číslo 7 8/2008, ročník 13 V sledky tûïby uhlí za ãerven 2008 V roba elektrické energie za ãerven 2008 V sledky tûïby uhlí za ãervenec 2008

Transkript

1 V sledky tûïby uhlí za ãerven 2008 Na velkolomu Jifií bylo v ãervnu vytûïeno 570,8 tisíc tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 72,6 tisíc tun uhlí. Za obû divize ãinila celková tûïba 643,4 tisíc tun uhlí. (red) číslo 7 8/2008, ročník 13 Vfiesová stabilizuje rozvodnou síè, poptávka po energii v raznû roste Za rûstem spotfieby stojí boom v stavby logistick ch a obchodních center i domácností V roba elektrické energie za ãerven 2008 V ãervnu vyrobila teplárna 105,5 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 156,9 tisíc MWh elektrické energie. Celkem bylo v ãervnu vyrobeno 262,4 tisíce MWh elektrické energie. (red) V sledky tûïby uhlí za ãervenec 2008 Na velkolomu Jifií bylo v ãervenci vytûïeno 495,5 tisíc tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 85,4 tisíc tun uhlí. Za obû divize ãinila celková tûïba 580,9 tisíc tun uhlí. (red) V roba elektrické energie za ãervenec 2008 V ãervenci vyrobila teplárna 101 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 101,1 tisíc MWh elektrické energie. Celkem bylo v ãervenci vyrobeno 202,1 tisíce MWh elektrické energie. (red) Procento absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby za leden aï ãervenec 2008 ve srovnání se stejn m obdobím let Pfiedpoklad pro rok ,8 % 6,0 5,9 5,8 5,7 5,6 5,5 5,4 5,3 5,2 5,1 5,0 4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 4,2 5,19 % ,96 % ,22 % Leteck snímek zpracovatelské ãásti ve Vfiesové. V popfiedí paroplynová elektrárna Spotfieba elektrické energie v âeské republice rok od roku roste. I pfies zavádûní úsporn ch technologií v domácnostech i prûmyslu tak odbûr v letních obdobích jiï témûfi vyrovnal zimní spotfiebu vzhledem k disponibilitû v robní základny. Zatímco v roce 1997 se v âr vyrobilo celkovû 64,5 GWh elektfiiny, loni to bylo jiï více neï 88 GWh. Témûfi tfietina z toho se pfiitom spotfiebovala bûhem léta. Klimatizace na vzestupu Pfiímo úmûrnû se spotfiebou v letních mûsících se tak zvy uje i poptávka po podpûrn ch sluïbách, které poskytuje v rámci domácí energetické pfienosové soustavy na e paroplynová elektrárna ve Vfiesové, potvrzuje Pavel Homola, fieditel divize Zpracování spoleãnosti Sokolovská uhelná. V tomto smûru je na e elektrárna nejv znamnûj ím zdrojem v âeské republice. Aãkoliv paroplynov ch zdrojû je v zemi celkem pût, z toho ãtyfii jsou v takzvané studené záloze. Pouze Vfiesová je stabilnû v provozu. Pokud tedy není bilance v roby a spotfieby v rozvodné síti vyváïená, vyrovnává se nejãastûji právû v konem paroplynové elektrárny Vfiesová. Na rozdíl od jin ch klasick ch zdrojû je totiï schopna najet témûfi okamïitû do plného v konu a oproti vodním elektrárnám, které jsou dal ím v znamn m stabilizaãním prvkem, umí tento v kon drïet po nezbytnû dlouhou dobu, vysvûtluje Homola. Dal í pfiíãinou rûstu v znamu Vfiesové je masivní v stavba klimatizovan ch logistick ch a obchodních center i celkov rozvoj prûmyslu, kter zvy uje spotfiebu elektrické energie i v letních mûsících. Klimatizace jsou navíc stále ãastûj í i v domácnostech a 2007 Struktura zdrojû a spotfieby v ES âr 2007 Elektrárnám chybí voda KdyÏ k tomu pfiipoãteme sníïenou v robu elektrické energie bûhem letních mûsícû, dostaneme zákonitû v sledek v podobû nedostatku elektfiiny, fiíká Homola. Pfiíãinou jsou, vedle spotfieby, nutné odstávky elektráren pro preventivní plánovanou údrïbu, kdy ze tfií desítek zdrojû v zemi stabilnû funguje maximálnû polovina. Z evropského mûfiítka pak situaci komplikují i odstávky francouzsk ch jadern ch elektráren, které jsou chlazeny vodou z pfiírodních zdrojû, a té se v poslední dobû bûhem léta nedostává. Na rozdíl od Francie nebo Polska se ale u ãesk ch elektráren, vãetnû Vfiesové, projektovalo chlazení vïdy pomocí uzavfien ch okruhû. TakÏe tyto problémy na tûstí nemáme, konstatuje fieditel divize Zpracování. Ostatní v robci elektfiiny Celkem ,1 GWh Z toho: Celkem ,2 GWh PE ,9 GWh Z toho: PPE+PSE 2 647,4 GWh PE ,3 GWh VE 1 083,9 GWh VE 1 439,8 GWh VTE 125,1 GWh JE ,1 GWh SLE 1,8 GWh VTE 0,0 GWh V roba elektfiiny brutto ,3 GWh Saldo zahraniãí (dovoz - v voz) ,1 GWh Tuzemská spotfieba elektfiiny brutto ,2 GWh Tuzemská spotfieba elektfiiny netto ,7 GWh Vlastní spotfieba na v robu elektfiiny + ztráty v sítích + spotfieba na pfieãerpání PVE (6 785, , ,4 = ,6 GWh) Ostatní spotfieba energetického sektoru - spotfieba na pfieãerpání PVE (2 070,6-592,4 = 1 478,2 GWh) Maloodbûr elektfiiny (domácnosti + podnikatelé) (14 645, ,7 = ,5 GWh) Velkoodbûr elektfiiny (z úrovnû vvn + vn + úãelová spotfieba) (9 517, , ,6 = ,1 GWh)

2 PRACOVNÍHO JUBILEA V SRPNU 2008 DOSAHUJÍ: 20 let v SU Ing. Anãinec Jifií Úsek obchodního fieditele Fonferko Jan Divize Zpracování Ing. Hetto Pavel Úsek obchodního fieditele Ing. Hudák Miroslav Úsek generálního fieditele Neruda Robert Divize SluÏby Neumannová Alena Volková Stanislava Úsek v robního fieditele 25 let v SU Bare ová Jitka Divize SluÏby Ing. Bochenek Richard Divize Jifií Dragoun Václav Divize Jifií Ing. Horník Jifií Úsek technického fieditele Koãi ová Kvûtoslava Divize Zpracování Kolafiík Pavel Divize Jifií Kostolány Jaroslav Krbová Ivana Úsek personálního fieditele Lemermanová Hana Divize SluÏby Muãka Miloslav Divize Jifií Ing. Pleyer Petr Divize Jifií Stachová Ivana Úsek obchodního fieditele Star Bohumil Syrová Jana Úsek personálního fieditele Tempelová Jifiina Divize Zpracování Vlasák Hynek Úsek personálního fieditele 30 let v SU Kindl Rostislav Divize Jifií Pospí il Adolf Uzlíková Vûra Divize Jifií Velek Josef Divize Jifií 35 let v SU Manders Kurt Divize SluÏby Rychl Vladimír Divize SluÏby tûpán Boleslav Divize SluÏby 40 let v SU Holovsk Roman Divize SluÏby Kovacs Jaroslav Divize Jifií Mico Milan Rambousek Vladimír Divize SluÏby V em jmenovan m pfieje vedení Sokolovské uhelné, právní nástupce, a. s. mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadfiuje podûkování za dlouholetou práci ve spoleãnosti. Uzávûrka dat PRACOVNÍHO JUBILEA V ZÁ Í 2008 DOSAHUJÍ: 20 let v SU Bíl Josef Divize Jifií Koller Jozef Ing. Kotous Karel Úsek ekonomického fieditele Matys Jaroslav Plemeníková Ivana Úsek ekonomického fieditele Srbová