CELIAKOVÉ NIKOVÝ TRH CESTOVNÍHO RUCHU?

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch CELIAKOVÉ NIKOVÝ TRH CESTOVNÍHO RUCHU? People with coeliac disease niche tourism market? Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Šauer, Ph.D. Autor: Veronika Šubrtová Brno, 2013

2

3 Jméno a příjmení autora: Veronika Šubrtová Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: K at e dr a: Celiakové nikový trh cestovního ruchu? People with coeliac disease niche tourism market? Regionální ekonomie a správy Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Šauer, Ph.D. Rok obhajoby: 2013 Anotace Tématem bakalářské práce je specifický (nikový) trh cestovního ruchu, konkrétně celiakové. Teoretická část představuje problematiku celiakie. Zabývá se vymezením základních pojmů a klasifikace této nemoci. Popisuje problematiku a konkrétní bariéry celiaků ve spojitosti s cestováním po ČR a do zahraničí. Praktická část se zabývá případovou studií mezi celiaky a cestovními kancelářemi. Popisuje postoje obou dotazovaných skupin k dané problematice a řeší chybějící nabídku služeb pro celiaky na trhu cestovního ruchu. Hlavním výstupem práce je prozkoumat, zda jsou celiakové perspektivní skupinou klientů pro tvorbu nových produktů v cestovním ruchu a navržení případných řešení. V závěru jsou představeny dvě řešení aktuálního problému, sestaveného za pomoci konzultací s odborníky v oboru cestovního ruchu a celiakie. Annotation The subject of my thesis is a specific (niche) market of tourism, namely people with coeliac disease. The theoretic part introduces the issue of coeliac disease, focusing. On the basic definitions and classification of this autoimune disorder. It describes problems and specific barriers related to traveling in the Czech Republic and also abroad. The practical part analyses a case study performed among people with coeliac disease and travel agencies. It describes a general attitude of both groups to the problem and discuss the lack of offer of coeliac services within the market of tourism. The aim of the thesis is to examine whether the group of coeliac people is a sufficiently perspective target for introducing new products in the tourism industry. At the same time the most suitable proposals are made. In the last part of my thesis presents two solutions of the current problems, which were consulted with the specialists in the fields of tourism and coelic disease.

4 Klíčová slova Celiakie, gluten, cestovní kancelář, bariéry cestování, cestovní ruch, nikový trh, bezlepková dieta Keywords Coeliakia, gluten, travel agency, travelling barriers, tourism, niche market, gluten free diet

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Celiakové nikový trh cestovního ruchu? vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Šauera, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 2013 vlast no ruč ní podpis aut o ra

6

7 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Martinu Šauerovi, Ph.D. za odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce a jeho celkový přístup ke studentům v průběhu studia. Dále bych ráda poděkovala Klubu Celiakie Brno, jmenovitě panu Ing. Daliboru Ježkovi za poskytnuté informace a zprostředkované setkání s respondenty. Poděkování patří též všem organizacím zabývající se celiakií a časopisu Život s dietou, které mi umožnily rozeslat dotazníky mezi jejich respondenty. Poděkování patří i samotným respondentům, bez kterých by nebylo možné práci napsat a cestovním kancelářím za jejich čas a poskytnuté rozhovory. Zároveň bych chtěla poděkovat své rodině za výjimečnou podporu během celého mého studia. Veronika Šubrtová

8

9 OBSAH ÚVOD CELIAKIE ZÁKLADNÍ POJMY Celiakie...13 Diagnóza a typické příznaky celiakie...14 Klasifikace - formy celiakie...15 Léčba celiakie Gluten (lepek) Bezlepková dieta a bezlepkové potraviny...17 Bezlepková dieta...17 Finanční zatížení...17 Bezlepkové potraviny a jejich dostupnost VZNIK A HISTORIE CELIAKIE ŽIVOT S CELIAKIÍ V ČR CESTOVÁNÍ CELIAKŮ A SOUČASNÉ BARIÉRY Cestování po ČR Cestování do zahraničí PRAKTICKÁ ČÁST METODIKA A ORGANIZACE VÝZKUMNÉHO SBĚRU DAT CELIACI VYHODNOCENÍ ZÍSKANÝCH DAT CESTOVNÍ KANCELÁŘE A JEJICH REAKCE NA PROBLEMATIKU CELIAKŮ...37

10 2.3.1 CK ALPINA Postoj k problematice celiaků CK ALEXANDRIA Postoj k problematice celiaků CK Permanent SE Postoj k problematice celiaků Zhodnocení přístupů daných CK k dané problematice a jejich porovnání NÁVRH ŘEŠENÍ PRO DANOU PROBLEMATIKU NABÍDKA BEZLEPKOVÉHO STRAVOVÁNÍ NOVÁ SLUŽBA CK UVÁDĚNÍ ALERGENŮ OBSAŽENÝCH V PODÁVANÉM JÍDLE DOPLŇKOVÁ SLUŽBA CK ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA A: DEMOGRAFICKÉ ROZLOŽENÍ RESPONDENTŮ PŘÍLOHA B: VZOR DOTAZNÍKU PŘÍLOHA C: PROPAGAČNÍ LETÁK CK PERMANENT SE PŘÍLOHA D: UKÁZKA JÍDELNÍHO LÍSTKU V ANGLICKÉM JAZYCE - LA STRADA PŘÍLOHA E: SOCIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ CELIAKŮ V ZAHRANIČÍ

11 ÚVOD Za posledních několik let se stal pojem cestovní ruch velmi významným. Neustále se rozvíjí a prohlubuje své možnosti. V současné době zaujímá významné místo v životní úrovni obyvatelstva hospodářsky vyspělých států. Dle UNWTO je to dokonce nejrychleji se rozvíjející hospodářské odvětví na světě. Cestovní ruch je tzv. průřezovým odvětvím, jež ovlivňuje mnoho dalších hospodářských odvětví, se kterými spolupracuje. Vytváří tzv. multiplikační efekt. Pozoruhodnou vlastností je, že umí vytvářet pracovní a obchodní příležitosti bez velkých investic a přinášet v mnoha směrech značnou přidanou hodnotu. Pro řadu zemí má přímo strategický význam a je potřeba jej udržovat zdravý a konkurenceschopný. Mnoho lidí si pod pojmem cestovní ruch představuje procesy spojené se službami poskytovanými účastníkům cestovního ruchu včetně osob a zařízení, které tyto služby poskytují. Zajišťují a nabízejí aktivity spojené s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, jako jsou přírodní krásy, kulturní památky či jiné kulturní a materiální hodnoty. ( Pásková, M., Zelenka, J., 2002:83.). Lidé berou v potaz pouze ekonomický význam cestovního ruchu. Ať chceme nebo ne, cestovní ruch se za dobu svého vývoje posunul za své hranice, kdy si cestování a rekreaci mohlo dovolit jen několik jedinců. V současné době má význam nejen ekonomický, ale především se stal velmi významným článkem na sociálním rozvoji a mnohých lidských činnostech. Stává se velkou oporou mezinárodního porozumění, nástrojem kolektivního a individuálního uspokojení a také zdrojem vzájemné tolerance a neustálého sebevzdělávání (Yglová, Burian a Vajčnerová, 2011). Díky této skutečnosti se zarývá do povědomí a stává se nepostradatelnou součástí lidského života. V dnešní uspěchané době je rekreace téměř nutností. Cestování by tak mělo přinášet radost a nemělo by být pro nikoho žádným úskalím vycestovat ze svého obydlí a dopřát si několik dní klidu. Ve světě se však nedá vždy zařídit, aby vše fungovalo dle vysněných idejí. Řeč je o handicapovaných a nemocných lidech, kteří na svých cestách potřebují odbornou pomoc či speciální služby. Jako první všechny napadne mezi handicapované osoby řadit hlavně vozíčkáře, nevidomé apod. Avšak mezi handicapované patří i celiaci. Jejich handicap spočívá v závislosti na bezlepkové dietě a potravinách k tomu určených. V České republice se v současné době pohybuje okolo celiaků, přičemž třetina z nich o své nemoci nemá ani tušení (Rekreace bez lepku, 2011). Navíc toto číslo nemusí být zdaleka konečné. Zkvalitnění diagnostiky této nejčastější autoimunitní a chronické nemoci v ČR nastalo až v posledních osmi letech. Lékaři ani státní instituce nevěnovali celiakii takovou pozornost, jakou si v dnešní době zaslouží. Mnoho lékařů a jiných odborníků nazývá celiakii nemocí 21. stol. (Červenková R., 2006:15). 11

