B U B L A V A Územní plán obce

Transkript

1 Obec Bublava B U B L A V A Územní plán obce Koncept Návrh závazné části územního plánu říjen 2006

2 Objednatel : Obec Bublava Bublava Pořizovatel : Městský úřad Kraslice Odbor územního plánování, stavebního úřadu a památkové péče nám.28.října 1438/ Kraslice Zpracovatel : autorizovaný architekt Ing.arch. Jaroslav Jelínek Na vyhlídce Karlovy Vary IČO : DIČ : CZ č.autorizace ČKA : telefon : arch.jelinek@ seznam.cz Zpracovatelský kolektiv Vedoucí projektant : Ing.arch. Jaroslav Jelínek Urbanistická část : Ing.arch. Jaroslav Jelínek Vodní hospodářství : KV Engeneering s.r.o. K Vary, Ing. Vladimír Bernatzik Dopravní řešení : Ing. Jiří Klimt Energetické zařízení : Vladimír Procházka Demografie Životní prostředí ÚSES : RNDr. Jan Křivanec Číslo vyhotovení : Zakázka číslo : 5/06.1 Datum zpracování : říjen 2006 Návrh závazné části územního plánu str. 2

3 Obsah : Část první... 5 Úvodní ustanovení... 5 Rozsah platnosti... 5 Vysvětlivky k některým pojmům... 5 Část druhá... 6 Urbanistická koncepce... 6 Struktura osídlení... 6 Zásady rozvoje území... 6 Základní urbanistická koncepce... 6 Část třetí... 7 Závazné regulativy... 7 Území obce... 7 Funkční uspořádání území... 8 Krajinná zóna přírodní P... 8 Krajinná zóna zemědělské produkce Z... 8 Krajinná zóna lesnické produkce L... 9 Krajinná zóna smíšená S... 9 Plochy nekomerčního občanského vybavení OV Plochy komerčního občanského vybavení OK Plochy venkovského bydlení BV Plochy smíšeného městského využití SM Plochy smíšeného venkovského využití SV Plochy smíšeného venkovského využití SV Plochy smíšeného rekreačního využití SR Plochy hromadné rekreace RH Plochy hromadné rekreace RH Plochy individuální rekreace RI Plochy rekreace a sportu RS Plochy zařízení technického obsluhy území TO Plochy hřbitovů ZH Plochy sídelní zeleně ZS Plochy silniční dopravní obsluhy DO Plochy hlavních komunikací Prvky fyzické geografie Zastavitelnost Regulace funkčního využití území Navazující územně plánovací příprava Stabilizované funkční plochy Návrh závazné části územního plánu str. 3

4 Rozvojové funkční plochy Regulace intenzity využití funkčních ploch Limity intenzity využití funkčních ploch Část čtvrtá Veřejně prospěšné stavby Vymezení ploch Vyvlastnění Část pátá Místní územní systém ekologické stability Vymezení ploch Část šestá Závěrečná ustanovení Uložení dokumentace Změny územního plánu obce Návrh závazné části územního plánu str. 4

5 Závazná část Územního plánu obce Bublava Část první Úvodní ustanovení článek 1 / 1/ Územní plán obce Bublava (dále jen územní plán nebo UPM) má část závaznou a část směrnou. / 2/ Závaznou část územního plánu tvoří urbanistická koncepce, stanovené využití ploch a jejich uspořádání, vymezení hranice současně zastavěného a zastavitelného území obce, limity využití území, vymezení místního územního systému ekologické stability a ploch pro veřejně prospěšné stavby. / 3/ Závazná část územního plánu stanoví závazné regulativy využití funkčních ploch, vymezuje plochy pro veřejně prospěšné stavby a stanoví omezující podmínky a režim využívání místního územního systému ekologické stability. / 4/ Ostatní zde neuvedené části územního plánu jsou směrné. článek 2 Rozsah platnosti / 1/ Závazná část územního plánu platí pro správní území obce Bublava, to je pro katastrální území Bublava č tak, jak ho vymezuje grafická příloha územního plánu Hlavní výkres (měřítko 1 : 5 000). / 2/ Maximální lhůta pro vyhodnocení, zda se změnily podmínky, na základě kterých byl územní plán schválen (lhůta aktualizace) se stanoví v délce dvou let. / 3/ Platnost územního plánu a jeho závazné části je stanovena na dobu neurčitou, to je do doby schválení nového územního plánu. / 4/ Ustanoveními závazné části tohoto územního plánu nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze stavebního zákona a dalších právních předpisů. článek 3 Vysvětlivky k některým pojmům / 1/ Pro účely této vyhlášky se vymezuje obsah těchto pojmů : a) drobná výroba a služby, řemeslná výroba a služby Drobnou výrobou a službami se rozumí výrobní zařízení nebo zařízení výrobních služeb malého rozsahu co do výměry pozemku, počtu zaměstnanců a objemu přepravy. Ve funkčních plochách (např. SV, SR, SM) se považuje za zařízení drobné výroby a služeb zařízení, jehož velikost nepřesahuje 500 m 2 plochy pozemku, 5 zaměstnanců a objem přepravy v rozsahu 5 t nebo 10 m 3 v jednom dni. Řemeslnou výrobou a službami se rozumí výroba nebo služby řemeslného charakteru zajišťované nejvýše pěti pracovníky v jednom zařízení. b) zábavní zařízení Zábavním zařízením se rozumí dále vyjmenovaná zařízení - herny, kasina, taneční sály, diskotéky. c) kulturní zařízení Kulturním zařízením se rozumí všechna kulturní zařízení s výjimkou těch, která jsou pod písmenem b) vyjmenována jako zábavní zařízení. d) veřejné ubytování Veřejným ubytováním se rozumí ubytování v hotelech, motelech, penzionech a pod. nebo sezónní ubytování ve stanových a chatových táborech a v autokempech. e) projednaná urbanistická studie Projednanou urbanistickou studií se rozumí urbanistická studie, v níž byly vyřešeny otázky vazeb navrhovaných staveb a požadavky na komunikace a technické vybavení a k níž byla vydána souhlasná stanoviska dotčených vlastníků pozemků a staveb v řešeném území a bezrozporová stanoviska dotčených orgánů státní správy. Návrh závazné části územního plánu str. 5

