na ekodesign kotlů na tuhá paliva (požadavky od ).

Transkript

1 Obecná kritéria přijatelnsti a) Prjekty zaměřené na celkvé neb dílčí energetické renvace veřejných budv, včetně prjektů realizvaných metdu EPC Sulad žádsti s aktuální výzvu OPŽP. Sulad údajů uvedených ve frmuláři žádsti s relevantními dklady předkládanými jak přílhy k žádsti. Prjekty rganizačních slžek státu, státních příspěvkvých rganizací a veřejných výzkumných institucí jsu pdprvány puze na území hl. města Prahy. (Prjekty rganizačních slžek státu, státních příspěvkvých rganizací a veřejných výzkumných institucí realizvaných mim území hl. města Prahy jsu pdprvány ve SC 5.3.) Nebudu pdprvána patření realizvaná na nvstavbách, přístavbách a nástavbách. Omezení se netýká půdních vestaveb, kde nedchází k rzšíření stávajícíh bestavěnéh prstru. P realizaci prjektu musí budva plnit minimálně parametry energetické nárčnsti definvané 6 dst. 2 vyhlášky č.78/2013 Sb., energetické nárčnsti. Tent pžadavek se netýká památkvě chráněných budv v suladu s 7 dst. 5 zákna č. 406/2000 Sb. ve znění pzdějších předpisů a architektnicky cenných budv. Pkud je jedním z patření prjektu zlepšení tepelně technických vlastnstí bvdvých knstrukcí budvy služící pr výchvu a vzdělávání dětí a mladistvých, musí být v rámci prjektu navržen systém větrání v suladu s vyhlášku č.410/2005 Sb., hygienických pžadavcích na prstry a prvz zařízení a prvzven pr výchvu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pzdějších předpisů a v suladu s metdickým pkynem pr návrh větrání škl, zveřejněným na Pkud je jedním z patření prjektu instalace ftvltaickéh systému, musí být umístěn puze na střešní knstrukci neb na bvdvé zdi jedné budvy, spjené se zemí pevným základem a evidvané v katastru nemvitstí. Maximální navrhvaná rční výrba elektřiny z ftvltaickéh systému nesmí být vyšší než rční sptřeba elektřiny v budvě. V případě realizace ftvltaických systémů budu pdprvány puze krystalické FV mduly s účinnstí nejméně 14 % a tenkvrstvé FV mduly s účinnstí nejméně 10 % (při standardních testvacích pdmínkách). Účinnst je vztažena k celkvé plše FV mdulu. V případě realizace ftvltaických systémů musí hdnta využití instalvanéh výknu pr lkální sptřebu dsahvat min. 750 hd.rk -1. Pkud je jedním z patření prjektu zlepšení tepelně technických vlastnstí bvdvých knstrukcí budvy a jedná se budvu se dvěma a více nadzemními pdlažími neb stavbu se zvýšeným pdlažím (5 m a vyšším), musí být na bjektu prveden zlgický průzkum a na jeh základě zpracvaný dbrný psudek k mžnému výskytu synantrpních zvláště chráněných druhů živčichů. Pkud bude výskyt synantrpních zvláště chráněných druhů živčichů prkázán, je nezbytné jejich sídla (hnízdiště, sezónní úkryty atp.) zachvat v půvdní neb mdifikvané pdbě, případně, pkud charakter stavebních úprav jejich zachvání vylučuje, zajistit v dpvídajícím rzsahu jejich náhradu v suladu s ustanveními zákna č. 114/1992 Sb., chraně přírdy a krajiny, ve znění pzdějších předpisů a becně pstupvat v suladu s Metdiku psuzvání staveb z hlediska výskytu becně a zvláště chráněných synantrpních druhů živčichů". Pdpra na výměnu zdrje tepla je určena puze pr budvy, kde je výrba tepla realizvána zdrjem využívajícím fsilní paliva neb elektricku energii. Tt mezení se netýká fttermických slárních systémů. V případě náhrady stávajícíh zdrje tepla na zemní plyn budu pdprvány puze prjekty, kdy staří půvdníh zdrje, v dbě pdání žádsti, nebude kratší než 10 let, přičemž nebude umžněn přechd na spalvání bimasy.

