EL A ROZSAH STUDIE, VÝCHOZÍ PODKLADY, KAPACITA, FOND PRACOVNÍ DOBY...

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "EL A ROZSAH STUDIE, VÝCHOZÍ PODKLADY, KAPACITA, FOND PRACOVNÍ DOBY..."

Transkript

1 OBSAH 1. ÚČEL A ROZSAH STUDIE, VÝCHOZÍ PODKLADY, KAPACITA, FOND PRACOVNÍ DOBY ÚČEL A ROZSAH STUDIE VÝCHOZÍ PODKLADY A VAZBA NA PLZEŇSKOU TEPLÁRENSKOU A SKLÁDKU CHOTÍKOV NÁVRHOVÉ KAPACITY Směsný komunální odpad Konvenční technologie na bázi roštového ohniště Plazmová technologie Pyrolyzní technologie MBÚ a Anaerobní fermentace MBÚ a Aerobní konverzí POSUZOVANÉ VARIANTY VYUŽITÍ SKO PRINCIP ŘEŠENÍ Svoz a příjem odpadů K technologie na bázi roštového ohniště Vysokoteplotní zplynování odpadu (plazmová technologie) Pyrolyzní technologie MBÚ s anaerobní fermentací PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ A KOGENERAČNÍ JEDNOTKA KOMPOSTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ MBÚ a aerobní konverzí FOND PRACOVNÍ DOBY REFERENČNÍ ZAŘÍZENÍ Konvenční technologie na bázi roštového ohniště - reference Vysokoteplotní zplynování odpadu (plazmová technologie firmy Solena) reference Pyrolyzní technologie reference MBÚ S anaerobní fermentací reference MBÚ s aerobní konverzí (fermentací) URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ STAVBY URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ STAVBY ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNÍ ŘEŠENÍ STAVBY POPIS TECHNOLOGIE KONVENČNÍ TECHNOLOGIE NA BÁZI ROŠTOVÉHO OHNIŠTĚ Příjem a manipulace s odpady Spalování Využití energie Čištění spalin Pomocné provozy Čištění odpadních vod Elektrozařízení Systém automatického řízení technologického procesu Využitelnost výstupních produktů a odpadů VYSOKOTEPLOTNÍ ZPLYNOVÁNÍ ODPADU (PLAZMOVÁ TECHNOLOGIE) Příjem a manipulace s odpady Zplyňování odpadu a čištění syntézního plynu Technologická jednotka Plazmového reaktoru Chlazení a čištění syntézního plynu Využití energie Čištění spalin Pomocné provozy Čištěné odpadních vod Elektrozařízení Systém automatického řízení technologického procesu Využitelnost výstupních produktů a odpadů PYROLÝZNÍ TECHNOLOGIE /137

2 Příjem a manipulace s odpady Pyrolyzní rozklad a spalování produktů pyrolýzy Využití energie Čištění spalin Pomocné provozy Čištění odpadních vod Elektrozařízení Systém automatického řízení technologického procestu Využitelnost výstupních produktů a odpadů MBÚ S ANAEROBNÍ FERMENTACÍ Příjem, manipulace a předtřídění SKO Suché třídění Mokré třídění Anaerobní fermentace Plynové hospodářství a kogenerační jednotka Kompostové hospodářství Pomocné provozy Elektrozařízení Systém automatického řízení technologického procesu Využitelnost výstupních produktů a odpadů MBU s aerobní konverzí Příjem, manipulace a předtřídění SKO Třídění SKO Těžká frakce Lehká frakce Biofrakce Pomocné provozy ELEKTROZAŘÍZENÍ SYSTÉM AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÉHO PROCESU HMOTOVÉ A ENERGETICKÉ BILANCE KONVENČNÍ TECHNOLOGIE NA BÁZI ROŠTOVÉHO OHNIŠTĚ Zpracovávaný SKO Výrobky Požadavky na rozhodující suroviny, energie a vodu Odpady z výroby VYSOKOTEPLOTNÍ ZPLYNOVÁNÍ ODPADU (PLAZMOVÁ TECHNOLOGIE) Zpracovávaný SKO Výrobky Požadavky na rozhodující suroviny, energie a vodu Odpady z výroby PYROLÝZNÍ TECHNOLOGIE Zpracovávaný SKO Výrobky Požadavky na rozhodující suroviny, energie a vodu Užitková (Pitná) voda Odpady z výroby MBU S ANAEROBNÍ FERMENTACÍ Zpracovávaný SKO Výrobky Požadavky na rozhodující suroviny, energie a vodu Odpady z výroby MBÚ S AEROBNÍ KONVERZÍ Úvod Kompost Použití Fermentát z aerobní fermentace Alternativní peletizované biopalivo Surové palivo z lehké složky (RDF) /137

3 Peletizované palivo z lehké složky (RDF) STROJNÍ ŘEŠENÍ KONVENČNÍ TECHNOLOGIE NA BÁZI ROŠTOVÉHO OHNIŠTĚ Stručný popis dispozičního řešení Přehled rozhodujících PS a SO Seznam rozhodujících strojů a zařízení VYSOKOTEPLOTNÍ ZPLYNOVÁNÍ ODPADU (PLAZMOVÁ TECHNOLOGIE) Stručný popis dispozičního řešení Přehled rozhodujících PS a SO Seznam rozhodujících strojů a zařízení PYROLÝZNÍ TECHNOLOGIE Stručný popis dispozičního řešení Přehled rozhodujících PS a SO Seznam rozhodujících strojů a zařízení MBÚ S ANAEROBNÍ FERMENTACÍ Stručný popis dispozičního řešení Přehled rozhodujících PS a SO Seznam rozhodujících strojů a zařízení MBÚ S AEROBNÍ KONVERZÍ Stručný popis dispozičního řešení Přehled rozhodujících PS a SO Seznam rozhodujících strojů a zařízení SOUVISEJÍCÍ A PODMIŇUJÍCÍ INVESTICE INVESTIČNÍ NÁKLADY HODNOCENÍ A POROVNÁNÍ PROCESŮ HODNOCENÍ A POROVNÁNÍ PROCESU OBECNÉ A SOCIÁLNÍ HODNOCENÍ A POROVNÁNÍ PROCESU - TECHNICKÉ HODNOCENÍ A POROVNÁNÍ PROCESU - EKONOMICKÉ HODNOCENÍ A POROVNÁNÍ PROCESU - ENVIROMENTÁLNÍ ZÁVĚR PŘÍLOHY BLOKOVÉ SCHEMA KONVENČNÍ TECHNOLOGIE NA BÁZI ROŠTOVÉHO OHNIŠTĚ BLOKOVÉ SCHÉMA VYSOKOTEPLOTNÍ ZPLYNOVÁNÍ ODPADU (PLAZMOVÁ TECHNOLOGIE) BLOKOVÉ SCHEMA PYROLÝZNÍ TECHNOLOGIE BLOKOVÉ SCHEMA MBÚ S ANAEROBNÍ FERMENTACÍ BLOKOVÉ SCHEMA MBÚ S MBÚ S AEROBNÍ KONVERZÍ ZASTAVOVACÍ PLÁN AREÁLU CHOTÍKOV KONVENČNÍ TECHNOLOGIE NA BÁZI ROŠTOVÉHO... OHNIŠTĚ ZASTAVOVACÍ PLÁN AREÁLU CHOTÍKOV VYSOKOTEPLOTNÍ ZPLYNOVÁNÍ ODPADU (PLAZMOVÁ TECHNOLOGIE) ZASTAVOVACÍ PLÁN AREÁLU CHOTÍKOV PYROLÝZNÍ TECHNOLOGIE ZASTAVOVACÍ PLÁN AREÁLU CHOTÍKOV MBÚ S ANAEROBNÍ FERMENTACÍ ZASTAVOVACÍ PLÁN AREÁLU CHOTÍKOV MBÚ S AEROBNÍ KONVERZÍ TROJROZMĚRNÝ MODEL KONVENČNÍ TECHNOLOGIE NA BÁZI ROŠTOVÉHO OHNIŠTĚ TROJROZMĚRNÝ MODEL VYSOKOTEPLOTNÍ ZPLYNOVÁNÍ ODPADU (PLAZMOVÁ TECHNOLOGIE) TROJROZMĚRNÝ MODEL PYROLÝZNÍ TECHNOLOGIE TROJROZMĚRNÝ MODEL MBÚ A ANAEROBNÍ FERMENTACÍ TROJROZMĚRNÝ MODEL MBÚ S AEROBNÍ KONVERZÍ SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ EKONOMICKÁ ČÁST ROZBOR PRODUKCE SKO A ODPADŮ SROVNATELNÉHO CHARAKTERU V LOKALITĚ PLZEŇ /137

4 1. ÚČEL A ROZSAH STUDIE, VÝCHOZÍ PODKLADY, KAPACITA, FOND PRACOVNÍ DOBY 1.1. Účel a rozsah studie Účelem této studie je posoudit možnost využití areálu Chotíkov pro umístění zpracovatelského závodu na využití SKO a provedení srovnání různých variant zpracování a využití směsného komunálního odpadu (dále SKO) z technického a prostorového hlediska a vypracovat základní informace o jednotlivých variantách. Vybranými porovnávanými variantami jsou: - Konvenční technologie termické konverze SKO na bázi roštového ohniště s dodávkou tepla a výrobou el. energie - Pyrolyzní zplynování SKO a vysokoteplotní spalování produktů pyrolyzního rozkladu s dodávkou tepla a výrobou el. energie - Plazmové zplynování SKO a následné spalování ve spalovací TG s dodávkou tepla a výrobou el. Energie - Mechanicko-biologická úprava SKO (dále MBÚ) a anaerobní fermentace s výrobou bioplynu a s dodávkou el. Energie a výrobou kompostu - Mechanicko-biologická úprava SKO a aerobní fermentace s výrobou kompostu Rozsah studie je omezen na prostor areálu Chotíkov s tím, že budou vyspecifikovány podstatné vnější vazby mající vliv na porovnávání jednotlivých variant. Studie neřeší všechny vnější vazby výstavby závodu na využití SKO např. logistiku svozu odpadů a případná překládací svozová centra ve vzdálenějších lokalitách, rozptylovou studii, hlukovou studii apod. Studie rovněž neřeší dopady na životnost finálních skládek odpadů vlivem různé produkce a kvality odpadů v jednotlivých variantách 1.2. Výchozí podklady a vazba na Plzeňskou teplárenskou a skládku Chotíkov - Zadání objednatele, požadující Závod (termická konverze/mbú) na využití SKO o kapacitě t SKO /rok s tím, že mají být porovnány varianty zahrnující konvenční technologii na bázi roštového ohniště, pyrolyzní technologii, zplyňování a dvě varianty MBÚ. - Bude budována jedna spalovací linka, v době nutných údržbářských prací bude SKO skládkován, nebo dovážen do nejbližší spolupracující spalovny - Zastavovací plán skládky Chotíkov - Evaluation of Conversion Technology, Processes and Products zpracované pro stát Kalifornie - Mitsumi Babcock Energy Limited Submission to Greater London autority City Solution Stakeholders On Municipal Waste Management - Mitsumi Recycling Pyrolysis Gasification & Meeting Process informativní publikace - Nabídka firmy Solena na plazmovou technologii pro likvidaci SKO pro lokalitu Chotíkov a upřesňující podklady firmy Solena - Informace o kapacitách horkovodu a požadavcích na dodávky tepla pro Plzeň - Nabídky na základní technologické uzly závodu na využití SKO, které má zpracovatel k disposici na základě jiných projektů - Zákonné emisní limity 4/137

