Publikace byla vydána za finanční podpory SFŽP a MŽP ČR.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Publikace byla vydána za finanční podpory SFŽP a MŽP ČR."

Transkript

1 Publikace byla vydána za finanční podpory SFŽP a MŽP ČR.

2

3 Jan Labohý MĚSTA A OCHRANA KLIMATU ÚMLUVA STAROSTŮ A PRIMÁTORŮ

4 OBSAH ÚVOD //6 STRUČNĚ O ZMĚNĚ KLIMATU //8 KLIMATICKO-ENERGETICKÝ BALÍČEK EU //9 MĚSTA A ZMĚNA KLIMATU //10 Jaké důvody vedou města k ochraně klimatu? //10 Snižování emisí //11 Příprava na změny //11 ÚMLUVA STAROSTŮ A PRIMÁTORŮ //13 Struktura organizace //13 Cíle //15 Emisní inventura //15 Akční plán udržitelné energetiky //16 Přizpůsobení administrativních struktur //18 Účast veřejnosti //18 Sledování výsledků //19 Energetické dny //19 Sdílení dobrých praxí //19 Technická asistence //20 Finanční asistence //21 Elena //21 Jaspers //22 Jessica //22 PŘÍKLADY ZAHRANIČNÍCH MĚST //23 Kaunas //23 Rennes //24 Stuttgart //28 Utrecht //30 Kodaň //32

5 ÚMLUVA STAROSTŮ A PRIMÁTORŮ V ČESKÉM PROSTŘEDÍ //34 Jeseník jediné členské město z ČR (únor 2011) //34 Města v ČR uvažující o přistoupení (únor 2011) //35 Brno //35 Litoměřice //36 Český Brod //36 DŮVODY NÍZKÉ ÚČASTI ČESKÝCH A MĚST A PŘÍLEŽI- TOSTI PRO BUDOUCÍ ZAPOJENÍ SE //37 Obecná politická specifika střední postkomunistické Evropy //37 Klima-skepticismus české společnosti? //38 Právní aspekty //39 Zájem politických stran o téma ochrany klimatu //40 Přenositelnost do českého prostředí //41 DOPORUČENÁ LITERATURA //44

6 //6 ÚVOD Co se týče ochrany životního prostředí a celosvětového klimatu z úrovně lokálních samospráv, vstoupili jsme do 21. století se zastaralou koncepcí města, která nebere v potaz současné vědecké poznatky, stejně jako nové požadavky na politiku udržitelnosti a kvality života. Reakce na klimatickou změnu a nutná adaptační [1] a mitigační [2] opatření, která ji budou doprovázet, přináší příležitost, jak zahájit přechod k udržitelnějším městským sídlům. Tento proces by měl být založen na principech environmentální politiky, které jsou obecně známy. Jejich aplikace zůstává prozatím spíše na úrovních státních a mezinárodních politik. V současné době se městům otevírají nové možnosti. Stávají se z nich nezávislejší a sebevědomější jednotky, které začínají usilovněji obhajovat své zájmy. Politický model směřuje (zejména v Evropě) k systému víceúrovňové správy a toto uspořádání zvyšuje možnost měst na politickém dění participovat. V situaci, kdy na mezinárodní úrovni neexistuje dlouhodobá, komplexní a právně závazná dohoda na společných principech politiky ochrany klimatu, může být přesunutí těžiště politik směrem k městům tím nejefektivnějším řešením. Trend lokálních klimatických politik je již ve světě jasně patrný, zejména pak v prostředí Evropy a Spojených států. Neexistuje však mnoho studií, které by tuto skutečnost mapovaly a analyzovaly. V Evropě dnes můžeme pozorovat zrod mnoha iniciativ zabývajících se tématem ochrany klimatu na městské úrovni. Každé město přitom kráčí svou vlastní cestou a zkouší nové druhy politik. Zároveň probíhá síťování těchto měst a vznikají tak organizace a sítě pracující na principu spolupráce a sdílení osvědčených praxí. Jelikož je ale celková problematika městské politiky ochrany klimatu stále roztříštěná (jedná se o nový jev), není možné ji na prostoru této publikace komplexně popsat. Proto je zapotřebí vybrat z aktuálního dění ten nej- [1] opatření reagující na dopady klimatických změn a příprava na změny budoucí [2] opatření vedoucí k přímému ovlivňování klimatické změny, zejména prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů

7 zajímavější proud, a věnovat se zejména jemu. Ze současných trendů přitom vyplývá, že nejdynamičtější a nejatraktivnější sítí se stává Úmluva starostů a primátorů, někdy též nazývaná Pakt starostů a primátorů. Představuje rychle rostoucí projekt, který dává městům možnost vytvářet vlastní klimatické politiky, přičemž poskytuje asistenci a podporuje sdílení dobrých praxí. 7//

8 STRUČNĚ O ZMĚNĚ KLIMATU Vědecký výzkum v oblasti klimatologie je od roku 1988 sledován Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), který se snaží třídit, shromažďovat a propojovat aktuální vědecké poznání v oblasti změny klimatu a jejích dopadů. Na základě své práce vydává IPCC pravidelné souhrnné zprávy o stavu poznání, z nichž první vyšla v roce 1990 a prozatím poslední v roce Za její vydání byl panel, společně s bývalým americkým viceprezidentem Albertem Gorem, oceněn Nobelovou cenou míru. Nejnovější současné poznání shrnuje studie Kodaňská diagnóza, kterou připravili přední světoví klimatologové ve spolupráci s Centrem výzkumu změny klimatu Univerzity Nového jižního Walesu v Sydney v Austrálii. Klimatický systém není ze své přirozenosti zcela stabilní, historicky se vždy měnil a mění se i dnes. Na jeho proměnách mají zásadní vliv změny orbitální dráhy země, sluneční činnosti, rozložení pevnin, změny fyzikálních a chemických vlastností oceánů či sopečná činnost. Typickým příkladem proměnlivosti klimatu pak může být střídání dob ledových a meziledových v rámci čtvrtohor. Hovoříme-li v současné době o globálním oteplování, máme tím na mysli nárůst globální průměrné teploty (roční nebo měsíční), který se odehrává v posledních přibližně sto letech. Mezi lety přitom představoval tento nárůst asi 0,8 0 C. Tuto skutečnost potvrzují nejen sledování teploty atmosféry, ale také ostatní relevantní výzkumy. Globální oteplování klimatického systému může mít mnoho příčin. V současné době ale zcela převažuje názor, že zásadním faktorem je nárůst koncentrace tzv. skleníkových plynů v atmosféře, který je způsobován lidskou činností. Největší podíl na tom má spalování fosilních paliv (zhruba 56 %), odlesňování (17 %) a zemědělství (14 %). Potenciální dopady změny klimatu zobrazuje Sternova zpráva o ekonomických aspektech změny klimatu. Ta byla zpracována pro vládu Velké Británie v roce 2006 pod vedením ekonoma Nicholase Sterna. K nejzávažnějším rizikům, které zpráva zmiňuje, patří pro- //8