2 V případě, že jsu v budvě využívána pr vytápění neb přípravu teplé vdy tuhá neb kapalná fsilní paliva, musí djít k náhradě tht zdrje za ktel na bimasu, tepelné čerpadl, kndenzační ktel na zemní plyn, fttermický slární systém neb zařízení pr kmbinvanu výrbu elektřiny a tepla využívající bnvitelné zdrje neb zemní plyn. P realizaci prjektu musí djít k úspře celkvé energie min. 20 % prti půvdnímu stavu, u památkvě chráněných a architektnicky cenných budv min. 10 %. D celkvé energie nemusí být zapčítána sptřeba energie na technlgické a statní prcesy. Realizací prjektu musí djít k min. úspře 20 % emisí CO2 prti půvdnímu stavu, u památkvě chráněných a architektnicky cenných budv 10 %. Při výpčtu emisí je uvažván s celkvu energií bez sptřeby energie na technlgické a statní prcesy. V případě realizace zdrje tepla na vytápění musí djít min. k úspře 30 % emisí CO2 prti půvdnímu stavu, pkud dchází ke změně paliva. Při výpčtu emisí je uvažván s celkvu energií bez sptřeby energie na technlgické a statní prcesy. Pkud je t technicky mžné, musí realizací prjektu djít k úspře lkálních emisí TZL a NOx. Nebude pdprvána výměna zdrje na vytápění, kteru by dšl k úplnému dpjení d SZTE. V případě částečné náhrady ddávek energií ze SZTE, je mžn prjekt pdpřit puze se suhlasem vlastníka či prvzvatele SZTE. SZTE tj. Sustavu zásbvání tepelnu energií se rzumí sustava tvřená vzájemně prpjeným zdrjem neb zdrji tepelné energie a rzvdným tepelným zařízením služící pr ddávky tepelné energie pr vytápění, chlazení, hřev teplé vdy a technlgické prcesy, je-li prvzvána na základě licence na výrbu tepelné energie a licence na rzvd tepelné energie; sustava zásbvání tepelnu energií je zřizvána a prvzvána ve veřejném zájmu. Tt mezení se netýká fttermických slárních systémů. V případě realizace elektrických tepelných čerpadel jsu pdprvána čerpadla, která splňují parametry definvané nařízením Kmise (EU) č. 813/2013, kterým se prvádí směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2009/125/ES, pkud jde pžadavky na ekdesign hřívačů pr vytápění vnitřních prstrů a kmbinvaných hřívačů (pžadavky d ). V případě realizace plynvých tepelných čerpadel jsu pdprvána čerpadla, která splňují parametry definvané nařízením Kmise (EU) č. 813/2013, kterým se prvádí směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2009/125/ES, pkud jde pžadavky na ekdesign hřívačů pr vytápění vnitřních prstrů a kmbinvaných hřívačů (pžadavky d ). V případě realizace slárních termických sustav budu pdprvána puze zařízení splňující pžadavky ČSN EN ISO 9806 neb ČSN EN V případě realizace slárních termických sustav budu pdprvány puze slární klektry splňující minimální hdntu účinnsti ηsk dle vyhlášky č. 441/2012 Sb., stanvení minimální účinnsti užití energie při výrbě elektřiny a tepelné energie za pdmínky slunečníh záření 1000 W.m -2. V případě realizace slárních termických sustav budu pdprvána puze zařízení s měrným využitelným ziskem qss,u 350 (kwh.m -2.rk -1 ). V případě realizace ktle na zemní plyn budu pdprvány puze kndenzační plynvé ktle plnící parametry nařízení Kmise (EU) č. 813/2013, kterým se prvádí směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2009/125/ES, pkud jde pžadavky na ekdesign hřívačů pr vytápění vnitřních prstrů a kmbinvaných hřívačů (pžadavky d ). V případě realizace ktle na bimasu budu pdprvány puze ktle splňující pžadavky Nařízení kmise č. 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se prvádí směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2009/125/ES, pkud jde pžadavky na ekdesign ktlů na tuhá paliva (pžadavky d ).