5 - Předpoklad o požadavku na použití nejlepší dostupné technologie zejména pro čištění spalin - Jako stabilizační a najížděcí palivo bude používán LTO - Pro start plazmové technologie bude použita el. Energie ze sítě ČEZu - Technické informace vydávané spalovnami Praha-Malešice (ZEVO) a Liberec (Termizo) - Obecně známé statistické údaje o složení tuhého, směsného komunálního odpadu Vazby na stávající Plzeňskou teplárenskou a skládku Chotíkov Vazby na stávající Plzeňskou teplárenskou a využití zařízení stávající skládky Chotíkov pro účely závodu na využití SKO jsou následující: - Dodávka tepla horkovodem do teplárenské sítě Plzeňské teplárenské - Kotel závodu na využití SKO bude při provozu svým výkonem nahrazovat výkon některého stávajícího kotle v síti teplárny. - Závod na využití SKO bude zásobován pitnou vodou ze stávajícího rozvodu. - Pro odkanalizování ploch spalovny bude využit stávající kanalizační systém - Budou částečně využívány stávající komunikace skládky NÁVRHOVÉ KAPACITY Směsný komunální odpad V rámci studie byl proveden rozbor výskytu a složení SKO a jemu podobných odpadů v Plzeňské regionu. Jeho výstupy jsou uvedeny v příloze č Na základě tohoto rozboru byly stanoveny průměrné hodnoty SKO, které jsou vstupním údajem pro tuto studii. Průměrné hodnoty jsou následující: Množství směsného komunálního odpadu (platné pro všechny varianty) Výhřevnost SKO Průměrná výhřevnost uvažovaná pro návrh zařízení t/rok 6 12 MJ/kg 10,5 MJ/kg Průměrné očekávané složení SKO: (stanovené na základě statistických údajů pro Plzeňský region) 5/137

6 Položka Složení Položka Složení % hm. kt/rok % hm. kt/rok V tom: Bioodpad 35,0 21 Inerty 26 15,6 Papír a lepenka 19,0 11,4 Vlhkost Plasty 12,0 7,2 Ostatní 44 26,4 Monočlánky NO Sklo 7,0 4,2 V tom: t/rok Kovy 5,0 3 S 0,1 60 Textil, dřevo 6,0 3,6 Cl 0,4 240 Minerální odpad Ostatní 4,0 2,4 12,0 7,2 F 0,005 3 CELKEM Výhřevnost 10,5 MJ/kg Provozní doba (reálný fond pracovní doby) 320 dní/rok (u variant MBÚ 330 dní/rok) Příjem SKO od 6 do 20 hod Koeficient nerovnoměrnosti dovozu 1.5 Očekávané max. povolené emise škodlivin do ovzduší: Škodlivina Spalování Plynová TG Kogen. jedn. mg/nm 3 mg/nm 3 mg/nm 3 (11%O 2, (11%O 2 (5%O 2 suchý plyn) suchý plyn) suchý/vlhký p.) TZL HCl 10 HF 1 NO x SO CO C org Dioxiny a furany 0.1 x 10-6 Kadmium, thalium 0.05 Rtuť 0.05 Co,Cr,Sb,Mn,Ni,Pb, As,Cu,V celk /137

7 Konvenční technologie na bázi roštového ohniště Množství spalovaného SKO Tepelný příkon na vstupu Kapacita parního kotle Dodávka tepla do horkovodu max. Kapacita turbogenerátoru FPD 7,8125 t/h SKO 22,786 MW 28,0 t/h 4,3 MPa; 400 C 18,2 MW 140 / 70 C 3,5 MW 320 dní/rok Plazmová technologie Množství SKO na vstupu Tepelný příkon v SKO na vstupu Kapacita parního kotle I Kapacita parního kotle II Dodávka tepla do horkovodu - Kapacita turbogenerátoru spalovací TG Kapacita turbogenerátoru parní TG FPD 7,8125 t/h SKO 22,786 MW 2,0 t/h 4,3 MPa; 400 C 13,0 t/h 4,3 MPa; 400 C max10,5 MW 140 / 70 C 7,2 MW 1,6 MW 320 dní/rok Pyrolyzní technologie Množství SKO na vstupu Tepelný příkon v SKO na vstupu Kapacita parního kotle Dodávka tepla do horkovodu max. Kapacita turbogenerátoru FPD 7, 8125 t/h SKO 22,786 MW 26,0 t/h 4,3 MPa; 400 C 17,1 MW 140 / 70 C 3,2 MW 320 dní/rok MBÚ a Anaerobní fermentace Množství SKO na vstupu 7, 8125 t/h SKO Tepelný příkon v SKO na vstupu 22,786 MW Množství BRO (biologicky rozložitelný odpad) t/rok 2,8 t/h Kapacita produkce bioplynu 350 Nm 3 /h Kapacita generátoru kogenerační jednotky 0,9 MW Kapacita výroby kompostu (sušina 60%) 0,8 t/h FPD 330 dní/rok 7/137

8 MBÚ a Aerobní konverzí Množství SKO na vstupu 7, 8125 t/h SKO Tepelný příkon v SKO na vstupu 22,786 MW Množství BRO (biologicky rozložitelný odpad) t/rok 2,8 t/h Kapacita výroby kompostu (sušina 60%) 1,6 t/h FPD 330 dní/rok 1.4. Posuzované varianty využití SKO Komentář k vybraným technologiím a) Konvenční technologie na bázi roštového ohniště Při počáteční volbě koncepce závodu na využití SKO bylo provedeno zkoumání dvou potenciálně možných technologií - použití hromadného spalování SKO bez úpravy a - spalování paliva odvozeného od odpadu (RDF) tj. tříděný SKO Z rozboru, který prováděla firma HDR Engineering pro Plzeňskou teplárenskou v roce 2003 (Feasibility study), financovaným Americkou obchodní a rozvojovou agenturou vyplývá, že technologie hromadného spalování je o cca 14 % levnější než technologie RDF. Proto je v této studii uvažováno s technologií hromadného spalování SKO bez předúpravy (s výjimkou odstraňování nebo drcení nadrozměrných kusů). Současně bylo provedeno zkoumání technologií čištění spalin pro konvenční spalovnu SKO z hlediska produkovaných a využitelných druhotných odpadů a technologie DeDiox. Z publikovaných výsledků spalovny Praha-Malešice (ZEVO) a spalovny Liberec (Termizo) ohledně odstraňování dioxinů se jeví jako jednoznačně účinnější metoda SCR použitá ve spalovně Praha-Malešice (ZEVO) a proto je uvažovaná i v této studii. Z hlediska využitelnosti produkovaných druhotných odpadů byla neoficiálně konzultována s min. životního prostředí metoda vypírání popílku a reakčního produktu použitá ve spalovně Liberec, která produkuje po vyprání popelovin druhotnou surovinu a ne odpad, což je z hlediska finančního velice lákavé. Neoficielní názor MŽP je, že toto využití odpadu ze spalovny je umožněno nedokonalostí zákona, který bude novelizován proto není tato technologie v naší studii uvažována. b) Plazmová technologie vysokoteplotní zplyňování Existuje více technologií pro zplyňování odpadů, které zahrnují i plazmové zplyňování. Převážná většina komerčně fungujících jednotek je postavena v Japonsku. Nejvíce funkčních instalací má realizováno firma Nippon steel. Přesto byla pro zplyňování zvolena plazmová technologie jako perspektivně možná špičková technologie. Pro plazmovou technologii byla použita technologie firmy Solena, která již dříve vypracovala studii pro využití SKO v Plzeňském kraji. Dodavatel této technologie udává výrazně vyšší celkovou účinnost závodu při výrobě elektrické energie než ostatní dodavatelé této technologie, ale žádná 8/137

9 jednotka pro využití SKO není dosud realizována a není možno si ověřit, zda projektované údaje jsou reálné. c) Pyrolyzní technologie Z hlediska výběru porovnávané technologie pyrolyzního zpracování SKO nutno konstatovat, že existuje více systémů pyrolyzního zpracování SKO, protože prakticky každé spalovací zařízení lze navrhnout tak, aby pracovalo za pyrolyzních podmínek. Proto byl proveden průzkum, z hlediska počtu a funkčnosti obchodně aktivních závodů s technologií pyrolyzního zpracování SKO. Z tohoto průzkumu vychází, že nejpočetnější a nejdéle spolehlivě fungující technologií je technologie firmy Mitsui Babcock, vyvinutá firmou Siemens a zdokonalená firmou Mitsui. Tato technologie má řadu předností např. nepotřebuje stabilizační palivo, nepotřebuje podpůrná a struskotvorná media (koks, vápenec apod.). Pyrolyzní jednotka funguje na principu nepřímého výměníku a proto prakticky bez přístupu vzduchu. Spalování pyrolyzních produktů (syntézní plyn a koks) je možné za minimálního přebytku vzduchu a proto je výrazně potlačena tvorba oxidů dusíku a dioxinů. Nespalitelné podíly odcházejí ve formě vitrifikované strusky. Proto je tato technologie použita jako porovnávaná varianta. d) Mechanicko biologická úprava s koncovkou Anaerobní fermentace (vyhnívání) a kogenerační jednotky Pro tuto variantu byla použita technologie Bio Tech, která je realizována v závodě Alteno v Německu. e) Mechanicko biologická úprava s koncovkou Aerobní konverze Pro tuto variantu byly použity zkušenosti z obdobných zařízení především v Německu a Rakousku s využitím balistického separátoru. Tím se odpad dělí na 3 frakce - lehkou, těžkou a bioprosev Princip řešení Svoz a příjem odpadů Předpokládá se, že spalitelný komunální odpad bude do závodu na využití SKO svážen z města Plzně a nejbližšího okolí. Z centrální svozové oblasti Plzeň a přilehlých oblastí bude komunální odpad svážen klasickými silničními vozidly pro dopravu SKO. V závodě bude komunální odpad vysypáván (ze sběrových nebo transportních vozidel) nebo vyklápěn (z kontejnerů) do bunkru na odpad (SKO), nebo do bunkru na velkoobjemný odpad K technologie na bázi roštového ohniště Pro spalování a čištění spalin jsou použita zařízení odpovídající doporučovaným nejlepším dostupným technologiím (Best available technology). Komunální odpad bude termicky zneškodňován spalováním na roštu za dostatečného přebytku kyslíku (nejméně 6 % obj.), při teplotách > 850 C (a setrvání spalin při této teplotě min. 2s) a bude energeticky využit zařazením kotle na odpadní teplo a následně zařazením turbogenerátoru a horkovodní 9/137

