CS004 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 3. Správní právo, správní řád, správní řízení

Transkript

1 CS004 - Vodohospodářská legislativa Přednáška číslo 3. Správní právo, správní řád, správní řízení

2 CS004 - Vodohospodářská legislativa Q&A??? Co víte o správním právu? Setkali jste se se správním řízením? Četli jste nějaké správní rozhodnutí?

3 Správní právo Vůbec nejobsáhlejší oblastí práva. Správní právo tvoří souhrn právních norem, které upravují společenské vztahy, jež se vytvářejí při výkonu veřejné správy. Správní právo se týká především takových situací, ve kterých občan nebo organizace přichází do styku s úřady státní správy. Dále se také zabývá organizací a správou státu.

4 Veřejná správa Veřejnou správu lze vysvětlit jako činnost veřejné moci, která zabezpečuje chod běžných občanských záležitostí ve státě a fungování správních orgánů. Úkolem veřejné správy je především péče o veřejné blaho a plnění jiných veřejných úkolů vyplívající z momentální potřeby občanů.

5 Veřejná správa Veřejnou správu lze teoreticky rozdělit: Státní správu ústřední (celostátní) státní správa (prezident, vláda, ministerstva, státní zastupitelství, atd.) územní státní správa (krajská státní správa, okresní státní správa a místní správa). Samosprávu (veřejnoprávní korporace) územní samosprávu (kraje, obce) zájmovou nebo též profesní samosprávu (profesní komory, univerzity, občanské sdružení, nadace).

6 Hierarchie státní správy

7 Správně právní vztah Při výkonné činnosti správních orgánů vznikají tzv. správně právní vztahy. Jsou to ty společenské vztahy, jejichž subjekty jsou navzájem spojeny právy a povinnostmi, které jsou stanoveny normami správního práva. Konkrétně jde o: Vztahy mezi správními orgány navzájem. Mezi správními orgány a organizacemi. Mezi správními orgány a občany.

8 Subjekty správního práva V oblasti správně právní jde především o tyto subjekty: Orgány státní správy (složka státního aparátu). Fyzické osoby. Právnické osoby, za něž jednají jejich státní orgány.

9 Členění správního práva Správní právo organizační Definuje postavení orgánů státní správy. Správní právo hmotné Souhrn těch právních norem, které slouží k naplnění účelu právní úpravy. Správní právo procesní Reguluje, jak má být právo hmotné aplikováno, tj. samotnou aplikační činnost správních orgánů (procesní postup orgánů). Správní právo trestní

10 Prameny správního práva Prameny vydané zákonodárnými orgány Ústava a ústavní zákony. Zákony a zákonná opatření a nařízení vlády. Prameny vydané subjekty správy Vyhlášky ústředních orgánů státní správy. Obecně závazné vyhlášky okresních úřadů. Obecně závazné vyhlášky obcí.

11 Předmět správního práva Správné fungování celého systému veřejné správy a vymezení jejich kompetencí a působnosti. Nalezení optimálního vztahu mezi státní správou a samosprávou. Správní právo si pak klade za cíl rozlišit kompetence, jež náleží státní správě a samosprávě. Poslední oblastí správního práva je správní řízení.

12 Správní akty Výsledkem činnosti správních úřadů jsou tzv. správní akty. Jde především o nařízení, vyhlášky a povolení. Správní akty se dělí na: Normativní obsahují obecně závazné pravidlo, platí pro všechny osoby (např. městská vyhláška) Individuální upravují konkrétní případ (např. vydání o stavebním povolení atd.)

13 Správní řízení Správní řízení lze popsat jako právním předpisem (zákonem) stanovený a upravený postup pro vyřizování záležitostí týkajících se oblastí veřejné správy, kde na jedné straně stojí úřad (orgán státní správy, nebo samosprávy) a na straně druhé fyzická nebo právnická osoba. Způsoby nebo postupy, které jsou třeba dodržet v celém průběhu správního řízení (od jeho zahájení až k vydání rozhodnutí) jsou upraveny Správním řádem.

14 Správní řízení Správní řád Správní řád Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád. Správní řád se skládá z osmi částí s celkovým počtem 184 paragrafů. Obecný obsah Správního řádu je: Úvod - Hlavička zákona Část I. - Úvodní ustanovení ( 1 8). Část II. - Obecná ustanovení o správním řízení ( 9 129). Část III. - Zvláštní ustanovení o správním řízení ( ). Část IV. - Vyjádření, osvědčení a sdělení ( ). Část V. - Veřejnoprávní smlouvy ( ). Část VI. - Opatření obecné povahy ( ). Část VII. - Společná, přechodná a závěrečná ustanovení ( ). Část VIII. - Účinnost ( 184).

15 Správní řízení zásady správního řízení Základní zásady (principy) činnosti správních orgánů a správního řízení Základní zásady činnosti správních orgánů jsou v zákoně uvedeny v Části I. Úvodní ustanovení, Hlava II. Základní zásady činnosti správních orgánů, paragrafy 2 až 8. Některé příklady zásady správního řízení jsou: Zásada zákonnosti. Zásada zákazu zneužití pravomoci. Zásada ochrany veřejného zájmu. Zásada nestranného a objektivního postupu. Zásada legitimního očekávání. Zásada rychlého rozhodování.

16 Správní řízení Subjekty správního řízení Subjekty správního řízení se rozumí všechny osoby, které se jednak správního řízení účastní, ale také ty osoby, které mohou být rozhodnutím správního úřadu dotčeny tzv. třetí osoby. Subjekty správního řízení lze rozdělit na dvě skupiny: Správní orgány. Účastníci řízení.