Blanka Divize Jifií 25 let v SU Ausficír Petr Divize Jifií Drápal Miroslav Divize Jifií DráÏìansk Jifií Drechsler Václav Divize Jifií Dunda Lubo Divize Jifií Dvofiáková Jifiina Správa AS Kopecká Ludvika Úsek personálního fieditele Murín Karel Paroulková Ivana Úsek obchodního fieditele Rajturová Alena Divize SluÏby íha Ladislav ádková Eva Divize Jifií Valentová Vûra Úsek personálního fieditele Ing. Závora Vladislav Úsek technického fieditele 30 let v SU Bene ová Alena Divize SluÏby Budafi Jaroslav Divize SluÏby Kucha Jaroslav Mika Jan Penia ko Franti ek Divize Jifií tatská Eva Divize Zpracování V oláková Marcela Divize Jifií 35 let v SU âerná Zuzana Divize Zpracování Hejl Miroslav Divize Jifií Murcek Josef Perner Imrich Divize Jifií Tu ková Bohuslava Divize Jifií Ing. Vere Petr Divize Jifií 40 let v SU Král Zdenûk Krieglstein Franti ek Lédl Milan Sucharda Jifií Divize Zpracování paãek Libor Ulman Josef V em jmenovan m pfieje vedení Sokolovské uhelné, právní nástupce, a. s. mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadfiuje podûkování za dlouholetou práci ve spoleãnosti. Uzávûrka dat Je tû vût ím problémem pak je stárnoucí v robní základna v Evropû. Vût ina elektráren na kontinentu, âeskou republiku nevyjímaje, totiï vznikla v období 60. let minulého století a nachází se na konci své Ïivotnosti. V jimkou je pouze nûkolik moderních zdrojû jako je paroplynová elektrárna ve Vfiesové. Pokud tedy nedojde v budoucnosti k razantním investicím do nov ch zdrojû, bude nedostatek elektfiiny je tû vût í. A nejen v letních mûsících. Tuzemská spotfieba elektfiiny netto Dostat proud do zásuvky Nejde pfiitom jen o samotné zdroje. Velmi sloïit je i proces samotné regulace sítû tak, aby se elektfiina ze zdrojû dostala v pofiádku a potfiebné kvalitû aï do zásuvek v domácnostech. Na rozdíl od jin ch médií jako je plyn nebo ropa totiï elektfiinu nelze ve vût ím mnoïství skladovat. Aby si to ãlovûk vûbec dovedl pfiedstavit, musí nejdfiív vûdût, Ïe rozvodné sítû v celé Evropû jsou kompletnû propojené, fiíká Homola. Nejjednodu í je pfiirovnání k obrovskému mnoïství spojen ch nádob, ve kter ch je nutné udrïet stejnou hladinu. To znamená, Ïe nestaãí jen zajistit potfiebné mnoïství elektfiiny v jedné zemi, ale na celém kontinentu. I proto existuje vedle národních také celoevropsk energetick dispeãink, kter sídlí v Polsku. Ten ná národní pak v Praze. Mûsíc / / / /06 [GWh] [GWh] [%] [GWh] [%] [GWh] [%] [GWh] [%] , ,8 101, ,6 101, ,5 110, ,4 91, , ,2 100, ,6 103, ,4 103, ,0 94, , ,2 106, ,3 102, ,6 105, ,4 95, , ,9 99, ,4 102, ,3 102, ,4 99, , ,5 108, ,3 102, ,3 101, ,7 103, , ,0 104, ,3 103, ,0 104, ,6 101, , ,4 101, ,9 101, ,1 106, ,8 102, , ,8 103, ,3 105, ,5 102, ,0 101, , ,7 103, ,5 101, ,9 101, ,7 104, , ,5 98, ,1 100, ,5 101, ,5 105, , ,2 103, ,7 102, ,6 100, ,4 105, , ,9 103, ,8 102, ,9 96, ,8 106,3 Celkem , ,1 103, ,8 102, ,6 103, ,7 100,8 [GWh] mûsíc v roce Zdroj: Energetick regulaãní úfiad, Roãní zpráva o provozu ES âr 2007 V stavba nov ch pohánûcích stanic a prodlouïení pásov ch dopravníkû dokonãují v tûchto dnech v lomu Jifií spoleãnosti Sokolovská uhelná ve Vintífiovû. Stavba je nejv znamnûj í investicí realizovanou v lomu bûhem leto ního roku. Celkovû se prodlouïení t ká ãtyfi sbûrn ch linek a hlavní dûvody proã k takto velké investici dochází jsou hned tfii, vysvûtluje Radovan Zima, vedoucí sekce TûÏba uhlí divize Jifií Sokolovské uhelné. Uhelná sloj smûrem k Sokolovu totiï zatáãí jiïním smûrem. Jde sice o odklon o pouh ch nûkolik stupàû, ale pfii vzdálenosti pûl kilometru uï jde o znaãn posun, kter by se stávajícími trasami nebylo moïné obslouïit. Druh m dûvodem je vyhnutí se tvrd m polohám, které souvisí s existencí takzvané Lipnické poruchy. Jejich odtûïení by bylo nejen technicky nároãné, ale zároveà i neekonomické. Zásadní pak je, Ïe stávající sbûrné linky by to dnes uï ani neutáhly. Jejich délka se totiï blíïí k jednomu kilometru, fiíká Zima. Realizace stavby byla zajímavá pfiedev ím v tom smûru, Ïe ãásteãnû probíhala za plného provozu. Hlavní konstrukãní díly se namontovaly za plného provozu pfiímo nad jedoucí pasovku, a k samotnému propojení linek pak do lo aï v prûbûhu letní odstávky. Hlavním dodavatelem stavby je severoãeská spoleãnost Klement, ãásteãnû se na realizaci podílí také jednotlivé divize Sokolovské uhelné. Po technologické stránce pouïité fie ení nijak nevyboãuje ze stávajících pásov ch dopravníkû a pohánûcích stanic v lomu. Dali jsme pfiednost osvûdãenému fie ení, které S pfiedstihem mnoha mûsícû národní i evropské dispeãinky vypracovávají modely vycházející z pfiedchozích let, které odhadují spotfiebu elektrické energie. Do toho se zapoãítávají dlouhodobé prognózy ve v robû, spotfiebû, indexu rûstu prûmyslu, poãítá se s domácnostmi, vlivem poãasí na spotfiebu elektfiiny, plánované odstávky elektráren, opravy vedení vysokého napûtí a podobnû, vypoãítává Homola jednotlivé faktory, které plán zahrnuje. Na základû této roãní pfiípravy pak vznikají mûsíãní plány, a následnû jiï dispeãinky reagují na situaci v síti v reálném ãase. Energetika na dálkové ovládání Vfiesová tak je, stejnû jako ostatní elektrárny u nás, zapojena do automatického dálkového fiízení dispeãinku âeské pfienosové soustavy v Praze. Ten mûïe fiídit dálkovû celou elektrárnu po jednotliv ch blocích, a v pfiípadû zmûn v síti vysílá signál jednotliv m elektrárnám ke zv ení, nebo naopak sníïení v konu, konstatuje fieditel divize Zpracování. Pokud jde o nevyrovnanou bilanci v síti, tak vût inou tyto povely mífií právû do Vfiesové. Zatímco atomová elektrárna je schopna zmûny regulovaného v konu pfiibliïnû o 15 % v horizontu nûkolika hodin, a uhelná pfiibliïnû 25 %, elektrárna ve Vfiesové je schopna bûhem nûkolika minut zmûnit v kon aï o 50 %. Lep í jsou uï jen vodní elektrárny, ale ty se kvûli krátkodobosti zmûny v konu nechávají v záloze jako poslední moïnost jak zachránit situaci v rozvodné síti. Proã je to ale právû elektrárna Sokolovské uhelné ve Vfiesová, která je klíãovou pro vyrovnávání bilance v rozvodné síti, aãkoliv v zemi jsou i dal í ãtyfii paroplynové elektrárny? Jednak je ze v ech nejv konnûj í, a navíc také nejekonomiãtûj í. Ty ostatní totiï vyuïívají jako zdroj pro v robu elektrické energie zemního plynu. Ten je ale rok od roku draï í. I proto je ekonomiãtûj í tyto zdroje drïet odstavené, a pouïívat jen ve v jimeãn ch pfiípadech, shrnuje situaci Homola. Vfiesová na rozdíl od nich vyuïívá takzvaného energetického plynu, kter se vyrábí tlakov m zplyàováním hnûdého uhlí. Tím pádem mûïe b t v provozu neustále. Lom posílil pásovou pfiepravu uhlí Investice souvisí se zmûnou pozice sloje. Délka pásû uï je témûfi kilometr V stavba prodlouïení pásov ch dopravníkû v lomu Jifií známe, a je plnû funkãní jak z hlediska ãi tûní, tak bezobsluïnosti provozu, dodává Zima s tím, Ïe i novû budované prodlouïení linek bude fiízeno automaticky s moïností pfievzetí manuální kontroly. 2

