Publikace byla vydána za finanční podpory SFŽP a MŽP ČR.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Publikace byla vydána za finanční podpory SFŽP a MŽP ČR."

Transkript

1 Publikace byla vydána za finanční podpory SFŽP a MŽP ČR.

2

3 Jan Labohý MĚSTA A OCHRANA KLIMATU ÚMLUVA STAROSTŮ A PRIMÁTORŮ

4 OBSAH ÚVOD //6 STRUČNĚ O ZMĚNĚ KLIMATU //8 KLIMATICKO-ENERGETICKÝ BALÍČEK EU //9 MĚSTA A ZMĚNA KLIMATU //10 Jaké důvody vedou města k ochraně klimatu? //10 Snižování emisí //11 Příprava na změny //11 ÚMLUVA STAROSTŮ A PRIMÁTORŮ //13 Struktura organizace //13 Cíle //15 Emisní inventura //15 Akční plán udržitelné energetiky //16 Přizpůsobení administrativních struktur //18 Účast veřejnosti //18 Sledování výsledků //19 Energetické dny //19 Sdílení dobrých praxí //19 Technická asistence //20 Finanční asistence //21 Elena //21 Jaspers //22 Jessica //22 PŘÍKLADY ZAHRANIČNÍCH MĚST //23 Kaunas //23 Rennes //24 Stuttgart //28 Utrecht //30 Kodaň //32

5 ÚMLUVA STAROSTŮ A PRIMÁTORŮ V ČESKÉM PROSTŘEDÍ //34 Jeseník jediné členské město z ČR (únor 2011) //34 Města v ČR uvažující o přistoupení (únor 2011) //35 Brno //35 Litoměřice //36 Český Brod //36 DŮVODY NÍZKÉ ÚČASTI ČESKÝCH A MĚST A PŘÍLEŽI- TOSTI PRO BUDOUCÍ ZAPOJENÍ SE //37 Obecná politická specifika střední postkomunistické Evropy //37 Klima-skepticismus české společnosti? //38 Právní aspekty //39 Zájem politických stran o téma ochrany klimatu //40 Přenositelnost do českého prostředí //41 DOPORUČENÁ LITERATURA //44

6 //6 ÚVOD Co se týče ochrany životního prostředí a celosvětového klimatu z úrovně lokálních samospráv, vstoupili jsme do 21. století se zastaralou koncepcí města, která nebere v potaz současné vědecké poznatky, stejně jako nové požadavky na politiku udržitelnosti a kvality života. Reakce na klimatickou změnu a nutná adaptační [1] a mitigační [2] opatření, která ji budou doprovázet, přináší příležitost, jak zahájit přechod k udržitelnějším městským sídlům. Tento proces by měl být založen na principech environmentální politiky, které jsou obecně známy. Jejich aplikace zůstává prozatím spíše na úrovních státních a mezinárodních politik. V současné době se městům otevírají nové možnosti. Stávají se z nich nezávislejší a sebevědomější jednotky, které začínají usilovněji obhajovat své zájmy. Politický model směřuje (zejména v Evropě) k systému víceúrovňové správy a toto uspořádání zvyšuje možnost měst na politickém dění participovat. V situaci, kdy na mezinárodní úrovni neexistuje dlouhodobá, komplexní a právně závazná dohoda na společných principech politiky ochrany klimatu, může být přesunutí těžiště politik směrem k městům tím nejefektivnějším řešením. Trend lokálních klimatických politik je již ve světě jasně patrný, zejména pak v prostředí Evropy a Spojených států. Neexistuje však mnoho studií, které by tuto skutečnost mapovaly a analyzovaly. V Evropě dnes můžeme pozorovat zrod mnoha iniciativ zabývajících se tématem ochrany klimatu na městské úrovni. Každé město přitom kráčí svou vlastní cestou a zkouší nové druhy politik. Zároveň probíhá síťování těchto měst a vznikají tak organizace a sítě pracující na principu spolupráce a sdílení osvědčených praxí. Jelikož je ale celková problematika městské politiky ochrany klimatu stále roztříštěná (jedná se o nový jev), není možné ji na prostoru této publikace komplexně popsat. Proto je zapotřebí vybrat z aktuálního dění ten nej- [1] opatření reagující na dopady klimatických změn a příprava na změny budoucí [2] opatření vedoucí k přímému ovlivňování klimatické změny, zejména prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů

7 zajímavější proud, a věnovat se zejména jemu. Ze současných trendů přitom vyplývá, že nejdynamičtější a nejatraktivnější sítí se stává Úmluva starostů a primátorů, někdy též nazývaná Pakt starostů a primátorů. Představuje rychle rostoucí projekt, který dává městům možnost vytvářet vlastní klimatické politiky, přičemž poskytuje asistenci a podporuje sdílení dobrých praxí. 7//

8 STRUČNĚ O ZMĚNĚ KLIMATU Vědecký výzkum v oblasti klimatologie je od roku 1988 sledován Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), který se snaží třídit, shromažďovat a propojovat aktuální vědecké poznání v oblasti změny klimatu a jejích dopadů. Na základě své práce vydává IPCC pravidelné souhrnné zprávy o stavu poznání, z nichž první vyšla v roce 1990 a prozatím poslední v roce Za její vydání byl panel, společně s bývalým americkým viceprezidentem Albertem Gorem, oceněn Nobelovou cenou míru. Nejnovější současné poznání shrnuje studie Kodaňská diagnóza, kterou připravili přední světoví klimatologové ve spolupráci s Centrem výzkumu změny klimatu Univerzity Nového jižního Walesu v Sydney v Austrálii. Klimatický systém není ze své přirozenosti zcela stabilní, historicky se vždy měnil a mění se i dnes. Na jeho proměnách mají zásadní vliv změny orbitální dráhy země, sluneční činnosti, rozložení pevnin, změny fyzikálních a chemických vlastností oceánů či sopečná činnost. Typickým příkladem proměnlivosti klimatu pak může být střídání dob ledových a meziledových v rámci čtvrtohor. Hovoříme-li v současné době o globálním oteplování, máme tím na mysli nárůst globální průměrné teploty (roční nebo měsíční), který se odehrává v posledních přibližně sto letech. Mezi lety přitom představoval tento nárůst asi 0,8 0 C. Tuto skutečnost potvrzují nejen sledování teploty atmosféry, ale také ostatní relevantní výzkumy. Globální oteplování klimatického systému může mít mnoho příčin. V současné době ale zcela převažuje názor, že zásadním faktorem je nárůst koncentrace tzv. skleníkových plynů v atmosféře, který je způsobován lidskou činností. Největší podíl na tom má spalování fosilních paliv (zhruba 56 %), odlesňování (17 %) a zemědělství (14 %). Potenciální dopady změny klimatu zobrazuje Sternova zpráva o ekonomických aspektech změny klimatu. Ta byla zpracována pro vládu Velké Británie v roce 2006 pod vedením ekonoma Nicholase Sterna. K nejzávažnějším rizikům, které zpráva zmiňuje, patří pro- //8

