S P E C I Á L N Í P E D A G O G I K A P S Y C H O P E D I E

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "S P E C I Á L N Í P E D A G O G I K A P S Y C H O P E D I E"

Transkript

1 ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Katedra speciální a sociální pedagogiky S P E C I Á L N Í P E D A G O G I K A P S Y C H O P E D I E S T U D I J N Í T E X T Mgr. Vladimír Ira

2 1. Definice, cíle a úkoly psychopedie Klíčová slova: psychopedie, mentální retardace, osoba s postižením, individuální přístup, oligofrenie, demence, pseudooligofrenie, Psychopedie (z řeckého psyché duše, paidea výchova) je nauka o zákonitostech rozvoje, výchovy a vzdělávání osob s mentální retardací (mentálním postižením). Předmětem psychopedie je mentálně postižený (mentálně retardovaný) jedinec. Samotný syndrom je označován jako mentální retardace. Můžeme se setkat i pojmy oligofrenie, slabomyslnost, mentální postižení, mentální zaostalost, duševní vada. Cíle psychopedie: 1. Odhalení všech zákonitostí výchovy na základě poznání rozvoje a zvláštností osobnosti mentálně postižených. 2. Dosažení maximálně možného stupně rozvoje osobnosti mentálně postižených. 3. Nalezení adekvátního místa ve společnosti pro každého vychovávaného. Hlavní úkoly psychopedie: 1. Zkoumání osobnosti mentálně postižených v souvislosti s jejich výchovou, vzděláváním, pracovním a společenským uplatněním. 2. Zkoumání podmínek speciální výchovy mentálně postižených jako předpoklad ke stanovení obsahu, zásad, metod, prostředků a forem výchovy a vzdělávání. 3. Vytváření speciálních edukačních a didaktických metod, metodických postupů a zajištění jejich aplikace v praxi. 4. Sledování historie oboru a historie péče o mentálně postižené. Psychopedie má výrazně pedagogický charakter a má k pedagogice přímý vztah. Patří mezi společenské vědy. Aby mohla plnit své hlavní úkoly, musí spolupracovat s mnoha obory, které přinášejí poznatky o mentálně postiženém jedinci. Jedná se zejména o lékařské obory (pediatrie, neurologie, psychiatrie), psychologické obory (obecná psychologie, vývojová psychologie, patopsychologie, pedagogická psychologie). V oblasti životního uplatnění a zjišťování individuálních možností socializace je nutné využívat i poznatků sociologie. Dosažení základní cílů psychopedie není možné bez úzké spolupráce s dalšími obory speciální pedagogiky, protože u řady jedinců s mentálním postižením se setkáváme s kombinací vad sluchových, tělesných, řečových či poruch chování. V minulosti byla zdůrazňována zejména neschopnost mentálně postižených v určitých oblastech (koncepce neschopností). V posledních asi 20 letech je více zdůrazňována osobnost každého postiženého člověka, kterému jsou přiznávána práva na plnohodnotný život ve společnosti. V současnosti je preferován pojem osoba (lidé) s postižením namísto postižení lidé. Tím je preferována skutečnost, že postižení jsou především lidé, individuality. 2

3 2. Klasifikace mentální retardace Definice mentální retardace Mentální retardací se rozumí celkové snížení intelektuálních schopností postiženého, které vzniká v průběhu vývoje a je obvykle provázeno nižší schopností orientovat se v životě. Nedostatek adaptivního chování spočívá: Ve zpomaleném, zaostávajícím vývoji ( pomalé tempo dospívání). V ohraničených možnostech vzdělávání (snížená schopnost učit se). V nedostatečné sociální přizpůsobivosti. Psychopedie není pouhou aplikací speciální pedagogiky. Předmětem péče a zkoumání je jedinec s mentálním postižením. Tato skutečnost determinuje úkoly a cíle příznačné pouze pro tento obor. Mentálně retardovaní tvoří heterogenní skupinu, která je charakteristická celou řadou odlišností. Jedinečnost a různost mentální retardace vede část autorů k názoru, že může být tolik druhů mentálně retardovaných osobností, s kolika se setkáme. Z toho vyplývá nutnost výrazně individuálního přístupu k výchově a vzdělávání mentálně postižených. Jedinečnost mentálně postižených velmi ztěžuje klasifikaci postižení. Oficiálně je používána klasifikace Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku Mezinárodní klasifikace nemocí WHO 1992 F-70 Lehká mentální retardace IQ 50-69, odpovídá u dospělých 9-12 letým F-71 Střední mentální retardace IQ 35-49, odpovídá u dospělých 6 9 letým F-72 Těžká mentální retardace IQ 20-34, odpovídá u dospělých 3-6 letým F-73 Hluboká mentální retardace IQ nejvýše 20, odpovídá úrovni do 3 let F 78 Jiná mentální retardace F 79 Nespecifikovaná mentální retardace Oligofrenie Mentální retardace vrozená nebo časně získaná (do dvou let věku dítěte) Příčinou mohou být dědičné faktory (primární oligofrenie) nebo orgánové postižení mozkové tkáně (sekundární oligofrenie). Má v zásadě neměnný charakter bez tendence ke zlepšování či zhoršování stavu. Demence Porucha inteligence ke které došlo po druhém roce věku dítěte. Většinou dochází k postupnému zhoršování stavu. Pseudooligofrenie V některých případech se setkáváme s osobami, které nemají snížené rozumové schopnosti, ale v kontaktu budí dojem slabomyslnosti. K zaostávání u nich dochází z jiných důvodů, než je poškození mozku. 3

4 Příčiny pseudooligofrenie: 1. Patologie prostředí. 2. Hospitalismus. 3. Smyslové poruchy. 4. Poruchy v oblasti citové. 5. Poruchy v CNS. 6. Poruchy hybnosti. 7. Nevhodné postoje k dítěti. 8. Nevhodné výchovné působení. 4

5 3. Etiologie MR Mentální retardace je způsobena organickým poškozením mozku. Toto poškození je trvalé. dědičné (před koncepcí) Dědičné a získané faktory Příčiny získané při koncepci (drogy, radiace) v průběhu gravidity (drogy, léky) kolem porodu později v životě mozkové příhody výchova školní výchova rodina společnost Endogenní a exogenní faktory Dědičné (prostřednictvím genů) Při koncepci (drogy, radiace) Endogenní V průběhu gravidity Kolem porodu Příčiny Později v životě (encefalitida aj.) Exogenní Rodinná výchova Školní výchova Mimoškolní a mimorodinná výchova 5