17 Správní řízení Subjekty správního řízení Správní orgány Rozhodují ve věci správního řízení. Na počátku každého řízení musí být ujasněno, který orgán je ve věci příslušný. Přičemž příslušnost lze rozdělit na: Věcná příslušnost, řeší otázku, který typ správního orgánu je kompetentní (odpovídá) při rozhodování ve správním řízení. Místní příslušnost, je dána např. sídlem trvalého bydliště účastníka řízení, umístěním nemovitosti nebo pozemku, místem činnosti úředníka.

18 Správní řízení Subjekty správního řízení Účastník řízení je osoba (organizace), o jehož právech a právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Dále, jehož práva a právem chráněné zájmy nebo povinností mohou být rozhodnutím přímo dotčeni (přímo dotčení). Účastníkem řízení je i ten, kdo tvrdí, že může být rozhodnutím přímo dotčen.(předpoklad přímého dotčení, se musí prokázat). Účastníkem řízení se rovněž stává ten, komu zvláštní předpis takové postavení přiznává.

19 Správní řízení - průběh správního řízení Každý průběh správního řízení má své stádia. 1. První fáze je zahájení správního řízení. Přičemž existují dvě možnosti pro vznik řízení: Řízení se zahajuje na žádost účastníka řízení. Zahájeno dnem doručení příslušnému orgánu - 44 Zahájení řízení o žádosti. Řízení je zahájeno na podmět správního orgánu. V tomto případě se řízení zahajuje dnem, kdy byl ze strany orgánu učiněn první projev vůle vůči účastníku řízení. Lhůty pro vydání rozhodnutí (kalendářní dny). V jednoduchých věcech - rozhodnout bezodkladně. V běžných případech je to pak 30 až 60 dnů. Ve zvlášť složitých případech je to nejdéle do 3 měsíců.

20 Správní řízení - průběh správního řízení 2. V další fází následuje zjištění skutkového stavu, dokazování a zajištění průběhu a účelu správního řízení. V této fázi správního řízení se shromažďují podklady k vydání rozhodnutí. ústní jednání zajištění podkladů pro vydání rozhodnutí, probíhá tzv. dokazování, které má podobu důkazu. zajištění účelu a průběhu řízení, pro zajištění průběhu řízení může správní orgán vydávat tzv. předvolání (dobrovolné), předvedení (nucené), dále pak předběžná opatření, může udělit tzv. pořádkovou pokutu (až Kč) nebo vykázáním z místa konání úkonu.

21 Správní řízení - průběh správního řízení 3. Před vydáním rozhodnutí může nastat situace, kdy je správní řízení přerušeno nebo zastaveno. 4. Po zjištění všech skutečností a stavu věci vydá příslušný orgán správní rozhodnutí, které musí splňovat určité zákonem dané náležitosti: Výrok věcné rozhodnutí správního orgánu. Odůvodnění orgán uvede, podle jakých podkladů - důkazních prostředků - ve věci rozhodl. Poučení správní orgán informuje o možnosti podání opravného prostředku proti rozhodnutí orgánu.

22 Správní řízení - průběh správního řízení 5. Účastník může dále využít opravné prostředky, jimiž může dojít ke změně rozhodnutí. Klasifikují se do dvou skupin: Řádné, podávají se proti rozhodnutí, které ještě nenabylo právní moci a je změnitelné a zrušitelné. Sem patří tzv. odvolání, rozklad, odpor. Mimořádné, lze je podat proti pravomocnému rozhodnutí, čili proti nezměnitelnému a nezrušitelnému rozhodnutí. Sem patří tzv. obnova řízení, přezkum rozhodnutí a přezkum rozhodnutí Ústavním soudem. 6. Na závěr, exekuce neboli výkon rozhodnutí. Příklady počítání lhůt:

23 Správní řízení - průběh správního řízení

24 Územní samospráva České republiky Obec Obec je základním elementem územní samosprávy v České republice. Fungování obcí je upraveno zejména v Zákoně o obcích. Zákon stanoví definice pojmů obec, město, městys, statutární město apod. Dále se zabývá vztahem mezi státem a obcí, tj. určuje, co se rozumí samostatnou a přenesenou působností obce. Obec do 3000 obyvatel, starosta, obecní úřad. Město nad 3000 obyvatel, starosta, obecní úřad. Statutární město ze zákona, 19 měst, městské obvody, primátor, magistrát.

25 Územní samospráva České republiky Kraje Kraje představují vyšší územní samosprávné celky, jejichž působnost a existence je zaručena Ústavou České republiky. V některých případech jsou kraje nadřazeny obcím a výkon jejich pravomocí je podobný. Jejich činnost se řídí především podle Zákona o krajích. Každý kraj má určitou síť orgánů a úřadů, které zajišťují chod a vnitřní správu kraje. Tuto strukturu tvoří: zastupitelstvo kraje, rada kraje, hejtman a krajský úřad.

26 Územní samospráva České republiky Samostatná a přenesená působnost krajů a obcí Přenesená působnost Přenesená působnost se realizuje prostřednictvím nařízení obce nebo kraje. Samostatná působnost obcí a krajů Vyjadřuje možnost spravovat vymezený okruh činností podle sebe a bez cizích zásahů. Samostatná působnost je - na rozdíl od působnosti přenesené realizována obecně závaznými vyhláškami obcí a krajů(též jen vyhláškami ). Rozšířená působnost obcí Rozšířená působnost vyjadřuje možnost vydávat nařízení závazná i pro ostatní obce v okolí.

27 CS004 - Vodohospodářská legislativa Děkuji za pozornost.