GRUZIE ČESTMÍR HUŇÁT CENA: 40 KČ / POLOVINA PRO PRODEJCE V PRODEJI OD 4. SRPNA 2009

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "GRUZIE ČESTMÍR HUŇÁT CENA: 40 KČ / POLOVINA PRO PRODEJCE V PRODEJI OD 4. SRPNA 2009"

Transkript

1 CENA: 40 KČ / POLOVINA PRO PRODEJCE PROSÍME, KUPUJTE JEN OD PRODEJCŮ, KTEŘÍ STOJÍ NA SVÉM PRODEJNÍM MÍSTĚ A MAJÍ PLATNÝ PRŮKAZ! 334 V PRODEJI OD 4. SRPNA 2009 GRUZIE ČESTMÍR HUŇÁT

2 NETESTOVÁNO NA ZVÍŘATECH Testuje se ještě kosmetika na zvířatech? Můžeme věřit společnostem, které prohlašují, že na zvířatech netestují? Není to už dávno zakázáno? A jak je to s prostředky pro domácnost? Odpovědi najdete na

3 EDITORIAL Vážené čtenářky, vážení čtenáři Stanislav Komárek kdysi po návratu z Číny prohlásil, že největší bohatství naší země je volný prostor mezi vesnicemi, ve kterém se můžeme svobodně pohybovat. Pravidelný rytmus lesů a polí a mezi nimi rozesetých drobných sídel. Žádné přehuštěné mraveniště, ale ani nedozírné pustiny, z kterých padá strach. Jak velkou měl pravdu, jsem si uvědomil až při návštěvě Anglie. Náhle nebylo kam jít,žádné polní a lesní cesty, všude ploty a cedule upozorňující na soukromé vlastnictví a zákaz vstupu. Čas od času lesopark, ke kterému se lidé sjížděli auty, chvíli se v něm procházeli a zase odjeli. Vysvětlit někomu v takové zemi, že je u nás zvykem vzít batoh, jít týden jen tak krajinou a přespávat venku pod širákem, je naprosto nemožné. A že jsou ještě k tomu cesty lemovány ovocnými stromy, které nikomu nepatří a je možno z nich trhat a jíst podle libosti? To už zní jako úplná pohádka, které cizinec nevěří. Jak dlouho nám tento poklad vydrží, než ho vyměníme za další dálnice, logistická centra a satelitní městečka, se raději nebudu domýšlet. Slovo turista jsem odjakživa bral jako urážku. Asociovalo turistický salám, khaki chlebníky a někoho středního či ještě pokročilejšího věku, závislého na infrastruktuře, kterou jsme my cestovatelé pohrdali. Ještě horší byli rekreanti, onen beztvarý dav kolem autobusů, obtížený krabicemi s řízky a termoskami. S přibývajícím věkem se stávám smířlivějším. Turisty jsem vzal na milost, zvláště ty starosvětsky malebné, vybavené pohorkami a okovanou holí, s rekreanty ale problém přetrvává. Každoročně na přelomu ledna a února, když rodina zatouží po moři a sluncem rozpáleném písku, zvažuji, zda už nastal čas na zásadní kompromis a já dokážu nějaké cestovní kanceláři prodat svou neschopnost postarat se o sebe a snesu hromadnou eskortu s mě podobnými někam na Hurgadu. Vždy při tom závidím travellerům, kteří si dojedou do teplých krajin vlastními silami a pobudou tam tak dlouho, jak je jim příjemné. Alexandr Budka SPOJENÍ Redakce Nový Prostor Řeznická 14 Praha 1 Nové Město, tel.: sms: OBSAH fejeton: STÍNY HORKÉHO LÉTA /Stern/ Pošli to dál FILM /Prejdová/ 4 5 UNICEF: VODA DÁVÁ ŽIVOT I ZABÍJÍ /UNICEF/ ~: PAN VAJÍČKO ANEB KDO JE TADY HRDINA? /Kaňák/ kultura: DIVADLO /Harasimowicz/ 21 TURISMUS RÁJ, VE KTERÉM NEPRŠÍ /Havlín/ 6 7 rozhovor: COS DĚLAL ZA KOMANČŮ, TÁTO? /Mardoša/ komiks: SAMOROST /Bažant, Novák/ křížovka uličníci: PRODEJCI NP PRACUJÍ, NEŽEBRAJÍ! /Líme/ Ilustrace obálce: Matouš Liesler 22 dějiny přítomnosti: CIKÁNI AMERIKY /Mácha/ kultura: VÝTVARNÉ UMĚNÍ /Ptáček/ VÁBNIČKA NA PŘÍŠTĚ 8 9 reportáž: NATIA A ROMEO /Křížková/ kultura: LITERATURA /Marečková/ HUDBA /Veselý/ světozor: A NATION DIVIDED /Forrest/ Centrum Prahy se vyklidňuje, celé čtvrti přicházejí o své původní obyvatelstvo a mění se v mrtvé administrativně-obchodní zóny. Kdy přijde nová Bestia triumphans? TURISMUS DOMOV JE CESTA /Brodilová, Novotná/ 23 SMS a y: TURISMUS POUTNÍCI, VANDROVNÍCI, TURISTI /Budka/

4 Autor: Jan Stern STÍNY HORKÉHO LÉTA Drazí revolucionáři, možná už i vás zavalil příval vděčného dojetí. Ano, letos slavíme to veliké výročí. A nemám teď na mysli skutečnost, že je tomu právě rok, co jsem nastoupil na fejetonovou stránku Nového Prostoru. Míním tím zajisté dvacet let od chvíle, kdy se zrodil náš svobodný dnešek. Kolotoč dojatých vzpomínek roztočí se jistěže až na podzim, ale jelikož Nový Prostor jest magazínem do značné míry avantgardním, jsme tu se slzami již dnes. Ono totiž ta listopadová radost nespadla z nebe, pochopitelně. Už léto, jež tomu štěstí předcházelo, bylo přeci zatraceně divoké! Už to vřelo, bublalo, kvasilo a kynulo. Kdo by si nepamatoval, že. Možná i vaše rodina skrývala ve sklepě nějakého toho chartistu či několikavětáře, možná, že zrovna ve vaší kočárkárně se na cyklostylu po nocích tiskly letáky s portrétem Ronalda Reagana. Ano, touha po svobodě cloumala společenským tělem, posetým ranami od důtek tyranů. Naše rodina napětí těhotné doby onoho osudového léta nevydržela a učinila poslední bolavý kompromis s režimem: vyslala mne na letní tábor organizovaný Revolučním odborovým hnutím, jenž nesl příznačné jméno Dopraváček. Ano, i mne dotlačili ke kolaboraci, ač jsem byl vyloučen z pionýra pro své nonkonformní názory, které totalitáři skryli do nechutného eufemismu, že nemám kolektivního ducha. Jistě si dokážete představit, jak ta převýchovná indoktrinační instituce vypadala. Vyškolené nomenklaturní panstvo usadilo se v pohodlném dřevěném srubu s vypolstrovanou klubovnou a naleštěným pingpongovým stolem, kdežto my, oběti zvůle, tísnili se po dvou v chatrných chatkách s plátěnou střechou, která sotva mohla zabránit průniku nebezpečného černobylského záření. Že mě nezlomí, dal jsem táborovým aparátčíkům najevo ihned. To když jsem zpochybnil celotáborovou hru na kosmickou loď plující vesmírem s tím, že mně podprahovou propagandu o sovětských kosmických úspěších nikdo do hlavy nevtluče. Odmítl jsem nasadit si anténky a čas seznamovacího večírku jsem strávil ve stanu četbou Dálkového výslechu, jehož samizdatové strojopisné vydání šlo na našem sídlišti z ruky do ruky, až se ohmataná brožurka s mnoha barevně podtrženými větami dostala i do mého pokojíku, kde zněly písně Jaroslava Hutky a Pepy Nose, ostatně jako ve většině podobných pokojících mých vrstevníků odsouzených žít v králíkárnách, přesto však nepřestávajících snít o satelitních městečcích zítřka. Další mravní zápas mě čekal hned nazítří, kdy nebohá děcka, zkorumpována lízátky a diplomy, byla nucena házet granátem na cíl. Strávil jsem čas té militaristické hry samozřejmě na přilehlém kopci s fotografiemi afghánských dětí postižených sovětskou invazí roku 1979 a s transparentem Učíte se házet i na nás? (S odstupem času bych jen rád dodal, že jsem tím samozřejmě nemyslel děti dnešních afghánských teroristů narušujících náš way of life). Třetí den pobytu nebyl o mnoho lepší. Můj návrh na debatu o díle Jana Patočky byl samozřejmě zamítnut, ačkoli na mých kamarádech bylo patrno, jak moc by chtěli, místo toho byla nevinná drobota nahnána na vratké lodičky. Vaše Aurory budou střílet beze mne, volal jsem nekompromisně ze břehu. Pár provokatérů se snažilo proti mně vrstevnickou masu naladit poznámkami nechte ho bejt, on je vážně nějakej divnej, ale nemohli uspět. Na to byla doba již příliš zralá. Děti už ztratily strach. Moc však stále drželi Husákovi přisluhovači, takže po svém otevřeném vystoupení jsem byl vystaven řadě ústrků a perzekucí. Noční hlídku jsem byl například přinucen držet s dívkou, abych si tak neměl s kým celou noc povídat a trapné ticho narušovalo mou psychiku. Čaj jsem musel nabírat do ešusu jako zvíře, abych ztratil důstojnost. Můj spolubydlící se nechal naverbovat a celou noc žvanil o kung-fu filmech, které viděl na videu, čímž se mě pokoušel vyčerpat. Ale trpěli jsme tehdy všichni. Existence golfu nám byla bezostyšně zapírána a místo toho jsme byli nuceni ke kolektivistickému šílenství zvanému vybíjená a k jen o trochu méně surovému volejbalu. A to nemluvím o tzv. pochoďáku. Můj plán při jeho příležitosti konspirativně seznámit kamarády se základy skautingu a rozdat pár portrétů Jestřába zhatila vedoucí Landová mou separací od ostatních a okamžitou eskortou zpět do tábora, a to s průhlednou výmluvou, že jsem po třech kilometrech pěší chůze zmodral a několikrát upadl do bezvědomí. Přitom jsem byl trénovaný roznáškou ilegálních Lidových novin, při níž jsem mnohokrát fouknul SNBmanům jak Jarda Holík před Ragulinem. Následovala samozřejmě kampaň vedoucích tábora. Cedulky hysterik a tučňák záludně lepené na můj stan však už na mladé, kteří zvedali hlavu, nepůsobily. Vrcholem byl poslední den, kdy jsem na protest proti zašpérovaným hranicím přestříhal šňůry natažené kolem celého tábora, neboť jsem se domníval, že jde o dráty, do nichž probíjí proud. To se neukázalo úplně přesným předpokladem, ale alespoň tak popadala do bláta ponižující uniformní neznačková trička z Prioru, jež se na šňůrách sušila. Pravda, tehdy se drobnou davovou psychózu namířenou vůči mně podařilo zinscenovat, ale byl to již jen poslední záškub totalitní hydry. Ostatně, má vzpomínka na to horké léto 1989 je podobná milionům jiných. Ruku na srdce: vaše léto 89 snad vypadalo jinak? 4

5 NEJDRAŽŠÍ CHODNÍK V ZEMI Vždycky jsem se divila a nikde se pořádně nedočetla, proč se vlastně staví pražský tunel Blanka a jestli bude opravdu takovým přínosem pro město a v čem konkrétně a pro koho, takže jsem byla ráda, když se na plotě obepínajícím rozkopané staveniště začaly objevovat obrázky s nápisy, jež se snažily účel stavby občanům přiblížit. Nejdříve mi ta sdělení přišla nudná a nicneříkající: nápis blíž k Pražanům a obrázek panoramatu města, blíž k designu a reklama na DOX, blíž k pohybu a nebozí cyklisté v Milíčovském lese, blíž k přírodě a tuleň z pražské ZOO. Začátkem léta jsem ale zaznamenala v komunikační strategii budovatelů tunelu značný posun. Informace k mé velké radosti zkonkrétněly. Na plachtách teď stojí: o 30% méně oxidů dusíku, o 24 decibelů méně hlukové zátěže, o 1154 tun méně těžkých kovů, o 10% nižší spotřeba pohonných hmot a co mě jako milovnici číselných údajů opravdu nadchlo: o méně hodin v kolonách. O takových argumentech už jsem musela přeci jen přemýšlet, i když jsem netušila, jak se k těm optimistickým údajům kdo dobral. Pořád mi ale unikal smysl. Nevěřila jsem, že aby se ušetřila ta trocha benzínu, vydal by na to magistrát tolik peněz z našich daní. V tom muselo být ještě něco jiného. Až jsem uviděla poslední nový slogan: o 15 minut rychlejší jízda přes Letnou. Začalo mi to docházet. Tramvají v době před tunelem to trvalo z Hradčanské na Vltavskou deset minut, metrem s časovou komplikací přestupu na Muzeu čtrnáct. Na kole v obou směrech, i kdyby se někdo pravidelně znemožňoval jako já pomalým tempem, maximálně čtvrt hodiny. Odmala věřím v neomezenost lidského ducha, motoristy jsem ze svých úvah tedy dopředu vyloučila. Předpokládám, že by se nikdo nechtěl přemisťovat autem, když by to metrem, tramvají i na kole stíhal rychleji. Pak už mi zbyla logicky položka z dopravy jediná: a to chůze. Přiznala jsem píáristům vyrábějícím plotová motta povedenou nadsázku ve slově jízda a prozřela jsem. Přes Letnou pěšky je to slabá půlhodinka. Zde ILUSTRACE: VOJTA ŠEDA idea tunelu začíná být opravdu funkční. Překlenutí případných nerovností terénu, odbourání nutnosti čekat několik minut na přechodech na zelenou a znemožnění prohlížet si výlohy obchodů, by skutečně s jistou nadsázkou mohlo dobrému chodci na výše zmíněné trase čtvrthodinku ušetřeného času přinést. To už za těch 28 miliard přeci jen stojí. Martina Křížková VARY, VARY, ZUŘIVÍ ÁRIJCI! Na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech pořádal týdeník Reflex diskuse se známými osobnostmi. Jednou z nich byl i antineonacistický aktivista Ondřej Cakl, který přijal pozvání do menšího sálu pro zhruba čtyřicet diváků. Debata o neonacismu, kterou vedl v mírně stísněném prostředí novinář Jiří X. Doležal, však dostala nečekaný spád. Dorazilo sem také dvacet urostlých, vyholených borců. Všichni svorně tvrdili, že nejsou neonacisté. Prý jen přišli hájit svobodu slova. Chcete zakazovat opačné názory! Chováte se jako komunisti, vmetl Caklovi do tváře muž v kšiltovce s nápisem Angry Aryans (Zuřiví árijci). Tento obhájce svobody slova si zřejmě rád libuje v paradoxech. Jak jinak si totiž vysvětlit, že zmíněný nápis na jeho čepici propagoval stejnojmennou kapelu, která se na obalech svých CD honosí obrázky mrtvol z koncentračních táborů. Jeho podsadití kamarádi brzy Cakla obstoupili hradbou těl, a debatu tak asi na tři čtvrtě hodiny ovládli. Diskuse o neonacismu chvílemi připomínala mítink ultrapravice. Nejhorší ale bylo, že se v jeho průběhu ozval z řad ostatních diváků jen málokdo. Lidé mlčeli, nebo odcházeli a někteří se dokonce shodli s nácky v tom, že problém představují nepřizpůsobivé menšiny. Nový kultivovaný přístup zdá se přináší ovoce. Neonacisté převzali taktiku aktivní účasti na podobných debatách z Německa, jenže tam vypadá situace odlišně. Diskuse s obhájci árijské svobody slova totiž většinou ukončí buď sám pořadatel, nebo příval protiargumentů z publika. Jaroslav Fiala 5