9 blémy s dostupností pitné vody, rostoucí intenzita bouří, such a povodní, stoupající počet lidí ohrožených hladem či tání grónských ledovců. Zcela klíčovou skutečností přitom je, že klimatický systém je již v současné době natolik narušený, že i kdyby lidstvo přestalo během jednoho roku produkovat veškeré emise, bude docházet k dalšímu oteplování. I v případě, že by se podařilo stabilizovat koncentraci skleníkových plynů na úrovni roku 2000, lze během 21. století očekávat globální oteplení o přibližně 1 0 C. Narušený uhlíkový cyklus se pak bude narovnávat ještě během dalších století. Aby existovala vysoká šance na zabránění nebezpečné změně klimatu, měly by ekonomicky rozvinuté země (tedy i ČR) na základě doporučení IPCC snížit své emise oproti roku 1990 o % do roku 2020 a o % do roku Ostatní země by pak měly docílit zásadních úspor oproti předpokládanému vývoji. KLIMATICKO-ENERGETICKÝ BALÍČEK EU Postoje a cíle EU v oblastech změny klimatu a energetiky shrnuje legislativní balíček, který byl schválený v prosinci Balíček má tři zásadní cíle. Prvním z nich je zabránění nebezpečné změně klimatu, definováno jako maximální oteplení o 2 0 C oproti začátku průmyslové éry. Druhým cílem je zajištění energetické bezpečnosti zemí EU a třetím přetvoření EU na nejkonkurenceschopnější ekonomiku na světě, zejména skrze nízkoenergetické a nízkouhlíkové technologie. K dosažení těchto obecných cílů si pak EU stanovila specifické cíle do roku Konkrétně se jedná o 20% snížení emisí CO 2 oproti roku 1990, dosažení 20% podílu obnovitelných zdrojů energie (dále jen OZE) na celkové konečné spotřebě energie, 20% úsporu ve spotřebě energie a zvýšení podílu biopaliv na celkové spotřebě benzínu a tekutých paliv na 10 %. 9//

10 MĚSTA A ZMĚNA KLIMATU Zatímco mezinárodní vyjednávání nespějí prozatím k hmatatelným závěrům, mnoho měst začíná s politikou ochrany klimatu na vlastní pěst. V současné době se městům otevírají nové možnosti. Stávají se z nich nezávislejší a sebevědomější jednotky, které začínají silněji obhajovat své zájmy. Hlavním nástrojem, který přitom využívají, je síťování a společně koordinovaný postup. Výhodnost členství města v síti spočívá v jednoduchém přístupu k informacím, ve sdílení zkušeností a dobrých praxí a v jednodušší dostupnosti financování konkrétních projektů (specificky v oblasti přímých dotací). Politické prostředí EU je pro městské sítě velmi výhodné. Dostává se jim oficiální podpory jak ideové, tak i finanční. Zajímavé je, že zatímco městské sítě často vznikají s cílem ovlivnit politiku EU ve směru, který zastávají její členové, EU se naopak snaží využívat tyto sítě k realizaci svých vlastních cílů. Ve výsledku tak dochází k jejich synergickému prorůstání či symbióze. Tématicky jsou městské sítě velmi často navázány na environmentální oblast. Jednou z nich je oblast ochrany klimatu, která se pak v Evropě věnují čtyři sítě Města za ochranu klimatu (Cities for climate protection), Klimatická aliance (Klima-Bündnis nebo Climate Alliance), Energická města (Energy Cities, dříve Energie-Cités) a Úmluva starostů a primátorů (Covenant of Mayors), které se budeme v této publikaci podrobně věnovat. JAKÉ DŮVODY VEDOU MĚSTA K OCHRANĚ KLIMATU? Některá města začínají jednat na základě netrpělivosti a nespokojenosti s mezinárodními vyjednáváními, jelikož chtějí přijímat opatření na ochranu klimatu okamžitě. Jinou skupinu mohou tvořit města, která se chtějí na základě vědeckého poznání chovat správně a nechtějí jen čekat na mezinárodní dohody. Další města pak vědí, že cokoliv se dohodne na mezinárodní úrovni, bude muset být dříve či později realizováno lokálně a nemá tedy smysl jen čekat, zatímco se rozhoduje o dlouhodobých investicích //10

11 radikálně ovlivňujících budoucí podobu města. Včasné zahájení inovační politiky je také v mnoha případech pro města ekonomicky výhodné a nemá tedy smysl s takovými rozhodnutími otálet. Příkladem může být izolování budov, energeticky úsporné osvětlení či zvyšování účinnosti dopravy. Města mohou zároveň získat výhodu rozvíjením sektorů ekonomiky, které budou ve chvíli, kdy se dříve dobrovolná opatření stanou závaznými, profitovat na realizaci politik v ostatních městech. Jinou motivací může být pro města snaha stát se živou laboratoří a později modelem, který bude dáván jiným městům za příklad. SNIŽOVÁNÍ EMISÍ Města mají ohromný potenciál ke snižování emisí hned z několika důvodů. Nejdůležitějším z nich je vysoká koncentrace spotřeby energie na jednom místě. Jelikož většina energie pro města pochází z fosilních zdrojů, které mají největší emise skleníkových plynů, je zvyšování energetické účinnosti, využívání OZE a snižování spotřeby energie nejjednodušší cestou k ochraně klimatu na městské úrovni. Zároveň jsou města důležitými inovačními centry v oblastech technologií i politik, a jsou tedy lépe připravena na možné změny. Náklady na jednotlivá opatření se liší podle sektorů, ve kterých jsou prováděna. Existují opatření, při kterých klimatická politika přináší veřejné správě čistý zisk zejména v oblasti energetické účinnosti, stejně jako opatření, kde jsou nutné vyšší investice jako v oblasti OZE. Záleží tedy na konkrétním politickém rozhodnutí, jaká opatření, v jakém rozsahu a za jakou cenu je město ochotno uskutečňovat. PŘÍPRAVA NA ZMĚNY Ačkoliv evropská kontinentální města nepatří v ohledu na potenciální následky změny klimatu k nejohroženějším subjektům, budou se muset vypořádávat s určitými změnami. I přesto, že se dopady zásadně liší region od regionu, existují určité společné charakteristiky pro celou oblast Evropy. Obecně se dá základní 11//

12 problém pojmenovat jako oteplování a častější výskyty extrémních sezónních výkyvů počasí. Rizika plynoucí z extrémních výkyvů počasí jsou pak jednoznačně nejdůležitější z hlediska možných adaptačních opatření. Typickým příkladem jsou např. bleskové povodně, neboli povodně vznikající lokálně jako následky rychlých přívalových dešťů. Do budoucna se přitom předpokládá vyšší míra výskytu po celé Evropě. Obecně se zvyšující riziko povodní je navíc v městském prostředí posilováno rozšiřováním zastavěných (a tedy neprosakujících) povrchů v důsledku pokračující urbanizace a rozšiřování plochy města. Adaptační opatření v tomto ohledu doporučují rozšiřování vsakovacích zón a ploch, kde se může nadbytečná voda rozlít bez větších následků. Do budoucnosti lze zároveň očekávat trend častějšího výskytu velmi horkých letních měsíců, způsobujících rozsáhlá sucha a požáry. V městském prostředí se tento jev navíc přelévá do problému tzv. vln veder, které způsobují nárůst úmrtnosti a dýchacích i srdečních potíží u městského obyvatelstva. Adaptační opatření by měla obsahovat vývoj systémů včasného varování a preventivních záchranných plánů. //12

