R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika"

Transkript

1 Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární konstantou, která určuje energii dopadajícíza1svkolmémsměrunaplochu1m 2 vestřednívzdálenostiodslunce. Hodnotaslunečníkonstantyjepřibližně1, W m 2 1,4kW m 2. ReálněvšaknapovrchZemědopadázářenísmenšíenergiívzávislostina stavu atmosféry, zeměpisné šířce a ročním období, přesto Slunce představuje nevyčerpatelný zdroj energie. Od vysvětlení zákonitostí fotoelektrického jevu ALBERTEM EINSTEINEM CD sice uplynulo více než sto let, teprve v současnosti se však stává fotoelektrický jev jedním z alternativních zdrojů elektrické energie. Je tomu tak díky úspěchům v technologii zpracování polovodičových materiálů, především křemíku. Ten je základním materiálem pro konstrukci solárních neboli fotovoltaických článků. V nich probíhá přímá přeměna energie slunečního záření na energii elektrickou. Funkce solárního článku je založena na vlastnostech křemíku, v němž je vytvořen přechod PN. Při ozáření solárního článku slunečním světlem se v oblasti přechodu PN generují elektrony a díry. Aby však vytváření těchto nosičů náboje nastalo, musejí mít fotony dopadajícího záření dostatečnou energii. Ukřemíkumusíbýttatoenergievětšínež1,1eV 1, J.Tomuodpovídá vlnová délka elektromagnetického záření λ= hc E = 6, , m. =1, m, tedy přibližně nm, což je infračervené záření. Proto lze k získání energie využívat nejen celé viditelné spektrum slunečního záření, ale i část infračerveného záření a záření ultrafialové. Aby účinnost přeměny energie světla na elektrickou energii byla dostatečná, musí být plocha přechodu PN ozařovaná světlem co největší. Struktura fotovoltaického článku je zjednodušeně znázorněna na obr. R10-1. Základem článku je vrstva polovodiče typu P vyříznutá z monokrystalu křemíku. V ní je speciální technologií vytvořena vrstva s vodivostí typu N, takže mezi oběma vrstvami vznikne přechod PN. Dolní plocha článku je spojena s kontaktní plochou, kdežto horní kontaktní vrstva má podobu mřížky. Její tvar je volen tak,

2 R10.1 Fotovoltaika 85 abyzastiňovalajenasi4až8%plochyasvětlomohlopronikatkconejvětší ploše přechodu. přední kontakt napětí naprázdno 0,6 V pracovní napětí cca 0,5 V křemík typu N přechod PN křemík typu P zadní kontakt Obr. R10-1 Pokud přechod PN není osvětlen, existuje v oblasti přechodu PN, podobně jako u polovodičové diody, elektrické pole. Oblast s vodivostí typu P má záporný potenciál a oblast s vodivostí typu N má kladný potenciál. Při osvětlení přechodu se generují páry elektron-díra a kladné díry směřují působením elektrického pole do oblasti P a elektrony do oblasti N. Dochází k rozdělení nosičů náboje tak, že dolní kontaktní plocha solárního článku má kladný potenciál, horní plocha záporný potenciál a tomu odpovídá vnější napětí článku. Toto napětíjepoměrněmaléaukřemíkumáhodnotupřibližně0,5v.protosevpraxi jednotlivé solární články spojují sériově a paralelně do větších celků označovaných jako solární nebo fotovoltaické panely(obr. 10-2). Napětí těchto panelůbývá12vnebo24v. Solární článek je zdrojem stejnosměrného napětí a v této podobě se využívá např. v kalkulačkách. Pro využití v energetice je však nutné přeměnit stejnosměrné napětí solárního článku na napětí střídavé. K tomu slouží zvláštní elektronické zařízení, tzv. střídač, které převádí stejnosměrné napětí na střídavé napětí 230 V o frekvenci 50 Hz. To umožňuje vytvářet velké fotovoltaické solární systémy(obr. R10-3), které jsou připojeny do veřejné elektrické sítě. Obr. R10-2 Obr. R10-3