6 Vrací se ráda a je se svými malými prázdninami spokojená. V ROVINATÉ ZEMI NIKOHO MEZI DRÁŽĎANAMI A BERLÍNEM BYSTE SPÍŠ ČEKALI, ŽE NARAZÍTE NA ZBLOUDILOU DRUŽINU KRÁLE ARNULFA NEŽ NA TROPICKÉ OSTROVY S PLÁŽEMI A EXOTICKÝMI CHRÁMY. PŘESTO PRÁVĚ SEM JEZDÍ TISÍCE LIDÍ ZA ILUZÍ JIŽNÍCH MOŘÍ. PRÁZDNINY V SIMULO- VANÉM RÁJI TÁHNOU. Nad Braniborskem je zataženo a dopadají první kapky. Kromě nich už je slyšet jen plácání pantoflí těch, kdo s karimatkami nad hlavou a nafukovacími míči v podpaží přebíhají od kufrů aut na parkovišti ke vchodu do gigantické haly. Právě proto jsme se sem těšili, libuje si Anna, která společně s přítelem Igorem přijela ze sousedního Polska. Ve Štětíně taky neustále prší a my si chceme konečně užít pořádné léto. VŽDY MĚ NĚČÍM PŘEKVAPÍ V recepci před kasami už je šrumec a zejména děti, uhranuté palmami vykukujícími za zády pokladních, se přestávají ovládat. Němčina se tu mísí s polštinou a zdá se, že pár zástupců má i Česko. Každý vyfasuje čipový náramek a vrhne se do labyrintu skříněk, jejichž číslování končí u devíti tisíc. Najít tu svou může být oříšek, ale pak už si stačí jen pípnout u turniketu a cesta do ráje je volná. Tropické ostrovy jsou otevřené pět let a v Německu platí za příklad úspěšného využití komunistického dědictví. Areál někdejší základny sovětského letectva nejprve koupila firma Cargolifter a s megalomanským nadšením se jala stavět obří hangár na výrobu zepelínů. V roce 2002 ovšem zkrachovala, aniž by světlo světa spatřila jediná vzducholoď. Do hry se poté vložil malajský kapitál a společnost Tanjong začala na louku svážet písek z Indonésie, tropické rostliny i exotické želvy. Po dvou letech mohl park přivítat první rekreanty. Jsem tu už počtvrté nebo popáté, vypočítává jedenadvacetiletá blondýnka Claudia z Chotěbuzi. Polehává na jakémsi orientálně vyhlížejícím zastřešeném patře a obhlíží lagunu se skaliskem, na kterém digitální displej hlásí teplotu vzduchu: dvacet osm stupňů. Jsou to takové krátké prázdniny. Člověk se uvolní a vymaní se z každodenního stresu, vysvětluje. Obvykle jezdí s přáteli, ale dnes je tu s celou rodinou. Hlavně mladší bratr, který dnes slaví narozeniny, je nadšený. Ale pro každého se něco najde a i já jsem překvapená. Bývalo to tu takové holé, ale pokaždé, když přijedu, je zde něco nového. Určitě se vyplatí se vracet, láká. OD VŠEHO NĚCO Hala, jejíž velikost poměřuje PR oddělení tropických ostrovů jinými turistickými ikonami naležato by se sem vměstnala Eiffelovka, navýšku Socha Svobody je atrakcemi opravdu nabitá. Na skalisku nad lagunou vznikla imita- 6

7 Autor: Tomáš Havlín ce deštného pralesa, kam chodí na procházku zejména páry znavené přeplněnými bazény. Mezi banánovníky a masožravými rostlinami je přeci jen větší klid a pohled do jezírka s želvami a asijskými sumci ruku v ruce s milovanou polovičkou aspiruje na zápočet z tropické romantiky. Za vrškem čeká další překvapení. Bazén s ostrůvky, na nichž stojí imitace domorodých chýší, lemují z jedné strany bary a kaskády dřevěných lehátek. Pinká se plážový volejbal a v dálce u nouzového východu kdosi hraje badminton. Prosklené dveře jsou jedinou skulinou, jíž se návštevníkům tropů připomíná fádně skutečná krajina Branibor. Lehátka jsou ovšem namířena k bazénu a k obří plachtě na jeho druhé straně, která nechává hladinu volně přecházet do blankytně modré oblohy poseté mraky a vytváří tak iluzi otevřeného horizontu. Chybí už jen nějaké ty džunky. Je to tady opravdu jak v Karibiku, rozplývá se Doreen, která přijela společně s manželem a dvěma dětmi z Magdeburku. Přiznává, že bez dětí by cestu nepodnikla a i tak s návštěvou váhali. Sem tam totiž někdo tvrdí, že tropické ostrovy za to nestojí. Člověk se ale musí přesvědčit sám, říká a po focení u repliky kambodžského chrámu Angkor Vat (uvnitř je sauna) a koupání v bazénu už spokojeně odpočívá na lavičce. Jen manžel, jenž se v brouzdališti cachtá s ratolestí, je z našeho rozhovoru poněkud nervózní. On je z Prahy, uklidňuje ho Doreen. Aha, z Prahy. Tam jsem byl, orloj, reaguje přívětivěji. Ano, orloj VÝLET NEBO DOVOLENÁ Po dvou hodinách se začínám těšit na stop domů a vnucuje se otázka, jak dlouho lze v ráji vybaveném saunami, kláštery, bazény, pralesy, solárii, masážními salóny, minigolfem a tobogánem vlastně vydržet. My sem jezdíme vždy na jeden den. Zůstala bych i déle, ale je tu hodně lidí, takže je to tak akorát, říká Claudia. Ostatní si to ale nemyslí. V hale je možné si pronajmout pokoj a za mírnější poplatek lze složit hlavu ve stanovém městečku. O zájmu svědčí, že rezervovat stan je potřeba aspoň měsíc dopředu. Úplně nejlevnější je pak vlézt do spacáku přímo na pláži. Tropical Islands nezavírají. Některé rodiny tak promění jednodenní výlet v regulérní skleníkovou dovolenou. Nestává se to často, ale zůstanou třeba týden. Jednou přijel muž, který se ubytoval na měsíc, ale to byl opravdu extrém, vzpomíná se smíchem pokladní Enrico. OD ELFŮ PO KREML Podle vídeňského umělce Reinera Riedlera, jenž procestoval a fotografoval různé zábavní parky, jsou tropické ostrovy jen jedním z mnoha imaginárních světů, které simulativně uspokojují lidské tužby. Virtuální světy vznikají na mnoha úrovních. Začínají už tam, kde se sejdou hráči fantasy her v na koleně ušitých kostýmech a jdou společně kempovat do lesa, kde prožívají imaginární příběhy, říká. Na opačném konci spektra pak stojí zábavní průmysl, který investuje nesmírné sumy peněz a technologických prostředků, aby nabídl svým konzumentům jedinečnou cestovatelskou zkušenost návštěvy cizí země v podobě reprodukovatelného a zpeněžitelného zážitku. Odtud povstávají bizarnosti typu sjezdovky v Dubaji nebo hotelové kopie moskevského Kremlu včetně chrámu Vasila Blaženého na turecké riviéře. VŮLE K POZNÁNÍ, VŮLE K ILUZI Ona reprodukovatelnost či přenositelnost je přitom sporná. Na jednu stranu možná je, ovšem spíš díky tomu, že turistické destinace samy se už dávno proměnily v umělé rezorty, které jsou si navzájem podobné jako vejce vejci a jejich spojení s lokálním prostředím je pochybné. Cestou k nim počínaje a pobytem v nich konče jsou za pomoci výzkumných týmů a psychologů navrhované tak, aby se turista nesetkal s ničím nestandardním a nepředpokládaným, co by ho mohlo znepokojit nebo narušit jeho očekávání. Umělé ráje pak už jen dovádějí tuto asanaci do důsledků, což jejich provozovatelé vydávají za přidanou hodnotu. Vlastně tím nastolují otázku, proč vůbec jezdit někam daleko, když k turistickému štěstí stačí teplo a šplouchání vody, ten chrám nemusí být pravý a navíc v braniborských tropech nezmoknete, nechytíte malárii, nikdo vám nebude vnucovat vyřezávané sošky na tržišti a ve zdejších thajských nudlích na housenku určitě nenarazíte. Na druhou stranu zjednodušená reprodukce některé věci zakrývá. Když údajní indiáni v městečkách po vzoru Divokého západu zvou hosty k pochybným rituálům nebo domorodci v tropických ostrovech předvádějí taneční představení, není výsledný dojem zrovna autentický. Problémy domorodého obyvatelstva, které ohrožují jejich existenci, jsou zde vytlačeny mimo zorné pole falešné světy jsou bezpečné, idylické a tedy zkreslující, vysvětluje Riedler. Simulativní turistická hypnóza tak nakonec má rozporuplnou hodnotu. Převrací sice cestování vedené vůlí poznávat neznámé na hlavu a dělá z něj turistiku jako výraz vůle nepoznávat, respektive zažívat jen naleštěnou iluzi. Má ale i určité plus, které ovšem nespočívá v naději, že lidé budou dál sveřepě vyhledávat to autentické. Mimochodem už dnes, kdy více lidí navštíví každý rok evropský Disneypark než všechny skandinávské země dohromady, to neplatí. Někdo si dokonce myslí, že ráj si jde i píchnout. Možná je potom utopickou nadějí simulativních zážitků naopak právě to, že promění laciný turismus v nepochopitelné mrhání časem a penězi. Dnešním turistickým rájům by se tak mohlo ulehčit a novým letoviskům by nemusely ustupovat skutečné domorodé chýše. Otázka ale je, jak by to země, které na turistickém ruchu závisí, nakonec přijaly. 3 X FOTO: TOMÁŠ HAVLÍN Zepelíny nepřiletěly, místo nich uvnitř šplouchá umělý příboj 7

8 Autorky: Zuzana Brodilová a Andrea Novotná OSVOBODIT SE OD PEVNÉHO RYTMU Z PRÁCE DOMŮ DO PRÁCE. NAJÍT ZNOVU SVOBODU, KTEROU NAŠI PŘEDKOVÉ ZTRATILI V NEOLITU, KDYŽ SE USADILI A ROZDĚLILI SI PŮDU. A TAKY POŘÁDAT DIVOKÉ PARTIES. TO VŠECHNO ZNAMENÁ FREETEKNO POJATÉ JAKO ŽIVOT NA CESTĚ. Pro většinu lidí je cestování jen jeden ze způsobů, jak trávit volný čas a zároveň se na několik dnů dostat mimo známé každodenní trasy, které už dávno zevšedněly za hranice vnímatelnosti. Jednou za rok dovolená a sem tam o víkendu výlet. Díky vymoženostem doby může být takových dnů i víc a cestování se pak snadno stane součástí životního stylu místo čtrnáctidenní dovolené na pláži dva měsíce v Indii, místo výletu na Kokořín prodloužený víkend v Paříži. Motivy i způsoby takových cestovatelů bývají často hodně vzdálené, jedna věc je ale spojuje návrat. Dřív nebo později, po vlastní ose nebo s cestovkou, pokaždé se vrátí na místo, které považují za svoje doma. Kamkoliv a zase zpátky. Existují ale i cestovatelé, kterým jakoby se z itineráře pokud vůbec nějaký měli ztratila poslední strana. S jistotou vyslovované doma získává relativní hodnotu a o návratu není třeba mluvit. Ne turista či cestovatel, ale novodobý kočovník, který svoje doma přesouvá tam, kam se mu zrovna chce. Nomád, který cestování spojil se životem. KAMKOLIV, JEN ZPÁTKY Kočovnictví tu bylo odjakživa, v našem kulturním okruhu se však velmi záhy dostalo na okraj. O jeho obrodě se začalo znovu mluvit v sedmdesátých letech v souvislosti s hippies, největší diskuse ovšem vyvolalo kočování příznivců teknohudby, kteří své cesty spojili s pořádáním otevřených hudebních akcí známých jako free parties. V lesíku, jen pár metrů od liduprázdné pláže, která dokonale míchá dojem přímořského ráje s industriální estetikou zapomenutých rour a obří polorozpadlé elektrárny na horizontu, parkuje kolem dvaceti postarších dodávek a karavanů. Díky velkému graffiti s motivem dívčího obličeje a ironickým sloganem v komiksové bublině na jedné z rozpadlých budov opodál je jasné, že se tu party nekoná poprvé. Z několika soundsystémů zní hudba, u jednoho běží na plátně film. Nepřítomnost plotů, vstupného a ochranky je samozřejmostí. V dodávce zařízené na celoroční bydlení sedí mezi snowboardem a velkým květináčem s fíkusem asi třicetiletá Angličanka v trochu ušmudlaných růžových plesových šatech. Ukrajina, kde se party koná, je jen jednou ze zastávek na cestě kamsi dál do jihovýchodní Asie. S přítelem takhle jezdíme už skoro deset let, teď chceme na pár týdnů do Ruska, kde máme kamarády. Vyrážíme příští týden, říká, zatímco škrábe bramboru. Nebo možná až za rok, zasměje se její přítel s narážkou na to, že jejich dodávka momentálně ztroskotala na problému s alternátorem a dál asi hned tak nepojede. Nevypadají ale, že by je to nějak extra trápilo za chvilku se odcházejí koupat a vracejí se až za několik hodin s taškou ryb od místních rybářů. Rozmach novodobého kočovnictví spjatého s pořádáním parties souvisel v západní Evropě s rychlou komercionalizací taneční hudby, ale i s nespokojeností mladých lidí s konzervativním systémem, který dával na vybranou mezi šedým oblekem a rychlou, tvrdě vydřenou kariérou vzhůru, nebo pomalým sešupem a živořením na společenském dně. Ne všichni snili o životě zasvěceném vydělávání peněz, a tak pořádání parties nabralo na živelnosti a přesunulo se do přírody. Na západoevropském venkově se začaly objevovat kolony bizarních barevných dodávek, obytných aut a karavanů, které krom lidí, aparatury a dekorací často vezly psy, poníky, kozy, motokáry, kola, pekárny a spoustu dalších věcí, které by člověk v náklaďáku rozhodně nehledal. Pro někoho svěží závan odlišnosti a zábavy, pro jiného hluční otrhaní šupáci, kteří ve dne v noci poskakují na hromadách výkalů, kupách injekčních stříkaček a pytlích plných extáze, jak 8

