PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ REZERVACI NA MOKŘINÁCH. na období říjen

Transkript

1 PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ REZERVACI NA MOKŘINÁCH na období říjen

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2256 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Na Mokřinách druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: Správa NP a CHKO Šumava číslo předpisu: 5/2003 datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Jihočeský Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov Hořice na Šumavě Mýto u Hořic na Šumavě Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území - 2 -

3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Mýto u Hořic na Šumavě Číslo parcely Číslo parcely Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) podle KN podle PK nebo jiných evidencí (m 2 ) 292 ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda /1 PUPFL/ostatní plocha neplodná půda PUPFL/lesní /3 312/4 pozemek PUPFL/lesní pozemek 312/5 vodní plocha trvalé travní 319/1 porosty koryto vodního toku umělé koryto vodního /2 vodní plocha toku přirozené nebo upravené /4 vodní plocha zamokřená plocha /7 vodní plocha koryto vodního toku umělé /3* PUPFL/lesní pozemek /4* PUPFL/lesní pozemek Celkem * tyto parcely byly odděleny zlesní parcely č. 320/1 (viz geometrický plán v předchozím plánu péče), ale jejich vklad do katastru nemovitostí dosud jejich vlastník nezajistil Ochranné pásmo: Katastrální území: Mýto u Hořic na Šumavě Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 319/3 vodní plocha zamokřená plocha lesní pozemek Celkem Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma - 3 -

4 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha lesní pozemky 2,7255 0,4336 vodní plochy 0,3952 1,7518 trvalé travní porosty 16, Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha zamokřená plocha 0,3198 rybník nebo nádrž - vodní tok 0,0754 orná půda - - ostatní zemědělské pozemky - - ostatní plochy 14, zastavěné - - plochy a nádvoří plocha celkem 34,5917 2,1854 neplodná půda 14,5706 ostatní způsoby využití Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: - chráněná krajinná oblast: CHKO Šumava jiný typ chráněného území: - Natura 2000 ptačí oblast: - evropsky významná lokalita: CZ Šumava, CZ Boletice Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Přirozeně se vyvíjející společenstva na mokřadech a jimi obklopených sušších stanovištích a druhová ochrana populací zvláště chráněných a významných druhů rostlin a živočichů na nelesní i lesní půdě

5 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav 34,5 A. ekosystémy název ekosystému střídavě vlhké bezkolencové louky (svaz Molinion) mírně kyselá rašeliniště a rašelinné louky (svaz Caricion canescenti-nigrae) vegetace charakteru přechodových rašelinišť (svaz Sphagno-Caricion canescentis) minerálně bohatá slatiniště s rašeliníky (svaz Sphagno warnstorfiani- Tomentypnion nitentis) podmáčené až rašelinné smrčiny (svaz Piceion excelsae), mokřadní vrbiny (svaz Salicion cinereae) podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ (%) 50 Jde o převažující typ vegetace na extenzivních pastvinách v jižní polovině rezervace, v menších fragmentech jsou zachovány i v severní části, kde však dochází k jejich pozvolnému zarůstání nálety dřevin. Roste v nich řada typických druhů rostlin (např. ostřice Davallova, hořec hořepník, kosatec sibiřský, všivec obecný, vrba rozmarýnolistá). 15 Vyskytují se na vlhčích partiích pastvin, negativně byly ovlivněné provedením meliorací. Hojně se zde vyskytuje např. jetel kaštanový, oměj šalamounek. 7 Oligotrofní ostřicovorašeliníková společenstva, vyskytující se často na vývěrech minerálně chudých vod ve střední a severní části rezervace; na většině ploch v mozaice s dosud nezapojenými nálety pionýrských dřevin a mokřadních vrbin. Roste zde např. ostřice ježatá, klikva bahenní, mochna bahenní, vachta trojlistá, suchopýr úzkolistý, s. pochvatý. pod 1% Vyskytují se vzácně v blízkosti vývěrů minerálně obohacených vod (patrně na kontaktu s drobnými vložkami bazických hornin českokrumlovské pestré série) v severní části rezervace. Roste zde např. kruštík bahenní, suchopýr širolistý, bařička bahenní, ostřice dvoudomá, tučnice obecná, rosnatka obecná. V současné době ohroženy zarůstáním nálety dřevin. 28 Často se jedná o složitou mozaiku mladších sukcesních stádií na opuštěných vlhkých a rašelinných loukách, ve kterých je zastoupena i vegetace tužebníkových lad a vysokých ostřic s regionálně významným výskytem ostřice latnaté. Dále zde roste např. vachta trojlistá, tavolník vrbolistý, vrba pětimužná