13 ÚMLUVA STAROSTŮ A PRIMÁTORŮ Covenant of mayors, neboli Úmluva starostů a primátorů (dále jen ÚSP), jíž se budeme nadále zabývat, je v současné době nejdynamičtější a nejambicióznější evropskou městskou sítí zabývající se klimatickou politikou. Jedná se o nástroj EK, který pomáhá městům s realizací vlastních politik ochrany klimatu. V lednu 2011 měla ÚSP již 2181 členských měst ze 42 zemí. Z ČR je členem město Jeseník, o členství dále zažádal Český Brod a další města (Litoměřice, Brno) o něm uvažují. Podporu ÚSP zajišťuje v českém prostředí zejména Národní síť Zdravých měst České republiky, která pravidelně organizuje workshopy s touto tématikou. Na webové stránce lze najít například informace o workshopech či překlady informačních materiálů. Města a regiony se v rámci ÚSP zavazují snížit své emise CO 2 o více než 20 % do roku 2020, přičemž své cíle musí specifikovat a obhájit je pomocí metodologie Akčního plánu udržitelné energetiky (SEAP). K dalším povinnostem měst pak patří zveřejňování pravidelných zpráv o výsledcích politik, podporování dalších měst ke vstupu do ÚSP a v neposlední řadě aktivní zapojování veřejnosti. ÚSP jim za to nabízí technickou a finanční asistenci či příklady dobrých praxí z ostatních měst. Postup města po přistoupení k ÚSP graficky znázorňuje Ilustrace 1. STRUKTURA ORGANIZACE Krok 0: Podpis Úmluvy starostů a primátorů Krok 1: Vytvoření potřebných administrativních struktur Krok 2: Zpracování výchozí bilance emisí CO 2 Krok 3: Zpracování Akčního plánu na snížení emisí CO 2 do roku 2020 (SEAP) 1. rok Krok 4: Realizace Akčního plánu (SEAP) 3. rok Krok 5: Monitoring a podávání zpráv - 20 % CO 2 do roku 2020 Ilustrace 1: Postup při podepsání ÚSP Zdroj: Enviros //

14 ÚSP se jako síť skládá z několika součástí. Kromě samotných členských měst se jedná hlavně o centrální Kancelář ÚSP (COMO), Společné výzkumné centrum (JRC), podpůrné struktury a příklady dobré praxe. Specifickou roli hraje také spolupráce s dalšími institucemi jako je Výbor regionů, EK a Evropská investiční banka (dále jen EIB). Graficky znázorňuje strukturu ÚSP Ilustrace 2. Hlavním cílem Kanceláře ÚSP, která sídlí v Bruselu, je napomáhat síťování měst, administrovat, koordinovat a propagovat ÚSP, sledovat činnosti členských měst, poskytovat jim potřebnou pomoc a zpětné vazby, a zastupovat síť navenek. Podpůrné struktury slouží zejména pro města, která by se k ÚSP ráda připojila, avšak nedostává se jim kapacit na zvládnutí přístupových podmínek. V současné době je u EK registrováno 117 podpůrných struktur. Jako síť spolupracuje ÚSP také s jednotlivými institucemi EU. Zejména s EK, která je iniciátorem projektu, zajišťuje mu viditelnost a politic- //14 Ilustrace 2: Struktura ÚSP Zdroj: Vlastní schéma [3] [3] Upraveno dle DOUBRAVA, R., Covenant of Mayors. (online) Dostupné z: <http://www.sec-tools.cz/files/1_doubrava_covenant.pdf>

15 kou podporu, zejména v rámci vyjednávání o budoucích programech EU. Důležitým partnerem ÚSP je Výbor regionů, který má v EU funkci poradního orgánu v otázkách místní a regionální správy a při vyjednáváních zastupuje regionální a místní úřady (a tedy i městské sítě). V oblasti financování je pak zásadní spolupráce s EIB, která zajišťuje finanční pomoc při přípravě jednotlivých projektů. CÍLE Cíle a podmínky ÚSP vycházejí z tzv. klimaticko- -energetického balíčku EU. Jak již bylo popsáno výše, zásadním cílem, závazným pro všechna členská města ÚSP, je snížit emise CO 2 o více než 20 % oproti vytyčenému základnímu roku. Minimální hranice 20% snížení je stanovená pro všechna města společně, maximální výše ale určena není a města tedy mohou být tak ambiciózní, jak jim to politická vůle, množství finančních prostředků a podpora obyvatel umožňuje. EMISNÍ INVENTURA Bilance základních emisí (BEI) neboli emisní inventura, je vyjádřením množství CO 2, případně i dalších skleníkových plynů, emitovaných na území města na základě spotřeby energie ve výchozím roce. Tedy v roce, oproti kterému se vytyčuje snížení emisí do roku Vypracování emisní inventury je zcela zásadním krokem, jelikož umožňuje sledování a měření výsledků politik. Jelikož se při mezinárodních vyjednáváních používá nejčastěji jako výchozí rok 1990, doporučuje se městům stanovit si výchozí rok co nejblíže tomuto roku. Zásadním ale zůstává, aby mělo město pro výchozí rok spolehlivá a úplná data o spotřebě energie na jeho území. V případě, že tomu tak není, doporučuje se posunout výchozí rok blíže současnosti. Dle oficiální metodiky by město mělo do emisní inventury zahrnout pouze ty sektory, které může na základě svých pravomocí ovlivňovat. Jedná se tedy především o emise z přímé spotřeby paliv v budovách a v dopravě a nepřímé emise spojené s produkcí elek- 15//

16 třiny, tepla a chladu, které jsou na území města spotřebovávány. Do emisní inventury města by se tak měly automaticky započítávat veškeré emise vyprodukované budovami, zařízeními a vybavením v majetku města, sektorem služeb, domy určenými k bydlení, veřejným osvětlením, městskou silniční dopravou (osobní, veřejnou i podnikovou) a městskou kolejovou dopravou. V dalších sektorech panuje poněkud větší volnost a města mají možnost si vybrat, jestli je do své emisní inventury zahrnou nebo ne. K takovýmto sektorům patří průmyslová zařízení mimo systém evropského emisního obchodování (EU ETS), silniční a železniční doprava nespadající do kompetencí města (např. dálnice, dálková nebo nákladní železniční doprava), místní lodní doprava, čistění odpadních vod, nakládání s odpady a jejich zpracování, nebo spotřeba paliv na výrobu energií z malých zdrojů. Obecně platí, že pokud město zahrne sektor do svého SEAP, měl by se dopad sektoru objevit také v emisní inventuře. K sektorům, které by podle doporučení ÚSP do emisní inventury neměly být zahrnuty, patří zařízení spadající pod systém evropského emisního obchodování (EU ETS), letecká a lodní doprava, zemědělství, využívání půdy a změny ve využívání půdy. Metodologie dále neumožňuje offsetting: do emisní inventury se nezahrnují zakoupené ani prodané uhlíkové kredity. AKČNÍ PLÁN UDRŽITELNÉ ENERGETIKY Každé město, které se stane součástí ÚSP, má za úkol do jednoho roku od svého vstupu připravit Akční plán udržitelné energetiky (SEAP), ve kterém v rámci doporučené metodologie navrhne, jakým způsobem dosáhne splnění svého závazku do roku Jedná se tedy o plán konkrétních opatření připravených na základě analýzy emisní inventury, společně s časovým rozvrhem jejich plnění a rozdělením zodpovědností. Města by v rámci SEAP měla oddělovat svou vizi do roku 2020 a plán na nejbližších 3 5 let. Dlouhodobá vize a cíle představují spíše obecné strategie a nepředpokládá se u nich detailní rozpracování. Plán na 3 5 let let by měl naopak obsahovat zcela konkrétní //16