3 Generátorovna ve Vfiesové dostane uï za rok moderní fiídicí systém Ruãní obsluha se stane minulostí. Nová technologie s sebou pfiinese i vy í bezpeãnost Doslova zásadní zmûny ãekají v nadcházejícím roce generátorovnu Sokolovské uhelné ve Vfiesové. Technologie, která roãnû vyrobí více neï miliardu metrû krychlov ch energetického plynu pro nedalekou paroplynovou elektrárnu, totiï projde zásadní modernizací. Bûhem ní obdrïí nov piãkov fiídicí systém. V souãasné dobû jsou v generátorovnû osazeny pfiístroje ze 70. let minulého století, které doplàuje systém sbûru dat z poãátku 90. let, fiíká Pfiemysl Stu ka, vedoucí technik sekce Investice. To s sebou pfiiná í hned nûkolik pro - blémû pfii fiízení provozu. Tím prvním je, Ïe systém sbûru dat sice vyhodnocuje co se v jednotliv ch ãástech technologie odehrává, ale neumí zasahovat do samotného fiízení v roby. V dûsledku tak nûkdo musí do procesu zasáhnout pfies separátní fiídicí systém, nebo dokonce ãasto i dojít na místo a otoãit nûkde pfiíslu n m kohoutem. Pak zavolat zda jím Odstartovala generálka dal ího tûïního stroje Dal í, v pofiadí uï tfietí kolesové r padlo typu KU 300/S z lomu Jifií ve Vintífiovû projde generální opravou. V jejím rámci se technologie slouïící k dob vání hnûdého uhlí doãká hned nûkolika zásadních zmûn otoãil dost, a pfiípadnû ho je tû doregulovat, vysvûtluje Stu ka. Navíc pro témûfi dvacet let star systém sbûru dat uï dnes neexistuje technická podpora, a tím pádem nelze poãítat s jeho dal ím rozvojem tak, jak se na trhu objevují nové modernûj í mûfiicí a regulaãní pfiístroje. To v e by se ale mûlo do roku 2010 stát minulostí. V rámci investice totiï budou nahrazeny souãasné ruãnû obsluhované ãásti nov mi s dálkov m ovládáním. A stejnû tak budou na fiídicí systém napojeny i mûfiicí pfiístroje. TakÏe odpadne potfieba ruãní regulace, a navíc se zv í i bezpeãnost celé v roby. Samotn fiídicí systém bude kvûli bezpeãnosti zdvojen, a k nûmu pfiibude jako nadstavba i samostatn bezpeãnostní systém ESD. Ten dokáïe v pfiípadû potfieby zasáhnout do procesu v roby energoplynu, pfiípadnû ji zcela zastavit a zcela minimalizovat riziko pfiípadné havárie. Generální oprava kolesového r padla KU 300.1A/5 na montáïním místû Marie v Královském Pofiíãí Pfiedev ím dojde k vybavení r padla nov m fiídicím systémem a nahrazení pûvodního soustrojí Wart - Leonhard mûniãi Siemens, fiíká Radovan Zima, vedoucí sekce TûÏba uhlí divize Jifií Sokolovské uhelné. Obû tyto zmûny pfiinesou pfiedev ím zlep- ení provozní bezpeãnosti, kdy bude mít obsluha k dispozici mnohem pfiesnûj í údaje i jejich vyhodnocení nezbytné pro rozhodování o dal ím postupu tûïby. Celkovû bude po generální opravû r padlo vybaveno natolik, Ïe by teoreticky mohlo b t schopno i zcela samostatného provozu bez zásahu obsluhy. Do systému lze totiï zaãlenit napfiíklad systém GPS a dal í technologie. Nicménû souãasné pfiedpisy takov provoz neumoïàují, takïe i pfies vybavení tím nejmodernûj ím fiídicím systémem bude pro jeho provoz nadále nutná pfiítomnost ãlovûka. Stejn m systémem bude v následujících letech vybaveno i zb vajících pût kolesov ch r padel v lomu, stejnû jako strojû pracujících v nedalekém lomu DruÏba. Na fiadu by tak mûla pfiijít roãnû generální oprava vïdy jednoho r padla, která zabere pfiibliïnû osm mûsícû. Jejich v sledkem by mûlo b t prodlouïení Ïivotnosti v ech celkû aï do úplného vyuhlení loïiska. Jednou ze zajímavostí generálních oprav kolesov ch r padel v lomu Jifií je jejich transport. Opravy, realizované spoleãností Sokolovské strojírny totiï probíhají na V souãasné dobû je vypracovávána realizaãní dokumentace k investici. Pokud probûhne v bûrové fiízení na dodavatele stavby hladce, první práce odstartují za plného provozu generátorovny uï na jafie 2009, a dokonãeny budou pfiibliïnû o rok pozdûji. Investice je rozãlenûna do instalace samotného fiídicího systému a následného pfiipojení jednoho generátoru. Tûch je v kaïdé ze dvou generátoroven celkem 13, a budou pfiipojovány následnû po vyladûní prvního z nich. Plné spu tûní nového fiídicího systému je pak naplánováno v rámci fiádné odstávky na rok montáïním místû Marie u Královského Pofiíãí. V praxi to znamená, Ïe r padla musí ze své pozice absolvovat velmi nároãn transport po vlastní ose v délce kolem pûti kilometrû. Unikátní technologie v dolech V provozech Sokolovské uhelné lze ãasto vidût i zajímavá technická fie ení, která nikde jinde nenajdete. Zrodila se totiï na základû zku eností z provozû ve zdej ích tûïebních provozech a pro jejich potfiebu také byla vyrobena. Jednou z nich je i neobvyklá hydraulická krabka (na snímku), která je v lomu Jifií pouïívána k ãi tûní prostoru pod pasov mi dopravníky. Star fiídicí systém brzy nahradí piãková technologie KrádeÏí ve firmû dlouhodobû ub vá Ke sniïování kriminality pfiispívá piãková technika i spolupráce s policií. Poãet krádeïí v provozech Sokolovské uhelné dlouhodobû klesá. Nejv znamnûj í úbytek pfiinesly pfiedev ím poslední tfii roky. Je to dané tím, Ïe od té doby se v raznû zpfiísnila nûkterá preventivní opatfiení, vysvûtluje Jan Smolka, fieditel divize SluÏby s tím, Ïe jde jak o technická, tak personální opatfiení. V znamnou roli pak sehrávají také technické prostfiedky. V uplynul ch letech do lo napfiíklad k v znamnému roz ífiení instalací satelitního systému GPS na firemní nákladní i osobní vozidla, fiíká Smolka. To nejen Ïe sníïilo riziko jejich vyuïití pro pfiípadné krádeïe, ale také jejich zneuïívání pro soukromé úãely. Velkou roli pak sehrála i intenzivní spolupráce firmy i jí najaté bezpeãností agentury se státní policií. Ta se projevila napfiíklad pfii jediném leto ním vût ím zásahu, kdy se skupina zamûst - nancû pokusila krást naftu z firemních vozidel. Díky této spolupráci se podafiilo tyto ãtyfii fiidiãe odhalit, zadrïet a proti jednomu je v tûchto dnech jiï vzneseno obvinûní, uvádí fieditel divize SluÏby. Pfiesto se jim v pomûrnû krátké dobû podafiilo spáchat kodu ve v i pfiibliïnû 170 tisíc korun. Aãkoliv jde rozsahem o ojedinûl pfiípad, i na nûj bude firma v rámci bezpeãnostních opatfiení reagovat. Dal í preventivní krok by tak mûl zabránit uï jen pouhé my lence na krádeï firemních pohonn ch hmot. Ty totiï budou speciálnû obarvené. TakÏe je nebude moïné zamûnit s Ïád - n mi jin mi. Navíc budou také mnohem ãastûji prûbûïnû kontrolována i stojící soukromá vozidla a technika externích firem v dolovém území, dodává Smolka s tím, Ïe i v pfiípadû dolû rozhoduje pfiíleïitost, která dûlá zlodûje. A na í snahou je nikomu ji nedávat. 3