9 postoj konzervativních médií ironicky popsal William Shaw ve své knize Voices of the New Age Nomads. Ideální příležitost propadnout panice. NEHÝBAT SE V usazených společnostech kočovníci odjakživa budili strach. Byli cizí, a co je cizí, to je podezřelé. Když se pitvořili a podařilo se jim ze sebe udělat atrakci, mohli i částečně uspět to byl příklad cirkusu. Většinou ale byli vnímáni jako nebezpečný element, který je potřeba dostat pod kontrolu nebo zlikvidovat. Jak píše ve své knize The Songlines Bruce Chatwin, putující kočovníci nevědomky v usedlících vzbuzují vztek. Je to, jako by jim připomínali svobody, kterých se sami svou usedlostí vzdali. Podle Chatwina jde o kulturní spor, který je odloženým pokračováním konfliktu mezi prvními usazenými zemědělci a kočovnými lovci a pastevci. Koneckonců výbojná kultura tehdejších usazených zemědělců, plných obav o nejistý výsledek další úrody bývá dávána do protikladu k mírumilovné mentalitě lovců a pastevců, kteří se podle potřeby přesouvali tam, kde byla právě hojnost... V moderním Československu to bylo podobné s kočovnými cikány: první republika jim nadekretovala spoustu omezení a zaevidovala je. Druhá republika je nechala nahnat do pracovního tábora v Letech, kde za protektorátu pomřeli na epidemii tyfu nebo byli deportováni do nacistického koncentráku. Komunisté pak kočovnictví zakázali zákonem. Postupná likvidace měla nakonec úspěch. Dnes u nás nekočují ani Romové, ani jejich novodobí následovníci, které známe ze západní Evropy. Všechno je na svém místě, nic se nehýbe, nic nerozrušuje. Český teknař Ivo patří k výjimkám. Několik let žil jako traveler převážně na západě, a i v Česku bydlí pohromadě se svými přáteli na principu komunitního bydlení. Je to zvláštní, ale u nás se travelling, tahle forma levného a vlastně i ekologického bydlení, kterým je možné kdykoliv pohnout, moc nerozšířil. Iva doplňuje jeho kamarád Lukáš: Ačkoli je v Česku možná nejvíc návštěvníků freetekno parties v přepočtu na obyvatele, jen málo z nich je takto aktivních, včetně mne samotného. Pokud v Česku lze vůbec o travellerech mluvit, tak jde o jednotlivce a už dávno ne o celé kmeny (sound systémy). Většina lidí vyjede na party o víkendu nebo o prázdninách, ale už nezmění nomádství na trvalý způsob života. To může krom neexistující zkušenosti se životem jinak (ať už jakkoliv) souviset i s mnohem prozaičtějšími důvody. Na rozdíl od západních zemí zde stále může hrát velkou roli buď nedostatek peněz (i na starou dodávku je v Česku třeba šetřit nepoměrně déle) nebo nutnost pevného zakotvení v pracovním procesu. Na západě si teknotravellers na nutné náklady vydělávají různě. V ideálním případě by měl příjem z velké části pocházet z mejdanů a z prodeje věcí přímo tam (jídla, pití, oblečení), to ale nejde vždycky, říká Lukáš. Řada lidí proto využívá sezónních prací, na něž jsou celkem odborníci. Existuje samozřejmě i procento těch, kteří pobírají dávky, a nemá smysl zamlčovat, že někteří se pohybují na hraně zákona, s čímž úzce souvisí především prodej tanečních drog na parties, dodává věcně. NA VÝCHOD I na západě, kde se lidé na cestě stále počítají na tisíce, se teknotravelleři potýkali s řadou problémů. Dlouhodobé utlačování a tlak na konformitu na začátku devadesátých let podtrhla série zákonů (vzorem byl britský Criminal Justice Act z roku 1994), které tento typ života umožnily potlačovat a trestat. Co mě na západě překvapilo, byla silná represe ze strany státu, vzpomíná Ivo na svou první cestu. Když kdekoli zaparkovalo víc aut pohromadě, byl to okamžitě problém, už dvě tři auta znamenala vesnici nebo město v ohrožení, zalarmovaný policajty a podobně. Xenofobii sdílela a podporovala politická elita. Slovy britského premiéra Johna Majora: Společnost potřebuje více odsuzovat a méně chápat. Kočovníci nové doby? Ne v této době! A ani v žádné jiné! Tehdejší západoevropská nevraživost se vzápětí trochu překvapivě projevila na východě. Nejenom v Česku, kde největší jinakost dosud představovali často téměř institucionalizovaní představitelé rockového undergroundu a několik nesmělých punkerů, se začaly objevovat kolony, které před pár lety děsily západoevropský venkov. Možná i díky uvolněnosti počátku devadesátých let zde v prvních letech proběhlo několik větších free parties, které se obešly bez mediální pozornosti a možná i proto bez zásahu policie. Podmínky pro vznik české freetekno scény byly připravené. O pár let a více čí méně povedených parties později se situace téměř dokonale obrátila. Zatímco západní Evropa v čele s Británií od represivní politiky pomalu ustoupila a mnoho akcí zde probíhá s tolerancí úřadů i policie, v Česku se zprávy o zásazích policie na kdejaké tancovačce staly běžnou součástí mediální reality a bývalý premiér Paroubek jakoby se svého času v míře zášti ke kočovným tekno akcím rozhodl překonat Johna Majora. Samotní čeští teknaři reagovali v některých případech stejně jako jejich západní kolegové: heslem se stalo go east. Ač se nejednalo o klasický travelling jako způsob života, ale spíš o několikatýdenní tripy, část teknařů alespoň v létě vyrážela na parties do východních zemí, které několikrát proběhly přímo v české režii. Rozdíl byl v reakci místních. Zejména na Ukrajině to byl buď nezájem, nebo místy až tragikomické neporozumění. Gde ďiskatek?, ptala se překvapená místní omladina, která si v nablýskaných autech našla cestu na opuštěnou pláž, kde Ukrajina-tek probíhal. Zatím tam scéna není, říká Ivo. Ale kdo ví, může to mít vývoj jako ve Španělsku, kam si léta jezdili Angličani a Francouzi dělat parties pro sebe, protože tam byl klid od policie, a v posledních letech se to neskutečně vyvinulo a na akce teď chodí tisíce místních. Navzdory mnoha problémům s úřady a policií se na západě stále pohybuje tisíce teknotravelerů, kteří se mísí s důchodci s karavany a cikánskými kočovníky, s nimiž si vyměňují zkušenosti. U nás kočovníkům zabavili vozy a odvedli koně už roku Usedlý kočovníkovi nevěřil a pravděpodobně nikdy věřit nebude možná by ale stačilo naslouchat a respektovat. Ztracená část svobody, která je daní za pevné a pohodlné doma s koupelnou a topením, nemusí být důvodem k agresi. 9

10 Autor: Alexandr Budka VRAŽDA ÁBELA KAINEM JE PRÝ MYTOLOGICKÉ ZPODOBNĚNÍ DÁVNÉHO KONFLIKTU MEZI KOČOV- NÍKY A USEDLE ŽIJÍCÍMI ZEMĚDĚLCI. KONFLIKT ZUŘÍ DODNES A KOČOVNÍCI PROHRÁVAJÍ JEN ZDÁNLIVĚ. NAVZDORY DLOUHÉMU CIVILIZAČNÍMU VÝVOJI SE VE VĚTŠINĚ Z NÁS ALESPOŇ JED- NOU ROČNĚ PROBUDÍ NOMÁD, TOUŽÍCÍ ZJISTIT, ZDA ZA OBZOREM NEJSOU PASTVINY PŘECI JEN O NĚCO ZELENĚJŠÍ. Člověk, který nikam necestuje a neprovozuje žádnou formu turistiky, je podivuhodnou anomálií, budící pozornost okolí, jež nad ním nechápavě kroutí hlavou. Setkání s rázovitým dědou, který nikdy nenavštívil slavný hrad nebo horu tyčící se nad jeho rodnou chalupou, patří k oblíbeným turistickým historkám. Stejně tak žádný učitel filosofie neopomene pro pobavení studentů zmínit, že Immanuel Kant jaktěživ neopustil Královec ani nezměnil trasu svých každodenních procházek. Každý alespoň hned pochopí, jaký to byl excentrik a nediví se obtížně srozumitelnému dílu. Jako by potřeba vyrazit za hranice všedních dní byla něčím bytostně lidským, antropologickou konstantou. Neprovozování turistiky je dokonce občas chápáno jako příznak nenormálnosti nebo přílišné chudoby, která nedovolí uspokojovat základní lidské potřeby. Ne náhodou je svoboda pohybu nezadatelným lidským právem. OD KATEDRÁLY K DISNEYLANDU Turismus není vynálezem moderní civilizace. Od kolébky lidstva jsou jisté formy cestování spojeny s náboženstvím. Každé vyznání má nějaké poutní místo a vydat se na cestu patří obvykle k základním náboženským povinnostem. Poutníci požívají zvláštní ochrany a téměř všechny kultury zdůrazňují povinnost prokazovat pohostinnost putujícím cizincům. Zatímco tulák nebo kočující bezdomovec vzbuzuje nedůvěru, poutníkovi je prokazována úcta, bez ohledu na to, jak mlhavý nebo vzdálený je cíl jeho cesty. Vysoké duchovní a nízce světské, turistické motivace byly odjakživa propleteny. Mnohdy se bez problémů snoubily v téže osobě. Už na antických chrámech je možné objevit dobové vyryté nápisy typu byl jsem tu. Středověké katedrály často vznikaly přímo jako turistická atrakce z podnětu městských rad, toužících po vysokých příjmech z poutníků přilákaných ostatky světců, zázraky a podobnými atrakcemi. Proto jsou liché námitky nejrůznějších mravokárců, pohoršujících se nad chrámy obléhanými turisty. Duchovní centrum uprostřed pouťových stánků je zcela přirozené, 10

11 podezření spíše budí pouťové stánky bez něj. S nástupem osvícenství byla symbióza narušena. Turistické povyražení se zbavilo duchovního rozměru. Chvíli se sice ještě předstíralo, že účelem cestování je povznášet ducha. Romanticky se obdivovala krajina či slavná minulost, později jitřila národní hrdost, ale čím dál více vystupovala do popředí pouhá konzumace zážitků. Postupně se stala novým náboženstvím. Vrcholným produktem této tendence je zábavní park, kde jsou pamětihodnosti koncentrovány na jedno místo, od atrakce k atrakci se přesouváme napříč časem i prostorem, pěkně pohodlně a bez rizika. KARAVANY A OVOCNÉ STROMY Tradičním motivem k cestování byl vždy obchod. Obchodníci a dálkové karavany přinášely poznatky o vzdálených krajích, mnohdy i plnily diplomatické poslání. Obchodní cestující se odjakživa snažili spojovat příjemné s užitečným a pomáhali vytvářet infrastrukturu nutnou k dálkovým cestám. Připravovali tak půdu k nástupu masové turistiky. Prvními čistokrevnými moderními turisty byli mladí šlechtici, vyrážející na své tours, poznávací výlety po Evropě. Účelem bylo nejen poznání cizích krajů a mravů a navázání užitečných kontaktů, ale i mladické vybouření mimo striktní sociální kontrolu rodného kraje. Tato motivace funguje dodnes. Turisté okouzleni anonymitou se přirozeně chovají hlučněji a divočeji než doma, a naplňují tak klišé o výletech za hranice všedních dní. Lidovou variantou šlechtického cestování byly vandry řemeslníků. Každý tovaryš usilující o vlastní živnost měl povinnost vyrazit do světa na zkušenou, aby poznal pracovní postupy cizích mistrů. Pro takové cestování byla k dispozici rozvinutá síť útulků vzdálených od sebe den chůze. Poskytovaly stravu a nocleh za drobnou výpomoc. Některé z těchto vandrů se protáhly i na několik let. Barokní lidová zbožnost se zase postarala o síť poutních míst. Pokrývají venkov tak, aby každá vesnice měla na vzdálenost denního pochodu k dispozici podobnou atrakci. Poutní cesty byly lemovány ovocnými stromy. Tato světově ojedinělá turistická infrastruktura nám zůstala dodnes, jen během devatenáctého století byla obohacená o rozhledny, výletní restaurace, obnovené hradní zříceniny. Vše propojené precizním turistickým značením. TRAMPOVÉ ZE ZÁKOPŮ Do připraveného turistického podhoubí zasáhla první světová válka. Vznikly nové silnice a železnice, objevila se první auta a letadla. Lidé se rovněž změnili; mladí muži byli vtaženi do života, na který nebyli vůbec zvyklí - v cizí zemi, v zákopech, ve stanech, v rozbitých vesnicích. Do bojů byli nasazeni poměrně krátkou dobu. Většinu času trávili s jistou nadsázkou podobně jako dnešní milovníci přírody: na volném vzduchu, za primitivního ubytování, při tělesné aktivitě, s důrazem na soběstačnost v praktických činnostech. Mnozí vojáci se po válce nemohli snadno rozloučit se svými válečnými zvyklostmi a začali žít v přírodě více než dříve. Rozšířilo se skautské a trampské hnutí, pobyt ve vysokých horách i prosté nedělní výlety. Američané objevili Evropu a začali zde trávit dovolenou. Turistika a cestování se vymanily z dětských střevíčků a staly se vážným ekonomickým činitelem. Z turismu se stala móda, které propadly milióny lidí na celém světě. Začal boj za právo na placenou dovolenou, cestování a turistika se staly prostředkem rekreace znovuobnovení pracovních sil dělnictva. K tomu přispívalo rozšíření automobilismu, ubytovacích možností i dopravních spojů. Tento vývoj se v mnohém opakoval i po druhé světové válce. NOVÍ MISIONÁŘI V šedesátých letech objevili hippies exotiku zemí nezasažených západní civilizací. Turistický průmysl se stal globální záležitostí. Začalo se rutinně jezdit do míst, která byla dosud dosažitelná jen pro profesionální cestovatele za cenu značných obtíží. Brzo byla nastartována zhoubná spirála. Milovníci dobrodružné turistiky prchající před zkažeností civilizace ji velmi efektivně zanášeli i do těch nejzapadlejších koutů. Stali se živou reklamou na západní způsob života, novodobými misionáři, kteří připravovali cestu klimatizovaným autokarům a velkokapacitním airbusům. Turistika se stala průmyslově organizovanou rutinou. Vymýšlet nová lákadla zajišťující žádoucí růst odvětví je stále těžší. Někteří globální rekreanti podnikají výpravy do nitra pralesů za dosud nekontaktovanými kmeny, jiní dají přednost projížďce obrněným transportérem po Tádžikistánu, Afghánistánu nebo jiné válečné zóně. Hledají jistotu dovolené v destinaci, kterou sousedi ještě zaručeně nenavštívili. Hitem poslední doby je temná turistika, spočívající v navštěvování dějišť proslulých masakrů a přírodních katastrof nebo míst smrti slavných osobností. S hromadnou prohlídkou dnes lze navštívit i proslulé slumy třetího světa a uchlácholit svědomí rozdáváním milodarů. Organizátoři garantují, že část výdělku jde na zlepšení životních podmínek místních. Objevují se ale i sympatické tendence. Znova je objevováno blízké okolí, domácí agroturistika i pěší výlety. Dávno zapomenuté sbírání turistických plaket z hradů, rozhleden a chat připomíná Geocaching vyhledávání ukrytých schránek s pokladem pomocí GPS. Zábava na pomezí sportu a turistiky je o to sympatičtější, že si ji lidé sami spontánně organizují a schránky se snaží umístňovat na zajímavých a nepříliš navštěvovaných místech. Nezbývá než doufat, že nutkavý pohyb z místa na místo, připomínající útěk před sebou samými a následky naší civilizace, bude časem nahrazen podobně nedestruktivními fomami turistiky. Jinak už brzy nebude co obdivovat a zůstaneme odkázáni na umělé ráje. ILUSTRACE: MATOUŠ LIESLER 11