12 Cestování celiaků přináší několik specifických problémů a požadavků. Jejich strava se musí skládat bezpodmínečně z bezlepkových produktů a jejich zajištění a uchovávání na cestách je mnohdy složité. Po prozkoumání trhu cestovního ruchu se ukázalo, že existuje jen málo vhodných nabídek služeb pro celiaky, které by jim cestování po ČR a do zahraničí usnadnily. V případě, že se najde obdobná služba, kterou by celiaci mohli pro své cesty využít, je v reálné podobě nevhodná nebo nedokáže pokrýt tak velkou kapacitu, jakou by celiaci potřebovali. V současné době je konkurence na trhu mezi organizacemi zprostředkovávající turistické výlety či pobytové a poznávací zájezdy velká. A není pochyb o tom, že pokud se chce organizace udržet v konkurenčním postavení na trhu, musí objevovat stále nové segmenty trhu, na které se ještě nikdo nezaměřil. Hlavním cílem této práce je identifikovat bariéry účasti celiaků na cestovním ruchu a v této souvislosti vyhodnotit aktivity vybraných cestovních kanceláří. Dalším cílem práce je navrhnout opatření, které zpřístupní nabídku cestovních kanceláří i pro segment celiaků. Práce zjišťuje, zda jsou celiakové perspektivním segmentem trhu, na který by se cestovní kanceláře při tvorbě produktu měly zaměřit. Na základě zjištěných informací z případových studií mezi celiaky a cestovními kancelářemi, poté navrhnu řešení, která by přinesla zlepšení současné situace na trhu cestovního ruchu. 12

13 1 CELIAKIE 1.1 Základní pojmy V následující části budou vymezeny základní pojmy související s problematikou celiakie. Pro dané téma je důležité vysvětlit pojmy, jako jsou celiakie, gluten, bezlepková dieta a bezlepkové potraviny Celiakie Odpovědí na otázku co vlastně celiakie znamená, se zabývá celá řada autorů (Možná L, 2006:14-16; Frič, P, 2003:49: ; Kohout a Pavlíčková, 2010; Universum: Všeobecná encyklopedie, 2000:52; Česká gastroenterologická společnost, ; Společnost pro bezlepkovou dietu o.s.), jež seznamují populaci s touto nemocí. Celiakie 1 - hereditární 2 autoimunitní onemocnění (dříve označované také jako celiakální sprue (dále jen CS ), gluten sensitivní enteropatie či choroba Gee Herter) je chronické celoživotní onemocnění, charakterizované trvalou střevní intolerancí lepku (glutenu), jenž je obsažen v některých druzích obilí (pšenice, žito, oves, ječmen a jejich kříženci). Intolerance lepku se projevuje zánětlivými změnami sliznice tenkého střeva doprovázené silnými průjmy u geneticky vnímavých jedinců. Tyto změny vedou k poruše vstřebávání živin, minerálů, vitamínů i vody. Proto u pacientů dochází k úbytku váhy, chudokrevnosti (anémii) a celkové poruše psychického a somatického vývoje. Stupeň poruchy je závislý na postižení sliznice, proto je znám výskyt klinické formy od plně rozvinutých až po formy neúplné či zcela bezpříznakové. 1 Celiakie pochází z řeckého výrazu koiliakos, což znamená trpící na střeva, se časem polatinštil na coeliakia (Červenková, 2006:10) 2 hereditární dědičný, z latinského slova: heres; genetický (Universum: Všeobecná encyklopedie, 2000:470). 13

14 Diagnóza a typické příznaky celiakie V současné době je diagnóza celiakie založena na směrnici Evropské společnosti pediatrické gastroenterologie, hepatologie a výživy (ESPGHAN) z roku 1996 (Frič a Bušínová, 2008:483). Dle Prokopové (2008: )obsahuje následující diagnostická kritéria anamnéza a klinické příznaky jsou kompatibilní s CS pozitivní sérologické testy na přítomnost protilátek (na antigeny HLA-DQ2 a HLA DQ8, tzv. HLA antigeny II. třídy) biopsie-histologie s kompatibilním pozitivním nálezem CS u nemocného staršího 2 let pozitivní vliv bezlepkové diety (zřetelné klinické a sérologické projevy) vyloučení onemocnění s podobnými klinickými projevy na základě diagnostiky V ČR předpisovou diagnostiku celiakie prezentuje Červenková (2006:16) dvěma vyšetřením. Prvním vyšetřením je sérologické vyšetření krve. Tato metoda odhalí přítomnost protilátek proti vlastním antigenům. Oproti dřívějším testům jsou dnešní testy nesrovnatelně citlivější. Druhé vyšetření se nazývá enterobiopsie. Jedná se o vyšetření vzorku střevní tkáně pomocí zavedení enterobioprické kapsle či klasické gastroskopie nebo endoskopie. Vzorky jsou pak histologicky i histochemicky zhodnoceny (resp. na kolik je povrch střevní sliznice poznamenán atrofií klků). Toto vyšetření musí následovat za pozitivním sérologickým vyšetřením. Při pozitivitě obou vyšetření je pacientovi nastolena bezlepkové dieta a jsou kontrolovány její pozitivní účinky (Dítě a kol., 2000:52). Obrázek č. 1: Sliznice tenkého střeva u celiaka Obrázek č. 2: Zdravá sliznice tenkého střeva Zdroj: Kolonoskopie.cz ( ) Zdroj: Mléko bez laktózy (2013) Projevy celiakie mohou mít mnoho tváří dle formy celiakie. Mezi hlavní příznaky však patří nafouklé břicho, průjmy, hubnutí a slabost, dále pak různé zažívací potíže (nechutenství, plynatost, pocity plnosti), chudokrevnost, krvácivé projevy, psychické či neurologické poruchy. Časté jsou i gynekologické poruchy: opožděná a nepravidelná menstruace, neplodnost nebo samovolné potraty (Česká gastroenterologická společnost, ). 14