9 blémy s dostupností pitné vody, rostoucí intenzita bouří, such a povodní, stoupající počet lidí ohrožených hladem či tání grónských ledovců. Zcela klíčovou skutečností přitom je, že klimatický systém je již v současné době natolik narušený, že i kdyby lidstvo přestalo během jednoho roku produkovat veškeré emise, bude docházet k dalšímu oteplování. I v případě, že by se podařilo stabilizovat koncentraci skleníkových plynů na úrovni roku 2000, lze během 21. století očekávat globální oteplení o přibližně 1 0 C. Narušený uhlíkový cyklus se pak bude narovnávat ještě během dalších století. Aby existovala vysoká šance na zabránění nebezpečné změně klimatu, měly by ekonomicky rozvinuté země (tedy i ČR) na základě doporučení IPCC snížit své emise oproti roku 1990 o % do roku 2020 a o % do roku Ostatní země by pak měly docílit zásadních úspor oproti předpokládanému vývoji. KLIMATICKO-ENERGETICKÝ BALÍČEK EU Postoje a cíle EU v oblastech změny klimatu a energetiky shrnuje legislativní balíček, který byl schválený v prosinci Balíček má tři zásadní cíle. Prvním z nich je zabránění nebezpečné změně klimatu, definováno jako maximální oteplení o 2 0 C oproti začátku průmyslové éry. Druhým cílem je zajištění energetické bezpečnosti zemí EU a třetím přetvoření EU na nejkonkurenceschopnější ekonomiku na světě, zejména skrze nízkoenergetické a nízkouhlíkové technologie. K dosažení těchto obecných cílů si pak EU stanovila specifické cíle do roku Konkrétně se jedná o 20% snížení emisí CO 2 oproti roku 1990, dosažení 20% podílu obnovitelných zdrojů energie (dále jen OZE) na celkové konečné spotřebě energie, 20% úsporu ve spotřebě energie a zvýšení podílu biopaliv na celkové spotřebě benzínu a tekutých paliv na 10 %. 9//

10 MĚSTA A ZMĚNA KLIMATU Zatímco mezinárodní vyjednávání nespějí prozatím k hmatatelným závěrům, mnoho měst začíná s politikou ochrany klimatu na vlastní pěst. V současné době se městům otevírají nové možnosti. Stávají se z nich nezávislejší a sebevědomější jednotky, které začínají silněji obhajovat své zájmy. Hlavním nástrojem, který přitom využívají, je síťování a společně koordinovaný postup. Výhodnost členství města v síti spočívá v jednoduchém přístupu k informacím, ve sdílení zkušeností a dobrých praxí a v jednodušší dostupnosti financování konkrétních projektů (specificky v oblasti přímých dotací). Politické prostředí EU je pro městské sítě velmi výhodné. Dostává se jim oficiální podpory jak ideové, tak i finanční. Zajímavé je, že zatímco městské sítě často vznikají s cílem ovlivnit politiku EU ve směru, který zastávají její členové, EU se naopak snaží využívat tyto sítě k realizaci svých vlastních cílů. Ve výsledku tak dochází k jejich synergickému prorůstání či symbióze. Tématicky jsou městské sítě velmi často navázány na environmentální oblast. Jednou z nich je oblast ochrany klimatu, která se pak v Evropě věnují čtyři sítě Města za ochranu klimatu (Cities for climate protection), Klimatická aliance (Klima-Bündnis nebo Climate Alliance), Energická města (Energy Cities, dříve Energie-Cités) a Úmluva starostů a primátorů (Covenant of Mayors), které se budeme v této publikaci podrobně věnovat. JAKÉ DŮVODY VEDOU MĚSTA K OCHRANĚ KLIMATU? Některá města začínají jednat na základě netrpělivosti a nespokojenosti s mezinárodními vyjednáváními, jelikož chtějí přijímat opatření na ochranu klimatu okamžitě. Jinou skupinu mohou tvořit města, která se chtějí na základě vědeckého poznání chovat správně a nechtějí jen čekat na mezinárodní dohody. Další města pak vědí, že cokoliv se dohodne na mezinárodní úrovni, bude muset být dříve či později realizováno lokálně a nemá tedy smysl jen čekat, zatímco se rozhoduje o dlouhodobých investicích //10

11 radikálně ovlivňujících budoucí podobu města. Včasné zahájení inovační politiky je také v mnoha případech pro města ekonomicky výhodné a nemá tedy smysl s takovými rozhodnutími otálet. Příkladem může být izolování budov, energeticky úsporné osvětlení či zvyšování účinnosti dopravy. Města mohou zároveň získat výhodu rozvíjením sektorů ekonomiky, které budou ve chvíli, kdy se dříve dobrovolná opatření stanou závaznými, profitovat na realizaci politik v ostatních městech. Jinou motivací může být pro města snaha stát se živou laboratoří a později modelem, který bude dáván jiným městům za příklad. SNIŽOVÁNÍ EMISÍ Města mají ohromný potenciál ke snižování emisí hned z několika důvodů. Nejdůležitějším z nich je vysoká koncentrace spotřeby energie na jednom místě. Jelikož většina energie pro města pochází z fosilních zdrojů, které mají největší emise skleníkových plynů, je zvyšování energetické účinnosti, využívání OZE a snižování spotřeby energie nejjednodušší cestou k ochraně klimatu na městské úrovni. Zároveň jsou města důležitými inovačními centry v oblastech technologií i politik, a jsou tedy lépe připravena na možné změny. Náklady na jednotlivá opatření se liší podle sektorů, ve kterých jsou prováděna. Existují opatření, při kterých klimatická politika přináší veřejné správě čistý zisk zejména v oblasti energetické účinnosti, stejně jako opatření, kde jsou nutné vyšší investice jako v oblasti OZE. Záleží tedy na konkrétním politickém rozhodnutí, jaká opatření, v jakém rozsahu a za jakou cenu je město ochotno uskutečňovat. PŘÍPRAVA NA ZMĚNY Ačkoliv evropská kontinentální města nepatří v ohledu na potenciální následky změny klimatu k nejohroženějším subjektům, budou se muset vypořádávat s určitými změnami. I přesto, že se dopady zásadně liší region od regionu, existují určité společné charakteristiky pro celou oblast Evropy. Obecně se dá základní 11//