10 výměníkové stanice. Spalování odpadu na roštu a dohořívání spalin ve spalovací komoře je schopno probíhat bez přívodu podpůrného paliva. Ale s ohledem na pochody najíždění a odstavování a v případě vsázky odpadu s nízkou výhřevností budou instalovány a využívány najížděcí a stabilizační hořáky na LTO tak, aby byly dodrženy požadované teplotní parametry ve spalovací a dohořívací komoře i v těchto režimech provozu. Za účelem redukce kysličníků dusíku NO x vznikajících při spalování odpadu je počítáno s instalací selektivní nekatalytické redukce (denitrifikace) SNCR spočívající v dávkování čpavkové vody do vhodných míst spalovací komory. Energie, získaná spálením odpadu, bude v následně zařazeném kotli na odpadní teplo přeměněna na energii vysokotlaké, přehřáté páry 43 bar (přetl.), 400 C. Získaná vysokotlaká pára je odvedena z bubnu parního kotle do kondenzační parní turbiny s regulovaným odběrem. Pára z redukovaného odběru o tlaku 5 bar bude dodávána do výměníkové stanice pára/hv. Rozvod horké vody (140/70 C) bude připojen na horkovodní síť Plzeňské teplárenské zásobující město Plzeň. Energie uvolněná redukcí páry bude přeměněna v generátoru na energii elektrickou. Koncepce čištění spalin, předpokládá použití tak zvané polomokré-mokré metody se zařazením jednotky pro selektivní katalytickou oxidaci dioxinů a furanů vzniklých spalováním komunálního odpadu, která je navržena ve smyslu dodržení limitů emitovaných znečišťujících látek (emisí) ve vyčištěných spalinách odváděných do atmosféry tubusem komína, a to v souladu s nařízením vlády č.354/2002 a navazujících. Tato metoda neprodukuje žádné odpadní vody. Proces čištění spalin je založen v první fázi na odloučení hlavní části (cca 90 %) popílku, unášeného z kotle, na elektrofiltru nebo na tkaninovém filtru, před kterým je zařazen rozprašovací sušící reaktor, kde je odpařována odpadní voda obsahující těžké kovy a soli vzniklé ze zachycených složek spalin kyselého charakteru jako HCl, HF, SO 2, SO 3 zachycené v pračce spalin. Účinným médiem je suspenze vápenného mléka Ca(OH) 2 ve vodě, která je nastřikována do pračky a následně do neutralizační nádrže (případně i do spalin). Z neutralizační nádrže je vodní suspenze zachycených solí a hydroxidu vápenatého nastřikována do rozprašovacího, sušícího reaktoru. Část vzniklého práškového reakčního produktu je usazována a vynášena z reaktoru, zbytek je unášen spalinami dál. Za rozprašovacím reaktorem zařazený tkaninový filtr slouží k odloučení rozhodujícího množství prachových podílů popílku, reakčního produktu, přebytku hydroxidu vápenatého a případně adsorbentu, který je dávkován společně s vápenným hydrátem za účelem odloučení dioxinů a furanů (PCDD/PCDF) a rtuti. Přebytek hydroxidu vápenatého zachycený na filtrační tkanině funguje jako první stupeň zachycování kyselých složek spalin. Za tkaninovým filtrem je zařazen reaktor pro selektivní katalytickou oxidaci zbytků PCDD/PCDF (katalytické dopalování). V tomto reaktoru dochází na povrchu katalyzátoru k rozkladu dioxinů a furanů na vodu, oxid uhličitý a chlorovodík, který je následně zachycen v pračce spalin. Z důvodu dodržení emisních limitů SO 2, HCl při všech provozních stavech (hlavně při spalování komunálního odpadu o výhřevnosti > 12 MJ/kg a o vyšší 10/137

11 koncentraci chloru) je za tkaninovým filtrem zařazena třístupňová mokrá pračka, ze které je prací voda vedena do čistírny odpadních vod a zahuštěné odpadní vody jsou vraceny do rozprašovacího sušícího reaktoru (viz výše). Pračka se skládá ze vstupní, ochlazovací části, kde jsou spaliny ochlazeny na teplotu rosného bodu (65 70 C), z prvního stupně praní, který pracuje o ph 1 2 a zachycuje zejména HCl a těžké kovy, ze druhého stupně, který pracuje o ph cca 6 a zachycuje zejména SO 2 a zbytek HCl a ze třetího stupně, který zachycuje aerosoly vznikající při spalování a redukčních procesech NOx. Z pračky jsou spaliny vedeny přes odlučovač kapek ven. Vyčištěné spaliny jsou následně přihřívány v ohřívači spalin (viz níže) a dále jsou pomocí spalinového ventilátoru odváděny do tubusu komína, kde je prováděno zákonem předepsané kontinuální měření emisí a dalších veličin. Před pračkou je zařazen výměník spaliny spaliny, který ohřívá spaliny vyčištěné v pračce a ochlazuje spaliny před vstupem do pračky a tím snižuje spotřebu chladící vody. Tento výměník je rozměrově náročný a současně investičně náročný a proto by bylo vhodné v dalším stupni dokumentace zvážit jeho použití v porovnání. s cenou a dostupností pitné vody, která je v areálu závodu k disposici jako zdroj užitkové vody. (Spaliny za pračkou mohou být ohřívány v investičně méně náročném parním ohříváku, což ovšem zvyšuje spotřebu vody a snižuje výrobu elektřiny). Odloučené odpady z čištění spalin popílek, reakční produkt, stejně jako ostatní pevné odpady škvára, železný šrot, budou odváženy ze spalovny pouze oprávněnou osobou a bude s nimi nakládáno způsobem stanoveným zákonem č. 185/2001 Sb. a navazujících. Technologie spalování a čištění spalin je z hlediska odpadních vod bezodpadová. Napájecí voda Pro napájení parního kotle bude instalována chemická a tepelná úpravna vody a kondenzátu. Vyvedení výkonu v horké vodě Pro vyvedení horké vody do sítě Plzeňské teplárenské bude instalována výměníková stanice. Dále bude vybudován nový horkovod 2 x DN 200, který bude veden přibližně podél silnice Chotíkov Plzeň až do prostoru studentské ulice v Plzni, odkud bude veden v trase stávajícího horkovodu, který bude zesílen také na DN 200 až do místa, kde je již DN 200 realizován (cca do prostoru Karlovické ulice) Vysokoteplotní zplynování odpadu (plazmová technologie) Zpracování odpadu a jeho přeměna na elektrickou energii formou Integrovaného plazmového zplyňování s využitím kombinovaného cyklu (IPGCC - Integrated Plasma Gasification Combined Cycle) společnosti Solena je koncepcí se zcela novým postupem zpracování komunálního odpadu. Systém IPGCC je jedním z nejefektivnějších způsobů jak docílit úplného rozložení všech složek odpadu (organických i anorganických) na základní směs pro rekuperaci a recyklaci. Hlavní součást vybavení systému IPGCC je plazmový reaktor, který je vybaven dvěmi či více plazmovými obloukovými hořáky. Mezi anodou a katodou plazmového hořáku prochází stejnosměrný proud, dojde k 11/137

12 vytvoření plazmového oblouku a souběžným průchodem pracovního plynu přes prstencový prostor hořáku se vytvoří extrémně vysoká teplota, v řádech C. Ta se dá relativně snadno regulovat. Plazmový reaktor pracuje v substechiometrických podmínkách, tzn. že v reaktoru je přítomno velice málo vzduchu a tím i kyslíku a následkem toho nedochází ke vznícení. Plazmový zplyňovací reaktor proto není spalovací pecí ani spalovacím systémem. S teplotami při hrotu plazmového hořáku, které se pohybují v řádech C je plazmový plyn schopen rozložit toxické směsi během několika milisekund a zároveň brání vzniku sekundárních produktů běžných při spalování odpadu a vzniku škodlivého kouřového plynu. Těchto extrémně vysokých teplot je dosahováno pomocí systému plazmových hořáků. Vysoké teploty jsou nezbytně nutné pro úplné rozštěpení atomů organických materiálů za účelem jejich přeměny na plyn. Stejně tak i atomy anorganických materiálů jsou roztaveny na strusku. Tento proces tepelné depolymerizace/zplyňování byl patentován společností Solena Group Inc. a aplikace této technologie na zplyňování odpadu a následné využití plynu jako zdroje obnovitelné energie pro výrobu elektrické energie se nazývá Integrované plazmové zplyňování s využitím kombinovaného cyklu (IPGCC - Integrated Plasma Gasification Combined Cycle). Systém IPGCC vytváří dva vedlejší produkty, oba je možné recyklovat a jsou to: a) Syntézní plyn, který má vysokou výhřevnost a v posuzované variantě je použit jako palivo pro pohon spalovací turbiny s generátorem na výrobu elektrické energie a následně na výrobu vodní páry. b) Inertní sklovitá struska u které byly po pečlivém zkoumání zjištěny nižší hodnoty vyluhování než povolují směrnice Světové zdravotnické organizace a lze ji recyklovat pro použití při výstavbě silnic jako plnivo do betonových směsí apod. Energetického využití odpadů je dosahováno jednak spalováním syntézního plynu ve výše zmíněné spalovací turbině pro pohon generátoru a jednak využitím spalin ze spalovací turbiny v kotli na odpadní teplo, který produkuje vysokotlakou páru a ta je následně využita v parní turbině opět pro pohon generátoru el.energie. Aby bylo možné používat syntézní plyn jako palivo, je třeba ho nejprve ochladit, vyčistit od případných substancí ve formě aerosolu a pevných částic a oddělit veškeré kyselé plyny (jako např. HCl kyselina chlorovodíková a H 2 S sirovodík). Pro ochlazení syntézního plynu je instalován vytepelný parní kotel č.1, zařazený na výstupu syntézního plynu z plazmového reaktoru. Jakmile je syntézní plyn ochlazen, prochází přes tkaninový filtr kde je zbaven veškerých aerosolových a pevných částic, které jsou likvidovány vracením do plazmového reaktoru a přimícháním do roztavené strusky před vitrifikací. Kyselé složky na bázi halogenových prvků (HCl, HF) jsou zachycovány v absorpční, náplňové pračce, zařazené za tkaninový filtr. Po průchodu pračkou je plyn stlačen v základním nízkotlakém, kyselém kompresoru. Tento kompresor zvýší tlak syntézního plynu na přibližně 6 až 10 barů. Syntézní plyn je dále veden do jednotky pro záchyt H 2 S. 12/137