15 Klasifikace - formy celiakie Rozlišujeme několik forem celiakie, přičemž klinicky diagnostikována je většinou forma klasická (symptomatická) s typicky vyjádřenými příznaky. Pacient se symptomatickou formou celiakie má typické či atypické příznaky, pozitivní nález na sliznici tenkého střeva včetně imunohistochemického vyšetření, sérologické markery celiakie jsou pozitivní. (Kohout, 2006: ). Necharakteristické příznaky celiakie v dospělosti spíše převažují a velká část nemocných zůstává neodhalena. Tuto situaci potvrzuje i teorie, kterou v roce 1997 publikovali Maki a Collin (1997: ), tzv. koncepce celiakálního ledovce (viz obrázek č. 3). Část ledovce nad vodní hladinou tvoří nemocní s klasickou - aktivní formou celiakie. Avšak bohužel převažují ostatní, nediagnostikované formy nemoci ( pod hladinou ). Jak ve své práci zmiňuje Prokopová ( 2008: ), již Fergusonová upozornila, že procento nediagnostikovaných pacientů dosahuje 80 %. Obrázek č. 3: Celiakální ledovec Klinická diagnóza Bioptická diagnóza Sérologická diagnóza Zdroj: Společnost pro bezlepkovou dietu o.s. upraveno autorem. Dle Prokopové (2008: ) a Červenkové (2006:12) se celiakie rozděluje na tyto základní formy: Neaktivní (nediagnostikované formy) SILENTNÍ FORMA též označována jako forma němá. Často se objevuje u pacientů, kde je rodinná anamnéza celiakie pozitivní. Při enterobiopsii jsou nalézány charakteristické změny histologického obrazu a sérologické testy jsou také pozitivní. Klinické příznaky u této formy chybí. 15

16 LATENTNÍ FORMA označovaná také jako skrytá forma. U pacientů chybí symptomy nemoci. Výsledky biopsie tenkého střeva vykazuje zvýšení počtu intraepiteliálních lymfocytů a sérologické testy jsou pozitivní. POTENCIONÁLNÍ FORMA jak testy na protilátky, tak enterobiopsie jsou negativní, avšak určité tkáňové antigeny (protilátky) mají shodnou skladbu s nemocnými. To je dáno častou genetickou predispozicí, speciálně genu HLA-DQ2. Projevuje se hlavně u přímých příbuzných celiaků. Nejnovější studie potvrzují, že prevalence jak mezi dospělými, tak mezi dětmi je odhadem 1:100. Tyto nemocné je třeba sledovat. Aktivní formy KLASICKÁ FORMA taktéž typická či plně rozvinutá forma. Pacienti vykazují jasné příznaky nemoci a jejich výsledky sérologických testů i enterobiopsie jsou pozitivní. Tato forma se vyskytuje u % pacientů. SUBKLINICKÁ FORMA jedná se o atypickou formu celiakie tzv. extraintestinální forma. Nemocní mají atypické příznaky celiakie (anemie, metabolická osteopatie, neurologická symptomatologie, gynekologické obtíže). Jestliže při stanovování diagnózy nechybí ani námět na celiakii, sérologické testy a biopsie budou vykazovat pozitivní nálezy. Výskyt celiakie (epidemiologie) Ještě před několika lety by se celiakie dala označit za jakousi exotiku. Avšak díky diagnostickému pokroku a novým, přesnějším screeningovým metodám se celiakie stává chorobou současnosti. Z průzkumu v deseti zemích Evropy, Afriky a USA vyplývá, že výskyt celiakie je oproti prvotním odhadům až dvanáctkrát vyšší a to 1: Jsou to však jen skromné odhady, protože jak se i odborníci shodují (Latta, 2012: ; Frič a Bušínová, 2008: ), je na světě mnoho lidí, co celiakii mají, ale dosud o ní neví a nemohla být diagnostikována. Doposud nejvyšší výskyt CS byl zaznamenán v Severním Irsku (1:100). Léčení pacienti tak tvoří jen pouhou špičku již zmíněného modelu ledovce. Celiakie se v ČR řadí mezi nejčastější autoimunitní a chronická onemocnění, avšak pozornost státních orgánů tomu neodpovídá. Pozornost lékařů se mnohonásobně zlepšila. V ČR by se dle výše uvedeného odhadu mělo pohybovat nemocných touto chorobou. Avšak reálná čísla mohou být mnohem vyšší (Červenková R., 2006:14-15). Nejčastěji se celiakie projevuje mezi rodinnými příbuznými celiaků 1. a 2. stupně (10 %) a u diabetiků závislých na inzulínu. Také lidé trpící nízkým sérovým železem, anémií a nevysvětlitelnou únavou či Downovým syndromem patří mezi velmi úzkou skupinu lidí, u nichž je celiakie pravděpodobnější (Červenková R., 2006:15, Možná L., 2006:35). 16

17 Léčba celiakie Již několik výzkumných týmu se snažilo o vynalezení léku či vakcíny proti celiakii. Avšak ani výzkumný tým vedený Stanfordskou Univerzitou v Kalifornii, a ani tým Oxfordské univerzity, který navázal na práci výše zmíněného výzkumného týmu, v tomto směru neobstál. I když vědci dokázali identifikovat fragment glutenu (gliad in) jako viníka celiakie, je potřeba stále dalšího výzkumu. Vakcínou se v současné době zabývají i vědci z Walter and Eliza Hall Institute (WEHI) v Melbourn.Pod vedením zkušeného vedoucího oddělení autoimunity WEHI, Boba Andersona, testují série injekcí, které by snižovaly citlivost na lepek (Walter and Eliza Hall, 2011; National foundation for celiac awareness, 2009). V současné době je jedinou a potvrzenou léčbou celoživotní odstranění lepku ze stravy. Dodržování tzv. bezlepkové diety je nevyhnutelné. To ovšem může ve většině případů znamenat finanční a časovou zátěž a navíc je zde vždy riziko kontaminace bezlepkového jídla během zpracování (Poradenské centrum pro celiakii a bezlepkovou dietu, 2013) Gluten (lepek) Lepkem se obecně rozumí bílkovina obsažená v obilovinách (ječmen, oves, žito, pšenice a jejich kříženci), nerozpustná ve vodě. Gluten neboli lepek je tvořen směsí dvou bílkovin, gluteninu a prolaminu, přičemž podkladem pro anatomické změny ve střevech jsou právě prolaminy (Dítě, P. a kol., 2000:52). Prolaminy (bílkovinné součásti lepku), jež způsobují střevní nesnášenlivost, se v ječmeni nazývají hordeiny, v žitu sekaliny, gliadiny v pšenici a aveniny v ovsu (Pavelková, Burešová, 2012) Bezlepková dieta a bezlepkové potraviny Bezlepková dieta Bezlepková dieta v zásadě znamená vyloučení veškerých potravin a nápojů obsahující lepek (gluten). Jak je výše uvedeno, lepek je obsažen v pšenici, ječmeni, žitu a ovsu a výrobků z těchto látek a je nezbytné tyto látky ze stravy doživotně vyloučit. K dodržování bezlepkové diety jsou vyráběny speciální bezlepkové potraviny. Jak uvádí Výzkumný ústav potravinářský Praha ( 2009), denní příjem lepku by u celiaka neměl překročit 20 mg/den. Finanční zatížení Bezlepková dieta je bezesporu finančně náročná. Cena potravin je v 90 % případů téměř několikanásobně vyšší (někdy i deset krát). Proto u osob finančně slabších dochází k vědomému porušování bezlepkové diety. Podpora ze strany zdravotních pojišťoven (dále jen ZP) je nedostačující, protože nepokrývá ani měsíční náklady na stravu. Například v rámci programu Bezlepková dieta, 17