17 opatření včetně stanovení rozpočtů a zodpovědností. Mezi nejčastější opatření plánovaná v rámci SEAP lze označit šetření energií v rámci budov, jejich zařízení a vybavení nebo podporu MHD. SEAP ale může obsahovat i plány na vlastní výrobu tepla, chladu či elektřiny, ačkoliv tato opatření patří k spíše nákladnějším (viz Ilustrace 1). V tomto ohledu je velmi důležité, aby byl SEAP přizpůsoben místním poměrům a realisticky navrhoval proveditelná opatření. Ta by měla být specifická, měřitelná, dosažitelná, realistická a časově omezená. Ačkoliv by mělo město opatřeními cílit na veřejný i soukromý sektor, předpokládá se, že by veřejný sektor měl jít z počátku dále a inspirovat svým příkladem ostatní. Příležitost snižovat emise (nebo zabránit jejich nárůstu) je spojena prakticky s každý projektem, který město plánuje. Posuzování projektů dle jejich dopadů na klimatickou politiku by se tedy mělo stát standardní procedurou během schvalování návrhů městských politik. SEAP by měl být po svém schválení ze své podstaty pružný a měl by reagovat na nové nápady. Metodologie SEAP dále doporučuje zaměřovat se na ty oblasti, které mohou dlouhodobě ovlivnit spotřebu paliv a energie (např. územní plánování), podpořit trh s energeticky účinnými výrobky a službami (veřejné zakázky) nebo proměňovat vzorce spotřeby. Pro úspěšné naplňování SEAP je třeba zajistit dlouhodobou politickou podporu projektu, vycházející ze silné veřejné podpory. Důležité je také zajistit dostatečné finanční prostředky a mít dobře zpracovanou emisní inventuru. Bez správných propočtů na počátku se totiž špatně měří jakékoliv výsledky realizovaných politik. Města by zároveň neměla zapomínat na výhody plynoucí ze členství v ÚSP a vyhledávat a učit se ze zkušeností ostatních měst. Zejména od těch, které se klimatickým politikám věnují dlouhodobě. Zajímavou a doporučenou možností je také spolupráce s dalšími subjekty, např. s univerzitami či konzultačními agenturami, které mohou proces tvorby SEAP značně obohatit o inovativní nápady. 17//

18 PŘIZPŮSOBENÍ ADMINISTRATIVNÍCH STRUKTUR Jak zobrazuje Ilustrace 2, prvním krokem po přistoupení k ÚSP by mělo být přizpůsobení administrativních struktur města tak, aby byl zajištěn dostatek kvalifikovaných pracovníků a finančních prostředků na přípravu a naplňování klimatických politik. Nezbytná je přitom koordinace mezi jednotlivými odbory města (životního prostředí, územním plánováním, ekonomickými a sociálními otázkami, správou budov a bytového fondu, správou sítí, rozpočtem a investicemi, zadáváním veřejných zakázek atd.). Plán může být úspěšně naplňován pouze, pokud ho všechny odbory berou za svůj, pokud je součástí jejich každodenních činností a není vnímán jako něco mimo sféru jejich působnosti. Jelikož je správná koordinace aktivit a plánů základem úspěchu, doporučuje metodologie městům ustanovení samostatné administrativní jednotky (případně přetvoření již existujících jednotek např. pro Místní Agendu 21), která by se věnovala výhradně projektům v rámci ÚSP. V čele této jednotky by pak měl stát povinně jmenovaný Koordinátor Úmluvy. Na každých sto tisíc obyvatel by pak mělo město jednotce přidělit o jednoho pracovníka navíc. ÚČAST VEŘEJNOSTI Městský závazek se nevztahuje pouze na veřejnou správu, ale na celé město. Podle oficiální metodologie je tedy důležité cíle a motivace připravovaných politik systematicky komunikovat a vysvětlovat veřejnosti. A to takovým způsobem, aby obyvatelé měli možnost svým jednáním přispět k jejich naplňování. Zapojení obyvatel, spolků a dalších veřejných subjektů při hledání společné vize a při přípravě SEAP a jeho naplňování je tedy vnímáno jako velmi důležité. Míra zapojení se přitom může pohybovat od pouhého informování o krocích města až po svěření procesu plánování do rukou veřejnosti. Společné hledání konsensu by mělo zajišťovat dlouhodobou veřejnou podporu celému projektu a snižovat pravděpodobnost aktivního odporu části veřejnosti. K tomu, aby byl zachován kontakt mezi obyvateli a městem i po plánovací fázi, je třeba vypracovat kva- //18

19 litní komunikační a mediální strategii, která by měla být přímo součástí SEAP. SLEDOVÁNÍ VÝSLEDKŮ Pravidelné sledování je nástrojem, který umožňuje vyhodnocování dopadů politik, jejich výsledků a přiměřenosti vynaložených nákladů. Ukazuje tedy, která opatření byla úspěšná a která ne. Naznačuje tím směr, kterým by se měla ubírat nově plánovaná opatření. Města jsou povinna vypracovávat zprávu o svých výsledcích každé dva roky. Doporučuje se ale, aby tak činila každý rok. V některých případech je přípustné výsledky pravidelně nevyhodnocovat (např. z důvodu nedostatečných finančních zdrojů), i tak musí zaslat zprávu o výsledcích minimálně jednou za čtyři roky. Jednou za čtyři roky musí každé město zaslat zprávu, která obsahuje také aktualizaci emisní inventury (MEI) přehled o celkových emisích města ke konkrétnímu datu a je tak nejlepším indikátorem dosaženého pokroku. ENERGETICKÉ DNY Jak již bylo zmíněno výše, komunikace s veřejností je klíčovou pro udržení podpory celého procesu. Jednu z možností, jak přiblížit probíhající klimatickou politiku veřejnosti, představují tzv. Energetické dny, nebo Dny signatářů ÚSP. Každé město je povinné alespoň jednou ročně uspořádat vzdělávací den pro své obyvatele s tématikou energetické účinnosti, OZE nebo ochrany klimatu. Formát dní je otevřený mohou probíhat prostřednictvím různých projektů od výstav, přes přednášky, workshopy až po koncerty nebo festivaly. SDÍLENÍ DOBRÝCH PRAXÍ Vzájemná inspirace a čerpání ze zkušeností ostatních měst je jedním z principů, které činí městské sítě atraktivními a relativně úspěšnými. Města, která již v minulosti zavedla velmi úspěšná opatření, mají možnost se o své zkušenosti podělit s ostatními a zažádat Kancelář ÚSP o zařazení svého příkladu do databáze vzorových projektů. V současné době (únor 2011) databáze obsahuje 101 příkladů dobrých praxí z oblas- 19//