13 H 2 S je nutné ze syntézního plynu odstranit před tím, než vstoupí do plynové turbíny a to z důvodu korozívní povahy H 2 S a jeho škodlivých účinků na provozní životnost plynové turbíny. Pro odstranění H 2 S bude použita technologie Lo-Cat, kde je používán roztok chelatačního činidla na bázi železa k převedení H 2 S na sirníky železa. V dalším kroku jsou feritické ionty regenerovány vzdušným kyslíkem za tvorby na síru bohatého kalu, který je zahuštěn na filtru do formy sírového koláče a síra je ze systému odstraněna jako sirná spečenina vhodná pro recyklaci. Tlak takto vyčištěného plynu je cca 5 barů a pro použití jako palivo v plynové turbíně musí mít tlak cca 25 barů. Ke zvýšení tlaku syntézního plynu slouží vysokotlaký kompresor, který ještě přes dva rekuperátory a odlučovač vlhkosti žene syntézní plyn do filtru plynové turbíny. Z filtru plynové turbíny je syntézní plyn veden již k využití v plynové turbíně s generátorem. Pro výrobu elektrické energie je navržen kombinovaný cyklus. To znamená, že sestava plynové a parní turbíny pracují v kombinovaném cyklu. Spaliny o teplotě cca 490 o C jsou odvedeny z plynové turbíny do kotle na odpadní teplo a zde vyrobená pára je využita k výrobě elektrické energie v parní, kondenzační turbíně s generátorem. Parní turbina je vybavena regulovaným odběrem (tlak 5 bar), ze kterého je odebírána pára pro výměníkovou stanici, která dodává teplo v HV (140/70 C ) do sítě Plzeňské teplárenské. Spaliny z kotle na odpadní teplo jsou přes zařízení kontroly emisí vypouštěny do atmosféry. Pomocná zařízení a podpůrné technické systémy Systémy pro koks a vápenec: Základní podmínkou pro zajištění stabilního provozu plazmového zplyňovače/reaktoru a provozu závodu, jsou dodávky koksu do nádoby reaktoru/zplyňovače, který působí jako katalyzátor a tvoří lože pro odpad když je podáván do reaktoru/zplyňovače. Koks také poskytuje širší plochu pro přenos tepla vně reaktoru což zvyšuje účinky tepelného štěpení. Samospékáním poskytuje koks propustnou vrstvu pro anorganický odpad přes kterou proniká roztavená struska ven z nádoby reaktoru. Pro snížení teploty tavení strusky a pro stabilizaci chemických vlastností výsledné sklovité strusky pocházející z anorganických materiálů plněných do reaktoru, je do odpadu přidáváno určité množství vápna. Koks a vápno budou do nádoby zplyňovače dávkovány v předem určeném poměru, úměrnému objemu a typu zpracovávaného odpadu. Koks je skladován ve speciálních zásobnících, obvykle v množství, které odpovídá (5) pěti dnům provozu na maximální výkon. Vápno je skladováno v zásobníku, opět na (5) pětidenní provoz závodu na maximální výkon. Kyslík, dusík a systémy zajišťující vzduch: Pro dosažení maximální efektivity reaktoru/zplyňovače, je do pomocných výfučen a do plazmových hořáků reaktoru/zplyňovače dodáván vzduch obohacený kyslíkem. Kyslík je do 13/137

14 reaktoru/zplyňovače dodáván ze samostatné vakuové absorpční jednotky (VSA Vaccum Swing Absorption), která je součástí pomocných provozů závodu. Vedle požadavku na dodávky kyslíku je také třeba dodávat dusík, který je používaný pro čištění syntézního plynu v případě, že taková nutnost nastane v důsledku nouzové odstávky závodu nebo pro čištění systému před odstávkou z důvodu provedení údržby. Dusík bude také, používán pro čištění (profukování) tkaninových filtrů. Dále bude dodáván suchý tlakový vzduch pro regulační a přístrojové systémy a tyto dvě komodity jsou dodávány systémem tlakové absorpce (PSA - Pressure Swing Absorption). Napájecí voda Pro napájení parních kotlů bude instalována chemická a tepelná úpravna vody a kondenzátu. Vyvedení výkonu v horké vodě Pro vyvedení horké vody do sítě Plzeňské teplárenské bude instalována výměníková stanice. Dále bude vybudován nový horkovod 2 x DN 150, který bude veden přibližně podél silnice Chotíkov Plzeň až do prostoru studentské ulice v Plzni, odkud bude veden v trase stávajícího horkovodu, který bude zesílen také na DN 150 až do místa, kde je již DN 150 realizován (cca do prostoru Karlovické ulice) Pyrolyzní technologie Použitá pyrolyzní technologie je typickým představitelem pyrolyzního zplyňování komunálních odpadů s tavením zachycených popelovin do formy strusky. Komunální odpad je nejprve rozdrcen a rozsekán na kusy o max. velikosti 200 mm. Po té je dávkován do rotační pyrolyzní pece, kde dochází k pyrolyznímu rozkladu odpadu za nepřítomnosti vzduchu. Pec je nepřímo vytápěna horkým vzduchem, ohřívaným spalinami ve vysokoteplotním ohříváku spaliny / vzduch a cirkulujícím ve větším počtu trubek vedoucí po celé délce spalovací pece. Odpad je v peci zplyňován při 450 C a rozložen na pyrolyzní plyn a pevný odpad, který tvoří koks, kovy a inertní zbytky. Syntézní plyn a koks jsou výhřevnějšími palivy než původní SKO a je možno je spalovat při mnohem lepších spalovacích podmínkách tj. při vyšší teplotě a nižším přebytku vzduchu. To snižuje podmínky pro tvorbu dioxinů, redukuje tvorbu NO x a umožňuje převést popeloviny na vitrifikovaný inert tj. na čistou strusku bez obsahu uhlíku a dioxinů. Pyrolyzní pec je tvořena rotačním válcem, ve kterém je zdržná doba odpadu cca 1 hodina. To znamená, že v peci je velké množství materiálu současně, což efektivně vyrovnává případné kolísání kvality SKO v čase a zajišťuje stabilitu provozu spalovny. Pyrolyzní plyn z výstupu pyrolyzní pece je veden přímo do navazující vysokoteplotní spalovací komory. Pevný odpad je nejprve zchlazen a dále veden do úpravny, kde je rozdrcen, jsou z něj vytříděny železo a barevné kovy a zbylý koks s inertními zbytky je pneumaticky dopraven také do vysokoteplotní spalovací komory. Železo a barevné kovy prošly tepelnou úpravou za nepřítomnosti vzduchu a proto jsou v podstatě v čisté formě. Vysokoteplotní spalovací komora je schopna provozu bez přídavného paliva a je koncipována jako dolu proudící cyklónová komora, ve které jsou spalovány pyrolyzní plyn a rozdrcené pevné zbytky ve směsi. 14/137

15 Teplota ve vysokoteplotní spalovací komoře je udržována nad 1300 C tak, aby docházelo ke spolehlivému roztavení popelovin. Přebytek vzduchu v komoře je cca 1,2 a vzduch je přiváděn ve třech úrovních, aby byla minimalizována tvorba NO x. Velmi dobré spalovací podmínky zajišťují, že hladina složek tvořící prekursory dioxinů je minimální. Roztavené popeloviny jsou na výtoku z komory ihned ochlazeny vodou a tvoří inertní, granulovitý, sklovitý materiál, který je používán jako materiál pro výstavbu silnic. Spaliny z vysokoteplotní spalovací komory jsou dále vedeny do vysokoteplotního ohříváku vzduchu. Ve vysokoteplotním ohříváku vzduchu jsou spaliny ochlazeny na cca 600 C. Vzduch používaný pro ohřev pyrolyzní pece je zde ohříván z cca 300 C na cca 520 C. Za vysokoteplotním ohřívákem je zařazen parní kotel na odpadní teplo a systém pro čištění spalin. Kotel je obdobný jako u konvenční spalovny a vyrábí páru 400 C, 43 bar. Pára je dále využívána v turbogenerátoru se vzduchovými kondensátory pro výrobu elektrické energie. Část páry (z odběru turbiny) je využita pro výrobu horké vody dodávané do sítě Plzeňské teplárenské. Systém pro čištění spalin může být obdobný, jako u konvenční spalovny s tím, že množství spalin je s ohledem na nižší přebytek vzduchu ve spalovací komoře nižší. Japonské realizace používají systém zahrnující dva za sebou řazené tkaninové filtry. Před druhý filtr je vstřikován mletý vápenec pro zachycení kyselých složek. S ohledem na fungující systémy ponecháváme tuto technologii i v této studii, ale nutno konstatovat, že Japonské předpisy ohledně emisí HCl jsou podstatně mírnější než ty, které platí v EU a proto byl doplněn další stupeň čištění spalin dočišťovací pračka a s ohledem na požadavek bezodpadové technologie z hlediska odpadních vod byl doplněn i rozprašovací sušič zařazený za první tkaninový filtr, ve kterém budou odpařovány odpadní vody z pračky. Popeloviny prvního tkaninového filtru jsou vraceny zpět do vysokoteplotní spalovací komory a jsou vitrifikovány společně se struskou. Popeloviny s reakčním produktem z rozprašovacího sušiče a z druhého tkaninového filtru jsou shromažďovány v zásobníku a odváženy na skládku. Napájecí voda Pro napájení parního kotle bude instalována chemická a tepelná úpravna vody a kondenzátu. Vyvedení výkonu v horké vodě Pro vyvedení horké vody do sítě Plzeňské teplárenské bude instalována výměníková stanice. Dále bude vybudován nový horkovod 2 x DN 200, který bude veden přibližně podél silnice Chotíkov Plzeň až do prostoru studentské ulice v Plzni, odkud bude veden v trase stávajícího horkovodu, který bude zesílen také na DN 200 až do místa, kde je již DN 200 realizován (cca do prostoru Karlovické ulice) MBÚ s anaerobní fermentací Směsný komunální odpad (SKO) a případně bioodpad ze separovaného sběru bude do areálu přivážen typizovanými svozovými prostředky. 15/137

16 Registrace množství přiváženého odpadu bude prováděna na mostové vaze (vstup i výstup). Pomocí mostových vah budou bilancovány i výstupy druhotných surovin, kompostu, paliva z odpadu, eventuelně zbytkového sládkovaného odpadu. Odpad je vyklápěn z úrovně ±0,000 do příjmového bunkru o využitelném objemu 800 m 3. Skladovací kapacita příjmového bunkru představuje zásobu na jedno a půl a denní dodávku SKO při maximálním výkonu s průměrnou hustotou 400 kg/m 3. Příjmový bunkr je udržován v podtlakovém režimu. Odtahovaný vzduch je vyčištěn na biofiltru. Třídění SKO Manipulaci s odpadem v příjmovém bunkru a zavážení třídící linky zajišťuje mostový jeřáb. Před zavezením do třídící linky je z odpadu oddělen do kontejneru případný velkoobjemový odpad. Na začátku třídící linky je umístěn dezintegrátor odpadu, který především zajišťuje rozrušení kartonu a igelitových tašek z domovního odpadu. Následuje bubnové síto (okatost 80 mm), které zajišťuje rozdělení odpadu na podsítný a nadsítný podíl tj. na podíly, které budou podrobeny buď mokrému třídění nebo suchému třídění. Podsítný podíl, který obsahuje většinu organického odpadu, je veden k mokrému třídění. Odpad je naředěn a dále intenzivně rozmělněn, těžké inertní podíly jsou odděleny sedimentací a plovoucí nerozmělnitelné podíly nad 10 mm (plasty) jsou odděleny pomocí česlí. Čistá organická suspenze je dále vedena ke zpracování ve fermentačních tancích (v bioplynové stanici). Nadsítný podíl je podroben ručnímu třídění za účelem vytřídění využitelných druhotných surovin. Odpad je přiveden na třídícím pase do kabiny s kapacitou osmi třídících míst. Využití třídících míst a sortiment oddělovaných surovin je možné korigovat dle situace na trhu z druhotnými surovinami. Lze předpokládat vytřiďování především nápojových PET lahví, plastových fólií, eventuelně hliníkových nápojových dóz či skla. PET lahve lze vytřiďovat i podle zabarvení. Po slisování do balíků (cca.800 x 1100 x 700 mm) jsou PET lahve uloženy v zastřešeném skladu a jsou připraveny k expedici. Zbývající nadsítný podíl odpadu na pásovém dopravníku bude dávkován do paketovacího lisu a v paketované formě odvážen do spalovny SKO. Do tohoto proudu budou přimíchávány i zachycené plovoucí podíly nad 10 mm z mokrého třídění. Anaerobní fermentace Čistá organická suspenze je přiváděna do bioplynové stanice ke zpracování v anaerobních fermentorech. Předpokládá se použití jednostupňového anaerobního vyhnívání s nízkým obsahem sušiny v reaktoru (< 15%). To znamená, že všechny stupně biodegradace (Hydrolýza, acidifikace, acetogenese a metanogenese) probíhají společně v jednom tanku, které je investičně méně nákladné než vícestupňové. Fermentace probíhá ve fermentačních tancích a prakticky bez přístupu vzduchu (anaerobním způsobem) při mezofilní teplotě 37 C. 16/137