18 který je určen pro pojištěnce VZP 3 ve věku do 26 let (za předpokladu, že jsou nezaopatřenými dětmi studenty), přispívá ZP za nákup bezlepkových potravin až 6000 Kč ročně (VZP, 2013). ČPZP 4 pak nabízí svým klientům v Balíčku Mix v rámci preventivního programu pro ženy od 19 let až 1500 Kč ročně (ČPZP, 2009). Bezlepkové potraviny a jejich dostupnost Za bezlepkové jsou považovány takové potraviny, z nichž je lepek (gluten) speciální technologickou úpravou odstraněn. Potraviny jsou označovány jako bezlepkové, bez lepku, přirozeně bezlepkové potraviny nebo s velmi nízkým obsahem lepku, které bývají doplněny speciálními symboly. V České republice je jím přeškrtnutý klas (viz. obrázek č. 1) (Společnost pro bezlepkovou dietu o.s., dále jen jako Spol. pro BD). Potraviny s označením BIO nebo DIA nejsou automaticky bezlepkové. Bezlepkové potraviny jsou rozlišovány dle nařízení (ES) č. 41/2009 do dvou základních kategorií. BEZ LEPKU primární označení pro potraviny, které neobsahují pšenici, ječmen, žito, oves nebo jejich křížence a obsahují jiné složky nahrazující pšenici, ječmen, žito a oves (tzn. přirozeně bezlepkové suroviny). Obsah lepku v takto označených potravinách prodávaných konečnému spotřebiteli, nesmí přesahovat 20mg/kg. VELMI NÍZKY OBSAH LEPKU toto označení je vyhrazeno pouze pro potraviny ze složek pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo jejich kříženců, které byly speciálně zpracovány za účelem snížení obsahu lepku (zpravidla technologickou úpravou). Výše uvedené označení nelze použít u potravin, které neobsahují žádnou složku z pšenice ječmene, ovsa, žita nebo jejich kříženců. Potraviny nesmí obsahovat více než 100 mg/kg lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli. Tyto dvě hlavní kategorie označení nemohou být nahrazeny alternativním nedostatečným označením BEZLEPKOVÉ, jež nevypovídá o obsahu lepku v potravinách. Lze jej uvádět jako dobrovolný údaj nad rámec požadavků platných právních předpisů za předpokladu, že je doplněn označením určeným nařízením (ES) č. 41/2009 a za podmínky, že spotřebitele neuvádějí v omyl (Poradenské centrum pro celiakii a bezlepkovou dietu, 2013; Pavelková, Burešová, 2012). Označení musí být viditelné, umístěné nejlépe v oblasti názvu výrobku. 3 VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna 4 ČPZP Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 18

19 Symboly označující tyto potraviny nemusí být vždy úplně totožné. V cizině se používají velmi podobné symboly, jako v ČR, s dodatkem GLUTEN FREE. Bezlepkové potraviny jsou nutností pro dodržování bezlepkové diety, jež je jediným účinným prostředkem před dalším poškozováním sliznice.(spol. pro BD; Úřední věstník Evropské unie, 2009) Obrázek č. 4: Příklad označení bezlepkových potravin Zdroj: Dia potraviny [online], Dostupnost bezlepkových potravin je v současné době na mnohem lepší úrovni než před několika málo lety. Na trhu je možné nalézt mnoho zahraničních i českých výrobců, kteří se pomalu začínají objevovat ve větších obchodních řetězcích ( např.: GLOBUS, BILLA), kde mají vymezenou sekci. Dostupnosti dopomohlo také rozšíření internetových obchodů, jako jsou například: a mnoho dalších. 1.2 Vznik a historie celiakie První zmínky o celiakii dětí a dospělých pochází z druhé poloviny 2. stol. n. l. Slavný antický lékař Galén, známý jako Aretaeus Cappadocia, popsal jako první tuto nemoc ve spisech Náchylnost k celiakii. Pro celiaky používal řecký výraz koiliakos (tj. trpící na střeva), který se po latinské modifikaci změnil na coeliac. Galénovi spisy byly v roce 1856 přeloženy skotským překladatelem a lékařem Francisem Adamsem (Možná L., 2006:28; Červenková R., 2006:26). Jako první zaznamenal počátek moderní éry v celiakii v roce 1887 anglický pediatr Samuel Gee, který i když převzal původní popis celiakie po Galénovi, upozornil na skutečnost, že celiakie postihuje i děti. Zejména pak mezi prvním až pátým rokem věku. V roce 1888 zveřejnil druhý spis o celiakii, kde popisuje rysy celiakie s pozoruhodnou přesností a tvrdí, že: Pokud má být pacient úplně vyléčen, je to možné jen formou přísné diety. a dodává: Přísun moučných jídel musí být velmi malý. (Coeliac UK, 2006). Další publikace o celiakii dětí se objevila v roce Autorem byl uznávaný pediatr C. A. Herter, který tuto nemoc zařadil mezi dětská onemocnění, protože se u dětí projevovala mnohem bouřlivěji než u dospělých. Jeho nejdůležitějším příspěvkem bylo tvrzení, že pacienti snášejí tuky lépe než uhlohydráty. Díky jeho příspěvku se o nemoci často mluví jako o Gee-Herterově chorobě (Červenková R., 2006:28). Pozorování Hertera bylo v roce 1918 podpořeno Sirem Frederickem Stillem, uznávaným britským pediatrem, který poukázal na škodlivost chleba: Naneštěstí jeden druh škrobu, který se zdá zvlášť zodpovědný za zhoršení příznaků, je v pečivu. Nevím o žádné vhodné 19