3 R10 FYZIKA MIKROSVĚTA 86 Jejich elektrický výkon je řádově 10 kw až 1 MW. Při optimálních podmínkách slunečního svitu je možné získat maximální výkon 1 kw ze solárních panelů oploše8až10m 2. R10.2 Vlnové vlastnosti částic Částicově vlnový dualismus znamená, že elektromagnetické vlnění se projevuje nejen jako vlnění, ale i jako proud částic fotonů. Naopak částice mikrosvěta, které jsme zvyklí chápat jako diskrétní objekty, vykazují vlnové vlastnosti. S částicemi jsou spojovány de Broglieovy vlny, které vystihují pravděpodobnostní ráz dějů v mikrosvětě. Pomocí těchto vln lze určit pravděpodobnost výskytu částice v určitém místě prostoru. Vlnové vlastnosti elektronu byly prokázány pokusem, který v roce 1927 provedl anglický fyzik GEORGE P. THOMSON ( ). Nechal procházet proud elektronů velmi tenkou zlatoufóliíapohybelektronůzafóliízachytil na fotografické desce. Po vyvolání se na desce objevila soustava soustředných kružnic(obr. R10-4), obdobných, jaké vznikají při ohybu světla na kruhovém otvoru. Neznamená to však, že by obrazec vytvořil jediný elektron. Na jeho vzniku se podílí velký počet elektronů procházejících vrstvou zlata, avšak pravděpodobnost, s jakou elektron dopadne na určité místo fotografické desky, je určena jeho vlnovými Obr. R10-4 vlastnostmi. Vlnové vlastnosti se ovšem projevují jen u částic mikrosvěta, které mají malou hmotnost a pohybují se velkou rychlostí. Kdybychom např. uvažovali střeluohmotnosti m=20g,kterásepohybujerychlostí50m s 1,budesní spojena de Broglieova vlna o vlnové délce λ= h mv = 6, J s kg m s 1. = m. Tojevšakhodnotatakmalá,žejezcelamimopozorovacímožnosti. Jinak je tomu u elektronu o hmotnosti m e = 9, kg. Urychlením v elektrickém poli o relativně malém napětí 100 V získá elektron kinetickou

4 R10.3 Spektra atomů 87 energii E k =100eV=1, J.Platí E k = 1 2 m ev 2 = 1 2 a hybnost elektronu p 2 m e p= 2m e E k = 2 9, kg 1, J. =5, kg m s 1. Pro vlnovou délku de Broglieovy vlny najdeme λ= h p = 6, J s 5, kg m s 1. =1, m. Dospělijsmekzávěru,ževtomtopřípadějevlnovádélkadeBroglieovyvlny srovnatelná s vlnovou délkou rentgenového záření. Potvrzená existence de Broglieových vln společně s Planckovým objevem kvant záření a s Einsteinovou představou o fotonech tvoří základ teorie, která se formovala od 20. let minulého století, a nazývá se kvantová mechanika. Z ní vyplývající poznatky o kvantování energie a vlnových vlastnostech objektů mikrosvěta představují základní myšlenku, na níž je vybudován současný fyzikální obraz světa, což je jednotný výklad všech jevů, které fyzika zkoumá. R10.3 Spektra atomů První zásadní poznatky o struktuře a elektronovém obalu atomu byly získány studiem spektra záření, které vzniká při přeměnách energie atomu. Ukážeme si to na příkladu nejjednoduššího atomu vodíku. Spektrum atomu vodíku získáme tak, že např. pomocí optického hranolu rozložíme světlo, které vzniká při elektrickém výboji v trubici naplněné vodíkem. Hranol je součástí spektroskopu(obr. R10-5), v němž můžeme přímo pozorovat spektrum viditelné části záření vodíku. Poněvadž atom sám vyzařuje(emituje) světlo, označujeme tento typ spektra jako emisní spektrum. Od spektra bílého světla vyzařovaného např. rozžhavenýmvláknemžárovkysespektrumvodíkulišítím,žejsouvněmjenčtyři spektrálníčáry(obr.r10-6).čáryoznačujemeh α červená,h β modrozelená,h γ fialová,h δ fialová.spektrumtvořenéjednotlivýmičaramise nazývá čárové spektrum a je charakteristické pro záření atomů látek.

