ZPRÁVA KOMISE. v souladu s čl. 3 odst. 7 směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod o stanovení prahových hodnot pro podzemní vody

Transkript

1 CS CS CS

2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne K(2010) 1096 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE v souladu s čl. 3 odst. 7 směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod o stanovení prahových hodnot pro podzemní vody CS CS

3 ZPRÁVA KOMISE v souladu s čl. 3 odst. 7 směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod o stanovení prahových hodnot pro podzemní vody Text s významem pro EHP CS 2 CS

4 ZPRÁVA KOMISE v souladu s čl. 3 odst. 7 směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod o stanovení prahových hodnot pro podzemní vody Text s významem pro EHP 1. PRÁVNÍ RÁMEC Rámcová směrnice o vodě (rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES 1 ) stanoví cíl dosáhnout dobrého chemického a kvantitativního stavu podzemních vod v Evropě do roku Za účelem dosažení tohoto cíle směrnice o ochraně podzemních vod (směrnice o ochraně podzemních vod 2006/118/ES 2 ) stanoví podrobná kritéria jakosti pro hodnocení chemického stavu podzemních vod v Evropě. Zahrnuje to normy jakosti podzemních vod stanovené na úrovni Společenství (příloha I směrnice o ochraně podzemních vod) a prahové hodnoty. Prahové hodnoty jsou normy jakosti, které v souladu s článkem 3 směrnice o ochraně podzemních vod musí členské státy stanovit pro znečišťující látky vyvolávající riziko, že požadavky rámcové směrnice o vodě nebudou splněny. Podle čl. 3 odst. 5 směrnice o ochraně podzemních vod byly členské státy povinny poprvé stanovit tyto prahové hodnoty do 22. prosince 2008 a do 22. prosince 2009 je zveřejnit v plánech povodí podle rámcové směrnice o vodě. Tato zpráva reaguje na čl. 3 odst. 7 směrnice o ochraně podzemních vod, podle kterého musí Komise zveřejnit zprávu na základě informací předložených členskými státy o výše uvedených prahových hodnotách. 2. SBĚR DAT Komise v únoru 2009 rozeslala členským státům dotazník za účelem shromáždění nezbytných informací pro tuto zprávu. Tato zpráva popisuje situaci k březnu Některé členské státy uvedly, že předložené informace ještě nejsou konečné, protože práce na dokončení plánů povodí podle rámcové směrnice o vodě ještě pokračuje. 3. PRUŽNÝ PŘÍSTUP Směrnice o ochraně podzemních vod stanoví normy jakosti podzemních vod pro dvě znečišťující látky (dusičnany a pesticidy) v celé EU. Pokud tyto normy jakosti podzemních vod nejsou dostačující pro dosažení environmentálních cílů stanovených Úř. věst. L 327, , s.1. Úř. věst. L 372, , s.19. Malta podala zprávu v říjnu V říjnu 2009 měly členské státy možnost kontrolovat a aktualizovat příslušná data. CS 3 CS