6 4. Psychologické zvláštnosti jedinců s mentální retardací Klíčová slova: individualita, učení, zrání, disharmonický růst potřeb, inertnost Mentálně postižení netvoří homogenní skupinu, která by mohla být charakterizována jako celek. Každý jedinec s mentálním postižením je individualita (svébytný subjekt). U všech však lze ve větší či menší míře sledovat určité společné znaky, které jsou individuálně ovlivněny hloubkou a rozsahem celkového postižení i postižení jednotlivých složek psychiky. Mentální retardace se projevuje zejména: zvýšenou závislostí na rodičích a vychovatelích infantilností zvýšenou pohotovostí k úzkosti zvýšenou pohotovostí k neurotickým reakcím zvýšenou pohotovostí k pasivitě v jednání a chování sugestibilitou opožděným psychosexuálním vývojem nerovnováhou aspirací a výkonů zvýšenou potřebou bezpečí poruchami interpersonálních vztahů a komunikace sníženou přizpůsobivostí k sociálním, společenským a školním požadavkům impulzivností citovou narušivostí hyperaktivitou nebo zpomaleností chování zpomalenou chápavostí primitivností a konkrétností úsudků ulpíváním na detailech sníženou mechanickou a logickou pamětí těkavou pozorností nízkou slovní zásobou poruchami vizuomotoriky a pohybové koordinace Psychologický vývoj MR Zvláštnost průběhu individuálního vývoje mentálně postižených spočívá v tom, že jejich psychický vývoj je snížen jak vnějšími tak vnitřními nepříznivými podmínkami. Hlavní nepříznivým činitelem je slabá zvídavost a vnímavost pro nové. Proto dítě zůstává mimo kolektiv, neosvojí si úkony s předměty a úlohovou hru. Druhým činitelem je nedostatečný vývoj vyšších psychických funkcí (myšlení, paměti, charakteru...). Psychika mentálně retardovaných se vyvíjí i při nejtěžších stupních postižení, vývoj je závislý na vzdělávání a výchově. Psychický vývoj dítěte je tedy závislý na procesu učení, které lze označit za základní podmínku vývoje. Druhým činitelem, který probíhá současně s učením je proces zrání, a který rovněž ovlivňuje oblast psychiky. Dvě koncepce vývoje psychiky mentálně retardovaného: 1. MR si může osvojit vše jednoduché, základní, ale nemůže dosáhnout vyšší úrovně zobecnění a abstrakce. Jeho vývoj je determinován na základě aktuální úrovně jeho rozumových schopností na celý život. 6

7 2. MR je v zásadě způsobilý kulturního rozvoje (vzdělávání) a je schopný rozvíjet své vyšší psychické funkce, často však k tomu nedojde (nepodnětné prostředí, nevhodné zařazení...). Důležitým faktorem vývoje MR je rozbíhání biologického a kulturního vývoje - vzniká disharmonický růst potřeb nedostatečně se vyvíjí potřeba poznávat, seznamovat se s okolním světem. V předškolním věku jsou prvořadé fyziologické potřeby dítěte, které přetrvávají a jsou dominantní i v dalším období. Pro mentální retardaci je charakteristická slabost procesů podráždění a útlumu, inertnost (netečnost), sklon k častému ochrannému útlumu a nedostatečný rozvoj 2. signální soustavy. Z tohoto pohledu můžeme mentálně postižené rozdělit do tří skupin: 1. Děti, u nichž je oslaben proces podráždění - netečné, pomalé, málo iniciativní, těžko se učí, dosahují však uspokojivých výsledků, nové návyky a dovednosti se tvoří velmi obtížně, ale když se vytvoří těžko se mění. 2. Děti s oslabeným procesem aktivního útlumu - řídký výskyt, rychle reagují na vše co se kolem děje, jednají nepromyšleně, jsou nekritické, nevidí vlastní chyby, po upozornění se však dokáží opravit. 3. Děti s výrazným sklonem k ochrannému útlumu - velmi důležitá je psychohygiena, dostatek odpočinku, přiměřenost nároků. 7

8 5. Historický vývoj péče o mentálně postižené Péče o handicapované je nesporně reálným obrazem úrovně společnosti. Je samozřejmé, že postoj společnosti v byl dán zejména její ekonomickou vyspělostí a možnostmi, odrážel se však i v oblasti legislativní a v rovině obecného zájmu společnosti o tyto otázky. Historický vývoj péče o osoby s postižením lze rozdělit do několika stadií. 1. Stadium represivní - handicapované osoby byly ze společnosti vyvrhovány, vyloučovány, zabíjeny. Právo zabít postižené dítě bylo otcům dáno i v zákonech římských a obhajoval ho například Seneca My usmrcujeme mrzáky a topíme ty děti, které přicházejí na svět neduživé a znetvořené. Nejednáme tak z hněvu a zlosti, ale řídíme se zásadami rozumu - oddělit tak špatné od dobrého. 2. Stadium zotročování - využívání handicapovaných k nejtěžším pracím, žebrotě. 3. Stadium charitativní - ovlivněné rozvojem křesťanství. 4. Stadium renesančního humanismu- snaha o hledání lidského poměru k handicapovaným. 5. Stadium rehabilitační a socializační a 20 století. 6. Stadium prevenční - současnost Prvním významným pedagogem, který obhajoval vzdělávání a výchovu slabomyslných byl J.A. Komenský. Didaktika magna uvádí šestero uspořádání duševních vlastností - děti bystré, tupé, měkké a povolné, vzpurné a tvrdé, chtivé vědění a těšící se z prací mechanických. Nejnovější metoda jazyků: Učitel se má přizpůsobit žáku, pomalého žáka nezavalí látkou, málo bystrého podnítí konkrétními příklady. Míra vyučování se musí řídit ne tím, kdo vyučuje, ale tím, kdo se učí. Vševýchova: Z lidského vzdělávání se nevyjímá nic, leč nečlověk. Pokud tedy mají účast na lidské přirozenosti, potud mají míti účast na vzdělání. Vzdělávání ducha nemá být nikdo vzdalován. Svými názory předstihl Komenský Evropu o více než 100 let. Počátky systematické péče o slabomyslné v 19. století Nejvýznamnější osobností pro rozvoj teorie i praxe výchovy slabomyslných byl francouz Eduard Seguin ( ). Pro výchovu slabomyslných formuloval tzv. triádu: 1. Výchovu činností, aktivitou - rozvoj motoriky, počitků a smyslů. 2. Výchovu myšlení - utváření představ, ovládnutí elementárních poznatků a návyků čtení, psaní a počítání. 3. Výchova vůle - mravní výchova - ovládání instinktů. Zabýval se též výchovnými prostředky, osobností vychovatele, hygienou vyučovacího procesu. Konkrétní náměty shrnul v knize Idiocie a její léčení fyziologickou metodou. Dr. Jakub Guggenbühl ( ) založil ve Švýcarsku ( Abenberg) Ústav pro kreteny a idioty. Jednalo se o vzorový ústav, ve kterém byly oddělení pro různé kategorie slabomyslných. Jeho dobré výsledky dali podnět ke vzniku podobných ústavů v Německu, Francii, Anglii, Nizozemí a USA. Německu náleží primát ve zřizování škol pro slabomyslné. První pomocná škola vznikla r v Saské Kamenici. Velký rozvoj pak začíná ve druhé polovině 19. století. V roce 1859 byly otevřeny tzv. doplňkové třídy při obecných školách v Halle. V roce 1865 vznikla v Lipsku asi 60 členná skupina lékařů a pedagogů, která přijala návrh na zřízení škol pro 8