6 f) obytné domy Obytnými domy se rozumí rodinné domy, bytové domy, venkovské usedlosti a další objekty, ve kterých je základní nebo převažuje obytná funkce. g) nerušící zařízení Nerušícím zařízením se rozumí zařízení, které svým provozem neomezuje ostatní přípustné funkce nad míru přípustnou právními předpisy. h) hlavní komunikace Hlavními komunikacemi se rozumí silnice III.třídy a motoristické komunikace C. i) drobné zařízení vedlejší zemědělské výroby Drobným zařízením vedlejší zemědělské výroby se rozumí zařízení, jehož velikost nepřesahuje 50m 2 zastavěné plochy a 150m 3 obestavěného prostoru. / 1/ Obec Bublava je stabilizovaným horským sídlem. Část druhá Urbanistická koncepce článek 4 Struktura osídlení / 2/ Vedle základní obytné funkce je významným centrem zimní (dosud převažující) i letní rekreace. Spolu se sousední Stříbrnou tvoří rekreační zázemí blízkého města Kraslic. Jeho rekreační význam je však minimálně celokrajský s přesahy do příhraničního regionu blízkého města Klingenthalu v sousední Spolkové republice Německu. / 3/ Obec Bublava bude dále rozvíjena jako středisko rekreace a cestovního ruchu. / 4/ Obec Bublava bude dále rozvíjena jako souvisle urbanizovaný sídelní celek. / 5/ Ostatní menší sídelní lokality a samoty jsou stabilizovány bez rozvoje. / 6/ Vznik samostaných sídelních lokalit bez přímé návaznosti na zastavěné nebo zastavitelné území je nepřípustný. článek 5 Zásady rozvoje území / 1/ Vzájemné funkční vazby s blízkým městem Kraslice a s dalšími sousedícími sídly budou ve všech oblastech posilovány a jejich rozvoj vzájemně koordinován. / 2/ Vhodné životní a reprodukční podmínky budou živé přírodě zajišťovány především v chráněných územích přírody a fungujícím místním systémem ekologické stability. / 3/ Stavební rozvoj, obslužné systémy a změny ve využívání území budou napomáhat ke zkvalitňování všech složek životního prostředí a ochraně přírodních zdrojů. / 4/ Kvalitní přírodní a krajinné zázemí Bublavy bude stavebním rozvojem respektováno, obecně chráněno a vhodně rozšiřováno a doplňováno. / 5/ Charakter horské obce bude zachováván vhodným funkčním využíváním objektů a ploch, úměrným plošným rozvojem, nízkou intenzitou zastavění, zachováním vysokého podílu ploch zeleně a kvalitních stromů, přiměřeným respektováním současné výškové úrovně zástavby. / 6/ Hlavní funkcí bude bydlení a rekreace. Rozvoj ostatních sídelních funkcí a obslužných systémů bude veden jen v souladu s jejich potřebami. / 7/ Propojení a funkčnost řešeného území budou docilovány potřebným rozvojem systémů dopravní obsluhy. Přitom bude kladen trvale důraz na dopravní zklidňování obytných a rekreačních částí sídla. článek 6 Základní urbanistická koncepce / 1/ Krajina, která je komplexní součástí řešeného území, je členěna na krajinné zóny přírodní P, produkční L a Z a smíšené S. S výjimkou smíšené zóny S.u (výhledově urbanizovatelné) jsou všechny trvale Návrh závazné části územního plánu str. 6

7 stabilizované a jen v omezeném rozsahu a podmíněně zastavitelné. Smíšené zóny S.u představují potenciál dalšího rozvoje města po roce / 2/ Smíšené krajinné zóny S.k vytváří přirozenou zónu přechodu urbanizovaného území do krajiny. / 3/ Smíšené krajinné zóny S.r vymezují prostory pro intenzivnější zimní rekreaci - sjezdové lyžování v areálu Olověného vrchu. / 4/ Smíšené krajinné zóny S.g vymezují prostory vhodné pro výstavbu golfového hřiště v jihozápadní části řešeného území ve vazbě na přestavbové plochy bývalé odchovny skotu. / 5/ Stávající zastavění v urbanizovaných částech řešeného území je v rozhodující míře respektováno. Vymezení funkčních ploch umožňuje v obecně přijatelných mezích pružnou regulaci funkčních změn, přestaveb a stavebních úprav. / 6/ Rozvoj bydlení je směřován do funkčních ploch bydlení BV, umožněn je i funkčních plochách smíšeného využití SM, SV.1, SV.2 a SR. / 7/ Rozvoj občanského a komerčního vybavení, maloobchodu a služeb je směřován do funkčních ploch OV a OK, v různé intenzitě je ale umožněn téměř ve všech funkčních plochách, nejintenzívnější se předpokládá v plochách smíšeného využití SM v okolí silnic III.třídy. / 8/ Rozvoj cestovního ruchu a hromadné rekreace je směřován do ploch smíšeného využití SM, dále do ploch smíšeného využití SV.2 v kombinaci s agroturistikou, předpokládá se i v plochách smíšeného rekreačního využití SR v blízkosti lyžařského areálu. / 9/ Mimo to je umožněn ve funkčních plochách smíšeného využití SV.1 a v malých kapacitách i v plochách bydlení BV. / 10/ Rozvoj individuální pobytové rekreace je v rozhodující míře směřován do ploch smíšeného rekreačního využití SR (údolí Bublavského potoka) a jen v omezeném rozsahu do ploch individuální rekreace RI (údolí Švédského potoka a severovýchod území). / 11/ Individuální rekreace je umožněna i v obytných a smíšených funkčních plochách BV, SM, SV.1. / 12/ Rozvoj ploch intenzivní sportovní rekreace je orientován na celou strukturu uživatelů (turisté, trvalí obyvatelé), a proto respektuje stávající lokalizaci (fotbalové hřiště, dětské hřiště, nástupiště sjezdovky). / 13/ UPO nevymezuje samostané výrobní plochy. Bývalý areál odchovny skotu bude postupně přestavěn na rekreační zařízení (SV.2). Vznik zařízení drobné výroby a služeb je umožněn v různém rozsahu BV, SM, SV.1 a SR. / 14/ Plochy sídelní zeleně jsou vymezeny na stávajících lokalitách kvalitní zeleně, doplněny jsou v dalších kompozičně a společensky významných místech (křižovatky, plochy bydlení apod.). Do těchto ploch jsou zařazeny i rozsáhlé ostatní plochy a zahrady (kultura dle KN) zahrnuté v současně zastavěném území obce, které mají zůstat nezastavitelné / 15/ Plochy dopravy v klidu veřejná parkoviště jsou vymezeny v uzlových bodech (obecní úřad, restaurace Švejk, penzion Langer). Pro sezonní parkování jsou vymezeny plochy smíšených krajinných zón S.d (lyžařský areál Olověný vrch, fotbalové hřiště). Část třetí Závazné regulativy článek 7 Území obce / 1/ Územní plán člení území obce na část nezastavěnou (neurbanizovanou) krajinu a část zastavěnou nebo zastavitelnou (urbanizovanou) sídlo. / 2/ Neurbanizovanou část území obce člení územní plán na krajinné zóny. Urbanizovanou část území obce člení na funkční plochy. / 3/ Komunikace jsou územní prvky prostupující jak krajinou tak sídlem. Významné komunikace (jejichž dlouhodobé zachování je závazné) jsou vymezeny jako samostatné krajinné zóny nebo funkční plochy. / 4/ Ostatní komunikace (jejichž dlouhodobé zachování je směrné) jsou zahrnuty v urbanizovaném území do ostatních funkčních ploch, v neurbanizovaném území se řadí mezi prvky fyzické geografie. Návrh závazné části územního plánu str. 7