20 náhražce. (Možná L., 2006:29). Toto téma dále rozvinul americký pediatr Howland při svém vystoupení před Americkou pediatrickou společností. Rozdělil dietu na tři fáze s tím, že chléb, obilí a brambory jsou ty poslední druhy jídla, které mohou být povoleny, protože bylo zjištěno, že uhlohydrát musí být důsledně z jídla vyloučen. O tři roky později přichází americký pediatr Sydney Haas se zavedením banánové diety a jejím pozitivním vlivem na nemocné (GUANDALINI, 2008). Banánová dieta zůstala populární léčbou až do objevení hlavní příčiny onemocnění. Skutečný přelom v léčbě nastal ve 40. letech, kdy nizozemský pediatr Wiliam Dick prokázal, že nemocným dětem prospívá úplné vyloučení pšeničné, žitné a ovesné mouky z jejich jídelníčku. Od roku 1950 je proto základem léčby celiakie bezlepková dieta (Červenková R., 2006:26; Coeliak UK, 2006). Současně s těmito přelomovými objevy popsal lékař J. W. Paulley z Ipswichu abnormalitu střevní výstelky, které si všiml při operaci dospělého celiaka. Souvislost mezi celiakií a zánětlivými střevními změnami se prokázala na mnoha pacientech. Následovaly další objevy, které zpřesňovaly diagnózu. Od roku 1953 díky vynálezu (zasouvací hadičce) Eddyho Palmera je možno odebírat laboratorní vzorky střev, pořizovat fotografie střevní výstelky a popsat atrofií klků 5. Později se prokázala i souvislost celiakie s kožními nemocemi (Možná L., 2006:30-31). 1.3 Život s celiakií v ČR Celou problematiku shrnují Možná (2006) i Červe nková (2006) obdobně. Poukazují na fakt, že problematika celiakie se v ČR pohybuje jako na horské dráze. Kdysi tu nemocní měli velmi málo potravin k dostání, avšak dostávalo se jim určité finanční podpory. V současně době už sice mají větší možnost vybrat si mezi různými produkty, ale podpora ze strany státu je výrazně nižší. V západní Evropě, Austrálii a USA funguje buď přímá státní podpora pacientů, nebo zajištění distribuce bezlepkových potravin v lékárnách za nižší ceny tzv. dotované produkty. 1.4 Cestování celiaků a současné bariéry Následující část práce se zabývá cestováním celiaků. Tato část je rozdělena na cestování po ČR, které přináší menší časovou i finanční zátěž oproti náročnějšímu cestování do zahraničí. Cestování celiaků do zahraničí by se dalo označit za nikový trh 6. V čem se však autoři shodují (Možná, 2006; Červenková, 2006), je celková nevědomost o existenci celiakie. 5 Klky - miniaturní výběžky na povrchu tenkého střeva, které umožňují zvětšení vnitřního povrchu a usnadňují tak vstřebávání. Na 1 milimetr čtvereční jich připadá 20 až 40 (Kardong, 2009). 6 Nikový trh - Jak uvádí Palatková (2006:96), nikový trh je specificky a úzce vymezený trh klientů mezi hlavními (masovými) trhy. Velkou výhodou je jeho malá početnost. Menší poskytovatelé služeb o něm zpravidla nevědí a ti velcí o něj nemají zájem (Williams, 2012:138). 20

21 1.4.1 Cestování po ČR Jak uvádí Možná (2006) při cestování po ČR, pro celiaky je nejdůležitější jezdit tam, kde si mohou sami uvařit nebo kde se najde ochotný personál ubytovacího či restauračního zařízení a připraví jim speciální stravu. Zároveň je důležité personál upozornit, že pokud stravu připraví špatně, může to ohrozit život celiaka. Pro případ neochotného personálu by s sebou měli mít celiaci vždy nějaké minimální množství potravin. V ČR existuje projekt nazýván Rekreace bez lepku, který vznikl za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu Ministerstva pro místní rozvoj. (Rekreace -bezlepku.cz, 2010). Rekreace bez lepku je síť ubytovacích zařízení, která dokážou zajistit bezlepkové stravování pro osoby s celiakií. Projekt by měl být přínosný pro několik zájmových skupin najednou. Nejen že umožní lidem s celiakií vybrat dovolenou dle vlastních přání s ohledem na jejich zdravotní problémy, ale také tento projekt pomůže provozovatelům ubytovacích zařízení získat nové klienty. Odhadují totiž, že je v ČR v současné době okolo celiaků. Jak sami na svých webových stránkách uvádějí, očekávají, že projekt bude mít příznivý dopad na tuzemský cestovní ruch, který se potýká s poklesem právě ubytovacích služeb. Motto tohoto projektu zní: Celiak je diagnózou, která vzbuzuje obavy zejména v oblasti stravovacích omezení a zákazů. I s celiakií však lze, byť při nutném dodržování zvláštních pravidel, žít naplno. Projekt REKREACE BEZ LEPKU usnadní lidem s celiakií cestovat a tím nepochybně přispěje k jejich plnohodnotnému životu Cestování do zahraničí Mnoho celiaků žije v domnění, že jakmile vyjedou za hranice ČR, budou mít díky jazykové bariéře velký problém sehnat vhodnou stravu. Opak je ale pravdou. Téměř všechny bezlepkové potraviny v ČR jsou z dovozu a není problém je nalézt i v zahraničí. Navíc budou mnohdy cenově přijatelnější a jasně označené. Povědomí o celiakii v zahraničí je totiž mnohem větší (Červenková, 2006:56). Stejně jako při cestování po ČR je vhodné vozit s sebou malou zásobu základních potravin, aby se předešlo případným potížím. V současnosti má každá zahraniční země nějaké sdružení celiaků. Na tyto sdružení je možné se před cestou obrátit a nechat si poradit, kde bezlepkové výrobky vyhledat (Možná, 2006: ). V ČR zatím neexistuje větší podpora ze stran CK, aby osobám s celiakií byly v tomto směru nápomocny. Jedná se pouze o jednu CK, konkrétně CK Permanent SE, která nabízí zájezdy do zahraničí přímo pro celiaky(permanent SE, 2011). 21

22 Tabulka č. 1: Cenová nabídka stravovacích služeb CK Permanent SE Produkt Cena v Kč/normální strava/osoba Cena v Kč/bezlepková strava/osoba HB 7 pro dospělé HB pro děti do 10let BB Zdroj: vlastní zpracování autorem dle Permanent SE 2011 Co se dostupnosti jídla v zahraničí ještě týká, např. ve Švédsku se celiaci mohou těšit z bezlepkové nabídky v McDonaldu i Burger Kingu za stejnou cenu jako je normální menu. Pokud zrovna nenabízejí čerstvé bezlepkové pečivo, mražené mají zaručeně vždy. Ve Finsku je bezlepkové pečivo téměř samozřejmostí a pro turisty je bezlepková nabídka na všech benzinových pumpách, letištích či vlakových nádražích. Podobná situace panuje i v Austrálii (Možná, 2006: ). 7 HB polopenze (7x snídaně, 7x večeře) 8 BB snídaně (7x snídaně) 22

23 2 PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část je rozdělena do dvou hlavních částí, jež mají rozdílnou metodiku a strukturu. První část je zaměřena na zpracování dat získaných z dotazníkového šetření mezi celiaky. V této části budou dotazníky zpracovány a následně vyhodnoceny. Druhá část se zabývá reakcí cestovních kanceláří na výsledky dotazníkového šetření mezi celiaky pomocí vedených rozhovorů. Ty budou následně zpracovány a vyhodnoceny. 2.1 Metodika a organizace výzkumného sběru dat Celiaci Sběr dat pro praktickou část bakalářské práce byl realizován na základě dotazníkového šetření a rozhovorů. Dotazníkové šetření probíhalo dvěma způsoby, a to na bázi osobního dotazování v kombinaci s rozhovory a pomocí rozesílání elektronických dotazníků na webových stránkách specializujících se na oblast celiakie. Osobně bylo dotázáno 62 respondentů trpících celiakií, přičemž žádný z respondentů odpovídat na dotazník neodmítl a všichni respondenti odpověděli na všechny otázky. Dotazník vychází z odborné publikace (Řezanková, 2011). Dotazník (viz příloha B) se skládá z 30 otázek a na každou bylo nutné odpovědět. Otázky jsou zaměřeny na charakteristiku dotazovaných osob, jejich vztah k celiakii a cestování. Tyto otázky jsou doplněny otázkami na osobní názory respondentů na danou problematiku. Osobní dotazování a zároveň rozhovory s respondenty probíhaly v brněnském Klubu Celiakie dne a pouze osobní rozhovory o problematice s respondenty trpící celiakií v Brně na Dni celiaků Elektronická forma dotazníku byla zpracována pomocí služby webových stránek provozovaných společností Schindler Systems, s.r.o. Dotazník byl v této podobě totožný s dotazníkem využívaným při osobním sběru dat, avšak u některých otázek bylo možno odpověď vynechat. Sběr dat touto formou probíhal od do Tato forma dotazníku byla umístěna na specializovaných stránkách o celiakii ( a na stránkách časopisu Život s dietou ) a bylo nashromážděno 123 vyplněných dotazníků. Na základě neúplnosti dat v některých dotaznících bylo vyhodnoceno 47 dotazníků za nepoužitelné. Z celkových 185 vyplněných dotazníků (osobním dotazováním i elektronickou formou) bylo vyhodnoceno za adekvátní pouze 138 dotazníků, což znamená, že výsledky v praktické části jsou zpracovány ze 75 % vrácených dotazníků. Vyhodnocená data v následujícím textu jsou uvedena v procentech a zaokrouhlena vždy na celá čísla. 23

