogika jako studijní obor Sociální pedagogika jako studijní obor vysokých škol v ČR Vymezení studijního oboru sociální pedagogika Přehled současných studijních oborů sociální pedagogiky na českých VŠ Profil absolventa studijního oboru sociální pedagogika Sociální pedagogika v Brně na PdF MU Vývoj brněnské sociální pedagogiky Koncepce oboru sociální pedagogika Vzdělávací forma a stupeň Studijní obor Sociální pedagogika a volný čas Bakalářské studium SOVC Navazující magisterské studium SOVC Absolventi studijního oboru SOVC v číslech Moţnosti uplatnění absolventů studijního oboru SOVC na trhu práce Trh práce Klasifikace trhu práce Trh práce a vzdělání Empirická část Realizované výzkumné šetření

5 7.1. Cíle výzkumu Výzkumný design Charakteristika výzkumného souboru Popis zkoumaného vzorku Pouţité výzkumné metody a postupy Metoda dotazníkového šetření Q-metodologie Analýza dat Analýza dat z dotazníkového šetření Analýza dat z Q-třídění Srovnání analýz dvou typů měření hodnocení Q-typů Analýza dat získaných Q-tříděním Hledání statisticky významných rozdílů mezi hodnoceními skupin pracujících a studujících respondentů Korelační analýza vtahů mezi respondenty Faktorová analýza a popis skupiny respondentů pomocí několika faktorů Výsledky výzkumného šetření Výsledky dotazníkového šetření a jejich hodnocení Výsledky Q-metodologie a jejich hodnocení Diskuse ZÁVĚR RESUMÉ SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ SEZNAM GRAFŮ A TABULEK SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH

6 ÚVOD Předloţená diplomová práce se zabývá jedním z klíčových, avšak ne příliš probádaných témat sociální pedagogiky profesním uplatnění sociálních pedagogů na trhu práce. Problematice sociální pedagogiky byla věnována pozornost jiţ v mnoha bakalářských a diplomových prací. Existují také práce zaměřené na téma uplatnění sociálních pedagogů na trhu práce, ty by se však moţná daly spočítat na prstech jedné ruky a mají spíše obecný charakter. Chtěla jsem toto téma pojmout poněkud odlišně a na problematiku nahlédnout z úhlu menší specifické skupiny sociálních pedagogů, jeţ tvoří absolventi studijního oboru Sociální pedagogika a volný čas na PdF MU v Brně (dále jen SOVC). V odborné literatuře, monografiích a článcích je profil sociálního pedagoga definován velmi široce. S uplatněním sociálních pedagogů se počítá nejen v mnohých typech institucí a organizací, ale také v mnohých resortech. Pro sociálního pedagoga teoreticky existuje velmi rozmanitá nabídka pracovního uplatnění. Ale jak je tomu skutečně v praxi? Kde se nakonec sociální pedagogové opravdu uplatní? Oblast profesního uplatnění sociálních pedagogů absolventů oboru SOVC na trhu práce dosud není zmapována, proto jsem se rozhodla uskutečnit tento monitoring v rámci diplomové práce. Diplomová práce se dělí na dvě hlavní části. První, teoreticky orientovaná je zaměřena na shromáţdění teoretických východisek slouţící jako podklad pro empirickou část práce. Zabývá se tématy sociální pedagogiky jako vědního oboru, studijního oboru, dále vymezením profese sociálního pedagoga a jeho předpokládaného uplatnění v praxi, atd. V empirické části práce se věnuji zmapováním profesního uplatnění sociálních pedagogů na trhu práce. Dále také přínosu studia SOVC pro jeho absolventy do profesní praxe. Cílem práce je tedy získat určitý komplexní pohled na problematiku profesního uplatnění sociálních pedagogů absolventů SOVC na trhu práce. Dále také popsat přínos studia SOVC pro jejich absolventy pro profesní praxi. 6

7 Konkrétní cíle výzkumného šetření tedy jsou: Zmapovat oblast profesního uplatnění absolventů studijního oboru SOVC na trhu práce. Zjistit, jaký mělo studium SOVC přínos pro jejich absolventy především po stránce profesní. Z výzkumných cílů vyplývá 10 výzkumných otázek, 1 které mají být během práce zodpovězeny. Cílovou skupinu tvoří absolventi studijního oboru SOVC na PdF MU bakalářských i magisterských studijních stupňů prezenční formy, kteří úspěšně dokončili studium maximálně před pěti lety, tzn. absolventi z roku včetně. Pro naplnění výzkumných cílů této práce jsem zvolila paradigma kvantitativního výzkumu, jelikoţ má výzkum oslovit poměrně velký počet respondentů. K naplnění prvního cíle jsme si zvolila metodu dotazníkového šetření a na něj navazující deskriptivní statistiku. K naplnění druhého cíle budu směřovat pomocí Q- metodologie, která spočívá v třídění tzv. Q-typů respondenty. Více o metodologickém postupu práce zahrnuje kapitola 8. a její podkapitoly. Téma práce jsem si zvolila proto, ţe mě tato problematika velmi zajímá. Sociální pedagogiku jako disciplínu, studijní obor, povaţuji za velmi důleţitý obzvláště v této době a chci přispět novými informacemi a poznatky k jeho rozvoji a obohacení. Domnívám se, ţe toto téma je pro zmíněný obor velmi zajímavé a obohacující. 1 Viz kapitola 7.1. Cíle výzkumu. 7

8 Teoretická část 8

9 1. Sociální pedagogika charakteristika a vývoj 1.1. Stručná Charakteristika sociální pedagogiky Sociální pedagogika je pedagogická disciplína, kterou lze v současnosti povaţovat za jednu z nejproměnlivějších a také progresivně se rozvíjejících. Její cíle se totiţ neustále přehodnocují ve snaze aktuálně reagovat na časté změny ve společnosti. Jako věda je stále poměrně mladá a mnohými vnímána jako něco nového - jako studijní a vědecký obor, který si stále hledá své pevné místo mezi ostatními příbuznými, humanitně orientovanými disciplínami - ačkoli její historické kořeny sahají poměrně hluboko do minulosti. Sociální pedagogika je také čím dál více prosazovanějším a ţádanějším studijním oborem na českých, především vysokých školách a její potenciál jí dává moţnost proniknout také do dalších sfér sociálních i pedagogických činností. O sociální pedagogice jako studijním oboru více v kapitole 3. Sociální pedagogika zahrnující sociální a pedagogickou dimenzi, je také transdisciplinární 2 vědní disciplínou, která je zaměřena především na různé formy výchovy, sociální pomoci, intervence a poradenství Vývoj sociální pedagogiky Historický vývoj sociální pedagogiky byl ovlivňován mnoha filozofickými a myšlenkovými proudy, které se podílely na jejím formování. Za skutečného zakladatele sociální pedagogiky bývá nejčastěji povaţován švýcarský pedagog Johann Heinrich Pestalozzi ( ), ačkoli pojem sociální pedagogika sám nikdy nepouţil a v období konstituování sociální pedagogiky jiţ neţil. Jak uvádí Hroncová 3, Pestalozzi svými teoretickými pracemi 4 a praktickou činností v Ústavu pro výchovu chudých dětí v Neuhofu a v útulku pro osiřelé děti v Stanzi 2 Znamená nadoborový, přesahující jednotlivé obory. 3 Hroncová, J. Sociálna pedagogika vývin a súčasný stav. In: Pedagogická orientace, 2005, č. 1, s Linhart a Gertruda, Jak Gertruda učí své děti 9

10 poloţil základy pedagogiky sociální péče jako součástí sociální pedagogiky. Ve svých dílech formuloval základní teze, jeţ později sociální pedagogika rozvinula. 5 Při formování koncepce sociální pedagogiky sehrávají významnou úlohu také myšlenky a praktická sociálně-výchovná činnost Roberta Owena, Fridricha Fröbela a dalších představitelů sociálně-výchovné péče. Počátky sociální pedagogiky, jako samostatného oboru, se datují od poloviny 19. století, kdy vzniká v Německu jednak pod silným vlivem sociologie a filozofie jako reakce na individuální pedagogiku a herbartismus, ale také jako reakce na sociálněpolitickou situaci. Dle mnohých odborníků (S. Klapilová 1996, B. Kraus 2008) je autorem pojmu sociální pedagogika 6 představitel praktického sociálního směru, německý pedagog Adolf Diesterweg ( ), který poprvé pouţil v díle Rukověť vzdělávání pro německé učitele roku Další významnou osobností pojící se s počátky sociální pedagogiky je německý filozof a pedagog Paul Natorp 7 ( ). Bývá povaţován za zakladatele teoretického směru sociální pedagogiky. Zdůrazňuje společenskou podstatu výchovy i vývoje jedince. Hlavním úkolem sociální pedagogiky je dle Natorpa poskytnutí vzdělání kaţdému dle míry jeho schopností, bez rozdílů příslušnosti k určité společenské vrstvě. Zastáncem těchto myšlenek byl také další významný představitel německé sociální pedagogiky Paul Barth ( ), především v díle Dějiny sociálně-pedagogických myšlenek. Paul Bergmann ( ) obohacuje sociální pedagogiku o empirický respektive experimentální přístup. 8 Jeho myšlenky dále rozvíjel další německý pedagog Herman Nohl ( ). Počátky české sociální pedagogiky se pojí se jménem Gustava Adolfa Lindnera ( ), prvního profesora filozofie a pedagogiky na Karlově univerzitě v Praze. Patří k našim nejvýznamnějším pedagogům. Sociálně pedagogickým otázkám se 5 Jedná se především o myšlenku výchovné úlohy prostředí a potřeby záměrných činností při výchově jedince. 6 Tento pojem sice blíţe nedefinuje, ale jednu z kapitol nazval Spisy o sociální pedagogice. Jeho sociálně-pedagogické snahy měly vést ke sníţení společenských rozdílů a sjednocování společnosti. 7 Někteří autoři povaţují za zakladatelskou osobnost sociální pedagogiky právě jeho. Myšlenkově navazuje na Platóna, Imannuela Kanta a Johanna Heinricha Pestalozziho. 8 Na rozdíl od předchozích představitelů doporučoval opřít cíle výchovy o zkoumání společenského prostředí. Dále také prosazoval, jak uvádí veřejnou kontrolu výchovy v rodině a výchovného prostředí prostřednictvím výchovných rad. Věnoval se také mimoškolní výchově a prevenci sociálně-patologických jevů. ( Hroncová,, 2005) 10

11 věnoval ještě před P. Natorpem. Jeho poslední dílo Pedagogika na základě nauky o vývoji přirozeném, kulturním a mravním 9 (1888), mělo důleţitý vliv na rozvoj sociální pedagogiky u nás. V období první republiky u nás neexistovalo ţádné samostatné pracoviště, které by se věnovalo sociální pedagogice. Sociálně pedagogickými otázkami se zabývali pouze sociolog Inocenc Arnošt Bláha ( ) a pedagog Stanislav Velínský ( ). Za zmínku stojí publikace Sociologie dětství (1927), ve které se Bláha věnuje problémům prostředí a jeho vlivu na rozvoj osobnosti. Výjimkou mezi prvorepublikovými příspěvky k sociální pedagogice a významným přínosem pro rozvoj oboru byla monografie S. Velínského 10 Individuální základy sociální pedagogiky (1927), v níţ se pokusil o vymezení oboru a jeho úkolů. Rozvoj sociální pedagogiky ve 20. století byl v Evropě různorodý a nerovnoměrný. Především v Německu a Polsku se sociální pedagogika rozvíjela velice intenzivně, avšak v Československu, zejména po druhé světové válce, stagnovala. Těsná vazba sociální pedagogiky se sociologií zapříčinila, ţe sociální pedagogika jako samostatná věda téměř vymizela. V souvislosti se vzkříšením sociologie v 60. letech 20. století se opět objevuje zájem o sociální pedagogiku. Impulz pro zásadní změnu ve vývoji této disciplíny dalo vydání slovenského překladu publikace R. Wroczynského Sociálna pedagogika (1968), která se stala základní učebnicí sociální pedagogiky na vysokých školách v Československu. Předkládá v ní ucelenou koncepci oboru, jak ji prosazovali vědci v Polsku. Tento počin však nenastartoval rozvoj domácí sociální pedagogiky jako samostatné pedagogické disciplíny. Nejmarkantnější rozmach u nás zaznamenala sociální pedagogika po roce 1989, kdy nová společensko-politická situace přinesla zásadní změny, které se mimo jiné projevily také v pedagogické oblasti. Sociální pedagogika se tak dostává v 90. letech do popředí vědeckého zájmu, jako předmět, ale také jako obor je zařazována do studijních programů na vysokých školách v ČR i SR. Sociální pedagog si tak vydobývá místo ve struktuře pomáhajících profesí. Tento rozmach je u nás spojen zejména s osobností Milana Přadky a Blahoslava Krause, v SR se jmény O. Baláţe, P. Ondrejkoviče a Z. Bakošové. 9 V tomto díle rozvíjel své myšlenky o sociální funkci výchovy. Lindner vytvořil předpoklady pro soustavnou koncepci sociální pedagogiky, přestoţe ji nerozpracoval v ucelenou disciplínu. 10 Za předmět sociální pedagogiky povaţuje rozvoj všech dispozic osobnosti, které se mohou měnit pod vlivem prostředí. 11

12 2. Sociální pedagogika jako vědní disciplína 2.1. Pojetí sociální pedagogiky Z uvedeného přehledu vývoje sociální pedagogiky v předchozí kapitole je zřejmé, ţe jako vědní obor nemá sociální pedagogika příliš dlouhou tradici. Svoji teoretickou základnu si proto stále vytváří. Z toho důvodu není však pojetí sociální pedagogiky ani v tomto století jednoznačné, liší se v jednotlivých zemích, ale také v pohledu jednotlivých autorů. Čtyři přístupy k pojetí sociální pedagogiky uvádí Bakošová 11. Vnímá ji jako obor, jehoţ cílem je: 1. objasňovat vztahy výchovy a prostředí 2. zabývat se výchovou a právními nároky na výchovu 3. chápat výchovu jako pomoc všem věkovým kategoriím 4. zabývat se odchylkami sociálního chování Jak uvádí Kraus 12, zaměření sociální pedagogiky z hlediska různých přístupů lze shrnout následovně: a) k objektu výchovy na rozdíl od pojetí individualistické výchovy zdůrazňuje působení na celé sociální skupiny (profesní, politické, zájmové, etnické apod.); b) k formám a podmínkám výchovy zabývá se především výchovou v mimoškolních institucích včetně rodiny, všímá si role lokálního prostředí; c) k cílům výchovy zdůrazňuje společenské potřeby, orientuje se na spolupráci, altruistické jednání, na demokratizaci výchovy; d) k metodám výchovy upřednostňuje nepřímé výchovné postupy; e) ve smyslu sociální pomoci pojem sociální chápe ve smyslu solidarity s těmi, kteří se dostali do znevýhodněné situace (z důvodů ekonomických, etnických, zdravotních apod.), a jde pak o výchovné přístupy jako doplněk celkové péče o tyto specifické okruhy populace 11 In Kraus, B. Základy sociální pedagogiky. Praha : Portál, s Kraus, B. Základy sociální pedagogiky. Praha: Portál, 2008, s