9 slabomyslné ve všech větších městech. V roce 1907 již tyto školy existovali ve 210 městech a navštěvovalo je více než žáků. Postupně byl zpracováván systém vstupu do těchto škol i organizace vyučování (délka vyučovacích hodin byla stanovena na 30 minut) a také příprava na další povolání. Žáci měli možnost vyučení některým řemeslům. Vývoj péče v Čechách do r V roce 1774 byl vydán Tereziánský školní řád. Jeden z jeho autorů, Ignác Felbiger, apeloval aby nenadaní nebyly vylučováni z vyučování a varuje učitele před trestáním dětí pro malé nadání. Zákon o domovském právu z roku 1863 formuloval nárok příslušníků obce na veřejnou pomoc sociální a chudinskou. Zemské zastupitelstvo mělo vydržovat ústavy pro duševně nebo tělesně vadné, hluché, slepé, slabomyslné. Pro školskou praxi měla význam novela Zákona o obecných školách z roku 1883, která přihlížela k otázkám vyučování úchylných dětí. Umožňovala jejich osvobození od školní docházky. Zákonný podklad pro zajištění vzdělávání slabomyslných vytvořil teprve Řád školního vyučování z r Umožňuje vznik zvláštní pomocné nebo podpůrné třídy. Výnosem z r byly vymezeny podmínky pro přijetí dítěte a základní organizaci pomocné třídy a pomocné školy. Pomocná škola měla mít nejméně tři a nejvíce pět tříd, na jednoho učitele připadalo nejvíce 15 žáků a vyučování jednomu předmětu nemělo být delší než 25 minut. Velkým pokrokem byl Zákon o pomocných školách č. 86 z r. 1929, který konstituoval pomocné školy jako větev obecných škol, včetně stejného režimu financování a stanovil jednotné řízení státních i soukromých škol. Současně s vývojem v oblasti legislativy se rozvíjela i vlastní institucionální péče. Počátky lze vymezit rokem 1871, kdy byl v Praze založen první Ústav pro idioty. U jeho zrodu stál Karel Slavoj Amerling. V roce 1898 byl ústav přejmenován na Ernestinum. Amerling požadoval pro děti pouze nejzákladnější vzdělání, důraz kladl na názorné vyučování. Zabýval se i diagnostikou a roztřídil slabomyslné podle vzezření na sedm typů. Následovníkem Amerlinga byl Karel Herfort ( ), který v roce 1902 nastoupil do Ernestina jako ústavní lékař. Později se zde stal ředitelem a za jeho období bylo dosahováno vynikajících výsledků. Zavedl přesnější třídění chovanců, dbal na individualizaci výchovy a vzdělání, velká pozornost byla věnována odstraňování řečových vad a rozvoji motoriky. Reorganizoval také systém lékařské péče v ústavu. Zavedl dokonalé chorobopisy, osobní archy a antropometrické měření. Byl lékařem a zároveň se zabýval pedagogikou. Pochopil nutnost úzké spolupráce mezi lékařem a učitelem. První pomocná třída byla zřízena v Praze r V roce 1910 bylo v Praze šest pomocných tříd. Mimo Prahu byla první pomocná třída zřízena r v Kladně. V roce 1910 vznikl druhý ústav pro slabomyslné chlapce v Hradci Králové. V roce 1918 existovalo v republice 40 pomocných tříd, v roce a v roce tříd pomocných škol. Péči o děti s těžším mentálním postižením zajišťovala řada ústavů zřizovaných státem, jednotlivými zeměmi, řády i soukromými osobami či spolky. Začátkem třicátých let již existoval například Zemský ústav pro slabomyslné v Opařanech (dnes Dětská psychiatrická léčebna). 9