12 Demokratická republika Kongo: Dívka se ukrývá před deštěm v táboře Luka ve slamu v Kinshase. VODA DÁVÁ ŽIVOT I ZABÍJÍ NA SVĚTĚ DNES ŽIJÍ TÉMĚŘ 2 MILIARDY DĚTÍ. 150 MILIONŮ Z NICH TRPÍ PODVÝŽIVOU, 180 MILIO- NŮ JE ZAPOJENO DO NEJHORŠÍCH FOREM DĚTSKÉ PRÁCE, 93 MILIONŮ DĚTÍ NECHODÍ DO ŠKOLY. ZA POSLEDNÍCH 10 LET BYLY 2 MILIONY DĚTÍ ZABITY A 6 MILIONŮ VÁŽNĚ ZRANĚNO V OZBROJENÝCH KONFLIKTECH. KAŽDÝ ROK UMÍRÁ TÉMĚŘ 11 MILIONŮ DĚTÍ Z DŮVODŮ, KTERÝM LZE PŘEDCHÁZET. A 400 MILIONŮ DĚTÍ NEMÁ PŘÍSTUP K PITNÉ VODĚ... Na nedostatek vody a nemoci způsobené závadnou vodou a nedostatečnou hygienou ve světě každoročně umírají 4 miliony dětí jen průjmová onemocnění jako důsledek užívání nekvalitní vody a nedostatečné hygieny každý den zabíjí více než 4500 dětí. Miliony dětí, které jsou nuceny pít znečištěnou a závadnou vodu, umírají na choleru, tyfus nebo infekční žloutenku, trvalým společníkem jejich dětství je úplavice, nebezpečná nemoc, která může dítě zabít během pěti hodin. Nedostatek čisté vody na koupání a denní hygienu může vést k takovým onemocněním, jako jsou lepra, svrab nebo trachom, který je také nejčastější příčinou slepoty dětí v rozvojových zemích. Kolik stojí pomoc 50 Kč 250 tablet na čištění vody, z nichž každá vyčistí 4-5 l vody v krizových situacích 95 Kč Pořízení a výsadba 1 pomerančovníku pro zpevnění půdy a lepší retenci vody. 240 Kč Testovací souprava pro rychlou analýzu vodního zdroje Kč ORT (Orální rehydratační terapie) pro záchranu života 310 dětí postižených těžkým průjmem a dehydratací Kč 10 plastových školních latrín na betonovém základu (oddělených pro chlapce a dívky) Kč Výroba, doprava, instalace a údržba 1 ručního čerpadla, upraveného pro tropické prostředí a velké hloubky, s kapacitou 1120 l/hod. 12

13 Autor: UNICEF Co dělá UNICEF Dlouhodobým cílem UNICEF je zajistit zdroje pitné vody nejen pro všechny komunity, ale opatřit přívodem vody každou základní školu, a vytvořit tak pro děti zdravější a přitažlivé prostředí: Zdravé děti se lépe učí, dívky, které nemusejí nosit vodu ze vzdálených studní mají více času na školu, a tudíž šanci na soběstačnost v dospělosti. Díky hygienickým návykům, které děti ve škole získají, se samy stávají nositeli osvěty ve svých rodinách i celých komunitách. Ve více než 90 zemích světa UNICEF hloubí studny, instaluje ruční čerpadla, zajišťuje přívod vody do škol a zdravotních středisek, poskytuje prostředky pro dezinfekci vody, staví latríny, rozvíjí programy zaměřené na zvýšení úrovně hygieny dětí a jejich rodin a ochrany před nemocemi přenášenými závadnou vodou. Díky programové pomoci UNICEF má dnes k nezávadné vodě přístup o 800 milionů lidí více než v roce Zajišťuje pitnou vodu a hygienická opatření v situacích přírodních katastrof a válečných konfliktů, kdy dochází k velkým přesunům obyvatelstva a k jejich koncentraci v dočasných táborech. V takových situacích rozhoduje včasné zajištění nezávadné vody o přežití mnoha tisíců i milionů lidí. UNICEF je hlavním světovým distributorem orálních rehydratačních solí jednoduché kombinace cukrů a solí, jejichž podávání výrazně snižuje počet úmrtí na průjmová onemocnění. Rizika spojená s nedostatkem nezávadné vody jsou ještě umocňována sníženou odolností z důvodu podvýživy, a tak země, kde je situace s přístupem k nezávadné vodě nejvíce alarmující, jsou zároveň zeměmi s nejvyšší dětskou úmrtností. ŽÍZEŇ A ŠPÍNA Vůbec nejhorší situace je ve střední a západní Africe, která patří k nejchudším oblastem světa a kde přístup k čisté vodě nemá téměř polovina populace na 175 milionů lidí. Hygienické podmínky jsou zde strašlivé: země jako Nigérie, Senegal, Kongo, Demokratická republika Kongo nebo Kapverdy se vyznačují vůbec nejnižší úrovní hygieny a sanitace na světě. V praxi to např. znamená, že velká část obyvatel venkovských oblastí těchto zemí nemá k dispozici ani tak základní hygienické zařízení, jako je záchod... Celosvětově nemá ve svých domácnostech základní hygienická zařízení na 2,5 miliardy lidí, z nich miliarda dětí každých 20 sekund v důsledku toho jedno dítě zemře. Kvalitní hygiena jako prevence nemocí začíná zajištěním přístupu k nezávadné vodě, ale potřebuje nutně také významné investice od států a komunit. Snahou UNICEF je, aby se školy v nejchudších zemích stále více stávaly osvětovými centry, kde děti kromě školního vzdělání získávají také poznatky o prevenci onemocnění a základní hygienické návyky. Součástí těchto snah je i příprava kvalitních učitelů, bez nichž by tato širší funkce škol byla zbytečně zúžena jen na zajištění přístupu dětí k pitné vodě a k čistým záchodům. A co je důležité: aby výchova k hygieně přinášela dostatečné výsledky, nemůže být pouze záležitostí škol, ale musí být vedena i prostřednictvím státu a komunit, aby postupně nenásilně pomáhala měnit tradiční způsob života a nezdravé zvyky a stala se běžným návykem a společenskou normou. DLOUHÁ CESTA ZA VODOU Velkým problémem, vyplývajícím z nedostatku vodních zdrojů, je i skutečnost, že ve většině rozvojových zemích leží nejtěžší práce v domácnosti výlučně na ženách a dětech. Zejména ve venkovských oblastech je častým osudem dětí každodenní nošení těžkých kanystrů s vodou z řek, jezer či studní, vzdálených i několik kilometrů. Nedostatek vody tak nepřináší jen zdravotní komplikace, ale má přímý negativní dopad také na vzdělání a dlouhodobý rozvoj dětí, zejména dívek, které tráví velkou část dne nošením nádob s vodou pro potřeby domácnosti, nemohou chodit do školy, a nezískají tak ani základní kvalifikaci. Nedostupnost vody je odsuzuje k doživotní práci v domácnosti a k úplné závislosti na jejich rodinách. Nedostatek vody se negativně odráží také na stavu ekonomik rozvojových zemí. Bez alespoň 20 litrů čisté vody nemají děti šanci vymanit se ze své chudoby namísto toho čelí následkům nemocí, zameškané školní docházce a nedostatečnému rozvoji svého fyzického i mentálního potenciálu. U nejchudších zemí způsobují tyto problémy každoroční ztrátu na produktivitě ve výši více než 63 miliard dolarů ročně. V průběhu 20. století rostla spotřeba vody dvakrát rychleji než počet obyvatel, zásoby pitné vody rychle klesají. Podle oficiálních odhadů má do roku 2025 dojít v rozvojových zemích k úbytku zdrojů pitné vody o 50 procent, ve vyspělých zemích o 18 procent. 2 X FOTO: UNICEF/NYHQ A NYHQ /CHRISTINE NESBITT Fakta: Mytí rukou mýdlem (nebo v krizových situacích také popelem) může snížit počet dětských úmrtí na průjmová onemocnění o 47 % a úmrtí na akutní infekce dýchacích cest o polovinu. Oddělené školní toalety zvyšují školní docházku dívek průměrně o 11 %. Jak můžete pomoci Odesláním dárcovské SMS ve tvaru: DMS UNICEF na číslo (cena DMS je 30 Kč, UNICEF od Vás obdrží 27 Kč) nebo pravidelným měsíčním příspěvkem jako Přítel dětí UNICEF na účet /0600 nebo na účet /0300, v.s. 55 (více informací a registrace na Demokratická republika Kongo: Téměř polovina obyvatel země nemá přístup k pitné vodě. Lidé v táboře Luka ve slamu v Kinshase čekají, až si budou moci nabrat vodu. Děti mají nárok na 10 litrů, dospělí na 30 litrů. Někteří chodí pro vodu více než třikrát denně. 13

14 Autor: Mardoša COS DĚLAL ZA KOMANČŮ, TÁTO? LIDÉ, KTEŘÍ STATEČNĚ BOJOVALI PROTI NORMALIZAČNÍ ŠEDI A NEVZDÁVAJÍ SE ANI DNES, ROZHOD- NĚ NEJSOU STŘEDEM POZORNOSTI. JEDNÍM Z NICH JE I ČESTMÍR HUŇÁT, OCENĚNÝ LETOS CENOU REVOLVER REVUE ZA CELOŽIVOTNÍ KULTURNÍ ÚSILÍ. ZPOVÍDÁ HO JEHO SYN MARDOŠA, ZAKLADATEL LEGENDÁRNÍCH TATA BOJS. Vzpomeneš si na první impulz, který rozhodl, že jsi se začal zajímat o hudbu? Bylo to na škole v přírodě v dubnu Vzlétl první kosmonaut, přerušilo se i tak chabé vyučování a poslouchali jsme rádio. Z něj se každou chvíli ozývalo swingové Dobrý den majore Gagarine. Pak šedesátá léta nabrala na obrátkách, začala se k nám dostávat více muzika ze zahraničí, bigbítový boom, květinové děti Zapojit se aktivně do hudby (byť z té druhé strany ) ses rozhodl kdy? Hledal jsem to, co nám v období normalizace chybělo: muzika, knížky, filmy, divadlo a výtvarné umění bez cenzury a ideologického nátěru. Po úžasných šedesátých letech to byl děs. Pro nás mladé bylo tehdy nejvíc deprimující, jak se starší lidé stáhli do ulit. Měl jsem pocit, že se všeho bojí, že tolerují i do očí bijící nehoráznosti. Dneska už jsem shovívavější. Vím, že měli zkušenost padesátých let. Věděl jsi od začátku, že chceš zůstat v zákulisí? Neměl jsi nikdy tendence přímo stát na nějakých těch prknech? Ať znamenají, co chtějí... Hodně se mi líbila kytara. Navíc kdo ji měl zavěšenou na krku, vypadal dobře a snadno se mu balily holky. Mnohdy toho nemusel mít ani moc v hlavě. Tak jsem to také s kytarou zkusil. Ale nešlo to. Možná jsi měl smůlu, že v té době nebyly moc ladičky. Já toho sluchu také moc nepodědil, ale zapojím kabel, a když mi to zabliká zeleně, tak jsem naladěný! Ale zpátky k tvým uměleckým tendencím. Ani v jiných disciplínách jsem nezářil, přestože se mi líbily a téměř v každé jsem udělal aspoň nějaký pokus. A tak jsem se nakonec stal organizátorem, pořadatelem prostě takovým alternativním úředníkem. Kdy a jak jsi se dozvěděl o činnosti Jazzové sekce? V Metroprojektu, kam jsem nastoupil do zaměstnání, jsem potkal bývalé spolužáky ze stavárny, kteří už v Sekci pracovali. Ti mě seznámili s dalšími. Nejvýznamnější bylo setkání s Vláďou Kouřilem, který mě přivedl k jazzu. Někdy v letech jsem se s nadšením vrhl do práce. Dělal jsem všechno, co bylo potřeba, od lepení obálek, až třeba po převážení materiálu i lidí autem. Měli jsme tenkrát starou Octavii. Tmavě modrou se žlutým pruhem. Vypadali jsme jak plynaři. Ale bylo to hezký auto. Jak jsi se v průběhu let dostal až do sekčního výboru? Vyplynulo to samo sebou. Jak to skončilo, si určitě pamatuješ. Ráno 2. září 1986 pro mě přišli. Cestou do školy jsem z budky volal do tvé práce a řekl jim jednu strohou větu, což byl zřejmě signál k tomu, aby se připravili na prohlídku a schovali všechno, co jsi měl po šuplíkách. Připadal jsem si jako důležitá spojka! To jsem ale ještě netušil, že tě skoro pět měsíců neuvidím... Ukončilo vaše uvěznění a proces úplně činnost Jazzové sekce? Po dobu našeho věznění nastoupil pracovní výbor, jehož zásluhou činnost Sekce i v ohromně těžkých a konspiračních podmínkách pokračovala dál. Jeho aktivity byly ale hodně omezené. Členové se soustřeďovali hlavně na to, aby nám, co jsme seděli, pomohli. Snažili se dostat co nejvíc informací jak ke všem členům Sekce, tak k širší veřejnosti nejen u nás, ale i ve světě. Prostřednictvím zahraničních novinářů a vysílání Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky. Po propuštění jste prakticky okamžitě začali s přípravami nové organizace navazující na činnost Sekce. Vznikl Unijazz. Kdy získal svůj oficiální statut? V podstatě to nebyla jiná organizace. Museli jsme změnit název, pod původním nebyla šance uspět. Oslovili jsme členy JS v celé republice, jestli chtějí pokračovat pod novou hlavičkou. Přihlásilo se jich k tomu tehdy víc jak čtyři tisíce. Tak jsme plynule navázali na práci JS. Registraci Unijazz získal až v únoru Do té doby jsme pracovali jako přípravný výbor Unijazzu v podstatě v ilegalitě a bojovali s ministerstvem vnitra o registraci. Nevěřili jsme, že to můžeme vyhrát, ale získávali jsme čas, každý den byl dobrý. Další věci už probíhaly ve velké konspiraci. Čeho se to týkalo? Kulturních akcí, které jsme pod cizími hlavičkami připravovali ve spolupráci se členy z různých míst v republice nebo jsme na ně byli zváni jako hosté. Můžu jmenovat třeba kurzy hudební publicistiky na Deltě, kde se účastníci seminářů v podstatě dozvídali, jak se dá udělat samizdat, po obsahové i technické stránce, kulturní festiválky jako Křižánky, nebo sochařské sympozium v Kopanině, kde jste taky hráli jako Tatabojs a poprvé vás tam lustrovali policajti. 14