12 problém pojmenovat jako oteplování a častější výskyty extrémních sezónních výkyvů počasí. Rizika plynoucí z extrémních výkyvů počasí jsou pak jednoznačně nejdůležitější z hlediska možných adaptačních opatření. Typickým příkladem jsou např. bleskové povodně, neboli povodně vznikající lokálně jako následky rychlých přívalových dešťů. Do budoucna se přitom předpokládá vyšší míra výskytu po celé Evropě. Obecně se zvyšující riziko povodní je navíc v městském prostředí posilováno rozšiřováním zastavěných (a tedy neprosakujících) povrchů v důsledku pokračující urbanizace a rozšiřování plochy města. Adaptační opatření v tomto ohledu doporučují rozšiřování vsakovacích zón a ploch, kde se může nadbytečná voda rozlít bez větších následků. Do budoucnosti lze zároveň očekávat trend častějšího výskytu velmi horkých letních měsíců, způsobujících rozsáhlá sucha a požáry. V městském prostředí se tento jev navíc přelévá do problému tzv. vln veder, které způsobují nárůst úmrtnosti a dýchacích i srdečních potíží u městského obyvatelstva. Adaptační opatření by měla obsahovat vývoj systémů včasného varování a preventivních záchranných plánů. //12

13 ÚMLUVA STAROSTŮ A PRIMÁTORŮ Covenant of mayors, neboli Úmluva starostů a primátorů (dále jen ÚSP), jíž se budeme nadále zabývat, je v současné době nejdynamičtější a nejambicióznější evropskou městskou sítí zabývající se klimatickou politikou. Jedná se o nástroj EK, který pomáhá městům s realizací vlastních politik ochrany klimatu. V lednu 2011 měla ÚSP již 2181 členských měst ze 42 zemí. Z ČR je členem město Jeseník, o členství dále zažádal Český Brod a další města (Litoměřice, Brno) o něm uvažují. Podporu ÚSP zajišťuje v českém prostředí zejména Národní síť Zdravých měst České republiky, která pravidelně organizuje workshopy s touto tématikou. Na webové stránce lze najít například informace o workshopech či překlady informačních materiálů. Města a regiony se v rámci ÚSP zavazují snížit své emise CO 2 o více než 20 % do roku 2020, přičemž své cíle musí specifikovat a obhájit je pomocí metodologie Akčního plánu udržitelné energetiky (SEAP). K dalším povinnostem měst pak patří zveřejňování pravidelných zpráv o výsledcích politik, podporování dalších měst ke vstupu do ÚSP a v neposlední řadě aktivní zapojování veřejnosti. ÚSP jim za to nabízí technickou a finanční asistenci či příklady dobrých praxí z ostatních měst. Postup města po přistoupení k ÚSP graficky znázorňuje Ilustrace 1. STRUKTURA ORGANIZACE Krok 0: Podpis Úmluvy starostů a primátorů Krok 1: Vytvoření potřebných administrativních struktur Krok 2: Zpracování výchozí bilance emisí CO 2 Krok 3: Zpracování Akčního plánu na snížení emisí CO 2 do roku 2020 (SEAP) 1. rok Krok 4: Realizace Akčního plánu (SEAP) 3. rok Krok 5: Monitoring a podávání zpráv - 20 % CO 2 do roku 2020 Ilustrace 1: Postup při podepsání ÚSP Zdroj: Enviros //

14 ÚSP se jako síť skládá z několika součástí. Kromě samotných členských měst se jedná hlavně o centrální Kancelář ÚSP (COMO), Společné výzkumné centrum (JRC), podpůrné struktury a příklady dobré praxe. Specifickou roli hraje také spolupráce s dalšími institucemi jako je Výbor regionů, EK a Evropská investiční banka (dále jen EIB). Graficky znázorňuje strukturu ÚSP Ilustrace 2. Hlavním cílem Kanceláře ÚSP, která sídlí v Bruselu, je napomáhat síťování měst, administrovat, koordinovat a propagovat ÚSP, sledovat činnosti členských měst, poskytovat jim potřebnou pomoc a zpětné vazby, a zastupovat síť navenek. Podpůrné struktury slouží zejména pro města, která by se k ÚSP ráda připojila, avšak nedostává se jim kapacit na zvládnutí přístupových podmínek. V současné době je u EK registrováno 117 podpůrných struktur. Jako síť spolupracuje ÚSP také s jednotlivými institucemi EU. Zejména s EK, která je iniciátorem projektu, zajišťuje mu viditelnost a politic- //14 Ilustrace 2: Struktura ÚSP Zdroj: Vlastní schéma [3] [3] Upraveno dle DOUBRAVA, R., Covenant of Mayors. (online) Dostupné z: <http://www.sec-tools.cz/files/1_doubrava_covenant.pdf>

15 kou podporu, zejména v rámci vyjednávání o budoucích programech EU. Důležitým partnerem ÚSP je Výbor regionů, který má v EU funkci poradního orgánu v otázkách místní a regionální správy a při vyjednáváních zastupuje regionální a místní úřady (a tedy i městské sítě). V oblasti financování je pak zásadní spolupráce s EIB, která zajišťuje finanční pomoc při přípravě jednotlivých projektů. CÍLE Cíle a podmínky ÚSP vycházejí z tzv. klimaticko- -energetického balíčku EU. Jak již bylo popsáno výše, zásadním cílem, závazným pro všechna členská města ÚSP, je snížit emise CO 2 o více než 20 % oproti vytyčenému základnímu roku. Minimální hranice 20% snížení je stanovená pro všechna města společně, maximální výše ale určena není a města tedy mohou být tak ambiciózní, jak jim to politická vůle, množství finančních prostředků a podpora obyvatel umožňuje. EMISNÍ INVENTURA Bilance základních emisí (BEI) neboli emisní inventura, je vyjádřením množství CO 2, případně i dalších skleníkových plynů, emitovaných na území města na základě spotřeby energie ve výchozím roce. Tedy v roce, oproti kterému se vytyčuje snížení emisí do roku Vypracování emisní inventury je zcela zásadním krokem, jelikož umožňuje sledování a měření výsledků politik. Jelikož se při mezinárodních vyjednáváních používá nejčastěji jako výchozí rok 1990, doporučuje se městům stanovit si výchozí rok co nejblíže tomuto roku. Zásadním ale zůstává, aby mělo město pro výchozí rok spolehlivá a úplná data o spotřebě energie na jeho území. V případě, že tomu tak není, doporučuje se posunout výchozí rok blíže současnosti. Dle oficiální metodiky by město mělo do emisní inventury zahrnout pouze ty sektory, které může na základě svých pravomocí ovlivňovat. Jedná se tedy především o emise z přímé spotřeby paliv v budovách a v dopravě a nepřímé emise spojené s produkcí elek- 15//