17 Provozní teplota je zajišťována u každého fermentoru samostatným cirkulačním okruhem suspenze s čerpadlem a tepelným výměníkem. Pro potřeby ohřevu tepelného výměníku je využita teplá voda 90/70 C z produkce kogen erační jednotky. Během procesu fermentace organického odpadu je produkován bioplyn (60 až 75% CH 4 a 25 až 40% CO 2 ). Bioplyn je jímán v horní části fermentoru a od jednotlivých fermentorů je sveden do společného sběrače. Ze společného sběrače je proveden výstup na skladovací plynojem a na homogenizační kompresory. Homogenizace fermentorů je prováděna pomocí stlačeného bioplynu. Anaerobní proces rozkladu organického odpadu trvá asi 21 dní. Stabilizovaná suspenze organiky (suspenze kompostu) je z fermentoru kontinuálně odváděna během doplňování čerstvé suspenze organiky. Suspenze kompostu je shromažďována ve společné nádrži a odtud je čerpadlem dopravena k odvodnění. Odsíření bioplynu je řešeno regulovaným přívodem omezeného množství vzduchu (resp. vzdušného kyslíku) do cirkulačního potrubí suspenze organiky. Do suspenze se přivádí pouze omezené množství vzduchu, tak aby se veškerý přidaný kyslík ze vzduchu spotřeboval pouze na oxidaci H 2 S a bioplyn neobsahoval nebezpečnou koncentraci kyslíku. Plynové hospodářství a kogenerační jednotka Vyprodukovaný bioplyn je skladován v suchém plynojemu. Skladovací kapacita je při maximální výkonu cca. 6 hod. Bioplyn je dále využit k výrobě elektrické a tepelné energie na kogenerační jednotce. Pro případ výpadku kogenerační jednotky je systém vybaven záložním hořákem (flérou) pro spálení přebytečného bioplynu. Kogenerační jednotka je tvořena plynovým motorem s generátorem produkujícím elektrickou energii a tepelnou energii získávanou z tepla spalin a z chlazení motoru v podobě teplé vody 90/70 C. Pro chlazení kogenerační jednotky i v létě bude instalován samostatný chladící okruh. Kompostové hospodářství Z fermentorů je stabilizovaná suspenze kompostu přivedena do odvodňovacího zařízení (pásový lis). Oddělená procesní voda je vracena přes retenční nádrž (2 až 3 denní kapacita) do mokrého třídění k nařeďování čerstvého organického odpadu. Do cirkulačního okruhu procesní vody je přiváděno cca.10% čerstvé procesní vody. Přebytečná procesní voda je využitelná ke hnojení, zkrápění kompostu na kompostovací ploše nebo zavlažování. Do splaškové kanalizace tedy odchází pouze část této přebytečné vody, především v zimních měsících. Odvodněný kompost je po dobu asi 4 týdnů uložen na kompostovací ploše, kde je dokončen jeho proces zrání. Na kompostovací plochu je kompost dopraven v kontejneru. Manipulaci a expedice kompostu na kompostovací ploše prováděna pomocí kolového nakladače. Pro překopávání kompostu během doby zrání je určena speciální kompostovací technika (např. boční fréza tažená nebo tlačená traktorem). 17/137

18 Kapacita kompostovací plochy představuje při plném výkonu 2 měsíce produkce kompostu. Při nedostatečném odběru (především v zimních měsících) bude vyzrálý kompost meziskladován na nedaleké deponovaní ploše. Vyzrálý kompost bude nakládán kolovými nakladači na nákladní auta a odvážen ke spotřebiteli MBÚ a aerobní konverzí Odpad bude přivážen především vozy rotopress a linearpress. Nejprve bude vozidlo odbaveno na mostové váze. Pomocí mostových vah budou bilancovány i výstupy druhotných surovin, kompostu, paliva z odpadu, eventuelně zbytkového sládkovaného odpadu. Poté se přesune do manipulačního prostoru uvnitř haly. Zde dojde k vyskladnění vozidla do příjmového bunkru či na zpevněnou plochu (především velkoobjemový). Příjmový bunkr je udržován v podtlakovém režimu. Odtahovaný vzduch je vyčištěn na biofiltru. Třídění SKO Manipulaci s odpadem v příjmovém bunkru a zavážení třídící linky zajišťuje mostový jeřáb. Manipulaci s velkoobjemovým odpadem zajišťuje drapákový nakládací bagr. Ten odpad postupně dávkuje do dezintegrátoru. V případě zpozorování nevhodných materiálů (baterie, tvárnice, chemikálie,...) tento odpad přemísťuje do po stranách umístěných ACTS kontejnerů. Upravený odpad putuje článkovými dopravníky PD1 A PD2 do předdrtiče (rozvolňovače). Ten především zajišťuje rozrušení kartonu a igelitových tašek z domovního odpadu. Poté dopravníky PD3 a PD4 odpad prochází přes magnetický separátor, který z materiálu odstraní feromagnetické kovy a umístí je do přistaveného ACTS kontejneru. Z dopravníku PD4 odpad předává na balistický separátor. Jedná se o kmitající nakloněnou rovinu, která je opatřena oky odpovídající velikosti prosevné frakce. Lehké částice jsou odráženy do vyšší části síta, těžší naopak do nižší a částice menší než jsou oka propadávají sítem a tvoří bioprosev. Těžká frakce se dopraví pasovým dopravníkem PD5 na venkovní zpevněnou plochu, kde se pomocí kolového nakladače bude nakládat na nákladní automobily pro odvoz na skládku. Druhou možností je sypat materiál přímo z pasu do ACTS kontejneru. Lehká frakce dopravníkem PD6 přechází do 2. magnetického separátoru, kde se vyseparují drobné feromagnetické předměty. Následuje odlučovač neželezných kovů, který odstraní především hliníkové obaly. Dopravníkem PD7 odpad přepadá do drtiče. Zde dochází k finálnímu nadrcení lehké složky na velikost podle požadavků odběratele. Dopravníkem PD8 drť přechází do lisu, který materiál naskladňuje do připraveného kontejneru. Alternativou je granulační či peletizační linka pro výrobu certifikovaného paliva (např. pro cementárny). Biofrakce je přepravena dopravníkem PD9 na venkovní zpevněnou plochu, kde se pomocí kolového nakladače bude nakládat na nákladní automobily a poté odvážena na kompostovací plochu. 18/137

19 Biosložka (Bioprosev) obsahuje % biologicky odbouratelného odpadu, a bude podrobena rychlé aerobní fermentaci s dozrávání v kompostových zakládkách. Účinnost kompostovacího procesu se předpokládá 70 %. Ztráta hmotnosti při kompostovacím procesu bude asi 1/3. Manipulaci a expedice kompostu na kompostovací ploše prováděna pomocí kolového nakladače. Pro překopávání kompostu během doby zrání je určena speciální kompostovací technika (např. boční fréza tažená nebo tlačená traktorem). V případě kladného výsledku marketingové studie ohledně odbytu biopaliv je další možností modifikace linky na výrobu alternativního paliva. Linka je schopná v případě odbytu z vyrobeného fermentátu připravit granulované palivo pro elektrárny či teplárny. Jedná se o fermentační válce, kde substrát pomalým otáčením intenzivně fermentuje. Spalováním již vyrobeného paliva se vyhřívá sušící buben, v kterém se suší přivedený fermentát. Ten poté následuje do granulátoru a elevátorem se přepraví do krytých expedičních zásobníků 1.6. Fond pracovní doby Návrhový fond pracovní doby pro zpracování SKO - ve spalovnách 320 dní / rok - v mechanicko-biologických úpravnách 330 dní / rok Uvažovaná doba pro dodávka odpadu 14 h / den 1.7. Referenční zařízení Konvenční technologie na bázi roštového ohniště - reference Konvenční technologie na bázi roštového ohniště je nejrozšířenější variantou využití je nejrozšířenější variantou likvidace komunálního odpadu spalováním na světě. Tato technologie je dlouhodobě ověřená včetně různé úrovně čištění spalin. Prakticky každé světové velkoměsto v rozvinuté části světa je vybaveno jednou spalovnou komunálního odpadu na této bázi. První spalovna komunálního odpadu ve střední Evropě byla postavena již v roce 1905 v Brně. Tato spalovna byla zničena za druhé světové války. V České republice jsou v současné době instalovány tři spalovny: - Spalovna Praha Malešice ZEVO (nahradila spalovnu Vysočany) Rok uvedení do provozu Projektovaná kapacita t SKO / rok Dosahovaná kapacita t SKO / rok (snížení je dáno možností dodávky tepla není vybaveno kondenzační TG) Spalovací zařízení 4 kotle o výkonu 4 x 36 t páry/h, spalující 15 t SKO / h každý Rozhodující výrobek Teplo ve formě horké vody - Spalovna Brno SAKO Rok uvedení do provozu Projektovaná kapacita cca t SKO / rok Dosahovaná kapacita cca t SKO / rok Spalovací zařízení 3 kotle o výkonu 3 x 15 t páry/h, spalující 15 t SKO / h Rozhodující výrobek Teplo ve formě horké vody 19/137