5 v rámcové směrnici o vodě, musí členské státy zavést přísnější hodnoty (bod 3 přílohy I směrnice o ochraně podzemních vod). Pokud jde o jiné znečišťující látky, stanovení číselných hodnot na úrovni Společenství nebylo považováno za reálné kvůli vysoké přirozené proměnlivosti látek v podzemních vodách (v závislosti na hydrogeologických podmínkách, úrovních pozadí, cestách znečišťujících látek a vzájemném působení s různými složkami životního prostředí). Kromě toho by se řízení znečištění podzemních vod mělo zaměřit na skutečná rizika zjištěna analýzou vlivů a dopadů podle článku 5 rámcové směrnice o vodě. Směrnice o ochraně podzemních vod proto požaduje, aby členské státy stanovily vlastní normy jakosti podzemních vod (prahové hodnoty), s přihlédnutím k identifikovaným rizikům a seznamu znečišťujících látek/ukazatelů uvedených v příloze II směrnice o ochraně podzemních vod. Článek 3 a 4 směrnice o ochraně podzemních vod stanoví podrobná kritéria a postup pro hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod, zejména pro uplatňování norem jakosti a prahových hodnot. V zásadě nesmí žádný útvar podzemních vod překročit tyto standardní hodnoty, ačkoli směrnice o ochraně podzemních vod uznává také, že standardní hodnoty mohou být překročeny z důvodu místního vlivu, který neohrožuje stav celkového dotčeného útvaru podzemních vod, což lze zohlednit (článek 4 odst. 2 písm. c) směrnice o ochraně podzemních vod ). 4. ZVRÁCENÍ VÝZNAMNÝCH A TRVALÝCH VZESTUPNÝCH TRENDŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ PODZEMNÍCH VOD Podle článku 5 směrnice o ochraně podzemních vod musejí být významné a trvalé vzestupné trendy znečištění identifikovány a zvráceny u veškerých znečišťujících látek, na jejichž základě se podzemní vody označují za rizikové v souvislosti s analýzou vlivů a dopadů uskutečněnou v souladu s článkem 5 a přílohou II rámcové směrnice o vodě. Článek 5 směrnice o ochraně podzemních vod stanoví podrobná kritéria pro identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů a definici počátečných bodů zvrácení trendů. Prahové hodnoty (nebo normy jakosti) mají v této souvislosti významnou úlohu, protože jsou základem pro stanovení počátečního bodu zvrácení trendů. 5. KRITÉRIA PRO STANOVENÍ PRAHOVÝCH HODNOT PODZEMNÍCH VOD Článek 3 odst. 1 písm. b) směrnice o ochraně podzemních vod požaduje, aby členské státy odvodily prahové hodnoty pro příslušné parametry, které vyvolávají riziko, že útvary podzemních vod nesplní cíle rámcové směrnice o vodě. Všeobecné pokyny pro stanovení prahových hodnot jsou uvedeny v části A přílohy II směrnice o ochraně podzemních vod. Kromě toho výzkumný projekt BRIDGE 4 6. rámcového programu také pomohl při zpracování metodiky pro určení prahových hodnot. Podle ustanovení čl. 2 odst. 2 směrnice o ochraně podzemních vod tyto prahové hodnoty se stanou normami jakosti, které vymezí členské státy. Členské státy musejí přihlédnout alespoň k seznamu znečišťujících látek/ukazatelů v části B přílohy II, kterými jsou: látky, ionty nebo ukazatele, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak v důsledku lidských činností : arsen, kadmium, olovo, rtuť, amonium, chlorid, síran, 4 CS 4 CS