20 tí energetické infrastruktury, dopravy, sektoru budov, územního plánování, měkkých opatření (jako vzdělávání, spolupráce s veřejností aj.) a dalších. Jako ilustrace může sloužit projekt švédského města Göteborg, které úspěšně využívá bioplyn zachytávaný jako vedlejší produkt čistění odpadních vod. Většina plynu je následně využívána pro pohánění osobních automobilů a autobusů ve městě a okolí. Kromě internetové databáze nabízí výměnu dobrých praxí také každoroční konference ÚSP, kde mají starostové členských měst a Koordinátoři úmluvy možnost osobně prodiskutovat opatření, která již zavedli nebo která teprve plánují. Vedle praxí zpracovaných v rámci ÚSP je možné také nahlédnout do databáze dobrých praxí iniciativy ManagEnergy, která představuje technickou asistenci projektům podpořeným z programu Inteligentní energie pro Evropu. TECHNICKÁ ASISTENCE Zvládnutí technických detailů SEAP a zavádění jednotlivých opatření může být pro města velmi komplikované. ÚSP proto poskytuje několik míst, na která se města mohou v případě problémů obrátit. Prvním z nich je Kancelář ÚSP, která poskytuje na internetových stránkách poradnu (helpdesk) k přípravě SEAP a dále pořádá pravidelné workshopy a semináře o specifických problémech, se kterými se města mohou setkat při realizaci klimatických politik. Další možnost nabízejí podpůrné struktury ÚSP, které mají za úkol podporovat města a obce, jež nemají na vlastní realizaci kapacity (ať finanční, personální nebo vědomostní). Podobným způsobem pak fungují také místní a regionální energetické agentury (LAREAs), v současné době poskytují poradenství v oblastech energetické účinnosti a energetického managementu. Posledním subjektem, který poskytuje technickou podporu členským městům, je Společné výzkumné centrum (JRC). To vyhodnocuje a připomínkuje zasla- //20

21 né SEAP a zprávy o výsledcích, radí městům, co na plánech zlepšit, a vyvíjí nové metodologie. FINANČNÍ ASISTENCE Hlavním zdrojem financování ÚSP je program Inteligentní energie pro Evropu, sloužící podobně jako další programy k naplňování cílů energeticko-klimatického balíčku. Financuje aktivity zejména v oblastech energetické účinnosti, OZE, energie v dopravě a dalších integrovaných projektech. Integrovanými aktivitami se přitom rozumí např. vzdělávací programy, energeticky samostatné komunity, kombinace výroby tepla a elektřiny (CHP) nebo zavádění produktových standardů. Vedle ÚSP financuje program Inteligentní energie pro Evropu z větších projektů také např. iniciativu ManagEnergy, o finanční podporu se u něj mohou ucházet i malé projekty měst a obcí. Kromě technické asistence jsou na ÚSP navázány také mechanismy zajišťující městům asistenci při žádostech o finance ze struktur EU na naplánovaná opatření. Jedním z nich je program Místní evropská energetická pomoc (dále jen ELENA), který společně s programy JESSICA a JASPERS řídí Evropská investiční banka ve spolupráci s Evropskou komisí a Rozvojovou bankou Rady Evropy (CEB). ELENA Program ELENA je určen k usnadnění fáze přechodu od politických závazků ke skutečným investicím. A to tím, že financuje až 90 % nákladů potřebných pro přípravu žádostí o financování z fondů EU na velké projekty v oblasti udržitelné energetiky. Tyto finance mohou být určeny na studie proveditelnosti, zaměstnání technického personálu, vypracovávání technických studií, zadávání veřejných zakázek či výběrových řízení a na finanční strukturování. K oblastem, na které se ELENA zaměřuje, patří energetická účinnost a OZE ve veřejných i soukromých budovách (včetně pouličního osvětlení) a jejich zateplování. V sektoru dopravy to jsou nákupy nízkoemisních dopravních prostředků a systémů na zlepšení dopravní logistiky. V oblasti energetické infrastruktury pak 21//

22 zavádění inteligentních energetických sítí (technologie smart grid), informačních systémů na podporu energetické účinnosti, výstavba OZE nebo nabíječek pro elektromobily. JASPERS JASPERS, čili Společná pomoc na podporu projektů v evropských regionech, je program zaměřený na státy, které do EU vstoupily v roce 2004 a později. Jeho cílem je pomoci s přípravou projektů žádajících podporu z fondů EU. Zaměřuje se především na přípravu velkých projektů s náklady nad 25 milionů Euro v případě projektů z oblasti životního prostředí a nad 50 milionů Euro v případě staveb dopravní infrastruktury. Program je určen zejména pro kompletní asistenci při vypracovávání návrhů, pro poradenství v souvislosti s přípravou projektu (např. analýza nákladů a přínosů, finanční analýza), pro studie proveditelnosti, vypracovávání technických návrhů a žádostí o grant a v neposlední řadě o poradenství ohledně dodržení právních předpisů EU. JESSICA Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí, neboli JESSICA, je projektem, který umožňuje členským státům EU převést některé nevyužité prostředky ze strukturálních fondů a použít je pro investice do udržitelného rozvoje měst. K oblastem, které jsou podporovány programem JESSICA, patří zejména investice do městské infrastruktury (včetně dopravy, rozvodů vody nebo energetické infrastruktury), kulturních památek a turistiky, sanace bývalých průmyslových areálů, poskytování kancelářských prostorů pro vědu a výzkum či malé a střední podniky (SMEs), nebo investice do univerzitních budov, specializovaných pracovišť a obecně do projektů na zlepšení energetické účinnosti. //22

Jan Labohý. environmentální pohled: Města ve věku změny klimatu

Jan Labohý. environmentální pohled: Města ve věku změny klimatu Jan Labohý environmentální pohled: Města ve věku změny klimatu Obecné trendy Více než polovina světové populace žije ve městech, do 2030 59 % (OSN, 2009) Města spotřebovávají 70% energie, 76% do 2030 (IEA,

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Pakt starostů a primátorů

Pakt starostů a primátorů Pakt starostů a primátorů Města a klimatická změna, Svitavy, 12.7.2012 Ing. Miroslav Šafařík, Ph.D. 11.7. 2012 Úvod 2 Co je to Pakt starostů a primátorů? Iniciativa Evropské komise podporující lokální

Více

Energetický management města Litoměřice. Praha, 12. května 2015

Energetický management města Litoměřice. Praha, 12. května 2015 Energetický management města Litoměřice Praha, 12. května 2015 Strategický plán rozvoje Strat města Litoměřice Činnosti energetického managementu a ochrany klimatu A Energetický plán města Geotermální

Více

Energetická politika a rozvoj města Litoměřice. Podnikatelské Fórum Ústeckého kraje Ústí nad Labem, 21. září 2015

Energetická politika a rozvoj města Litoměřice. Podnikatelské Fórum Ústeckého kraje Ústí nad Labem, 21. září 2015 Energetická politika a rozvoj města Litoměřice Podnikatelské Fórum Ústeckého kraje Ústí nad Labem, 21. září 2015 Strategický plán rozvoje Strat města Litoměřice Činnosti energetického managementu a ochrany

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

(SEAP) SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

(SEAP) SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Akční plán pro udržitelnou energii (SEAP) Michal Staša SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. 1 Obsah Pakt starostů a primátorů Akční plán pro udržitelnou energii (SEAP) Co je potřeba

Více

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. Potenciál úspor a zvyšování účinnosti v energetice v kontextu nových technologií 10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. 0 Energetické

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

Vyhodnocení programu Efekt 2007

Vyhodnocení programu Efekt 2007 Vyhodnocení programu Efekt 2007 Program EFEKT (dále jen Program) je součástí Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie vyhlašovaného každoročně vládou ČR. Program