6 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 9410 Acidofilní smrčiny horského až alpínského stupně (Vaccinio-Piceetea) podíl plochy popis biotopu typu přírodního stanoviště v ZCHÚ (%) 5% Podhorské smilkové trávníky bez jalovce, extenzivně pasené skotem a/nebo kosené (biotop T2.3B). 50% Střídavě vlhké bezkolencové louky na hlinitojílovitých až rašelinných půdách, extenzivně pasené skotem a/nebo kosené. Část je degradovaná melioracemi (biotop T1.9). 5% Vlhká tužebníková lada na opuštěných loukách a pastvinách (biotop T1.6). 20% Nevápnitá mechová slatiniště v okolí minerálně obohacených pramenů (biotop R2.2), přechodová rašeliniště údolní i svahová, sycená podzemní vodou chudou vápníkem i ostatními živinami (biotop R2.3). 5% Horské třtinové smrčiny v okrajových částech rašeliništních komplexů (biotop L9.1), podmáčené smrčiny (biotop L9.2B), místy s přechody k rašelinným brusnicovým borům a rašelinným smrčinám. 91D0* Rašelinný les 3% Rašelinné březiny (biotop L10.1) a rašelinné brusnicové bory (biotop L10.2) jde převážně o mladší až středně stará sukcesní stádia na opuštěných rašelinných loukách, s řadou typických druhů rostlin. B. evropsky významné druhy a ptáci název druhu střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi pacholei) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ roztroušený výskyt na vhodných stanovištích stupeň ohrožení 1 VU popis biotopu druhu Otevřené plochy s vyšší pokryvností rašeliníků v komplexech rašelinných luk a lesů. 1.9 Cíl ochrany Zachování a obnova cenných druhově bohatých podhorských luk a pastvin, mokřadních a rašeliništních společenstev v široké nivě pramenů potoka Mokrá. Udržení a případně znovuvytvoření podmínek pro přetrvání a rozvoj významných rostlinných a živočišných druhů. Zajištění nerušeného vývoje zapojených porostů dřevin, vzniklých převážně spontánně sukcesí na opuštěných podmáčených loukách a pastvinách

7 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů PR Na Mokřinách zaujímá širokou, převážně odlesněnou nivu s prameništi potoka Mokrá, v délce přes 1 km. Mělké údolí Mokré (někdy uváděna jako Mokrás) se velmi zvolna svažuje severozápadním směrem do Olšinské kotliny. Území leží v nadmořské výšce m n. m. Horninové podloží tvoří biotitická a sillimanit-biotitická pararula s vložkami amfibolitů (moldanubikum krumlovská pestrá série) a leukokratní žilnou žulou a granodioritem (prekambrium). Na většině plochy jsou podložní horniny překryty deluviálními, místy soliflukčními kamenitohlinitými sedimenty (pleistocén). Potoční niva je vyplněna fluviálními a deluviofluviálními písčitými hlínami a hlinitými písky (holocén), maloplošně se vyskytují rašeliny. Půdní pokryv tvoří pseudoglej typický a glej organozemní, na prameništích a vrchovištích i organozem. Na nepodmáčených výše položených stanovištích je vyvinuta kambizem. Klimaticky území náleží do chladné oblasti CH7 (Quitt 1971). Podle regionálního geomorfologického členění ČR území spadá do okrsku Boletická vrchovina, podcelku Českokrumlovská vrchovina, celku Šumavské podhůří (Demek 1987). Z fytogeografického hlediska spadá území PR Na Mokřinách do podcelku 37 l. Českokrumlovské Předšumaví. Mapa potenciální přirozené vegetace v území rekonstruuje podmáčené smrčiny (Mastigobryo-Piceetum, Sphagno-Piceetum) a květnaté bučiny (Dentario enneaphylli-fagetum), geobotanická mapa pak podmáčené smrčiny a květnaté bučiny. Lesní společenstva byla v minulosti vlivem činnosti člověka nahrazena travinobylinnou vegetací střídavě vlhkých až silně zamokřených luk a/nebo pastvin. V současné době převažuje vegetace svazu Molinion (střídavě vlhké bezkolencové louky), na kterých hojně roste např. čertkus luční (Succisa pratensis), v jejich vlhčích částech je častý oměj šalamounek (Aconitum plicatum), ostřice Davallova (Carex davaliana), ostřice blešní (Carex pulicaris), o. stinná (C. umbrosa), vzácněji se vyskytuje i hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) a kosatec sibiřský (Iris sibirica). Na vysýchavějších místech tato vegetace přechází v podhorské smilkové trávníky (svaz Violion caninae), vyskytuje se zde např. všivec lesní (Pedicularis sylvatica) a prha arnika (Arnica montana). Část porostů bezkolencových a smilkových trávníků je extenzivně pasena a občas i kosena, plochy v severní části PR jsou dlouhodobě neobhospodařované a pozvolna zarůstají nálety křovin a dřevin. Vlhčí partie luk a pastvin porůstá vegetace vlhkých pcháčových (Calthion) a rašelinných luk (Caricion canescenti-nigrae). Roste na nich např. jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), otřice Hartmannova (Carex hartmanii), o. skloněná (C. demissa), o. rusá (C. flava), o. Davallova (C. davalliana), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), oměj šalamounek (Aconitum plicatum), starček potoční (Tephroseris crispa), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vrbovka tmavá (Epilobium obscurum), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), vzácně i prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Vdlouhodobě nekosených plochách v severní části PR tuto vegetaci místy nahrazují tužebníková lada a porosty vysokých ostřic, s regionálně významným výskytem ostřice latnaté (Carex paniculata). V okolí minerálně i živinami chudých pramenů je vyvinuta vegetace přechodových rašelinišť (svaz Sphagno recurvi-caricion canescentis). Z typických druhů zde rostou např. ostřice ježatá (Carex echinata), o. zobánkatá (C. rostrata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), s. pochvatý (E. vaginatum), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), mochna bahenní (Potentilla palustris), ojediněle i rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Vzácně na minerálně obohacených pramenech rostou - 7 -