5 R10 FYZIKA MIKROSVĚTA 88 λ nm Obr. R10-5 H δ H γ H β H α n=6 n=5 n=4 n=3 Obr. R10-6 Obr. R10-7 Obdobná čárová spektra s přesnou polohou spektrálních čar lze také získat spektrální analýzou záření jiných atomů(obr. R10-7). Vznik spektrálních čar vysvětlíme představou, že při výboji v plynu se energieatomuzvětšízhodnoty E 1 nahodnotu E 2 (E 1 < E 2 ).Stavatomu senergií E 1 jezákladnístav,stavsenergií E 2 jevzbuzenýstav.vevzbuzeném stavu se však elektron nemůže udržet a vrací se samovolně zpět do základního stavu. Rozdíl energií při tomto přechodu do stavu s energií E 1 se vyzáří v podobě fotonu.

6 R10.3 Spektra atomů 89 Pro energii fotonu platí: hf = E 2 E 1 Tomu odpovídá vlnová délka vyzářeného světla: λ= c f = hc E 2 E 1 Čím větší je rozdíl energie základního a vzbuzeného stavu, tím kratší vlnovou délku má elektromagnetické záření, které atom vyzařuje. Dosud jsme se zabývali jen případy, kdy atomu byla dodána energie, atom přešel do vzbuzeného stavu a pak samovolně přešel do stavu s nižší energií. Přitom vyzářil jeden foton. K vyzařování fotonů však může dojít také za zvláštních podmínek, kdy ve vzbuzeném stavu se současně nachází větší počet atomů, které přejdou na nižší úroveň energie najednou, po vnějším podnětu. Tento děj může vyvolat foton o stejné energii, jaký látka vyzáří. Na základě tohoto vnějšího podnětu (stimulace) dojde k velmi intenzivnímu vyzařování energie a vzniklé fotony tvoří úzký svazek paprsků. Mluvíme o stimulovaném(vynuceném) záření. Na tomto principu pracuje moderní zdroj světla laser. Jeho název je odvozen z počátečních písmen anglického vyjádření podstaty laseru, tzn. zesilování světla stimulovanou emisí záření (Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation). V konstrukci laseru se využívá stimulovaná emise vyvolaná buï v plynech(např. helium-neonový laser), nebo v pevných látkách. Lasery nalezly široké uplatnění v mnoha oborech vědy i v technické praxi. Světlo laseru má vysoký stupeň koherence(poměrně dlouhou dobu je konstantní fáze světelného vlnění), což je důležité při přenosu informací. Charakteristická je značná intenzita světla laseru, malá šířka svazku laserových paprsků a soustředění energie fotonů záření do malého prostoru. Proto se lasery využívají k obrábění tvrdých materiálů, jako přesný skalpel v lékařství, v měřicí technice, v laserových tiskárnách a jinde. Nejčastěji se setkáváme s praktickým využitím miniaturních laserových diod (obr. R10-8). Jsou to polovodičové součástky s přechodem PN, v nichž jsou zdrojem záření rekombinace nosičů náboje elektronů a děr. Za jistých podmínek může tento děj probíhat jako stimulovaná emise záření a dioda vyzařuje světlo nejčastěji Obr. R10-8