3 V případě realizace jedntky pr kmbinvanu výrbu elektřiny a tepla budu pdprvány puze technlgie plnící parametry nařízení Kmise (EU) č. 813/2013, kterým se prvádí směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2009/125/ES, pkud jde pžadavky na ekdesign hřívačů pr vytápění vnitřních prstrů a kmbinvaných hřívačů (pžadavky d ). V případě realizace jedntky pr kmbinvanu výrbu elektřiny a tepla budu pdprvány prjekty generující úspru primární energie ve výši min. 10 % ve srvnání s referenčními údaji za ddělenu výrbu elektřina a tepla. V případě realizace bnvitelnéh zdrje tepla neb elektřiny bude zajištěn měření vyrbené energie z OZE. V případě středních spalvacích zdrjů znečišťvání (celkvý jmenvitý tepelný příkn 1 50 MW) nespadajících d půsbnsti směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2009/125/ES, budu pdpřeny puze prjekty, zaručující splnění pžadavků Směrnice Evrpskéh parlamentu a rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listpadu 2015 mezvání emisí některých znečišťujících látek d vzduší ze středních spalvacích zařízení (dále jen Směrnice 2015/2193 ). Bez hledu na Směrnici 2015/2193 budu pdpřeny puze prjekty zaručující splnění emisních limitů pr NOx, SO2 a CO pr rk 2018 ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. V případě realizace systémů nucenéh větrání s rekuperací dpadníh tepla musí být suchá účinnst zpětnéh získávání tepla (rekuperátru) min. 65 % dle ČSN EN 308. V případě realizace systémů nucenéh větrání s rekuperací dpadníh tepla musí být (u relevantních budv a místnstí) systém regulván dle mnžství CO2 v místnstech prstřednictvím infračervených čidel, tzv. IR senzrů. V rámci zpracvanéh energetickéh psudku jakžt pvinné přílhy žádsti musí být jednznačně definvána pvinnst na vyregulvání tpné sustavy a zavedení energetickéh managementu. Zárveň musí být v psudku bsažen psuzení, zda je pr příslušné budvy v kmbinaci s pskytnutím pdpry mžná aplikace prjektu EPC, který by pvinnst vyregulvání tpné sustavy a zavedení energetickéh managementu zahrnval. V rámci realizace prjektu musí být zajištěn vyregulvání tpné sustavy, zaveden a prváděn energetický management v suladu s Metdickým návdem pr splnění pžadavku na zavedení energetickéh managementu minimálně p dbu udržitelnsti prjektu. Vyhvující eknmické vyhdncení žadatele pdle bdu C b) Prjekty zaměřené puze na výměnu zdrje tepla, zdrje TV neb realizaci systémů nucenéh větrání s rekuperací Sulad žádsti s aktuální výzvu OPŽP. Sulad údajů uvedených ve frmuláři žádsti s relevantními dklady předkládanými jak přílhy k žádsti. Prjekty rganizačních slžek státu, státních příspěvkvých rganizací a veřejných výzkumných institucí jsu pdprvány puze na území hl. města Prahy. (Prjekty rganizačních slžek státu, státních příspěvkvých rganizací a veřejných výzkumných institucí realizvaných mim území hl. města Prahy jsu pdprvány ve SC 5.3.) Nebudu pdprvána patření realizvaná na nvstavbách, přístavbách a nástavbách. V případě realizace výměny zdrje tepla na vytápění, instalace ftvltaickéh systému a instalace nucenéh systému větrání s rekuperací musí budva splňvat minimálně pžadvanu hdntu průměrnéh sučinitele prstupu tepla bálku budvy Uem,N uvedenu v dst. 5.3 nrmy ČSN (znění říjen 2011). Netýká se památkvě chráněných a architektnicky cenných budv. V případě realizace zdrje tepla na vytápění musí djít min. k úspře 30 % emisí CO2 prti půvdnímu stavu, pkud dchází ke změně paliva. Pkud ke změně paliva