8 článek 8 Funkční uspořádání území / 1/ Funkční uspořádání území obce stanoví územní plán v grafické příloze Hlavní výkres, v němž je území obce členěno na krajinné zóny a funkční plochy. / 2/ Územní plán vymezuje tyto krajinné zóny : a) přírodní krajinnou zónu (P) b) krajinnou zónu zemědělské produkce (Z) c) krajinnou zónu lesnické produkce (L) d) smíšenou krajinnou zónu (S) s indexy : k, d, g, r, u / 3/ Pro každou krajinnou zónu jsou stanoveny přípustné krajinné funkce, pro které je možno ji využívat, stavbya stavba a zařízení, které je podmíněně přípustné v ní umisťovat. / 4/ V krajinných zónách jsou zobrazeny tyto prvky fyzické geografie : a) orná půda b) trvalý travní porost c) zahrada nebo sad d) vodní tok nebo plocha e) lesní půda f) nelesní zeleň g) ostatní komunikace / 5/ Územní plán vymezuje funkční plochy těchto typů : a podtypů : a) plochy nekomerčního občanského vybavení OV b) plochy komerčního občanského vybavení OK c) plochy venkovského bydlení BV d) plochy smíšeného městského využití SM e) plochy smíšeného venkovského využití SV (SV.1, SV.2) f) plochy smíšeného rekreačního využití SR g) plochy hromadné rekreace RH (RH.2, RH.3) h) plochy individuální rekreace RI i) plochy rekreace a sportu RS (RS.1) j) plochy zařízení technické obsluhy TO k) plochy sídelní zeleně ZS (ZS.1, ZS.4, ZS.5) l) plochy hřbitovů ZH m) plochy silniční dopravní obsluhy DO (DO.2, DO.3, DO.5) n) plochy hlavních komunikací / 6/ Pro každý typ nebo podtyp funkční plochy jsou stanoveny základní funkce a druhy staveb a zařízení, které je v ní přípustné, nepřípustné nebo podmíněně přípustné umisťovat. článek 9 Krajinná zóna přírodní P / 1/ Krajinná zóna přírodní je část krajiny, která zahrnuje dlouhodobě stabilizované přírodní plochy. Při regulaci činností je prioritou ochrana přírody. / 2/ V této zóně je možno provozovat další krajinné funkce jen v nezbytném rozsahu, který nenaruší potřeby ochrany přírody. / 3/ Krajinná zóna přírodní je nezastavitelná. článek 10 Krajinná zóna zemědělské produkce Z / 1/ Krajinná zóna zemědělské produkce je část krajiny, která zahrnuje převážně plochy intenzivní zemědělské prvovýroby na zemědělském půdním fondu. / 2/ V této zóně je možno provozovat další krajinné funkce jen v rozsahu, který nenaruší potřeby zemědělské produkce. Návrh závazné části územního plánu str. 8

9 / 3/ V této zóně je podmíněně přípustné umísťovat doplňkové stavby zemědělské prvovýroby (např. polní hnojiště, zařízení pro uskladnění píce nebo siláže, přístřešky pro dobytek apod.) jednotlivě do 500m 2 zastavěné plochy a 1 nadzemního podlaží. článek 11 Krajinná zóna lesnické produkce L / 1/ Krajinná zóna lesnické produkce je část krajiny určená pro plnění funkcí lesa na lesním půdním fondu, tj. převážně lesy produkční. / 2/ V této zóně je možno provozovat i další krajinné funkce jen v rozsahu, který nenaruší potřeby lesnické produkce. / 3/ V této zóně je podmíněně přípustné umísťovat doplňkové stavby lesnické produkce (např. skládky dřeva, lesní seníky apod.) jednotlivě do 500m 2 zastavěné plochy 2 nadzemního podlaží. článek 12 Krajinná zóna smíšená S / 1/ Krajinná zóna smíšená je výrazně polyfunkční část krajiny, ve které nelze nebo není nutno stanovit převažující krajinnou funkci. Ve všech smíšených zónách jsou přípustné základní krajinné funkce, to je funkce zemědělské a lesnické produkce, vodohospodářské a ochrany přírody. Písmenným indexem je označeno celkové funkční zaměření smíšené krajinné zóny. / 2/ Smíšené krajinné zóny mají tato celková funkční zaměření : a) kulturně krajinotvorné priority S.k (kulturně hodnotné krajinné útvary apod.) b) doprava S.d (zde hlavně sezonní parkoviště) c) golf S.g (golfová hřiště) d) zimní rekreace S.r (sjezdové tratě, lanovky) e) výhledově urbanizovatelné S.u (plochy výhledového rozvoje sídla) / 3/ Ve smíšené krajinné zóně lze provozovat všechny základní krajinné funkce, ale vždy jen s přihlédnutím k potřebám celkového funkčního zaměření smíšené krajinné zóny. / 4/ Ve smíšené krajinné zóně je podmíněně přípustné umísťovat stavby doplňkových objektů základních krajinných funkcí, a to do 200m 2 zastavěné plochy a 1 nadzemního podlaží. / 5/ Ve smíšené krajinné zóně dopravy (S.d) je přípustné umisťovat stavby naplňující její celkové funkční zaměření : a) sezonní parkoviště pro lyžaře b) ochrannou a doprovodnou zeleň / 6/ Ve smíšené krajinné zóně golfu (S.g) je přípustné umisťovat stavby naplňující její celkové funkční zaměření : a) golfové dráhy b) cvičné louky a odpaliště c) bunkry, vodní toky a plochy d) odvodnění a zavlažování e) doprovodnou zeleň / 7/ Ve smíšené krajinné zóně zimní rekreace (S.s) je přípustné umisťovat stavby naplňující její celkové funkční zaměření : a) lanovky, lyžařské vleky b) umělé osvětlení c) zasněžovací zařízení d) rozvody vody a el.energie e) doprovodnou zeleň / 8/ Smíšené krajinné zóny výhledově urbanizovatelné (S.u) lze v delším časovém horizontu zastavovat (i po částech), neboť jsou vymezeny v souladu s celkovou urbanistickou koncepcí. Podmínkou je vymezení zastavitelné funkční plochy v přímém sousedství zastavěného nebo zastaviteného území obce, a to vždy jen změnou územního plánu. / 9/ Postup dle odstavce 8 není přípustný u krajinných zón P, Z, L a smíšené krajinné zóně S.k. / 10/ U krajinných zón S.d, S.g, S.r se postup dle odstavce 8 zásadně nepředpokládá, neboť není v souladu se základní urbanistickou koncepcí. Návrh závazné části územního plánu str. 9