6 uměle vyráběné syntetické látky : trichlorethylen, tetrachlorethylen, parametry ukazující na zasolování nebo jiné vniky : vodivost nebo chlorid a síran (rozhodnutí je na členských státech). Jak je stanoveno v části A přílohy II směrnice o ochraně podzemních vod, stanovení prahových hodnot by mělo vycházet rovněž z rozsahu vzájemného působení mezi podzemními vodami a souvisejícími vodními ekosystémy a závislými suchozemskými ekosystémy, narušení skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo funkcí podzemních vod a hydrogeologických charakteristik, včetně informací o úrovních pozadí a o vodní bilanci. V závislosti na tom, na základě čeho jsou stanoveny, existují různé typy prahových hodnot, např. ochrana využívání pitné vody, ochrana vodních a/nebo suchozemských ekosystémů, postup při vniku slané vody. Prahové hodnoty by měly být stanoveny v co nejvhodnějším měřítku (celostátní úroveň, úroveň oblasti povodí nebo úroveň útvaru podzemních vod) (čl. 3 odst. 2 směrnice o ochraně podzemních vod). V případě přeshraničních útvarů podzemních vod se vyžaduje koordinace mezi dotyčnými členskými státy ve stanovení prahových hodnot (čl. 3 odst. 3 směrnice o ochraně podzemních vod). Členské státy by měly usilovat o koordinaci také v případě útvarů podzemních vod sdílených s nečlenskými zeměmi EU (čl. 3 odst. 4 směrnice o ochraně podzemních vod). Seznam prahových hodnot stanovených členskými státy by měl podléhat pravidelným přezkumům v rámci plánování povodí, které mohou vést k dalším posuzovaným látkám (v případě nových zjištěných rizik), nebo k vyškrtnutí látek (v případě, že rizika zjištěna dříve už neexistují) (čl. 3 odst. 6 směrnice o ochraně podzemních vod). 6. OZNAMOVÁNÍ A ÚPLNOST ZPRÁV Dosud všechny členské státy kromě Řecka oznámily stanovení prahových hodnot v dohodnutém formátu. Dánsko předložilo neúplné informace, protože sice oznámilo postup stanovení prahových hodnot, ale ne příslušné látky ani číselné hodnoty. Portugalsko nestanovilo žádné prahové hodnoty, jelikož žádný útvar podzemních vod nebyl identifikován jako ohrožený jinými znečišťujícími látkami kromě dusičnanů. Čtyři členské státy (Belgie, Finsko, Nizozemsko a Španělsko) kromě nezbytného oznámení poskytly další podkladové dokumenty s více podrobnostmi týkajícími se metodiky / postupu stanovení. 7. STANOVENÉ PRAHOVÉ HODNOTY 7.1. Přehled První zpráva Komise o analýze oblastí povodí zveřejněná v roce ukázala, že u 30 % útvarů podzemních vod v celé Evropské unii je riziko nesplnění cíle dobrého chemického stavu do roku 2015 a u dalších 45 % nejsou výsledky hodnocení rizika konečné z důvodu 5 Odkaz KOM(2007)128 CS 5 CS

7 nedostatečných údajů. Na základě těchto informací se očekávalo, že většina členských států stanoví prahové hodnoty pro příslušné znečišťující látky. A skutečně 24 z 25 členských států, které předložily informace, stanovily prahové hodnoty pro látky. Prahové hodnoty byly stanoveny celkem pro 158 různých znečišťujících látek/ukazatelů těchto skupin: 12 klíčových látek (10 látek z části B přílohy II směrnice o ochraně podzemních vod, včetně amonia jako dusíku a celkového množství trichlorethylenu a tetrachlorethylenu), 39 pesticidů 8 živin (např. dusičnan, dusitan, fosfor apod.), 21 kovů, 62 syntetických látek, 10 jiných látek (např. bor, vápník, bromičnan, kyanid apod.), 6 ukazatelů (např. kyselinová kapacita, tvrdost, ph apod.). Počet prahových hodnot stanovených každým členským státem se pohybuje od nuly (Portugalsko) do 62 (Spojené království). Na obrázku 1 jsou členské státy seřazeny podle počtu prahových hodnot stanovených pro každý druh znečišťující látky. Obrázek 1: Počet znečišťujících látek/ukazatelů, pro které každý členský stát stanovil prahové hodnoty (s rozdělením na znečišťující látky/ukazatele) Rakousko Belgie Bulharsko Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Nizozemí Polsko Portugalsko Rumunsko Slovenská republika Slovinsko Španělsko Švédsko Spojené království nepředloženy žádné prahové hodnoty vůbec žádná odpověď nestanoveny žádné prahové hodnoty, protože neexistuje riziko Příloha II Ukazatelé Kovy Živiny Pesticidy Syntetické látky Jiné CS 6 CS