4 idiãi motorov ch vozidel v Sokolovské uhelné DÛleÏité je umût ãíst terén, a vûdût, co zdánlivû pevná zemû mûïe skr vat pod povrchem 1 PfiibliÏnû pûl druhé stovky. Takov je poãet zamûst - nancû Sokolovské uhelné, ktefií si ke svému jménu mohou pfiidat pfiívlastek profesionální fiidiã motorov ch vozidel. Dal- ích zhruba pût stovek pracovníkû firmy pak za volant usedá pfiíleïitostnû v rámci v konu jiného povolání. Mezi jedno z v razn ch specifik práce fiidiãû v rámci Sokolovské uhelné patfií pfiedev ím rozmanitost jejich zábûru. Ten se totiï pohybuje od osobních automobilû pfies nákladní vozy rûzné tonáïe nebo pfiepravu osob aï k ne zcela obvykl m speciálûm. Asi nejzásadnûj í pak je to, Ïe se na i fiidiãi dost ãasto vedle silnice dostanou také do terénu. A to jak pfiímo v lomech, tak tfieba na v sypkách a rekultivovan ch plo- 4 chách, fiíká Libor karda, vedoucí centrálního dispeãinku firemní autodopravy. To si vyïaduje pfiedev ím speciální za- kolení, protoïe pfied nástupem do provozû Sokolovské uhelné se s tak nároãn mi podmínkami setkal jen málokdo. 5 Podle pfiedchozí praxe pak takov zácvik trvá od dvou t dnû do mûsíce, vysvûtluje karda. Bûhem této doby se fiidiã seznámí s provozy firmy, a nauãí se ãíst rozmanit a místy záludn terén. idiã má totiï zodpovûdnost za to, jak kterou situaci vyfie í. Musí tak vûdût kam aï mûïe zajet, zda je takov terén bezpeãn, nebo zda to, co se jeví jako pevn povrch, je ve skuteãnosti rozbahnûná past, ve které lze auto utopit. A je jen na jeho uváïení, zda do nûãeho takového vjede, nebo si radûji zaïádá o úpravu cesty. I kdyï lze v dolech zcela bûïnû spatfiit i tu nejmodernûj í techniku, co se t ká práce v terénu, vût inou 3 mají firemní fiidiãi nejradûji staré vozy Praga V3S. Na takové vymoïenosti jako je klimatizace v nich mûïeme zapomenout. Ale o tom, co dokáïí v terénu si vût ina moderních aut mûïe nechat jen zdát, potvrzuje napfiíklad Vûra Folvarãíková, jedna ze dvou profesionálek, které jezdí ve firemní flotile. Vedle roz ífien ch a osvûdãen ch speciálû Praga nebo Lada urãen ch právû do terénu, mají ale fiidiãi v provozech Sokolovské uhelné k dispozici i celou fiadu piãkov ch strojû. Mezi nû patfií napfiíklad moderní jefiáby AD20, vozy Mercedes pro pfiepravu osob nebo vozy Tatra 163 se zv enou kapacitou. Kromû bûïného jeïdûní pak mají fiidiãi ve firmû také na starosti základní údrïbu tûchto strojû, poãínaje drobn mi opravami a konãe myãkou. To se t ká v ech, poãínaje fiidiãi sklápûãek a konãe tûmi, ktefií obsluhují speciální techniku. Ta v rámci Sokolovské uhelné zahrnuje jefiáby, valníky s hydraulickou rukou, montáïní plo iny, cisterny nebo vozidla pro pfievoz trhavin. 2 6 U speciálû je ale potfieba mít, vedle profesního oprávnûní, je tû dal í kvalifikaci, upozoràuje Pavel Vata, kter má fiidiãe tûchto strojû v rámci firemního dispeãinku na starosti. Jde napfiíklad o jefiábnické nebo vazaãské prûkazy, nebo prûkaz pro pfiepravu hofilav ch a pohonn ch látek, u fiidiãû cisteren pro pfiepravu paliv. Tito fiidiãi totiï musí povinnû absolvovat speciální kolení ADR zamûfiené pfiedev ím na bezpeãnost pfii nakládání s pohonn mi hmotami a trhavinami. Naopak spoleãné v em fiidiãûm jsou pfiedpisy, které urãují poïadavky na lékafiské nebo psychologické prohlídky. Na rozdíl od mnoha jin ch firem ale tato nezbytná vy etfiení sv m zamûstnancûm Sokolovská uhelná hradí. 1 Mezi firemními speciály lze najít i celou flotilu jefiábû. 2 Mnoho fiidiãû musí mít i doplàkovou kvalifikaci, jako jsou napfiíklad vazaãské zkou ky. 3 K práci fiidiãe patfií i základní údrïba vozidla. 4 Práce fiidiãe není jen typicky muïská. Ve firmû jsou za volantem i profesionálky. 5 V rámci své práce musí za volant usednout i tajgfii a dal í pracovníci dolû. 6 Kdyby se konala anketa o nejlep í auto v dolech, asi by vyhrála stará Praga V3S. 4

5 Sváfieãská kola Sokolovské uhelné má jako jediná v kraji mezinárodní autorizaci Do absolutní piãky republikov ch vzdûlávacích zafiízení se zafiadila sváfieãská kola provozovaná Sokolovskou uhelnou ve Vfiesové. Ta jako jediná v kraji získala mezinárodní autorizaci v oblasti svafiování kovû. Poãet takto piãkov ch zafiízení lze pfiitom v âeské republice spoãítat na prstech Znamená to, Ïe jsme schopni vy kolit vlastnû jakéhokoliv sváfieãe co se t ká materiálû, poloh, technologick ch postupû zákazníka i kvalifikace z hlediska tûch nejnároãnûj ích evropsk ch norem, potvrzuje vedoucí koly Ivan teleà. Nejde pfiitom pouze o vlastní sváfieãe Sokolovské uhelné nebo okolních firem. Ve Vfiesové se novû vzdûlávají i první sváfieãi ze sousedního Nûmecka. Postup do nejvy í evropské sváfieãské ligy ale pro kolu znamenal i fiadu nov ch opatfiení. Mezi nimi je zv ení kvalifikace instruktorû na nejvy í stupeà certifikace. Navíc v posledních letech kola pro la rozsáhlou obmûnou vybavení, které je dnes sloïeno z nejmodernûj í svafiovací techniky. Ta umí, na rozdíl od star ch sváfieãek vyhodnotit materiál, upravit rûzné parametry, které dfiív byly zcela nemyslitelné, a navíc v prûbûhu svafiování dokáïe vyhodnocovat prûbûh, a podle toho napfiíklad sama upravovat napûtí, i dal í vûci, vysvûtluje vedoucí koly. Díky vysoké kvalitû techniky i vyuãujících tak do Vfiesové mífií za vzdûláním stále vût í mnoïství lidí. Jen v loàském roce se zde pro- kolilo v základních i periodick ch kurzech více neï 1200 lidí. Z toho zamûstnanci Sokolovské uhelné tvofiili pfiibliïnû