10 článek 13 Plochy nekomerčního občanského vybavení OV / 1/ Funkční plochy jsou určeny pro zařízení občanského vybavení především nekomerčního charakteru. / 2/ V těchto plochách je přípustné umísťovat více druhů zařízení : a) správní úřady (státu, kraje, obce, poštovní úřady, archivy, soudy, zastupitelství, celní úřady, hasičské záchranné sbory, policie apod.) b) zařízení kulturní, vzdělávací, spolková a církevní (divadla, koncertní síně, kina, knihovny, galerie, muzea, strany, svazy, spolky, církve apod.) c) zařízení zdravotnictví (polykliniky, střediska, sdružení ordinací, jesle, ústavy apod.) d) zařízení školství (mateřské a základní školy, umělecké školy, střední školy, domovy mládeže, internáty apod.) e) zařízení sociální péče (domovy pro matky s dětmi, domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou, asylové domy, domy sociálních služeb apod.) f) doprovodná dopravní a technická zařízení g) vestavěné služební byty / 3/ Pro tuto plochu se stanoví maximální podlažnost 3 nadzemní podlaží + podkroví v šikmé střeše a minimální procento ozelenění 50 %. článek 14 Plochy komerčního občanského vybavení OK / 1/ Funkční plochy jsou určeny pro všechny druhy občanského vybavení provozovaného na komerčním základě. / 2/ V těchto plochách je přípustné umísťovat zařízení : a) zábavní b) kulturní c) sportovní d) obchodu e) nevýrobních služeb f) veřejného ubytování g) veřejného stravování / 3/ Pro tuto plochu se stanoví maximální podlažnost 3 nadzemní podlaží + podkroví v šikmé střeše a minimální procento ozelenění 50 %. článek 15 Plochy venkovského bydlení BV / 1/ Funkční plocha je určena především pro rodinné a rekreační bydlení venkovského charakteru ve spojení s užitkovým nebo rekreačním využitím zahrad. / 2/ V této ploše je přípustné umísťovat : a) rodinné domy se zahradami b) rekreační domky a chalupy c) doplňkové stavby pro chov domácího zvířectva jen v rozsahu, kterým nebudou překračovány linity hygienických předpisů d) malá zařízení maloobchodu do 30 m 2 prodejní plochy e) malázařízení veřejného stravování do 30 míst f) malá zařízení veřejného ubytování do 20 lůžek / 3/ V sousedství hlavní komunikace je podmíněně přípustné umísťovat : a) ostatní stavby pro bydlení b) vestavěná zařízení kulturní, sportovní a zdravotnická a zařízení školství c) zařízení veřejného stravování do 50 míst d) ostatní zařízení maloobchodu do 150 m 2 prodejní plochy e) zařízení veřejného ubytování do 50 lůžek f) zařízení drobné výroby a služeb g) další nerušící podnikatelská zařízení / 4/ V této ploše se nepřipouští umísťovat : a) malé rekreační objekty do 50 m 2 zastavěné plochy Návrh závazné části územního plánu str. 10

11 / 5/ Pro tuto plochu se stanoví maximální podlažnost 2 nadzemní podlaží + podkroví v šikmé střeše a minimální procento ozelenění 70 %. článek 16 Plochy smíšeného městského využití SM / 1/ Funkční plochy jsou určeny převážně pro bydlení a občanské vybavení, případně drobnou výrobu a služby. / 2/ V těchto plochách je přípustné umísťovat : a) rodinné domy se zahradami b) ostatní stavby pro bydlení c) rekreační domky a chalupy d) obchodní, administrativní a správní budovy a zařízení e) kulturní, církevní, sportovní, sociální a zdravotnická zařízení a zařízení školství, vědy a výzkumu f) zařízení maloobchodu, veřejného ubytování a stravování g) zařízení drobné výroby a služeb / 3/ V těchto plochách je podmíněně přípustné umísťovat : a) zábavní zařízení v odstupu min.100 metrů od staveb s funkcí školství nebo církevní a od hřbitovů / 4/ Pro tuto plochu se stanoví maximální podlažnost 3 nadzemní podlaží + podkroví v šikmé střeše a minimální procento ozelenění 50 %. článek 17 Plochy smíšeného venkovského využití SV.1 / 1/ Funkční plochy jsou určeny především pro bydlení, občanské vybavení, pro zařízení zemědělské výroby, skladů, drobné výroby a služeb. / 2/ V těchto plochách je přípustné umísťovat : a) rodinné domy se zahradami a s drobnými zařízeními vedlejší zemědělské výroby b) doplňkové stavby pro chov domácího zvířectva u obytných domů c) ostatní stavby pro bydlení d) zařízení místní správy, školství, vědy a výzkumu e) kulturní, církevní, sportovní, sociální a zdravotnická zařízení f) zařízení maloobchodu, veřejného ubytování a stravování g) zařízení zemědělské a lesnické výroby h) zařízení drobné výroby a služeb i) vestavěné byty služební a majitelů zařízení j) individuální rekreační objekty nad 50 m 2 zastavěné plochy / 3/ V sousedství hlavní komunikace je podmíněně přípustné umísťovat : a) zábavní zařízení v odstupu min.100 metrů od staveb s funkcí školství a církevní a od hřbitovů / 4/ Pro tuto plochu se stanoví maximální podlažnost 2 nadzemní podlaží + podkroví v šikmé střeše a minimální procento ozelenění 60 %. článek 18 Plochy smíšeného venkovského využití SV.2 / 1/ Funkční plochy jsou určeny především pro zařízení zemědělské výroby, skladů, drobné výroby a služeb a pro zařízení hromadné rekreace. / 2/ V těchto plochách je přípustné umísťovat : a) zařízení zemědělské výroby b) zařízení drobné výroby a služeb c) vestavěné byty služební a majitelů zařízení d) ubytovací a stravovací zařízení e) doprovodná zařízení pro rekreaci a relaxaci f) doprovodná sportovní zařízení g) doprovodná zábavní zařízení h) souvislé plochy zeleně / 3/ Pro tuto plochu se stanoví maximální podlažnost 3 nadzemní podlaží + podkroví v šikmé střeše a minimální procento ozelenění 60 %. Návrh závazné části územního plánu str. 11

12 článek 19 Plochy smíšeného rekreačního využití SR / 1/ Funkční plochy jsou určeny především pro zařízení pro rekreaci a bydlení. / 2/ V těchto plochách je přípustné umísťovat : a) rekreační domky, rekreační chalupy, rekreační chaty a zahrádkářské chaty b) rodinné domy se zahradami c) kulturní zařízení d) malá sportovní zařízení do 300 m 2 areálu e) malá zařízení maloobchodu do 20 m 2 prodejní plochy f) malá zařízení veřejného ubytování do 10 lůžek g) malá zařízení veřejného stravování do 20 míst h) zařízení řemeslné výroby a služeb / 3/ Na okraji těchto ploch je podmíněně přípustné umísťovat : a) ostatní sportovní zařízení b) sociální, zdravotnická a církevní zařízení a zařízení školství c) ostatní zařízení maloobchodu, veřejného ubytování a stravování d) doplňkové stavby pro chov domácího zvířectva u obytných domů e) ostatní zařízení drobné výroby jen v sousedství hlavní komunikace / 4/ Pro tuto plochu se stanoví maximální podlažnost 3 nadzemní podlaží + podkroví v šikmé střeše a minimální procento ozelenění 70 %. článek 20 Plochy hromadné rekreace RH.2 / 1/ Funkční plochy jsou určeny pro letní sezónní tábořiště. / 2/ V těchto plochách je přípustné umísťovat : a) sezónní ubytovací zařízení b) objekty ubytovacího, stravovacího a sociálního zázemí c) doprovodná zařízení pro rekreaci a relaxaci d) doprovodná sportovní zařízení e) souvislé plochy zeleně / 3/ Pro tuto plochu se stanoví maximální podlažnost 2 nadzemní podlaží a minimální procento ozelenění 90 %. článek 21 Plochy hromadné rekreace RH.3 / 1/ Funkční plochy jsou určeny především pro rekreační areály a střediska. / 2/ V těchto plochách je přípustné umísťovat : a) ubytovací a stravovací zařízení b) doprovodná zařízení pro rekreaci a relaxaci c) doprovodná sportovní zařízení d) doprovodná zábavní zařízení e) vestavěné byty služební a majitelů zařízení f) souvislé plochy zeleně / 3/ Pro tuto plochu se stanoví maximální podlažnost 3 nadzemní podlaží + podkroví v šikmé střeše a minimální procento ozelenění 60 %. článek 22 Plochy individuální rekreace RI / 1/ Funkční plochy jsou určeny především individuální rekreaci. / 2/ V těchto plochách je přípustné umísťovat : a) individuální rekreační objekty b) jednotlivé rekreační zahrádky Návrh závazné části územního plánu str. 12