13 Rozdílné pojímání sociální pedagogiky vyplývá také rovněţ z toho, zda ji pojímáme jako teoretický obor, či spíše jako oblast aplikovanou a praktickou. 13 Někdy se věnuje pozornost ovlivňování volného času dětí a mládeţe, jindy skupinám, které jsou ohroţeny narušenou socializací, nebo části nějak znevýhodněné populace. Sociální pedagogika v pojetí J. Schillinga 14 chápe výchovu jako pomoc všem věkovým kategoriím v různých ţivotních situacích (včetně vyuţívání volného času). Řeší problémy sociální pedagogiky v propojení se sociální prací a ukazuje, ţe obor má pedagogické aspekty. Vychází z faktu, ţe hranice mezi sociálními a vzdělávacími institucemi se stírají, sociální práce se jiţ nezaměřuje jen okrajové a problémové skupiny obyvatel, ale na celou populaci, sociální práce se v postupech a metodách pedagogizuje. Na Slovensku dospěl vývoj sociální pedagogiky k širšímu pojetí. Dle O. Baláţe 15 je sociální pedagogika disciplínou pedagogickou, která na základě exaktních poznatků řeší vztah výchovy a společnosti, podílí se na vymezování cílů výchovy, zkoumá výchovné aspekty socializace a přispívá k rozvoji osobnosti ve výchovněvzdělávacím postupu v rodině, škole a ve volném čase. Hovoříme-li o pojetí české sociální pedagogiky, je třeba připomenout, ţe nemá velké tradice a ţe rozmach v jejím vývoji nastává teprve po r V odborné literatuře můţeme najít celou řadu vymezení a to od značně širokých aţ po velmi úzká. 1. Širší pojetí sociální pedagogiky Nejširší pojetí můţeme spatřovat např. u J. Haškovce 16, který je zastáncem názoru, ţe vlastně celá pedagogika by měla být sociální. Také široké pojetí, avšak se snahou vymezit určité specifikum, zastává P. Klíma 17 ten spatřuje prostor pro rozvoj sociální pedagogiky v primární prevenci. V tom případě se jedná o obor, který se soustřeďuje na otázky pomoci při vytváření ţivotního způsobu jednotlivců, usnadňování socializace a akulturace a komunikace mezi jedincem (sociální skupinou) a společností. 13 Praktickou rovinu preferovali ti, kteří naplňovali ideje sociální pedagogiky zakládáním různých ústavů, zařízení, institucí a snahou poskytnout podporu těm, kteří to potřebují. 14 In Kraus, B. Základy sociální pedagogiky. Praha : Portál, s Baláţ, O. Sociálna pedagogika problémy a perspektivy. Pedagogický revue, 1991, č. 8, s Haškovec, J. Předmět pedagogiky a pojetí sociální pedagogiky. Pedagogická orientace, 1993, č. 7, s Klíma, P. K epistemologickým a metodologickým zdrojům sociální pedagogiky. Éthum, 1994, č. 5. s

14 Poměrně široké pojetí zastává i Kraus 18, podle něhoţ se sociální pedagogika jako disciplína zaměřuje nejen na problémy patologického charakteru, marginálních skupin, částí populace ohroţených ve svém rozvoji, a potencionálně deviantně jednajících, ale především na celou populaci ve smyslu vytváření souladu mezi potřebami jedince a společnosti, na utváření optimálního způsobu ţivota v dané společnosti. V. Poláčková 19 vymezuje sociální pedagogiku jako multidisciplinární obor, který integruje a rozvíjí poznatky věd o člověku a společnosti do edukačního, preventivního a reedukačního působení. Analyzuje dynamické vztahy mezi jedincem a prostředím a usiluje o jejich optimalizaci. Zkoumá propojenost bio-psycho-sociálních jevů, které ovlivňují sociální integraci a zvládání ţivotních situací jedincem. Respektuje individuální potřeby a zájmy jedince a iniciuje takové změny v sociálním prostředí, které podporují jeho rozvoj. V sociálně pedagogických činnostech zdůrazňuje dovednost vést dialog, který mobilizuje rezervy účastníků a realizuje se v něm proces jejich osobního růstu. 2. Uţší pojetí sociální pedagogiky Za poměrně úzké pojetí sociální pedagogiky můţeme povaţovat definici Pedagogického slovníku 20, ke které dospěli autoři ve snaze vymezit tuto disciplínu konkrétně. Sociální pedagogika je podle ní pedagogickou disciplínou zabývající se širokým okruhem problémů spjatých s výchovným působením na rizikové a sociálně znevýhodněné skupiny mládeţe a dospělých. Mezi tyto problémy patří zejména poruchy rodiny a rodičovství, náhradní rodinná výchova, zanedbávané děti, delikvence a agrese mládeţe, atd. Slovník sociální práce vymezuje sociální pedagogiku obdobně 21 : Jedná se o odbornou disciplínu, která se zabývá rozpoznáváním sociálních činitelů ohroţujících vývoj člověka a uplatňováním postupů, jeţ vyvaţují jejich nepříznivé působení. Úzce vidí obor sociální pedagogiky i další autoři. S. Klapilová 22 definuje sociální pedagogiku především jako teorii ţivotní pomoci ohroţené mládeţi. Z. Moucha 23 spojuje obsah sociální pedagogiky s ústavní výchovou a náhradní péčí. 18 Kraus, B., Poláčková, V. et. al. Člověk, prostředí, výchova. Brno: Paido, Sekot, J. 1997, s. 26. In: Kraus, B., Poláčková, V. Člověk, prostředí výchova. Brno: Paido, Průcha, Mareš, Walterová. Pedagogický slovník. Praha : Portál, s Matoušek, O. Slovník sociální práce. Praha : Portál, Klapilová, S. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Olomouc : UP, In Kraus, B. Základy sociální pedagogiky. Praha : Portál, s

15 Z výše zmíněného v této kapitole vyplývá, ţe sociální pedagogika je velice širokou oblastí. Je tedy zřejmě nutné definovat ji vţdy v kontextu konkrétní oblasti a na základě toho ji poté uchopit. Avšak i přes rozmanitost oblastí, kterých se sociální pedagogika dotýká, je nezbytné ji vymezit v rovině obecné. K tomuto účelu spatřují někteří autoři 24 vhodnou jiţ zmíněnou definici Krause: Sociální pedagogika se zaměřuje nejen na problémy patologického charakteru marginálních skupin, částí populace ohroţených ve svém vývoji a potencionálně deviantně jednajících, ale především na celou populaci ve smyslu utváření souladu mezi potřebami jedince a společnosti, na utváření optimálního způsobu ţivota v dané společnosti Předmět sociální pedagogiky Většina autorů vychází z širšího pojetí disciplíny. V tomto smyslu se sociální pedagogika zaměřuje na kaţdodennost ţivota jedince, na zvládání ţivotních situací bez ohledu na věk, akcentuje ochranu jedince před rizikovými vlivy a iniciuje takové změny v sociálním prostředí, které se snaţí uvádět do souladu individuální potřeby a zájmy jedince s moţnostmi společnosti. Jak uvádí Kraus 25, sociální pedagogika má tedy dvě základní funkce preventivní (profylaktickou) a terapeutickou (kompenzační). 1. Funkce preventivní (profylaktická) Oblast prevence je pro sociální pedagogiku především vhodným prostorem pro její koncepční rozvoj. Vychází z teoretické analýzy zejména těch oblastí rozvoje osobnosti, kde je dominujícím faktorem působení prostředí, tzn. rodiny, vrstevnických skupin, společenských organizací, různých hnutí apod. Na základě této analýzy lze navrhovat určité pedagogické zásahy, které budou přispívat ke zmírňování ohroţujících činitelů. V praxi by se měly zabývat utvářením ţivotního způsobu zdravé populace (primární prevence), ale současně vyhledávat osoby s potenciálně sociálněpatologickým jednáním (sekundární prevence). 24 Dvořáček, T. Máme pro sociální pedagogiku výstiţné definice? In Sociální pedagogika a multikulturní výchova v otázkách. Gulová, L. Brno : Masarykova Univerzita, Kraus, B. Základy sociální pedagogiky. Praha : Portál,

16 2. Funkce terapeutická (kompenzační) Druhou oblast zájmu sociální pedagogiky můţeme označit jako sociálněpedagogickou kompenzaci, terapii. Tím máme na mysli výchovné (často převýchovné) působení v oblasti potřeb člověka a jejich uspokojování s cílem vyrovnávat nedostatky, které zapříčinily negativní vlivy prostředí. Jedná se o specifické přístupy k osobám, které jiţ jsou z hlediska fungování společnosti závaţným problémem (trestaní, nepřizpůsobiví nebo jinak deviantně jednající jedinci), zároveň také k osobám nějakým způsobem společensky znevýhodněným (nezaměstnaní, sociálně slabí, zdravotně postiţení atd.) Tyto problémy se řeší v nápravných zařízeních, výchovných ústavech, léčebnách apod., ale také např. formou náhradní rodinné výchovy. 26 V souvislosti s vymezením předmětu zájmu sociální pedagogiky někteří autoři hovoří o tzv. paradigmatech. 27 Knotová zastává poradenské, antropologické a reedukační. P. Ondrejkovič 28 mluví o paradigmatu terapeutickém, poradenském, vzdělávacím a makrosociálním. Terapeutické paradigma dle autora zahrnuje individuální pomoc, krizovou intervenci 29, socioterapii. 30 Poradenské paradigma zahrnuje např. krizová a nízkoprahová centra (zařízení, kluby). 31 Dále linky důvěry, pedagogicko-psychologické poradny, předmanţelské poradny aj. Vzdělávací paradigma obsahuje preventivní programy, rekvalifikaci v nezaměstnanosti, léčebnou pedagogiku. Makrosociální paradigma si můţeme představit jako sociální plánování, řešení problémů na úrovni makrosociální v souladu se sociální politikou. 26 Kompenzační činnost probíhá v propojení s dalšími disciplínami (sociální práce, psychoterapie, etopedie apod.), důleţitý je však onen pedagogický akcent. 27 Termínem paradigma se rozumí převládající názor, jakýsi uznávaný vzor, model. 28 Ondrejkovič, P. Poznámky ku konštituovaniu sociálnej pedagogiky jako vedy. In: Sociální pedagogika v teorii a praxi. Brno : IMS 2006, s Krizová intervence (crisis intervention) je rychlá psychologická a sociální pomoc člověku, který se ocitl v krizové situaci a nedokáţe ji zvládnout vlastními silami. (Dle Slovníku sociální práce 2003) 30 Jde o soubor opatření slouţících k příznivému ovlivnění stavu a situace osob, které jsou z hlediska vzniku negativních jevů rizikové. 31 Jedná se o stacionární formu sociální sluţby fungující na principu nízkoprahovosti se zaměřením na specifickou cílovou skupinu. Principy nízkoprahovosti spočívají v odstranění časových, prostorových, psychologických a finančních bariér, jeţ by mohly zabránit cílové skupině vyuţít poskytovaných sluţeb. V praxi to znamená, ţe zařízení je pro klienta dostupné bez předchozího přihlášení, nutnosti prokazovat totoţnost, je bezplatné atd. V ČR se nejčastěji můţeme setkat s nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládeţ. 16

17 Z pohledu vymezení obsahu sociální pedagogiky je také nutné zmínit dimenze, které sociální pedagogika zahrnuje. Jak uţ její název sám vypovídá, jedná se o dimenzi sociální a pedagogickou. Kraus 32 tyto dimenze vymezuje následovně: Sociální dimenze je dána sociálním rámcem, společenskými podmínkami, situací v určité dané společnosti. Společnost (stát) vytváří jisté podmínky a okolnosti, kterými často znesnadňuje optimální socializaci jedince, různorodých sociálních skupin, či dokonce celých sociálních vrstev. Tím však dochází k určitým rozporům. Sociální pedagogika s těmito objektivně danými podmínkami a rozpory počítá, akceptuje je a snaţí se hledat východiska a řešení pro optimální rozvoj osobnosti daného jedince. Kraus dále uvádí, ţe je tato sociální dimenze postiţena rychle postupujícími procesy technizace, rozvoje komunikačních technologií, změnami ve formách souţití, společensko-právních norem, ekologickými, generačními, etnickými problémy a globalizačními tendencemi. Jde tedy o měnící se prostředí, ve kterém výchovný proces probíhá. Pedagogická dimenze spočívá v tom, jak prosazovat a realizovat zmíněné společenské nároky, ţádoucí cíle, jak minimalizovat rozpory v daných podmínkách, a to vše pedagogickými prostředky. Sociální pedagogika vstupuje do interakčních a socializačních oblastí, ve kterých jsou procesy výchovy, organizování podmínek rozhodující. Dále vstupuje tam, kde standardní výchovné postupy selhávají. Sociální pedagogika je, více neţ jiné obory, otevřenou disciplínou, jejíţ obsah se nutně musí měnit a vyvíjet. Ono širší pojetí sociální pedagogiky označované někdy aţ jako bezbřehé se sice můţe zdát diskutabilní, tato bezbřehost však má své opodstatnění. Chceme-li reagovat na zmíněné společenské civilizační změny, stojíme neustále před novými a stále jinými problémy a ţivotními situacemi. 33 Problémy, které by měla v současné době sociální pedagogika řešit a kde by měla nacházet uplatnění, shrnuje Kraus 34 takto: 32 Kraus, B., Poláčková, V. et. al. Člověk, prostředí, výchova. Brno: Paido, Kraus, B. Základy sociální pedagogiky. Praha : Portál, s Kraus, B. Základy sociální pedagogiky. Praha : Portál, s

18 a) vlastní výchovná činnost spojená především s ovlivňováním volného času b) sociálně-výchovná práce v nejrůznějších výchovných zařízeních včetně škol c) činnost reedukační, resocializační, včetně penitenciární a postpenitenciární péče 35 činnosti poradenské, depistáţní 36 management a organizování volnočasových aktivit, např. táborů, kurzů, apod. d) vědeckovýzkumná činnost v rámci rezortních institucí, vysokých škol, občanských sdruţení apod Vztah sociální pedagogiky k jiným disciplínám Sociální pedagogiku jsme na začátku této práce charakterizovali jako transdisciplinární vědní obor. Tuto charakteristiku bychom ještě měli doplnit - jde také o disciplínu výrazně integrující a úzce spolupracující s příbuznými obory. Soustřeďuje a dále rozvíjí poznatky pedagogických, společenských a dalších vědních disciplín. Na prvním místě bychom měli zmínit její vazbu na sociologii, která sociální pedagogice poskytuje mnohé poznatky o fungování společnosti, její struktuře a procesech v ní probíhajících. Nejblíţe ze speciálních sociologických disciplín má sociální pedagogika k sociologii výchovy zkoumající výchovu v obecnějších celospolečenských souvislostech. Poznatky pro svou teoretickou základnu sociální pedagogika čerpá také z pedagogiky, psychologie, filozofie, axiologie či metodologie pedagogického výzkumu. Dále se sociální pedagogika střetává se sociální politikou, politologií, medicínou, sociální a pedagogickou antropologií, environmentalistikou, ale také s právními disciplínami. Dalšími obory, velmi blízce příbuznými jsou zejména pedagogika volného času, multikulturní výchova a speciální pedagogika. Speciální pedagogika je vědní obor, který se zabývá teorií a praxí rozvoje, výchovy a vzdělávání jedinců postiţených různými nedostatky tělesnými, smyslovými, 35 Jde o zvláštní druh sociální péče o člověka ve výkonu trestu odnětí svobody (dále jen VTOS), nebo který prošel trestním řízením a VTOS nebo ochranným léčením a ochrannou výchovou. Cílem postpenitenciární péče je podpora jedince propuštěného z VTOS při opětovném začlenění do společnosti. Rozlišuje se foma nucená a dobrovolná. 36 Depistáţ chápejme jako vyhledávání postiţených, nemocných a rizikových jedinců v časných stádiích poruchy, kdy je preventivní nebo nápravná intervence účinnější. (dle Pedagogického slovníku 2003, s. 39) 18

19 duševními nebo poruchami chování. Je zaměřena na celoţivotní péči o jedince se speciálními potřebami. 37 Mezi sociální a speciální pedagogikou se zformoval specifický vztah. Především v dnešní době, kdy se stále více rozvíjí snahy o integraci postiţených do ţivota ostatních, nastává mnoho problému sociálně-pedagogického rázu 38 na straně jedince s handicapem, ale také u skupiny, do níţ je jedinec integrován. V rámci speciální pedagogiky existuje obor, který velice těsně koresponduje se sociální pedagogikou. Jedná se o etopedii, která se zabývá výchovou a převýchovou dětí a mládeţe narušených či obtíţně vychovatelných. Někteří speciální pedagogové se domnívají, ţe etopedie byla násilně připojena ke speciální pedagogice, a proto otázky ústavní náhradní výchovy, poradenství aj. postrádají onen sociální rozměr. Speciální pedagogika, zejména etopedie 39 hledá tuto sociální oporu v sociální pedagogice. 40 Dále byla zmíněna multikulturní výchova - Multikulturní výchova je jednak interdisciplinární oblast teorie a výzkumu, jednak soubor praktických aktivit. Usiluje o to, vytvářet prostřednictvím vzdělávacích programů způsobilost lidí chápat a respektovat i jiné kultury neţ svou vlastní, eliminovat nebo oslabovat etnické či rasové předsudky. Má značný význam vzhledem k vytváření postojů vůči imigrantům, příslušníkům jiných národů, kultur, ras apod. 41 Sociální pedagogika se multikulturní výchově přibliţuje zejména v akceptaci kaţdého jedince bez předsudků a k posilování tolerance ve společnosti. Vzdělání v multikulturní problematice je pro sociálního pedagoga velice důleţité. Jednak proto, ţe příslušníci různých etnických menšin se čím dál častěji stávají jeho klienty 42, dále také proto, ţe při výchovném působení na různé cílové skupiny je třeba umět rozvíjet v lidech způsobilost chápat a respektovat jiné kultury. Pedagogika volného času je pedagogická disciplína zaměřená na výchovné a vzdělávací prostředky, napomáhající autonomnímu a smysluplnému vyuţívání volného času dětí, dospívajících i dospělých. 43 Nabývá na významu díky rostoucímu mnoţství volného času a stále se zvyšujícímu výskytu neţádoucích forem chování. Problematika 37 Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, s Myslí se ovlivňování vztahů a prostředí. 39 Pedagogický slovník (Průcha 2003) dokonce uvádí etopedii jako jeden z vědních oborů sociální pedagogiky. 40 Procházková, M. Sociální pedagogika. In: Sociálně pedagogické aspekty ve speciální pedagogice. Pipeková, J., Vítková, M. a kol. Brno : Paido, 1996, s Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, s Pojem klient je v této práci uţívám v obecné významu jako účastník, objekt výchovného procesu. 43 Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, s