20 - Spalovna Liberec - Termizo Projektovaná kapacita t SKO / rok Dosahovaná kapacita t SKO / rok Spalovací zařízení 1 kotel o výkonu 35 t páry/h, spalující 12 t SKO / h Rozhodující výrobek Teplo ve formě horké vody a elektrická energie Nejlepší a nejnižší hodnoty emisí na 1 m 3 spalin vykazuje spalovna Praha ZEVO a proto uvádím systém čištění: - Snižování oxidů dusíku nástřikem močoviny do spalovací komory do zóny teplot C (metoda SNCR) - Rozprašovací sušárna sušící reakční produkty zachycené v pračce - Třísekční elektrofiltr - Katalytický reaktor pro degradaci dioxinů a furanů - Dvoustupňová pračka spalin s dávkováním hydroxidu vápenatého a adsorbentu (aktivní uhlí) - Parní ohřívák spalin před vstupem do komína Vysokoteplotní zplynování odpadu (plazmová technologie firmy Solena) reference Vysokoteplotní zplyňování SKO bez použití plazmových hořáků je komerčně provozováno zejména v Japonsku a tyto závody využívají převážně technologie Nippon steel a Ebara. Vysokoteplotní zplyňování SKO za použití plazmových hořáků je velmi omezené - komerčně jsou provozovány dvě zařízení v Japonsku, které využívají technologii firmy Hitaschi metals. Větší z nich je ve městě Utashinai City s kapacitou 300 t SKO / den. V provozu je od roku Firma SOLENA nemá referenci pro zplyňování SKO. Jako reference udává závod Inertam ve městě Morcenx ve Francii, kde jsou instalovány tři plazmové reaktory likvidující materiál kontaminovaný azbestem. Do provozu byly uvedeny v letech 1903, 1997, Na druhou stranu je třeba říci, že technologie Solena má projektovanou celkovou účinnost výroby elektrické energie vyšší (35-38 %) než všechny ostatní známé připravované projekty na využití SKO zplyňováním Pyrolyzní technologie reference Pyrolyzní technologie firmy Mitsumi Babcock má instalované a komerčně provozované závody jen v Japonsku: Místo Rok Kapacita Typ čištění Parametry ostré Elektrický Zprovoznění spalin páry výkon Yame Seibu x 110 t/d suché 2x 40 ata;400 C 1,95 MW Tkaninový filtr Nástřik Ca(OH)2 Toyohashi x 200 t/d dtto + ad1) 40 ata;400 C 8,7 MW Ebetsu x 70 t/d dtto + ad1) 30 ata;300 C 1,98 MW Koga Seibu x 130 t/d dtto 40 ata;400 C 4,5 MW 20/137

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov Plzeňská teplárenská, a.s. 304 10 Plzeň, Doubravecká 2578/1 Tel.: 377 180 111, Fax: 377 235 845 E-mail: inbox@plzenskateplarenska.cz Množství odpadů v Plzni

Více

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov Plzeňská teplárenská, a.s. 304 10 Plzeň, Doubravecká 2578/1 Tel.: 377 180 111, Fax: 377 235 845 E-mail: inbox@plzenskateplarenska.cz Množství odpadů v Plzni

Více

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji Nakládání s odpady Předcházení vzniku Opětovné použití Materiálově využití by mělo být upřednostněno

Více

Energetické využití odpadů. Ing. Michal Jirman

Energetické využití odpadů. Ing. Michal Jirman Energetické využití odpadů Ing. Michal Jirman KOGENERAČNÍ BLOKY A SPALOVÁNÍ ODPADŮ Propojení problematiky odpadů, ekologie a energetiky Pozitivní dopady na zlepšení životního prostředí Efektivní výroba

Více

PŘÍLOHA A. Novohradská 3 370 01 České Budějovice

PŘÍLOHA A. Novohradská 3 370 01 České Budějovice PŘÍLOHA A Technicko-ekonomický propočet k ekonomické části Studie proveditelnosti Chotíkov porovnání variant závodů na využití tuhého komunálního odpadu s kapacitou 60.000 tun za rok Novohradská 3 370

Více

ODSTRANĚNÍ CHEMICKÝCH ODPADŮ VE SPALOVNÁCH 1 POSTAVENÍ SITA CZ NA TRHU SPALITELNÝCH ODPADU

ODSTRANĚNÍ CHEMICKÝCH ODPADŮ VE SPALOVNÁCH 1 POSTAVENÍ SITA CZ NA TRHU SPALITELNÝCH ODPADU ODSTRANĚNÍ CHEMICKÝCH ODPADŮ VE SPALOVNÁCH Autoři: Ing. DAVID BÍBRLÍK, Ing. LUKÁŠ HURDÁLEK M.B.A., Mgr. TOMÁŠ ONDRŮŠEK, SITA CZ a.s. Španělská 10/1073, 120 00 Praha 2 email: david.bibrlik@sita.cz, tomas.ondrusek@sita.cz,

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování Zplyňování = termochemická přeměna uhlíkatého materiálu v pevném či kapalném skupenství na výhřevný energetický plyn pomocí zplyňovacích médií a tepla. Produktem je plyn obsahující výhřevné složky (H 2,

Více

SPALOVNA ZEVO CHOTÍKOV

SPALOVNA ZEVO CHOTÍKOV SPALOVNA ZEVO CHOTÍKOV ZEVO Chotíkov Nástroj pro plnění plánu odpadového hospodářství Další součást palivové základny pro výrobu energií pro Plzeň www. plzenskateplarenska.cz Projekt plně zapadá do hierarchie

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Stanislav HONUS ORGANICKÝ MATERIÁL Spalování Chemické přeměny Chem. přeměny ve vodním prostředí Pyrolýza Zplyňování Chemické Biologické Teplo

Více

MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP

MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP Jana Střihavková odbor odpadů MBÚ Zařízení k mechanicko biologické úpravě odpadů Účelem zařízení je mechanické oddělení výhřevné složky od biologické složky. Zařízení

Více

PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ

PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ Energetické využití odpadů PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ komunální a průmyslové odpady patří do kategorie tzv. druhotných energetických

Více

Základní údaje o čistírně odpadních vod

Základní údaje o čistírně odpadních vod Lanškroun Základní údaje o čistírně odpadních vod V případě čistírny odpadních vod Lanškroun se jedná o mechanicko-biologickou čistírnu s mezofilní anaerobní stabilizací kalu s nitrifikací, s biologickým

Více

Nakládání s odpady v Brně

Nakládání s odpady v Brně Nakládání s odpady v Brně Ing. Jiří Kratochvil ředitel akciové společnosti Představení společnosti Představení společnosti Nakládání s odpady PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADU OPĚTOVNÉ VYUŽITÍ MATERIÁLOVÉ VYUŽITÍ

Více

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná 21. 06. 2016. Charakteristika společnosti ENERGETIKA TŘINEC, a.s. je 100 % dceřiná společnost Třineckých železáren, a.s. Zásobuje energiemi především mateřský podnik,

Více

ZEVO Mohelnice špičková technologie pro ekologické a ekonomické využití odpadu. TCN ENERGIE s.r.o. VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s.

ZEVO Mohelnice špičková technologie pro ekologické a ekonomické využití odpadu. TCN ENERGIE s.r.o. VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s. ZEVO Mohelnice špičková technologie pro ekologické a ekonomické využití odpadu TCN ENERGIE s.r.o. VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s. JFE HOLDING OBSAH Obsah prezentace Partneři s tradicí a jasnou vizí Nakládání

Více

Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2002

Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2002 Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2002 V souladu s vyhláškou MŽP č.356/2002 Sb. uveřejňujeme požadované provozní údaje za rok 2002. Tak jak je zvykem v naší firmě podáváme informace

Více

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ) TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ) 3. část ODSTRANĚNÍ SO 2 A HCl ZE SPALIN Zpracoval: Tým autorů EVECO Brno, s.r.o. ODSTRANĚNÍ SO 2 A HCl ZE SPALIN Množství SO 2, HCl,

Více

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013 Omezování plynných emisí Ochrana ovzduší ZS 2012/2013 1 Úvod Různé fyzikální a chemické principy + biotechnologie Principy: absorpce adsorpce oxidace a redukce katalytická oxidace a redukce kondenzační

Více

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.

Více

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ) TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ) 6. část DIOXINY A FURANY Zpracoval: Tým autorů EVECO Brno, s.r.o. DIOXINY A FURANY DIOXINY PCDD: je obecný název pro skupinu toxických

Více

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace Anaerobní fermentace Výroba bioplynu v anaerobních podmínkách s jeho energetickým využitím Metoda známá v ČR již desítky let Možnosti zpracování

Více

Energetické využití biomasy Hustopeče 2010 5. až 6. května. úprav vajících ch uhelných kotlů. Možnosti. EKOL, spol. s r.o., Brno.

Energetické využití biomasy Hustopeče 2010 5. až 6. května. úprav vajících ch uhelných kotlů. Možnosti. EKOL, spol. s r.o., Brno. Energetické využití biomasy Hustopeče 2010 5. až 6. května Možnosti úprav stávaj vajících ch uhelných kotlů na spalování biomasy EKOL, spol. s r.o., Brno divize kotlů Ing. Jiří Jelínek OBSAH: obecné možnosti

Více

www.jaktridit.cz Pro více informací www.ekokom.cz

www.jaktridit.cz Pro více informací www.ekokom.cz www.jaktridit.cz Pro více informací www.ekokom.cz www.tonda-obal.cz Pro děti... www.tonda-obal.cz Děti se mohou na Tondu obracet také se svými dotazy (e-mail: tonda@ekokom.cz). Pojízdná výstava o zpracování

Více

WE MAKE YOUR IDEAS A REALITY. Odsíření kotlů K2 - K4 na Teplárně Karviná: CFB FGD technologie tzv. na klíč

WE MAKE YOUR IDEAS A REALITY. Odsíření kotlů K2 - K4 na Teplárně Karviná: CFB FGD technologie tzv. na klíč Odsíření kotlů K2 - K4 na Teplárně Karviná: CFB FGD technologie tzv. na klíč Teplárna Karviná TKV Významný producent tepla a elektrické energie v Moravskoslezském kraji Celkový tepelný výkon 248 MW Celkový

Více

Vlhkost 5 20 % Výhřevnost 12 25 MJ/kg Velikost částic ~ 40 mm Popel ~ 15 % Cl ~ 0,8 % S 0,3 0,5 % Hg ~ 0,2 mg/kg sušiny Cu ~ 100 mg/kg sušiny Cr ~ 50

Vlhkost 5 20 % Výhřevnost 12 25 MJ/kg Velikost částic ~ 40 mm Popel ~ 15 % Cl ~ 0,8 % S 0,3 0,5 % Hg ~ 0,2 mg/kg sušiny Cu ~ 100 mg/kg sušiny Cr ~ 50 TECHNICKÉ MOŽNOSTI A VYBAVENOST ZDROJŮ PRO SPOLUSPALOVÁNÍ TAP Ing. Jan Hrdlička, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní TAP = tuhé alternativní palivo = RDF = refuse derived fuel, popř. SRF = specified recovered

Více

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon 16 150 t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry 220 540 C. Fluidní kotel

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon 16 150 t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry 220 540 C. Fluidní kotel FLUIDNÍ KOTLE Osvědčená technologie pro spalování paliv na pevném roštu s fontánovou fluidní vrstvou. Možnost spalování široké palety spalování pevných paliv s velkým rozpětím výhřevnosti uhlí, biomasy

Více

Přítomnost a budoucnost společnosti SAKO Brno, a.s.