13 / 3/ Pro tuto plochu se stanoví maximální podlažnost 2 nadzemní podlaží a minimální procento ozelenění 90 %. článek 23 Plochy rekreace a sportu RS.1 / 1/ Funkční plochy jsou určeny především pro sportovní areály a hřiště. / 2/ V těchto plochách je přípustné umísťovat : a) sportovní hřiště a zařízení b) šatny a sociální zařízení c) doprovodná zařízení pro ubytování a stravování d) vestavěné byty služební a majitelů zařízení e) souvislé plochy zeleně / 3/ Pro tuto plochu se stanoví maximální podlažnost 2 nadzemní podlaží + podkroví v šikmé střeše a minimální procento ozelenění 40 %. článek 24 Plochy zařízení technického obsluhy území TO / 1/ Funkční plochy technické obsluhy území jsou určeny pro umísťování zařízení : a) pro zásobování vodou b) pro čištění odpadních vod c) pro zásobování elektrickou energií d) pro zásobování plynem e) telekomunikací / 2/ Pro tuto plochu se stanoví maximální podlažnost 2 nadzemní podlaží + podkroví v šikmé střeše a minimální procento ozelenění 20 %. / 1/ Funkční plochy tvoří veřejná pohřebiště. článek 25 Plochy hřbitovů / 2/ V těchto plochách je podmíněně přípustné umísťovat : a) plochy pro pohřbívání b) církevní zařízení c) smuteční síně d) doprovodné stavby technického zázemí e) plochy zeleně ZH / 3/ Pro tuto plochu se stanoví maximální podlažnost 1 nadzemní podlaží a minimální procento ozelenění 90 % (včetně ploch pro pohřbívání). článek 26 Plochy sídelní zeleně ZS / 1/ Funkční plochy sídelní zeleně jsou určeny pro nezastavitelnou zeleň a jsou podrobněji rozděleny na podtypy : a) parky ZS.1 b) nezastavitelné zahrady ZS.4 c) ostatní sídelní zeleň ZS.5 / 2/ V plochách ZS.1 a ZS.5 je podmíněně přípustné umísťovat jednotlivé drobné stavby do 20m 2 zastavěné plochy, které jsou určeny pro přímé funkční využití těchto ploch. článek 27 Plochy silniční dopravní obsluhy DO / 1/ Funkční plochy silniční dopravní obsluhy jsou podrobněji rozděleny na podtypy : a) parkoviště DO.2 b) řadové garáže DO.3 c) dopravní zařízení (ČSPH apod.) DO.5 Návrh závazné části územního plánu str. 13

14 / 2/ Parkoviště jsou určena pro veřejné parkování a krátkodobé odstavování vozidel. / 3/ Řadové garáže jsou určeny pro dlouhodobé odstavování vozidel. Zastavěná plocha řadové garáže nebude větší než 30 m 2. / 4/ Pro tyto plochy se stanoví maximální podlažnost, to je počet nadzemní podlaží a minimální procento ozelenění takto : a) parkoviště 1 - b) řadové garáže 1 - c) dopravní zařízení (ČSPH apod.) 2 40 % článek 28 Plochy hlavních komunikací / 1/ Hlavní komunikace jsou vymezeny jako samostatné funkční plochy prostupující jak krajinou tak sídlem. Jejich vymezení a dlouhodobé zachování je závazné. / 2/ Jako funkční plochy hlavních komunikací jsou vymezeny komunikace III.třídy, důležité místní komunikace, důležité polní a lesní cesty. článek 29 Prvky fyzické geografie / 1/ Jako prvky fyzické geografie jsou ve vazbě na kultury katastru nemovitostí vymezeny : a) plochy vodních toků a vodních nádrží - potoků, rybníků a podobně b) plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa c) plochy zemědělských kultur d) jako plochy nelesní zeleně jsou vymezeny ostatní plochy e) plochy komunikací, jejichž dlouhodobé zachování není závazné / 2/ Vymezení prvků fyzické geografie je směrné. Výjimku tvoří jejich vymezení v místním územním systému ekologické stability(muses), kde je závazné pro jeho následné projekty a pro komplexní pozemkové úpravy. článek 30 Zastavitelnost / 1/ Zastavovat - to je umisťovat na nich stavby - lze všechny funkční plochy, s výjimkou podmíněně zastavitelných funkčních ploch sídelní zeleně. / 2/ Krajinné zóny přírodní (P) jsou nezastavitelné. / 3/ Ostatní krajinné zóny jsou podmíněně zastavitelné. / 4/ Smíšené krajinné zóny výhledově urbanizovatelné (S.u) lze v delším časovém horizontu změnou územního plánu přeměnit, zpravidla po částech, na zastavitelnou funkční plochu. Podmínkou je vymezení takové funkční plochy zásadně v přímém sousedství zastavěného nebo zastaviteného území obce. / 5/ Postup dle odstavce 4 není přípustný u krajinných zón P, Z, L a smíšené krajinné zóně S.k. / 6/ U krajinných zón S.d, S.g, S.r se postup dle odstavce 4 zásadně nepředpokládá, neboť není v souladu se základní urbanistickou koncepcí. článek 31 Regulace funkčního využití území / 1/ Na pozemcích, v zařízeních a objektech je možno dále provozovat stávající funkce, i když nejsou v souladu s regulativy tohoto územního plánu, pokud nebudou negativně ovlivňovat ostatní funkce krajinné zóny nebo funkční plochy nad míru přípustnou právními předpisy a nejsou zde dány důvody pro opatření podle zákona 1 ). / 2/ Stavby a zařízení umísťovat - to znamená je povolovat, povolovat jejich změny a povolovat změny jejich užívání - a rozhodovat o změně využití území je možno jen v souladu s regulativy tohoto územního plánu a 102 odst. 3 stavebního zákona č.50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů Návrh závazné části územního plánu str. 14