Více

Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii

Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii Programy a další nástroje ke zlepšení kvality ovzduší v Lombardii Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii Emisní sektory a kritické body

Více

Shrnutí MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA. DOBRICH (Bulharsko)

Shrnutí MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA. DOBRICH (Bulharsko) MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA DOBRICH (Bulharsko) Shrnutí Město Dobrich je jedno ze zakladatelů organizace Bulgarian Municipal Energy Efficiency Network EcoEnergy (bulharská síť EcoEnergy

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví

Více

Město Rakovica (Chorvatsko) Souhrn RAKOVICA USKUTEČNĚNÍ VIZE O OZE (VIZE O VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE)

Město Rakovica (Chorvatsko) Souhrn RAKOVICA USKUTEČNĚNÍ VIZE O OZE (VIZE O VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE) RAKOVICA USKUTEČNĚNÍ VIZE O OZE (VIZE O VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE) Město Rakovica (Chorvatsko) Souhrn Město Rakovica, vědomo si svého přírodního bohatství a zeměpisné výhodné polohy, se rozhodlo

Více

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. OZE v ČR: Základní fakta 6000 Spotřeba OZE: 4,7 % celkové spotřeby

Více

Role MHMP na poli podpory čisté mobility Podpora programů šetrné dopravy ve městech

Role MHMP na poli podpory čisté mobility Podpora programů šetrné dopravy ve městech Role MHMP na poli podpory čisté mobility Podpora programů šetrné dopravy ve městech Ing. Vladimír Schmalz Zastupitel Předseda výboru pro územní rozvoj Programy šetrné dopravy ve městech podporující čistou

Více

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům)

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům) Popis Snížení spotřeby energie a odstranění plýtvání s energií patří k hlavním cílům Evropské unie. Změna klimatu a energetika je jedním z pěti tematických cílů, které mají být v rámci strategie Evropa

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha

5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha UDRŽITELNÁ DOPRAVA V PRAZE 5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha Jak lze zavádět udržitelnou (čistou) dopravu? Evropská unie (DG TREN) definuje řadu oblastí

Více

Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s.

Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s. Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s. 1 Obsah Energetický management Obecné informace a principy Energetické plánování Příklady z praxe Indikátory udržitelné energetiky Sledování

Více

PATRES Školící program

PATRES Školící program využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Úvod do projektu PATRES Projekt je financován Evropskou komisí prostřednictvím programu IEE Intelligent Energy

Více

Smart Prague - chytré město začíná infrastrukturou

Smart Prague - chytré město začíná infrastrukturou Smart Prague - chytré město začíná infrastrukturou Praze CLAM GALLASŮV PALÁC 2.10.2014 Koncept Smart Prahy Vytváření vzájemných synergií mezi různými síťovými odvětvími jako je doprava, energetika, bezpečnost,

Více

Česká fotovoltaická průmyslová asociace Aliance pro energetickou soběstačnost

Česká fotovoltaická průmyslová asociace Aliance pro energetickou soběstačnost Česká fotovoltaická průmyslová asociace Aliance pro energetickou soběstačnost Vážený pan Ing. Jan Mládek, ministr Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32 110 15 Praha 1 V Praze, dne 28. dubna 2014

Více

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU EUROPEAN BUSINESS & TECHNOLOGY CENTRE IN INDIA

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU EUROPEAN BUSINESS & TECHNOLOGY CENTRE IN INDIA PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU EUROPEAN BUSINESS & TECHNOLOGY CENTRE IN INDIA Brno, 10. 12. září 2012 www.ebtc.eu EBTC Představení projektu Hospodářská komora České republiky vyhrála výběrové řízení na tzv. Contact

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

Veřejné osvětlení z pohledu energetické účinnosti

Veřejné osvětlení z pohledu energetické účinnosti z pohledu energetické účinnosti Seminář: Problematika veřejného osvětlení z pohledu energetického specialisty a poradce EKIS Novotného lávka 5, budova ČSVTS 13. 11. 2013 Obsah Stávající podpora veřejného

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

SmartGrid & Smart Metering. Radek Semrád EurOpen, 14.-17. října 2012

SmartGrid & Smart Metering. Radek Semrád EurOpen, 14.-17. října 2012 SmartGrid & Smart Metering Radek Semrád EurOpen, 14.-17. října 2012 Agenda Představení a úvod Změny v chování a využití energetických sítí Nové technologie Smart metering Požadavky EU Zahraniční zkušenosti

Více

Smart City Písek Může okresní město posunout obor Smart Cities? Stavební fórum, 28.5 2015

Smart City Písek Může okresní město posunout obor Smart Cities? Stavební fórum, 28.5 2015 Smart City Písek Může okresní město posunout obor Smart Cities? Radovan Polanský, výkonný ředitel TCP Stavební fórum, 28.5 2015 Město Písek Proč město Písek? ve městě Písku žije 30 093 stálých obyvatel

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Zpracovala: Ing. Petra Koudelková Datum: 28-29.2.2008, Biomasa jako zdroj energie II Koncepční strategie (1) Územní energetická koncepce

Více

Národní vize Smart Grid

Národní vize Smart Grid Národní vize Smart Grid Smart Life TOP Hotel Praha - 24. ledna 2012 Obsah Aktualizace energetické koncepce - vize EEGI Meber States Initiative Možný vývoj Smart Grid Regulační schopnosti chytrých sítí

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU?

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Investiční plán pro Evropu bude balíčkem opatření, jímž se po dobu příštích tří let (2015-2017) uvolní investice z veřejného i soukromého sektoru do reálné ekonomiky

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Program EFEKT slouží k zvýšení úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Je zaměřen

Více

APES Úspory energie a EPC, Energetický management

APES Úspory energie a EPC, Energetický management APES Úspory energie a EPC, Praha, 27.listopadu 2012 Energetický management města ě Litoměřice Schéma prezentace MA 21 v LTM MA 21 a Energetika Plánované aktivity MA 21 v Litoměřicích Popis, principy a

Více

Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity

Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity Radomíra Jordová, CDV, v.v.i. Zbyněk Sperat, CDV, v.v.i. Pardubice, 17. září Obsah Možnosti EU QUEST a související projekty Plány udržitelné městské mobility

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU Dny malých obcí Praha, 10.3.2009 Vyškov, 12.3.2009 Jan Hanuš, KB EU Point, Komerční banka ÚVOD Závazek ČR vyrábět do roku 2010 celých 8% elektrické energie

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Operační programy pro léta 2007-2013 (3) Prezentace pro školení v rámci modulu Venkovská politika pro projekt OP RLZ 4.1. JMK Víme co chceme odborné vzdělávání obecních zastupitelstev na Vyškovsku Rostěnice-Zvonovice,

Více

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko NÁVRHOVÁ ČÁST Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013 Centrum pro komunitní práci Střední Morava Regionální kancelář Šumperk Ing. Anna Bartošová Nemocniční 53 email: anna.bartosova@cpkp.cz

Více

Programové období 2014-2020 IROP 2014-2020

Programové období 2014-2020 IROP 2014-2020 Programové období 2014-2020 IROP 2014-2020 Židlochovice, 19. 3. 2015 PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2014-2020 Programy 2007-2013 Programy 2014-2020 OP Doprava OP Doprava OP Životní prostředí OP Životní prostředí

Více

Operační program Podnikání a inovace

Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-20200 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje, MPO 10. září 2014 Kohezní politika 2014+

Více

Potřeby měst a obcí a budoucí politika soudržnosti 2014+

Potřeby měst a obcí a budoucí politika soudržnosti 2014+ Potřeby měst a obcí a budoucí politika soudržnosti 2014+ Mgr. Jan Mareš primátor místopředseda Svazu měst a obcí ČR Konference Plánovací období 2014 2020 z pohledu měst a obcí 10. listopadu 2011 O Svazu

Více

Udržitelné hospodaření s energií ve městech a obcích legislativa a financování. Miroslav Šafařík PORSENNA o.p.s.