Přítomnost a budoucnost společnosti SAKO Brno, a.s. Přítomnost a budoucnost společnosti SAKO Brno, a.s. v systému nakládání s komunáln lními odpady v regionu Jihomoravského kraje Ing. Karel Peroutka, RNDr. Jana Suzová NEAPOL dlouhodobé neřešen ení problému

Více

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy obsah Prezentace cíl společnosti Odpadní komodity a jejich složení Nakládání s komunálním odpadem Thermo-katalitická

Více

MBÚ PRO PLZEŇSKÝ KRAJ ZÁKLADNÍ PODKLADY

MBÚ PRO PLZEŇSKÝ KRAJ ZÁKLADNÍ PODKLADY MBÚ PRO PLZEŇSKÝ KRAJ ZÁKLADNÍ PODKLADY 1. Příprava podkladů pro návrh technologie MBÚ na lokalitě Plzeň návrh postupu - Získání podkladů: BAT pro MBÚ, KOH a POH krajů, dostupné informace o produkci a

Více

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH Petr Stehlík Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství NETME Centre Obsah Úvod Koncepční a komplexní

Více

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu Pyrolýza jde o progresivní způsob získávání energie, přičemž nemalou výhodou je možnost likvidace mnohých těžko odstranitelných odpadů šetrným

Více

Energetické využívání komunálních odpadů platná a připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

Energetické využívání komunálních odpadů platná a připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů Energetické využívání komunálních odpadů platná a připravovaná legislativa Jana Střihavková odbor odpadů Zákon č. 185/2001 Sb. 23 spalování odpadů odstraňování D10 vyuţívání R1 Energetické vyuţívání odpadů

Více

Výzkum a vývoj experimentálního zkušebního zařízení systém čištění spalin

Výzkum a vývoj experimentálního zkušebního zařízení systém čištění spalin Zadavatel: Moravskoslezský energetický klastr, o.s Sídlo: Studentská 6202/17, 708 33 Ostrava Poruba IČ: 26580845, DIČ: CZ 26580845 Řešitel: EVECO Brno, s.r.o. Sídlo: Březinova 42, 616 00 Brno IČ: 652 76

Více

Pásová sušárna čistírenských kalů HUBER BT

Pásová sušárna čistírenských kalů HUBER BT Pásová sušárna čistírenských kalů HUBER BT Maximální energetická efektivita Využití odapdního tepla dle individuálních potřeb Plně automatizováno Nenáročný provoz Kompaktní a robustní konstrukce z nerezové

Více

ENERGOCETRUM ČERNOŠÍN 16.2.2012

ENERGOCETRUM ČERNOŠÍN 16.2.2012 ENERGOCETRUM ČERNOŠÍN 16.2.2012 Představení účastníků a účastněných stran prezentace EC ČERNOŠÍN SYNGAS TECHNOLOGIES Investor a provozovatel EC Černošín Lukáš Chmel Milan Kymlička Jaroslav Zajíček SOLENA

Více

KOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY TYPU BF

KOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY TYPU BF KOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY TYPU BF U Školky 357/14, 326 00 Plzeň IČO: 61168254 DIČ: CZ61168254 tel.: +420 271 960 935 tel.: +420 271961319 fax.: +420 271960035 http://www.invelt.cz invelt.praha@invelt-servis.cz

Více

Používání energie v prádelnách

Používání energie v prádelnách Leonardo da Vinci Projekt Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 2 Používání energie v prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 2 Používání energie 1

Více

ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO

ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO POSTUP ŘEŠENÍ VYJASNĚNÍ PROBLÉMU ZADAVATELE NÁVRH POSTUPU ŘEŠENÍ ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A STANOVENÍ POTENCIÁLU VARIANTY ŘEŠENÍ -> STUDIE PROVEDITELNOSTI

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Úvod do problematiky Základní způsoby získávání energie Spalováním

Více

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH Teplárenské dny 2015 Hradec Králové J. Hyžík STEO, Praha, E.I.C. spol. s r.o., Praha, EIC AG, Baden (CH), TU v Liberci,

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D. Spalovací turbíny Základní informace Historie a vývoj Spalovací

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Emisní zátěž Praktický příklad porovnání emisní zátěže a dalších

Více

Srdečně vítejte. Zpracovatelský závod na likvidaci odpadů okresu Minden-Lübbecke

Srdečně vítejte. Zpracovatelský závod na likvidaci odpadů okresu Minden-Lübbecke Srdečně vítejte Zpracovatelský závod na likvidaci odpadů okresu Minden-Lübbecke Okres Minden-Lübbecke Až 330.000 obyvatel Sběrné systémy pro domácnosti: Nádoba na bioodpad (kuchyňské odpady) Popelnice

Více

Denitrifikace. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

Denitrifikace. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013 Denitrifikace Ochrana ovzduší ZS 2012/2013 1 Úvod Pojem oxidy dusíku NO NO 2 Další formy NO x Vznik NO x 2 Vlastnosti NO Oxid dusnatý Vlastnosti M mol,no = 30,01 kg/kmol V mol,no,n = 22,41 m 3 /kmol ρ

Více

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014 AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302

Více

Možnosti energetického využívání směsných komunálních odpadů v ČR - aktuální situace, výhledy a možnosti

Možnosti energetického využívání směsných komunálních odpadů v ČR - aktuální situace, výhledy a možnosti Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji konaný dne 11.9.2014, v hotelu Imperial v Ostravě Možnosti energetického využívání směsných komunálních odpadů v ČR - aktuální situace, výhledy a

Více

Aktuality z oblasti využívání pevné biomasy. Ing. Richard Horký, TTS Group

Aktuality z oblasti využívání pevné biomasy. Ing. Richard Horký, TTS Group Aktuality z oblasti využívání pevné biomasy Ing. Richard Horký, TTS Group Vícepalivové zdroje - Třebíč Teplárna SEVER Teplárna ZÁPAD Teplárna JIH Teplárna Sever Vícepalivový tepelný zdroj Kotel Vesko-B

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.2.12 Integrovaná střední škola

Více

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY Hradec Králové 2015 DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY Centrální zásobování teplem a spalovny komunálních odpadů doc. Ing. Zdeněk Skála, CSc Ing. Jiří Moskalík, Ph.D. Obsah Vznik a členění produkovaných odpadů

Více

MOKRÉ MECHANICKÉ ODLUČOVAČE

MOKRÉ MECHANICKÉ ODLUČOVAČE Účinnost technologie ke snižování emisí [%] Nově ohlašovaná položka bude sloužit k vyhodnocení účinnosti jednotlivých typů odlučovačů a rovněž k jejímu sledování ve vztahu k naměřeným koncentracím znečišťujících

Více

Recyklace stavebního odpadu

Recyklace stavebního odpadu Recyklace stavebního odpadu Stavební odpad Stavební odpad, který vzniká při budování staveb nebo při jejich demolicích, představuje významný podíl lidské společnosti. Recyklace se stává novým environmentálním

Více

SMART CITY BRNO Inteligentní nakládání s bioodpady ve městě Brně

SMART CITY BRNO Inteligentní nakládání s bioodpady ve městě Brně Inteligentní nakládání s bioodpady ve městě Brně 31. 3. 2016 RENARDS dotační, s.r.o.. www.renards.cz. 2 Zařízení na zpracování biologicky rozložitelných odpadů Fermentační stanice Fakta Funguje na bázi

Více

Rok / Modulové Biofermentory. Postavte si malou BPS.

Rok / Modulové Biofermentory. Postavte si malou BPS. Rok / 2016. Modulové Biofermentory Moduly pro stavbu a realizaci malé BPS Moduly pro zpracování BRKO kompostárny Využití pro intenzivní chov ryb. Využití modulového systému BPS V intenzivním chovu ryb.

Více

Přehled technologii pro energetické využití biomasy

Přehled technologii pro energetické využití biomasy Přehled technologii pro energetické využití biomasy Tadeáš Ochodek Seminář BIOMASA JAKO ZDROJ ENERGIE 6. - 7.6. 2006, Hotel Montér, Ostravice Z principiálního hlediska lze rozlišit několik způsobů získávání

Více

Technologie zplyňování biomasy

Technologie zplyňování biomasy Technologie zplyňování biomasy Obsah prezentace Profil společnosti Proces zplyňování Zplyňovací technologie Generátorový plyn Rozdělení technologií Typy zplyňovacích jednotek Čištění plynu Systém GB Gasifired

Více

Technická zpráva. : Odpadové centrum Rožnov pod Radhoštěm. : Město Rožnov pod Radhoštěm. Valašské Meziříčí, Počet stran : 7

Technická zpráva. : Odpadové centrum Rožnov pod Radhoštěm. : Město Rožnov pod Radhoštěm. Valašské Meziříčí, Počet stran : 7 Havlíčkova 234/1 757 01 Valašské Meziříčí tel. 571751811, fax. 571 613334 Zakázkové číslo 14034 Technická zpráva k projektové dokumentaci pro stavební povolení Název stavby : Odpadové centrum Rožnov pod

Více

Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D.

Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D. Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D. NOVĚ: hierarchie nakládání s odpady (Směr. 2006/12/ES): NUTNOST: nové systémy nakládání s odpady s

Více

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE Obsah 1 Co je a jak vzniká bioplyn...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektů...3 4 Přínosy...4 4.1. Přínosy energetické...4 4.2 Přínosy environmentální...4 4.3

Více

ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ iluze či realita?!

ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ iluze či realita?! ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ iluze či realita?! Od koncepčního řešení pro investiční záměry až po technologie a zařízení šité na míru Petr Stehlík Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického

Více

Význam principu znečišťovatel platí ve vztahu k materiálové recyklaci. Petr Balner EKO-KOM,a.s.

Význam principu znečišťovatel platí ve vztahu k materiálové recyklaci. Petr Balner EKO-KOM,a.s. Význam principu znečišťovatel platí ve vztahu k materiálové recyklaci Petr Balner EKO-KOM,a.s. Závazky ČR vůči EU Hlavní cíle plynoucí ze směrnic: Rámcová směrnice o odpadech (50 % využití některých odpadů

Více

ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s. Teplárna Integrované povolení čj. MSK 83215/2006 ze dne , ve znění pozdějších změn

ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s. Teplárna Integrované povolení čj. MSK 83215/2006 ze dne , ve znění pozdějších změn V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Perspektivní metody. PROČ sušení pevných paliv? Většina dodané energie se ztrácí. Klasická metoda sušení horkými spalinami

Perspektivní metody. PROČ sušení pevných paliv? Většina dodané energie se ztrácí. Klasická metoda sušení horkými spalinami Perspektivní metody sušení pevných paliv Klasická metoda sušení horkými spalinami Uzavřený mlecí okruh PROČ sušení pevných paliv? zvýšení výhřevnosti snazší vzněcování spalování při vyšší teplotě menší

Více

Novohradská 3 370 01 České Budějovice

Novohradská 3 370 01 České Budějovice PRŮVODNÍ ZPRÁVA k ekonomické části Studie proveditelnosti Chotíkov porovnání variant závodů na využití tuhého komunálního odpadu s kapacitou 60.000 tun za rok Novohradská 3 370 01 České Budějovice V Českých

Více

Zplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí

Zplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí Zplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí Pilotní jednotka EZOB Programový projekt výzkumu a vývoje MPO IMPULS na léta 2008 2010 Projekt ev. č.: FI-IM5/156

Více

SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Jan Škvařil Článek se zabývá energetickými trendy v oblasti využívání obnovitelného zdroje s největším potenciálem v České republice. Prezentuje výzkumnou práci prováděnou

Více

Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje

Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje Ing. Radomír Štěrba 9.-10. září 2015 Rožnov pod Radhoštěm ENERGETIKA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Více

DATRYS s.r.o. Energetické využití místně dostupných bioodpadů a jiných odpadů ENEF Banská Bystrica,

DATRYS s.r.o. Energetické využití místně dostupných bioodpadů a jiných odpadů ENEF Banská Bystrica, s.r.o. Energetické využití místně dostupných bioodpadů a jiných odpadů ENEF 2014 Banská Bystrica, 9.10.2014 Bioodpad Náklady Zisk Rozdělení odpadů DATRYS Podle typu 1. komunální - BRO, BRKO, biomasa, SKO

Více

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád radní pro oblast životního prostředí Kraje Vysočina Historie ISNOV Historické důvody řešení ISNOV trvalé neplnění cílů Plánu odpadového hospodářství

Více

PŘÍPRAVA A REALIZACE PRŮMYSLOVÝCH ZÓN

PŘÍPRAVA A REALIZACE PRŮMYSLOVÝCH ZÓN www.projektsako.cz PŘÍPRAVA A REALIZACE PRŮMYSLOVÝCH ZÓN Pracovní list č. 1 Téma: Napojení průmyslových zón na sítě technického vybavení Lektor: Mgr. Jan Hoza Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg.