20 volného času má dle Němce 44 v dnešní společnosti nepřehlédnutelný výchovný význam a mimořádné postavení. Volný čas na rozdíl od školy nabízí nespočet různorodých aktivit, které se odehrávají v kontextu neformálních vztahů mezi svěřenci a pedagogy. Z charakteristických rysů pedagogiky volného času je zřejmé, ţe některé její principy, metody i cílové skupiny jsou velmi podobné, mnohdy aţ totoţné. Z toho důvodu i spolupráce pedagogiky volného času a sociální pedagogiky je poměrně úzká a častá. Obě směřují k naplnění volného času různých cílových skupin s cílem efektivně strukturovat vyuţití volného času a předcházet sociálně-patologickým jevům. Za nejvíce příbuzný a provázaný obor se sociální pedagogikou je nejčastěji povaţována sociální práce. Budeme jí proto věnovat zvláštní pozornost. O. Matoušek vidí sociální práci takto: 45 Sociální práce je společenskovědní disciplína i oblast praktické činnosti, jejímţ cílem je odhalování, vysvětlování, zmírňování a řešení sociálních problémů. Sociální práce se opírá jednak o rámec společenské solidarity, jednak o ideál naplňování individuálního lidského potenciálu. Sociální pracovníci pomáhají jednotlivcům, rodinám, skupinám i komunitám dosáhnout způsobilosti k sociálnímu uplatnění nebo ji získat zpět. Kromě toho pomáhají utvářet pro jejich uplatnění příznivé společenské podmínky. U klientů, kteří se jiţ společensky uplatit nemohou, podporují sociální práce co nejdůstojnější způsob ţivota. Vztah sociální pedagogiky a sociální práce je pojímána různě, souvisí to především s genezí obou oborů, která je v různých zemích odlišná. Dle Kruse 46 se objevují tři moţné pohledy na vztah obou oborů a shrnuje je takto: 1. Přístup identifikační, ke kterému dospívají v německy mluvících zemích, znamená praktické ztotoţnění obou disciplín. 2. Přístup typický pro anglicky mluvící země představuje zřetelnou diferenciaci a platí u nás. 3. Pojetí konvergentní, jedná se o jistou integraci při zachování určité svébytnosti obou disciplín, tento přístup se realizuje na Slovensku a svým způsobem i v Polsku. Dále Kraus dodává, ţe optimální přístup s ohledem na vývoj obou disciplín je třetí pojetí. Obě disciplíny v něm mají stejné funkce, ale současně svou autonomii. 44 Němec, J. Kdo je pedagog volného času. In Sociální pedagogika a multikulturní výchova v otázkách. Gulová, L. Brno : Masarykova Univerzita, s Matoušek, O. a kol.: Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2003, s Kraus, B. Základy sociální pedagogiky. Praha : Portál, s

21 Pokud se jedná o objekt jejich zájmu a působení, sociální pedagogika se zabývá především celou populací 47, zatímco sociální práce se zaměřuje na populaci problémovou. Výše zmíněné podobnosti a souvislosti sociální pedagogiky a příbuzných oborů ukazují na moţnosti jejich vzájemné kooperace a podpory. 47 V rámci celé populace se sociální pedagogika samozřejmě zabývá i specifickými skupinami obyvatelstva. 21

22 3. Sociální pedagog jako profese Cílem této kapitoly je jednak charakterizovat samotný význam pojmu profese, ale také samozřejmě hlouběji nahlédnout na profesi sociálního pedagoga - jak ji lze chápat, kdo je sociální pedagog, jaké kompetence jej charakterizují, ale především, jaké jsou moţnosti uplatnění sociálních pedagogů na trhu práce Obecné pojetí profese Samotný pojem profese je moţno chápat jako specifický, většinou úţeji neţ pojem povolání. U některých autorů tyto dva pojmy splývají v synonymum. Avšak z pohledu jedince je profese jednou ze základních sociálních charakteristik člověka, obvyklou formou zajištění ţivobytí, ekonomického standardu, ale také důleţitý prostředek socializace, seberealizace, získání pocitu společenské prospěšnosti. Pro společnost je povolání formou ekonomické aktivity, kategorií sociální stratifikace, umoţňuje formalizovat kompetence k výkonu určité práce. 48 Je tedy moţné povolání chápat jako specifickou aktivitu, kterou si jedinec zajišťuje obţivu, objektivně vymezuje místo jednotlivce v komplexu aktivit, ze kterých se skládá ekonomika společnosti. Pojem profese se pojí se specifickou skupinou povolání zaloţených na dlouhé teoretické přípravě, jenţ je základem profesionální aktivity. Profesní povolání vyţaduje obecně vyšší kvalifikaci. K většině profesí se také váţe formální či neformální profesní kodex Profese sociálního pedagoga Základní úskalí vymezení profese sociálního pedagoga tkví v tom, ţe kaţdá její charakteristika je zatím pouze modelová. A to i přesto, ţe potřeba odborníků sociálních pedagogů se ukázala aktuální hned počátkem 90. let a ţe pro posun v rozvoji sociální pedagogiky a ustanovení samostatné profese sociálního pedagoga je 48 Havlová In: Kraus, B., Poláčková, V. et. al. Člověk, prostředí, výchova. Brno: Paido, Formální je obvykle součástí slibu před nástupem do praxe, neformální se utváří uvnitř profese jako závazek orientovaný k prosazování veřejného blaha. 22

23 v posledních letech podnikána celá řada kroků, vědeckých, organizačních a svým způsobem i popularizačních. 50 Tyto aktivity by měly směřovat k rozvíjení profese sociálního pedagoga. Na jejich potřebu upozornila především praxe, zahraniční projekty a zkušenosti především z Polska, Německa, ale také frankofonních zemí. I přes mnohé zásadní přínosy profese sociálního pedagoga nebylo dosud toto povolání definováno jako samostatná profesní disciplína a ještě dnes bývá sociální pedagog zaměňován s dalšími příbuznými profesemi, jako je např. vychovatel, coţ není příliš výstiţné, nepostihuje to totiţ plnou šíři sociálně pedagogické problematiky a značně to omezuje moţnosti uplatnění sociálního pedagoga v praxi. Profese sociálního pedagoga v nomenklatuře profesí tedy dosud chybí. Zákon řadí mezi pedagogické pracovníky pouze učitele, vychovatele, psychology, speciální pedagogy, pedagogy volného času, asistenty pedagoga, trenéry, pedagogy v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, a vedoucí pedagogické pracovníky. 51 Do zákona o pedagogických pracovnících 52 i do zákona o sociálních sluţbách 53 se zatím podařilo pouze zakomponovat, ţe absolvování studijního oboru sociální pedagogika je dostačující kvalifikací pro výkon daných profesí několika resortů. Např. pro výkon profese vychovatele v rámci resortu školství nebo pro výkon profese sociálního pracovníka v resortu sociálních věcí. Moţnosti uplatnění sociálního pedagoga jsou velice různorodé a pestré, pracovní úvazky nejsou konstantní. Modelová definice profese sociálního pedagoga je tedy stále nejednoznačná. Podívejme se alespoň na některá pojetí profese sociálního pedagoga, jak ji uvádí někteří autoři. P. Klíma 54 charakterizuje sociálního pedagoga jako specializovaného odborníka vybaveného teoreticky, prakticky, a koncepčně pro záměrné působení na osoby a sociální skupiny především tam, kde se ţivotní způsob a praxe těchto jednotlivců či sociálních skupiny vyznačuje destruktivním či nekreativním způsobem uspokojování potřeb a utváření vlastní identity. 50 Jedná se o zakládání kateder sociální pedagogiky na vysokých školách, akreditaci studijních oborů sociální pedagogiky či moţnost volby pro studium sociální pedagogiky jako varianty specializace v rámci některého z pedagogických studijních programů. Dále se jedná také o pořádání odborných konferencí, vydávání časopisů se sociálně-pedagogickými zaměřeními, zapojování se do výzkumných úkolů a projektů. Nezanedbatelný význam mají také různé formy spolupráce s jinými pracovišti s podobným zaměřením, dalšími institucemi a organizacemi zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změnách některých zákonů 52 Zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změnách některých zákonů. 53 Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách. 54 In: Kraus, B. Základy sociální pedagogiky. Praha : Portál, s

24 Toto pojetí profese sociálního pedagoga však není zcela úplné, opomíjí totiţ funkci rozvoje (viz následující text), tzn. funkci preventivní. Kraus toto Klímovo vymezení profese sociálního pedagoga doplňuje o tuto funkci a charakterizuje profesi sociálního pedagoga takto: jde o komplexní zabezpečování sociálně výchovné práce ve směru činností integračních ( ) a rozvojových ( ). 55 Dle Krause 56 tedy sociální pedagog na profesionální úrovni řídí a organizuje výchovný proces a působí na subjekty ve dvou rovinách: Integrační zde se sociální pedagog zaměřuje na osoby (klienty), kteří potřebují odbornou pomoc a podporu jedná se o jedince v krizových situacích, psychickém, sociálním či psychosociálním ohroţení Rozvojová sociální pedagog podporuje a upevňuje ţádoucí rozvoj osobnosti, který má směřovat ke správnému ţivotnímu stylu a hodnotnému naplňování volného času v tomto případě jde vlastně o sociální prevenci, jenţ se týká celé populace, zejména však dětí a mládeţe Pro dokreslení problematiky profese sociálního pedagoga uvádím také charakteristiku Z. Bakošové: 57 Sociální pedagog je člověk připravený působit v obtíţných sociálních podmínkách a situacích, přináší pomoc a světlo na cestě rozšiřovat lidskou svobodu. Sociální pedagog je absolvent studia oboru sociální pedagogika, a také oboru pedagogika se specializací (zaměřením) na sociální pedagogiku. Je to odborník, jehoţ všeobecné kompetence spočívají v pomoci dětem, mládeţi i dospělým při odpovídajícím průběhu socializace a hledání moţnosti zlepšení kvality jejich ţivota prostřednictvím výchovy, vzdělání a poradenství. Sociální pedagog je kvalifikovaný pro předcházení, zvládání a eliminaci běţných i závaţných ţivotních problémů. 55 Kraus, B. Sociální pedagogika jako vědní disciplína a jako studijní obor. In: Sborník příspěvků z I. Mezinárodní konference uskutečněné ve spolupráci s Pedagogickou fakultou MU v Brně na téma Sociální pedagogika jako vědecká a společensky uţitná disciplína. Hřebíček, L. Brno : Institut mezioborových studií Brno, s Kraus, B. Základy sociální pedagogiky. Praha : Portál, s Bakošová, Z.: Sociálny pedagog a jeho kompetencie. In: Pedagogická revue, 2005, č. 1, s

25 3.3. Kompetence sociálního pedagoga Před samotným koncipováním profesiogramu sociálního pedagoga a výčtu jeho kompetencí je ţádoucí si vymezit obsah pojmu klíčové kompetence. 58 Belz a Siegrist definují pojem klíčové kompetence následovně: 59 Klíčové kompetence jsou takové znalosti, schopnosti a dovednosti, které vyúsťují v kompetence, jejichţ pomocí je moţno v daném okamţiku zastávat velký počet pozic a funkcí a které jsou vhodné ke zvládání problémů celé řady většinou nepředvídatelně se měnících poţadavků v průběhu ţivota. Pro naše účely lze vyjít také z vymezení v dokumentu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy v tzv. Bílé knize. Ta uvádí následující pojetí: 60 Schopnost najít si zaměstnání v průběhu celého ţivota závisí nejenom na tom, zda jedince získá odpovídající kvalifikaci, ale především na tom, zda je vybaven dostatečně širokým všeobecným a obecně odborným základem vzdělání a klíčovými kompetencemi, jeţ jsou nezbytné pro pracovní uplatnění. Klíčové kompetence zahrnují schopnosti, dovednosti, postoje, hodnoty a další charakteristicky osobnosti, které umoţňují člověku jednat adekvátně a afektivně v různých pracovních a ţivotních situacích. Dle tohoto dokumentu patří ke klíčovým kompetencím například: komunikace, sociální kompetence, rozvoj schopnosti učit se, řešení problémů, práce s informacemi technologiemi atd. Přistoupíme nyní k vymezení kompetencí sociálního pedagoga. I přesto, ţe existuje poměrně přesné pojmové vymezení sociálního pedagoga 61, podrobný a jednoznačný popis jeho kompetencí dosud nenajdeme. Mnozí odborníci se jej pokoušejí vymezit, jejich snahy mají však prozatím spíše jen projektový charakter. Odborná literatura uvádí různé moţnosti členění kompetencí sociální pedagoga. Dle mého názoru nejlépe odpovídá potřebám a moţnostem profese sociálního pedagoga 58 O klíčových kompetencích se začalo hovořit od 70. let 20. století v německé pedagogice. Vycházelo se z názoru, ţe lidé ţijící v rychle se měnícím prostředí budou muset pruţně reagovat na časté radikální změny pracovního i mimopracovního ţivota. Základní funkcí vzdělání tedy mělo být rozvíjení především takových vědomostí, dovedností, postojů a návyků (kompetencí), které lidem usnadní rychle se adaptovat na změny vnějšího prostředí. Pojem klíčové kompetence v této souvislosti poprvé pouţil Dieter Mertens v díle Teze o vzdělávání pro moderní společnost (1974). 59 Belz, H., Siegrist, M. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Praha: Portál, s Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, 2. verze, Praha, říjen Například: Bakošová, Z.: Sociálna pedagogika jako študijný obor. In: Pedagogická revue, 2000, č. 4, s

26 strukturace Z. Bakošové. 62 Uvedené kompetence mají všeobecný charakter, pro jednotlivé oblasti působení sociálního pedagoga je třeba je dále konkretizovat: 1. Edukační kompetence 63 Kompetence se týkají výchovy, vzdělávání, sebevýchovy, sebevzdělávání. Zřejmě proto povaţuje autorka sociálního pedagoga především za vychovatele a vzdělavatele v nejširším slova smyslu. V jejím pojetí je sociální pedagog také spolutvůrcem teorie sociální pedagogiky, kterou spoluvytváří na základě studia domácí i zahraniční literatury, vlastní vědeckovýzkumné činnosti a poznání potřeb praxe. Dále je řešitelem výzkumných projektů, tvůrcem pedagogické terminologie. Jeho vědeckovýzkumná činnost je podkladem pro činnost edukační. Na základě nových poznatků z empirického výzkumu můţe sociální pedagog plnit edukační funkci. V praxi plánuje, organizuje a metodicky řídí činnost v zařízeních, která řeší úlohy související se sociální politikou státu v oblasti školství, práce, sociálních věcí či zdravotnictví. Je tvůrcem vzdělávacích projektů pro děti, mládeţ, ale také dospělé jednotlivců či skupin. V oblasti výchovy dětí a mládeţe je vychovatelem a pomocníkem v jejich osobnostním růstu, rozvíjení pro-sociálního chování, asertivního jednání, efektivní komunikace, rozvíjení solidarity, úcty a tolerance. Zná zákonitosti výchovného procesu. V procesu sebepoznání dospívá k sebeuvědomění si svých kvalit a nedostatků. Sociální pedagog motivuje sebe sama, řídí a kontroluje při stanovení vlastních sebevzdělávacích cílů, které naplňuje různými způsoby. 2. Kompetence převýchovy 64 Základem převýchovy, resocializace a reedukace jsou metody podpory a pomoci, které jsou mnohem účinnější neţ represe. Sociální pedagog můţe vyuţívat způsoby sociální opory jako povzbuzení, zásahy do prostředí, nedirektivní a direktivní vedení. To po sociálním pedagogovi vyţaduje způsobilost jako je vytrvalost, důslednost, pevná vůle, neboť výsledky procesu převýchovy se dostavují často po důsledné práci v dlouhém časovém horizontu. 62 Bakošová, Z. Sociálny pedagog a jeho kompetencie. In: Pedagogická revue, 2005, č. 1, s Autorka pojmem edukace myslí výchovu a vzdělávání. 64 Převýchova je sloţitý a dlouhodobý proces, který předpokládá změnu osobnosti, jejího hodnotového systému, způsobu rozhodování i dosavadních chování. U převychované osoby je úspěšnost závislá na mj. na věku, charakteru problému, uvědomění si problému, ţivotních zkušenostech, motivovanosti ke změně, oficiálním prostředí a sociálních vztazích, projevované aktivit vůli a vytrvalosti. Převýchova můţe mít podobu dílčích, postupných změn nebo změn zásadních a náhlých. (Dle Pedagogického slovníku s. 187) 26