8 7.2. Znečišťující látky podle přílohy II směrnice o ochraně podzemních vod Nejčastěji bylo oznámeno 10 znečišťujících látek/ukazatelů uvedených v příloze II směrnice o ochraně podzemních vod, pro které byly stanoveny prahové hodnoty. Tabulka 1 ukazuje znečišťující látky/ukazatele oznámené nejméně 10 členskými státy. Tabulka rovněž ukazuje rozsahy prahových hodnot stanovených v Evropě, které jsou u mnohých látek velmi široké. Důvodem toho by mohla být skutečnost, že členské státy v procesu stanovení prahových hodnot zvažovaly různé aspekty přílohy II směrnice o ochraně podzemních vod, jelikož tato směrnice poskytuje členským státům určitou pružnost ve stanovení prahových hodnot tím, že vyžaduje posouzení různých receptorů útvaru podzemních vod a také rizik a funkcí, charakteristik a chování znečišťujících látek a hydrogeologických charakteristik představovaných úrovněmi pozadí (část A přílohy II směrnice o ochraně podzemních vod). Hlavními prvky, které způsobují rozdíly v prahových hodnotách, jsou u přirozeně vyskytujících se látek jednotlivé úrovně pozadí a různé receptory (ekosystémy a použití) a rizika, která musí být rovněž jednotlivě posouzena. Úrovně pozadí se netýkají syntetických látek a prvky, které způsobují rozdíly, jsou různé receptory (ekosystémy a použití) a rizika. Posouzení těchto různých požadavků potenciálně přizpůsobených každému jednotlivému útvaru podzemních vod ukazuje různé přístupy uplatňované členskými státy. V důsledku toho stanovené prahové hodnoty nemusí být v rámci Evropy plně srovnatelné. Tabulka 1: Znečišťující látky/ukazatele, pro které nejméně 10 členských států stanovilo prahové hodnoty, včetně rozsahu prahových hodnot Rozsah prahových hodnot Látka/ukazatel Skupina látek Počet členských států od do Jednotka Chlorid Příloha II mg/l Arsen Příloha II 21 0, µg/l Síran Příloha II , mg/l Amonium Příloha II 21 0, mg/l Olovo Příloha II µg/l Kadmium Příloha II 19 0,08 27 µg/l Rtuť Příloha II 18 0,03 1 µg/l Vodivost Příloha II µs/cm Nikl Kov µg/l Měď Kov 10 10, µg/l Tetrachlorethylen Příloha II 10 1,1 50 µg/l Trichlorethylen Příloha II 10 1,5 50 µg/l Celkové množství trichlorethylenu a tetrachlorethylenu Příloha II µg/l 7.3. Dusičnany a pesticidy Pět členských států oznámilo přísnější prahové hodnoty pro dusičnany než je norma jakosti podzemních vod stanovená v bodě 1 přílohy I směrnice o ochraně podzemních vod (50 mg/l). Hodnoty se pohybují v rozsahu od 18 mg/l do 50 mg/l viz následující tabulku 2: Tabulka 2: Prahové hodnoty stanovené pro dusičnany CS 7 CS