15 / 3/ O umístění podmíněně přípustné stavby nebo zařízení rozhodne na základě výsledků územního řízení stavební úřad. / 4/ Při umísťování stavby nebo zařízení na hranici funkčních ploch nebo krajinných zón musí být vždy přihlédnuto k funkci navazující funkční plochy. / 5/ Podmíněně přípustné stavby nebo zařízení musí být vhodně situovány v rámci dané krajinné zóny nebo funkční plochy a nesmí svými negativními účinky a vlivy omezovat ostatní přípustné funkce, stavby a zařízení nad míru přípustnou právními předpisy. / 6/ Umísťování drobných zařízení technického vybavení v jednotlivých funkčních plochách nebo krajinných zónách je přípustné, pokud případné nežádoucí vlivy na bydlení nebo jiné přípustné funkce nepřekročí míru přípustnou právními předpisy. / 7/ Umísťování parkovišť, odstavných ploch a garáží pro osobní vozidla, která slouží pro obsluhu jednotlivých částí funkčních ploch, je přípustné, pokud případné nežádoucí vlivy na bydlení nebo jiné přípustné funkce nepřekročí míru přípustnou právními předpisy. / 8/ Výčet přípustných a podmíněně přípustných objektů, zařízení a staveb stanovený územním plánem je možno pro jednotlivé konkrétní funkční plochy upřesnit ve schválených regulačních plánech. / 9/ Do integrovaných domů je možno umísťovat jen taková zařízení, která nebudou zdrojem obtěžování obytných nebo k jiným účelům určených podlaží hlukem, vibracemi nebo pachy. / 10/ Ve všech druzích zastavitelných funkčních ploch je přípustné umísťovat : a) komunikace vozidlové sloužící pro obsluhu této funkční plochy b) plochy pěšího provozu c) zeleň / 11/ Umísťování drobných zařízení technického vybavení v krajinných zónách a ve všech funkčních plochách je podmíněně přípustné, pokud případné omezení nebo nežádoucí vlivy na přípustné funkce nepřekročí míru přípustnou právními předpisy. / 12/ Zastavění ploch sídelní zeleně, která je pro svoji výměru menší než m 2 zahrnuta do zastavitelných funkčních ploch, je nepřípustné. / 13/ Ve funkčních plochách sídelní zeleně není dovoleno umísťovat stavby s výjimkou : a) staveb pozemních komunikací b) liniových staveb technického vybavení c) staveb a stavebních úprav vodních toků a ploch / 14/ V podmíněně zastavitelných krajinných zónách není dovoleno umísťovat stavby s výjimkou : a) staveb naplňujících celkové funkční zaměření smíšené krajinné zóny (silnice, hřiště apod.) b) doplňkových staveb základních krajinných funkcí (zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, ochrana přírody) c) staveb drah a na dráze d) staveb pozemních komunikací e) liniových staveb technického vybavení f) staveb meliorací zemědělské a lesní půdy g) staveb a stavebních úprav vodních toků a ploch h) zeleně článek 32 Navazující územně plánovací příprava / 1/ Z hlediska zpracování následné územně plánovací dokumentace nebo podkladů jsou územním plánem rozlišovány : a) stabilizované funkční plochy - stav b) rozvojové funkční plochy - návrh / 2/ Stabilizované a rozvojové funkční plochy vymezuje územní plán v grafické příloze Hlavní výkres. / 3/ Stabilizované jsou ty funkční plochy nebo jejich části, ve kterých se současné funkční využití a struktura zastavění nebudou podstatněji měnit. Stabilizované funkční plochy leží převážně v současně zastavěném území obce. Návrh závazné části územního plánu str. 15

16 / 4/ Rozvojové jsou ty funkční plochy nebo jejich části, ve kterých je navržena změna současného funkčního využití pozemků nebo struktury jejich zastavění. Rozvojové funkční plochy leží převážně v zastavitelném území obce. / 5/ Regulace výstavby v rozvojových plochách může být prověřena urbanistickou studií nebo zpřesněna regulačním plánem. Do doby pořízení regulačních plánů nebo urbanistických studií těchto ploch může na ně obec v souladu s ust. 33 odst.3 stavebního zákona vyhlásit stavební uzávěry. / 6/ V příloze 3 závazné části územního plánu jsou uvedena významná rozvojová území. Pro ně je zpracování urbanistických studií nebo regulačních plánů dle předchozího odstavce doporučeno. / 7/ V regulačních plánech (popřípadě urbanistických studiích), zpracovávaných pro rozvojové funkční plochy, může být až 15 % jejich celkové plochy vyčleněno pro souvislé plochy nezastavitelné zeleně. článek 33 Stabilizované funkční plochy / 1/ Ve stabilizované funkční ploše je možno stavby a zařízení umisťovat - to znamená povolovat a povolovat jejich změny - jen pokud splňují regulativy tohoto územního plánu a hmota objektu odpovídá hmotám okolní zástavby. / 2/ Podrobnější regulační podmínky (regulační, stavební, uliční čáry apod.) pro stavby ve stabilizovaných funkčních plochách stanoví stavební úřad jejich odvozením z okolní zástavby. / 3/ Pokud je k dispozici pro stabilizované území (např. území památkové zóny) schválený regulační plán, je možno nové stavby a zařízení umisťovat - to znamená povolovat a povolovat jejich následné změny jen pokud splňují regulativy tohoto územního plánu upřesněné regulačním plánem a jím doplněné další regulativy (např. stavební čáry, regulační čáry, apod.). článek 34 Rozvojové funkční plochy / 1/ V rozvojové funkční ploše je možno nové stavby a zařízení umisťovat - to znamená povolovat a povolovat jejich následné změny jen pokud splňují regulativy tohoto územního plánu. / 2/ Podrobnější regulační podmínky (regulační, stavební, uliční čáry apod.) pro stavby v rozvojových funkčních plochách stanoví stavební úřad jejich odvozením z okolní zástavby nebo, pokud je k dispozici, podle projednané urbanistické studie. / 3/ Pokud je k dispozici pro rozvojové území schválený regulační plán, je možno nové stavby a zařízení umisťovat - to znamená povolovat a povolovat jejich následné změny jen pokud splňují regulativy tohoto územního plánu upřesněné regulačním plánem a jím doplněné další regulativy (např. stavební čáry, regulační čáry, apod.). / 4/ Běžná údržba a nutné opravy stávajících objektů v rozvojových funkčních plochách nejsou omezeny. článek 35 Regulace intenzity využití funkčních ploch / 1/ Objekty je možno stavět, přistavovat a nastavovat jen v takovém objemu a hmotě, aby nebyly překročeny limity využití funkčních ploch. / 2/ Jednotlivé společensky významné objekty mohou být výjimečně vyšší než je stanoveno limitem jen v případě, že limit bude prověřen ve schváleném regulačním plánu nebo projednané urbanistické studii. / 3/ Jednotlivé dominantní části staveb mohou být výjimečně vyšší než je stanoveno limitem. O možnosti takového zvýšení rozhoduje se souhlasem obce - s přihlédnutím k místním podmínkám a ke každému jednotlivému případu zvlášť - stavební úřad v územním řízení. článek 36 Limity intenzity využití funkčních ploch / 1/ Pro regulaci intenzity využití funkčních ploch se stanoví tyto limity : a) procento ozelenění pozemku b) počet podlaží Návrh závazné části územního plánu str. 16