10 Vývoj po roce 1945 Po roce 1945 byl vydán Zákon o jednotném školství č.95/48, který začlenil do školské soustavy školství pro defektní mládež. Poprvé se zde objevuje označení zvláštní škola. Na základě tohoto zákona byl například vydán předpis, podle kterého již nemohly být děti přijímány do zvláštních škol na přání rodičů, ale byly zařazovány národním výborem (státní správou) po komplexním vyšetření. Výrazně se projevilo zasahování státu do rodičovských práv. Školský zákon č. 31/53, se zabýval též profesionální přípravou a na jeho základě vznikly zvláštní učňovské školy. Na základě zákona č. 188/1960 byl úsek speciálních škol doplněn o speciální mateřské školy a byla zajištěna institucionální výchova dětí s postižením v předškolním věku. V roce 1953 bylo zahájeno vydávání speciálních učebnic pro zvláštní školy. V literatuře z 80. let se uvádí, že v Československu nastal rychlý růst počtu zvláštních škol, což bylo prezentováno jako znak vyspělosti péče o mentálně handicapované. Velký počet zvláštních škol byl dán tím, že vznikaly mnohé málotřídní školy z důvodu pokrytí co největšího území a dosažitelnosti a také tím, že v době, kdy byla v ZŠ uplatňována tzv. nová koncepce nastal pro řadu žáků velký problém se zvládnutí učiva a mnoho z nich skončilo zbytečně ve zvláštní škole. Hromadný odchod žáků do zvláštních škol byl oficiálními školskými orgány podporován a svým způsobem i glorifikován. Byl totiž vydáván za zkvalitnění péče o postižené děti. Na druhé straně byla minimální pozornost věnována vzdělávání dětí se středně těžkou a těžkou mentální retardací. Počty zvláštních škol a počty žáků od roku 1949 do roku 1985: Školní rok Počet škol Počet žáků Úkol č. 1 Zjistěte počet mateřských, základních a středních škol pro mentálně postižené ve svém kraji. Typ školy Počet Speciální mateřské školy Základní školy praktické Základní školy speciální Odborná učiliště Praktické školy 10

11 6. Současný systém péče o mentálně postižené Klíčová slova: integrace, speciální mateřská škola, základní škola praktická, základní škola speciální, odborné učiliště, praktická škola Česká republika po roce 1990 přistoupila a akceptovala řadu mezinárodních dokumentů týkajících se vzdělávání. Mezi nejvýznamnější patří: Všeobecná charta lidských práv z roku 1948 Charta pro osoby trpící autismem Úmluva o právech dítěte z roku 1991 Deklarace spojených národů o právech mentálně retardovaných osob Deklarace mezinárodní ligy společností pro osoby s mentálním postižením Deklarace z Delhi o právech a potřebách osob s mentálním postižením a jejich rodin Obsah těchto dokumentů má jednoho společného jmenovatele : Nikomu nesmí být odepřeno právo na vzdělání. Vzdělání má směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti. Rodiče mají právo volit druh vzdělání pro své děti vzhledem k vlastnímu náboženskému a filosofickému přesvědčení. Právo všech na vzdělání je uvedeno v Ústavě ČR v článku 33 odst. 1. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) řeší vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami ( 16). Do této skupiny populace jsou podle tohoto zákona zařazení také děti a žáci s mentálním postižením. Vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných uvádí tyto formy speciálního vzdělávání ( 3). To je zajišťováno: a) formou individuální integrace b) formou skupinové integrace c) ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (podle této vyhlášky jsou to speciální školy) d) kombinací výše uvedených forem Pro děti a žáky s mentálním postižením jsou určeny tyto speciální školy : speciální mateřská škola základní škola praktická základní škola speciální odborné učiliště praktická škola. Speciální mateřská škola Ve třídě speciální mateřské školy může být zařazeno nejméně 6 a nejvíce 14 žáků. Ve třídě pro žáky s těžkým zdravotním postižením mohou být zařazeni nejméně 4 a nejvíce 6 žáků. Základní škola praktická poskytuje žákům základní vzdělání. Vzdělávají se v ní žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat v běžné základní škole. Má devět ročníků členěných do dvou stupňů. Od bude v těchto 11

12 školách probíhat podle školních vzdělávacích programů, zpracovaných podle Rámcového vzdělávacího programu ( 4 a 5 zákona č. 561/2004 Sb.) Základní škola speciální V základní škole speciální se vzdělávají žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou vzdělávat ani v základní škole praktické. Žáci se získávají základy vzdělání. Obsah vzdělávacího procesu se zaměřuje na vypěstování návyků sebeobsluhy, osobní hygieny a na rozvíjení přiměřených poznatků a pracovních dovedností s předměty denní potřeby. Přípravný stupeň základní školy speciální Přípravný stupeň je formou vzdělávání žáků se závažnějším mentálním postižením. Klade si za cíl umožnit školní vzdělávání žákům, kteří vzhledem k těžšímu stupni mentálního postižení nejsou schopni prospívat ani na nižším stupni pomocné školy, ale jsou na nich patrné určité předpoklady rozvoje rozumových schopností. Práce na tomto stupni tvoří vlastně přípravu pro zařazení žáka do základní školy speciální. Žáci sem mohou nastupovat od 5 let věku. Odborné učiliště Odborná učiliště poskytují odbornou přípravu v široké škále učebních oborů. Příprava trvá dva až tři roky a je zakončena úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky. Do odborného učiliště jsou přijímáni žáci, kteří úspěšně ukončili devátý ročník základní školy praktické. Praktická škola Praktická škola připravuje žáky pro výkon jednoduchých činností. Příprava trvá jeden až tři roky. Do praktické školy s tříletou přípravou se přednostně přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili zvláštní školu, a dále žáci, kteří ukončili povinnou školní docházku v nižším než devátém ročníku zvláštní školy popř. základní školy. V odůvodněných případech lze přijmout i žáky, kteří ukončili neúspěšně devátý ročník základní školy. Do praktické školy s jednoletou a dvouletou přípravou se přednostně přijímají žáci, kteří splnili povinnou školní docházku na zvláštní nebo pomocné škole. Tříletá příprava v praktické škole se ukončuje úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, v jednoleté a dvouleté přípravě vydáním závěrečného vysvědčení. 12