polovinu. Sváfieãská kola ve Vfiesové umí jako jedna z mála v republice kolit mezinárodní sváfieãe. Vysoká úroveà sváfieãské koly ve Vfiesové pfiitom není niãím nov m. kola vznikla v roce 1966 pro potfieby zpracovatelského kombinátu ve Vfiesové, a uï v roce 1969 byla jednou z prvních kol v západních âechách, kde se mohli kolit státní sváfieãi. V té dobû se zde vy- kolilo pfiibliïnû kolem pûti stovek lidí roãnû. Co se t ká úãastníkû na ich kurzû, v podstatû po celé ty roky uãíme totéï. Jen se zfietelem na zmûny v materiálech i technice. A ty jsou, za ty roky, skuteãnû obrovské, fiíká teleà. PÛvodní primitivní sváfiecí zdroje se promûnily v technologie fiízené poãítaãi, pfiibyly zcela nové druhy ocelí a svafiují se bûïnû i kovy, u kter ch byla tato technologie dfiíve velmi neobvyklá, jako je hliník nebo nerez. Zásadní zmûnou pak je napfiíklad svafiování pulsem, nebo zavedení speciálních ochrann ch atmo - sfér. To v e samozfiejmû klade zv ené nároky jak na pfiípravu materiálu, tak na znalosti a schopnosti sváfieãe, poukazuje vedoucí koly na fakt, Ïe zcela bûïnû proto sváry úãastníkû kurzû prochází velmi tvrd m vizuálním posuzováním, ale i rentgenov mi zkou kami. Co bylo dfiív zcela bûïné, uï je, podle dne ních norem, zcela nepfiípustné. Nicménû na i absolventi umí vyhovût i takto tvrd m kritériím. Leto ní sklizeà patfií k prûmûru Jako spí e prûmûrnou hodnotí zemûdûlci z provozû Sokolovské uhelné leto ní sklizeà obilovin. Tûch se podafiilo do poloviny srpna sklidit pfiibliïnû dvû tfietiny z celkov ch 370 hektarû Co se t ká jeãmene, je leto ní v nos pfiibliïnû 3,5 tuny z hektaru, coï je o nûco niï í neï tomu bylo loni, potvrzuje agronom Jan Pospí il. U p enice se pak pohybuje kolem ãtyfi tun, coï je dlouhodob prûmûr. Je to ovlivnûné poãasím. Loni jsme kvûli suchu vûbec nezaseli fiepku, která je nároãná na pfiípravu pûdy. U obilí se pak projevila leto ní podivná zima i mokré jaro, vypoãítává Pospí il s tím, Ïe celkov v sledek je tû koncem léta ovlivní sklizeà jeãmene jarního, p enice jarní a tritikale. Do hor ích poloh se totiï teprve dostaneme, a to je tû mûïe koneãná ãísla zmûnit. Bûhem leto ních sklizní pak byly vûbec poprvé vyuïity dva nové velkoobjemové vleky pro pfiepravu sklizené slámy. Na ty se, proti klasick m valníkûm, vejde o ãtyfii aï est balíkû více, takïe pfii dvou fûrách se u etfií jedna jízda traktoru. Mezi dal í technické novinky v zemûdûlské v robû Sokolovské uhelné patfií nová ãelní rotaãka na traktory New Holland, a nové stroje na úpravu pûdy. Celkovû Sokolovská uhelná hospodafií pfiibliïnû na tisíci hektarech zemûdûlsk ch ploch. Z toho vût inu tvofií pastviny, pfiibliïnû jednu tfietinu pak orná pûda. U produkce obilí je ãást vyuïita pro vlastní spotfiebu v Ïivoãi ném chovu ve Starém Sedle. Zbylé obilí pak mífií na prodej. Leto ní skliznû v srpnu brzdily hlavnû de tû B val lom se zaãal mûnit v jezero Sokolovská uhelná zahájila první etapu napou tûní jezera Medard. Ta odstartovala poãátkem ãervence zastavením ãerpání vod ze dna b valého hnûdouhelného lomu. V souãasné dobû se tak dno Medardu zaplavuje pfiedev ím de Èovou vodou. K té se po dokonãení napou tûcího objektu pozdûji pfiidá i voda z nedaleké fieky Ohfie. Zaplavení b valého lomu Medard je dosud nejvût ím projektem hydrické rekultivace na Sokolovsku. Díky zatopení vytûïené oblasti mezi Sokolovem, Habartovem a obcí Bukovany se do krajiny vrátí ãást vodních ploch, které v minul ch staletích v regionu zanikly právû v dûsledku postupu dûlní ãinnosti. 5

6 Svûtov kongres chovatelû ve Starém Sedle Svûtové setkání chovatelû krav plemene charolais poprvé zamífiilo do âeské republiky Ve Starém Sedle u Sokolova se tak sjeli zástupci chovatelû nejen z Evropy, ale i ze zámofií, aby si prohlédli zdej í chov Sokolovské uhelné. Ten patfií k jednûm z nejv znamnûj ích u nás, a dlouhodobû také mezi ty nejkvalitnûj í. Samozfiejmû to, Ïe kongres probûhl i u nás je obrovská pocta, fiíká Milan trudl, místopfiedseda âeského svazu chovatelû masného skotu a vedoucí oddûlení zemûdûlsk ch rekultivací Sokolovské uhelné ve Starém Sedle. UÏ 35. roãník kongresu je totiï ve skuteãnosti teprve druh m, kter se koná ve stfiední Evropû a vûbec poprvé u nás. Témûfi pûl druhá stovka úãastníkû kongresu z celého svûta a pfiibliïnû stejné mnoïství francouzsk ch chovatelû mûli v âeské republice nabit program. Hned na úvod je ãekala v stava plemenného skotu v Pfierovû. Ta byla jedním z dal ích potvrzení kvalit chovu Sokolovské uhelné v Novém Sedle, kdyï zde získala jedna z jalovic první místo, a titul ampióna si odvezl jeden ze starosedelsk ch plemenn ch b kû. Po pfiesunu na Sokolovsko pak úãastníky kongresu ãekala prohlídka lomu DruÏba v Novém Sedle, a následnû nûkolika rekultivovan ch ploch, které vznikly v b valém dolovém území. âást z nich totiï slouïí k zemûdûlsk m úãelûm, pfieváïnû jako past - viny pro krávy plemene charolais. A ãlovûka rozhodnû potû í, kdyï pfiijede nûkdo tfieba aï z Austrálie, a pochválí nám, Ïe máme pûkná zvífiata, fiíká trudl. Mezi hosty, ktefií do Starého Sedla dorazili od protinoïcû byl i prezident Svûtové asociace charolais Bill Dunlop, ale i fiada dal ích v znamn ch osobností. Ty následnû v Sokolovû pfiivítal i generální fieditel Sokolovské uhelné Franti ek tûpánek, a zároveà jim pfiedstavil dal í projekt obnovy krajiny, v stavbu sokolovského golfového areálu. Vedle zviditelnûní Sokolovska by mûlo konání kongresu mít pro chovatele v regionu i ekonomick pfiínos, dodává trudl s tím, Ïe uï bûhem akce padla celá fiada nabídek na nákup, prodej i dal í spolupráci mezi chovateli. A dal í pfiijdou urãitû i v následujících t dnech. Svûtoví chovatelé chválili pfiedev ím obnovu krajiny dotãené na Sokolovsku tûïbou uhlí a její vyuïití pro zemûdûlské úãely. Na snímku kanad tí chovatelé na jedné z rekultivovan ch v sypek v okolí Sokolova FOTO Karel Melger, âesk svaz chovatelû masného skotu Na závûr programu pak úãastníky ãekal slavnostní galaveãer v karlovarském grandhotelu Pupp a závûreãná prohlídka jihoãesk ch chovû charolais. Promûny Kru nohorské v sypky Nové unikátní biotopy vznikají v posledních letech na b val ch v sypkách v okolí Sokolova. Jednou z nejzajímavûj ích je v tomto smûru Podkru nohorská v sypka mezi Lomnicí a Chodovem. Vedle nov ch lesních i luãních porostû se totiï v jejím areálu nachází i nûkolik stovek vodních ploch od mokfiadû a sezónních struh aï po rybníky rûzn ch velikostí. Ty jsou vyuïívány pfiedev ím k transferu ÏivoãichÛ pfied postupem tûïby. Navíc fiada Ïab, ãolkû i mot lû se, podle poznatkû vûdcû, do oblasti stûhuje samovolnû. Nacházejí zde totiï ideální podmínky k Ïivotu i dostateãnou ochranu pfied vlivem ãlovûka. Na snímku jedna z umûle vytvofien ch pinek na v sypce, která slouïí ekologickému v zkumu. 6