7 R10 FYZIKA MIKROSVĚTA 90 červené barvy(650 nm), ale existuji i laserové diody s jinou barvou světelného paprsku. Laserové diody jsou zdrojem světla např. v laserovém ukazovátku, voptickémyši,vesnímačičárovéhokódunebovesnímačizáznamudatna CD. R10.4 Kvantový model atomu Bohrův model atomu vodíku s elektronem obíhajícím kolem atomového jádra vycházel z představ klasické fyziky, ale obsahoval i prvky fyziky kvantové. Té odpovídá kvantování energie elektronu v elektronovém obalu atomu. V rozporu s kvantovou fyzikou však je představa určité trajektorie, po níž se elektron pohybuje. Jestliže připisujeme pohybujícímu se elektronu vlnové vlastnosti, nemůžeme přesně určit, kde v prostoru se v určitém okamžiku elektron nachází, ale můžeme jen určit pravděpodobnost jeho výskytu v určitém bodě elektronového obalu. Oblast s největší pravděpodobností y výskytu elektronu se označuje jako atomový orbital. Atomové orbitaly pro různá kvantová čísla se liší rozměrem a tvarem. Orbital atomu vodíku pro x základní stav (n = 1) má kulový tvar (obr. R10-9). To znamená, že se elektron z může vyskytovat v určité vzdálenosti od jádra. Je zajímavé, že tato pravděpodobnost výskytu elektronu dosahuje Obr. R10-9 největší hodnoty pro místa, jimiž by procházela trajektorie elektronu v Bohrově modelu atomu vodíku. Atomové orbitaly pro vyšší kvantová čísla n, popř. pro jiné prvky než vodík, však nejsou tak jednoduché jako v uvedeném případě. Pro vyjádření jejich tvaru a polohy v prostoru se zavádějí další kvantová čísla: vedlejší kvantové číslo l a magnetické kvantové číslo m. Kromě toho platí tzv. Pauliho vylučovací princip, podle kterého v atomovém orbitalu charakterizovaném určitou hodnotoukvantovýchčísel n, l, mmohoubýtjendvaelektrony,kteréseliší hodnotou tzv. spinového magnetického kvantového čísla s. Tyto elektrony tvoří elektronový pár a jeho existence je důležitá zejména pro výklad chemických vlastností atomů. Obecně platí: stav elektronu v atomu vodíku je zcela určen třemi kvantovými čísly n, l, m.vzákladnímstavu(n=1, l=0, m=0),máatomovýorbitaltvar

8 R10.5 Vazebná energie jádra 91 koule.toplatíiprodalšístavy,vnichž n >1,ale l=0am=0.vestavech, kdy l > 0, je tvar atomového orbitalu složitější. Na obr. R10-10 jsou orbitaly atomu vodíku pro l = 1. Prostorovou orientaci orbitalů určuje magnetické kvantové číslo m. Při vyšších hodnotách kvantových čísel n a l jsou orbitaly větší a mají složitější prostorovou strukturu. y y y m x x z z x z Obr. R10-10 R10.5 Vazebná energie jádra Snadno se přesvědčíme, že hmotnost jádra atomu je menší než součet hmotností jednotlivých nukleonů. Působení jaderných sil mezi nukleony je spojeno se zmenšením hmotnosti jádra a vzniká hmotnostní úbytek. Například jádro helia 4 2 Heseskládázedvouprotonůadvouneutronů.Jehohmotnostbytedyměla být 2m p +2m n =2 1, kg+2 1, kg=6, kg. Ve skutečnosti však atom helia má hmotnost m He =6, kg. Vidíme, že hmotnost jádra atomu je menší než součet hmotností částic, z nichž je jádro složeno. Vznik hmotnostního úbytku vysvětluje Einsteinův vztah mezi energií a hmotností (viz kap. 9). Každé změně vnitřní energie E odpovídá změna hmotnosti m podle vztahu E = mc 2. Tato změna energie určuje vazebnouenergii E v jádraajádrojetímstabilnější,čímvětšíjejehovazebná energie. Jestliže jádro atomu tvoří Z protonů a N neutronů a jeho hmotnost je m j,jevazebnáenergiejádra E v = (Zm p + Nm n m j )c 2 = Bc 2,