8 i druhy vápnitých slatinišť (svaz Caricion davallianae): významná je zejména bohatá populace kruštíku bahenního (Epipactis palustris), dále se zde vyskytuje i ostřice dvoudomá (Carex dioica), o. Davallova (C. davalliana), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), bařička bahenní (Triglochin palustris), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris). Nálety vrbových křovin a dřevin jsou vzhledem ke svému relativně nízkému věku obtížně klasifikovatelné: porosty s dominantními keřovými vrbami (Salix aurita, S. pentandra) krušinou olšovou (Frangula alnus) a tavolníkem vrbolistým (Spiraea salicifolia) náleží do svazu Salicion cinereae (mokřadní vrbiny); ostatní porosty náletových dřevin tvoří převážně borovice lesní (Pinus sylvestris), smrk ztepilý (Picea abies), bříza pýřitá (Betula pubescens) a b. bělokorá (B. pendula). Jejich podrost má dosud částečně charakter původní vegetace vlhkých až rašelinných luk. Některé sukcesní plochy je možné klasifikovat jako rašelinné brusnicové bory (Vaccinio uliginosi-pinetum), rašelinné březiny (Sphagno-Betulion pubescentis) a rašelinné a podmáčené smrčiny (svaz Piceion abietis). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu bařička bahenní (Triglochin palustre) bekasina otavní (Gallinago gallinago) bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) dřípatka horská (Soldanella montana) hadí mord nízký (Scorzonera humilis) hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) hýl rudý (Carpodacus erythrinus) chřástal polní (Crex crex) ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) jetel kaštanový (Trifolium spadiceum) klikva bahenní (Oxycoccus palustris) kosatec sibiřský (Iris sibirica) kruštík bahenní (Epipactis palustris) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. kategorie podle červeného seznamu popis biotopu druhu, další poznámky vzácně - C2 na prameništích s vyšším obsahem bazických iontů, vlivem zástinu nekvete v poslední době SO EN vlhké louky a jejich okraje neověřen roztroušeně O LC louky v mozaice s nálety křovin a dřevin roztroušeně O C3 v lesích a lesních světlinách roztroušeně - C3 v bezkolencových a smilkových loukách, lesní světliny vzácně SO C2 na bezkolencových loukách a pastvinách ( : 50 kvetoucích trsů, : 44 kvet. trsů) v poslední době O VU vlhké louky s roztroušenými neověřen keři v poslední době SO VU vlhké louky neověřen roztroušeně SO NT louky, pastviny a nezapojené nálety dřevin hojně - C3 v ostřicovorašeliníkových, bezkolencových a smilkových loukách a pastvinách roztroušeně O - v ostřicovrašeliníkových loukách a prameništích, vpodmáčených smrčinách roztroušeně SO C2 bezkolencové louky vzácně SO C2 na prameništích (slatinných) s vyšším obsahem bazických iontů - 8 -

9 mochna bahenní (Potentila palustris) okáč kluběnkový (Erebia aethiops) oměj šalamounek (Aconitum plicatum) ostřice blešní (Carex pulicaris) ostřice Davallova (Carex davalliana) ostřice dvoudomá (Carex dioica) ostřice Hartmanova (Carex hartmanii) ostřice stinná (Carex umbrosa) plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) pleška stopkatá (Willemetia stipitata) prha arnika (Arnica montana) prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia) ropucha obecná (Bufo bufo) rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) rosnička obecná (Hyla arborea) slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula) slepýš křehký (Anguis fragilis) sluka lesní (Sciolopax rusticola) střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri) suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium) svižník polní (Cicindella campestris) svižník lesní (Cicindela sylvatica) škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides) tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia) roztroušeně - C3 v ostřicovorašeliníkových loukách a prameništích roztroušeně - VU slunné lesní okraje a paseky roztroušeně O C3 v ostřicovorašeliníkových a bezkolencových loukách a lesních světlinách roztroušeně O C2 v ostřicovorašeliníkových a bezkolencových loukách roztroušeně O C2 v ostřicovorašeliníkových a bezkolencových loukách velmi vzácně KO C1 v ostřicovorašeliníkových loukách a slatinách zarůstajících náletem dřevin místy hojně - C3 v ostřicovorašeliníkových a bezkolencových loukách roztroušeně - C3 v ostřicovorašeliníkových a bezkolencových loukách a lesních světlinách vzácně O C3 v lesích převážně v ochranném pásmu roztroušeně O C3 v ostřicovorašeliníkových a bezkolencových loukách roztroušeně O C3 v ostřicovorašeliníkových, bezkolencových a smilkových loukách a lesních světlinách velmi vzácně O C3 ve vlhkých pcháčových loukách vzácně - C3 světliny v podmáčených smrčinách roztroušeně O NT vlhká místa velmi vzácně SO C3 v ostřicovorašliníkových loukách a prameništích vzácně SO NT mokřiny v poslední době neověřen SO EN rašeliniště a mokřiny, s rozptýlenými nízkými křovinami vzácně SO LC sušší místa, lesní světliny vzácně O VU vlhké lesy s roztroušenými otevřenými plochami v poslední době O louky neověřen velmi vzácně - C3 na prameništích (slatinných) 4 kvet. trsy s vyšším obsahem bazických v roce 2012 iontů v poslední době neověřen O nezarostlá místa na polních a lesních cestách a vřesovištích v poslední době O NT světlé lesy, cesty neověřen roztroušeně - C3 v ostřicovorašeliníkových a bezkolencových loukách vzácně - C3 vlhké lesní okraje a vrbové křoviny - 9 -