16 třiny, tepla a chladu, které jsou na území města spotřebovávány. Do emisní inventury města by se tak měly automaticky započítávat veškeré emise vyprodukované budovami, zařízeními a vybavením v majetku města, sektorem služeb, domy určenými k bydlení, veřejným osvětlením, městskou silniční dopravou (osobní, veřejnou i podnikovou) a městskou kolejovou dopravou. V dalších sektorech panuje poněkud větší volnost a města mají možnost si vybrat, jestli je do své emisní inventury zahrnou nebo ne. K takovýmto sektorům patří průmyslová zařízení mimo systém evropského emisního obchodování (EU ETS), silniční a železniční doprava nespadající do kompetencí města (např. dálnice, dálková nebo nákladní železniční doprava), místní lodní doprava, čistění odpadních vod, nakládání s odpady a jejich zpracování, nebo spotřeba paliv na výrobu energií z malých zdrojů. Obecně platí, že pokud město zahrne sektor do svého SEAP, měl by se dopad sektoru objevit také v emisní inventuře. K sektorům, které by podle doporučení ÚSP do emisní inventury neměly být zahrnuty, patří zařízení spadající pod systém evropského emisního obchodování (EU ETS), letecká a lodní doprava, zemědělství, využívání půdy a změny ve využívání půdy. Metodologie dále neumožňuje offsetting: do emisní inventury se nezahrnují zakoupené ani prodané uhlíkové kredity. AKČNÍ PLÁN UDRŽITELNÉ ENERGETIKY Každé město, které se stane součástí ÚSP, má za úkol do jednoho roku od svého vstupu připravit Akční plán udržitelné energetiky (SEAP), ve kterém v rámci doporučené metodologie navrhne, jakým způsobem dosáhne splnění svého závazku do roku Jedná se tedy o plán konkrétních opatření připravených na základě analýzy emisní inventury, společně s časovým rozvrhem jejich plnění a rozdělením zodpovědností. Města by v rámci SEAP měla oddělovat svou vizi do roku 2020 a plán na nejbližších 3 5 let. Dlouhodobá vize a cíle představují spíše obecné strategie a nepředpokládá se u nich detailní rozpracování. Plán na 3 5 let let by měl naopak obsahovat zcela konkrétní //16

17 opatření včetně stanovení rozpočtů a zodpovědností. Mezi nejčastější opatření plánovaná v rámci SEAP lze označit šetření energií v rámci budov, jejich zařízení a vybavení nebo podporu MHD. SEAP ale může obsahovat i plány na vlastní výrobu tepla, chladu či elektřiny, ačkoliv tato opatření patří k spíše nákladnějším (viz Ilustrace 1). V tomto ohledu je velmi důležité, aby byl SEAP přizpůsoben místním poměrům a realisticky navrhoval proveditelná opatření. Ta by měla být specifická, měřitelná, dosažitelná, realistická a časově omezená. Ačkoliv by mělo město opatřeními cílit na veřejný i soukromý sektor, předpokládá se, že by veřejný sektor měl jít z počátku dále a inspirovat svým příkladem ostatní. Příležitost snižovat emise (nebo zabránit jejich nárůstu) je spojena prakticky s každý projektem, který město plánuje. Posuzování projektů dle jejich dopadů na klimatickou politiku by se tedy mělo stát standardní procedurou během schvalování návrhů městských politik. SEAP by měl být po svém schválení ze své podstaty pružný a měl by reagovat na nové nápady. Metodologie SEAP dále doporučuje zaměřovat se na ty oblasti, které mohou dlouhodobě ovlivnit spotřebu paliv a energie (např. územní plánování), podpořit trh s energeticky účinnými výrobky a službami (veřejné zakázky) nebo proměňovat vzorce spotřeby. Pro úspěšné naplňování SEAP je třeba zajistit dlouhodobou politickou podporu projektu, vycházející ze silné veřejné podpory. Důležité je také zajistit dostatečné finanční prostředky a mít dobře zpracovanou emisní inventuru. Bez správných propočtů na počátku se totiž špatně měří jakékoliv výsledky realizovaných politik. Města by zároveň neměla zapomínat na výhody plynoucí ze členství v ÚSP a vyhledávat a učit se ze zkušeností ostatních měst. Zejména od těch, které se klimatickým politikám věnují dlouhodobě. Zajímavou a doporučenou možností je také spolupráce s dalšími subjekty, např. s univerzitami či konzultačními agenturami, které mohou proces tvorby SEAP značně obohatit o inovativní nápady. 17//

18 PŘIZPŮSOBENÍ ADMINISTRATIVNÍCH STRUKTUR Jak zobrazuje Ilustrace 2, prvním krokem po přistoupení k ÚSP by mělo být přizpůsobení administrativních struktur města tak, aby byl zajištěn dostatek kvalifikovaných pracovníků a finančních prostředků na přípravu a naplňování klimatických politik. Nezbytná je přitom koordinace mezi jednotlivými odbory města (životního prostředí, územním plánováním, ekonomickými a sociálními otázkami, správou budov a bytového fondu, správou sítí, rozpočtem a investicemi, zadáváním veřejných zakázek atd.). Plán může být úspěšně naplňován pouze, pokud ho všechny odbory berou za svůj, pokud je součástí jejich každodenních činností a není vnímán jako něco mimo sféru jejich působnosti. Jelikož je správná koordinace aktivit a plánů základem úspěchu, doporučuje metodologie městům ustanovení samostatné administrativní jednotky (případně přetvoření již existujících jednotek např. pro Místní Agendu 21), která by se věnovala výhradně projektům v rámci ÚSP. V čele této jednotky by pak měl stát povinně jmenovaný Koordinátor Úmluvy. Na každých sto tisíc obyvatel by pak mělo město jednotce přidělit o jednoho pracovníka navíc. ÚČAST VEŘEJNOSTI Městský závazek se nevztahuje pouze na veřejnou správu, ale na celé město. Podle oficiální metodologie je tedy důležité cíle a motivace připravovaných politik systematicky komunikovat a vysvětlovat veřejnosti. A to takovým způsobem, aby obyvatelé měli možnost svým jednáním přispět k jejich naplňování. Zapojení obyvatel, spolků a dalších veřejných subjektů při hledání společné vize a při přípravě SEAP a jeho naplňování je tedy vnímáno jako velmi důležité. Míra zapojení se přitom může pohybovat od pouhého informování o krocích města až po svěření procesu plánování do rukou veřejnosti. Společné hledání konsensu by mělo zajišťovat dlouhodobou veřejnou podporu celému projektu a snižovat pravděpodobnost aktivního odporu části veřejnosti. K tomu, aby byl zachován kontakt mezi obyvateli a městem i po plánovací fázi, je třeba vypracovat kva- //18