9 R10 FYZIKA MIKROSVĚTA 92 kde B je hmotnostní úbytek. Hmotnostní úbytek dosahuje v průměru 1% hmotnostijádra.např.jádronuklidu 12 6 Cvykazujehmotnostníúbytek B 1, kg.ikdyžjdeonepatrnýrozdílhmotnosti,odpovídámuznačná energie 93 MeV. Hmotnostní úbytek je tedy mírou stability jádra atomu. Čím větší je hmotnostní úbytek připadající na jeden nukleon, tím větší je energie, kterou bychom potřebovali k uvolnění protonu nebo neutronu z jádra atomu. Velmi zjednodušeně si můžeme jádro atomu představit jako důlek, v němž jsou jaderné částice jako kuličky. Většímu hmotnostnímu úbytku odpovídá větší hloubka důlku, a tedy větší energie potřebná k tomu, abychom kuličku z důlku dostali ven. Hmotnostní úbytky jader atomů jednotlivých prvků se liší a rozdílné hodnoty hmotnostního úbytku jsou klíčem k získání obrovské energie přeměnami jader atomu. Podstata tohoto děje je vyložena v čl R10.6 Radioaktivní přeměna Přirozená radioaktivita atomů je spojena se změnami ve struktuře jejich jader. Tyto jaderné přeměny nelze ovlivnit vnějším působením na radioaktivní látku, např. jejím zahříváním nebo chemickou reakcí. To potvrzuje, že jaderná přeměnajeurčenajendějivjádřeatomu.zjádraseuvolňujínukleony,popř. elektrony, a tím se mění hmotnost i náboj jádra atomu. Vzniká jádro jiného prvku. Vyzářenímčásticezáření α ( 4 2 He)pozbudejádroatomudvaprotonyadva neutrony.změnísevnuklidprvku,kterýmápořadovéčíslo Zodvějednotky menší,avperiodickésoustavěsenuklidposuneodvěmístavlevo.např.uran Usevyzářenímčástice αpřeměnínathorium Th. Vyzářením částice záření β(elektronu) se naopak v důsledku přeměny neutronu zvětší počet protonů v jádře. Vznikne nuklid s pořadovým číslem Z ojednotkuvyššímanuklidseposuneojednomístovpravo.např.thorium Thsevyzářenímčástice βpřeměnínaprotaktinium Pa. Poznámka. Kroměpopsanéhozáření β,označovanéhotakéjakozáření β,existujeizáření β +,kteréjetvořenopozitrony.tojsoučástice,kterémajístejnouhmotnostjakoelektron,ale jejich náboj je +e. Zářením γ přeměna nuklidů nenastává. Toto záření jen provází vyzařování částic αa β. Izotopy vznikající radioaktivní přeměnou jsou obvykle také radionuklidy, které se dále přeměňují na další izotopy. Postupně tak probíhá celá posloupnost

10 R10.6 Radioaktivní přeměna 93 jaderných přeměn, kterou označujeme jako přeměnovou řadu. Nuklidy s přirozenou radioaktivitou patří převážně do přeměnových řad, jejichž výchozími radionuklidyjsouuran U(řadaurano-radiová),thorium Th(řadathoriová)auran U(řadaaktiniová).Konečnýmproduktemjadernýchpřeměnve všech těchto řadách jsou izotopy olova, které již nejsou radionuklidy a jsou stabilní. Podrobný přehled přeměnových řad je v MFChT. Kromě popsaných přeměn nuklidů je pro jaderné záření charakteristické, že aktivita zářiče se s časem zmenšuje. Postupně klesá počet jader, která se přeměňují. Tato pokusně zjištěná závislost má časový průběh zachycený grafemnaobr.r10-11.zgrafujepatrné,žesepočetpřeměněnýchjadervždy za určitou dobu zmenší na polovinu počtu jader v počátečním okamžiku. Tato doba je pro každý radionuklid charakteristická a označujeme ji jako poločas přeměny T. N N 0 0,5N 0 0,25N 0 0,125N 0 Obr.R10-11 O T 2T 3T 4T 5T t Poločasy přeměny radionuklidů mají velmi rozdílné hodnoty. Např. u radionuklidu uranu U je poločas přeměny 4,5 109 roků, u radia Ra je přibližně1600rokůaprvekpolonium Po(rovněžobjevenýmanželiCU- RIEOVÝMI CD)mápoločaspřeměnypouze1, s.uněkterýchuměle připravených radionuklidů činí poločas přeměny jen zlomky mikrosekund. Zákon radioaktivní přeměny Obr. R10-11 je grafickým zobrazením zákona, který umožňuje určit, kolik jader radionuklidu se za určitou dobu přemění. Počet jader N, která se při jadernýchpřeměnách rozpadajíza krátkoudobu t,závisínapočtu N nepřeměněných jader v počátečním okamžiku a platí vztah N= λn t.