Udržitelné hospodaření s energií ve městech a obcích legislativa a financování. Miroslav Šafařík PORSENNA o.p.s. Udržitelné hospodaření s energií ve městech a obcích legislativa a financování Miroslav Šafařík PORSENNA o.p.s. 1 2000 Udržitelný scénář vývoje spotřeby energie spotřeba PEZ (PJ) 1800 1600 1400 1200 1000

Více

JESSICA. Nový způsob využívání finančních zdrojů EU na podporu udržitelných investic a růstu v městských oblastech. Co je JESSICA?

JESSICA. Nový způsob využívání finančních zdrojů EU na podporu udržitelných investic a růstu v městských oblastech. Co je JESSICA? Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí JESSICA Nový způsob využívání finančních zdrojů EU na podporu udržitelných

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka Čistá mobilita z pohledu MŽP Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Obsah: 1) Vysvětlení pojmu čisté mobility z pohledu MŽP -Proč podporovat čistou mobilitu? 1) Problematika

Více

Možnosti financování elektrobusů. Vladimír Zadina

Možnosti financování elektrobusů. Vladimír Zadina Možnosti financování elektrobusů Vladimír Zadina Obsah Národní spolek pro elektromobilitu Předchozí zdroje financování Jak financovat e-mobilitu dle fáze nasazování Vývoj Pilotní testování Masivní nasazení

Více

Dotační program Zelená úsporám. Program podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie v obytných budovách

Dotační program Zelená úsporám. Program podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie v obytných budovách Dotační program Zelená úsporám Program podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie v obytných budovách Rámec mezinárodních dohod a české legislativy - Kjótský protokol umožňuje zemím, které dosáhnou

Více

itelné dopravy: možnosti pro obce

itelné dopravy: možnosti pro obce Ekonomické a právn vní nástroje v oblasti udržiteln itelné dopravy: možnosti pro obce Hana Brůhová-Foltýnová a Vojtěch Máca Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze Připraveno pro celostátní konferenci

Více

Klíčové otázky pro sdílení dat pro udržitelnou energetiku ve Zlínském kraji

Klíčové otázky pro sdílení dat pro udržitelnou energetiku ve Zlínském kraji Usnadnění přístupu k datům pro orgány veřejné správy za účelem lepší implementace a monitorování udržitelných energetických akčních plánů prostřednictvím efektivní spolupráce s poskytovateli dat Klíčové

Více

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility Kurz BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility je pořádaný v rámci projektu BUMP - Boosting Urban Mobility Plans financovaného prostřednictvím

Více

FUTUREMOTION. Energie zítřka SKUPINA ČEZ. www.cez.cz. prof. Úsporný

FUTUREMOTION. Energie zítřka SKUPINA ČEZ. www.cez.cz. prof. Úsporný FUTUREMOTION Energie zítřka prof. Úsporný 2 Futur/e/Motion Projektem Futuremotion neboli Energie zítřka se Skupina ČEZ podílí na formování budoucnosti energetiky. Skupina ČEZ v iniciativě FutureMotion

Více

Dotační podpora projektů v městské dopravě pro období 2014 2020 VLADIMÍR ZADINA

Dotační podpora projektů v městské dopravě pro období 2014 2020 VLADIMÍR ZADINA Dotační podpora projektů v městské dopravě pro období 2014 2020 VLADIMÍR ZADINA Obsah SmartPlan kdo jsme? Úvodem Zdroje financování městské dopravy Jak můžeme pomoci 2 SmartPlan s.r.o. Smart Cities Čistá

Více

DOTACE V OBLASTI VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ. Seminář : NAVRHOVÁNÍ, VÝSTAVBA A SPRÁVA VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ, Humpolec, 21. listopadu 2013 Jana Schmidtmayerová

DOTACE V OBLASTI VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ. Seminář : NAVRHOVÁNÍ, VÝSTAVBA A SPRÁVA VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ, Humpolec, 21. listopadu 2013 Jana Schmidtmayerová DOTACE V OBLASTI VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ Seminář : NAVRHOVÁNÍ, VÝSTAVBA A SPRÁVA VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ, Humpolec, 21. listopadu 2013 Jana Schmidtmayerová DOTACE V OBLASTI VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ Evropské zdroje

Více

Určení základní referenční úrovně ( baseline BL)

Určení základní referenční úrovně ( baseline BL) Určení základní referenční úrovně ( baseline BL) Úvod Činnosti tohoto kroku jsou založeny na údajích pro jednotlivá místa. Disponuje-li město databází o produkci a spotřebě energie a o stavu dotyčných

Více

Horizont 2020 (2014 2020) Společenská výzva Zajištěná, čistá a účinná energie Ing. Veronika Korittová, NCP pro energetiku a EURATOM 11. března 2014 E-mail: korittova@tc.cz Tel.: 234 006 115 Technologické

Více

Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem

Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem České vysoké učení technické v Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem prof.ing.karel 1 Energetický audit

Více

(Úspory energie a obnovitelné zdroje

(Úspory energie a obnovitelné zdroje Možnosti technické pomoci při zlepšov ování environmentáln lní výkonnosti (Úspory energie a obnovitelné zdroje energie v ubytovacích ch zařízen zeních) Jaroslav Jakubes, ENVIROS Obsah prezentace Kontext

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o.

J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o. Ambiciózní akční plán, který řeší ovzduší ve městě J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o. OBSAH 1. Strategie

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Podpora využívání OZE a úspor energie

Podpora využívání OZE a úspor energie Podpora využívání OZE a úspor energie Seminář CEERES Praha, 22.listopadu 2005 Ing. Miroslav DOSTÁL Česká energetická agentura Obnovitelné zdroje Dosažení indikativního cíle 8% podílu výroby z OZE na hrubé

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Sestavení energetického plánu města

Sestavení energetického plánu města Sestavení energetického plánu města Poté co byly vybrány prioritní činnosti a projekty pro zařazení do městského energetického programu v kroku 6, zbývá vypracovat konečný návrh, který bude předložen městské

Více

Šance pohnout světem k čisté energii zítřka

Šance pohnout světem k čisté energii zítřka 1 Nové výzvy Vyčerpávání surovin Priorita ekologie Růst spotřeby Nové příležitosti Nové technologie Nové koncepty podnikání Nová situace ČEZ Velká úspěšná firma Regionální leader Již ne follower, ale leader

Více

Čistší produkce. a její podpora v České republice

Čistší produkce. a její podpora v České republice 1 Čistší produkce a její podpora v České republice Pavel Růžička, MŽP Seminář čistší produkce Brno, 6.10.2010 Co je čistší produkce? Preventivní strategie podporující efektivnější využívání vstupních zdrojů