Více

Dopad zpřísněných emisních limitů a stropů na technologie čištění spalin zvláště velkých spalovacích zdrojů

Dopad zpřísněných emisních limitů a stropů na technologie čištění spalin zvláště velkých spalovacích zdrojů Dopad zpřísněných emisních limitů a stropů na technologie čištění spalin zvláště velkých spalovacích zdrojů J. Vejvoda, Ekotechnology Praha P. Buryan, Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší

Více

Stručné shrnutí údajů ze žádosti

Stručné shrnutí údajů ze žádosti Stručné shrnutí údajů ze žádosti 1. Identifikace provozovatele O-I Manufacturing Czech Republic a.s., závod Dubí 2. Název zařízení Sklářská tavící vana č. 2 3. Popis a vymezení zařízení Sklářská tavící

Více

Vodík jako alternativní ekologické palivo. palivové články a vodíkové hospodářství

Vodík jako alternativní ekologické palivo. palivové články a vodíkové hospodářství Vodík jako alternativní ekologické palivo palivové články a vodíkové hospodářství Charakteristika vodíku vodík je nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru na Zemi je třetím nejrozšířenějším prvkem po kyslíku

Více

Nový fluidní kotel NK14

Nový fluidní kotel NK14 NK14 Petr Matuszek Dny teplárenství a energetiky Hradec Králové 26. 27. 4. 2016. Obsah Charakteristika společnosti Nový fluidní kotel Výstavba Parametry Zkušenosti Závěr Charakteristika společnosti ENERGETIKA

Více

WE MAKE YOUR IDEAS A REALITY. Odsíření kotlů K2 - K4 na Teplárně Karviná

WE MAKE YOUR IDEAS A REALITY. Odsíření kotlů K2 - K4 na Teplárně Karviná Odsíření kotlů K2 - K4 na Teplárně Karviná Teplárna Karviná TKV Významný producent tepla a elektrické energie v Moravskoslezském kraji Celkový tepelný výkon 248 MW Celkový elektrický výkon 55 MW Zásobuje

Více

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů 1 Zákon 86/2002 Sb. řeší ochranu ovzduší před znečišťujícími látkami ochranu ozonové vrstvy Země ochranu klimatického systému Země

Více

odbor výstavby a ŽP 573500743 nám. Svobody 29, 768 11 Chropyně

odbor výstavby a ŽP 573500743 nám. Svobody 29, 768 11 Chropyně O Z N Á M E N Í údajů pro stanovení výše ročního poplatku pro malý zdroj znečišťování ovzduší za rok (dle ust. 19, odst. 16 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů,

Více

Moderní energetické stoje

Moderní energetické stoje Moderní energetické stoje Jedná se o zdroje, které spojuje několik charakteristických vlastností. Jedná se hlavně o tyto: + vysoká účinnost + nízká produkce škodlivých látek - vysoká pořizovací cena! -

Více

Palivová soustava Steyr 6195 CVT

Palivová soustava Steyr 6195 CVT Tisková zpráva Pro více informací kontaktujte: AGRI CS a.s. Výhradní dovozce CASE IH pro ČR email: info@agrics.cz Palivová soustava Steyr 6195 CVT Provoz spalovacího motoru lze řešit mimo používání standardního

Více

TECHNOLOGIE A NÁSTROJE OCHRANY PROSTŘEDÍ VII.6 ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ

TECHNOLOGIE A NÁSTROJE OCHRANY PROSTŘEDÍ VII.6 ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ TECHNOLOGIE A NÁSTROJE OCHRANY PROSTŘEDÍ VII.6 ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ Zdeněk Horsák SITA CZ zdenek.horsak@sita.cz OBSAH 1) Spalování odpadů 2) Technologie pro využití biologicky rozložitelných odpadů

Více

Moduly pro stavbu a realizaci malé BPS. Postavte si malou BPS. Nevozte peníze na skládku

Moduly pro stavbu a realizaci malé BPS. Postavte si malou BPS. Nevozte peníze na skládku 2016 Moduly pro stavbu a realizaci malé BPS. Postavte si malou BPS. Nevozte peníze na skládku Více stupňový systém zpracování BRKO a BRO včetně živnostenských vybraných odpadů a hygienizace Svoz BRKO a

Více

Mechanicko biologická úprava a pyrolýza

Mechanicko biologická úprava a pyrolýza Mechanicko biologická úprava a pyrolýza snížení množství biologicky rozložitelných odpad odstra ovaných uložením na skládkách s cílem omezit tvorbu skleníkových plyn a sou asn ispívají ke zvýšení množství

Více

Elektroenergetika 1. Technologické okruhy parních elektráren

Elektroenergetika 1. Technologické okruhy parních elektráren Technologické okruhy parních elektráren Schéma tepelné elektrárny Technologické okruhy parních elektráren 2 Hlavní technologické okruhy Okruh paliva Okruh vzduchu a kouřových plynů Okruh škváry a popela

Více

BRO Předpisy EU. RNDr. Dragica Matulová, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Centrum pro hospodaření s odpady

BRO Předpisy EU. RNDr. Dragica Matulová, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Centrum pro hospodaření s odpady BRO Předpisy EU RNDr. Dragica Matulová, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Centrum pro hospodaření s odpady Evropská Směrnice o bioodpadech první návrh směrnice o bioodpadu-2000 druhý

Více

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D. Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D. Osnova 2 Legislativa Biomasa druhy složení Emise vznik, množství, vlastnosti, dopad na ŽP a zdraví, opatření CO SO 2 NO x Chlor TZL

Více

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa Jana Střihavková odbor odpadů Zákon č. 185/2001 Sb. 23 spalování odpadů odstraňování D10 využívání R1 Energetické využívání odpadů podle zákona o odpadech

Více

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí. Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava

Více

W E M A K E Y O U R I D E A S A R E A L I T Y SUCHÉ KONDICIONOVANÉ ODSÍŘENÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ

W E M A K E Y O U R I D E A S A R E A L I T Y SUCHÉ KONDICIONOVANÉ ODSÍŘENÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ KOTLE 2013 BRNO 18. - 20. března 2013 SUCHÉ KONDICIONOVANÉ ODSÍŘENÍ ZEJMÉNA PRO MALÉ A STŘEDNÍ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ Změna emisních limitů SO 2 pro starší zdroje spalující uhlí (vyhláška 415/2012) LIMITY

Více

Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR. Ing. Kateřina Sobková

Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR. Ing. Kateřina Sobková Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR Ing. Kateřina Sobková Praha, 17.9.2013 Produkce odpadů 2008 2009 2010 2011 2012 * Celková produkce odpadů tis. t 30 782 32 267 31 811 30 672 31 007 Celková

Více

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu 22 % (1 mil. tun) 2007 2020 Základní schéma MBÚ MBÚ Klasická MBÚ Původce Lehké drcení Separátor

Více

DODAVATELSKÝ PROGRAM

DODAVATELSKÝ PROGRAM DODAVATELSKÝ PROGRAM HLAVNÍ ČINNOSTI DODÁVKY KOTELEN NA KLÍČ Projekty, dodávka, montáž, zkoušky a uvádění do provozu Teplárny Energetická centra pro rafinerie, cukrovary, papírny, potravinářský průmysl,chemický

Více

Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO. Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s.

Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO. Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s. Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s. Obsah Základní informace o projektu Příprava projektu Realizační fáze Rady a doporučení Konečný

Více

Zapojení špičkových kotlů. Obecné doporučení 27.10.2015. Typy turbín pro parní teplárny. Schémata tepláren s protitlakými turbínami

Zapojení špičkových kotlů. Obecné doporučení 27.10.2015. Typy turbín pro parní teplárny. Schémata tepláren s protitlakými turbínami Výtopny výtopny jsou zdroje pouze pro vytápění a TUV teplo dodávají v páře nebo horké vodě základním technologickým zařízením jsou kotle s příslušenstvím (dle druhu paliva) výkonově výtopny leží mezi domovními

Více

PRAŽSKÉ SLUŽBY, a.s. PREZENTACE SPOLEČNOSTI

PRAŽSKÉ SLUŽBY, a.s. PREZENTACE SPOLEČNOSTI PRAŽSKÉ SLUŽBY, a.s. PREZENTACE SPOLEČNOSTI ŽIVOTNÍ CYKLUS ODPADU PRAŽSKÉ SLUŽBY, a. s. OLYMPIK - 06. 11. 2008 Životní cyklus odpadu Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo

Více

Dekontaminace areálu Elektrárny Kladno v letech 1997 a 2004

Dekontaminace areálu Elektrárny Kladno v letech 1997 a 2004 Dekontaminace areálu Elektrárny Kladno v letech 1997 a 2004 PODPORA A PROPAGACE OBLASTI PODPORY 4.2 OSTRAŇOVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ 17. 18. 6. 2009, Dům kultury Kladno, Kladno - Sítná Hlavní témata

Více

Matematické modely v procesním inženýrství

Matematické modely v procesním inženýrství Matematické modely v procesním inženýrství Věda pro praxi OP VK CZ.1.07/2.3.00/20.0020 Michal Touš AMathNet, Pavlov, 6. - 8. 6. 2011 Osnova 1. Procesní inženýrství co si pod tím představit? 2. Matematické

Více

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S)

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S) VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav technologie vody a prostředí Anaerobní postupy úpravy odpadů Prof. Ing. Jana Zábranská,, CSc. Anaerobní fermentace organických materiálů je souborem procesů

Více

Energie z odpadních vod. Karel Plotěný

Energie z odpadních vod. Karel Plotěný Energie z odpadních vod Karel Plotěný Propojení vody a energie Voda pro Energii Produkce paliv (methan, ethanol, vodík, ) Těžba a rafinace Vodní elektrárny Chladící okruhy Čištění odpadních vod Ohřev vody

Více