27 3. Kompetence poradenství 65 Cílem poradenství je umoţnit klientům, aby dosáhli lepšího sebepoznání, aby si uvědomili svoje přednosti a slabiny, ujasnili svoje ţivotní cíle a poznali, v čem tkví jejich problém a jak ho mohou vyřešit. V rámci sociální pedagogiky má poradenství tyto podstatné cíle: pracovat na moţnosti pedagogické intervence tvořit individuální a skupinové programy pro optimalizaci a prevenci problémových situací, spolupracovat na mezioborové úrovni, a především specifikovat a klasifikovat kompetence sociálního pedagoga ve vztahu ke klientům - jedná se zejména o tyto kompetence: Ve vztahu k dětem pomáhat jednotlivcům začlenit se do kolektivu, podporovat optimální sociální chování dětí a mládeţe, pomáhat jim v situacích narušení rodinného klimatu, porušování práv dětí a mládeţe. Ve vtahu k pedagogickým pracovníkům sociální pedagog především monitoruje pedagogické situace, citlivě reaguje na potřeby učitelů v oblasti psychohygieny především předcházení syndromu vyhoření. 66 Ve vtahu k rodičům realizuje poradenskou kompetenci při narušení rodinného prostředí a disharmonii vztahů mezi dětmi a rodiči. Rodičům poskytuje rady o výchovném procesu jejich dětí. Všechny výše uvedené kompetence je moţné vyuţít nejen v prostředí školy, ale také v dětských domovech, při terénní sociální práci nebo v rámci náhradní rodinné péče. 65 Poradenství (counselling/guidance) je v uţším smyslu poskytování informací, které si klient vyţádá a jeţ potřebuje k řešení svého problému. V širším smyslu dává poradenství klientovi příleţitost k tomu, aby prozkoumal svoje přednosti, respektive slabá místa, a našel strategie ke zlepšení kvality svého ţivota. Poradenství můţe být jednorázové, krátkodobé nebo dlouhodobé. (Dle Pedagogického slovníku, s. 151) 66 Syndrom vyhoření (burn-out syndrome) je soubor příznaků vyskytující se u pracovníků pomáhajících profesí odvozovaný z dlouhodobé nekompenzované zátěţe, kterou přináší práce s lidmi. Je to stav psychického, někdy celkového vyčerpání doprovázený pocity beznaděje, obavami, případně i zlostí. Pracovní motivace klesá, výkon se zhoršuje, klesá i sebevědomí. V chování ke klientům je patrný zvětšující se odstup, důraz na pravidla a disciplínu, na formální stránky programů, na racionalitu, někdy i vysloveně odmítavé nebo negativní postoje. Prevencí syndromu vyhoření je udrţování optima angaţovanosti ve vztahu ke klientům, oddělování práce a osobního ţivota, pestrý reţim práce, supervize a případové porady. (Dle Slovníku sociální práce, s. 263). 27

28 4. Kompetence prevence 67 Uplatnění sociálního pedagoga bývá nejčastější zejména při primární a sekundární preventivní činnosti. Ještě s dalšími odborníky společně organizuje aktivity, které mají za cíl vytvořit atmosféru přijetí pro různé problémy ve společnosti, na něţ je nahlíţeno s předsudky a odmítavými postoji (postoj k národnostním menšinám, drogově závislým, lidem bez domova a dalším handicapovaným skupinám a jednotlivcům). Tato forma primární prevence vede ke zvýšení informovanosti, pochopení a solidaritě, ale také k posunu v myšlení k jedincům či skupinám, kteří ţijí s určitou disharmonií a odlišnými šancemi. Aktivity sociálních pedagogů se v rámci sekundární prevence obrací na skupiny, které se vyskytují v nevhodném rodinném či sociálním prostředí. Učí tyto skupiny ţádoucímu jednání a poskytuje modely pozitivního chování v náročných ţivotních situacích. 5. Manaţerské kompetence Ačkoliv uvádím manaţerské kompetence na posledním místě, jsou neméně důleţitými kompetencemi sociálního pedagoga. Jedná se zejména o interdisciplinární spolupráci s dalšími odborníky různých profesí a řadou institucí a organizací při řešení problémů a zajišťování pomoci potřebným nezaměstnaným, lidem bez domova, sociálně handicapované rodiny, mravně a sociálně narušená mládeţi. Další model kompetencí sociálního pedagoga nabízí B. Kraus: Prevence je soubor opatření, jimiţ se předchází sociálnímu selhání, a to zejména těm typům selhání, které ohroţují základní hodnoty společnosti (kriminalita, prostituce, toxikomanie, xenofobie, rasismus apod.). Primární prevence je cílena na celou populaci (tzv. nespecifická prevence) nebo na určitou skupinu (tzv. specifická prevence) v době, kdy se očekávaný problém této skupiny ještě nemanifestoval. Sekundární (někteří autoři označují jako indikovaná) prevence má jako cílovou skupinu osoby se zvýšeným rizikem sociálního selhání, případně osoby, u nichţ uţ k selhávání dochází, ale jeho míra se ještě nedá indikovat. Terciární prevence by se měla provádět u osob, u kterých jiţ k sociálnímu selhání došlo. (Dle Slovníku sociální práce, s. 164) 68 Kraus, B., Poláčková, V. et. al. Člověk, prostředí, výchova. Brno: Paido, s

29 Obrázek 1: Model kompetencí sociálního pedagoga podle Krause INFORMATIVNÍ vědomosti všeobecné (širší společensko-vědní základ) speciální FORMATIVNÍ dovednosti osobní vlastnosti senzomotorické sociální intelektuální charakterové (trpělivost, vnímavost, vyrovnanost) volní (emocionální stabilita, asertivita, sebekontrola) zájmy (kreativita, originalita, aktivita) diagnostické didaktické řešit problémy Byla popsána řada dalších členění profesních kompetencí sociálního pedagoga, které však většinou vycházejí z výše uvedených, dále je rozšiřují nebo upřesňují. 29

30 Z těchto se mi pro účely této práce zdá vhodné zařadit členění kompetencí, jak je uvádí Voráčová: Osobnostní kompetence zahrnují zejména vlastnosti jedince, které jsou nutné pro výkon povolání sociálního pedagoga, jsou jimi: trpělivost, zodpovědnost, odolnost vůči stresu a zátěţi, motivace k práci, aktivita. 2. Sociální kompetence autorka vymezuje jako dovednosti a schopnosti, které můţe sociální pedagog vyuţít zejména při práci s klienty a komunitami: empatie, schopnost aktivně naslouchat, tolerance a akceptace bez předsudků, komunikační dovednosti a asertivita. 3. Edukační kompetence zahrnují výchovu, vzdělání, sebevýchovu a sebevzdělávání, Voráčová sem řadí schopnost sebereflexe, schopnost kritického myšlení, schopnost propojení teorie s praxí, vedení k samostatnosti a poskytnutí supervize. 4. Poradensko-preventivní kompetence se projevují především v oblastech poradenských činností a preventivních aktivit. Autorka mezi ně řadí schopnost diagnostikovat a řešit problémy, otevřenost, důvěryhodnost (diskrétnost), schopnost klidného a sebejistého vystupování a poskytování modelů správného rolového chování. 5. Organizačně-manaţerské kompetence, které sociální pedagog vyuţívá při organizování a plánování sociálně pedagogických aktivit: schopnost kooperace a práce v týmu, schopnost organizace a plánování práce, samostatnost, kreativita (tvořivost) a vedení dokumentace a psaní projektů. Těchto dvacet pět kompetencí povaţuje autorka v rámci vymezených sekcí za nejdůleţitější pro výkon povolání sociálního pedagoga Možnosti uplatnění sociálního pedagoga na trhu práce V současné době existuje rozmanitá nabídka uplatnění pomáhajících a sociálně orientovaných profesí. Sociální pedagog - jiţ ze samotného označení je patrno, ţe moţnosti jeho uplatnění v praxi nabízí především sociální sféra a oblast výchovy. Takovéto vymezení pole působnosti sociálního pedagoga je ale příliš obecným. Proto bylo nezbytné podívat se hlouběji do odborných kvalit absolventů studijních oborů 69 Voráčová, Lenka. Koncepce profilu sociálního pedagoga : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, s. 34,

31 zaměřených na sociální pedagogiku (viz kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.), abychom mohli usuzovat na moţnosti jejich uplatnění. Mozaika činností sociálního pedagoga je velmi široká a pestrá, aktivity jsou svým způsobem neopakovatelné a stále se objevující nové, tvořivé a originální. 70 Na výčet moţností uplatnění sociálního pedagoga lze nahlíţet různě. Např. na základě činností sociálního pedagoga - jak by se sociální pedagog v rámci těchto činností nazýval. Z tohoto pohledu je moţno sociálního pedagoga vidět jako: 71 animátora volnočasových aktivit asistenta či úředníka Probační a mediační sluţby 72 diagnostika kariérního poradce koordinátora lektora dramatické výchovy organizátora táborových a zdravotních pobytů pro děti a mládeţ pečovatele pedagoga volného času poradce s různým specifickým zaměřením preventistu drogové či jiné sociálně-patologické problematiky sociálního pracovníka streetworkera terénního pracovníka vědeckého pracovníka vychovatele 70 Kraus, B. Základy sociální pedagogiky. Praha : Portál, s Výčet moţností uplatnění nemá logickou posloupnost, je seřazen abecedně. 72 Probační a mediační sluţba (PMS) usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. PMS ČR je novou institucí na poli trestní politiky, vychází ze součinnosti dvou profesí sociální práce a práva (především trestního). Cíle PMS jsou integrace pachatele do ţivota společnosti bez dalšího porušování zákonů, směřuje k obnovení respektu obviněného k právnímu stavu společnosti, jeho uplatnění a seberealizace; participace poškozeného do procesu vlastního odškodění, obnovení jeho pocitu bezpečí a důvěry ve spravedlnost; ochrana společnosti účinným řešením konfliktních a rizikový stavů spojených s trestním řízením a efektivním zajištěním realizace uloţených alternativních trestů a opatření. Úkolem probačního pracovníka (probatik offecer) je shromaţďovat informace o obviněném před rozhodnutím soudu a poskytovat je jako tzv. soudní pomoc soudu, zajišťovat výkon obecně prospěšných prací, provádět narovnání mezi pachatelem a obětí a vykonávat probační dohled. Základní předpoklad výkonu úředníka PMS je řádně ukončené vysokoškolské studium magisterského studijního programu společenskovědního zaměření. PMS je upravena v zákoně č. 257/2000 Sb. o Probační a mediační sluţbě. 31

32 Dále lze moţná uplatnění sociálního pedagoga popsat v rámci zařízení, institucí a organizací, ve kterých se můţe angaţovat: dětské domovy krizová centra diagnostické ústavy krizové linky domovy mládeţe manţelské a rodinné domovy pro seniory poradny domy dětí a mládeţe mateřské školy hospice nápravná zařízení chráněné dílny nemocnice kontaktní centra nízkoprahová centra střediska volného času občanská sdruţení střediska výchovné péče odbory sociální péče a školní druţiny zdravotnictví školní kluby pedagogicko-psychologické terapeutická centra poradny úřady práce pomocné a praktické školy ústavy pro tělesně či probační a mediační sluţby mentálně postiţené protidrogová centra ústavy sociální péče psychiatrické léčebny utečenecké tábory rehabilitační centra věznice rekvalifikační centra základní školy speciálně-pedagogická neziskové organizace se centra sociálním zaměřením stacionáře zvláštní školy Při sestavování výše zmíněných dvou výčtů moţností uplatnění sociálního pedagoga jsem vycházela z Voráčové 73 a svých vlastních postřehů z praxe. 73 Voráčová, Lenka. Koncepce profilu sociálního pedagoga : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, s

33 Aktuální, naprosto komplexní a vyčerpávající výčet moţností uplatnění sociálního pedagoga na trhu práce nelze postihnout, jelikoţ, jak uvádí Tuggener, 74 pole praxe sociálního pedagoga jsou četná a v čase proměnlivá a jak jsme jiţ uvedli, aktivity jsou svým způsobem neopakovatelné a stále se objevující nové, tvořivé a originální. Uvedeme tedy alespoň pro přehlednost orientační výčet různých uplatnění, jak je uvádí sociálně-pedagogická odborná literatura. Strukturu moţných uplatnění profese sociálního pedagoga na trhu práce lze vymezit zejména z hlediska resortů následovně (čerpáno zejména z Němce 75 a Voráčové 76 ): 1. resort školství, mládeţe a tělovýchovy, zde můţe najít sociální pedagog uplatnění zejména jako vychovatel: v oblasti školství: školní kluby, školní druţiny, domovy mládeţe v oblasti náhradní rodinné péče a ochranné výchovy: dětské domovy, diagnostické ústavy v oblasti volného času: domy dětí a mládeţe, střediska volného času v oblasti poradenství: instituce výchovného poradenství pedagogickopsychologické poradny, výchovné poradenství ve škole atd. v oblasti prevence: systémy výchovné preventivní péče koordinátor prevence, metodik prevence, krizová centra, střediska výchovné péče; sociálně výchovná a osvětová činnost zaměřená na seniory 2. resort sociálních věcí, v rámci něhoţ sociální pedagog zastává např. pozici sociální pracovníka či asistenta, jedná o následující působiště: v oblasti sociálně-výchovné péče o seniory: domovy pro seniory, pensiony pro seniory, domy s pečovatelskou sluţbou, hospici, centra aktivit pro seniory v oblasti péče o handicapované: ústavy sociální péče, ústavy pro tělesně či mentálně postiţené, při sociální asistenci atd. v oblasti práce s nezaměstnanými: např. úřady práce dále např. sociální kurátoři pro mládeţ apod. 74 Tuggener, H. Sociální pedagog profesní model In: Éthum, 1995, č. 8-9, s Němce, J. Reflexe oboru Sociální pedagogika brněnská škola na PdF MU. Symposium sociální pedagogiky na PdF MU. Klapko, D. Brno : Masarykova univerzita, s Voráčová, Lenka. Koncepce profilu sociálního pedagoga : diplomová práce. Brno : MU, s