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015:

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015: AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného

Více

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA Ředitel odboru koordinace strukturálních fondů 30. května 2012, Praha Operační program Podnikání a inovace

Více

Problematika změny klimatu v ČR

Problematika změny klimatu v ČR Problematika změny klimatu v ČR 2. české uživatelské fórum GMES/Copernicus Mgr. Jana Kontrošová Ministerstvo životního prostředí, odbor energetiky a ochrany klimatu Obsah přednášky Mezinárodní kontext

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

Klub obcí pro zelenou energii (RURENER) - burza inspirací či zázemí lobbyingu 23.5.2013

Klub obcí pro zelenou energii (RURENER) - burza inspirací či zázemí lobbyingu 23.5.2013 Klub obcí pro zelenou energii (RURENER) - burza inspirací či zázemí lobbyingu 23.5.2013 RURENER Síť malých venkovských samospráv pro energetickou nezávislost Network of small RURal communities for ENERgeticneutrality

Více

Podpůrné aktivity účinnějšímu využívání zdrojů v Libereckém kraji 7. února 2014, Praha

Podpůrné aktivity účinnějšímu využívání zdrojů v Libereckém kraji 7. února 2014, Praha Podpůrné aktivity účinnějšímu využívání zdrojů v Libereckém kraji 7. února 2014, Praha Struktura prezentace Kontext Východiska Projekt USV Program rozvoje LK 2014-2020 Dotační schémata k podpoře udržitelného

Více

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Energetická efektivita

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Energetická efektivita Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh Energetická efektivita Duben 2012 Doporučení... 2 Popis problémové situace... 2 1. Příležitost pro českou ekonomiku: evropské fondy... 3 2.

Více

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o. PROSUN alternative energy systems s.r.o. Přes 17let zkušeností v oboru tepelné a elektrické energie nyní využíváme v oblasti instalace solárních systémů, plynových kondenzačních kotelen, tepelných čerpadel

Více

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury 6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Ekonomický Dopravní infrastruktura Kriteria jevu (procesu): Název jevu (procesu):

Více

Vědomosti jsou peníze! Automatické monitorování a zaměřování v energetice vede ve městě Leicester k úsporám

Vědomosti jsou peníze! Automatické monitorování a zaměřování v energetice vede ve městě Leicester k úsporám Vědomosti jsou peníze! Automatické monitorování a zaměřování v energetice vede ve městě Leicester k úsporám LEICESTER (Spojené Království) Shrnutí Město Leicester má dlouhou historii činnosti v otázkách

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

Globální úvěr Zelená energie

Globální úvěr Zelená energie Globální úvěr Zelená energie Program Zaměření na úspory energií Kombinace bankovního financování s dotačními granty Vyřízení úvěru i grantu se odehrává na jednom místě Veškerá administrativa s vyřízením

Více

Hradec Králové BISE FÓRUM. Územní energetická koncepce Zlínského kraje a šance pro podnikání obcí venergetice

Hradec Králové BISE FÓRUM. Územní energetická koncepce Zlínského kraje a šance pro podnikání obcí venergetice Hradec Králové BISE FÓRUM Územní energetická koncepce Zlínského kraje a šance pro podnikání obcí venergetice 25. dubna 2005 Vojtěch Jurčík, statutární náměstek hejtmana Způsob zpracování ÚEK ZK Územní

Více

V zastoupení pana hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila. ITI Olomoucké metropolitní oblasti. konference Olomouc, 29.4.2015

V zastoupení pana hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila. ITI Olomoucké metropolitní oblasti. konference Olomouc, 29.4.2015 1 V zastoupení pana hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila ITI Olomoucké metropolitní oblasti konference Olomouc, 29.4.2015 1. Část jak vidím město a obec 2. Část data 3. Část principy plánů udržitelné

Více

Program energeticky úsporných budov ve městě Brně

Program energeticky úsporných budov ve městě Brně Program energeticky úsporných budov ve městě Brně Mgr. Martin Ander, Ph.D. náměstek primátora města Brna Smart City Brno Cíle města v oblasti inteligentních technologií a zvyšování kvality života: Systematické

Více

Energetická témata pro IA. Jiří Mlynář 7 November 2014

Energetická témata pro IA. Jiří Mlynář 7 November 2014 Energetická témata pro IA Jiří Mlynář 7 November 2014 Co nás dnes čeká Představení dopadu energetické politiky Energetické efektivita a možnosti IA REMIT a možnosti IA Page 2 Energetická témata 2 Evropská

Více

S l eznam ana ý yzovan ch t opa ř í en a j ji e ch l ik og a výbě ýb ru Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu V AV- VAV SP- SP 3g5-3g5 221-221 07

S l eznam ana ý yzovan ch t opa ř í en a j ji e ch l ik og a výbě ýb ru Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu V AV- VAV SP- SP 3g5-3g5 221-221 07 Seznam analyzovaných opatření a jejich ji logika výběru Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu VAV-SP-3g5-221-07 Oblasti analýz výzkumu Energetika původních PD ve zkratce Problémy dnešních rekonstrukcí panelových

Více

Smart City. Co to je a jak to funguje. Jakub Slavík

Smart City. Co to je a jak to funguje. Jakub Slavík Smart City Co to je a jak to funguje Jakub Slavík Poděbrady 2015 Obsah Pojem smart city Základní společné znaky smart city: čtyři roviny tři pilíře Vazby SC na další související koncepty: smart grid, inteligentní

Více

KONFERENCE OCHRANA OVZDUŠÍ. Petr J. Kalaš Poradce 10. Prosince 2013

KONFERENCE OCHRANA OVZDUŠÍ. Petr J. Kalaš Poradce 10. Prosince 2013 KONFERENCE OCHRANA OVZDUŠÍ Petr J. Kalaš Poradce 10. Prosince 2013 1.Historický pohled 1.Současný stav 1.Možná řešení HLAVNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ ZLEPŠENÍ V ČR OD ROKU 1990 Výrazné snížení emisí SO-2 (současně

Více

autor Možnosti měst a obcí při ochraně ovzduší Konkrétní opatření v Táboře

autor Možnosti měst a obcí při ochraně ovzduší Konkrétní opatření v Táboře autor Možnosti měst a obcí při ochraně ovzduší Konkrétní opatření v Táboře Ekonomické nástroje závislé na rozpočtovém určení daní a dalších příjmech obce: finanční podpory přechodu domácností na zásobování

Více

Koncept Smart city. Nejdříve dáme tvar našim městům, ty pak dají tvar nám. Jan Gehl

Koncept Smart city. Nejdříve dáme tvar našim městům, ty pak dají tvar nám. Jan Gehl Koncept Smart city Nejdříve dáme tvar našim městům, ty pak dají tvar nám. Jan Gehl David Bárta, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., Olomouc, 30.4.2015 Smart City nepřesný výklad = rozdílné chápání Floskule,

Více

Návrhová část dokumentu SCLLD, celý dokument je k dispozici

Návrhová část dokumentu SCLLD, celý dokument je k dispozici Návrhová část dokumentu SCLLD, celý dokument je k dispozici na www.blatensko.cz/mas Priorita I. : Lidé a společnost Blatenska Specifický cíl: Zdravý a spokojený život Cílem je (prostřednictvím podpory)

Více