9 Členský stát Rozsah prahových hodnot Jednotlivá prahová hodnota od do Jednotka Poznámka Rakousko 45 mg/l Irsko 37,5 mg/l Spojené království mg/l Maďarsko mg/l Lotyšsko 48,7 mg/l Stanovena jako 11 mg/l NO3-N Šest členských států stanovilo prahové hodnoty pro 36 různých aktivních látek v pesticidech, které nedosahují normu jakosti 0,1 µg/l. Prahové hodnoty se pohybují od 0,0001 µg/l do 0,1 µg/l. Jeden členský stát oznámil přísnější prahovou hodnotu (0,375 µg/l), než je ve směrnici o ochraně podzemních vod pro celkové pesticidy (0,5 µg/l) Jiné znečišťující látky Dvacet členských států stanovilo prahové hodnoty celkem pro 106 látek, které nepatří do přílohy I (dusičnany a pesticidy) a do přílohy II látek podle směrnice o ochraně podzemních vod. Téměř dvě třetiny (62) patří do skupiny syntetických látek Znečišťující látky, na jejichž základě se útvary podzemních vod označují za rizikové, nebo jsou ve špatném stavu Podle přílohy II rámcové směrnice o vodě musely členské státy uskutečnit v roce 2004 výchozí charakterizaci všech útvarů podzemních vod, aby se posoudilo jejich využívání a míra rizika, že nesplní cíle. Označení za rizikové nutně neznamená, že daný útvar podzemních vod je ve špatném stavu. Nepříznivé trendy znečištění v útvarech vod, které jsou v dobrém stavu, mohou také vést k případnému zhoršení útvaru vody. Na základě téměř všech oznámených znečišťujících látek/ukazatelů jsou útvary podzemních vod v jednom nebo druhém členském státě ohroženy. Ale na základě oznámených informací 18 členských států stanovilo prahové hodnoty podzemních vod celkem pro 68 znečišťujících látek a ukazatelů znečištění, které se nevztahují na žádný útvar podzemních vod určený za rizikový v těchto členských státech. V roce 2007 se u 30 % útvarů podzemních vod v celé Evropě zjistilo, že jsou ve špatném stavu. Opatření pro zlepšení stavu těchto útvarů podzemních vod je nutné stanovit v plánech povodí do konce roku 2009 a podle rámcové směrnice o vodě má být dobrý stav těchto útvarů dosažen do roku Pouze polovina oznámených znečišťujících látek/ukazatelů způsobuje, že útvary podzemních vod v Evropě jsou ve špatném stavu. Následující tabulka 3 poskytuje přehled těch látek, na jejichž základě je více než 100 útvarů podzemních vod určeno za rizikové, nebo kvůli kterým je více než 50 útvarů podzemních vod ve špatném stavu. Dusičnany ohrožují nejméně 478 útvarů podzemních vod v Evropě a způsobují špatný stav nejméně 504 útvarů podzemních vod. Nejméně znamená, že informace o počtu rizikových útvarů podzemních vod kvůli dusičnanům nebyly v rámci tohoto sběru dat od členských států výslovně vyžadovány, a proto jsou tyto informace pouze dílčí (18 členských států oznámilo příslušné počty plně nebo částečně). CS 8 CS

10 Tabulka 3: Znečišťující látky, které ohrožují více než 100 útvarů podzemních vod a způsobují špatný stav více než 50 útvarů podzemních vod v Evropě Ohrožující Špatný stav Znečišťující látky Útvary Útvary Členské státy podzemních vod podzemních vod Členské státy Dusičnan* Amonium Chlorid Síran Fosfor schopný reakce s molybdenany (jako P) Arsen Benzen Benzo(a)pyren Kadmium Tetrachlorethylen Olovo * Dílčí informace 8. METODIKY POUŽÍVANÉ PRO STANOVENÍ PRAHOVÝCH HODNOT Většina prahových hodnot podzemních vod byla stanovena na úrovni členských států (126) a na úrovni útvarů podzemních vod (79). Na úrovni oblastí povodí byly prahové hodnoty stanoveny pouze pro několik málo látek. Německo a Belgie stanovily prahové hodnoty také na správní úrovni (oblast), která je doplňující k úrovním uvedeným v čl. 3 odst. 2 směrnice o ochraně podzemních vod. Patnáct členských států stanovilo všechny své prahové hodnoty na stejné úrovni a devět na různých úrovních. Ve většině členských států byla v postupu stanovení prahových hodnot posouzena ochrana jak souvisejících vodních ekosystémů, tak i závislých suchozemských ekosystémů (15 členských států) a využívání a funkce podzemních vod většinou využívání pitné vody (23 členských států). Některé členské státy věnovaly pozornost vniku slané vody (4 členské státy), pokud tento problém přicházel v úvahu. Jiná využívání uvedená jako posuzována v procesu stanovení prahových hodnot jsou minerální voda, využívání průmyslových vod a využívání pro zavlažování. Patnáct členských států oznámilo, že jejich prahové hodnoty vycházejí v nezbytné míře z cílů environmentální kvality mezinárodních nebo vnitrostátních. Čtyři členské státy výslovně uvedly směrnici 2008/105/ES 6 o normách environmentální kvality jako základ pro odvození. Dva členské státy oznámily, že environmentální cíle neposuzovaly, protože neexistuje žádné riziko, nebo má jenom nepodstatný dopad; ve dvou jiných členských státech je to z důvodu omezených znalostí o vzájemném působení podzemních a povrchových vod. Jenom málo členských států výslovně oznámilo, u kterých znečišťujících látek/ukazatelů byly v rámci stanovení prahových hodnot posouzeny cíle environmentální kvality nebo jiné normy. 6 Úř. věst. L 348, , s. 84. CS 9 CS