13 7. Didaktika mentálně postižených Klíčová slova: Didaktický cíl, učební plán, obsah vzdělávání, základní učivo Didaktika mentálně postižených vychází z obecné didaktiky. Zkoumá vzdělávání a vyučování převážně na úrovni lehké mentální retardace. Teorie vzdělávání (čemu učit) Jádrem teorie vzdělávání je výběr a úprava obsahu vzdělávání s ohledem na didaktické a výchovné cíle. Obsah i cíl jsou součástí normativních osnov: Základní škola praktická: Rozvíjí osobnost zařazených žáků, poskytuje vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k uplatnění v praktickém životě. Základní škola speciální: Vybavuje žáky takovými vědomostmi, dovednostmi a návyky, které jim umožní zapojit se v maximální možně míře do společenského života. Důraz je kladen zejména na výchovnou složku. Žáci by po absolvování měli být vybaveni triviem naučit se základům psaní, čtení a počítání. Praktická škola: Umožňuje žákům doplnění a rozšíření teoretického a praktického vzdělání, poskytuje jim základy odborného vzdělání a manuálních dovedností v jednoduchých činnostech. Didaktické cíle, které jsou součástí výchovných cílů jsou stanoveny normativně v učebních osnovách s ohledem na věk a stupeň postižení žáků. Například cílem výuky českého jazyka ve zvláštní škole je naučit žáka vyjadřovat se jednoduše ústně i písemně, vytvořit návyk správného hlasitého i tichého čtení a vychovat ze žáka čtenáře a posluchače s kladným vztahem k literatuře. Tento velmi široce koncipovaný cíl se potom realizuje pomocí dlouhé řady úkolů v jednotlivých ročnících. Obsah vzdělání je soustava vědomostí, dovedností, návyků a postojů, které si žák musí osvojit. Je stanoven opět normativně v učebních osnovách. Primárně pro jednotlivé předměty a sekundárně pro jednotlivé ročníky. Normativně je stanoven i učební plán (přehled předmětů a počty hodin v jednotlivých ročnících). Jednotlivé kategorie obsahu vzdělávání (vědomosti, dovednosti, návyky, postoje) mají podle stupně mentálního postižení různou hierarchii. U žáků základních škol praktických (lehká mentální retardace) jsou jednotlivé složky v rovnováze, prioritou jsou dovednosti v polytechnické přípravě. U žáků pomocných škol (střední stupeň mentální retardace) převažuje osvojení dovedností a návyků před osvojováním vědomostí. U žáků s těžkou mentální retardací (ÚSP) se výchovná péče zaměřuje na vypěstování základních návyků. V souvislosti s vědomostmi se často hovoří o tzv. základním učivu. Z pohledu didaktiky mentálně postižených se vymezuje základní učivo jako učivo, které si žák musí osvojit, aby se v dané problematice orientoval. Je vždy nutné vycházet z úrovně psychické vyspělosti jedince. Učivo zvláštní školy je velmi variabilně ohraničeno a učitel by ho měl individuálně přizpůsobovat u každého žáka a v každé disciplině (předmětu). Od budou všechny základní školy vzdělávat žáky podle vlastních školních vzdělávacích programů, které budou vycházet z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Úkol č. 2 Prostuduj Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání se zaměřením na přílohu upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením 13

14 Teorie vyučování (jak učit) Klíčová slova: Motivace, zpětná vazba, transfer, opakování Vyučování má svá psychologická východiska. Učení v širším smyslu je způsob adaptace organismu na prostředí. V užším smyslu slova je učení chápáno jako složka učebního procesu v níž si žák osvojuje vědomosti, dovednosti, postoje Rozvíjí své duševní a tělesné vlastnosti. Většinou se jedná o záměrný proces, existuje však i spontánní učení (doprovází práci, hru). Můžeme rozlišovat několik druhů učení, které jsou použitelné u mentálně postižených osob. 1. Učení podmiňováním 2. Učení percepčně motorické 3. Učení verbální 4. Učení pojmové Proces učení má své obecné psychologické zákonitosti mezi které patří: 1. Zákon motivace Motivace souvisí s potřebami člověka. V pedagogice mají důležitou úlohu potřeby bezpečí, uznání, seberealizace. Ve vyučování jsou rozhodující získané motivy jednání. Pokud motivace vychází z vnitřních podnětů žáka (obsah učiva souvisí s jeho zájmy) je to příznivější než pokud je motivací k učení např. strach ze špatné známky, trestu apod. Při práci ve škole je nutné preferovat pozitivní motivaci (metoda drobných úspěchů) před negativní motivací (pokárání učitelem, nespokojeností rodičů). 2. Zákon zpětné vazby: Podstatou tohoto mechanismu je, že stanovený cíl se konfrontuje s výsledky dosaženými subjektem (žákem) již v průběhu učení. Rozlišujeme tři druhy zpětné vazby: Proprioreceptivní simultánní (okamžitou) proprioreceptor (nervové čidlo uložené na různých místech těla) vysílá signály do mozku a okamžitě informuje o prováděném úkonu (gestu, pohybu, hlásce). Propriorecepce-vnímání signálů ze svalů a šlach. Sukcesivní (následná) připojují se optické a akustické analyzátory a zjišťují úroveň provedeného úkonu a jeho okamžitý dopad na změny v prostředí. Efektivní nese podobu sociální odezvy (souhlasu, nesouhlasu) s naším jednáním. Všechny druhy zpětné vazby si můžeme přiblížit na příkladu psaní v první fázi nás proprioreceptivní analyzátor informuje o motorice ruky, následně kontrolujeme napsané zrakem a z reakce čtenáře (učitele) zjistíme, jak jsme se úkolu zhostili. První dva druhy zpětné vazby (proprioreceptivní a sukcesivní) jsou u mentálně postižených značně oslabeny díky celkové slabosti podmíněných spojů. Efektivní zpětná vazba mentálně postižených vykazuje určitý časový skluz oproti běžné populaci (je třeba více stejných reakcí se stejnou sociální odezvou). 3. Zákon transferu učení Rozlišujeme pozitivní transfer když nám naučené vědomosti pomáhají k rychlejšímu naučení dalších vědomostí a dovedností a negativní transfer naučené nám naopak brání v učení novému. Platí zde pravidlo, že čím je druh učení vyšší (podmiňování, verbální ), tím větší se skýtá možnost transferu. Z toho plyne, že aktivního transferu jsou schopni využívat pouze žáci s lehkou mentální retardací. Poměrně často se ve zvláštních školách můžeme setkat s negativním transferem žáci často aplikují postupy, které se naučili při jedné činnosti na jinou, ale zcela mechanicky bez příslušného zobecnění. Mentálně postižení mají 14