19 litní komunikační a mediální strategii, která by měla být přímo součástí SEAP. SLEDOVÁNÍ VÝSLEDKŮ Pravidelné sledování je nástrojem, který umožňuje vyhodnocování dopadů politik, jejich výsledků a přiměřenosti vynaložených nákladů. Ukazuje tedy, která opatření byla úspěšná a která ne. Naznačuje tím směr, kterým by se měla ubírat nově plánovaná opatření. Města jsou povinna vypracovávat zprávu o svých výsledcích každé dva roky. Doporučuje se ale, aby tak činila každý rok. V některých případech je přípustné výsledky pravidelně nevyhodnocovat (např. z důvodu nedostatečných finančních zdrojů), i tak musí zaslat zprávu o výsledcích minimálně jednou za čtyři roky. Jednou za čtyři roky musí každé město zaslat zprávu, která obsahuje také aktualizaci emisní inventury (MEI) přehled o celkových emisích města ke konkrétnímu datu a je tak nejlepším indikátorem dosaženého pokroku. ENERGETICKÉ DNY Jak již bylo zmíněno výše, komunikace s veřejností je klíčovou pro udržení podpory celého procesu. Jednu z možností, jak přiblížit probíhající klimatickou politiku veřejnosti, představují tzv. Energetické dny, nebo Dny signatářů ÚSP. Každé město je povinné alespoň jednou ročně uspořádat vzdělávací den pro své obyvatele s tématikou energetické účinnosti, OZE nebo ochrany klimatu. Formát dní je otevřený mohou probíhat prostřednictvím různých projektů od výstav, přes přednášky, workshopy až po koncerty nebo festivaly. SDÍLENÍ DOBRÝCH PRAXÍ Vzájemná inspirace a čerpání ze zkušeností ostatních měst je jedním z principů, které činí městské sítě atraktivními a relativně úspěšnými. Města, která již v minulosti zavedla velmi úspěšná opatření, mají možnost se o své zkušenosti podělit s ostatními a zažádat Kancelář ÚSP o zařazení svého příkladu do databáze vzorových projektů. V současné době (únor 2011) databáze obsahuje 101 příkladů dobrých praxí z oblas- 19//

20 tí energetické infrastruktury, dopravy, sektoru budov, územního plánování, měkkých opatření (jako vzdělávání, spolupráce s veřejností aj.) a dalších. Jako ilustrace může sloužit projekt švédského města Göteborg, které úspěšně využívá bioplyn zachytávaný jako vedlejší produkt čistění odpadních vod. Většina plynu je následně využívána pro pohánění osobních automobilů a autobusů ve městě a okolí. Kromě internetové databáze nabízí výměnu dobrých praxí také každoroční konference ÚSP, kde mají starostové členských měst a Koordinátoři úmluvy možnost osobně prodiskutovat opatření, která již zavedli nebo která teprve plánují. Vedle praxí zpracovaných v rámci ÚSP je možné také nahlédnout do databáze dobrých praxí iniciativy ManagEnergy, která představuje technickou asistenci projektům podpořeným z programu Inteligentní energie pro Evropu. TECHNICKÁ ASISTENCE Zvládnutí technických detailů SEAP a zavádění jednotlivých opatření může být pro města velmi komplikované. ÚSP proto poskytuje několik míst, na která se města mohou v případě problémů obrátit. Prvním z nich je Kancelář ÚSP, která poskytuje na internetových stránkách poradnu (helpdesk) k přípravě SEAP a dále pořádá pravidelné workshopy a semináře o specifických problémech, se kterými se města mohou setkat při realizaci klimatických politik. Další možnost nabízejí podpůrné struktury ÚSP, které mají za úkol podporovat města a obce, jež nemají na vlastní realizaci kapacity (ať finanční, personální nebo vědomostní). Podobným způsobem pak fungují také místní a regionální energetické agentury (LAREAs), v současné době poskytují poradenství v oblastech energetické účinnosti a energetického managementu. Posledním subjektem, který poskytuje technickou podporu členským městům, je Společné výzkumné centrum (JRC). To vyhodnocuje a připomínkuje zasla- //20

21 né SEAP a zprávy o výsledcích, radí městům, co na plánech zlepšit, a vyvíjí nové metodologie. FINANČNÍ ASISTENCE Hlavním zdrojem financování ÚSP je program Inteligentní energie pro Evropu, sloužící podobně jako další programy k naplňování cílů energeticko-klimatického balíčku. Financuje aktivity zejména v oblastech energetické účinnosti, OZE, energie v dopravě a dalších integrovaných projektech. Integrovanými aktivitami se přitom rozumí např. vzdělávací programy, energeticky samostatné komunity, kombinace výroby tepla a elektřiny (CHP) nebo zavádění produktových standardů. Vedle ÚSP financuje program Inteligentní energie pro Evropu z větších projektů také např. iniciativu ManagEnergy, o finanční podporu se u něj mohou ucházet i malé projekty měst a obcí. Kromě technické asistence jsou na ÚSP navázány také mechanismy zajišťující městům asistenci při žádostech o finance ze struktur EU na naplánovaná opatření. Jedním z nich je program Místní evropská energetická pomoc (dále jen ELENA), který společně s programy JESSICA a JASPERS řídí Evropská investiční banka ve spolupráci s Evropskou komisí a Rozvojovou bankou Rady Evropy (CEB). ELENA Program ELENA je určen k usnadnění fáze přechodu od politických závazků ke skutečným investicím. A to tím, že financuje až 90 % nákladů potřebných pro přípravu žádostí o financování z fondů EU na velké projekty v oblasti udržitelné energetiky. Tyto finance mohou být určeny na studie proveditelnosti, zaměstnání technického personálu, vypracovávání technických studií, zadávání veřejných zakázek či výběrových řízení a na finanční strukturování. K oblastem, na které se ELENA zaměřuje, patří energetická účinnost a OZE ve veřejných i soukromých budovách (včetně pouličního osvětlení) a jejich zateplování. V sektoru dopravy to jsou nákupy nízkoemisních dopravních prostředků a systémů na zlepšení dopravní logistiky. V oblasti energetické infrastruktury pak 21//