17 / 2/ Minimální procento ozelenění udává podíl ploch zeleně v dané funkční ploše - to je podíl plochy zeleně na celkové výměře této funkční plochy, respektive podíl plochy zeleně na na celkové výměře jednotlivého pozemku. / 3/ Počet podlaží udává přípustný maximální počet běžných nadzemních podlaží objektu. Navíc se připouští (pravé) podkroví v sedlové střeše. / 4/ Pro následující typy a podtypy funkčních ploch se stanoví tyto limity : Funkční Minimální Maximální území procento počet ozelenění podlaží OV 50 3 OK 50 3 BV 70 2 SM 50 3 SV SV SR 70 3 RH RH RI 90 2 RS ZH 90 1 TO 20 2 DO.2-1 DO.3-1 DO / 5/ V případě nové výstavby nebo přístavby na pozemku, který funkčně náleží ke stavbě, musí být určené procento plochy pozemku ponecháno pro zeleň. / 6/ V případě výstavby objektu nebo zařízení o potřebné (stanovené, požadované) zastavěné ploše je mutno pro ni získat pozemek v takovém rozsahu, aby bylo dodrženo stanovené procento ozelenění. Přitom nesmí dojít ke snížení stanoveného procenta ozelenění sousedních již zastavěných pozemků (například odprodejem jejich části). / 7/ Ve stoupajícím terénu se za podzemní podlaží počítá ještě takové, kterého stropní konstrukce nepřevyšuje úroveň původního terénu (v nejvyšším místě obvodu stavby) o více ně 30 cm. / 8/ Limity využití funkčních ploch je možno pro konkrétní funkční plochy upravit v regulačních plánech. Část čtvrtá Veřejně prospěšné stavby článek 37 Vymezení ploch / 1/ Plochy pro veřejně prospěšné stavby vymezuje územní plán v grafické příloze Plochy pro veřejně prospěšné stavby. / 2/ Jmenovitý seznam všech v územním plánu schválených ploch pro veřejně prospěšné stavby je uveden v příloze 1 - Seznam ploch veřejně prospěšných staveb. článek 38 Vyvlastnění Schválení ploch pro veřejně prospěšné stavby v územním plánu je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků a staveb podle 108 odst.2 písm. a) a písm. c) stavebního zákona, pokud nebude možno cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. Část pátá Návrh závazné části územního plánu str. 17

18 Místní územní systém ekologické stability článek 39 Vymezení ploch / 1/ Místní územní systém ekologické stability vymezuje územní plán v grafické příloze Místní územní systém ekologické stability (MÚSES). / 2/ Omezující podmínky a režim využívání území a ploch, které jsou součástí biocenter a biokoridorů, stanoví závazná část územního plánu v příloze 2 - Vymezení biocenter a biokoridorů MÚSES. / 3/ Plochy biocenter a biokoridorů jsou nezastavitelné, a to i tehdy, zasahují-li v Hlavním výkresu do zastavitelných funkčních ploch. Část šestá Závěrečná ustanovení článek 40 Uložení dokumentace Dokumentace Územního plánu obce Bublava je uložena na Obecním úřadě Bublava; na městském úřadě Kraslice, stavebním úřadě; na Krajském úřadě Karlovarského kraje, odboru regionálního rozvoje. článek 41 Změny územního plánu obce / 1/ Územní plán a jeho závaznou část je možno měnit jen postupem dle zákona č.50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. / 2/ Změnu územního plánu lze pořídit jen se souhlasem Zastupitelstva obce Bublava. / 3/ Změnu územního plánu schvaluje Zastupitelstvo obce Bublava. / 4/ O úpravě směrné části územního plánu rozhoduje orgán příslušný k pořízení územního plánu obce, to je Městský úřad Kraslice, stavební úřad. Návrh závazné části územního plánu str. 18

19 Příloha 1 závazné části Územního plánu obce Bublava SEZNAM PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A) VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY PLOŠNĚ ROZSÁHLÉ, ČÍSELNĚ OZNAČENÉ VE VÝKRESE Územní plán vymezuje plošně rozsáhlé veřejně prospěšné stavby ve výkrese č.8 : Plochy pro veřejně prospěšné stavby. Jednotlivé VPS jsou číslovány takto : OV1 OV1 - malometřážní byty pro důchodce - malometřážní byty pro důchodce D1 - hraniční okružní křižovatka D2 - veřejné parkoviště u fotbalového hřiště (v zimní sezóně možné rozšíření) D3 D4 D5 D6 D7 D8 D9 D10 D11 D12 D13 D14 D15 D16 D17 D18 D19 D20 D21 D22 D23 D24 D25 D26 D27 - veřejné parkoviště u sportovního areálu - napojení místní komunikace na silnici k hraničnímu přechodu - nové (západní) komunikační napojení severní části zástavby - veřejné parkoviště - okružní křižovatka silnic III.třídy v centru obce - přestavba místní komunikace před hotelem Sport - veřejné parkoviště vedle hřbitova - nové (východní) komunikační napojení severní části zástavby - přeložka silnice pod rybníkem včetně okružní křižovatky - veřejné parkoviště - veřejné parkoviště - propojení místních komunikací mezi sjezdovkami (zimní) - nové napojení místní komunikace u restaurace Švejk - veřejné parkoviště - úprava křižovatky u restaurace Švejk - veřejné parkoviště u kostela - veřejné parkoviště - veřejné parkoviště - napojení místní komunikace na silnici III.třídy - veřejné parkoviště - veřejné parkoviště - veřejné parkoviště - napojení místní komunikace na silnici III.třídy - nové propojení silnice a místní komunikace za Bublavským potokem - veřejné parkoviště Návrh závazné části územního plánu str. 19

20 T1 T2 T3 - vodojem horního tlakového pásma - vodojem středního tlakového pásma, úpravna vody a čerpací stanice - vodojem dolního tlakového pásma a přístupová komunikace Další VPS v oblasti technického vybavení jsou bodového nebo liniového charakteru a plochy pro ně jsou uvedeny souborně, ve výkrese č.8 nejsou zakresleny jmenovitě. T4 T5 T6 T7 T8 T9 - nová vedení zásobních vodovodů - nová vedení kanalizace - nová vzdušná a kabelová vedení elektrické energie 22 kv - nové trafostanice - nová vedení středotlakého plynovodu - nová vedení pevných linek telefonu Návrh závazné části územního plánu str. 20