15 tendenci k určité rigiditě v jednání, častá je nechuť učit se novému, hledat nové způsoby řešení (a tím se vystavovat nebezpečí neúspěchu). 4. Zákon opakování Opakování koresponduje s poznávací funkcí paměti a je jednou z nejdůležitějších činností vyučovacího procesu ve školách pro mentálně postižené. Pro opakování platí tyto zásady: Opakovat rozmanitým způsobem Opakovat systematicky V opakování používat pozitivního transferu Úkol č. 3: Prostuduj: Dolejší, M.: K otázkám psychologie mentální retardace. Avicenum, Praha 1978, str

16 8. Integrace mentálně postižených Klíčová slova: socializace, integrace, utilita, inferiorita, normalizace, humanizace Integrace jako jeden z nejdůležitějších cílů ve výchově a vzdělávání osob s postižením, se začala výrazněji uskutečňovat teprve v období liberalizace našeho školství po roce 1989 a výraznější přechod dětí s postižením do základních škol nastává až od roku Tlak na integraci dětí s postižením do běžných škol přicházel především ze strany jejich rodičů, kteří oprávněně požadují možnost volby jak bude vzděláváno jejich dítě. Před rokem 1989 byl jednoznačný trend zařazování dětí s postižením do široké škály speciálních škol. V zemích Evropské unie se výrazné integrační trendy začaly prosazovat v letech a máme tedy zhruba let zpoždění. Ve starší literatuře nacházíme tyto socializační stupně : Integrace - plné začlenění a splynutí postiženého se společností, jedinec nevyžaduje žádné zvláštní ohledy. Adaptace nižší stupeň socializace, handicapovaný jedinec je schopný přizpůsobit se sociálnímu prostředí, komunitě, společenským podmínkám (lehká mentální retardace). Utilita označuje sociální upotřebitelnost jedince, který není samostatný, je závislý na jiných lidech, nemůže žít trvale samostatně (kombinované vady mentální x somatické). Inferiorita nejnižší stupeň socializace, typická je sociální nepoužitelnost, jedinci jsou naprosto nesamostatní Integrační škálu (stupně integrace) zpracovala Světová zdravotnická organizace ve své mezinárodní klasifikace nemocí a vad. Jedná se o integraci pojímanou jako stupně či meze účasti v sociálně společenských procesech. Tato klasifikace je dělena na 8 stupňů: 1. sociálně integrovaný plně se účastní všech společenských činností. 2. účast inhibovaná (utlumená, zpomalená) osoby, u nichž existence postižení vyvolává určitou nevýhodu, která může znamenat mírné omezení v plné účasti. 3. omezená účast osoby se nezúčastní obvyklých společenských činností plně, jejich postižení negativně ovlivňuje např. manželství. 4. zmenšená účast v důsledku postižení nejsou osoby schopné navázat náhodné kontakty a jejich účast ve společenském životě je omezena na přirozené komunitární vztahy v rodině, na pracovišti. 5. ochuzené vztahy zde je kladen důraz na omezení ve fyzickém, sociálním či psychickém vývoji bez tendence k zlepšení. 6. redukované vztahy v důsledku postižení jsou jedinci schopni udržovat vztahy pouze k vybrané a omezené skupině či jednotlivci. 7. narušené vztahy jde o jedince kteří nejsou schopni udržovat trvalejší vztahy s ostatními lidmi, změny chování působí negativně i v prostředí přirozené skupiny (rodiny ). 8. společensky izolované jde o osoby, jejichž schopnost míry integrace je nezjistitelná právě pro jejich izolovanost. Jde o specifické případy úplné segregace. Základní požadavky pro integraci dětí s mentálním postižením: 1. Mentálně postižené dítě má zvýšenou potřebu bezpečí, učitel musí navázat a udržet úzký kontakt s dítětem a vytvořit podmínky pro přijetí dítěte kolektivem. 2. Mentálně postižený musí mít změněný učební plán s vyšší dotací pracovního vyučování. Škola by měla přizpůsobit organizaci třídy tomuto požadavku (prostorové podmínky, personální podmínky). 3. Při výuce musí být aplikovány v dostatečné míře speciálně pedagogické metody a formy práce (individuální přístup, skupinová práce, názorná výuka, cyklické probírání učiva,...). 16

17 4. Dítě s mentálním postižením nesmí být v konkurenčním prostředí běžné školy izolováno. Kromě integrace se v oblasti péče o postižené prosazuje nový trend - normalizace. Tento pojem má vyjádřit skutečnost, že i lidé s mentálním postižením mají, v rámci svých možností, žít normálním životem. Primární proto není život v kolektivních zařízeních (ústavech sociální péče), ale život v rodině. Mentálně postižení jedinci by měli mít možnost v rámci rodiny uspokojovat přirozené potřeby bezpečí, zájmu, lásky. Stejně jako ostatní mají mít možnost docházet do školy, zapojovat se do zájmových, sportovních či kulturních aktivit. V neposlední řadě se pod pojem normalizace zahrnuje i možnost profesního uplatnění. S trendem integrace a normalizace úzce souvisí humanizace. Pro úspěšnou integraci mentálně postižených a pro normalizaci jejich života je nutná humanizace péče o postižené, ale i humanizace celé společnosti. Základním požadavkem zde je, brát v potaz při jakémkoliv rozhodování oprávněné zájmy postižených a pokud jsou toho schopni, umožnit jim, aby se na rozhodování v maximální míře podíleli. Při výchově a vzdělávání nesmí být používáno žádných nehumánních postupů (tělesné tresty, omezování osobní svobody a podobně. 17