22 zavádění inteligentních energetických sítí (technologie smart grid), informačních systémů na podporu energetické účinnosti, výstavba OZE nebo nabíječek pro elektromobily. JASPERS JASPERS, čili Společná pomoc na podporu projektů v evropských regionech, je program zaměřený na státy, které do EU vstoupily v roce 2004 a později. Jeho cílem je pomoci s přípravou projektů žádajících podporu z fondů EU. Zaměřuje se především na přípravu velkých projektů s náklady nad 25 milionů Euro v případě projektů z oblasti životního prostředí a nad 50 milionů Euro v případě staveb dopravní infrastruktury. Program je určen zejména pro kompletní asistenci při vypracovávání návrhů, pro poradenství v souvislosti s přípravou projektu (např. analýza nákladů a přínosů, finanční analýza), pro studie proveditelnosti, vypracovávání technických návrhů a žádostí o grant a v neposlední řadě o poradenství ohledně dodržení právních předpisů EU. JESSICA Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí, neboli JESSICA, je projektem, který umožňuje členským státům EU převést některé nevyužité prostředky ze strukturálních fondů a použít je pro investice do udržitelného rozvoje měst. K oblastem, které jsou podporovány programem JESSICA, patří zejména investice do městské infrastruktury (včetně dopravy, rozvodů vody nebo energetické infrastruktury), kulturních památek a turistiky, sanace bývalých průmyslových areálů, poskytování kancelářských prostorů pro vědu a výzkum či malé a střední podniky (SMEs), nebo investice do univerzitních budov, specializovaných pracovišť a obecně do projektů na zlepšení energetické účinnosti. //22

Jan Labohý. environmentální pohled: Města ve věku změny klimatu

Jan Labohý. environmentální pohled: Města ve věku změny klimatu Jan Labohý environmentální pohled: Města ve věku změny klimatu Obecné trendy Více než polovina světové populace žije ve městech, do 2030 59 % (OSN, 2009) Města spotřebovávají 70% energie, 76% do 2030 (IEA,

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Pakt starostů a primátorů

Pakt starostů a primátorů Pakt starostů a primátorů Města a klimatická změna, Svitavy, 12.7.2012 Ing. Miroslav Šafařík, Ph.D. 11.7. 2012 Úvod 2 Co je to Pakt starostů a primátorů? Iniciativa Evropské komise podporující lokální

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Energetický management města Litoměřice. Praha, 12. května 2015

Energetický management města Litoměřice. Praha, 12. května 2015 Energetický management města Litoměřice Praha, 12. května 2015 Strategický plán rozvoje Strat města Litoměřice Činnosti energetického managementu a ochrany klimatu A Energetický plán města Geotermální

Více

(SEAP) SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

(SEAP) SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Akční plán pro udržitelnou energii (SEAP) Michal Staša SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. 1 Obsah Pakt starostů a primátorů Akční plán pro udržitelnou energii (SEAP) Co je potřeba

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

Energetická politika a rozvoj města Litoměřice. Podnikatelské Fórum Ústeckého kraje Ústí nad Labem, 21. září 2015

Energetická politika a rozvoj města Litoměřice. Podnikatelské Fórum Ústeckého kraje Ústí nad Labem, 21. září 2015 Energetická politika a rozvoj města Litoměřice Podnikatelské Fórum Ústeckého kraje Ústí nad Labem, 21. září 2015 Strategický plán rozvoje Strat města Litoměřice Činnosti energetického managementu a ochrany

Více

Inteligentní města a obce

Inteligentní města a obce aktuální stav a výhled do budoucna Evropská inovační partnerství v rámci inteligentních měst a obcí Sdělení Komise: evropské inovační partnerství (červenec 2012) vznik inovativních řešení v rámci tzv.

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011 Nabídka zajištění dotací z EU XXIV.výzva OPŽP Březen 2011 Operační program životního prostředí 2007 2013 OPŽP je financován ze dvou fondů Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti Druhý

Více

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Úvod V České republice existuje několik iniciativ týkajících se zeleného nakupování (pro veřejné organizace). Nicméně většina z nich vychází z neziskových

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 2. 2010 2009/2228(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 (PE439.100v01-00) o mobilizaci informačních a komunikačních

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Akční plán energetiky Zlínského kraje Akční plán energetiky Zlínského kraje Ing. Miroslava Knotková Zlínský kraj 19/12/2013 Vyhodnocení akčního plánu 2010-2014 Priorita 1 : Podpora efektivního využití energie v majetku ZK 1. Podpora přísnějších

Více

majetku státu s možností využití metody EPC

majetku státu s možností využití metody EPC Seminář Komplexní řešení při renovaci budov v majetku státu s možností využití metody EPC 14. října 2014 MPO SMĚRNICE 2012/27/EU O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI Energetická účinnost (EE) v rámci strategie Evropa

Více

Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem?

Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem? Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem? 2. října 2014 OBSAH PREZENTACE: I. Směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 II. Legislativní provedení Směrnice o energetické účinnosti

Více

Shrnutí MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA. DOBRICH (Bulharsko)

Shrnutí MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA. DOBRICH (Bulharsko) MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA DOBRICH (Bulharsko) Shrnutí Město Dobrich je jedno ze zakladatelů organizace Bulgarian Municipal Energy Efficiency Network EcoEnergy (bulharská síť EcoEnergy

Více

Podpora komunitních obnovitelných zdrojů v připravovaných operačních programech 2014-2020

Podpora komunitních obnovitelných zdrojů v připravovaných operačních programech 2014-2020 Ondřej Pašek Podpora komunitních obnovitelných zdrojů v připravovaných operačních programech 2014-2020 Dohoda o partnerství Schválena Vládou ČR 9. 4. 2014, odeslána k formálním vyjednáváním s Evropskou

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita z pohledu MŽP Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita důvody pro její podporu Zlepšení kvality ovzduší a zlepšení kvality života obyvatel (nejen

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI 2012/27/EU

SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI 2012/27/EU SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI 2012/27/EU 1 ÚČEL A ROZSAH SMĚRNICE Úspora 20 % spotřeby primární energie do roku 2020 = 1474 Mtoe Prognóza ale odhaduje 1842 Mtoe v roce 2020 Rozdíl 368 Mtoe ušetřit pomocí

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Verze březen 2015 1 STRUČNÝ SOUHRN MS Pakt je strategickou komunikační platformou

Více

Dotace pro firmy na nové obnovitelné zdroje energie a baterie v rámci OP PIK

Dotace pro firmy na nové obnovitelné zdroje energie a baterie v rámci OP PIK Dotace pro firmy na nové obnovitelné zdroje energie a baterie v rámci OP PIK Představení lektora Bc. Daniel Žáček Senior projektový manažer Email: daniel.zacek@enovation.cz www.enovation.cz O společnosti

Více

Zpravodaj č. 4 srpen 2014

Zpravodaj č. 4 srpen 2014 Zpravodaj č. 4 srpen 2014 OBSAH ZPRAVODAJE Vhodné nástroje zeleného nakupování v budovách... 1 Projekt zeleného nakupování ve školských objektech... 1 Projekt zeleného nakupování v objektu krytého plaveckého