24 2.2 Vyhodnocení získaných dat Výzkumu se zúčastnilo 70 % (97) žen a 30 % (41) mužů (viz příloha A, graf č. 23). Takové rozložení se dalo očekávat. Bátovský (2012: 56-57) tvrdí, že by rozložení výskytu celiakie mezi ženami a muži mělo vypadat následovně: 1,3-2:1 (ženy ku muži). V tomto směru se shodují i odborníci, se kterými jsem na Dni celiakie v Brně vedla rozhovor. Původ respondentů je především z Brna a Prahy, kde probíhalo osobní dotazování a rozhovory. Zbytek respondentů pochází z různých oblastí České republiky (viz příloha A, graf č. 24). Mezi dotazovanými respondenty převažovaly dvě věkové skupiny z celkových čtyř (viz příloha A, graf č. 25). První skupina ve věku od 21 do 30 let (39 %) a druhá od 31 do 50 let (43 %). Ostatní věkové kategorie nebyly tak výrazně zastoupeny (do 20 let a nad 50 let). Dle samotných respondentů je tato skutečnost dána tím, že celiakové v převažujících věkových kategoriích mají potřebu se slučovat a své problémy či nové poznatky sdílet s ostatními. Získávat podporu ze strany různých klubů či poradenských center. Zároveň mají možnost bezplatných konzultací s odborníky na klubových sezeních, kam každý člen ročně přispívá částkou stanovenou klubem. Navíc i děti respondentů, které také trpí celiakií, mají možnost navázat kontakt s ostatními dětmi stejného problému. Zajímavostí je, že čím starší je věková kategorie, tím spíše odpovídají ženy. Jako příklad poslouží porovnání prvních třech věkových kategorií. V první věkové kategorii do 20 let jsou mezi odpovídajícími muži a ženy zastoupeny rovným dílem 50 %, v kategorii od 21 do 30 let odpovědělo 31 % mužů a 69 % žen. V kategorii starší, od 31 do 50 let, byli muži zastoupeni 22 % a ženy 78 %. Zpracovaná data také ukázala, že nejčastěji odpovídali respondenti, kteří jsou oddáni (43 %). Tuto skupinu Ženatý/Vdaná zastupují v 60 % dotazovaní ve věku od 31 do 50 let, zatímco Svobodný/Svobodná, mají největší zastoupení (56 %) ve věkové kategorii od 21 do 30 let. Rodinným stavem respondentů se zabývá příloha A, graf č. 26. Otázky v dotazníku se dále zaměřovaly na problematiku celiakie a cestování. Všichni respondenti, kteří dotazník vyplňovali, trpí celiakií (100 % dotázaných). Na otázku Kdo u vás v rodině trpí celiakií, měli respondenti možnost uvést rodinné příslušníky, pokud celiakií trpí. Šetření dokazuje, že v 7 % případů spolu žijí celiaci v páru (Příte l/přítelkyně, Manžel/Manželka). Další 4 % dotazovaných uvedlo, že celiakií trpí jeden z jejich rodičů. Největší procento však zaujímá počet dětí v rodině celiaka (43 % případů), který dotazník vyplňuje. Z toho je 66 % dětí zastoupeno právě u nejpočetnější věkové kategorie od 31 do 50 let. Tato skutečnost nastává především z důvodu dědičnosti choroby (Možná L., 2006). 24

25 Celiakie je onemocnění, kterým začíná v posledních letech trpět stále více lidí. Nejen proto, že by nemocných přibývalo, ale také díky rozšířenějšímu povědomí o celiakii a nových, lepších metodách diagnózy (Frič a Bušínová, 2008: ). Jak graf č. 1 znázorňuje, nejvíce respondentů postižených celiakií trpí touto nemocí v rozmezí jednoho roku až 12let. Tato skutečnost je podpořena i názory mnoha lékařů, že celiakie je v české populaci špatně diagnostikována. Diagnóza se provede většinou až po dlouhém trvání nemoci, jež s sebou přináší i větší rizika jiných, doprovodných nemocí (Latta J., 2012). Graf č. 1: Doba, kterou dotázaní respondenti trpí celiakií Počet respondentů 15% 10% 5% 0% 4 měsíce 6 měsíců 8 měsíců 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 let 6 let 7 let 8 let 9 let 10 let 11 let 12 let Doba, kterou dotázaní trpí celiakií 13 let 14 let 15 let 16 let 20 let 21 let 30 let Zdroj: vlastní zpracování autorem Za zmínku určitě stojí i finanční stránka celiakie. Z rozhovorů a vlastní praxe je zřejmé, že nejen potraviny, ale doplňující vitamíny, které někteří celiaci potřebují, jsou velmi nákladné. Jako názorný příklad poslouží porovnání cen těstovin a chleba. Tabulka č. 2: Porovnání cen bezlepkových a klasických produktů Typ Produkt Cena v Kč K 9 chléb Delta Šumava pšeničko žitný krájený 250g 12, 90 BL 10 chléb zn. Schär (Pane Casereccio) 240g 85 Typ Produkt Cena v Kč K těstoviny Panzani Spaghetti 500g 34, 90 BL těstoviny zn. Schär (Spaghetti) 500g 94 Zdroj: zpracování autorem dle Schär a Tesco. Schär [online]. Většina respondentů patří mezi základní platové třídy (viz g raf č. 2) a pouze 34 % z nich dostává finanční příspěvek od zdravotní pojišťovny (viz graf č. 3). Tyto příspěvky, jak sami respondenti i zdravotní pojišťovny uvádí (VZP ČR, 2013; ČPZP, 2009), však vyžadují spousty doprovodných 9 K - klasický 10 BL - bezlepkový 25