15 Září Ještě tam hráli Michael s Uncle a Svatý Vincent. Ten myslím vyzýval Satana, aby si přišel pro komunisty, ale přišli policajti a sebrali všem občanky. Jaká byla třetí oblast činnosti vaší ilegální éry? Budovali jsme informační sítě po celé republice. Vytvářeli jsme co nejbezpečnější systém předávání informací a distribuce tiskovin a jiných materiálů. Byla to vyloženě ilegální práce, předpokládali jsme, že komunisti budou u moci ještě dlouho. To bylo StB nejvíc trnem v oku, tušili, že něco takového děláme, ale na rozdíl od původní Sekce se jim do této struktury nepodařilo proniknout. Později se ale všichni z přípravného výboru Unijazzu na jeho chodu nepodíleli. Paralelně vzniklo Artfórum. Znamenalo to, že se bývalá Jazzová sekce rozdělila? Osobně pro mne bylo nejtěžší období od konce roku 1987 vlastně až do vydání Cibulkových seznamů. Byl jsem v podmínce a každým pokračováním v činnosti JS nebo podobné organizaci jsem riskoval, že mě zase zavřou. Estébáci po nás šli, často mě otravovali a pravidelně vyslýchali. Nejhorší ale bylo, že se jim podařilo vypustit dezinformaci, že s nimi spolupracuji. Bohužel se na šíření tohohle bludu podílel, ať vědomě či nevědomě, i Karel Srp, kterému členové JS bezmezně věřili. Hodně lidí se mnou přerušilo styky. Nesl jsem to těžce, nebyla proti tomu žádná obrana. Teprve v devadesátých letech se potvrdilo, že jsem žádný vázací akt nepodepsal, i když se o to estébáci snažili. A bohužel i to, že Karel byl v té kampani proti Unijazzu dost aktivní. Pracoval na registraci Artfora a povolení činnosti získal i díky svým zpravodajským hrám v létě Pojednává o tom i stať Akce JAZZ, vydaná ve sborníku Securitas Imperii č. 10. Jak moc tím vším zamíchal Listopad? Nebyli jste v té době příliš hluboko v zákopech? Naopak, Unijazz v plné míře využil svých pracně budovaných informačních kanálů. Den na to jsem se na Deltě účastnil oněch kurzů publicistiky, které jste pořádali a Vojta Lindaur tě ukecával, ať ukážeš svoje zranění. Měl jsem ruku v sádře a na zádech jelita po tom, co mě na Národní seřezali policajti. Večer měl hrát Petr Váša se Z kopce a předkapelou jste měli být vy. Nakonec se ale nehrálo, protože vypukla stávka umělců. Čím se zabýval Unijazz v nespoutané době raných devadesátých let, kdy v podstatě neexistovala žádná pravidla, nic ještě nefungovalo a zároveň bylo téměř všechno možné? Start Unijazzu nebyl díky rozvracečským snahám StB jednoduchý. Navíc na počátku devadesátých let lidé neměli moc chuť se někde sdružovat. Hned první měsíce roku 1990 ale ukázaly, že je potřebné pokračovat. Hlavně nebyl přijatý spolčovací zákon, na základě kterého by mohla jednoduše vznikat občanská sdružení. Díky našim těžce vydupaným a schváleným stanovám jsme mohli zastřešovat další aktivity, tzv. kluby, které tak mohly začít legálně fungovat, aniž by podstupovaly podobně zdlouhavý proces jako my. První větší veřejnou akcí byl na podzim 1990 festival Babí léto v psychiatrické léčebně Bohnice. Byla to první akce svého druhu u nás, možná v Evropě. Je trochu smutné, že nyní chystáte sice jubilejní, dvacátý, ale bohužel také poslední ročník přehlídky. Mezi ploty z toho udělaly trochu Matějskou. FOTO: KAREL ŠUSTR Každopádně Unijazz se nemá za co stydět. Má zde odpracováno a velkou měrou přispěl k otevření tohoto zařízení dalším kulturním aktivitám i široké veřejnosti. Jsem moc rád, že současné vedení léčebny má zájem v podobném duchu v tradici našeho Babího léta pokračovat. To ale není jediná pravidelná akce, kterou každoročně pořádáte. Máte svůj zavedený festival. Dokonce jeden z nejletitějších! Letos v červenci se uskutečnil už sedmnáctý ročník festivalu pro židovskou čtvrť v Boskovicích. Festivalem jsme chtěli upozornit na stav unikátního urbanistického celku, kterému hrozilo zbourání. Co já si pamatuji, tak se tam, zvláště v okolí klubu Sklepy, zbouralo pár lidí, ale ghetto naštěstí stále stojí. Byl jsem účastníkem téměř všech ročníků snad ve všech možných funkcích: Účinkující, divák, brigádník, pořadatel, bedňák, DJ. Když jsem jednou kontroloval statistiky našich koncertů s Tata Bojs, tak mi vyšlo, že po Praze jsme nejčastěji na světě hráli právě v Boskovicích. A co tam máme dál? Na listopad připravujeme také sedmnáctý ročník festivalu Alternativa, kterým se snažíme ideově navázat na Pražské jazzové dny pořádané Sekcí a přispět k mapování současné alternativní hudební scény. Přivážíme zahraniční muzikanty, kteří u nás nejsou běžně k vidění, vyhledáváme nové zajímavé tuzemské projekty a dáváme prostor neobvyklým hudebním spojením. Počátkem devadesátých let jste také pořádali koncerty v Ženských domovech, ale tam je dnes bohužel Casino. Jsem rád, že teď máte možnost pořádat koncerty jinde. Provozujeme klub Kaštan v Břevnově. Není to sice technicky ideální objekt, ale přesto jsou zde pravidelné koncerty, divadelní představení a filmové projekce. Ještě máme čítárnu s knihovnou v Jindřišské ulici. Vybudovali jsme ji svépomocí ve čtvrtém patře, v prostorách bývalých laboratoří. Od roku 1994 je to současně sídlo Unijazzu. Také tady se odehrává spousta kulturních akcí komornějšího charakteru, projekcí, šachových turnajů, besed a přednášek. Prostor čítárny poskytujeme i spřízněným organizacím a spolkům pro tiskové konference nebo prezentace. Třeba 19. září se u nás uskuteční tiskovka Barmského centra Praha. Tady se ale nad námi asi stahují mraky. V centru Prahy se likviduje stará zástavba a budují se zde administrativně-obchodní monstra. Vidíme to v bezprostředním sousedství a možná dojde i na nás. 15

16 CIKÁNI AMERIKY Indiánofobie, indiánofilie a indiánská hnutí VĚDOMÍ MEXICKÝCH INDIÁNŮ, JEJICH POSTOJE A PŘEDSTAVY, JSOU DÁLE POPÍRÁNY A NAHLÍŽENY JAKO NEPOPSANÝ PAPÍR, NA KTERÝ SI VŠICHNI PŘIVLASTŇUJÍ PRÁVO A POVINNOST PSÁT SVÉ VLASTNÍ VZKAZY. GUILLERMO BONFIL BATALLA: HLUBOKÉ MEXIKO Už se zase bouří. Média píší, že domorodí obyvatelé peruánské Amazonie ubránili svá tradiční zemědělská a lovecko-sběračská teritoria proti rozvojovým projektům peruánské vlády upřednostňující velké korporace, ničících životní prostředí a ignorujících potřeby místních. Peruánský parlament po četných a krvavých protestech, blokádách cest a střetech s policií odvolal pozemkové zákony, které byly příčinou protestů, a došlo také na výměnu v několika ministerských křeslech. Je to nepochybně velký úspěch relativně málo početné skupiny obyvatel a lze předpokládat, že za tento úspěch vděčí z velké míry právě svému statusu indiánů. POMSTA ZA KOLUMBA Není to poprvé, kdy indiánská hnutí dosáhla významných politických úspěchů. Na přelomu tisíciletí Národní indiánská konfederace Ekvádoru (CONAIE) opakovaně přinutila k rezignaci vládu a dokázala významným způsobem ovlivnit další směřování země. Domorodí obyvatelé tvoří zhruba 40% obyvatel Ekvádoru, a ačkoliv hovoří desítkami vzájemně nesrozumitelných jazyků a obývají velmi odlišné kulturně-ekologické oblasti, dokázali nalézt společnou řeč a prosadit některé zásadní body programu indiánských organizací. O pár let dříve obdobným způsobem zasáhlo do vývoje mexické politické scény povstání Zapatistické armády národního osvobození (EZLN) v Mexiku. Novodobí zapatisté, hlásící se k odkazu Emiliana Zapaty, revolučního vůdce z počátku 20. století, nastolili svým povstáním v roce 1994 indiánskou otázku jako klíčové téma mexické politiky a zároveň upoutali celosvětovou pozornost k nelehkým podmínkám, v nichž potomci původních obyvatel amerického kontinentu žijí. Sympatie světové veřejnosti, které si zapatističtí povstalci FOTO: ANDRECAROL 16

17 Autor: Přemysl Mácha okamžitě získali, opět výrazně souvisejí s jejich sebeprezentací jako indiánů. Obdobné hnutí vystupující se jako revoluční či rolnické by s velkou pravděpodobností nepřitáhlo pozornost světových médií a rychle by podlehlo přesile mexické armády. Rostoucí viditelnost a úspěšnost indiánských hnutí souvisí s celokontinentální mobilizací k pětistému výročí objevení Ameriky, které v roce 1992 poznamenaly protesty, blokády, informační kampaně a setkání snad ve všech zemích amerického kontinentu. Rok 1992 je výsledkem zhruba dvacetiletého kvasu postupné radikalizace a etnicizace indiánských hnutí s kořeny v USA a Kanadě, odkud se radikální rétorika a symbolické praktiky pozvolna šířily dále na jih. Díky tomuto procesu dnes domorodí obyvatelé požívají zvláštní právní ochrany v řadě zemí, jejich práva jsou výslovnou součástí mnoha latinskoamerických ústav a co víc, v praxi jsou tato práva vcelku účinně naplňována v podobě pozemkových reforem, autonomních oblastí, zvláštního zastoupení v zákonodárných sborech a třeba vzdělávání v domorodých jazycích. Situace samozřejmě není ideální a existují výrazné rozdíly v postavení domorodých obyvatel v různých částech Latinské Ameriky. Nicméně oproti stavu v roce 1970 dnes domorodí obyvatelé žijí ve zcela jiných, lepších podmínkách. RUDÉ PROJEKČNÍ PLÁTNO Co vlastně myslíme slovem indiánské hnutí? Indiáni jako jednotlivci a skupiny se zapojují do nejrozmanitějších aktivit. Jen zlomek z nich ale získá přídomek indiánské a upoutá pozornost světových médií. Domnívám se, že k pochopení vývoje a dynamiky těchto indiánských hnutí musíme studovat nejen hnutí samotná, ale také i širší politické a ideologické souvislosti, které těmto hnutím udávají meze, poskytují zbraně i munici a legitimizují určité formy boje. Změny v postavení domorodých obyvatel nejsou ani tolik výsledkem účinnější organizace indiánských hnutí jako zejména proměny vnímání indiánů v západním světě. Lze říci, že většina obyvatel Evropy dnes fandí indiánům. Totéž ovšem nelze říci o významné části obyvatel amerického kontinentu, kteří v indiánech vidí spíše obdobu českých Romů a překážku úspěšného rozvoje svých zemí. Oba tyto pohledy na indiány jsou velmi staré a nalezneme je bohatě zastoupeny v archivních dokumentech rané koloniální doby. Příkladem může být diskuze o postavení indiánů vedená Las Casasem a Sepúlvedou v 16. století, v níž první zmiňovaný kritizoval a druhý hájil zotročení indiánů s poukazem na Aristotela a teologické autority. Tzvetan Todorov ve své práci Dobytí Ameriky poukázal na problém druhého, odlišného a jak se s ním evropská společnost neuměla vypořádat. Podobně Markéta Křížová ve svých knihách Ideální město v divočině a The Strength and Sinews of this Western World upozorňuje na skutečnost, že Evropané od počátku promítali do amerického prostoru různé utopické představy, v nichž indiáni sehrávali vždy jen pasivní roli. I když se oba pohledy, idealistický i snižující, na první pohled liší, mají společné to, že indiánům vnucují určitý mravní charakter, a to zvnějšku, bez zájmu o jejich názor, bez respektování jimi zvolených cest. Indiáni jsou vždy jen prostředkem k jiným cílům. Nabízelo by se říci, že v dnešním světě se indiáni z této pasti evropské fantazie mohou vymanit. Ale není tomu tak, stejně jako tomu tak nebylo v koloniální době. Kulturní hegemonie západního světa je stále velmi silná a nedeterminuje pouze kulturní obrazy, ale také celkové právní, politické a ekonomické prostředí, v němž se indiánská hnutí utvářejí, formulují své požadavky a prezentují veřejnosti. Jelikož žadatelé o práva jsou přinuceni používat jazyk práv v boji za své požadavky a vystupovat jako určitý druh právních osob, ač takové pojmy mohou být cizí jejich skutečnému sebepojetí, je zřejmé, že diskurz práv není eticky jednoznačný ani neutrální. Ačkoliv kolem sebe vytváří emancipační auru, jeho důsledky jak pro ty, kteří diskurz používají, tak pro ty, od kterých se žádá jeho uznání, jsou značně protichůdné... (vzniká tedy) paradox práv, kde diskurz práv je zároveň umožňující i omezující, píše Jane K. Cowan a její spolupracovníci v knize Culture and Rights a jejich slova mají obecnější platnost, přesahující úzký rámec práva. NECHCEME PŘEDVÁDĚT INDIÁNY Jak tedy vlastně nahlížet indiánská hnutí? Dile cuantos los mataste, vybízí David Matea, aby mi řekl, kolik zabil lidí. Do dobrácky vyhlížejícího Matea by to řekl málokdo. Když byl David ještě dítě, slýchával o krutovládě Matea a jeho bratrů v sousední vesnici, která svedla dlouhý a krvavý boj o půdu se statkáři ze blízkého mestického města. Mateo s puškou v ruce bojoval po boku hlavního organizátora odporu a po jeho smrti se stal na několik let autoritářským vůdcem vesnice. Ačkoliv David a Mateo pocházejí z opozičních politických táborů, dnes spolu pracují v autonomní organizaci financující prostřednictvím malých půjček drobné podnikatelské a rozvojové projekty v purépečských vesnicích Michoacánu a požívají plné důvěry představitelů komunit. Na rozdíl od oficiálního vládního ministerstva pro indiánské obce státu Michoacán, také řízeného indiány. Chovají se k nám jako k objektům, nikoliv jako k subjektům, říká Roberto, člen vedení jedné purépečské vesnice, na adresu tohoto ministerstva a oceňuje práci Davidova autonomního fondu, fungujícího zcela nezávisle na vládních a nevládních organizacích. Na mou nabídku pomoci se David netváří úplně nadšeně. Ne snad proto, že by peněz měli dost, ale proto, že nechtějí přijít o svou nezávislost. Nechtějí nikomu hrát indiány. Řada sympatizantů pueblanských indiánů v Novém Mexiku byla zaražena, když byly jejich kampaně na podporu vrácení tradičních kmenových území úspěšné a kmenová rada pak na tyto pozemky a do vesnic během slavností zakázala vstup všem cizím, tedy i oněm sympatizantům. Na části získaných pozemků pak postavili kasina, golfová hřiště a zábavní parky a vůči členům kmene zavedli mnohem striktnější, nedemokratická pravidla. Když indiáni nedělají, co se od nich čeká, Evropané se diví a raději své peníze na rozvojové projekty směřují jinam, kde lidé dělají to, co si Evropané myslí, že by měli dělat. NETRUCHLEME, PŘEMÝŠLEJME Radikální proslovy zdůrazňující indiánství jsou dnes v módě. Profesionální indiáni z USA a Kanady šíří do Latinské Ameriky radikální přístup. Když hovoříme o indiánských hnutích, měli bychom se ptát, kdo za nimi stojí, oč usilují, v čí prospěch jsou rozděleny případné zisky, jaké mocenské vztahy se zavádejí či mění a v jaké míře z těchto hnutí těží obyčejní lidé, jejichž jménem jsou tato hnutí vedena. Mnoho Purépečů, s nimiž jsem měl možnost hovořit, tomuto radikálnímu přístupu vůbec nerozumí. Jdou životem jako lidé s vědomím jedinečných tradic, které nijak nevylučují moderní život. Nemají potřebu tyto tradice veřejně předvádět, ukazovat v muzeích a na folklórních festivalech. Samozvaným představitelům indiánských vesnic ve státních či federálních orgánech a různých hnutích by nepůjčili ani deštník. Když je potřeba, vezmou pušku či mačetu do ruky a brání svou půdu. Nebo odjedou do USA vydělat si nějaké peníze na slušné živobytí v moderním domě s dobrou budoucností pro své děti ve většinové společnosti. Indiánství je pro ně způsobem života, nikoliv výlučným vymezením. Každý způsob života má své klady a zápory a snahou každého člověka je zápory minimalizovat. Jak ve své studii tzotzilských a tzeltalských vesnic jižního Mexika uvádí francouzský etnolog Henri Favre, indiáni jsou produkty koloniálního útlaku a nemůžeme se jim divit, pokud se z této koloniální pasti pokoušejí uniknout. Když se jim to k jejich spokojenosti konečně podaří, neměli bychom truchlit nad mizením původních tradic. Otázkou je, v jaké míře ona indiánská hnutí jsou skutečně cestou z této pasti, anebo zda spíše zavádějí jen nová omezení a stávají se nástroji nových forem útlaku. Odpovědí je to, zda nám jde o skutečné různorodé jedince, či jen o pomyslné soudržné celky. Autor je antropolog, vyučuje na Ostravské univerzitě. 17