Více

LEGISLATIVNÍ ZMĚNY A JEJICH DOPADY DO ČINNOSTI EAZK PODPOROVANÉ EKOLOGICKÉ A EKONOMICKÉ PROJEKTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

LEGISLATIVNÍ ZMĚNY A JEJICH DOPADY DO ČINNOSTI EAZK PODPOROVANÉ EKOLOGICKÉ A EKONOMICKÉ PROJEKTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI LEGISLATIVNÍ ZMĚNY A JEJICH DOPADY DO ČINNOSTI EAZK PODPOROVANÉ EKOLOGICKÉ A EKONOMICKÉ PROJEKTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Miroslava Knotková, EAZK Jelenovská 22/1/2014 TJ/r Bilance ZK - PEZ před přeměnou Obec:

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Liberec, 14. 6. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku dva přístupy jak reagovat na změnu klimatu Adaptace vs Mitigace Adaptace Přizpůsobení se změnám klimatu

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

Ondřej Pašek. Evropské fondy: Návrhy nevládních organizací

Ondřej Pašek. Evropské fondy: Návrhy nevládních organizací Ondřej Pašek Evropské fondy: Návrhy nevládních organizací Principy pro příští období 1. Prevence místo hašení problémů: levnější a účinnější Úspory energie a čisté ovzduší Využití materiálů místo spaloven

Více

Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s.

Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s. Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s. 1 Obsah Energetický management Obecné informace a principy Energetické plánování Příklady z praxe Indikátory udržitelné energetiky Sledování

Více

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Oblast úspor energie aktuální informace pro obce Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Dny malých obcí březen 2009 Vývoj spotřeby energie Evropa: v následujících

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Role energetických projektů ve strategických plánech měst a obcí Ústeckého kraje

Role energetických projektů ve strategických plánech měst a obcí Ústeckého kraje Role energetických projektů ve strategických plánech měst a obcí Ústeckého kraje MIROSLAV ŠAFAŘÍK PORSENNA o.p.s. Seminář Bioenergie v pohraniční oblasti Labe/Elbe, 20.2.2014 DVA DŮVODY PROČ JSME DNES

Více

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. Potenciál úspor a zvyšování účinnosti v energetice v kontextu nových technologií 10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. 0 Energetické

Více

Představení OPŽP: Nový Program 2014-2020

Představení OPŽP: Nový Program 2014-2020 Představení OPŽP: Nový Program 2014-2020 Konference Biomasa & Energetika, Třebíč, 9. a 10. prosince 2014 Ing. Vojtěch Beneš vedoucí metodického odboru SFŽP ČR Návaznost OPŽP 2007-13 a 2014-2020 OPŽP 2014-2020

Více

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010 Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Fond Úspor města Litoměřice. Bratislava 24. března 2015

Fond Úspor města Litoměřice. Bratislava 24. března 2015 Fond Úspor města Litoměřice Bratislava 24. března 2015 Obsah prezentace Představení města Litoměřice Významné aktivity v energetice Podpora využití solární energie pro občany Důvody pro vznik Fondu úspor

Více

PATRES Školící program

PATRES Školící program využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Úvod do projektu PATRES Projekt je financován Evropskou komisí prostřednictvím programu IEE Intelligent Energy

Více

Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020. Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech

Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020. Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech 2 Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020 Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech Koncepční dokumenty jako základ P.O.2 Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR V současné době připravena

Více

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Mezinárodní konference o energetických úsporách Úspory energie a metoda EPC hotel Diplomat, 27. 11. 2012 Praha Obsah Postoj

Více

Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno

Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno OBSAH PREZENTACE: I. Směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 II. Legislativní provedení Směrnice

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

ENVIROS - Company presentation

ENVIROS - Company presentation ENVIROS - Company presentation Kreditní linky podporující energeticky úsporné projekty Róbert Máček - ENVIROS O nás ENVIROS, s. r. o. je jednou z předních poradenských společností poskytující své služby

Více

Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina

Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Zelené veřejné zakázky jsou dobrovolným nástrojem. Tento dokument stanoví kritéria EU pro zelené veřejné zakázky na skupinu produktů elektřina. Podrobné

Více

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Program EFEKT slouží k zvýšení úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Je zaměřen

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

Vyhodnocení. Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2008 část A (Program EFEKT 2008)

Vyhodnocení. Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2008 část A (Program EFEKT 2008) Vyhodnocení Státního programu na podporu úspor a využití obnovitelných zdrojů pro rok 2008 část A (Program EFEKT 2008) Program EFEKT slouží Ministerstvu průmyslu a obchodu k ovlivnění úspor a využití obnovitelných

Více

Efektivní využití energie

Efektivní využití energie Internetový portál www.tzb-info.cz Efektivní využití energie Ing. Bronislav Bechník, Ph.D. odborný garant oboru Obnovitelná energie a úspory energie energie.tzb-info.cz www.tzb-info.cz Obsah Optimalizace

Více

DOTACE V OBLASTI VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ. Seminář : NAVRHOVÁNÍ, VÝSTAVBA A SPRÁVA VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ, Humpolec, 21. listopadu 2013 Jana Schmidtmayerová

DOTACE V OBLASTI VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ. Seminář : NAVRHOVÁNÍ, VÝSTAVBA A SPRÁVA VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ, Humpolec, 21. listopadu 2013 Jana Schmidtmayerová DOTACE V OBLASTI VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ Seminář : NAVRHOVÁNÍ, VÝSTAVBA A SPRÁVA VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ, Humpolec, 21. listopadu 2013 Jana Schmidtmayerová DOTACE V OBLASTI VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ Evropské zdroje

Více

Horizont 2020 (2014 2020) Společenská výzva Zajištěná, čistá a účinná energie Ing. Veronika Korittová, NCP pro energetiku a EURATOM 11. března 2014 E-mail: korittova@tc.cz Tel.: 234 006 115 Technologické

Více

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Odbor odpadů, MŽP Jaromír MANHART 1. Národní konference Předcházení vzniku odpadů CEMC/ČZÚ, Praha, 2. 10. 2014 STRATEGIE A PROGRAMY

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

Úspory energie v budovách. Brno AMPER březen 2012

Úspory energie v budovách. Brno AMPER březen 2012 Úspory energie v budovách Brno AMPER březen 2012 Osnova: 1. Energie pro budoucnost, ELA a FCC Public, AMPER Brno 2012 úspory v průmyslu 2. Legislativa Evropské unie 3. Legislativa v České republice, národní

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu

Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu 1992 UNFCCC -> vstup v platnost 1995 1997 Kjótský protokol > vstup

Více

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Setkání se zástupci regionů Brusel, 30. května 2008 Lenka Havlíčková, TC AV ČR REGIONAL NCP havlickova@tc.cz REGIONY ZNALOSTÍ CÍL posilování