11 Jeden členský stát oznámil přeshraniční spolupráci při stanovení prahových hodnot, ačkoli takové informace se nevyžadovaly. 9. ZÁVĚRY Celkem 26 členských států oznámilo, že prahové hodnoty byly stanoveny pro 158 různých znečišťujících látek/ukazatelů v celé Evropě. Znečišťující látky uvedené v příloze II směrnice o ochraně podzemních vod jsou v rámci stanovení prahových hodnot téměř komplexně zahrnuty a všech těchto 10 látek způsobuje riziko ve značně velkém počtu členských států. Pět členských států stanovilo přísnější prahové hodnoty pro dusičnany, než je norma jakosti stanovená v příloze I směrnice o ochraně podzemních vod (50 mg/l). Hodnoty se pohybují od 18 mg/l do 50 mg/l. Ze všech posuzovaných znečišťujících látek dusičnany představují riziko a způsobují špatný stav největšího počtu útvarů podzemních vod v Evropě. Šest členských států stanovilo prahové hodnoty pro 36 jednotlivých pesticidů, které nedosahují normu jakosti 0,1 µg/l. Prahové hodnoty se pohybují od 0,0001 µg/l do 0,1 µg/l. Jeden členský stát oznámil prahovou hodnotu 0,375 µg/l pro celkové pesticidy, která nedosahuje normu jakosti 0,5 µg/l stanovenou v příloze I směrnice o ochraně podzemních vod. Při stanovení prahových hodnot členské státy posoudily také 106 znečišťujících látek neuvedených ve směrnici o ochraně podzemních vod, z nichž 62 jsou syntetické látky. Jako základ prahových hodnot byly nejčastěji oznámeny normy pitné vody stanovené buď ve směrnici EU o jakosti pitné vody (98/83/ES 7 ), nebo v příslušných mezinárodních normách (např. Světové zdravotnické organizace) nebo ve vnitrostátních normách. Patnáct členských států posoudilo v nezbytné míře také cíle environmentální kvality mezinárodní (např. směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality) nebo vnitrostátní. Rozsah prahových hodnot je v celé Evropě velmi proměnlivý. Důvodem toho by mohla být skutečnost, že směrnice o ochraně podzemních vod poskytuje členským státům určitou pružnost ve stanovení prahových hodnot tím, že vyžaduje posouzení různých receptorů útvaru podzemních vod a také rizik a funkcí, charakteristik a chování znečišťujících látek a hydrogeologických charakteristik představovaných úrovněmi pozadí. Posouzení těchto různých požadavků potenciálně přizpůsobených každému jednotlivému útvaru podzemních vod vede k různým přístupům uplatňovaným členskými státy. Důvody rozdílů lze podrobně posoudit pouze po prohlédnutí prahových hodnot v kontextu plánů povodí (např. analýza vlivů a dopadů). Článek 10 směrnice o ochraně podzemních vod předpokládá přezkum přílohy I a II v roce 2013, který poskytuje příležitost podívat se na kontext plánů povodí. Komise zahajuje přípravnou práci pro tento přezkum. Během tohoto přezkumu se vezme v úvahu identifikace látek pro stanovení norem EU. Výzkumný projekt týkající se podzemních vod a závislých ekosystémů 7. rámcového programu (GENESIS 8 ) přispívá k přezkumu podle doporučení 20. bodu odůvodnění rámcové směrnice o vodě. Tato zpráva by mohla členským státům pomoci v dalších krocích při uplatňování rámcové směrnice o vodě a směrnice o ochraně podzemních vod z hlediska identifikace a zvrácení 7 8 Úř. věst L 330, , s CS 10 CS

12 významných a trvalých vzestupných trendů znečištění a začlenění příslušných opatření pro ohrožené útvary podzemních vod do plánů povodí. CS 11 CS