18 1. Zásady pro přístup rodičů k dítěti s mentálním postižením Klíčová slova: kladné, záporné, indiferentní,sociální reakce Nečinit dítě předmětem soustrasti. Jednat s ním jako se zdravým, ale mladším dítětem podle hloubky postižení. Nesrovnávat ho se stejně starými dětmi. Povzbuzovat ho za každý úspěch. Trestat jen za přestupky, které jsou závažné a dítě je schopno uvědomit si své provinění. Vytvářet základní hygienické a společenské návyky. Rozvíjet pracovní činnosti v domácnosti, zadávat přiměřené úkoly hodnotit jako zdravé dítě. Zajišťovat vhodné výchovné podněty kultura, sport, společenské akce. Každý nový požadavek často procvičovat. Svým chováním vytvářet pro dítě vzor. Postoje rodičů k postiženému dítěti Postoje Vztah k dítěti Projevy Co říkají Sociální reakce dítěte Kladné Zdravá náklonnost Umí se s ním pomazlit, polaskat, berou ho jako rovnocenného člověka Neumím si život bez něho představit Pocit bezpečí, aktivita, Záporné Indiferent ní Blahovolná shovívavost Vše mu dovolí Přehnaná úzkostlivost Neustálé zákazy, dítě nic nesmí Přísnost a ctižádostivost Lhostejnost Nepřátelství Persekuismus Indiferentní negativismus Přepjaté požadavky na dítě, nemůže je splnit Bez péče, v cizí péči Zesměšňování, posměch, bití Peskování, nevidí na dítěti nic dobrého Přehnaná láska až nenávist od krajnosti do krajnosti Ospravedlňování dítěte (je ještě malý) Popisují ho mladšího než ve skutečnosti je Musíš být první ty to dokážeš Nemám na to nervy Bylo by lepší, kdybychom ho neměli Nespokojenost s dítětem, s jeho výkony Vždyť já ho mám ráda, všechno pro něj udělám Může z něho být egoista Pasivita, závislost na matce Vzdorovitost, neurózy, negativismus Ztrácí schopnost sociální adaptace Oplácí zlostí, agresivitou Bez sebedůvěry Egoismus, agresivita 18

19 1. Ústavní péče o mentálně postižené Klíčová slova :denní, týdenní, celoroční,humanizace Ústavy sociální péče jsou určeny pro občany s mentálním postižením těžšího stupně a pro občany, kteří mají vedle mentálního postižení i tělesnou nebo smyslovou vadu. Dřívější striktní dělení na ústavy pro mládež a ústavy pro dospělé v poslední době mizí, což je vzhledem k mentálnímu věku klientů logické. V současné době jsou zřizovány ústavy s denním provozem (stacionáře), týdenním a celoročním provozem. Denní ústavy pečují o klienty (děti, mládež, dospělé) v době, kdy jsou rodiče v zaměstnání. Ústavy s týdenní provozem představují velkou pomoc pro rodiny mentálně postižených, protože jsou kompromisem mezi rodinnou a ústavní výchovou. Rodina může žít normálním životem a zároveň neztrácí kontakt s dítětem. Děti v těchto zařízeních jsou většinou spokojené, protože se mají stále na co těšit, neztrácejí kontakt s rodinou a zároveň navazují kamarádské vztahy v ústavu. Ústavy s celoročním provozem jsou určeny zejména pro klienty, kteří jsou těžce mentálně postižení a péče o ně výrazně narušuje chod vlastní rodiny. Umístění dítěte do ústavu s celoročním provozem je pro většinu rodičů traumatizujícím zážitkem přinášejícím výčitky svědomí a pocit selhání. Je velmi důležité, aby rodině s mentálně postiženým dítětem byla společností nabídnuta všestranná pomoc a ne pouze institucionální. V posledních letech se objevují velmi radikální názory na ústavy sociální péče, které požadují jejich rušení. Světový trend v péči o mentálně postižené směřuje spíše k humánnějším formám péče zajištěné v zařízeních rodinného typu, chráněných bytech či formou osobních asistentů. V české republice však mají tyto ústavy stále své nezastupitelné místo. Je nezbytné hledat nové cesty a přístupy ke mentálně postiženým, které by přinesly kvalitnější péči. V tomto směru existují mezi našimi ústavy sociální péče velké kvalitativní rozdíly v úrovni bydlení, zdravotnické a rehabilitační péči, možností kulturního a sportovního vyžití a v neposlední řadě i možnostech pracovního uplatnění. Některá zařízení doposud nezaznamenala ve své činnosti integrační trendy a nedokáží klienty dostatečně zaměstnat. Ústavy sociální péče musí humanizovat svou činnost, nahrazovat paternalistický přístup partnerským, respektovat důstojnost klientů a vytvářet atmosféru klidu a pohody. Je povzbudivé, že v řadě našich ústavů sociální péče se tato cesta daří a úroveň péče o klienty si v ničem nezadá s evropskými standardy. 19

20 Seznam použité literatury 1. Černá, M. a kol.: Kapitoly z psychopedie. Praha, Univerzita Karlova Dolejší, M.: K otázkám psychologie mentální retardace. Praha, Avicenum Eisová, A.: Kapitoly z dějin psychopedie. Praha, SPN Kubová, L.: Speciálně pedagogická centra. Praha, Septima Langer, S.: Mentální retardace. Hradec Králové, Kotva Sovák, M.: Nárys speciální pedagogiky. Praha Švarcová, I.: Mentální retardace. Praha, Portál Valenta, M. Müller, O.: Psychopedie, teoretické základy a metodika, Praha, Parta Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 10. Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 11. Vzdělávací program zvláštní školy čj / Praha, Septima

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 2005/73 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73/2005 Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Základní škola a Praktická škola Chotěboř, Hradební 529. Řád přijímacího řízení

Základní škola a Praktická škola Chotěboř, Hradební 529. Řád přijímacího řízení Základní škola a Praktická škola Chotěboř, Hradební 529 Řád přijímacího řízení Datum: 22.1.2016 Vypracovala: Mgr. Danielková Drahomíra Řád přijímacího řízení je vydán v souladu s 59 a 60 Zákona 561/2004

Více

ŘÁD PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ. pro školní rok 2015/2016

ŘÁD PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ. pro školní rok 2015/2016 ŘÁD PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ pro školní rok 2015/2016 ŘŠ-01-2015-2 IČO 7 0 8 3 1 4 3 2 Č.j. ZŠspecVM 40/2015 Řád přijímacího řízení je vydán v souladu s 59 a 60 Zákona 561/2004 Sb. o předškolním, základním,

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Buchtová Eva, Staňková Barbora

Buchtová Eva, Staňková Barbora Buchtová Eva, Staňková Barbora Pomoz mi, abych to dokázalo samo děti mají rozdílné učební schopnosti a nadání Hlavní myšlenky Marie Montessori děti nemusí k dosažení stejného cíle postupovat stejným tempem

Více

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20:

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: PŘÍLOHY Příloha č. 1 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: (1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí příslušnými paragrafy školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění I. Platné znění zákona o pedagogických pracovnících ČÁST PRVNÍ