4 nedchází, je min. úspra emisí CO2 stanvena na úrvni 20 %. Při výpčtu emisí je uvažván puze s energií na vytápění, respektive energií na hřev TV. V případě instalace ftvltaickéh systému musí být tent systém umístěn puze na střešní knstrukci neb na bvdvé zdi jedné budvy, spjené se zemí pevným základem a evidvané v katastru nemvitstí. Maximální navrhvaná rční výrba elektřiny z ftvltaickéh systému nesmí být vyšší než rční sptřeba elektřiny v budvě. V případě realizace ftvltaických systémů budu pdprvány puze krystalické FV mduly s účinnstí nejméně 14 % a tenkvrstvé FV mduly s účinnstí nejméně 10 % (při standardních testvacích pdmínkách). Účinnst je vztažena k celkvé plše FV mdulu. V případě realizace ftvltaických systémů musí hdnta využití instalvanéh výknu pr lkální sptřebu dsahvat min. 750 hd./rk. Pkud je t technicky mžné, musí realizací prjektu djít k úspře lkálních emisí TZL a NOX. V případě náhrady stávajícíh zdrje tepla na zemní plyn budu pdprvány puze prjekty, kdy staří půvdníh zdrje, v dbě pdání žádsti, nebude kratší než 10 let, přičemž nebude umžněn přechd na spalvání bimasy. P realizaci prjektu musí djít k úspře energie na vytápění min. 20 %, případně energie na hřev TV prti půvdnímu stavu. Netýká se samtné instalace systému nucenéh větrání s rekuperací a instalace ftvltaickéh systému. V případě realizace systému nucenéh větrání s rekuperací v budvě služící k výchvě a vzdělávání dětí a mladistvých musí být systém navržen v suladu s vyhlášku č. 410/2005 Sb., hygienických pžadavcích na prstry a prvz zařízení a prvzven pr výchvu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pzdějších předpisů a v suladu s metdickým pkynem pr návrh větrání škl, zveřejněným na V případě realizace systémů nucenéh větrání s rekuperací dpadníh tepla musí být (u relevantních budv a místnstí) systém regulván dle kncentrace CO2 ve větraných místnstech prstřednictvím infračervených čidel tzv. IR senzrů. V případě realizace systémů nucenéh větrání s rekuperací dpadníh tepla musí být suchá účinnst zpětnéh získávání tepla (rekuperátru) min. 65 % dle ČSN EN 308. Nebude pdprvána výměna zdrje na vytápění, kteru by dšl k úplnému dpjení d SZTE. V případě částečné náhrady ddávek energií ze SZTE, je mžn prjekt pdpřit puze se suhlasem vlastníka či prvzvatele SZTE. SZTE tj. Sustavu zásbvání tepelnu energií se rzumí sustava tvřená vzájemně prpjeným zdrjem neb zdrji tepelné energie a rzvdným tepelným zařízením služící pr ddávky tepelné energie pr vytápění, chlazení, hřev teplé vdy a technlgické prcesy, je-li prvzvána na základě licence na výrbu tepelné energie a licence na rzvd tepelné energie; sustava zásbvání tepelnu energií je zřizvána a prvzvána ve veřejném zájmu. Tt mezení se netýká fttermických slárních systémů. V případě realizace elektrických tepelných čerpadel jsu pdprvána čerpadla, která splňují parametry definvané nařízením Kmise (EU) č. 813/2013, kterým se prvádí směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2009/125/ES, pkud jde pžadavky na ekdesign hřívačů pr vytápění vnitřních prstrů a kmbinvaných hřívačů (pžadavky d ). V případě realizace plynvých tepelných čerpadel jsu pdprvána čerpadla, která splňují parametry definvané nařízením Kmise (EU) č. 813/2013, kterým se prvádí směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2009/125/ES, pkud jde pžadavky na ekdesign hřívačů pr vytápění vnitřních prstrů a kmbinvaných hřívačů (pžadavky d ).