10 tučnice obecná (Pinguicula vulgaris) vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) všivec bahenní (Pedicularis palustris) všivec lesní (Pedicularis sylvatica) zmije obecná (Vipera berus) zvonečník černý (Phyteuma nigrum) velmi vzácně 2 kvet. rostliny v r SO C2 na slatinných prameništích roztroušeně O C3 v ostřicovorašeliníkových loukách vzácně O C3 v ostřicovorašeliníkových loukách nezvěstný SO C1 v minulosti udáván vzácný výskyt v prameništi v lesní světlině roztroušeně SO C3 v bezkolencových a smilkových loukách a pastvinách roztroušeně KO VU na loukách a pastvinách a jejich okrajích roztroušeně - C3 louky a pastviny, lesní světliny 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody V rezervaci nebyla kromě údržby značení hranic prováděna žádná ochranářská opatření. b) lesní hospodářství Bez zásahů. Porosty dřevin na území PR pocházejí ze spontánních náletů. c) zemědělské hospodaření Podle leteckých snímků z konce 50. let 20. století i podle mapy III. vojenského mapování lze usuzovat, že v minulosti byla naprostá většina území odlesněná a přibližně do konce 2. svět. války využívaná jako extenzivní louky a/nebo pastviny. Po roce 1945 byla část ponechána přirozenému vývoji, část extenzívně sklízena. Historický způsob obhospodařování umožnil vytvoření společenstev vlhkých a rašelinných luk a pastvin, s výskytem řady chráněných druhů rostlin snášejících kosení a pastvu. V souvislosti s intenzifikací zemědělství byly v roce 1972 louky na východním okraji odvodněny trubní drenáží, na odvodněné ploše byl zničen původní porost. Po roce 1992 byla sušší část parcely 319/1 občas přepasena skotem, část sečena, ostatní plochy byly ponechány bez zásahů pro nepřístupnost a zamokření. Severní část území začala po opuštění zarůstat nálety vrbových křovin a dřevin, které v současné době jsou místy již zcela zapojené, místy ještě s mozaikovitým výskytem původních společenstev bezkolencových, pcháčových a ostřicovorašeliníkových luk. V současné době je obhospodařovaná část luk zaregistrována jako půdní blok č Většinou je tato plocha víceméně extenzivně přepásána skotem (nejzamokřenějším partiím se dobytek většinou vyhýbá) a příležitostně i částečně pokosena, což je pro zachování druhové bohatosti luk a pastvin vhodný způsob hospodaření. Termín pastvy není vždy volen s ohledem na období hnízdění chřástala polního a bekasiny otavní, což může být jedním z důvodů, proč tyto druhy nebyly při návštěvách lokality vposledních letech ověřeny. Nejproblematičtější se jeví využívání plochy přírodní rezervace k dlouhodobějšímu pobytu stáda a k jeho přikrmování na místě, k čemuž došlo na začátku roku Bylo zjištěno cca 25 míst ve vlhkých bezkolencových a ostřicových porostech, kam bylo umístěno po jednom až dvou velkých kulatých balících sena nebo slámy, které dobytek skrmil jen částečně, větší část hmoty zůstala na místě a byla dobytkem rozšlapána. Intenzivní sešlap v okolí balíků zničil původní vegetaci, na tlející hmotě sena a slámy se rozrůstají stanovištně nepůvodní druhy rostlin (plevele, vyšlechtěné kulturní typy trav a pod.). Takto postižena byla část nejcennějších bezkolencových luk, kde roste např. silně ohrožený hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) a ostřice Davallova (Carex davaliana) v dílčí ploše 2- viz foto v příloze

11 d) myslivost V místech, kde jsou v ploše PR umisťovány újedi, dochází k ruderalizaci luk a pastvin a zavlékání stanovištně nepůvodních druhů rostlin. Z toho důvodu je zcela nevhodné umisťování újedí do porostů, kde se vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin. V současnosti je takto narušována plocha 2, ve které se vyskytují silně ohrožené druhy hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) a ostřice Davallova (Carex davaliana) a plocha 3b (ostřice Davallova, prstnatec májový). 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Nařízení vlády ze dne 25. dubna 2012 o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 13 - Šumava Lesní hospodářský celek / LHC Český Krumlov I zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Lesy České republiky, s.p. Hradec Králové Nižší organizační jednotka Lesní správa Český Krumlov Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 13 - Šumava Soubor lesních typů (SLT) Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra (ha)* Podíl (%)* 6R1 svěží rašelinná smrčina SM 75 JD 2 BO 5 OLŠ/OL 5 (JŘ,BŘ, BRP, 1,4 (0,49) 8 (18) šťavelová OS, VR) 13 (BO=náhorní ekotyp) 6G1 podmáčená smrková JD 40 SM 35 BO 5 OLŠ/OL 5 (JŘ,BŘ,BRP 9,0 (0,68) 52 (25) jedlina přesličková OS,VR) 15 (BO=náhorní ekotyp) 7R2 kyselá rašelinná smrčina SM 82 (40) BO 3(40) (BŘP,JŘ) 15(20) 0,9 (0,45) 5 (16) borůvková (alternativa s náhorním ekotypem BO) 6O1 svěží smrková jedlina SM 35 JD 35 BK 20 4,4 (0) 26 (0) šťavelová (JŘ,BŘ,OS,VR) 10 7G3 podmáčená jedlová SM 65 JD 12 BO 1 OLŠ 2 (JŘ,BŘ, BRP, 1,1 (0,63) 6 (23) smrčina třtinová OS, VR) 20 (BO=náhorní ekotyp) 6P2 kyselá smrková jedlina SM 33(30) JD 35(15) BO 10(40) BK 10 0,5 (0,48) 3 (18) metlicová KL2 (JŘ,BŘ,OS,VR) 10(15) (alternativa s náhorním ekotypem BO) Celkem 17,3 (2,73) 100 % *Poznámka: na území PR pokrývá typologická mapa i sukcesní plochy na PUPFL, vedené jako ostatní plocha (bezlesí). Jde zejména o parc. č. 312/1 o rozloze 14,5 ha. Dále pokrývá i plochy přesahující současné vymezení JPRL (jihozápadně od por. sk. 726B505 a 726C506). Bez těchto ploch by celková výměra SLT na území PR činila 2,73 ha. Pro tuto zmenšenou rozlohu jsou ve sloupci Výměra a Podíl uvedeny alternativní hodnoty v závorkách