7 Zájem o cyklobusy v kraji roste Sedm let letos uplynulo ode dne, kdy v Karlovarském kraji poprvé experimentálnû vyrazily na silnice takzvané cyklobusy. Od té doby se autobusová doprava pfiizpûsobená pfievozu cyklistû a jejich jízdních kol stala jedním z nejúspû nûj ích projektû na podporu turistického ruchu. Zájem o ni totiï strmû roste. Odhadem je poãet cestujících kaïdoroãnû vy í pfiibliïnû o edesát procent, fiíká Petr Hartman, kter má tento projekt v rámci spoleãnosti Autobusy Karlovy Vary na starosti. Celkovû tak v regionu existuje jiï est základních tras, po kter ch autobusy jezdí. Bezkonkurenãnû nejvût í zájem je pfiitom o linky vedoucí z Chebu a Sokolova na vrcholy Kru n ch hor. Aãkoliv jsme letos posílili autobusy na trase do BoÏího Daru, kapacitnû uï zase nestaãí, potvrzuje Hartman. Jeden autobus s pfiívûsem je pfiitom schopen uvést aï 40 jízdních kol a stejn poãet cyklistû. Zcela odli ná situace je naopak u linky vedoucí do oblastí TouÏimska a Îluticka. Tam se ãasto jezdí kvûli jednomu nebo dvûma lidem. Speciální cyklobusy vyrazily na svou sedmou pouè po silnicích v kraji uï v druhé polovinû kvûtna, a v provozu budou aï do 28. záfií. Jezdí pfiedev ím o víkendech. V jimkou jsou linky z Bad Elsteru a Wiesau do Chebu, které fungují v rámci bûïného provozu a místo pfiívûsû vyuïívají pro kola nosiãû. Trasa do Klá terce a Kadanû funguje obdobn m zpûsobem. Aãkoliv jde o projekt na podporu turistického ruchu, více neï hosté ji vyuïívají hlavnû obyvatelé regionu. U bûïného jízdného evidenci kdo je odkud nelze udûlat, ale mûïeme usuzovat z údajû o prodeji pfiedplacen ch karet, fiíká Hartman. Ty si témûfi v hradnû pofiizují firmy a úfiady z regionu pro rekreaci sv ch zamûstnancû, nebo lidé Ïijící v Karlovarském kraji. V jimkou je jen linka z Bad Elsteru, kterou jezdí do Chebu pfiedev ím nûmeãtí cyklisté. To, Ïe podobn systém v kraji funguje je moïné jen díky spolupráci pfiepravce, generálního partnera projektu spoleãnosti Sokolovská uhelná, krajského úfiadu a nûkter ch dal ích regionálních firem. Cyklobusy totiï zatím nelze provozovat v komerãním reïimu, protoïe musí podle zákona jezdit za bûïné ceny autobusové pfiepravy. Na rozdíl od nich jsou ale tyto autobusy vytûïovány maximálnû ze 40 procent. Cyklisté totiï obvykle mífií jen jedním smûrem, zatímco zpût jedou na kole. A svou roli v jejich pfiípadû hraje i poãasí. Z Vfiesové aï k titulu ampióna Pfiíbûhem, kter si nijak nezadá s hollywoodsk mi scénáfii, je Ïivotní story Miroslava Kubince B val knihovník a pracovník kombinátu ve Vfiesové Miroslav Kubinec propadl pfied lety v dûsledku Ïivotní krize alkoholu, kter ho pfiipravil o práci i o nûkolik let Ïivota. Nad závislostí se mu ale nakonec podafiilo zvítûzit. A nejen to. Po devíti letech abstinování si ke sv m 68 narozeninám nadûlil loni titul mistra svûta ve vzpírání, kter bude za nûkolik t dnû v barvách Sokolovské uhelné obhajovat v fieckém Argostoli. Jak se ãlovûk vyrovná s nepfiízní osudu a jak existuje recept na Ïelezné svaly pfied sedmdesátkou? I o tom hovofiil svûtov ampión pro zpravodaj Sokolovské uhelné. Vzpírání je sportem, kter se na první pohled ke knihovníkovi vûbec nehodí. Jak jste se k tomuto sportu vlastnû dostal? Ono to má del í historii. Vlastnû to zaãalo nûkdy v roce 1953, kdy byly olympijské hry v Helsinkách. M m hrdinou se stal Zátopek, a já chtûl b t jako on. A tak kdyï jsem nastoupil do Prahy na knihovnickou kolu, vrhl jsem se na atletiku. A celkem úspû nû. JenÏe kdyï jsem po kole pfii el do Sokolova, atletika tu byla na bídné úrovni. Hledal jsem tedy nûjak individuální sport na slu né úrovni, kterému bych se mohl vûnovat. A tehdy jsem vidûl vzpûraãskou exhibici klukû z Rotavy, a tak jsem si fiekl, Ïe to zkusím. No, a kdyï jsem na následujícím mistrovství republiky skonãil ãtvrt, bylo rozhodnuto. TakÏe vlastnû jen pokraãujete v tom, co dûláte cel Ïivot? Ale ne. Ve vzpírání jsem posbíral fiadu cen, ale v roce 1973 jsem pfiestal aktivnû sportovat. Tûch dûvodû bylo víc od práce, pfies osobní Ïivot a tak dále. Obãas jsem se je tû vûnoval okrajovû jin m sportûm, trénování a podobnû, ale nebylo to nic zásadního. Co Vás tedy vedlo k tomu se ve vûku, kdy si jiní uïívají penze a odpoãinku, vrhnout do víru vrcholového sportu? Vzpûraãsk mistr svûta Miroslav Kubinec Foto Vladislav Podrack Velkou roli v tom sehrály mé osobní problémy. Zemfiela mi Ïena, a já se s nûkter mi vûcmi nedokázal vyrovnat. Zaãal jsem pít. Nakonec to do lo aï tak daleko, Ïe jsem i pfii el o práci. Zamûstnavatel ke mû na tûstí byl natolik vstfiícn, Ïe mi umoïnil odchod do pfiedãasného dûchodu a já v roce 1998 nastoupil na léãení. A tehdy jsem pfii el na to, Ïe jedin zpûsob jak se z toho v eho mohu dostat, je b t co nejvíce mezi lidmi a najít si nûjakou ãinnost. KdyÏ jsem pak pfiem lel, co by to mohlo b t, fiekl jsem si: sport je to jediné, v ãem jsem kdy byl skuteãnû dobr. A tak jsem zaãal znovu po více neï dvaceti letech znovu vzpírat. A pomohlo to? Jak je vidût, tak asi ano. UÏ pûkn ch pár let abstinuji. Dokonce jsem potom ostatním lidem, ktefií absolvovali protialkoholní léãbu chodil vyprávût, jak se mi z toho podafiilo dostat. Ale po ãase jsem se pfiistihl Ïe zaãínám mentorovat a tak jsem toho nechal. Zaãít ale v pokroãilém vûku s tak nároãn m sportem, to asi není nic jednoduchého. VyÏaduje to napfiíklad nûjak speciální postup? Hlavní je chtít. A pak samozfiejmû ãlovûk musí poãítat s tím, Ïe trénink veterána je omezen hor ím rozsahem kloubû i vût í potfiebou regenerace. TakÏe vût inou trénuji uï jen tfiikrát t dnû, obvykle tah, trh, pozvedy s vût í váhou a dfiepy. A to pak doplàuji tréninkem rychlosti na kole. A zatím to zvládám. A zjevnû dobfie. Své ãtyfii tituly mistra republiky z mládí jste totiï roz ífiil i o evropské a svûtové trofeje. Naposledy v konem 120 kilogramû v trhu i o dal