18 NATIA A ROMEO VYROSTLI SPOLU V GRUZII. JSOU SOUROZENCI A UŽ ČTYŘI ROKY SE NEVIDĚLI. ONA ŽIJE V MNICHO- VĚ, ON ČEKÁ V KUTAISI NA MOŽNOST VYSTĚHOVAT SE DO NĚMECKA. NATIA SE VDALA A PODPORUJE JEHO I MATKU, ON SE SNAŽÍ JAKŽ TAKŽ PROTLOUCT. PŘÍBĚH O CESTĚ LIDÍ A PENĚZ MEZI PRAVIDLY A CHAOSEM JEDNĚCH I DRUHÝCH. Natia sedí v obýváku na židli uprostřed mnichovského sídliště a na sobě má bavorský kroj. Je jí šestadvacet a má Německo ráda. Před lety sem přišla za prací jako au pair. Do té doby žila v Gruzii. Vystudovala novinařinu v Kutaisi, ale teď se stará ve školce o děti. Původně mířila do Anglie, protože uměla dobře anglicky. Když se ale vyskytla možnost odjet k jedné rodině do Karlsruhe, vůbec neváhala. Po škole jsem nemohla v Gruzii rok najít žádnou práci, vzpomíná. Ze začátku uměla německy jen málo. Po osmi měsících si našla novou rodinu s dětmi, tentokrát v Mnichově, kde potkala i svého budoucího manžela Daniela. Po roční známosti se vzali a zařídili se v naklizeném dvoupokojovém bytě pod střechou novostavby. Natia se teď oknem může dívat na šedivé mnichovské mraky. V Gruzii je už v tuhle dobu plné léto, říká. Sluncem rozpálené Kutaisi neviděla od té doby, co odjela pracovat do zahraničí. Letenky jsou moc drahé, vysvětluje. Povídáme si ale každý den několik hodin přes skype s bráchou i mámou. Natia znova studuje, aby získala místo regulérní učitelky. Ve školce zatím jenom vypomáhá. Vydělává čtyři sta eur měsíčně. Z toho každý měsíc posílá sto až dvě stě eur do Gruzie. Rodina je na její finanční pomoci zcela závislá. Matka je nemocná a už nemůže pracovat. Čtyřiadvacetiletý Romeo je DJ v místním rádiu a přivydělává si jako příležitostný kameraman. Natáčí svatby či dětské oslavy. Bydlí spolu s mámou a stará se o ní. Dvě třetiny jejich rodinného rozpočtu tvoří peníze, které jim přijdou od Natii. UKLÍZEČKY SOBĚ Jako Natia se chová většina Gruzínců, kteří odešli za prací do zahraničí. Podle statistik Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) posílá pravidelně peníze domů osmdesát procent z nich. Mimo Gruzii jich žije přes milión. Gruzínská národní banka odhaduje, že takto do země připutuje každý rok skoro sedm set miliónů dolarů. Částka se blíží deseti procentům příjmů celé země. Gruzínci odcházejí podobně jako většina ekonomických migrantů z tohoto regionu do Ruska, Turecka či Evropy. Obvykle pracují jako dělníci na stavbách a v továrnách, sezónně v zemědělství, jako prodavačky v krámech, uklízí nebo třeba hlídají děti. Suma, kterou posílají domů, se rok od roku zvyšuje. Tento trend sílí po celém světě. Transfer lidí a zboží je pro ekonomiky chudých zemí často jednou z mála možností, jak přežít. Objem peněz, který díky migrantům putuje po zeměkouli, je obrovský. Jen do zemí z oblasti Černého moře, kam geograficky spadá i Gruzie, přibylo tímto stylem během předloňského roku 26,7 miliard dolarů. Neoficiální čísla budou zřejmě ještě vyšší, i tak je to ale jednou a půlkrát více než v roce Letos v únoru Donald Terry ze Světové banky na konferenci v Praze prohlásil, že do systému remitencí, jak se transferu začalo říkat, je zapojen každý desátý člověk na planetě. Jeho odhad současného objemu putujících peněz je 300 miliard dolarů a výše. To je mnohem více než celý objem rozvojové pomoci, kterou do chudších sousedů nalijí za rok vyspělé země. 18

19 Autorka: Martina Křížková V případě remitencí ale úplně přesná čísla neexistují. Tyto peníze a zboží krouží po světě často mimo oficiální systém mezinárodní směny. V domovských zemích migrantů nefungují dobře banky nebo jsou velmi pomalé. Západní instituce zase dříve žádaly za podobné převody vysoké poplatky či k nim cizinci neměli přístup. Právě na lidech pracujících v zahraničí a jejich potřebě rychle a bezpečně posílat peníze vyrostly giganty jako je Western Union nebo Money Gram. Dnes už například kontrolují dvě třetiny objemu všech remitencí v Africe. Mimo to se ovšem stále používají i soukromé cesty. Více jak třetina peněz se do Gruzie dostává díky síti příbuzných nebo přátel. Z Turecka je zase převáží za malý poplatek řidiči autobusů, vysvětluje Marc Hulst, programový ředitel kanceláře IOM v gruzínském hlavním městě Tbilisi. CO JE A NENÍ HŘÍCH Za nízkým stolem v malém pokoji se krčí Natiin bratr Romeo. Na počítači přehrává videa z narozeninových oslav. Na monitoru za doprovodu lehce kýčovité hudby trochu toporně pózují děti s dortem. V druhém největším gruzínském městě Kutaisi je málo práce. Romeo je proto rád, že si ho na podobnou oslavu i s jeho kamerou někdo občas najme. Jinak utrácí čas jak může a čeká, až se mu podaří odjet za sestrou. V Gruzii není žádná budoucnost, tvrdí rozhodně. Definitivně ho o tom přesvědčila podle něj zbytečná loňská válka s Ruskem. Vystrašila investory a přispěla k tomu, že se ekonomická situace v zemi zase zhoršila. Na zdi visí desítky menších či větších papírových ikon, pod kterými je stolek s ubrusem a svíčkami. Naproti stojí velká nová televize a pouzdro na již nefunkční VHS kameru. Dostal jsem ji od kamaráda, sám pracuji s jinou, říká Romeo a ukazuje ne sice profesionální, ale na gruzínské poměry velmi dobrý stříbřitý model. Otevřeným oknem přízemního rodinného domku se ze zahrady do místnosti vkrádá letní soumrak. Pomalu zapadající slunce odhaluje vícekrát promočený strop a oprýskané dveřní rámy. Peníze od Natii stačí akorát na léky pro mámu a každodenní věci, krčí rameny Romeo a s jistým zevšeobecněním do výčtu pořizovaných věcí po chvíli zahrne i televizi, počítač a kameru. Peníze z Evropy se neinvestují do budoucnosti, rozčiluje se o den později drobná tmavovláska v Gruzínsko německém centru v Kutaisi. Nestan Khimshiashvili je teprve dvacet jedna, ale na rozdíl od Romea ve své možnosti v Gruzii stále věří. Strávila rok na stipendiu v Německu. Vedle studia stačila ještě posílat peníze domů. Pracovala v McDonaldu a později rybí restauraci. Rodina potřebuje peníze, ale první jsem byla já a moje studium, vysvětluje Nestan, proč v Německu nezůstala a pokračuje: Víte kolik se sem posílá ze zahraničí peněz? Dala by se za to postavit snad celá Gruzie znova, ale lidi to jen projí nebo si koupí nový model mobilu, říká a naráží tím na jednu z velkých potíží, která se v souvislosti s remitencemi řeší. Opatřit si zdroje na zajištění základních věcí nezbytných k životu není hřích, oponuje jí pomyslně Donald Terry. I další experti upozorňují: migranti si se svými těžce vydělanými penězi mohou naložit podle vlastního uvážení. Odhaduje se, že osmdesát pět procent všech takto zaslaných peněz jde dnes skutečně na spotřebu a jen malé procento z nich je investováno například do vzdělání dětí nebo podnikání. Finanční situace lidí závislých na penězích ze zahraničí se krátkodobě zlepšuje, dlouhodobě ale zůstává stejně špatná jako předtím. Světová banka i neziskové organizace se proto snaží najít způsob, který by migranty motivoval k investicím do budoucna. Sází na to, že remitence by mohly být jedním z důležitých klíčů k řešení ekonomických potíží chudých zemí. Terry ovšem upozorňuje: Přestože každý souhlasí s tím, že volný pohyb obchodu a zboží je dobrá věc, ne všichni si myslí to samé o volném pohybu lidí. Neboli i kdyby migranti utráceli peníze sebelépe, je otázka, zda se za prací do bohatých zemí vůbec dostanou. Západ v čele s Evropou se brání příchodu cizinců čím dále více. VŠECHNY BOLESTI SVĚTA Před číslem osm v ulici Kristallstrasse na okraji Mnichova postávají v neděli dopoledne desítky slavnostně oblečených lidí. Zdraví se, objímají a hovoří. Ve vzduchu se proplétá gruzínština s němčinou. Malá bílá budova, před kterou se potkávají, je centrem místních Gruzínců. Dům si díky dobrovolným příspěvkům sami koupili a upravili na ortodoxní kostel. Poklidná atmosféra vzbuzuje pocit jistoty a bezpečí. Někteří Jestli tu budou moci zůstat, se rozhoduje jinde. (Mnichov) z nich žijí v Německu mnoho let a považují ho za svůj nový domov. Stejně jako Natija, která se baví v kroužku svých přítelkyň. O jejich možnosti tady bydlet a pracovat se ale rozhoduje někde jinde. Remitence pomáhají chudé rodině migranta. Stát z nich ale nic nemá, protože tu neutrácejí a všechno posílají domů, říká Mario Schmidbauer, poslanec mnichovského parlamentu za CSU, který v posledních jedenácti letech vedl bavorskou migrační agendu. Cizince by v Německu raději neviděl. Tito lidé prý zatěžují sociální systém, nehledě na nezaměstnanost a současnou krizi. V Gruzii je to těžké, ale my nemůžeme řešit bolesti celého světa, vysvětluje Schmidbauer. Se svým názorem není na zdejší politické scéně nijak výstřední. Německo v Evropě patří ke státům, které ve vztahu k cizincům volí nejčastěji cestu přísnosti. Podle Filipa Andersona z Univerzity aplikovaných věd v Mnichově je to dáno tím, že v zemi migrace dlouho nebyla tématem. O přistěhovalcích z Turecka, Itálie či Řecka se až do devadesátých let oficiálně příliš nemluvilo. Nějak se předpokládalo, že i když zůstávají, jednou se vrátí domů. Byli sem navíc v době konjunktury oficiálně státem zváni na práci, říká Anderson. Příliv lidí z východní Evropy, Afriky a Asie, které nikdo nezval, Němce zaskočil. V roce 2000 proto vznikla při spolkovém parlamentu takzvaná Süssmuth - komise vedená tehdejší předsedkyní Spolkového sněmu Ritou Süssmuthovou. Po roce vydala zprávu, jež znamenala malou revoluci. Text začínal větou: Německo potřebuje přistěhovalce. Komise složená z odborníků doložila, že při stárnutí německé populace je na práci orientované přistěhovalectví jedinou možností Německa pro budoucnost. Alespoň pokud si Němci chtějí udržet svůj životní standard. 19