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 ZAJIŠTĚNÍ VIDITELNOSTI POLITIKY SOUDRŽNOSTI: PRAVIDLA KOMUNIKACE A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ V OBDOBÍ 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla

Více

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU Dny malých obcí Praha, 10.3.2009 Vyškov, 12.3.2009 Jan Hanuš, KB EU Point, Komerční banka ÚVOD Závazek ČR vyrábět do roku 2010 celých 8% elektrické energie

Více

Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity

Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity Radomíra Jordová, CDV, v.v.i. Zbyněk Sperat, CDV, v.v.i. Pardubice, 17. září Obsah Možnosti EU QUEST a související projekty Plány udržitelné městské mobility

Více

Určení základní referenční úrovně ( baseline BL)

Určení základní referenční úrovně ( baseline BL) Určení základní referenční úrovně ( baseline BL) Úvod Činnosti tohoto kroku jsou založeny na údajích pro jednotlivá místa. Disponuje-li město databází o produkci a spotřebě energie a o stavu dotyčných

Více

Listopad 2015 Jméno Příjmení funkce

Listopad 2015 Jméno Příjmení funkce ENERGETICKÉ ÚSPORY 2. VLNA INVESTIČNÍHO ROZVOJE MĚST A OBCÍ Listopad 2015 Jméno Příjmení funkce ENERGETICKÉ ÚSPORY PŘINÁŠÍ DO ČR V PODOBĚ ALTERNATIVNÍHO SCHÉMATU 80 MLD. KČ EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH PROSTŘEDKŮ

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Obsah Zelené nakupování - úvod Náklady životního cyklu Projekt Buy Smart+ Zelené nakupování Zelené nakupování Zelené nakupování " je takový způsob nakupování,

Více

Vyhodnocení programu Efekt 2007

Vyhodnocení programu Efekt 2007 Vyhodnocení programu Efekt 2007 Program EFEKT (dále jen Program) je součástí Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie vyhlašovaného každoročně vládou ČR. Program

Více

MANAGEMENT MOBILITY CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU

MANAGEMENT MOBILITY CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU MANAGEMENT MOBILITY Jiří Galatík OBSAH PREZENTACE 1. Definice 2. Cíle managementu mobility 3. Platformy pro management mobility 4. Nástroje managementu mobility 5. Situace v Evropě 6. Česká města a management

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE CASE STUDY

PŘÍPADOVÁ STUDIE CASE STUDY PŘÍPADOVÁ STUDIE CASE STUDY červenec 2014 ZERO-CARBON AREA BRONX, BRNO CÍL STUDIE Shrnutí Cíl = nalezení směru - strategie rozvoje lokality jak z pohledu rekonstrukce stávajících budov, tak výstavby nových

Více

DOTAČNÍ TITULY PRO VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ

DOTAČNÍ TITULY PRO VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ DOTAČNÍ TITULY PRO VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ OBSAH 1. Stávající podpora VO MPO EFEKT 2. Dotace v rámci OPŽP 2014 2020 2020 14. LEDNA 2014, ENERGETICKY ÚSPORNÉ VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ, PRAHA 22 MPO EFEKT 2014 Program

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Hlavní rysy y směrnice o energetické účinnosti

Hlavní rysy y směrnice o energetické účinnosti Hlavní rysy y směrnice o energetické účinnosti Mezinárodní konference CombinES komplexní renovace budov kombinace metody EPC s dotacemi na zateplení Městská knihovna v Praze, Mariánské nám. 1, Praha 1,

Více

5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha

5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha UDRŽITELNÁ DOPRAVA V PRAZE 5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha Jak lze zavádět udržitelnou (čistou) dopravu? Evropská unie (DG TREN) definuje řadu oblastí

Více

Postoj státu k alternativním pohonům v automobilové dopravě

Postoj státu k alternativním pohonům v automobilové dopravě Postoj státu k alternativním pohonům v automobilové dopravě Ing. Eduard Muřický Směry a trendy v elektromobilitě na počátku roku 2014 Gesce jednotlivých resortů Ministerstvo dopravy (legislativa, liniové

Více

Podpora využívání OZE a úspor energie

Podpora využívání OZE a úspor energie Podpora využívání OZE a úspor energie Seminář CEERES Praha, 22.listopadu 2005 Ing. Miroslav DOSTÁL Česká energetická agentura Obnovitelné zdroje Dosažení indikativního cíle 8% podílu výroby z OZE na hrubé

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

MODEL - WORKSHOP. PORSENNA o.p.s.

MODEL - WORKSHOP. PORSENNA o.p.s. MODEL - WORKSHOP PORSENNA o.p.s. Program workshopu Přínosy energetického managementu Priority města podíl energetiky v souhrnu aktivit města představa optimální spolupráce města a firem Současný stav energetického

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE CASE STUDY

PŘÍPADOVÁ STUDIE CASE STUDY PŘÍPADOVÁ STUDIE CASE STUDY červenec 2014 ZERO-CARBON AREA BRONX, BRNO CÍL STUDIE Shrnutí Cíl = nalezení směru - strategie rozvoje lokality jak z pohledu rekonstrukce stávajících budov, tak výstavby nových

Více

Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii

Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii Programy a další nástroje ke zlepšení kvality ovzduší v Lombardii Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii Emisní sektory a kritické body

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

SmartGrid & Smart Metering. Radek Semrád EurOpen, 14.-17. října 2012

SmartGrid & Smart Metering. Radek Semrád EurOpen, 14.-17. října 2012 SmartGrid & Smart Metering Radek Semrád EurOpen, 14.-17. října 2012 Agenda Představení a úvod Změny v chování a využití energetických sítí Nové technologie Smart metering Požadavky EU Zahraniční zkušenosti

Více

Cesta ke SMART regionu Ing. Tomáš Kotyza Ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje 16. 6. 2014

Cesta ke SMART regionu Ing. Tomáš Kotyza Ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje 16. 6. 2014 Cesta ke SMART regionu Ing. Tomáš Kotyza Ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje 16. 6. 2014 Zavedli jsme jsme systém environmentálního řízení řízení a auditu Východisko: Obyvatelé Moravskoslezského

Více

Integrovaný projekt LIFE v programovacím období 2014 2020 zaměřený na zlepšení kvality ovzduší v ČR/PL/SR pohraničí

Integrovaný projekt LIFE v programovacím období 2014 2020 zaměřený na zlepšení kvality ovzduší v ČR/PL/SR pohraničí Integrovaný projekt LIFE v programovacím období 2014 2020 zaměřený na zlepšení kvality ovzduší v ČR/PL/SR pohraničí Počátky tvorby mezistátního projektu zaměřeného na zlepšení kvality ovzduší Projekt Společná

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více