34 3. resort zdravotnictví umoţňuje sociálnímu pedagogovi působit jako vychovatel, sociální pedagog, herní terapeut například: v oblasti drogové prevence: kontaktní centra, protidrogová centra v oblasti rehabilitace a rekonvalescence: léčebny či zotavovny v dalších institucích: psychiatrické léčebny atd. 4. resort spravedlnosti nabízí absolventům sociálně-pedagogických oborů uplatnění jako vychovatel, speciální pedagog ve věznici, sociální pracovník Vězeňské sluţby, asistent probační a mediační sluţby například: v oblasti penitenciární a postpenitenciární péče 77 : věznice, nápravná zařízení atd. v oblasti probace a mediace jako prevence kriminality 5. resort vnitra a obrany skýtá pro sociálního pedagoga moţnosti uplatnění jako sociálního asistenta, sociálního pedagoga, kurátora, policejního specialistu pro práci s mládeţí v následujících zařízeních a institucích: utečenecké tábory pobytová střediska správy uprchlických zařízení azylová centra 6. nestátní sféra občanská sdruţení neziskové organizace humanitární a charitativní organizace, nadace Péči v oblasti penitenciární v průběhu VTOS zajišťují pracovníci věznice sociální pracovníci, speciální pedagogové, vychovatelé. Pospenitenciární péči v rámci státu zajišťují především sociální pracovníci a sociální kurátoři. Nařízenou formu následné sociální péče v rámci probačního dohledu zajišťuje Probační a mediační sluţba dle Zákona č. 257/2000 Sb. o Probační a mediační sluţbě. Cílem postpenitenciární péče je podpora jedince propuštěného z VTOS při opětovném začlenění do společnosti. 78 Jedná se například o: Člověk v tísni, Diakonie, Charita, Armáda spásy. 34

35 4. Sociální pedagogika jako studijní obor Konec minulého století přinesl zásadní společenské změny, které výrazným způsobem zasáhly také do výchovného a vzdělávacího procesu. Tyto změny vyvolaly také potřebu kvalifikovaných odborníků způsobilých podílet se na řešení problémů v sociální oblasti. Začaly se tedy rozvíjet nové studijní obory, mezi nimi pochopitelně také sociální pedagogika. Sociální pedagogika jako studijní obor se postupně vyvíjí v souladu s konstituováním sociální pedagogiky jako vědní disciplíny. Jak vývoj studijního oboru, tak vývoj vědní disciplíny lze v období konce minulého století označit jako poněkud chaotický. Nejprve se můţeme se sociální pedagogikou setkat jako s předmětem, který byl vyučován jako součást pedagogického vzdělání v rámci studia učitelství na pedagogických a filozofických fakultách. Poté vznikaly vyšší odborné školy sociální, např. v Praze, Olomouci, Kroměříţi, Ostravě. Později se prosazovala sociální pedagogika jako samostatný studijní obor také na českých vysokých školách. Předmětem výzkumu mé diplomové práce jsou absolventi studijního oboru Sociální pedagogika a volný na PdF MU. Proto jsou pro mne stěţejní informace o oboru sociální pedagogiky jako vysokoškolského studia. Z toho důvodu se budu v následujícím textu zabývat pouze touto problematikou, nikoliv vyššími odbornými či středními školami Sociální pedagogika jako studijní obor vysokých škol v ČR Jak uţ jsme se zmínili výše, situace sociální pedagogiky jako studijního oboru se vyvíjela podobně chaoticky. Platí to i pro studijní vysokoškolské obory. Na vysokých školách, kde byla určitá tradice v přípravě vychovatelů, pracovníků pro volný čas dětí a mládeţe dochází k transformaci nejrychleji, jedná se o PF v Brně, Olomouci, Ostravě, Hradci Králové. Transformované obory mají většinou charakter nově koncipovaného stupně vysokoškolského studia bakalářského. Studijní program 35

36 magisterský z počátku devadesátých let rozpracovává doc. J. Špičák na PF v Olomouci Vymezení studijního oboru sociální pedagogika Chceme-li si charakterizovat sociální pedagogiku jako vysokoškolský studijní obor, povaţuji za nejvhodnější pouţít vymezení Hřebíčka 80, ten charakterizuje sociální pedagogiku jako vysokoškolský studijní obor, jenţ je podmíněn odpovídající sociálněvědní teorií, má široce a přitom přesně vyjádřený smysl a obsah, je adekvátně strukturovaný a zprostředkovává odborné i všeobecné vědomosti, dovednosti a schopnosti, přičemţ vychází z poţadavků praxe. Studijní obory sociální pedagogiky jsou zřizovány s cílem připravit a náleţitě vybavit odborníky sociální pedagogy, kteří jsou způsobilí uplatnit se v široké oblasti společenského ţivota, pracovat s dětmi, mládeţí a dospělými v rámci oblastí školství, sociální sféry, zdravotnictví, resortu ministerstva vnitra, spravedlnosti apod Přehled současných studijních oborů sociální pedagogiky na českých VŠ V této kapitole uvádím jednotlivé studijní obory sociální pedagogiky, v rámci jakých studijních programů, jakých fakult a jakých vysokých škol je moţno je studovat. Dále nesmí chybět ani stupeň a forma studijních programů. Pro přehlednost jsou studijní obory a všechny výše zmíněné informace, které s nimi souvisí uvedeny v rámci vysokých škol, ty jsou řazeny abecedně. V současné době se sociální pedagogika jako samostatný studijní obor v ČR studuje na šesti vysokých školách. 1. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU) Studijní obor sociální pedagogika lze na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích studovat ve studijním programu Specializace v pedagogice. Tento studijní obor je realizován na Pedagogické fakultě, Katedře pedagogiky a psychologie. Jde o tříletý bakalářský studijní program uskutečňován v kombinované formě. Pro uchazeče byl obor otevřen v akademickém roce 2001/ Kraus, B. Sociální pedagogika jako vědní disciplína a jako studijní obor. In: Sociální pedagogika jako vědecká a společensky uţitná disciplína. Brno : Institut mezioborových studií, s Hřebíček, L. Ke koncepci vysokoškolského oborového studia- sociální pedagogika. In Sociální pedagogika jako vědecká a společensky uţitná disciplína. Brno: Institut mezioborových studií Brno, str

37 2. Masarykova univerzita v Brně (MU) Masarykova univerzita v Brně nabízí studium sociální pedagogiky dokonce na dvou fakultách. Jde o Filozofickou fakultu a Pedagogickou fakultu. Pojetí sociální pedagogiky na těchto fakultách je značně odlišné. Zatímco na filozofické fakultě se sociální pedagogika zaměřuje na poradenství, sociální pedagogika na pedagogické fakultě se orientuje na volný čas, coţ je zřejmé jiţ z názvů studijních oborů. Filozofická fakulta Filozofická fakulta nabízí obor Sociální pedagogika a poradenství v rámci studijního programu Pedagogika. Jde o tříleté bakalářské studium. Obor byl z počátku (od akademického roku 1996/1997) nabízen v kombinované formě studia. Od akademického roku 1999/2000 se Sociální pedagogika a poradenství vyučuje ve formě prezenční. Pro velký zájem uchazečů postupně vznikala koncepce navazujícího magisterského studijního oboru Sociální pedagogika a poradenství, ten navazuje na koncepci bakalářského studijního oboru. Dvouleté magisterské studium prezenční formy se uskutečňuje od akademického roku 2006/2007. Pedagogická fakulta Na pedagogické fakultě realizuje studium sociální pedagogiky Katedra sociální pedagogiky. V rámci studijního programu Pedagogika jsou vyučovány dva obory. Prvním je Sociální pedagogika a volný čas, jde o tříleté bakalářské studium a dvouleté navazující magisterské studium, obě v prezenční formě. Druhým oborem je Sociální pedagogika, opět se vyučuje ve tříletém bakalářském a dvouletém navazujícím magisterském studiu s tím rozdílem, ţe tento obor je nabízen pouze v kombinované formě studia. O sociální pedagogice na Pedagogické fakultě MU více v kapitole Ostravská Univerzita v Ostravě (OU) Na Ostravské univerzitě v Ostravě je sociální pedagogika uchazečům nabízena v rámci Pedagogické fakulty, Katedry pedagogiky. Katedra nabízí studium sociální pedagogiky ve studijním programu Specializace v pedagogice. Studijní obor se nazývá Sociální pedagogika - prevence a resocializace. Je otevřen v tříletém bakalářském a dvouletém navazujícím magisterském stupni, oba v kombinované formě. Bakalářský studijní program je pro uchazeče realizován od roku 1994, navazující magisterské studium vzniklo původně na základě zadání Ministerstva vnitra a bylo určeno pro 37

38 přípravu policistů a pracovníků z oblasti prevence a represe sociálně-patologických jevů. Pro velký zájem se obor postupně otvíral i dalším uchazečům. 81 V rámci studijního programu Pedagogika je také nabízen obor Sociální pedagogika prevence a resocializace v rámci CŢV, coţ je tříleté bakalářské studium v kombinované formě. 4. Univerzita Hradec Králové (UHK) Studium sociální pedagogiky je na Univerzitě Hradec Králové nabízeno v rámci Pedagogické fakulty, Katedry sociální pedagogiky. V rámci studijního programu Vychovatelství se uskutečňuje studium oboru a Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii. Jedná se o tříleté bakalářské studium kombinované i prezenční formy. Dále se v rámci studijního programu Specializace v pedagogice vyučuje obor Sociální pedagogika, coţ je dvouleté navazující magisterské studium opět kombinované i prezenční formy. Sociální pedagogika se v Hradci Králové vyučuje od roku 1998, kdy byl otevřen právě navazující studijní obor Sociální pedagogika v kombinované i prezenční formy. 5. Univerzita Karlova v Praze (UK) Na univerzitě Karlově v Praze lze studovat obor Sociální pedagogika ve studijním programu Specializace v pedagogice, na Husitsko teologické fakultě, na Katedře učitelství. Jedná se o tříletý bakalářský program v prezenční formě, který je otevřen od akademického roku 2003/ Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) Sociální pedagogika na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně se vyučuje na Fakultě humanitních studií. V rámci programu Specializace v pedagogice je nabízen obor Sociální pedagogika se zaměřením na pomáhající profese. Jde o tříletý bakalářský program kombinované i prezenční formy. Dále se v rámci toho programu vyučuje obor Sociální pedagogika, coţ je tříletý bakalářský program pouze v prezenční formě a dvouleté navazující magisterské studium také pouze ve formě kombinované. Na fakultě humanitních studií lze studovat obor Sociální pedagogika také v rámci programu Pedagogika, coţ je dvouletý navazující magisterský program p prezenční formy. 81 Coufalová, Š. Sociální pedagogika jako obor studia na vysokých školách v České republice : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická,

39 Je moţné také absolvovat studium oboru Sociální pedagogika, které se uskutečňuje na základě společné akreditace Institutu mezioborových studií Brno a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Studium na IMS je realizováno v Brně. Studium je nabízeno v rámci programu Specializace v pedagogice. Jedná se o tříletý bakalářský stupeň a dvouletý navazující magisterský, oba pouze v kombinované formě. Pro přehlednost uvádím tabulku, ve které je souhrn výše zmíněný informací. Tabulka uvádí české vysoké školy, fakulty, program, stupeň vzdělávání, standardní dobu studia, v rámci kterých se v současné době vyučuje sociální pedagogika jako samostatný obor vysokoškolského studia. Vysoké školy jsou zaznamenány zkratkami: JU Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích; MU Masarykova Univerzita v Brně; OU Ostravská Univerzita v Ostravě; UKH Univerzita Hradec Králové; UK Univerzita Karlova v Praze; UTB Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Pro vyjádření vzdělávacího stupně jsou pouţity tyto zkratky: B - bakalářský studijní program; N-M - navazující magisterský program. Forma studia je vyjádřena zkratkami: P prezenční forma studia; K kombinovaná forma studia. Délka studia je uvedena v letech vyjádřena číselně. 39

40 Tab. 1: Přehled současných studijních oborů sociální pedagogiky na českých VŠ VŠ Fakulta Studijní program Vzdělávací stupeň Studijní obor Forma studia Délka studia JU Pedagogická Specializace v pedagogice B Sociální pedagogika K 3 MU Filozofická Pedagogika B N-M Pedagogická Pedagogika B Sociální pedagogika a poradenství Sociální pedagogika a poradenství Sociální pedagogika a volný čas P 3 P 2 P 3 Sociální pedagogika K 3 N-M Sociální pedagogika a volný čas P 2 Sociální pedagogika K 2 OU Pedagogická Specializace v pedagogice Pedagogika B N-M B Sociální pedagogika - prevence a resocializace Sociální pedagogika - prevence a resocializace Sociální pedagogika - prevence a resocializace v rámci CŢV K 3 K 2 K 3 UK Husitsko teologická Specializace v pedagogice B Sociální pedagogika P 3 UHK Pedagogická Vychovatelství B Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii P,K 3 Specializace v pedagogice N-M Sociální pedagogika P,K 2 UTB Humanitních studií Specializace v pedagogice B Sociální pedagogika se zaměřením na pomáhající profese P, K 3 Sociální pedagogika K 3 N-M Sociální pedagogika K 2 Pedagogika N-M Sociální pedagogika P 2 Institut mezioborových studií Specializace v pedagogice B Sociální pedagogika P 3 N-M Sociální pedagogika K 2 40

41 Profil absolventa studijního oboru sociální pedagogika Profil absolventa je cílovou kategorií, která určuje vzdělávací a výchovné cíle studijního programu či oboru. Jde o vyjádření ţádoucího výsledku studia v podobě souboru vědomostí, dovedností a návyků, které by měl student během studia získat pro úspěšný výkon dané profese. Profil absolventa stanovuje kvality, jimiţ by se měl vyznačovat absolvent dané školy poté, co úspěšně dokončí studium a obdrţí příslušný právní doklad. 82 V souvislosti s profilem absolventů můţeme uvést konkrétní všeobecné a specifické cílové poţadavky na absolventy sociální pedagogiky jak je uvádí Bakošová. 83 Všeobecné cílové poţadavky odborné znalosti teoretických základů výchovy (filozoficko-historické, pedagogické, sociálně-pedagogické, etické, psychologické, sociologické aj.) odborné způsobilosti (sociálně-komunikační schopnosti, alternativní výchovné postupy, asertivita) profesionálně-morální postoje (vycházející z hodnotové orientace a z etických norem) odborné sebevzdělávání, základní metodologické schopnosti (návyky systematického studia pedagogických inovací a tvořivosti v oblasti aplikovaného výzkumu) schopnost aplikovat teoretické poznatky v praxi Speciální cílové poţadavky znalosti, schopnosti a návyky plánovat, organizovat, monitorovat, metodicky a koncepčně usměrňovat sociálně-pedagogickou práci rozlišovat sociální problémy, specifikovat sociálně-pedagogické aspekty, respektovat odborné kompetence jiných profesí schopnost spolupracovat s klienty a jinými pracovníky schopnost z vývojového hlediska porozumět ţivotnímu cyklu zdokonalovat vlastní pedagogické kompetence 82 Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, s Bakošová, Z. Sociálna pedagogika ako študijný odbor. Pedagogická revue, 2000, č. 4, s

42 schopnost porozumět základním lidským právům, specifikám jednotlivých kultur a etnických skupin schopnost rozhodovat, přijímat i vyjadřovat rozhodnutí v souladu s individuálními a společenskými potřebami informační a komunikační gramotnost jazykové schopnosti manaţerské schopnosti 42

43 5. Sociální pedagogika v Brně na PdF MU V této kapitole se důkladně věnuji sociální pedagogice na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, jejímu vzniku a přecházejícím událostem, koncepci oboru. Dále také podrobně rozebírám studijní obor Sociální pedagogika a volný čas, jehoţ absolventi jsou předmětem mého výzkumu Vývoj brněnské sociální pedagogiky V období do roku 1989 fungoval v Československé socialistické republice jednotný výchovný systém pro práci s dětmi a mládeţí ve volném čase především prostřednictvím Socialistického svazu mládeţe (SSM) a její poměrně samostatnou součástí Pionýrskou organizací SSM (PO). V rámci pionýrských skupin se tzv. skupinový vedoucí věnoval organizaci mimoškolních zájmových činností a metodickému řízení oddílů a zájmových krouţků. Pro tuto funkci byli připravováni absolventi oboru Dějiny dětského a mládeţnického hnutí. 84 Je obecně známo, ţe toto úsilí bylo motivováno politickými a ideologickými cíli tehdejšího komunistického reţimu, který nepřipouštěl odchylky od cílů komunistické výchovy. Situace v roce 1989 přinesla jisté společenské změny, po kterých zůstal výše zmiňovaný obor, jako i samotná pedagogika v troskách. Z původního obsahu disciplín se zachovaly jen střípky, které by nebyly zatíţeny komunistickou ideologií. Obor se musel obsahově zcela znovu vystavět, to také vzhledem k novému moţnému uplatnění absolventů, jelikoţ ztratili uplatnění v důsledku zrušení míst skupinových vedoucích. Na koncepci nového oboru se podíleli např.: Mojmír Váţanský, Vladimír Spousta, Dana Knotová, Jarmila Faltýsková a tehdejší vedoucí katedry pedagogiky prof. Milan Přadka. 85 Snahy pracovníků vedly ke koncipování oboru Pedagogika volného času, který byl dále rozvíjen v tehdejším systému přípravy učitelů jako dvouoborový. Toto tzv. transformační období probíhalo v letech Obor se studoval ještě v kombinaci s dalším oborem, např.: Dějepis, Hudební a technická výchova apod. 85 Němec, J. Reflexe oboru Sociální pedagogika brněnská škola na PdF MU. Symposium sociální pedagogiky na PdF MU. Klapko, D. Brno : Masarykova univerzita, s