12 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany BO borovice lesní 0,8 36 0,33 12 SM smrk ztepilý 0,5 22 1,37 50 JD jedle bělokorá 0 0 0,55 20 Listnáče BR bříza bělokorá 0,5 22 0,05 2 BRP bříza pýřitá 0,4 18 0, BK buk lesní 0 0 0,05 2 OL olše lepkavá 0,01 0,5 0,05 2 OLS olše šedá 0,01 0,4 0,025 1 OS topol osika 0,01 0,4 0,05 2 VR vrba (pětimužná) 0,01 0,4 0,01 3 KL javor klen 0 0 0,01 0,5 JR jeřáb ptačí 0,01 0,4 0,025 1 Celkem 2, % 2, Modelová přirozená skladba lesa byla převzata z OPRL pro PLO 13 a doplněna o chybějící druhy dřevin (doplňky jsou uvedeny kurzívou). Na části lesních pozemků neroste lesní vegetace (přirozená druhová skladba). Do tabulky porovnání přirozené a současné skladby lesa byly zahrnuty jen plochy vedené v katastru nemovitostí jako PUPFL/lesní pozemek, o celkové rozloze 2,73 ha (viz komentář k předchozí tabulce). Přílohy: - lesnická mapa typologická příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 - tabulka Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. T1 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů příloha č. M Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích V území se nachází pouze drobné vodoteče pramenů potoka Mokrá (ID toku ), které jsou ve správě Lesů ČR. Výjimkou je jeden zatrubněný přítok od vsi Mokrá (ID ), který je ve správě Povodí Vltavy (zdroj dat: Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů a plánovaných zásahů v nich příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M Základní údaje o útvarech neživé přírody - nejsou předmětem ochrany, na území PR se žádné výrazné útvary neživé přírody nevyskytují Základní údaje o nelesních pozemcích Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů a plánovaných zásahů v nich příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3-12 -

13 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V období předchozího plánu péče nebyly prováděny žádné ochranářské zásahy, kromě údržby značení PR. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Kolize zájmů ochrany území se nepředpokládá 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Vzhledem k tomu, že naprostá většina porostů lesních dřevin vznikla spontánně náletem na opuštěných loukách, je dosud nezapojená a na části ploch PUPFL je mozaikovitě bezlesí, je tato kapitola pouze orientační. Přílohy: - lesnická mapa typologická příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů příloha č. M5-13 -

14 Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 1 les zvláštního 6G1, 6O1, 6O2, 6R1, 7G3, 7R2 určení Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 6R1 SM 75 JD 2 BO 5 OLŠ/OL 5 (JŘ,BŘ, BRP, OS, VR) 13 (BO=náhorní ekotyp) 6G1 JD 40 SM 35 BO 5 OLŠ/OL 5 (JŘ,BŘ, OS,VR) 15 (BO=náhorní ekotyp) 7R2 SM 82 (40) BO 3(40) (BŘP,JŘ) 15(20) (alternativa s náhorním ekotypem BO) 6O1 SM 35 JD 35 BK 20 (JŘ,BŘ,OS,VR) 10 7G3 SM 65 JD 12 BO 1 OLŠ 2 (JŘ,BŘ, OS, VR) 20 (BO=náhorní ekotyp) 6P2 SM 33(30) JD 35(15) BO 10(40) BK 10 KL2 (JŘ,BŘ,OS,VR) 10(15) (alternativa s náhorním ekotypem BO Porostní typ A Porostní typ B borové a smíšené nálety na rašelině (6R1, 7R2) borové a smíšené nálety nerašelinné (6G1, 6O1, 7G3, 6P2) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) podrostní Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyz. věk nepřetržitá fyz. věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty ponechání přirozenému vývoji, pouze v místě výskytu kruštíku bahenního, bařičky bahenní a ostřice dvoudomé udržovat lesní světlinu (cca 2 ary) ponechání přirozenému vývoji Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií přirozeným zmlazením přirozeným zmlazením, s případnou dosadbou JD a BK Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu bez zásahu s případnou dosadbou JD a BK Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 6G1, JD, BK - pouze v okrajových částech PR do míst s absencí MZD 6O1, 7G3, 6P2 - preferovat silnější sadební materiál, individuální ochrana Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií bez zásahu, pouze na lokalitě kruštíku bez zásahu bahenního, bařičky bahenní a ostřice dvoudomé výřez náletů (viz příloha T2 - dílčí plocha 4) Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií - - Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií - - Poznámka