20 Skoro polovina lidí je bez práce. (Batumi) Ve zprávě se vypočítával i konkrétní přínos migrantů pro tehdejší německou ekonomiku. Potvrdilo se, že pracují na místech, které i při velké nezaměstnanosti místní prostě nevezmou. Nový a původně celkem liberální přistěhovalecký zákon, který měl na práci komise navazovat, byl přijat až o čtyři roky později. Kvůli řevnivosti uvnitř velkých stran i jejich vzájemné rivalitě ale paradoxně prošel v pozměněné, represivní podobě. Strany se na omezení pro cizince snažily zlákat konzervativní německé voliče. Většina lidí sem přichází legálně. Díky byrokratickým překážkám a přísným zákonům ale legální statut ztrácí, jsou ilegalizováni, vysvětluje Birgit Poppertová z neziskové organizace Café 104. Naráží na to, že do Německa se dnes obvykle nelze dostat jinak, než s platným razítkem v pase. Těžší je tam ale zůstat a získat všechna povolení. Proti cizincům, kteří jsou v zemi nelegálně, míří nový zákon obzvlášť přísně. Postihováni jsou nejen oni, ale kriminalizována je i pouhá pomoc těmto lidem, říká Poppertová. Lékaři, sociální pracovníci, učitelé ve škole a samozřejmě majitelé bytů či zaměstnavatelé, kteří neoznámí úřadům, že někdo je v Německu bez povolení, mohou jít sami do vězení. Mezi cizinci i těmi, kteří s nimi pracují, panuje napětí a strach. Obavy má také Natia. Přestože je vdaná za Němce a studuje, pracuje a platí daně v Mnichově, má pouze dočasné povolení k pobytu. Každý rok ho musí obnovovat. Například rozvod by v jejím případě znamenal okamžitý návrat domů. Myslím si, že je to dáno německou mentalitou, vysvětluje si Anderson současnou situaci. Máme rádi přesnost a pořádek. Cizinci se svými nejistotami, chaosem, odlišným chápáním pravidel jsou pro nás prostě nepřijatelní, dodává. JAK JE VŠE KOMPLIKOVANÉ David Akhvlediani, zástupce ředitele gruzínské pohraniční policie v Tbilisi, jakoby nechtíc obraz jiné reality potvrzoval. Po loňské srpnové válce není možné kontrolovat severní hranici s Ruskem. Abcházie a Jižní Osetie jsou uzavřené zóny a oficiálně s nimi hranice nemáme, takže zbývá už jen moře a hranice s Tureckem, popisuje nemožnost získat údaje o tom, jak se Gruzínci za prací do zahraničí dostávají. Zkouší se všechno, říká novinářka Maya Metskhvarishvili. Gruzínci mohou bez víza do Turecka. Když práce není tam, snaží se dostat dál do Řecka. Legálně i jinak. Zadní skleněné výplně autobusů mají falešnou stěnu, vznikne úzký prostor, kam si lidé stoupnou. Lidé se pašují i v zavazadlových prostorech, říká Metskhvarishvili. Gruzínci se dostávají ven i díky studijním stipendiím, ženy stejně jako Manžel neví, že posílá domů peníze.(mnichov) Natia mají šanci sehnat legálně práci jako au pair. Někteří mají turistická víza do Ruska, Ukrajiny nebo Slovenska a hledají zaměstnání na místě. Nevypadá to, že by se na tom mělo něco v dohledné době změnit. Gruzie se díky poměrně drastickým ekonomickým reformám prezidenta Michaila Saakašviliho v posledních letech hospodářsky zvedla. Napomohly tomu i masivní investice z Ruska a Evropy, kterým Saakašvili otevřel zemi. Přesto stále skoro polovina lidí nemá práci. Válka spolu s globální krizí ekonomický rozvoj značně přibrzdily. Vnitropolitická situace je stále křehká. Prezident se proměnil v autokrata a ani opozice nevzbuzuje příliš nadějí. Spojuje je jedině touha odstranit Saakašviliho, jinak jsou nejednotní a nemají vlastně ani žádný program, říká Maya Metskhvarishvili. Někteří členové opozice jsou podle ní už nyní spojeni s prezidentem obchodními zájmy. Těžko můžete nezávisle podnikat v zemi, jak to oni prezentují, když ji kontroluje jeden člověk, vysvětluje. Stálé napětí v Jižní Osetii upomíná, že ani loňská válka s Ruskem nemusela být poslední. Lidi by neměli pořád odcházet, tím se nic nevyřeší, měli by zůstat a začít věci měnit myslí si Nestan Khimshiashvili z Kutaisi. Sama je rozhodnuta. Má Gruzii ráda a chce v ní žít. Vypadá to, že v zemi zůstane ještě nějaký čas i Romeo. Můj manžel neví, že posílám domů tolik peněz, vysvětluje Natia. Občas mu prozradí, že něco poslala, ale pravidelnost a výši částek mu nesděluje. Už tak má prý kvůli ní spoustu těžkostí. Možná až bude mít pořádnou práci, tak bratra pozve, ale teď určitě ne. Romeo si neumí představit, jak je vše komplikované, řekne Natia a zadívá se z okna na bavorské mraky. Text vznikl za podpory Nadace Roberta Bosche 4 X FOTO: MARTINA KŘÍŽKOVÁ 20

Důsledky nedostatku pitné vody

Důsledky nedostatku pitné vody Důsledky nedostatku pitné vody Není možné žít bez pitné vody. Když člověk nemá pravidelný přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, jejímž prvním příznakem je pocit žízně je tedy logické, že dehydratovaný

Více

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ZPRÁVA O POMOCI V ETIOPII ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ekvtisni.cz strana 1 / 5 Voda nad zlato Více než 700 milionů obyvatel planety nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Téměř polovina

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

HŘIŠTĚ A KOUPALIŠTĚ jako životabudič

HŘIŠTĚ A KOUPALIŠTĚ jako životabudič HŘIŠTĚ A KOUPALIŠTĚ jako životabudič Hřiště a koupaliště nás zaujala pro svou schopnost vytáhnout lidi ze zahrádek a Hřiště a koupaliště nás zaujala pro svou schopnost vytáhnout lidi ze zahrádek a gaučů,

Více

Terra Batida Porto, Portugalsko www.terrabatida.com

Terra Batida Porto, Portugalsko www.terrabatida.com Žena podnikatelka a nápad Maria Gabriel začala s podnikáním v roce 2003. Přestože v té době měla stálou práci v mezinárodní telekomunikační společnosti, cítila, že potřebuje něco jiného něco, co by ji

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

eokoukané Č E R V E N E C 2 0 0 8

eokoukané Č E R V E N E C 2 0 0 8 M A L T A V A L L E T T A 107 120-124_etiopie6.indd 120 8.7.2008 15:35:30 E T I O P I E N eokoukané zážitky Pokud rádi fotografujete, můžete spojit příjemné s užitečným odpočinek v jedinečném prostředí

Více

NEDOSTATEK PITNÉ VODY

NEDOSTATEK PITNÉ VODY Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav GPS 3. ročník NEDOSTATEK PITNÉ VODY referát Jméno a příjmení: Kateřina Zimmerhaklová Třída: 3. A Datum: 14. 10. 2015 Nedostatek pitné vody 1. Nedostatek pitné vody

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

VÝPRAVY A AKCE KMENE. Strá nká 1

VÝPRAVY A AKCE KMENE. Strá nká 1 Kmen Ťapáč Liga lesní moudrosti Zázvorkova 1999, Praha 13 - Lužiny www.tapac.webnode.cz VÝROČNÍ ZPRÁVA KMENE ŤAPÁČ ROK 2014 Tento dokument obsahuje výroční zprávu kmene Ťapáč za uplynulý rok. Jsou zde

Více

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I Z M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U Pro časopis ZÁMEČEK foto, text: František Miker, Lukáš Pěkný, Aleš Dvořák Mukačevo Ukrajina, dne 2. 7.

Více

Ver.03/2013 SANOMA MEDIA PRAHA 2013 MEDIA DATA

Ver.03/2013 SANOMA MEDIA PRAHA 2013 MEDIA DATA Ver.03/2013 SANOMA MEDIA PRAHA 2013 MEDIA DATA Vlasta Jediný opravdu český týdeník pro ženy Vlasta je tradiční a proto důvěryhodná. Vlasta je moderní a proto stále milovaná a žádaná. Vlasta je partnerkou

Více

NOVÉ TRENDY VE VODNÍCH ATRAKCÍCH II. část

NOVÉ TRENDY VE VODNÍCH ATRAKCÍCH II. část NOVÉ TRENDY VE VODNÍCH ATRAKCÍCH II. část Ing. Milan Šmíd, Bazény a wellness s.r.o., projektový ateliér Nové trendy ve vodních atrakcích I. část Nafukovací atrakce U nás dosud málo využitou možností jsou

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek.

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek. Kdo jsme a co nabízíme: Občanské sdružení Do Houslí je divadelní zájezdová společnost, která vznikla 2. října 2007. Našimi členy jsou výhradně profesionální herci, čemuž také odpovídá kvalita uváděných

Více

CENTRUM NA VERANDĚ BEROUN PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ČERVEN 2015

CENTRUM NA VERANDĚ BEROUN PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ČERVEN 2015 CENTRUM NA VERANDĚ BEROUN PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ČERVEN 2015 ČERVNOVÉ TISKOVÉ ZPRÁVY 80 tisíc rodin pečuje nonstop o seniory. Co když potřebují vydechnout? PRAHA, 18. června 2015 V Česku žije kolem

Více

Články v Křesťanských obzorech aneb mé publikační začátky PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2011 Následující stránky přinášejí první dva mé články,

Články v Křesťanských obzorech aneb mé publikační začátky PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2011 Následující stránky přinášejí první dva mé články, Články v Křesťanských obzorech aneb mé publikační začátky PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2011 Následující stránky přinášejí první dva mé články, které jsem kdy publikoval. Napsal jsem je za totality

Více

Dejme dětem prostor utvářet město!

Dejme dětem prostor utvářet město! Dejme dětem prostor utvářet město! první město dětí v ČR ožije na 3 týdny o letních prázdninách postaveno v zastřešené hale s přilehlým venkovním areálem veřejně přístupné 5 dní v týdnu od 10-17 hod. Do

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

PŘEDSTAVENÍ RYCHLEBSKÝCH STEZEK

PŘEDSTAVENÍ RYCHLEBSKÝCH STEZEK RYCHLEBSKÉ STEZKY PŘEDSTAVENÍ RYCHLEBSKÝCH STEZEK Rychlebské stezky leží v severním cípu Olomouckého kraje ve velmi chudém regionu, kde v minulosti nebyl žádný turistický ruch. Myšlenku vybudovat trailcentrum

Více

O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz)

O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) ISBN: epub: ISBN 978-80-88061-03-8 mobi: ISBN 978-80-88061-04-5 pdf: ISBN 978-80-88061-05-2

Více

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis Národní konference Venkov - Hospoda 16.10.2014 Pavel Moulis HOSPODA - z historie Hospoda = pán domu Venkovské hospody neboli šenky jsou známy už z dob ranného středověku S rozvojem obchodu zájezdní hostince

Více

Existuje jen hrstka lidí, jejichž jména nám zůstanou do paměti nesmazatelně vryta po celý náš život. Nikdy

Existuje jen hrstka lidí, jejichž jména nám zůstanou do paměti nesmazatelně vryta po celý náš život. Nikdy Milí čtenáři, studenti, pedagogové, absolventi, dostává se vám do rukou vydání, které se od těch dosavadních liší. Poprvé můžeme jako celá redakce svorně tvrdit, že jsme jej dávali dohromady neradi. Časopis

Více

MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH

MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH Tramvajová doprava prožívá v západní Evropě svou renesanci. V německých městech starších i novějších spolkových zemí (bývalá NDR) jsou

Více

Magni Cesty s příběhem

Magni Cesty s příběhem Cesty s příběhem Magni Cesty s příběhem ROZVOJ POZNÁVACÍHO A KULTURNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU MĚST A REGIONŮ PRO DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ TURISTY HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Ing. Marek Toušek

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

K příležitosti Mezinárodního dne vody, který letos připadl na 22. března, se několik tříd ZŠ Lupáčova v průběhu druhého pololetí zapojilo do projektu

K příležitosti Mezinárodního dne vody, který letos připadl na 22. března, se několik tříd ZŠ Lupáčova v průběhu druhého pololetí zapojilo do projektu K příležitosti Mezinárodního dne vody, který letos připadl na 22. března, se několik tříd ZŠ Lupáčova v průběhu druhého pololetí zapojilo do projektu Mýdlo = hrdina dětí. Projekt uspořádal UNICEF s podporou

Více

2. DEN PŘÍJEZD A ZAHÁJENÍ

2. DEN PŘÍJEZD A ZAHÁJENÍ Klub Pathfinder O prázdninách se naši pathfindeři zúčastnili mezinárodního evropského CAMPOREE, které připravilo Interevropské oddělení dětí a mládeže. CO JE CAMPOREE Týdenní až desetidenní prázdninové

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Typické výchovné procesy v rodině

Typické výchovné procesy v rodině Třetí kapitola Typické výchovné procesy v rodině Jestliže chcete někoho milovat, naučte se nejprve odpouštět. A. V. Vampilov Nyní se podíváme na třetí překážku na cestě k rodinnému štěstí, která spočívá

Více

Velké a malé příběhy moderních dějin

Velké a malé příběhy moderních dějin Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum

Více

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

22. základní škola Plzeň

22. základní škola Plzeň 22. základní škola Plzeň Třída: 7. A Jméno: Lenka Hirmanová Datum:29. 11. 2008 1 Skoro každý měl ve školce stejný sen, co by chtěl dělat Jako malá jsem měla různé zájmy, i když některé se moc nezměnily.

Více

Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012

Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012 Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012 Slavnostní zahájení 3.9. Jičín město pohádky Růžovo-oranžový den Krakonošův trojboj 13.9. Jičín - město pohádky Na tento

Více

EVROPA A GLOBALIZACE

EVROPA A GLOBALIZACE EVROPA A GLOBALIZACE 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Evropa a globalizace V této kapitole se dozvíte: Kdy vznikla globalizace. Proč se 80. léta 20. století nazývají jako turbulentní. Jak moc jsou média

Více

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 -

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 - Drogy a volný čas - porovnání vs. vs. vs. vs. vs. - Porovnání výsledků výzkumů provedených na SOŠ a SOU Jičínská 762 Mladá Boleslav ve školních letech 2006/07 až / - Střední odborná škola a Střední odborné

Více

2014-1-CZ01-KA101-000245 Projekt v rámci programu Erasmus + Klíčová akce 1 - mobility pracovníků ve školním vzdělávání

2014-1-CZ01-KA101-000245 Projekt v rámci programu Erasmus + Klíčová akce 1 - mobility pracovníků ve školním vzdělávání 2014-1-CZ01-KA101-000245 Projekt v rámci programu Erasmus + Klíčová akce 1 - mobility pracovníků ve školním vzdělávání KOMBINOVANÝ KURZ PRO UČITELE NĚMČINY HORIZONTE INSTITUT FÜR SPRACHE, KOMMUNIKATION

Více

Liga lesní moudrosti kmen Wallowa Brno. Výroční zpráva 2011

Liga lesní moudrosti kmen Wallowa Brno. Výroční zpráva 2011 Liga lesní moudrosti kmen Wallowa Brno Výroční zpráva 2011 1 Představení kmene Kmen Wallowa je organizační jednotkou Ligy lesní moudrosti The Woodcraft League (LLM) od roku 1990, kdy byla LLM po komunistickém

Více

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. RAKOVINA PLIC Její projevy: kašel tzv.