5 V případě realizace slárních termických sustav budu pdprvána puze zařízení splňující pžadavky ČSN EN ISO 9806 neb ČSN EN V případě realizace slárních termických sustav budu pdprvány puze slární klektry splňující minimální hdntu účinnsti ηsk dle vyhlášky č. 441/2012 Sb., stanvení minimální účinnsti užití energie při výrbě elektřiny a tepelné energie za pdmínky slunečníh záření 1000 W/m2. V případě realizace slárních termických sustav budu pdprvána puze zařízení s měrným využitelným ziskem qss,u 350 (kwh.m -2.rk -1 ). V případě realizace ktle na zemní plyn budu pdprvány puze kndenzační plynvé ktle plnící parametry nařízení Kmise (EU) č. 813/2013, kterým se prvádí směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2009/125/ES, pkud jde pžadavky na ekdesign hřívačů pr vytápění vnitřních prstrů a kmbinvaných hřívačů (pžadavky d ). V případě realizace ktle na bimasu budu pdprvány puze ktle splňující pžadavky Nařízení kmise č. 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se prvádí směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2009/125/ES, pkud jde pžadavky na ekdesign ktlů na tuhá paliva (pžadavky d ). V případě realizace jedntky pr kmbinvanu výrbu elektřiny a tepla budu pdprvány puze technlgie plnící parametry nařízení Kmise (EU) č. 813/2013, kterým se prvádí směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2009/125/E, pkud jde pžadavky na ekdesign hřívačů pr vytápění vnitřních prstrů a kmbinvaných hřívačů (pžadavky d ). V případě realizace jedntky pr kmbinvanu výrbu elektřiny a tepla budu pdprvány prjekty generující úspru primární energie ve výši min. 10 % ve srvnání s referenčními údaji za ddělenu výrbu elektřina a tepla. V případě realizace bnvitelných zdrje tepla neb elektřiny bude zajištěn měření vyrbené energie z OZE. V případě středních spalvacích zdrjů znečišťvání (celkvý jmenvitý tepelný příkn 1 50 MW) nespadajících d půsbnsti směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2009/125/ES, budu pdpřeny puze prjekty, zaručující splnění pžadavků Směrnice Evrpskéh parlamentu a rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listpadu 2015 mezvání emisí některých znečišťujících látek d vzduší ze středních spalvacích zařízení (dále jen Směrnice 2015/2193 ). Bez hledu na Směrnici 2015/2193 budu pdpřeny puze prjekty zaručující splnění emisních limitů pr NOx, SO2 a CO pr rk 2018 ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. V rámci zpracvanéh energetickéh psudku, jakžt pvinné přílhy žádsti, musí být jednznačně definvána pvinnst na vyregulvání tpné sustavy a zavedení energetickéh managementu. V rámci realizace prjektu musí být zajištěn vyregulvání tpné sustavy a zaveden energetický management v suladu s Metdickým návdem pr splnění pžadavku na zavedení energetickéh managementu. Vyhvující eknmické vyhdncení žadatele pdle bdu C U všech prjektů v rámci SC 5.1 musí být žadatel vlastníkem neb spluvlastníkem předmětu pdpry a zárveň musí mít vyřešen majetkprávní vztah k pzemkům, na kterých je prjekt realizván. Tt musí být zajištěn minimálně p dbu udržitelnsti prjektu. Více k prblematice právníh vztahu k předmětu pdpry je uveden v kapitle B.5.1.