ího mistra Evropy... Víte, ona ta sláva je hodnû pomíjivá. Ano, mám dal ích osm titulû mistra republiky, titul mistra svûta a tfii tituly mistra Evropy a rûzné dal í stfiíbrné i bronzové medaile. JenÏe ty ãlovûka hfiejou jen tu pûl minutu co stojí na stupínku. Pak uï je to jen kus plechu a minulost. Sportovní úspûchy jsou krásné, ale hlavnû pro vlastní sebevûdomí. Ale za chvíli si je nikdo, kromû vás, stejnû nepamatuje. Jeden z tûch kusû plechu je ale medailí pro mistra svûta, a za nûkolik dní ji budete v ecku obhajovat. Bude tam tvrdá konkurence? Bude to hodnû vyrovnané, ale myslím, Ïe anci na medaili mám. Nejvût í konkurencí je urãitû Nagato z Japonska a Fin Oksanen. Ale pokud zdraví vydrïí, nebudu bez ance. A kdyï to nevyjde letos, mám anci pfií tí rok. Letos totiï naposledy soutûïím v kategorii let a pfií tí rok postupuji o kategorii v. A tam se tû ím. Budu totiï nejmlad í. Svûtová piãka motokrosu v Lokti Na trati se letos dafiilo i domácím jezdcûm. Bodoval také Petr Smitka z A e. Ve znamení tvrd ch soubojû i neãekan ch pfiekvapení se nesl leto ní závod motokrosového mistrovství svûta v Lokti. Pfied zraky více neï 15 tisíc divákû se do ãela královské tfiídy MX1 vrátil italsk jezdec David Philippaertes, v niï í kubatufie si pak po strhujícím souboji první pfiíãku vybojoval Brit Tommy Searle. Dafiilo se zde ale také domácím jezdcûm. Pfiekvapením byl hlavnû v kon Petra Smitky. To byla bomba. Nûco takového jsem neãekal, a myslím, Ïe nikdo, fiíká éf loketské tratû Dvofiák. Mladík z A e se totiï pfiekvapivû kvalifikoval, a v první jízdû se prodral do první bodované dvacítky jezdcû. koda jen, Ïe se mu nepodafiilo dokonãit i druh závod. Kromû Smitky si ale body z Lokte odvezli také ãe tí závodníci Martin Michek a Jifií âepelák. Naprosto jednoznaãnû byl ale nejvût í atrakcí leto ního závodu souboj na pici tfiídy MX2. Ten svedl Searle s Jihoafriãanem Tylem Rattrayem a bojovali aï do posledních vtefiin závodu doslova o kaïd centimetr trati. A podle reakcí které máme, byla tahle bitva hodnocena jako vûbec nejlep í závod celého leto ního seriálu, konstatuje Dvofiák. Neménû kladné hodnocení promotéra svûtového seriálu i divákû si ale vyslouïily i leto ní novinky v Lokti. lo o velkoplo né obrazovky na trati i nové terénní vlny. Obojí pfiilákalo diváky i do míst tratû, kam se dfiív aï tak moc nechodilo. TakÏe toho rádi vyuïijeme i pfií tû, fiíká Dvofiák s tím, Ïe leto ní závody mistrovství svûta v Lokti ale organizátorûm opût o trochu zvedly laèku. TakÏe nás do pfií tího roku ãeká pûkn kus práce. Závod mistrovství svûta v motokrosu se v Lokti jel za podpory spoleãnosti Sokolovská uhelná, která je hlavním partnerem loketské trati. Motokrosová elita v Lokti bojovala o body do svûtové série 7

8 Z KULTURY Kraslická Horalka slaví padesátiny PÛl století od svého vzniku oslavila v uplynul ch dnech známá dechovka Horalka z Kraslic. Ta je jednou z posledních tradiãních dechov ch skupin, kter mi kdysi bylo toto mûsto proslulé a své posluchaãe má nejen na ãeské stranû, ale také ve Vogtlandu. Ta kapela vznikla vlastnû proto, Ïe velká dechová hudba Amati hrála jen ãas od ãasu, a tak si její muzikanti zakládali své vlastní skupiny. S nimi pak hráli na zábavách a dal ích akcích, popisuje zaãátky Horalky její souãasn kapelník Josef Novotn. U jejího zrodu stál hudebník a také HC Energie obhajuje historick triumf Klub ãeká poslední sezóna ve staré hale. Zájem o hokej se v kraji zvy uje Obhajoba historicky nejlep ího v sledku ãeká v leto ní sezónû hokejisty HC Energie Karlovy Vary. T m vicemistrû extraligy má za sebou tvrdou letní pfiípravu a pfied sebou neménû tvrdé boje. V echny kluby na piãce domácí ligy totiï na nadcházející sezónu posilovaly. Proti pfiedchozí sezónû ale budeme v jiné pozici, fiíká generální manaïer klubu Miroslav Vanûk. Papírovû jsme totiï v roli favorita, a tak budeme ostfie sledovaní. To ale klade na t m je tû vût í nároky, neï v pfiedchozích letech. Na druhou stranu ale na stranû t mu stojí jeden pozitivní fakt. S v jimkou drobn ch obmûn má totiï snad nejlépe stabilizovanou sestavu hráãû za poslední roky. Na t mové soupisce se zmûnilo pouh ch pût jmen. Jen ve dvou pfiípadech pfiitom jde o odchody. Energetiky opustil Milan Kraft, kter zamífiil do praïské Slavie a Vojtûch Polák mífiící do Tfiince. Naopak z Mladé Boleslavi se vrací Jakub Rumpel, z Chomutova pfiichází Kamil âern, a t m posílí i znám domácí odchovanec a dosavadní kapitán juniorského t mu Rastislav Dej. Mezi juniory pak máme v záloze dal ích sedm hráãû, ktefií jsou pfiipraveni nastoupit za A t m, potvrzuje Vanûk. Neposiluje ale jen Energie. O návrat na piãku extraligy bude usilovat Sparta, Pardubice, i dal í t my. SoutûÏ tak bude je tû tvrd í neï loni, odhaduje manaïer Energie. Urãitû nejzku enûj ími oporami t mu by mûli b t novû pfiíchozí hráãi se zku enostmi z nejvy í soutûïe. Zda jimi ale skuteãnû budou, se ukáïe aï bûhem samotn ch zápasû, fiíká t mov kouã Martin Ha ek. Jde napfiíklad o Pilafie, Vanûãka nebo Podrazského. Do fiad Baníku zamífiil i Jaroslav merda, kter pfied ãasem sbíral zku enosti v evropské Lize mistrû. T m pfiitom za posledního pûl roku pro el doslova personálním zemûtfiesením, kdy se ve dvou vlnách obmûnila vût ina kádru. Dnes je v ak jiï pomûrnû dobfie stabilizovan. Pfiispívá k tomu i to, Ïe s v jimkou dvou hráãû jsou jiï v ichni na imi kmenov mi hráãi a nemusíme si vypomáhat zápûjãkami, jako tomu bylo v minulosti, popisuje situaci Vítûzslav Hejret, sportovní fieditel FK Baník Sokolov. Horalce pfiijeli do Kraslic pogratulovat i ãlenové klingenthalského orchestru Zfiejmû nejviditelnûj í zmûnu tak nakonec t m prodûlal na trenérské laviãce, odkud na vlastní Ïádost ode el úspû n kouã Zdenûk Venera. Na uvolnûné místo nastoupil zku en Josef Paleãek, jehoï jméno je fanou kûm známo jak ze 70. let, kdy byl aktivním hráãem nejvy í domácí soutûïe, tak z pozdûj ího kouãování Pardubic, Liberce nebo asistování v reprezentaãním t mu. Po jeho boku se pak postaví dosavadní trenér domácí juniorky Mikulá Antoník a b val ligov brankáfi Pavel KnûÏick. Karlovarské pfiípravy na novou sezónu ale nespoãívaly jen ve stabilizaci kádru. Hráãi mají za sebou také nároãnou letní pfiípravu. Na tu sice kvûli bojûm o titul nastoupili aï v kvûtnu, ale i tak je ãekala tvrdá atletická