15 b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Drobné vodoteče na území PR nevyžadují z pohledu ochrany přírody zvláštní péči. c) péče o nelesní pozemky Péče o nelesní pozemky je uvedena v příloze T2 d) péče o rostliny Hospodaření navržené v popisu dílčích ploch a plánovaných zásahů odpovídá potřebám všech ochranářsky cenných druhů rostlin. Zvláštní pozornost si vyžaduje pouze hořec hořepník (viz popis dílčí plochy č. 2) a lokalita, na které společně rostou kruštík bahenní, bařička bahenní, suchopýr širolistý, tučnice obecná, rosnatka obecná a ostřice dvoudomá. Tato plocha by měla zůstat částečně otevřená, bez zapojeného keřového a stromového patra (viz popis dílčí plochy č. 4). Žádné geograficky nepůvodní druhy vyžadující zvláštní péči nebyly vúzemí zjištěny. Roztroušený výskyt expanzivní třtiny křovištní je omezován pasením a kosením luk. e) péče o živočichy Zvláštní pozornost si zasluhují zejména druhy ptáků vázané na otevřené plochy bezkolencových, pcháčových a rašelinných luk, jako je bekasina otavní a chřástal polní. Pokud bude celá severní část PR (dílčí plochy 3a, 3b, 3c, 4 a 5) ponechána samovolnému vývoji a dojde tak ke zvýšení zápoje stromového patra nad hodnoty těmito druhy tolerovatelné, zůstane pro ně jediná vhodná plocha rozsáhlá pastvina v jižní části PR (dílčí plocha 1 a 2). Současný způsob hospodaření, kdy je tato plocha pasena i v první polovině léta, není pro tyto druhy vhodný (rušení při hnízdění, poškození hnízd). Pokud se nepodaří tento problém vyřešit, mohla by být údržba bezlesí na plochách 3a, 3b a 3c náhradním nouzovým řešením. Z hlediska ochrany bekasiny a chřástala je ale bezesporu vhodnější vytvořit pro ně hnízdní podmínky na dílčí ploše 1 a 2. Na luční plochy s roztroušenými keři a stromy jsou vázané i druhy bramborníček hnědý, hýl rudý, okáč kluběnkový, perleťovec kopřivový, slavík modráček tundrový. Otevřené plochy ve vlhkých lesích vyžaduje i sluka lesní, z toho důvodu bude vhodné vývoj ornitofauny na lokalitě sledovat a v případě potřeby přistoupit k prořezávce náletů a údržbě mozaiky sukcesních ploch dřevin a bezlesí. Z hlediska myslivecké péče o zvěř není vhodné umisťování újedi v druhově bohatých plochách luk, jak se tomu v současnosti děje v dílčí ploše 2 (poškozování lokality hořce hořepníku a ostřice Davallovy) a dílčí ploše 3b (lokalita ostřice Davallovy, prstnatce májového) Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Podle platného LHP jsou lesy v PR Na Mokřinách vedené všechny v kategorii les zvláštního určení, z důvodu ochrany přírody. Vzhledem k tomu, že naprostá většina porostů lesních dřevin vznikla spontánně náletem na opuštěných loukách, je dosud nezapojená a na části ploch PUPFL je bezlesí, je tato kapitola pouze orientační a zásahy jsou podrobně popsány pro celé území PR v příloze T1 a M3. Příloha: - tabulka Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 - lesnická mapa typologická - příloha č. M4 b) nelesní pozemky Příloha: - popis dílčích ploch a plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů - příloha č. M3 15

16 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Nejsou stanoveny. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Běžná údržba stávajícího značení hranic v terénu. Bylo by vhodné zajistit vložení oddělených parcel č. 320/3 a 320/4 (k.ú. Mýto u Hořic) do katastru nemovitostí (tyto parcely byly odděleny z lesní parcely č. 320/1 - viz geometrický plán v předchozím plánu péče - ale jejich vklad do katastru nemovitostí dosud jejich vlastník nezajistil. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejsou. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území není pro svou odlehlost a neprůchodnost vyhledáváno pro rekreaci a sport, regulace není potřeba. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území lze doporučit k odborným exkurzím (např. pro školení mapovatelů biotopů, výuku, studium sukcese a pod.), v případě zájmu veřejnosti lze uvažovat i o zapojení místních občanů nebo sdružení do péče o rezervaci (při údržbě bezlesí na plochách 3a-c a Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Potřebný je dlouhodobější monitoring ornitofauny - viz kapitola e., zajímavé výsledky může přinést i průzkum vybraných skupin bezobratlých a mechorostů. Bude vhodné monitorovat početnost nejvzácnějších druhů rostlin na dílčí ploše 4, zejména v návaznosti na prováděné zásahy (prosvětlení plochy). 16

17 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Obnova pruhového značení (3,7 km) ,- Obnova hraničníků (3 ks) ,- Částečný výřez náletů na dílčí ploše 4 (ca 2 ary) a ,- 3a, 3b, 3c (ca 3 ary) Ornitologický inventarizační průzkum ,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- Opakované zásahy ruční kosení světliny v dílčí ploše 4 (ca 3 ary, 1x 4000,- za 2-5 let) ruční kosení dílčích ploch 3a, 3b, 3c (1x za ,- let) Opakované zásahy celkem (Kč) ,- Náklady celkem (Kč) ,- 4.2 Použité podklady a zdroje informací nomenklatura cévnatých rostlin: Kubát K (ed.) 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia Praha, 927 s. nomeklatura syntaxonů luční a rašeliništní vegetace: Chytrý M. (ed.) 2007: Vegetace České republiky 13. Travinná a keříčková vegetace. Academia Praha, 528 s., Chytrý M. (ed.) 2011: Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace. Academia Praha, 828 s. ostatní syntaxony: Moravec J., Balátová-Tuláčková E., Blažková D., Hadač E., Hejný S., Husák Š., Jeník J., Kolbek J., Krahulec F., Kropáč Z., Neuhäusl R., Rybníček K., Řehořek V. & Vicherek J. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Severočeskou Přír., Příl. 1995: Demek J. (ed.) (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 584 s. Farkač J., Král D., Škorpík M. (eds.) (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Chán V. (ed.) (1999): Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, Praha, 16: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P., Šumberová K., Sádlo J., Neuhäuslová Z., Hájek M., Rybníček K., Krahulec F., Kučerová A., KOLBEK, J., Husák, Š. (2010): Katalog biotopů České republiky. Druhé vydání. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 445 s. Neuhäuslová Z., Moravec J., Chytrý M., Sádlo J., Rybníček K., Kolbek J. & Jirásek J. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1 : Botanický ústav AV ČR, Průhonice. Plesník J., Hanzal V. et Brejšková L. (eds.) 2003: Červený seznam ohrožených druhů ČR Obratlovci. Příroda, Praha, 22: Procházka F. (ed.) (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18:

18 Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geogr., 16. Geografický ústav ČSAV, Brno, 64 s. výpis z rezervační knihy PR Na Mokřinách, depon. in Správa NP a CHKO Šumava, pracoviště Horní Planá (katastr nemovitostí) (vodohospodářský informační portál) (geovědní informace na území ČR) (OPRL) vlastní terénní šetření v roce 2012 konzultace výskytu zvlášť chráněných druhů cévnatých rostlin: Mgr. J. Janáková (jana.janakova@seznam.cz) 4.3 Seznam používaných zkratek CHKO Chráněná krajinná oblast EVL evropsky významná lokalita JPRL jednotka prostorového rozdělení lesa KN katastr nemovitostí LHC lesní hospodářský celek LS lesní správa LV list vlastnictví NP národní park OP ochranné pásmo OPRL oblastní plán rozvoje lesa PR přírodní rezervace PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa SLT soubor lesních typů ZCHÚ zvláště chráněné území 18

19 5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 2 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 7 3. Plán zásahů a opatření Závěrečné údaje 17 19

20 Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu a k bodu 3.1.2). Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, a a k bodu 3.1.2). Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Fotodokumentace Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů 20

21 označení JPRL Příloha T1 k bodu a k bodu :Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich* dílčí plocha výměra dílčí plochy (ha) 726D3 5 1/A 726D8 5 1/A 726D 504 5, 4 1/B 726D /B 726B 505 1, 6 1/B 726C 506 1, 6 1/B číslo rámcové směrnice / porostní typ dřeviny BO 2 VB + SM 1 BR 1 BRP 1 BRP 7 BO 1 SM + BR + VB + OL + BO 2 SM 2 BR 1 BRP 1 OL + VB + BO + VB + SM + BR + BO 1 SM 1 BR + BO 1 SM 1 BR + zastoupení dřevin (%) průměrná výška porostu (m) stupeň přirozenosti 8 les přírodě blízký 15 les přírodě blízký 10 mozaika bezlesí, lesa přírodě blízkého a lesa kulturního doporučený zásah naléha -vost poznámka bez zásahu - nezapojené nálety dřevin a křovin (vrba ušatá, tavolník vrbolistý), sukcese k podmáčené smrčině až rašelinnému brusnicovému boru bez zásahu - porost charakteru rašelinné březiny, místy s přechody k nevyhraněné potoční olšině v místě překryvu s dílčí plochou 4 provést od jihozápadu prosvětlení rašelinných ploch s výskytem kruštíku bahenního a bařičky bahenní v místě překryvu s dílčí plochou 3a, 3b a 3c udržovat bezlesí (popis opatření viz příloha T2) na sušších místech v okrajových částech PR s absencí MZD 3 lze po dohodě s orgánem ochr. přírody doplnit JD a BK 5 bezlesí bez zásahu - řídký nálet v pastevní ploše 15 bezlesí/les kulturní 15 bezlesí/les kulturní 1 2 mozaika náletů dřevin, křovin (vrba ušatá, tavolník vrbolistý, krušina olšová) a vegetace střídavě vlhkých bezkolencových, vlhkých pcháčových a rašelinných luk a tužebníkových lad bez zásahu - většina plochy je bezlesá - součást pastviny v dílčí ploše 1 bez zásahu - většina plochy je bezlesá - součást pastviny v dílčí ploše 1 naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný,3. stupeň - zásah odložitelný. *Vzhledem k tomu, že naprostá většina porostů lesních dřevin vznikla spontánně náletem na opuštěných loukách, je dosud nezapojená a na části ploch PUPFL je stále bezlesí, je tato tabulka pouze orientační a zásahy jsou podrobně popsány pro celé území PR v příloze T1 a M3. 21