21 Příloha 2 závazné části Územního plánu obce Bublava VYMEZENÍ BIOCENTER A BIOKORIDORŮ MÚSES BIOCENTRA Číslo biocentra : 1177 Název Katastrální území : Tisovec : Bublava Biogeografický význam : regionální BC Charakteristika : výrazný horský hřbet s významným komplexem antropogenně vzniklých biotopů skalních sutí, vřesovišť a horských smilkových trávníků, dále horské trojštětové louky, nálety dřevin a umělé smrkové monokultury Funkčnost : funkční BC Návrh opatření : nezalesňovat otevřené plochy, šetrně využívat trvalé travní porosty, vymezit plochy pro spontánní vývoj, omezovat smrk v lesních porostech ve prospěch listnáčů a borovice; vzhledem k různorodosti biotopů by bylo vhodné zpracovat projekt biocentra s rozčleněním na jednotlivé zóny Číslo biocentra : Název Katastrální území : Hraniční prameniště : Bublava Biogeografický význam : regionální BC Charakteristika : část horského údolí s navazujícími strmými svahy; souvisle zalesněné území se zbytky mokřadních travnatých biotopů při potoce, na svazích převážně umělé smrčiny Funkčnost : funkční BC Návrh opatření : věková i druhová diverzifikace lesních porostů - zvýšit podíl buku, klenu apod., ochrana vodního režimu, zejména mokřadních ekosystémů při potoce Číslo biocentra : 1 Název Katastrální území : U statku : Bublava Biogeografický význam : místní BC Charakteristika : mělké úžlabí na soutoku potoků, toky zčásti přirozeného charakteru, navazující vlhké louky s nepravidelnými porosty dřevin Funkčnost : funkční BC Návrh opatření : zachovat charakter potoků, zachovat porosty dřevin, vymezit plochy pro spontánní vývoj a případné šetrné využívání trvalých travních porostů, posoudit vhodnost výstavby rybníků (velikost, charakter zatopených porostů) Číslo biocentra : 2 Název Katastrální území : Vršina : Bublava Biogeografický význam : místní BC Charakteristika : sedlo s navazujícími svahy, střídavě trvalé travní porosty, meze s dřevinami a lesní porost s umělými smrčinami Funkčnost : navržené BC Návrh opatření : vymezit plochy pro šetrné využívání trvalých travních porostů a pro spontánní vývoj, chránit porosty dřevin mimo les, v lesních porostech omezovat smrk a modřín ve prospěch listnáčů, borovice a jedle Návrh závazné části územního plánu str. 21

22 Číslo biocentra : 3 Název Katastrální území : Pod Kamenáčem : Bublava Biogeografický význam : místní BC Charakteristika : svahy jižní orientace s pestrou mozaikou biotopů - horské louky různého charakteru (např. smilkové trávníky a velmi kvalitní koprníkové louky), prameniště a nepravidelné porosty původních dřevin Funkčnost : funkční BC Návrh opatření : vymezit plochy pro šetrné využívání trvalých travních porostů a pro spontánní vývoj, chránit porosty dřevin, nenarušovat vodní režim. Poznámka: část plochy byla v 90. letech pro druhovou pestrost uvažována pro registraci jako VKP. BIOKORIDORY Číslo biokoridoru : K 1 Název - spojnice : Božídarské rašeliniště - Studenec Katastrální území : Bublava Biogeografický význam : nadregionální BK - ochranná zóna Charakteristika : horské svahy s lesními porosty, trvalými travními porosty a nepravidelnými porosty dřevin, zástavba jen v okrajové části Funkčnost : funkční BK Návrh opatření : věková i druhová diverzifikace lesních porostů, zajistit ochranu + rozšiřování stabilizačních prvků mimo les, vymezit plochy pro využívání trvalých travních porostů a pro spontánní vývoj Číslo biokoridoru : Název - spojnice Katastrální území : Bublava Biogeografický význam : regionální BK : Hraniční prameniště - Mlžný vrch Charakteristika : horský hřbet, lesní porosty s umělými smrčinami, trvalé travní porosty, občas nepravidelné porosty dřevin mimo les Funkčnost : navržený BK Návrh opatření : v lesních porostech preferovat přirozenou obnovu s podporou listnáčů, redukovat smrk a modřín ve prospěch listnáčů, borovice a jedle, mimo les vymezit plochy pro šetrné využívání trvalých travních porostů a pro spontánní vývoj, chránit porosty dřevin a nenarušovat vodní režim Číslo biokoridoru : 1 Název - spojnice : biocentrum 1 - biocentrum 3 Katastrální území : Bublava Biogeografický význam : místní BK Charakteristika : Bublavský potok, navazující porosty dřevin a louky, z velké části mezi zástavbou, úzké místo pod sjezdovkou - zatrubnění, druhá sjezdovka již řešena tunelem Funkčnost : navržený BK Návrh opatření : zachovat volný průchod mezi zástavbou, zachovat, případně doplnit či upravit porosty dřevin, louky lze šetrně využívat; výhledově odstraněnit zatrubnění - nahradit tunelem Číslo biokoridoru : 2 Název - spojnice : biocentrum 1 - hranice obce Katastrální území : Bublava Biogeografický význam : místní BK Charakteristika : Bublavský potok, navazující porosty dřevin a louky mezi zástavbou Návrh závazné části územního plánu str. 22

23 Funkčnost : navržený BK Návrh opatření : zachovat volný průchod mezi zástavbou, zachovat, případně doplnit či upravit porosty dřevin, louky lze šetrně využívat Číslo biokoridoru : 3 Název - spojnice : biocentrum 1 - regionální biokoridor Katastrální území : Bublava Biogeografický význam : místní BK Charakteristika Funkčnost : potok s přirozenými úseky, navazujícími porosty dřevin a vlhkými loukami a lady : funkční BK Návrh opatření : vymezit plochy pro případné šetrné využívání trvalých travních porostů a pro spontánní vývoj, chránit porosty dřevin, nenarušovat přirozený charakter toku Číslo biokoridoru : 4 Název - spojnice : biocentrum hranice obce Katastrální území : Bublava Biogeografický význam : místní BK Charakteristika : zalesněný svah při Stříbrném potoce Funkčnost : navržený BK Návrh opatření : zachovat přirozený charakter Stříbrného potoka, omezovat smrk ve prospěch listnáčů a jedle Návrh závazné části územního plánu str. 23

24 Příloha 3 závazné části Územního plánu obce Bublava VÝZNAMNÁ ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ Jako významná rozvojová území se stanoví rozvojové funkční plochy : č SM, BV, RS.1 pro svůj velký plošný rozsah význam pro obec č.23, 24 BV pro svůj velký plošný rozsah č.31 SM pro svůj velký plošný rozsah a potřebu citlivého začlenění do krajinného prostředí č SMI pro svůj velký plošný rozsah a vedení důležité komunikace č BV, SM pro svůj velký plošný rozsah a vedení důležité komunikace č.64 SM pro složitou problematiku (Aquacentru), polohu v centru a význam pro obec č.72 SM pro svůj význam pro obec č.73 BV pro svůj význam v panoramatických pohledech Návrh závazné části územního plánu str. 24