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP 1. Osobnost dítěte předškolního a školního věku 2. Rodina a její vliv na vývoj dítěte 3. Osobnost pedagoga předškolního a zájmového vzdělávání 4. Institucionální

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 4 ZDRAVOTNÍ

Více

NOVÁ FORMA VZDĚLÁVÁNÍ - PRAKTICKÁ RODINNÁ ŠKOLA

NOVÁ FORMA VZDĚLÁVÁNÍ - PRAKTICKÁ RODINNÁ ŠKOLA NOVÁ FORMA VZDĚLÁVÁNÍ - PRAKTICKÁ RODINNÁ ŠKOLA Alena Keblová - Iva Švarcová Úvod Společenské a pracovni uplalnéní absolventů, zejména vlak absolventek zvláštnich a speciálních škol se dostalo s přechodem

Více

Zprávy. Praktické školy

Zprávy. Praktické školy Zprávy Praktické školy Dalšímu vzdělávání zdravotně znevýhodněných žáků s různou mírou mentální retardace slouží systém praktických škol. Tento systém vznikl na základě požadavku pedagogické praxe, která

Více

VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE

VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE Vyučování a učení činnost učitele činnost žáka učením si žáci osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, ale i postoje a rozvíjí své schopnosti = kompetence veškerý vzdělávací

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Psychopedie a etopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015

Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015 Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015 68-43-M/01 Veřejnosprávní činnost Praktická maturitní zkouška z odborných předmětů veřejné správy 1. Procesy a postupy správy zaměstnanosti 2. Procesy a postupy

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 7 UČEBNÍ PLÁN...

Více

Mateřská škola, Základní škola, a Praktická škola Boskovice, Štefánikova 2

Mateřská škola, Základní škola, a Praktická škola Boskovice, Štefánikova 2 Mateřská škola, Základní škola, a Praktická škola Boskovice, Štefánikova 2 Ředitel školy Mgr. Antonín Petrů Zástupkyně ředitele školy Mgr.Jana Bousková Sídlo školy Štefánikova 2 680 01 Boskovice Telefon

Více

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání

Více

Název materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Koncepce poradenských služeb ve škole

Koncepce poradenských služeb ve škole ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ Školní poradenské pracoviště spadá do oblasti poradenských služeb ve škole. Poradenské služby ve škole jsou na naší škole zajišťovány výchovným poradcem, Mgr. Janou Wolfovou.

Více

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Změna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

Změna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Změna: 147/2011 Sb. Ministerstvo školství,

Více

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných III. Platné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení

Více

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY DIDAKTICKÉ ZÁSADY PŘI TVORBĚ PROJEKTOVÝCH ÚKOLŮ Mgr. Michal Sedláček, Ph.D.

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

Quo vadis, speciální pedagogiko?

Quo vadis, speciální pedagogiko? Quo vadis, speciální pedagogiko? XXI. ročník Evropských dnů handicapu Konference Vzdělávání dětí s mládeže s mentálním postižením Ostrava 8. 10. 2013 1 Motto z pera J. A. Komenského Cílem vzdělání a moudrosti

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 6 UČEBNÍ PLÁN...

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida,

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava Poruba, příspěvková organizace Gustava Klimenta 493/3 708 00 Ostrava Poruba tel.: +420 596 912 198, e-mail:profesor@jazgym.cz; www.jazgym.cz čj.: JGPT/1314/2016

Více

Věc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Věc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, tel.: 777809040, fax: 585 231 400, mail:janmichalik@email.cz

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

- rozvíjet u žáků schopnosti spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých

- rozvíjet u žáků schopnosti spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých 1. Identifikační údaje Školní družina tvoří se školou jednu právnickou osobu, proto jsou tyto údaje součástí školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Škola neomezených možností. 2. Konkrétní

Více

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou

Více

Tam,kde postižení není překážkou. Mezinárodní konference na podporu inkluzívního vzdělávání v ČR 30.11.-1.12.2011, Praha

Tam,kde postižení není překážkou. Mezinárodní konference na podporu inkluzívního vzdělávání v ČR 30.11.-1.12.2011, Praha Tam,kde postižení není překážkou Mezinárodní konference na podporu inkluzívního vzdělávání v ČR 30.11.-1.12.2011, Praha Centrum podpory inkluzivního vzdělávání Most Příklady dobré praxe ZŠ a MŠ Bílý Potok

Více

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PaedDr. Zuzana Kaprová 2012 Historický vývoj postavení osob se zdravotním postižením REPRESE (likvidace, segregace) CHARITA křesťanství

Více

Školní vzdělávací program (ŠVP): TESAŘSKÉ PRÁCE. Učební obor (kód a název): 36-64-E/01 TESAŘSKÉ PRÁCE. Platnost ŠVP od 1.9.2011 č.j.

Školní vzdělávací program (ŠVP): TESAŘSKÉ PRÁCE. Učební obor (kód a název): 36-64-E/01 TESAŘSKÉ PRÁCE. Platnost ŠVP od 1.9.2011 č.j. Havlíčkova 1223/17, 697 37 Kyjov (zřizovatel: Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82) Školní vzdělávací program (ŠVP): TESAŘSKÉ PRÁCE Učební obor (kód a název): 36-64-E/01 TESAŘSKÉ PRÁCE

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

O b s a h : Úvod. Struktura a obsah profilové části maturitní zkoušky. Maturitní témata povinné profilové zkoušky

O b s a h : Úvod. Struktura a obsah profilové části maturitní zkoušky. Maturitní témata povinné profilové zkoušky O b s a h : Úvod Struktura a obsah profilové části maturitní zkoušky Maturitní témata povinné profilové zkoušky Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky Úvod Studijní obor SOCIÁLNÍ ČINNOST připravuje

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

PLÁN KONTROLNÍ A HOSPITAČNÍ ČINNOSTI

PLÁN KONTROLNÍ A HOSPITAČNÍ ČINNOSTI PLÁN KONTROLNÍ A HOSPITAČNÍ ČINNOSTI pro školní rok 2013/2014 srpen 2013-1- I. PLÁN KONTROLNÍ A HOSPITAĆNÍ ČINNOSTI ŘEDITELE Je zaměřen na výsledky hodnocení činnosti jednotlivých úseků ve školním roce

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více