26 potvrzení, která je třeba si zařídit. Například potvrzení od lékaře, dodání úplné diagnózy a předložení potvrzených dokladů za nákup bezlepkových produktů, jenž musí být na dokladu jmenovitě označeny jako bezlepkové. Bez řádně vyplněných dokumentů celiaci nemají nárok na žádné příspěvky od zdravotních pojišťoven. Na základě finančního zatížení mnozí celiakové vědomě porušují přísnou dietu a doplácí na své zdraví. Graf č. 2: Finanční příjem respondentů Počet respondentů 40% 20% 0% 24% 29% 24% 15% 8% Finanční příjem Do Kč Kč Kč kč Nad Kč Zdroj: vlastní zpracování autorem Graf č. 3: Finanční podpora ze strany zdravotních pojišťoven Počet respondentů 100% 50% 0% 34% 66% Finanční příspěvky ANO NE Zdroj: vlastní zpracování autorem I přes finanční zátěž dokážou celiaci v poměrně vysokém počtu cestovat po České republice. Dle výzkumu cestuje po ČR a dokáže se o sebe na cestách po ČR postarat 73 % dotázaných (viz graf č. 4). Jak sami při rozhovorech uvedli, příprava na jakoukoliv cestu je časově velmi náročná. Jedná se hlavně o zajištění veškerých potravin, které potřebují a domluvit se v cílové destinaci předem, zda je možnost zajištění alespoň nějakých minimálních potřebných služeb v místě pobytu. 26

27 Graf č. 4: Cestování celiaků po ČR Počet respondentů 100% 50% 0% 73% Cestování 27% ANO NE Zdroj: vlastní zpracování autorem Graf č. 5: Nejčastěji navštěvované destinace celiaky v ČR Počet respondentů 20% 15% 10% 5% 0% 18% 15% 9% 6% 5% 3% 3% 3% Destinace celiaků Krkonoše Jižní Čechy Jeseníky celá ČR Vysočina Beskydy Krušné hory Praha Zdroj: vlastní zpracování autorem Dotazníkové šetření jasně ukazuje, že celiaci nejčastěji navštěvují Krkonoše, Jižní Čechy a Jeseníky (viz graf č 5). Z rozhovorů vyplynulo, že respondenti do výše zmíněných lokalit míří hlavně proto, že zde nejednou našli velmi dobré zázemí, co se týče jejich handicapu ve stravě. Dotazovaní uvádí, že v téměř 90 % případů jim hotelový personál vyšel se stravou vstříc. A když navštívili jiné restaurace, než tu hotelovou, domluva s kuchaři nebyla tak náročná, jako v jiných lokalitách. V Krkonoších se zmiňují hlavně o hotelu Horizont a Pizza Café Anděl v Peci pod Sněžkou, Pensionu Relax ve Velké Úpě a v Jižních Čechách je to pak pension Sen v Černé v Pošumaví. Z grafu č. 5 také můžeme vyčíst, že 6% respondentů, kteří odpověděli, že cestují po ČR, nemají žádnou oblíbenou destinace a pokaždé jedou někam jinam. Co se stravy týče, pro 73 % respondentů zůstává zajištění bezlepkového jídla na cesty stále problematické (graf č. 6). Skutečnost, že se bezlepkové potraviny stávají dostupnějšími a celiaci z větší části po ČR cestují, nic nemění. Jde hlavně o včasné nákupy bezlepkových potravin, vyřešení jejich následného uskladnění v destinaci a řešení problémů s personálem v destinaci, když bezlepkové potraviny, které si klient doveze, smíchá s běžnými potravinami 11. Dotazovaní uvádějí, že v některých destinacích ani nemají šanci bezlepkové potraviny koupit, protože místní lidé nemají o nemoci vůbec ponětí. Proto není divu, že si respondenti raději 11 Pozn. autora: Bezlepkové potraviny nesmí přijít do přímého styku s klasickými potravinami, protože by jinak došlo ke kontaminaci. 27

28 nakupují potraviny sami a v 66 % si i sami vaří, pokud jeto možné. Pouze 6 % dotázaných preferuje stravování v jimi již ověřených restauracích. Mají své oblíbené restaurace, kde už je kuchaři znají (viz graf č. 7). Respondenti, kteří na otázku odpověděli, že si jídlo nakupují již hotové a jen si ho ohřívají nebo využívají služeb Expres menu 12, jsou zahnuti do kategorie stravování Jinak. Graf č. 6:Potíže se zajištěním GFML 13 při cestování po ČR Počet respondentů 100% 50% 0% 73% 27% ANO (máme problém) NE (nemáme problém) Potíže Zdroj: vlastní zpracování autorem Graf č. 7: Formy stravování celiaků na cestách po ČR Počet respondentů 80% 60% 40% 20% 0% 66% 28% 6% Forma stravování Vlastní nákup potravin (vařím si sám/a) Stravování v restauracích Jinak Zdroj: vlastní zpracování autorem Dotazník se dále zaměřuje na cestování do zahraničí. V tomto směru jsou celiaci rozloženi na dvě téměř shodné skupiny, jak je zřejmé na grafu č. 8. Z 55 % respondenti do zahraničí vyjíždí, avšak 45 % zůstává stále na území ČR. Konkrétněji vzato je 19 % (1 5) mužů a 81 % (62) žen, jež do zahraničí vycestují, z toho jich je 48% ve věku mezi lety a 37 % zapadá do věkové kategorie mezi lety. Ostatní věkové kategorie jsou zastoupeny nevýrazně. Respondenti, kteří do zahraničí jezdí, jsou především z Brna a Kladna. CK kanceláře jsou využívány pouze 40 % celiaků vyjíždějících za hranice ČR. Přičemž 90 % z nich by mělo zájem o nabídku nadstandardní 12 Expres menu firma zabývající se výrobou a distribucí mražených a sterilovaných jídel. V současné době poskytuje několik druhů bezlepkových jídel na základě vyhledávání produktů dle příznaků bez lepku (Expres menu, 2008). 13 GFML gluten free meal bezlepková strava 28

29 služby, co se jídla týče, ze strany CK. Složení respondentů, kteří do zahraničí nejezdí, je z výše uvedených 45 % následující: 42 % (25) mužů a 58 % (36) žen ve věku let. Všichni tito respondenti by ze 100 % stáli o nabídku služeb ohledně bezlepkového jídla ze strany CK. Graf č. 8: Cestování celiaků do zahraničí Počet respondentů 60% 40% 20% 0% 55% 45% Cestování do zahraničí ANO NE Zdroj: vlastní zpracování autorem Výše uvedené rozložení je způsobeno několika vlivy, kterým se tato práce bude věnovat později. Nejvýznamnějším důvodem je v tomto případě opět bezlepková strava. Mnoho respondentů potvrdilo, že by do zahraničí rádi vycestovali, ale jejich problém začíná ještě před odjezdem. Jak ukazuje graf č. 9, 77 % respondentů shledává dostupnost a zajištění bezlepkové stravy v zahraničí za problematickou a to nejen kvůli jazykové bariéře. Navíc, když mají malé děti, takovouto cestu nechtějí podnikat ať už z časových, finančních či jazykových důvodů. Mají strach, že v cílové destinaci potřebné potraviny neseženou. Graf č. 9: Dostupnost a zajištění GFML v zahraničí Počet respondentů 100% 80% 60% 40% 20% 77% 23% 0% Problémy se zajištěním GFML ANO (máme problém) NE (nemáme problém) Zdroj: vlastní zpracování autorem Ti respondenti (55 %), kteří se do zahraničí vydají, jezdí nejčastěji do destinací, které mají vyzkoušené. Ať už se jedná o destinace letní nebo zimní, jde většinou o místa, kde si mohou sami uvařit nebo ví, že jim v restauraci vyjdou vstříc. Dalším kritériem je možnost sehnání bezlepkových potravin v obchodech, i když jen v omezeném množství výběru. Mezi takové destinace patří například Chorvatsko, Itálie a Rakousko (viz grafy č. 10 a 11), kde se opravdu v běžných obchodech objevují i speciální potraviny. 29