22 Příloha T2 k bodům 2.4.2, a a k bodu Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy název výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče doporučený zásah naléha -vost 1 pastvina Převážně charakteru střídavě vlhké bezkolencové louky, vlhčí partie tvoří Rozdělit rozsáhlý půdní blok č tak, aby na ploše nacházející se vlhké pcháčové nebo rašelinné louky, sušší místy přechází do smilkových uvnitř PR a jejího ochranného pásma vznikl samostatný půdní blok. trávníků. Nepasené a nekosené partie mají charakter tužebníkových lad V něm nastavit podmínky hospodaření zohledňující potřeby zvláště nebo porostů vysokých ostřic. Na východním okraji je plocha meliorovaná. chráněných druhů rostlin a živočichů, které jsou vázané na extenzivně Cíl: udržet druhovou bohatost lučních společenstev, vytvořit vhodné obhospodařované louky a pastviny. Omezit pobyt stáda na pastvině na podmínky pro hnízdění bekasiny otavní a chřástala polního. období , aby nedocházelo k rušení hnízdících bekasin a chřástalů. Louky přepást buďto krátkodobě, středně intenzivně vsušším období, nebo na plochu umístit méně početné stádo a extenzivně ji přepásat po několik týdnů. Nenechávat stádo na ploše po celé pro pastvu vymezené období. Pro zamezení šíření pastevních plevelů kosit po pastvě nedopasky, nebo každoročně v létě část pastviny pokosit. Rozsah kosení volit tak, aby každý rok zůstala ve vlhkých a rašelinných loukách nepokosená alespoň ¼ plochy pro hnízdění bekasin a chřástalů. Nikdy nepřikrmovat stádo dovezenou travní hmotou (balíky), plochu nehnojit. Rozsah a lokalizaci kosení je vhodné předem konzultovat s pracovníky Správy CHKO Šumava. 2 pastvina s hořcem hořepníkem Převážně charakteru střídavě vlhké bezkolencové louky, vlhčí partie tvoří vlhké rašelinné louky. Na ploše se vyskytuje silně ohrožený hořec hořepník (cca 50 trsů). Cíl: udržet druhovou bohatost lučních společenstev, zachovat nebo zlepšit podmínky vhodné pro existenci hořce hořepníku. Stejný jako u dílčí plochy č. 1 (viz výše), ale vzhledem k tomu, že hořce kvetou a dozrávají až v průběhu měsíců červenec - září, nekosit dílčí plochu č. 2 v tomto období. Celoročně není na této ploše a v její blízkosti žádoucí umisťovat napáječky ani jiné potravní zdroje (včetně újedi), které by působily nežádoucí koncentrování zvěře. termín provedení 1 částečné kosení pastva kosení nedopasků po ukončení pastvy 1 částečné kosení pastva kosení nedopasků po ukončení pastvy interval provádění 1x ročně 1x ročně 3 opuštěné vlhké louky 1,1 Dlouhodobě neudržované plochy vlhkých luk: mozaika střídavě vlhkých bezkolencových luk, vlhkých pcháčových a rašelinných luk, sušší místa přechází do smilkových trávníků. Trvale zamokřené partie mají místy charakter tužebníkových lad nebo porostů vysokých ostřic. Plocha 3a je v současné době již částečně degradovaná expanzí ostřice třeslicovité, vyskytyje se na ní však početná populace kosatce sibiřského. Plocha 3b je druhově stále bohatá, roste tu např. ostřice Davallova, ostřice stinná a prstnatec májový. Plocha 3c je rovněž poměrně dobře zachovalá, roste tu např. oměj šalamounek, ostřice Davallova, ostřice stinná, prha arnika, pleška stopkatá. Cíl: v případě, že se podaří louky příležitostně pokosit a vyřezat na nich nálety, je reálná obnova druhově bohatých bezkolencových a rašelinných luk. V případě ponechání luk samovolnému vývoji je cílem zajištění nerušeného vývoje sukcesních ploch. Přínos jednotlivých variant je diskutován v kapitole e) Variantně buďto ponechat přirozenému vývoji jako součást bezzásahové sukcesní plochy (dílčí plocha č. 5), nebo jednou za 3-5 let ručně pokosit a vyřezat část náletů křovin a dřevin, aby plochy nezarostly. Pokosený materiál z plochy odstranit, nemulčovat, nehnojit. 2 výřez náletů říjenbřezen ruční kosení červenec až první pol. záři 1x za 3-5 let 22

23 označení název plochy 4 plocha s kruštíkem bahenním 5 sukcesní plocha výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče doporučený zásah naléha -vost Smíšený porost borovice lesní a smrku ztepilého (s příměsí břízy pýřité a Výřez náletů v bezprostředním okolí malé lesní světliny, na které cílové vrby ušaté), na bývalých rašelinných až slatinných loukách. Ve světlinách druhy přežívají - světlinu rozšířit zejména od jihozápadu, nejprve na ploše v okolí vývěrů minerálně obohacených pramenů zachovány fragmenty cca 1 ar. V případě dobré reakce cílových druhů lze zásah rozšířit o další cenné světlomilné vegetace rašelinných luk a slatin: hojný kruštík bahenní, 1-2 ary, poté plochu 1x za 2-5 let pokosit, aby se zamezilo šíření bařička bahenní, vzácně i ostřice dvoudomá, suchopýr širolistý, tučnice konkurenčně silnějších druhů. obecná, rosnatka obecná. Cíl: zachovat otevřená stanoviště pro udržení jmenovaných druhů rostlin. Mozaika náletů borovice lesní, smrku ztepilého, břízy pýřité a bradavičnaté, vrby ušaté, vrby pětimužné a tavolníku vrbolistého na opuštěných loukách (dříve mozaika střídavě vlhkých bezkolencových luk, vlhkých pcháčových a rašelinných luk a smilkových trávníků). Trvale zamokřené partie mají místy charakter tužebníkových lad nebo porostů vysokých ostřic. Sukce směřuje k podmáčeným smrčinám až rašelinným brusnicovým borům. Výskyt vachty trojlisté, ostřice latnaté, oměje šalamounku, kosatce sibiřského, velmi vzácně i ostřice dvoudomé. Cíl: zajistit nerušený vývoj sukcesní plochy. termín provedení 1 výřez náletů říjenbřezen (kosení srpen - září) Bez zásahů kulturní les Okrajově zasahující kultury smrku ztepilého a borovice lesní. Pouze běžné výchovné probírky v návaznosti na plánované zásahy v hospodářských lesích za hranicí PR. 3 říjen až březen interval provádění výřez 1x za 5-10 let (kosení 1x za 2-5 let) dle potřeby Stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. 23

24 Fotodokumentace Poškození lokality silně ohroženého hořce hořepníku dlouhodobým pobytem a přikrmováním dobytku na bezkolencové louce v roce Červeně jsou označeny trsy kvetoucích hořců ( , foto J. Janáková). Zpracovatel plánu péče Vygoron o.s. Boršovská České Budějovice 7 24