Více

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ ČLOVĚKA,

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ ČLOVĚKA, FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ ČLOVĚKA, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ ČLOVĚKA 1. Uveďte,

Více

Obchodní pasáže. Vypracovala: Jana Vašková, jaja.vaskova@seznam.cz

Obchodní pasáže. Vypracovala: Jana Vašková, jaja.vaskova@seznam.cz Obchodní pasáže Vypracovala: Jana Vašková, jaja.vaskova@seznam.cz Pasáž (z francouzského le passage, průchod) je v architektuře průchod budovou nebo spojenými budovami, který umožňuje osobám přecházet

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

) 7 ( Vážení cestovatelé,

) 7 ( Vážení cestovatelé, ) 7 ( Vážení cestovatelé, dostává se vám do rukou doplněné a přepracované vydání publikace, jejímž cílem je podat informace o zdravotních nástrahách číhajících v zahraničí a o způsobech, jak jim předcházet,

Více

Jan Neuman, Soňa Hermochová, Portál, s. r. o., Praha 2004 Illustrations Jan Smolík, 2004 ISBN 80-7178-874-0

Jan Neuman, Soňa Hermochová, Portál, s. r. o., Praha 2004 Illustrations Jan Smolík, 2004 ISBN 80-7178-874-0 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Hermochová, Soňa Hry do kapsy V : sociálně psychologické, motorické a kreativní hry / Soňa Hermochová, Jan Neuman ; ilustrace Jan Smolík. -- Vyd. 1. -- Praha

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Malování v Provence. 10 - denní zájezd Francie

Malování v Provence. 10 - denní zájezd Francie Malování v Provence 10 - denní zájezd Francie Navštivte a poznejte Provence, rodiště a působiště řady slavných malířů, a přeneste její krásy na malířské plátno! Kdo už někdy držel v ruce paletu a štětec,

Více

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Evropská 33, Praha 6 Předmět: Management Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů 15. listopadu 2005 Kulíková Daniela 2A SOP Molková Michaela Nováková Daniela

Více

Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling

Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling Jméno a příjmení: Nikola Součková Třída: 5. A Školní rok: 2014/2015 Garant / konzultant: Mgr. Nina Dyčenková Datum odevzdání: 31. 03.

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG)

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) LIBERECKÝ KRAJ - 212 V roce 212 se opět uskutečnilo šetření životního stylu dětí a mládeže zaměřené na problematiku

Více

ALARM PREVENCE ÚRAZŮ V DOPRAVĚ

ALARM PREVENCE ÚRAZŮ V DOPRAVĚ ALARM PREVENCE ÚRAZŮ V DOPRAVĚ Leden 2009 Číslo projektu: 1F44/L/058/050 Zadavatel: Ministerstvo dopravy Styčný pracovník: Ing. Blanka Sunkovská Datum: leden 2009 Zodpovědný řešitel: Mgr. Iva Provalilová

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam. Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rodina Příbuzenské vztahy v rodině, orientace v čase, život ve městě x vesnici Ročník

Více

Místo. Struktura. Tohle všechno je pro nás východiskem, které přijímáme a hledáme další nástroje pro dosažení vyšší kvality nově navrhované struktury.

Místo. Struktura. Tohle všechno je pro nás východiskem, které přijímáme a hledáme další nástroje pro dosažení vyšší kvality nově navrhované struktury. textová část Místo Výhled ze svahu je příjemný. Okna směrem do kotliny- do centra města, osvětluje východní slunce. Na jihu a na severu stojí nová zástavba, veřejný prostor absentuje. Zde to musí být jinak-

Více

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Díky deseti hudebním festivalům, členům Asociaci hudebních festivalů České republiky, utratili návštěvníci v městech konání festivalů

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA DODÁVKA PITNÉ VODY PRO ETIOPII REKONSTRUKCE VRTU VE VESNICI HANSHA, OKRES ALABA page 1 / 6 1. ÚVOD Popis situace Přístup k nezávadným zdrojům

Více

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče r. 2015 - Zdravotnický personál dělá vše pro to, aby pacient opět dostal chuť do života podle stávajících možností. - Dodržování doby návštěv. Ve 14 hod.

Více

PRIMORSKO - HOTEL BELVEDERE ALEXANDRIA CLUB ***+

PRIMORSKO - HOTEL BELVEDERE ALEXANDRIA CLUB ***+ PRIMORSKO - HOTEL BELVEDERE ALEXANDRIA CLUB ***+ 8,11,12,15 - denní zájezd Poloha: Hotel se nachází v severní části letoviska a je vzdálen 100 m od centra, cca 300 m od jižní a cca 150 m od severní pláže.

Více

Témata ročníkových seminárních prací

Témata ročníkových seminárních prací Témata ročníkových seminárních prací pro sextu a druhý ročník ve školním roce 2014-2015 Vyučující/ počet ročníkových prací Mgr. Dejdarová Téma Vikingové /jejich život na severu a jejich cesty/ Hedvábná

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

Finanční gramotnost BONUS

Finanční gramotnost BONUS BONUS Napsala: Darina Schránilová Poznejte, jak funguje svět peněz a začněte budovat své bohatství Lidé často vydělávají peníze jen proto, aby uspokojili své okamžité potřeby a nemyslí na svou budoucnost.

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

Hurá do školy! Víkendový adaptační pobyt pro žáčky 1. tříd

Hurá do školy! Víkendový adaptační pobyt pro žáčky 1. tříd Hurá do školy! Víkendový adaptační pobyt pro žáčky 1. tříd PO PRVÉ DO ŠKOLY CO TO ZNAMENÁ? Poprvé do školy. Jaké to je? Jaké pocity děti prožívají? Jaké pocity prožívají rodiče? Těšení a obavy zároveň.

Více

Jak najít své EW? Proč a jak budovat svou EW skupinu?! Jednoduše a efektivně

Jak najít své EW? Proč a jak budovat svou EW skupinu?! Jednoduše a efektivně Proč a jak budovat svou EW skupinu?! Jednoduše a efektivně Každý úspěšný člověk, jestliže chce dosáhnout svého cíle, se musí věnovat své práci na 100%. Náš cíl je jasný. Vydělávat snadno, rychle a neomezené

Více

ESEJ Dětská práce jako celosvětový problém

ESEJ Dětská práce jako celosvětový problém Jana Pospíšilová UČO: 210574 ESEJ Dětská práce jako celosvětový problém Jsme první generací, která se může extrémní a hloupé chudobě podívat do tváře. Máme peníze, máme léky, máme na to vědu... ale máme

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

stories stories září architektura Design koncepty od Ateliéru Kunc architects

stories stories září architektura Design koncepty od Ateliéru Kunc architects S T O R I E S září 2014 architektura Design koncepty od Ateliéru Kunc architects 1 PŘEHLED PO HORKÉM A ODPOČINKOVÉM LÉTĚ K VÁM PŘICHÁZÍME S PRVNÍM VYDÁNÍM AKA STORIES, NEWSLETTERU ATELIÉRU KUNC ARCHITECTS.

Více

AU PAIR a kulturně výměnné pobyty v zahraničí. Ing. Zdeněk Moravec obchodní zástupce e-mail: zdenek.moravec@studentagency.cz

AU PAIR a kulturně výměnné pobyty v zahraničí. Ing. Zdeněk Moravec obchodní zástupce e-mail: zdenek.moravec@studentagency.cz AU PAIR a kulturně výměnné pobyty v zahraničí Ing. Zdeněk Moravec obchodní zástupce e-mail: zdenek.moravec@studentagency.cz STUDENT AGENCY Téměř 20 let praxe kulturně-výměné pobyty au pair pobyty pracovní

Více

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 2014 Michal Garšic Tato publikace, ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována, ani poskytována třetím osobám. Také nesmí být šířena

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA DOMU SAMARITÁN

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA DOMU SAMARITÁN 2012 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA DOMU SAMARITÁN Oblastní charita Ústí nad Labem Štefánikova 246/1 400 01 Ústí nad Labem Tel: 475 601 805 E-mail: charita@charitausti.cz IČO: 44 22 55 12 DŮM SAMARITÁN Člověk nám není

Více

WASHINGTON, DC (Microsoft Office Specialist World Championship 2013)

WASHINGTON, DC (Microsoft Office Specialist World Championship 2013) WASHINGTON, DC (Microsoft Office Specialist World Championship 2013) Na přelomu července a srpna 2013 proběhl mezinárodní šampionát ve znalosti produktů MS Word, MS Excel a MS Powerpoint ve Washingtonu,

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

Přílohy Příloha: Obrázek č. 1 Novoroční oltář předků

Přílohy Příloha: Obrázek č. 1 Novoroční oltář předků Přílohy Příloha: Obrázek č. 1 Novoroční oltář předků [PECHOVÁ, Eva. Vietnamské novoroční lahůdky. Klub Hanoi [online]. 2005, [cit. 2011-03- 24]. Dostupný z WWW: .]

Více

SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ

SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ O S H O SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ Byly doby, kdy chrámy, poutnická místa, nošení značek na čele, uctívání idolů, používání růženců, zaklínadel a kouzel, posvátné texty, rituály a astrologie, víra

Více

Vysoká pec ve vašem nitru

Vysoká pec ve vašem nitru Obsah Předmluva... 7 Úvod... 10 Chcete-li objevit své pravé Já, já musí zemřít... 19 Vysoká pec ve vašem nitru... 49 Jak nechávat vše plynout a pozorovat... 80 Jak kráčet beze stop... 95 Mysl: velká pokladnice

Více

Úvod do Retail Summitu 2012: Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR

Úvod do Retail Summitu 2012: Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR Úvod do Retail Summitu 2012: Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR Vážené dámy, vážení pánové a vidím-li tady televizní kamery, pak rád zdravím i diváky televize ČT 24, dovolte mi, abych z pověření organizátorů

Více

Nabídka lokalit Akce památky

Nabídka lokalit Akce památky Nabídka lokalit Akce památky Pokud se budete chtít na cokoliv zeptat, pište na pamatky@brontosaurus.cz. PLUMLOV Paní místostarostka se nám ozvala s nabídkou pořádat zde pracovní víkendovky. Rekonstrukce

Více

Červenec prázdninový provoz

Červenec prázdninový provoz Červenec prázdninový provoz Začínají týdny zaslouženého odpočinku dovolená. Sluníčko vysílá hřejivé paprsky na všechny strany. Počasí vskutku odpovídá letnímu času. V SPR se vyhodnocují pololetní výsledky,

Více

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková 22. Základní škola Plzeň Až já budu velká Třída: 7. B Datum: 8. 12. 2008 Jméno: Kamila Šilhánková V pěti letech jsem onemocněla zánětem ledvin a ležela jsem v nemocnici u svatého Jiří. Byla tam veliká

Více

Představení titulu a ceník inzerce. Vydává Unijazz sdružení pro podporu kulturních aktivit. www.magazinuni.cz

Představení titulu a ceník inzerce. Vydává Unijazz sdružení pro podporu kulturních aktivit. www.magazinuni.cz Představení titulu a ceník inzerce Vydává Unijazz sdružení pro podporu kulturních aktivit www.magazinuni.cz Představení titulu UNI je kulturní magazín, který se za čtvrtstoletí své existence vyprofiloval

Více

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena.

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena. Dominik Dufek Třída: 7.C Datum: 7.3 2013 Zeměpisné rozšíření: Čína Zajímavosti: poslední volně žijící jedinec tohoto poddruhu byl spatřen v roce 1994 a proto se má za to, že tygr jihočínský ve volné přírodě

Více

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek.

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek. Kdo jsme a co nabízíme: Občanské sdružení Do Houslí je divadelní zájezdová společnost, která vznikla 2. října 2007. Našimi členy jsou výhradně profesionální herci, čemuž také odpovídá kvalita uváděných

Více

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem?

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem? Mt 13, 44-46 Podobenství o Království. Zvláštní obrazy, které PJ používal aby lidi přivedl k podstatě věci. Tentokrát o pokladu a perle které člověka stojí všechno co má. Chceme-li porozumět Ježíšovu sdělení,

Více

Zpravodaj č. 6/ 2011. Vážení přátelé slánského muzea,

Zpravodaj č. 6/ 2011. Vážení přátelé slánského muzea, Zpravodaj č. 6/ 2011 Vážení přátelé slánského muzea, na prahu léta je již v plném proudu výstavní sezóna Národopisného muzea Slánska ve Třebízi. Návštěvníci vníci sem přicházejí nejen za stálými expozicemi

Více

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik:

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: porozumění psanému textu, porozumění slyšenému textu, řešení testových úloh /slovní zásoba, gramatika/, mluveného

Více

důvěru plnou Začněte Stavební kámen 1 S očekáváními zacházet ofenzivně Mám k vám

důvěru plnou Začněte Stavební kámen 1 S očekáváními zacházet ofenzivně Mám k vám Stavební kámen 1 S očekáváními zacházet ofenzivně Začněte Mám k vám plnou důvěru Tím nejjistějším na výměně vedení jsou očekávání. Výměny vedení jak se zdá mají téměř magickou přitažlivost a všem přáním

Více

Ahoj holky a kluci, vážení rodiče. Přejeme Vám "šťastnou ruku" při volbě tábora a těšíme se na Vás o letních prázdninách.

Ahoj holky a kluci, vážení rodiče. Přejeme Vám šťastnou ruku při volbě tábora a těšíme se na Vás o letních prázdninách. Ahoj holky a kluci, vážení rodiče. Celoročním vyvrcholením naší zájmové činnosti, jsou už po mnoho let letní dětské tábory. Dům dětí a mládeže Jihlava, p. o. patří k tradičním a mnohaletým pořadatelům

Více

Máme únor, a tak. Orgie.

Máme únor, a tak. Orgie. 50 FOTOVIDEO ÚNOR 2015 PRAXE / Máme únor, a tak Orgie. PETR JAN JURAČKA www.juracka.eu juracka@natur.cuni.cz www.facebook.com/petrjanjuracka Ne, nebudu se na ty fotky koukat. Zaplatit si zájezd do Afriky,

Více

Jaký je příběh tvé mámy? Hledáme osudy lidí, na které se zapomnělo. Ptej se rodičů, prarodičů, známých a vyhraj až 50 000 korun v soutěži!

Jaký je příběh tvé mámy? Hledáme osudy lidí, na které se zapomnělo. Ptej se rodičů, prarodičů, známých a vyhraj až 50 000 korun v soutěži! Ilustrace: ToyBox, i-m.co/toybox/toy_box_light Jaký je příběh tvé mámy? Hledáme osudy lidí, na které se zapomnělo. Ptej se rodičů, prarodičů, známých a vyhraj až 50 000 korun v soutěži! Miluška Havlůjová

Více

ZAOKROUHLOVÁNÍ ČÍSEL cesty po vrcholech hor

ZAOKROUHLOVÁNÍ ČÍSEL cesty po vrcholech hor ZAOKROUHLOVÁNÍ ČÍSEL cesty po vrcholech hor zaokrouhlování na desítky zaokrouhlování na stovky zaokrouhlování na tisíce zaokrouhlování na desetitisíce zaokrouhlování na statisíce 235 431 235 430 532 465

Více