44 Další společenský vývoj, ale také především zvyšující se poţadavky na odborný profil absolventa v praxi vedly k vytvoření oboru Sociální pedagogika se zaměřením na volný čas, o který se zaslouţil nově vznikající tým rozšířený o Vladimíra Jůvu a Jiřího Němce. Tento obor byl jiţ akreditován jako jednooborový. V rámci obsahových změn došlo k posílení osobnostního výcviku, byl nově koncipován předmět pedagogiky volného času jako dílčí disciplína, došlo k zavedení výcvikových kurzů atd. Zatímco se kmenoví pracovníci oddělení sociální pedagogiky katedry pedagogiky snaţili o nové personální zajištění oboru v prezenční formě studia, který byl koncipován s cílem vychovat pracovníky v pomáhajících profesích, byl soukromou iniciativou Institutu mezioborových studií (IMS) rozvíjen obor Sociální pedagogika v kombinovaném studiu určen převáţně represivním sloţkám státu, nejčastěji policistům, kteří potřebovali doplnit vzdělání v souvislosti s legislativními změnami. Toto dvojí pojetí studijního oboru sociální pedagogika se realizovalo aţ do roku 2001, kdy děkan fakulty vypověděl IMS smlouvu o spolupráci s fakultou. Avšak téměř třem stům tisícům studentům bylo přerušeno studium. Nelze se tedy příliš divit, ţe následovaly soudní spory, stíţnosti studentů atd. Toto emočně vypjaté období vedlo ke vzniku nové Katedry sociální pedagogiky, jejímţ vedoucím byl jmenován Vladimír Jůva a která převzala garanci celého studia. Pracovníci z původního sloţení katedry pedagogiky začali neprodleně s tvorbou nové koncepce kombinovaného studia a přípravou akreditačních materiálů. Nová koncepce jiţ nebyla orientována na pracovníky státní správy, ale obor byl určen pedagogům v nejširším slova smyslu. Za jednotlivé disciplíny byly odpovědni odborní garanti, kteří se zaměřili zejména na kvalitu výuky. 86 V průběhu následujících pěti let ( ) se mimo jiné proměňovalo sloţení členů katedry. To je charakterizováno odchodem stávajících pracovníků, ale také příchodem perspektivních mladých kolegů: Lenka Gulová, Tomáš Čech, Alena Jůvová, Petr Soják, Tomáš Dvořáček, Jana Veselá, Ema Štěpařová, Dušan Klapko a Lenka Remsová Němce, J. Reflexe oboru Sociální pedagogika brněnská škola na PdF MU. Symposium sociální pedagogiky na PdF MU. Klapko, D. Brno : Masarykova univerzita, s Na katedru nastoupili nejprve jako doktorandi oboru Pedagogika a postupně se zapojovali do výuky. Pracovní úvazek jim byl postupně rozšiřován. 44

45 5.2. Koncepce oboru sociální pedagogika Sociální pedagogika je členy katedra sociální pedagogiky rozvíjena jako samostatný vědní obor, jenţ vyuţívá nejnovějších poznatků z příbuzných oborů 88, ale rovněţ z vlastního sociálně pedagogického výzkumu. Jak uvádí Němec 89 : Předmětem zájmu sociální pedagogiky je proces utváření osobnosti člověka v kontextu širších sociální souvislostí. Sociální pedagogika se zajímá o rozvoj osobnosti člověka, jeho sociálních vztahů k druhým, utvářením jeho sebepojetí, utváření ţivotního způsobu jedince a smyslu ţivota. Na základě takto vymezeného předmětu zájmu si sociální pedagogika postupně utváří své specifické metodologické nástroje, jeţ jí umoţňují poznávat a objasňovat sociálně pedagogické jevy. Bez důvěrného poznání sociálně pedagogické reality se nemohou úspěšně rozvíjet metody, prostředky a techniky krizové intervence, ale také dlouhodobého působení na osobnost člověka. 90 Cenné poznatky přináší sociální pedagogice nejen kvantitativně orientovaný výzkum, pro rozvoj oboru jsou však klíčovými poznatky ty, které jsou získané z kvalitativně orientovaného výzkumu. Zejména hermeneutika- moderní sociální interpretační věda a fenomenologie jsou sociální pedagogice nápomocny při interpretaci kvalitativních metod a technik Vzdělávací forma a stupeň Jak jiţ bylo uvedeno v předchozím textu, katedra sociální pedagogiky na pedagogické fakultě realizuje studium dvou oborů. Jsou jimi Sociální pedagogika (SOCP) a Sociální pedagogika a volný čas (SOVC). Studijní obor sociální pedagogika je studium kombinované formy a to ve stupních bakalářském a magisterském navazujícím. Kombinované studium je určeno především těm, kteří si potřebují doplnit poţadované vzdělání při zaměstnání. Jak je uţ patrno z názvu, kombinované studium je kombinací prezenční formy, kdy se studenti účastní pravidelných konzultací 1x za dva týdny v pátek a sobotu a distanční formy, kdy studenti pracují samostatně dle zadání 88 Např.: pedagogika, psychologie, sociologie, sociální práce, sociální politika, sociální a kulturní antropologie atd. 89 Němce, J. Reflexe oboru Sociální pedagogika brněnská škola na PdF MU. Symposium sociální pedagogiky na PdF MU. Klapko, D. Brno : Masarykova univerzita, s Tamtéţ. 45

46 vyučujícího, vypracovávají písemné práce, připravují se na zkoušky, jako oporu vyuţívají distanční studijní materiály. Studijní obor sociální pedagogika a volný čas je naopak pouze prezenční formou studia v obdobných stupních bakalářský a magisterský navazující. Prezenční studium je určeno zejména mladým studentům, kteří chtějí po absolvování středoškolského vzdělání pokračovat ve studiu na vysoké škole. Mezi přijímanými studenty se však najdou také absolventi vyšších odborných škol či jiných vysokoškolských studijních oborů. Jelikoţ je předmětem mého výzkumu uplatnění absolventů oboru sociální pedagogika a volný čas, budu se dále v následujícím textu podrobně věnovat pouze tomuto oboru Studijní obor Sociální pedagogika a volný čas Kapitola pojednává o bakalářském a magisterském stupni studijního oboru sociální pedagogika a volný čas, obsahu studia a profilu absolventa jednotlivých studijních stupňů. Dále také o uplatnění absolventů tohoto oboru, jeţ je pro empirickou část stěţejním východiskem Bakalářské studium SOVC Sociální pedagogika v pregraduální přípravě je zaměřena na rozvoj sociálních kompetencí a dovedností. Absolvent je způsobilý pozitivně výchovně působit, rozvíjet osobnost dětí, mládeţe i dospělých. Ty ovlivňuje po stránce hodnotové a podílí se na formování sociálních vztahů a ţivotních postojů, na utváření zdravého ţivotního způsobu jedince. Pro samotnou edukační činnost má velký význam široké spektrum volnočasových aktivit. Cílovou skupinou mohou být děti a mládeţ zdravé populace, ale také klienti ze sociálně znevýhodněného prostředí, příslušníci etnických menšin, zanedbávané děti apod. Absolvent je vybaven odbornými kompetencemi, které zahrnují teoretické znalosti, škálu praktických sociálních dovedností, ale také profesně etickou identitu. Je připraven na práci s lidmi všech věkových kategorií a všech sociální skupin. 46

47 Příprava se realizuje pro edukativní působení uplatňující se ve dvou rovinách. 91 Jedná se o: přímou sociálně výchovnou činnost ve směru profylaxe (poznámka pod čarou, pokud jiţ nebudou v textu) a komplexně pojímané prevence manaţerskou sociálně pedagogickou činnost - organizační, metodická, koncepční, tvorba a realizace edukačních projektů Vědomosti a dovednosti, které absolvent v průběhu studia získával, Němec 92 dělí do následujících kategorií: Teoretický společensko-vědní základ U absolventa se přepokládá orientace ve filozofických otázkách výchovy a vzdělání včetně utváření cílů výchovy, to na základně absolvování např. filozofie, axiologie, historie sociální pedagogiky. Dále se předpokládá orientace absolventa v základních pojmech a jejich souvislostech základy pedagogiky, psychologie, sociologie. Dále student získá poznatky z oblasti zkoumání pedagogických a sociálně pedagogických jevů, které vyuţije mimo jiné při realizaci výzkumu v rámci závěreční bakalářské práce. Aplikovaný a oborový základ Tento blok předpokládá, ţe absolvent disponuje vědomostmi ze specifických oblastí sociálně pedagogické edukace dětí, mládeţe a dospělých. Absolvent se orientuje v problematice utváření sociálních vztahů, osvojuje si mnohé komunikační techniky, výchovné metody a prostředky a to v rámci například těchto předmětů: sociální pedagogika, sociální psychologie, výchova ve volném čase. Dále se orientuje v problematice pedagogické a psychologické diagnostiky, sociálně patologických jevů. Osobnostní výcvik Blok osobnostního výcviku zaměřuje pozornost mimo jiné na získání základních dovedností a zkušeností s poznáváním sebe sama i ostatních, které mají ve studentech posilovat schopnost sebereflexe, reflexe druhých i reflexi skupinového dění. Osvojují si komunikační dovednosti pro individuální i skupinovou práci s klienty. 91 Němce, J. Reflexe oboru Sociální pedagogika brněnská škola na PdF MU. Symposium sociální pedagogiky na PdF MU. Klapko, D. Brno : Masarykova univerzita, s Němce, J. Reflexe oboru Sociální pedagogika brněnská škola na PdF MU. Symposium sociální pedagogiky na PdF MU. Klapko, D. Brno : Masarykova univerzita, s

48 Praktické dovednosti Nedílnou součástí studia sociální pedagogiky jsou pochopitelně povinné praxe, které student absolvuje v rámci promyšleného systému praxí. Jaké si kladou cíle, uvádí Němec 93 takto: představit okruh moţných zařízení a potencionálních pracovních příleţitostí (exkurze do vybraných zařízení) rozšířit dovednosti v oblasti sociální komunikace, diagnostiky, animace programových činností a aktivit, vedení a organizace volnočasových aktivit, atd. získat základní zkušenosti a dovednosti s rozmanitými výchovnými činnostmi, seznámit se s různými skupinami dětí, mládeţe a dospělých, seznámit se s rozmanitými typy edukačního prostředí poukázat na význam sociální práce a edukativně stimulačních aktivit v této oblasti Studijní specializace bakalářského studia Od druhého semestru bakalářského studia si studenti vybírají z nabídky povinně volitelných předmětů v rámci specializací dramatická výchova, speciální pedagogika, přírodovědné aktivity. Studenti si zvolí jednu z profilací, ve které se dále specializuje a doplňuje si tak svůj individuální studijní profil. Dramatický výchova Cílem profilace je seznámit studenty s moţnostmi vyuţití dramatické výchovy (DV) v oblasti výchovy a vzdělávání, ale rovněţ na poli uměleckém. Vytvořit dostatečný základ pro další vyuţití DV v profesním působení budoucích sociálních pedagogů. Absolventi této specializace mohou nabyté vědomosti a dovednosti uplatnit např. jako pomocní pracovníci v oblasti prevence, ve zvláštních školách, ve výchovných zařízeních, nemocnicích, stacionářích, ústavech sociální péče, centrech protidrogové prevence apod. Koncepci výuky dle Remsové 94 můţeme rozčlenit do čtyř základních oblastí, kterými studenti v průběhu studia procházejí. Učí se základům hereckého jednání, osvojují si základní postupy přípravy a vedení dramatické lekce, věnují se vybrané 93 Němce, J. Reflexe oboru Sociální pedagogika brněnská škola na PdF MU. Symposium sociální pedagogiky na PdF MU. Klapko, D. Brno : Masarykova univerzita, s Remsová, L. Sociální divadlo jako východisko pro specializace dramatické výchovy na Katedře sociální pedagogiky PdF MU. Symposium sociální pedagogiky na PdF MU. Klapko, D. Brno : Masarykova univerzita, s

49 sociální problematice, kterou zpracovávají prostřednictvím dramatických a divadelních technik. Dále se studenti seznamují s teoretickými východisky dramatické výchovy jako vědního oboru. V průběhu praktické přípravy se studenti seznamují s jednotlivými cvičeními, tvořivými hrami, základními metodami a technikami uţívanými DV skrze vlastní zkušenost, proţitek. Studium specializace dramatická výchova doplňují praxe v předepsaných zařízeních, dále tvorba a realizace závěrečného dramatického projektu. Absolvent specializace dramatická výchova disponuje těmito dovednostmi: 95 pouţívání základních vyjadřovacích prostředků hlas a tělo praktické dovednosti v pouţívání specifických metod a technik DV (cvičení, hry rozvíjejících osobnostní a sociální dovednosti, komunikační a kooperační techniky, simulace, hra v roli, improvizace, dramatická hra, inscenační metody atd.), vyuţívání metod a technik DV v rámci programů zaměřených na sociální problematiku základy herecké práce, schopnost individuální a skupinové improvizace teoretické poznatky z oboru didaktiky, metodiky a historie oboru dramatická výchova a historie divadla Výuka předmětů dramatické výchovy v rámci specializace probíhá v pěti semestrech. Studium specializace dramatická výchova je zakončeno volitelnou soubornou závěrečnou zkouškou z teorie dramatické výchovy a obhajobou samostatného závěrečného projektu. Tuto závěrečnou zkoušku můţe skládat a následně získat osvědčení ten student, který absolvuje kompletní modul všech předepsaných povinně volitelných a volitelných předmětů. V tomto případě je absolvent způsobilý vést lekce dramatické výchovy ve střediscích volného času, občanských sdruţeních a neziskových organizacích, vést divadelní soubory při školách i ve volnočasových zařízeních, vyučovat literárně dramatický obor na ZUŠ v I. cyklu, vyučovat předmět dramatická výchova na 1. stupni ZŠ, vyučovat volitelný předmět dramatické výchovy na 2. stupni ZŠ, podílet se na tvorbě metodických textů pro výuku dramatické výchovy. 95 Němce, J. Reflexe oboru Sociální pedagogika brněnská škola na PdF MU. Symposium sociální pedagogiky na PdF MU. Klapko, D. Brno : Masarykova univerzita, s

50 Speciální pedagogika Cílem studia je rozšíření vědomostí a dovedností ve speciálně pedagogické oblasti. Studenti v průběhu studia specializace absolvují všechny speciální disciplíny, tedy podobory speciální pedagogiky - jsou jimi např. psychopedie, 96 somatopedie, 97 etopedie. Nejvíce je sociální pedagogika propojena bezesporu právě s etopedií, která se zabývá výchovou a vzděláváním jedinců s poruchami chování tedy s problémy v sociální oblasti. Absolventi si rozšíří kompetence v práci se skupinou osob ohroţených sociální exkluzí 98. V případě sloţení státní závěrečné zkoušky si také rozšíří kvalifikaci a dále se také mohou hlásit do samostatného navazujícího magisterského studia speciální výchovy. Absolventi se s touto kvalifikací mohou uplatnit jako speciální pedagogové ve školských zařízeních pro edukaci jedinců s těţkým mentálním a kombinovaným postiţením, ve speciálně pedagogických a resocializačních institucích, v ústavech sociální péče, jako vychovatelé a asistenti pedagoga ve školách a ve speciálních školách, v institucích pro poradenství sociálně narušené mládeţe a v etopedických zařízeních. Technické a přírodovědné aktivity Specializace se zaměřuje na komplexní přípravu studentů v oblasti organizování, plánování a vedení zájmových činností technického charakteru a také zájmové činnosti v oblasti práce s výpočetní technikou. Jedná se zejména o praktické činnosti a práce s různými materiály - dřevo, plasty, papír, kov, textil, přírodniny, a o modelářství. V oblasti výpočetní techniky jde o nadstandardní činnosti jako je tvorba www stránek, práce s digitální fotoaparátem, kamerou atd. Potřebné kompetence pro správné vedení zájmové činnost studenti získávají v didaktické části specializace. Tato specializace je 96 Psychopedie se zabývá výchovou a vzděláváním mentálně retardovaných. 97 Somatopedie se zabývá výchovou a vzděláváním tělesně a zdravotně postiţené mládeţe i dospělých osob. 98 Sociální exkluze je dle Psychologického slovníku (Hartl, P., Hartlová, H. 2000) společenské vyloučení, většinou na základě předsudků, týká se společenských menšin. V západoevropských zemích působí proti sociální exkluzi právní ochrana rovnosti pracovních šancí pro uchazeče o zaměstnání i zaměstnance různé barvy pleti, různého věku i náboţenského vyznání. 99 Asistent pedagoga je definován jako pedagogický pracovník podle 2 zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Jeho pracovní náplní je zprostředkování výchovné a vzdělávací činnost dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, v případě potřeby pomáhat dětem s těţším zdravotním postiţením se sebeobsluhou v době vyučování, na základě pokynů pedagogického pracovníka. Asistent pedagoga dále napomáhá ţákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, komunikaci se spoluţáky, spolupracuje se zákonnými zástupci ţáka a komunitou, ze které ţák pochází.