pfiíprava, posilovna, v jezdy na kolech do irokého okolí i v bûhy do okolních kopcû. UÏ 23. ãervence pak hráãi vyjeli poprvé na ledovou plochu, kde je v rámci pfiípravy ãekaly souboje v Tipsport Hockey Cupu a následnû i turnaj ve v carsku, kde hráãi zmûfiili síly se piãkov mi domácími kluby Zugg a Lugano a i s hráãi nûmeckého Mannheimu. Do bojû o extraligové body pak druïstvo vstoupí 9. záfií, kdy se na domácím ledû utká s HC Möeller Pardubice. Sezóna 2008/2009 ale bude zfiejmû tou definitivnû poslední, kdy bude muïstvo úãinkovat na Nové akvizice se ale klubu zfiejmû v raznû prodraïí. Ten sice neuvádí kolik za kvalitnûj í hráãe nabídl jejich matefisk m t mûm, ale potvrzuje nav ení klubového rozpoãtu. Poãítáme s tím. Nakoupili jsme kvalitnûj í hráãe a to se musí také odrazit v rozpoãtu, fiíká Daniel Kocour, obchodní fieditel klubu. Mluvit o konkrétní ãástce je podle nûho ale pfiedãasné. Sami rozpoãet na nadcházející sezónu teprve dokonãujeme. první kapelník skupiny Jan Petrá ek, kter kolem sebe shromáïdil desítku muzikantû z mûsta. Z poãátku ale skupina hrála jako bezejmenná s oznaãením Malá dechová hudba Kraslice. To se zmûnilo aï v roce 1958, kdy skupina vystupovala na soutûïi v Bratislavû a potfiebovala nutnû nûjaké jméno. A protoïe byli v ichni z Kru n ch hor, padlo to nûjak logicky na Horalku, fiíká Novotn. S tímto názvem také uskupení soutûï vyhrálo, a rozhodnû ne lo o poslední úspûch. Do skupiny po pár letech pfii el její první zpûvák Rudy Renz, kter s ní vystupuje dodnes, a Horalka se postupem ãasu probojovala dokonce aï k titulu nejlep í dechovky tehdej ího âeskoslovenska. Poãetnû i s nástroji zûstala skupina stejná aï dodnes. Snad jediné, co se zmûnilo je repertoár, konstatuje kapelník Horalky. Zatímco skupina zaãínala na klasick ch dechov ch skladbách, dnes její ãlenové ãas od ãasu vymûní dechové nástroje za kytary a umí zahrát i nejeden taneãní kus. O tom se ostatnû mají moïnost pravidelnû pfiesvûdãit lidé nejen doma v Kraslicích, ale také v Klingenthalu, Markneukirchenu a dal- ích mûstech, kde je skupina pravideln m hostem. Horalka, která má za pûl století své existence více neï 150, pfieváïnû rozhlasov ch nahrávek, navíc sv m posluchaãûm pfiipravila k v roãí i zvukov dárek. UÏ 20. záfií pokfití v rámci svatováclavsk ch slavností v Kraslicích své zbrusu nové CD. karlovarském zimním stadionu. Pfiedpokládáme, Ïe pfií tí sezónu bychom mûli zahájit uï v nové multifunkãní hale, potvrzuje Vanûk s tím, Ïe podrobnosti o pfiesunu t mu a dal ích podmínkách jsou zatím stále v jednání. Navíc záleïí i na tom, jak se samotnou arénu podafií dokonãit. Nicménû pfiedpokládáme, Ïe by k tomu mohlo dojít uï v ãervenci Tím se také definitivnû stane minulostí dosavadní zimní stadion, kde HC Energie hraje. Aãkoliv samotná konstrukce zfiejmû zûstane zachována, poãítá se se zmûnou jejího vyuïití. Baník chce zûstat na ãele tabulky Hlavním trenérem druholigového Baníku Sokolov zûstane Martin Ha ek Pfiehled zápasû na domácím ledû Úter od hodin HC Pardubice Úter od hodin HC PlzeÀ Nedûle od hodin HC Slavia Praha Pátek od hodin HC Liberec Úter od hodin HC Tfiinec Pfiehled zápasû HC Banik Sokolov na domácím ledû Sobota od hodin HC Baník Sokolov HC Trutnov Sobota od hodin HC Baník Sokolov HC isuty Vy í laèku si pro leto ní sezónu nastavili fotbalisté druholigového Baníku Sokolov. Ti chtûjí leto ní sezónu odehrát v první estici nejlep ích t mû. Pomoci jim k tomu mají pfiedev ím nové posily z nejvy í soutûïe. K lep ím v sledkûm klubu, kter v loàské sezónû skonãil devát, by mûlo slouïit i oficiální tréninkové centrum mládeïe v Sokolovû. Jeho status uznala klubu fotbalová federace uï od leto ního ãervence. A zájem rodiãû z mûsta i okolí je znaãn. UÏ dnes jsme tak mohli roz ífiit poãet t mû, vãetnû tûch mládeïnick ch, na celkov ch patnáct. A doufám, Ïe uï brzy se kontinuita práce s mládeïí od tûch nejniï ích aï po nejvy í roãníky odrazí také v herních v sledcích na v ech úrovních, dodává fieditel FK Baník Sokolov Pavel MakoÀ Rotava Tel.: , POHADKOVY LES Zábavné odpoledne plné soutûïí a her, trasa plná pohádkov ch bytostí. Akce - pro malé i velké v lese na okraji Rotavy. Pofiádá Kulturní a informaãní centrum Rotava (KIC). Od hodin Sokolov Tel.: , DEN HORNÍKÒ HORNICKÁ POUË Tradiãní oslavy Dne horníkû. Historické trhy, pouliãní vystoupení kejklífiû, kulturní a divadelní produkce, koncerty hudebních souborû a kapel v ech ÏánrÛ, noãní prûvod s louãemi, ohàostroj a prezentace fiady umûlcû zvuãn ch jmen i zájmov ch sdruïení. Vstup zdarma. Od 9.00 do hodin Sokolov Staré námûstí Tel.: BùH DUHOVÉ NADùJE Nová sportovnû-spoleãenská humanitární akce inspirující se úspû nou akcí pofiádanou na podporu v zkumu rakoviny - Bûh Terryho Foxe (BTF), která v âr probíhala v letech , a na niï Bûh nadûje volnû navazuje. Od hodin Sokolov v stavní síà zámku Tel.: , SOKOLOVSKÉ OSMIâKY VernisáÏ v stavy, která je inspirována rokem Cílem je pfiiblíïit události spojené s mûstem a s letopoãty zakonãen mi osmiãkou - poãínaje rokem 1488 a konãe rokem 1968 (srpnová okupace vojsky Var avské smlouvy). V stava otevfiena od Od hodin Aida mûla premiéru v Lokti V zemi faraónû se letos promûnilo pfiírodní divadlo pod loketsk m hradem. V rámci pfiehlídky Loketské kulturní léto se zde totiï za velkého zájmu vefiejnosti odehrála premiéra Verdiho opery Aida. Ve piãkovû obsazeném pfiedstavení se divákûm pfiedstavil napfiíklad italsk tenor Gianluca Zampieri nebo maìarská sopranistka Csilla Boros. Vedle samotné opery tato pfiehlídka pfiinesla vefiejnosti také nûkolik koncertû klasické hudby. V budoucnosti by se na pfiehlídce mûly pfiedstavit i dal í Ïánry vãetnû ãinohry. Loketské kulturní léto probíhá za podpory Sokolovské uhelné. Pfiehled zápasû FK Baník Sokolov na domácím hfii ti A muïi Sobota od hodin FK Baník Sokolov Sparta Praha B Sobota od hodin FK Baník Sokolov FK Ústí nad Labem B muïi Nedûle od hodin FK Baník Sokolov B Sokol Ch e Nedûle od hodin FK Baník Sokolov B Loko Karlovy Vary éfredaktor: Ing. Radim Kamler Redakãní rada: pfiedseda Ing. Jifií Radosta, ãlenové Ing. Josef Michalsk, Vladislav Podrack Adresa redakce: Kanceláfi G, Staré námûstí 69, Sokolov Kontakty: redakce@emcgroup.cz Produkce: EMC, a. s., tel.: Vydává: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. Registrace: MK âr E 12592