30 Graf č. 10: Nejčastěji navštěvované zahraniční destinace v létě 30% 25% Chorvatsko Návstěvnost 20% 10% 15% 10% 7% 5% 5% 5% 5% Itálie Rakousko Řecko Francie 0% Destinace Slovensko Německo Zdroj: vlastní zpracování autorem Graf č. 11: Nejčastěji navštěvované zahraniční destinace v zimě Návstěvnost 40% 20% 0% 30% 10% 26% Itálie Německo Rakousko Destinace Zdroj: vlastní zpracování autorem V souvislosti s výše uvedeným faktem, že respondenti vyhledávají hlavně destinace, kde bezlepkové potraviny seženou, se dotazník zabýval také otázkou, zda respondenti vůbec umí posoudit dostupnost bezlepkových potravin v zahraničí. Na tuto otázku odpovědělo 72 % respondentů kladně ví, ve kterých zemích potraviny najdou a leckdy se i zmínili o konkrétních obchodech (např. Spar v Rakousku aj.), (viz g raf č. 12). Mezi nejvíce zmiňované země patří: Německo, Rakousko, Itálie, Slovensko a Španělsko. Za zmínku stojí i země jako jsou Finsko, Švédsko, Franci a také Austrálie, o kterých se zmínilo 8 dotazovaných, jež patřily do nejvyšší platové kategorie nad Kč. Graf č. 12: Znalost celiaků o dostupnosti bezlepkových potravin v cizích zemích 80% 72% Počet respondentů 60% 40% 20% 28% ANO - ví, kterých zemích jaou potraviny dostupné NE - neví, ve kterých zemích jsou potraviny dostupné 0% Znalost celiaků, ve kterých zemích GFML potraviny seženou Zdroj: vlastní zpracování autorem 30

31 Jak už bylo výše zmíněno, dotazovaní si nejčastěji vaří sami z důvodu chybějící bezlepkové stravy v ubytovacích zařízeních a restauracích, které jsou nabízeny v rámci turistických balíčků cestovními kancelářemi. Z tohoto důvodu využívá služeb CK pouze 25 % dotázaných (viz g raf č. 13). Raději si domlouvají apartmány sami, anebo si nechají přes CK zprostředkovat jen ubytování bez stravy s možností uvařit si. Někteří respondenti (33 %) se v rozhovorech a dotaznících zmínili o tom, že dokonce CK žádali o zajištění bezlepkové stravy. Výsledky těchto žádostí byly až na pár výjimek totožné CK zařídila bezlepkovou stravu do letadla, ale v cílové destinaci pak byli jen o ovoci a zelenině. Nebo CK řekla, že se to zařídit nedá vůbec. Jen několik jedinců se zmínilo o skutečnosti, že jim CK vyšla vstříc. Většinou se to týkalo malých CK,kde ubytování probíhalo v rodinných pensionech (viz g raf č. 14). Ze 75 % respondentů, jež nevyužívají CK, se jich v rozhovorech polovina zmínila, že by velmi ráda využila služeb CK hlavně do vzdálenějších a exotických zemí. Avšak odrazuje je chybějící nabídka a nespolehlivost na CK při zajišťování speciální stravy. Graf č. 13: Využití služeb CK k cestám do zahraničí 80% 75% Počet respondentů 60% 40% 20% 25% ANO NE 0% Využití služeb CK Zdroj: vlastní zpracování autorem Graf č. 14: Žádosti celiaků v CK o bezlepkovou stravu Počet respondentů 100% 50% 0% 67% 33% ANO - žádali jsme NE - nežádali jsme Žádost o bezlepkovou stravu v CK Zdroj: vlastní zpracování autorem I přes to, že 75 % dotazovaných CK nevyužívá při svých cestách do zahraničí, mezi další otázky v dotazníku patří i otázka Jakou stravu při využití CK preferujete (byste preferovali, pokud byste CK měli využít)?. V případě této otázky se jednalo hlavně o získání přehledu, jakou formu stravy respondenti upřednostňují (graf č. 15). Nikoho zřejmě nepřekvapí, že většina dotazovaných (42 %) 31

32 zvolilo formu stravování All-inclusive 14. Tato forma stravování je ve většině ubytovacích zařízení podávána na způsob bufetu a každý si vybere na co má chuť, v případě celiaků co může. Avšak jak sami respondenti přiznávají, stravování formou all-inclusive je finančně náročné. Celiaci, kteří volí nebo by volili polopenzi 15 (28 %) či bez stravy (22 %), v rozhovorech přiznali, že i oni by upřednostnili formu all inclusive, ale je pro ně finančně nedostupná. Navíc respondenti, kteří si vaří sami, mají strach z nespolehlivosti CK, že stravu opravdu zařídí. Graf č. 15: Preference stravování v cílové destinaci Počet respondentů 50% 40% 30% 20% 10% 0% 42% 1% 28% 7% 22% All-inclusive Plná penze Polopenze Snídaně Bez stravy (vařit si sám) Forma stravování Zdroj: vlastní zpracování autorem Vycestování celiaků do zahraničí se neustále točí kolem finanční stránky a zajištění bezlepkového jídla. Průzkum ukazuje, že 55 % respondentů odhaduje zajištění bezlepkových potravin na týdenní pobyt pro jednoho celiaka v zahraničí na Kč (g raf č. 16). Přičemž by se jednalo o plnohodnotnou stravu pět krát denně s doplněním různých sušenek a sladkostí. Cenové odhady potvrzuje i nabídka zájezdů pro celiaky (viz tabulka č. 1), kterou nabízí cestovní agentura Permanent SE (Permanent SE, 2011). Je jedinou cestovní agenturou v ČR, která má přímou nabídku bezlepkové stravy ve své nabídce. Graf č. 17 tuto skutečnost jen utvrzuje, protože s nabídkou bezlepkové stravy se setkalo pouze 7 % dotazovaných. Dalším CA 16 či CK, které bezlepkovou stravu poskytují, se práce věnovala v teoretické části. Důležité je zjištění, že celkové náklady na zajištění speciální stravy (dle podmínek výše uvedených) nepřesahují ve větším zastoupení 5000 Kč. 14 All inclusive -,,vše zahrnuté v ceně pojem využívaný CK pro systém služeb v hotelech. V ceně ubytování je zahrnuto jídlo minimálně tři krát denně, nealkoholické i alkoholické nápoje a mnoha dalších služeb. Každá CK má přesné vymezené služeb pod tímto označení uvedeno v katalogu. Poprvé bylo označení použito pro francouzský řetězec rekreačních zařízení Club Med (Nagle, 2002:35; Palmer a Kimberly, 2012). 15 Polopenze sazba, jež zahrnuje ubytování a snídani s večeří (bez oběda),(zelenka a Pásková; 2012:429) 16 CA cestovní agentura (Zelenka a Pásková; 2012:75) 32