51 celkově zaměřena na rozšíření poznatků a dovedností volnočasové oblasti ze společného základu studia SOVC. Specializace je zakončena zkouškou, která probíhá formou obhajoby vypracovaného projektu, který má obsahovat návrh programu zájmové činnosti na školní rok. Absolventi získají osvědčení o absolvování technicko-přírodovědné profilace Navazující magisterské studium SOVC Magisterský navazující studijní obor Sociální pedagogika a volný čas obsahově navazuje na bakalářské studium stejnojmenného oboru, případně na studijní obory akreditované v rámci studijního programu Pedagogika či Speciální pedagogika nebo na další bakalářské obory, které jsou obsahově blízké. Navazující magisterské studium si klade za cíl připravit plně kvalifikované vysokoškolsky vzdělané odborníky pro náročnou profesi sociálního pedagoga, pracovníka v oblasti primární, sekundární a terciární prevence a intervence. Student si prohloubí poznatky získané v rámci bakalářského studia a rozšíří odborné kompetence v oblastech metodologie oboru, 100 řídících 101 a teoretických 102. Teoretické poznatky mohou studenti reflektovat s praxí prostřednictvím specifiky zaměřených pedagogických a profesních praxí, stáţí a činností. Absolvent magisterského studia je připraven na pozitivní výchovné působení a rozvoj osobnosti dětí a mládeţe, které vede po stránce hodnotové a významnou měrou se podílí na utváření a výchově sociálních vztahů a postojů jako motivačních zdrojů pro zdravý ţivotní způsob a utváření smyslu ţivota. 103 Do jeho cílové skupiny patří také dospělá populace, především v souvislosti se seniory a sociálně znevýhodněnými skupinami. Významným prostředkem pro edukační činnosti je široká škála volnočasových edukativně stimulačních aktivit. Ty jsou doplňovány koncepčně organizačními strategiemi zahrnující zejména oblast prevence sociálně patologických jevů. 100 Poznávání sociálních jevů jako předpokladu pro účinnou intervenci. 101 Poznání procesů, které umoţňují efektivně řídit a vést skupinu lidí včetně evaluace těchto činností. 102 Prohloubení vědomostí z odborných předmětů etiky, aplikované psychologie, terapie, atd, které umoţňují absolventům hluší pochopení vztahů a sociálně pedagogických kontextů ve výchově. 103 Němce, J. Reflexe oboru Sociální pedagogika brněnská škola na PdF MU. Symposium sociální pedagogiky na PdF MU. Klapko, D. Brno : Masarykova univerzita, s

52 Vezmeme-li v úvahu hlubší studium problematiky sociální pedagogiky, můţeme předpokládat, ţe absolventi navazujícího magisterského studia SOVC budou projektanty nových pedagogicko-psychologických koncepcí, jenţ budou hledat nové perspektivy v oblasti volnočasové a sociální pedagogiky. Studenti jsou připravováni pro manaţersko-edukativní činnost, která se uplatňuje v následujících rovinách: 104 přímá sociálně výchovná činnost zaměřená na profylaxi a komplexně pojímané prevence manaţerská sociálně pedagogická činnost (organizační, řídící, koncepční, výzkumná a realizační koncepce edukačních projektů), projektování a vytváření nových koncepcí v oblasti sociální pedagogiky, terénní výzkum a jeho aplikace do praxe a teorie sociální pedagogiky Poznatky a dovednosti, které magisterské navazující studium rozšiřuje, se dají rozřadit do následujících oblastí: Rozšíření odborného základu Navazující magisterské studium usiluje o prohloubení odborných teoretických znalosti z mnoha hledisek, nabízí širší pohled na sociálně pedagogickou a psychologickou problematiku, která úzce souvisí s rozvojem osobnosti člověka. Rozšíření odborného základu si klade za cíl umoţnit studentům integraci poznatků společensko-vědních disciplín a pochopení mezipředmětových souvislostí. Teoretické předměty odborného základu prohlubují vzdělanost studenta, vytvářejí předpoklady pro jeho další vzdělávání v rámci doktorských studijních programů. Metodologie oboru Jak uvádí Němec, 105 pro kvalitní poznání sociálně pedagogických jevů je zásadní dobře se orientovat v metodologických postupech. Při těch je nezbytná nejen náleţitá znalost metod, ale hlavně jejich podstata a širší zakotvení v různých paradigmatech. Poznání sociální reality jedince, ať uţ v kontextu diagnostickém či výzkumném, můţe 104 Němce, J. Reflexe oboru Sociální pedagogika brněnská škola na PdF MU. Symposium sociální pedagogiky na PdF MU. Klapko, D. Brno : Masarykova univerzita, s Němce, J. Reflexe oboru Sociální pedagogika brněnská škola na PdF MU. Symposium sociální pedagogiky na PdF MU. Klapko, D. Brno : Masarykova univerzita, s

53 přispět k účinné intervenci a stát se východiskem pro krátkodobé výchovné opatření nebo koncepci edukativních programů. Teoreticky orientované předměty jsou doplňovány praktickými cvičeními, v rámci nichţ studenti řeší reálné situace v sociálně-pedagogické praxi. S volbou odpovídajících diagnostických či metodologických postupů pomáhá studentům vyučující, který zastává roli supervizora. Vzdělávací metodologický modul si klade za cíl získání, popřípadě prohloubení znalostí a zkušeností studentů ze sociálně pedagogického výzkumu. Tyto znalosti a dovednosti studenti vyuţívají v sociálně pedagogické praxi, ale také v rámci zpracovávání diplomové práce a přípravy na následné doktorské studium. Management a vedení skupin Studenti v rámci této vzdělávací oblasti získávají základní poznatky z oblasti psychologie vedení lidí, řízení skupin, ze specifické problematiky řízení neziskových organizací, dále se seznamují s metodickými postupy pro práci s dobrovolníky a získají dovednosti v oblasti supervize. Mimo jiné také na základě těchto poznatků a zkušeností bude absolvent magisterského navazujícího studia SOVC po získání nezbytné praxe kvalifikovaný pro působení v řídících funkcích, pro něţ je nezbytné dobře se orientovat v procesech souvisejících s vedením skupiny. Také v navazujícím magisterském studiu se studenti účastní různých odborných stáţí a pedagogických praxí. Na rozdíl od bakalářského studia však není smyslem praxí realizovat výchovnou činnost u rozmanitých věkových a sociálních skupin v různém sociálním prostředí, ale zaměřit pozornost na poznávání sociálních jevů, hlubšího poznání osobnosti klientů, vedení skupiny dobrovolníků atd. Organizace pedagogických aktivit s klienty není tedy vlastním cílem, ale prostředkem k jejich hlubšímu poznání, pochopení a vlastní reflexi s cílem tyto činnosti zlepšit, popřípadě je na základě metodologicko-výzkumných aktivit popsat a vysvětlit Němce, J. Reflexe oboru Sociální pedagogika brněnská škola na PdF MU. Symposium sociální pedagogiky na PdF MU. Klapko, D. Brno : Masarykova univerzita, s

54 Absolventi studijního oboru SOVC v číslech V této kapitole se podíváme na počty nastupujících studentů do studijního oboru SOVC a samozřejmě také na počty absolventů v jednotlivých rocích za posledních 6 let, tedy v období , respektive Pravděpodobnost dokončení studia nastupujících studentů je zhruba dvoutřetinová. Ačkoliv v posledních letech se tento předpoklad dá těţko ověřit. V dnešní pluralitní době plné moţností mnoho studentů s dokončením studia příliš nespěchá a studium prodluţuje či přerušuje z nejrůznějších důvodů. Např. se účastní studijních stáţí, cestují, zakládají rodiny atd. Nás zajímají především počty absolventů. Kaţdý rok se počet absolventů různí a nelze říci, ţe by měl klesající či stoupající tendenci, to je ovlivněno moţná právě fakty uvedenými v předchozím odstavci. Pro přehled stavu zapsaných studentů a absolventů uvádím tabulku, kterou jsem zkonstruovala na základě dat získaných ze studijního oddělení PdF MU. Tabulka obsahuje přehledný výčet zapsaných studentů a absolventů v kaţdém roce za posledních 6 respektive 7 let. Tab. 2: Přehled zapsaných studentů a absolventů SOVC za období rok zapsání/ absolvování stav studia B N-M 2005 Zapsaní 44 0 Absolventi Zapsaní 70 0 Absolventi Zapsaní Absolventi Zapsaní Absolventi Zapsaní Absolventi Zapsaní Absolventi Absolventi 4 2 Absolventi v rámci stud. stupňů Absolventi celkově

55 Moţnosti uplatnění absolventů studijního oboru SOVC na trhu práce Jak uţ v této práci několikrát zaznělo, sociální pedagog nachází uplatnění v rozmanitých sférách naší společnosti. Škála moţností jejich uplatnění je velice široká. Není tomu jinak ani u absolventů studijního oboru Sociální pedagogika a volný čas. Také tito absolventi se mohou uplatnit v nejrozmanitějších státních i nestátních zařízeních a institucích zaměřených na různé formy výchovy, sociální pomoci, intervence a poradenství. Jak bylo uvedeno v předcházejících kapitolách a je také patrno z názvu, obor Sociální pedagogika a volný čas se zaměřuje ne sféru volného času. Sociální pedagog se zaměřením na volný čas se začíná intenzivně prosazovat na trhu práce, absolventi tohoto studia se stále častěji uplatňují v oblasti volnočasové pedagogiky (animátoři, pedagogové v centrech volného času, vedoucí zájmových aktivit atd.), ale také v oblasti sociální práce (kontaktní pracovníci), prevence sociálních patologií, gerontopedagogiky (sociální pracovníci v domovech pro seniory, v nemocnicích), speciální pedagogiky, multikulturní výchovy (edukační pracovníci občanských sdruţení etnických menšin DROM, Romské muzeum atd.) a v nejrůznějších pedagogicko-psychologických profesích (vychovatelé, poradenští pracovníci, pracovníci občanských sdruţení). 107 Výčet moţností uplatnění sociálního pedagoga zmíněné v kapitole 3.4. této práce platí také pro absolventy tohoto oboru. Mimo tyto různorodé činnosti a zařízení sociálně pedagogické praxe bychom měli podrobněji rozvést moţnosti uplatnění na základě kompetencí absolventů SOVC získaných v rámci studijních specializací bakalářského studia, které byly popsány v kapitole Absolventi specializace dramatická výchova, kteří absolvovali všechny předepsané povinně volitelné a volitelné předměty, skládali soubornou závěrečnou zkoušku a získali osvědčení, jsou kompetentní: vést lekce dramatické výchovy ve střediscích volného času, občanských sdruţeních a neziskových organizacích vést divadelní soubory při školách i ve volnočasových zařízeních vyučovat literárně dramatický obor na ZUŠ v I. cyklu vyučovat předmět dramatická výchova na 1. stupni ZŠ 107 Němce, J. Reflexe oboru Sociální pedagogika brněnská škola na PdF MU. Symposium sociální pedagogiky na PdF MU. Klapko, D. Brno : Masarykova univerzita, s

56 vyučovat volitelný předmět dramatické výchovy na 2. stupni ZŠ podílet se na tvorbě metodických textů pro výuku dramatické výchovy Absolventi specializace speciální pedagogika, kteří sloţí státní závěrečnou zkoušku ze speciální pedagogiky jsou kvalifikovanými speciálními pedagogy a mohou své uplatnění na trhu práce najít např.: ve školských zařízeních pro edukaci jedinců s těţkými mentálními a kombinovanými postiţeními ve speciálně pedagogických a resocializačních institucích v ústavech sociální péče jako vychovatelé a asistenti pedagoga ve školách a ve speciálních školách v institucích pro poradenství sociálně narušené mládeţe v etopedických zařízeních Absolventi specializace technické a přírodovědné aktivity jsou připraveni pro organizování, plánová a vedení: zájmových činností technického charakteru zájmové činnosti v oblasti práce s výpočetní technikou (nadstandardní činnosti jako je tvorba www stránek, práce s digitální kamerou atd.) Dále jsou absolventi obecně vybaveni pro organizování, plánování a vedení volnočasových aktivit v širokém slova smyslu. Shrnutí Absolventi soboru Sociální pedagogika a volný čas jsou připraveni pro působení především ve volnočasové sféře, v oblasti sociální práce, zejména primární prevenci sociálně patologických jevů, multikulturní výchovy apod., ale z výše uvedeného vyplývá (především kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. a Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.), ţe tito absolventi mohou vybírat z mnohem širší škály profesního uplatnění na trhu práce. Z hlediska zákona se mohou uplatnit také např. v penitenciární a postpenitenciární péči, jako pracovníci probační a mediační sluţby atd. Profese sociálního pedagoga se zaměřením na volný čas je profesí budoucnosti; vzhledem k nárůstu globálních problémů a sociálních patologií bude společnost nového století nucena věnovat stále větší pozornost disciplínám, které humanizují prostředí 56

57 člověka, zejména prostředí sociálně znevýhodněných skupin i jednotlivců, kterých přibývá jednak v kontextu naší společnosti, ale i celého světa Gulová, L.: Postavení multikulturní výchovy v systému sociální pedagogiky. Brno: MU, 2006, s

58 6. Trh práce Trh práce je jedním ze vzájemně propojených segmentů trţního hospodářství. Základem trhu práce je nabídka práce a poptávka po práci. Práci vykonávají lidé, je na ně pohlíţeno jako na pracovní síly. Práce je proto povaţována za výrobní zdroj specifický tím, ţe nevzniká sám o sobě, ale lidskou aktivitou. Práce zaujímá v ţivotě člověka nezastupitelné postavení. Je důleţitou podmínkou jeho důstojné existence a společenské uţitečnosti. Vřazuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctiţádosti, sebeuplatnění a sebeúcty. 109 Pokud má být člověk schopen vykonávat práci, musí mít takové fyzické a psychické vlastnosti, které mu umoţní produkovat statky a sluţby. Tyto vlastnosti se označují jako lidský kapitál. Jeho hodnota se zvyšuje se schopností produkovat větší mnoţství kvalitnějších statků a sluţeb. To souvisí se vzděláním a praktickou připraveností pracovníků, tedy s jejich kvalifikací. 110 Trh práce bývá někdy srovnáván s arénou, ve které mezi sebou lidé tvrdě bojují, aby získali určité uplatnění, kterému odpovídá jejich kvalifikace, nebo o které mají velký zájem. Na druhé straně se předhánějí zaměstnavatelé v získávání co nejlepšího pracovníka, který by odpovídal jejich představám a očekáváním. V praxi tento boj probíhá různými způsoby, např. pomocí zprostředkovatelů na úřadech práce, prostřednictvím inzerce, přes personální agentury, vyuţitím kontaktů známých lidí atd Klasifikace trhu práce Trh práce lze rozlišovat z různých hledisek. Zmíním se o třech rozděleních, jak je uvádí Mareš. 112 V prvé řadě se dělí trh práce na primární a sekundární. Primární trh se vyznačuje lepšími a prestiţnějšími pracovními příleţitostmi a je poskytována řada moţností dobrého profesního růstu. Většina absolventů vysoké školy se snaţí získat uplatnění 109 Buchtová, B. Nezaměstnanost. Praha : Grada Publishing, 2002.s Hladík, J. Společenské vědy v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, Sadílek, Radek. Uplatnění absolventů na trhu práce: uplatnění absolventů oboru sociální pedagogika ve městě Brně : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, s Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství,

59 právě na tomto trhu práce. Sekundární trh práce je charakterizován převáţně pracovními místy s niţší prestiţí a mzdami, pracovní dráha je zde málo výhodná. Osoby pohybující se na sekundárním trhu páce se velmi často stávají nezaměstnanými, zvýšení kvalifikace je zde velmi málo pravděpodobné. Dále můţeme rozlišovat mezi formálním a neformálním trhem práce, kdy formální je trh oficiálních příleţitostí kontrolovaný institucemi určenými k jeho regulaci. Neformální trh se nachází mimo kontrolu těchto institucí. Třetím hledisko dělí trh práce na interní trh práce uvnitř podniků a vnější trh práce, v němţ si tyto podniky vzájemně konkurují. Trh práce se neustále vyvíjí. Projevuje se to změnou povolání, oborů a pracovních činností, které jsou zaměstnavateli poţadované. Pozorovat lze také jisté trendy ve vývoji. Zejména se jedná o nahrazování mnoţství lidí kvalitou, kdy je důraz kladen na celoţivotní vzdělávání, jeţ umoţňuje snadnější přizpůsobení se měnící se práci Trh práce a vzdělání Vzdělání je rozhodující pro kvalifikaci potencionálního zaměstnance, která mu umoţňuje vykonávat takové povolání, které mu přináší pocit uspokojení a uznání druhých a umoţňuje mu určitou výdělečnou aktivitu. Obecně platí, ţe mezi úrovní dosaţeného vzdělání a úspěšností uplatnění na trhu práce je těsná souvislost. Čím vyšší je úroveň dosaţeného vzdělání, tím snáze se absolventi škol uplatní na trhu práce, tedy najdou zaměstnání, a také jsou méně často postihováni dlouhodobou nezaměstnaností. 113 Na uplatnění na trhu práce má vliv také obor studia nebo vyučení. Často se můţeme setkat s názorem, ţe absolventi humanitně zaměřených vysokoškolských oborů nacházejí obtíţněji zaměstnání neţ např. absolventi technických vysokých škol. Není to tak úplně pravdou. Podle šetření ministerstva školství se míra neúspěšnosti týkala u technických oborů 7,2 procent absolventů, u společenských oborů 4,5 procenta 113 Průcha, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál, s

60 absolventů 114 Absolventi společenských oborů tvořili třetí nejmenší procentuální zastoupení neúspěšnosti na trhu práce v dubnu roku Vysokoškolští absolventi humanitně zaměřených oborů se tedy nemusí obávat, ţe by o jejich uplatnění na trhu práce nebyl zájem. Z výše uvedeného můţeme vyvodit, ţe sociální pedagogové - absolventi vysokoškolského oboru SOVC mají pro trh práce a jejich profesního uplatnění na něm poměrně dobrou startovní pozici. Jsou totiţ absolventy vysoké školy a humanitního oboru zároveň. 114 Moţný In: Sadílek, Radek. Uplatnění absolventů na trhu práce: uplatnění absolventů oboru sociální pedagogika ve městě Brně : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, s První místa patřila absolventům zdravotnických oborů a absolventům oborů ekonomických. 60

61 Empirická část 61

62 7. Realizované výzkumné šetření V rámci své diplomové práce jsem se rozhodla provést výzkumné šetření, které by nám pomohlo objasnit nastíněnou problematiku profesního uplatnění sociálních pedagogů na trhu práce respektive profesní uplatnění absolventů studijního obru SOVC na trhu práce. Zvolila jsem paradigma kvantitativního výzkumu, 116 jelikoţ tento výzkum měl oslovit poměrně velký počet respondentů a poskytnout přehled o uplatnění absolventů SOVC na trhu práce. Cílem tohoto výzkumného šetření tedy bylo získat jakýsi globální přehled o profesním uplatnění absolventů SOVC na trhu práce. Mým dalším úkolem bylo také zjistit, jaký mělo studium SOVC přínos pro absolventy po stránce profesní. O cílech výzkumu podrobněji pojednává kapitola 7.1. Výzkum můţeme vzhledem k cílům a výběru výzkumných metod členit na dvě vzájemně provázané části, které by se však mohly realizovat také samostatně. První část tvoří dotazníkové šetření a analýza dat pomocí deskriptivní statistiky 117 z něj získaných. Směřuje k naplnění prvního výzkumného cíle a zodpovězení výzkumných otázek z něj vyplývajících. Druhá část je charakterizována Q-metodologií, jeţ směřuje k naplnění druhého výzkumného cíle a zodpovězení výzkumných otázek Cíle výzkumu Cílem výzkumu bylo zmapovat oblast profesního uplatnění sociálních pedagogů na trhu práce. V diplomové práci se tedy zajímám o absolventy studijního oboru sociální pedagogika a volný čas (SOVC) na PdF MU v Brně. Dalším výzkumným cílem bylo zjistit, jak bylo pro tyto absolventy přínosné studium SOVC pro jejich odbornou praxi. 116 Kvantitativní výzkum (quantitative research) je ustálené označení pro metodologii výzkumu, která je zaloţena na filozofii pozitivismu. Hlavním znakem je, ţe zdrojem poznání je pouze objektivní a co moţná nejpřesnější zkoumání reality. Nabízí postupy a techniky sběru a analýzy dat o sociálních jevech, které jsou jednoznačně měřitelné. Patří k nim také metody, u kterých je moţný převod kvalitativních údajů na data číselně vyjádřitelná, např. měření postojů. Základními technikami v rámci kvantitativního výzkumu jsou např. dotazník, sociometrický test. 117 Deskriptivní statistika představuje organizaci a popis dat uţitím třídění, tabulkového a grafického znázorňování či matematických a statistických funkcí. 62

63 V závislosti na zvolené centrální problematice jsem si tedy definovala dva hlavní cíle výzkumu: Zmapovat oblast profesního uplatnění absolventů studijního oboru SOVC na trhu práce. Zjistit jaký mělo studium SOVC přínos pro jejich absolventy především po stránce profesní. Ve výzkumném šetření se dále věnuji těmto specifickým výzkumným otázkám. Výzkumné otázky vyplývající z prvního výzkumného cíle: Jak velký podíl absolventů se v praxi uplatnilo v oblasti související s oborem SOVC? V jakém sektoru, popřípadě resortu se absolventi nejčastěji uplatní? Na jakých pozicích se ve svých zaměstnáních absolventi nacházejí? Jaké typy činností absolventi nejčastěji vykonávají? Jak dlouho a jakým způsobem absolventi stávající uplatnění hledali/získali? Jak jsou absolventi spokojeni v současném uplatnění? Chtějí absolventi do budoucna pracovat v oblasti související s oborem SOVC? Výzkumné otázky vyplývající z druhého výzkumného cíle: Co ze studia SOVC absolventi vyuţijí v rovině profesní, a co naopak nikoliv? Chybělo absolventům SOVC něco na tomto studiu? Jestliţe ano, co je to? Čeho si absolventi SOVC na studiu nejvíce cení? 7.2. Výzkumný design Na samotném začátku mé práce jsem si zvolila ústřední téma profesní uplatnění sociální pedagogů na trhu práce. V průběhu získávání informací, studia dostupné odborné literatury o tomto (i podobných) tématu se vize a cíle postupně konkretizovaly. Po formulaci cílů jsem pokračovala ve studiu informačních zdrojů úţeji 63

64 souvisejícími s naplněním cílů práce, s výzkumným vzorkem atd. Dostupné informační zdroje tvořila odborná literatura, ale především různé monografie, články, sborníky pojednávající o problematice sociální pedagogiky především v kontextu uplatnění sociálního pedagoga na trhu práce. Dalším krokem bylo zvolit metody výzkumu. Jednalo se o metodu dotazníkového šetření, které mělo naplnit první výzkumný cíl a zodpovědět výzkumné otázky z něho vyplývající viz kapitola 7.1. Detailní popis pouţití metody dotazníku osahuje kapitola 8.1. Pro naplnění druhého výzkumného cíle a zodpovězení výzkumných otázek jsem zvolila Q-metodologii. Tzv. Q-typy jsem vytvořila na základě 3 polostrukturovaných rozhovorů s absolventy, které jsem doslovně přepsala a kvalitativně zpracovala. Tvorba dotazníku, realizace rozhovorů a jejich kvalitativní zpracování probíhalo přibliţně součastně v období podzimu Dotazník skládající se z různých typů otázek a technika Q-třídění tvořily jeden elektronický interaktivní dotazovací nástroj 118. Obě části tohoto interaktivního dotazovacího nástroje (IDN) spolu byly propojeny. Informace z první části IDN byly provázány s odpověďmi druhé části. Respondent měl v obou částech stejné identifikační číslo. Na zkonstruování tohoto interaktivního dotazovacího nástroje jsem úzce spolupracovala s programátorem, který mi ve všem vyšel maximálně vstříc. Během fází konstrukce dotazníku, pořizování a zpracovávání rozhovorů, tvorby Q-typů a následná konstrukce IDN jsem průběţně získávala kontakty na absolventy a oslovovala je pro následný sběr dat. 119 Po dokončení IDN jsem provedla pilotáţ (předvýzkum) na vybraném vzorku 6-ti respondentů. Jejich podněty a reakce jsem zhodnotila a provedla ještě dodatečné úpravy v IDN, především ve formulaci výroků - Q-typů. Po těchto konečných úpravách jsem oslovila respondenty výzkumu, tedy absolventy, na které jsem v této době měla jiţ dostatek kontaktů. Sběr tak probíhal měsíc a to od 18. ledna do 17. února Interaktivní dotazník je charakteristický okamţitými reakcemi na kroky dotazovaného a přetvářením jeho formulářů podle odpovědí respondentů. Interaktivní dotazník je dostupný prostřednictvím webových systémů a přístupu na internet. To skýtá výhody ve snadném přístupu velkého mnoţství respondentů, pohodleného sběru dat a jeho bezprostřední uloţení po vyplnění respondenty. Odpadá tedy fáze digitalizace dat, kterou musí výzkumník provádět v případě papírových dotazníků. 119 O získávání kontaktů na absolventy více v kapitole

65 Po fázi sběru dat jsem získané dotazníky a třídění zkontrolovala a vyřadila nedostatečně vyplněné. Poté jsem tato data analyzovala pomocí statistických metod a pokusila se o jejich interpretaci. V závěru práce jsem formulovala shrnující závěry. Pro snazší orientaci ve výzkumných postupech přikládám schematické zobrazení výzkumného designu. Obrázek 2: Schéma výzkumného designu 7.3. Charakteristika výzkumného souboru V rámci této práce se jedná o velmi specifickou skupinu respondentů, kteří jsou předmětem výzkumu. Cílová skupina vybraných respondentů vyplývá jiţ z definovaných cílů. 65

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA

APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA 1. Pojetí výchovy jako základní pedagogické kategorie Funkce výchovy ve společnosti.

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!) Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené

Více

PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI

PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI ZLATICA DORKOVÁ MARTINA CICHÁ USZP připravuje k výkonu povolání podle

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Konference pracovníků DMI 2014

Konference pracovníků DMI 2014 Návrh koncepce domovů mládeže Konference pracovníků DMI 2014 Úvod Neexistuje rámcový vzdělávací program pro DM a návrh koncepce nemá ambice ho ani vytvořit Nevíme o žádném dokumentu, který by konkretizoval

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Transformačního a rozvojového programu na rok 2003. Program podpory celoživotního vzdělávání (2) Podprogram: vzdělávání pedagogických pracovníků (c)

Transformačního a rozvojového programu na rok 2003. Program podpory celoživotního vzdělávání (2) Podprogram: vzdělávání pedagogických pracovníků (c) Závěrečná zpráva Transformačního a rozvojového programu na rok 2003 Program podpory celoživotního vzdělávání (2) Podprogram: vzdělávání pedagogických pracovníků (c) Název vzdělávacího programu celoživotního

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků

317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků 317 VYHLÁŠKA ze dne 27. července 2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Ministerstvo školství,

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Klíčová aktivita 2 Komplexní vzdělávání Milan Jermář 25. 10. 2010 Cílem dokumentu je seznámit účastníky vzdělávacího modulu (popř. lektory, tutory) s cílem a obsahem

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Pedagogická fakulta Univerzita Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 77140 Olomouc jitka.kralikova@upol.cz, www.ksp.upol.cz, 585635302 Studium pro Vás ideální? co takhle pedagogika

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Příloha č.1 SPECIFIKACE A ROZSAH PŘEDMĚTU PLNĚNÍ Předmět veřejné zakázky Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Předpokládaný začátek a konec: 1. 3. 2014 31. 5. 2015 Maximální

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

317/2005 Sb. VYHLÁŠKA

317/2005 Sb. VYHLÁŠKA 317/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze d 27. července 2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Změna: 412/2006 Sb. Změna: 329/2013 Sb. Ministerstvo

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 1. Spolupráce VP s vedením školy - shromažďování údajů o uchazečích s SPU - informační materiály a přihlášky na VŠ - dny otevřených dveří spolupráce

Více

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Sociální práce v předválečném období představy a realita Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Nedostatek lůžek Velká Praha nejméně 2.000 lůžek navíc Celé Čechy nejméně 20.000 lůžek. Lékařský a ošetřovatelský

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová Prioritní oblasti primární prevence MŠMT PhDr. Pavla Doležalová Tři úrovně koordinace - zák. 379/2005 Sb. MŠMT Resorty-spolupráce Kraje- metodici prevence, krajští koordinátoři Primární prevence Školy

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

27) Profesionální poskytování odborné rady nebo návrhu řešení problémů druhého subjektu je:

27) Profesionální poskytování odborné rady nebo návrhu řešení problémů druhého subjektu je: 1 VARIA TA I. B 26) Závislost na práci se nazývá. a) gambling b) workoholismus c) katalepsie d) sugesce 26) Závislost na hracích automatech se nazývá. e) gambling f) workoholismus g) katalepsie h) sugesce

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Primární prevence na škole

Primární prevence na škole Primární prevence na škole Preventivní tým: Školní metodik prevence: školní metodik prevence zástupkyně ředitele školy výchovná poradkyně Mgr. Ivona Gryčová Konzultační hodiny : pondělí: 13,30 14,30 Individuální

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Volba povolání Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 0 33 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

1 Konstrukce pregraduální přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd na vysokých školách v České republice

1 Konstrukce pregraduální přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd na vysokých školách v České republice Shrnutí a interpretace výstupů z analýzy oborově didaktického kurikula v pregraduální přípravě učitelů občanské nauky / občanské výchovy / výchovy k občanství / základů společenských věd / psychologie

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Výzvy a trendy ve vzdělávání v sociální práci Prešov 2012 Alois Křišťan Martin Bednář Osnova prezentace 1) ASVSP a systém vzdělávání v ČR 2) Legislativní zakotvení

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 26/7 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: PPP Opava 1. Úvod

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Moravská vysoká škola. Olomouc, o.p.s. www.mvso.cz

Moravská vysoká škola. Olomouc, o.p.s. www.mvso.cz Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. www.mvso.cz Obsah OBSAH... 2 1 VEDENÍ MVŠO... 3 2 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA MVŠO... 4 3 HISTORIE MVŠO... 5 4 NABÍDKA STUDIA... 6 strana 2 strana 3 1 Vedení MVŠO 2 Organizační

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Informální edukace a její metody

Informální edukace a její metody doc. Michal Kaplánek, Th.D. Jabok ZS 2011/2012 Informální edukace a její metody Přednáška č. 2 Volný čas, výchova ve volném čase a pro volný čas, možnosti výchovy v NZDM Chápání volného času v současnosti

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

PROJEKT DOPRAVNÍ VÝCHOVA

PROJEKT DOPRAVNÍ VÝCHOVA Základní škola,dětský domov,školní družina a Školní jídelna,vrbno p.pradědem nám.sv.michala 17, příspěvková organizace,psč: 793 26, tel./fax 554 751 720,fax.ředitel. 554 753 162 IČO:00852619;účet: 4438771/0100

Více