11 R10 FYZIKA MIKROSVĚTA 94 Znaménkem je vyjádřen úbytek jader v důsledku jaderných přeměn. Konstanta úměrnosti λ je přeměnová konstanta pro daný radionuklid. Určuje relativníúbytekjaderza1s. Počet N jader radionuklidu v čase t vyjadřuje zákon radioaktivní přeměny N = N 0 e λt, kde N 0 je počet jader radionuklidu v čase t = 0 (e = 2, je základ přirozených logaritmů). Ze zákona radioaktivní přeměny také vyplývá vztah pro výpočet poločasu přeměny T: T = ln2 λ 0,693 λ Poločasy přeměny prakticky významných radionuklidů jsou uvedeny vmfcht.

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření.

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření. FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 1 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 FYZIKA MIKROSVĚTA Kvantové vlastnosti světla (str. 241 257) Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce

Více

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ)

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ) Stěny černého tělesa mohou vysílat záření jen po energetických kvantech (M.Planck-1900). Velikost kvanta energie je E = h f f - frekvence záření, h - konstanta Fotoelektrický jev (FJ) - dopadající záření

Více

Relativistická dynamika

Relativistická dynamika Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte

Více

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 20. říjen 202 Název zpracovaného celku: ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Leukippos, Démokritos (5. st. př. n. l.; Řecko).

Více

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda Úvod Optoelektronické součástky jsou založeny na interakci optického záření s elektricky nabitými částicemi v polovodičích. Vztah mezi energií fotonů

Více

Ing. Stanislav Jakoubek

Ing. Stanislav Jakoubek Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/2-1-3-3 III/2-1-3-4 III/2-1-3-5 Název DUMu Vnější a vnitřní fotoelektrický jev a jeho teorie Technické využití fotoelektrického jevu Dualismus vln a částic Ing. Stanislav

Více

L A S E R. Krize klasické fyziky na přelomu 19. a 20. století, vznik kvantových představ o interakci optického záření s látkami.

L A S E R. Krize klasické fyziky na přelomu 19. a 20. století, vznik kvantových představ o interakci optického záření s látkami. L A S E R Krize klasické fyziky na přelomu 19. a 20. století, vznik kvantových představ o interakci optického záření s látkami Stimulovaná emise Princip laseru Specifické vlastnosti laseru jako zdroje

Více

Cvičení z fyziky 2013-2014. Lasery. Jan Horáček (jan.horacek@seznam.cz) 19. ledna 2014

Cvičení z fyziky 2013-2014. Lasery. Jan Horáček (jan.horacek@seznam.cz) 19. ledna 2014 Gymnázium, Brno, Vídeňská 47 Cvičení z fyziky 2013-2014 1. seminární práce Lasery Jan Horáček (jan.horacek@seznam.cz) 19. ledna 2014 1 Obsah 1 Úvod 3 2 Cíle laseru 3 3 Kvantové jevy v laseru 3 3.1 Model

Více

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:

Více

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník FYZIKA MIKROSVĚTA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Mikrosvět Svět o rozměrech 10-9 až 10-18 m. Mikrosvět není zmenšeným makrosvětem! Chování v mikrosvětě popisuje kvantová

Více

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální STAVBA ATOMU Výukový materiál pro základní školy (prezentace). Zpracováno v rámci projektu Snížení rizik ohrožení zdraví člověka a životního prostředí podporou výuky chemie na ZŠ. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.16/02.0018

Více

ZÁŘIVÝ TOK - Φ e : Podíl zářivé energie E e a doby t, za kterou projde záření s touto energií danou plochou:

ZÁŘIVÝ TOK - Φ e : Podíl zářivé energie E e a doby t, za kterou projde záření s touto energií danou plochou: ZÁŘIVÝ TOK - Φ e : Podíl zářivé energie E e a doby t, za kterou projde záření s touto energií danou plochou: ZÁŘIVOST - I e : Podíl té části zářivého toku Φ e, který vychází ze zdroje do malého prostorového

Více

8.1 Elektronový obal atomu

8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Celkový náboj elektronů v elektricky neutrálním atomu je 2,08 10 18 C. Který je to prvek? 8.2 Dánský fyzik N. Bohr vypracoval teorii atomu, podle níž se elektron v atomu

Více

MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA

MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA MAKRO- A MIKRO- MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA STAV... (v dřívějším okamţiku)...... info o vnějším působení STAV... (v určitém okamţiku) ZÁKLADNÍ INFO O... (v tomto okamţiku) VŠCHNY DALŠÍ

Více

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává

Více

CZ.1.07/1.1.30/01.0038

CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 29 Téma: RADIOAKTIVITA A JADERNÝ PALIVOVÝ CYKLUS Lektor: Ing. Petr Konáš Třída/y: 3ST,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ.1.7/1.5./34.82 Zkvalitnění výuky prostřednitvím ICT III/2 Inovae a zkvalitnění výuky prostřednitvím ICT

Více

ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A

ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A Kde se nacházíme? ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A 29 Èásticové vlastnosti elektromagnetických vln 30 Vlnové vlastnosti èástic 31 Schrödingerova formulace kvantové mechaniky Kolem roku 1900-1915

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov Zeemanův jev Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov 1 Abstrakt Při tomto experimentu jsme zopakovali pokus Pietera Zeemana (nositel Nobelovy ceny v roce 1902) se

Více

13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla

13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla 13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla Od časů Isaaca Newtona si lidstvo láme hlavu problémem, je-li světlo vlnění nebo proud částic. Tento spor rozdělil svět vědy na dva zdánlivě nesmiřitelné

Více

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika Jaderná fyzika Vlastnosti atomových jader Radioaktivita Jaderné reakce Jaderná energetika Vlastnosti atomových jader tomové jádro rozměry jsou řádově 1-15 m - složeno z protonů a neutronů Platí: X - soustředí

Více

PRO VAŠE POUČENÍ. Kdo se bojí radiace? ÚVOD CO JE RADIACE? Stanislav Kočvara *, VF, a.s. Černá Hora

PRO VAŠE POUČENÍ. Kdo se bojí radiace? ÚVOD CO JE RADIACE? Stanislav Kočvara *, VF, a.s. Černá Hora Kdo se bojí radiace? Stanislav Kočvara *, VF, a.s. Černá Hora PRO VAŠE POUČENÍ ÚVOD Od počátků lidského rodu platí, že máme strach především z neznámého. Lidé měli v minulosti strach z ohně, blesku, zatmění

Více

4.3. Kvantové vlastnosti elektromagnetického záření

4.3. Kvantové vlastnosti elektromagnetického záření 4.3. Kvantové vlastnosti elektromagnetického záření 4.3.1. Fotony, fotoelektrický a Comptonův jev 1. Klasifikovat obor kvantová optika.. Popsat foton a jeho vlastnosti jako kvantum energie elektromagnetického

Více

2. 1 S T R U K T U R A A V L A S T N O S T I A T O M O V É H O J Á D R A

2. 1 S T R U K T U R A A V L A S T N O S T I A T O M O V É H O J Á D R A 2. Jaderná fyzika 9 2. 1 S T R U K T U R A A V L A S T N O S T I A T O M O V É H O J Á D R A V této kapitole se dozvíte: o historii vývoje modelů stavby atomového jádra od dob Rutherfordova experimentu;

Více

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny. Polovodičové lasery Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny. Energetické hladiny tvoří pásy Nejvyšší zaplněný pás je valenční, nejbližší vyšší energetický pás dovolených

Více

1 Měření na Wilsonově expanzní komoře

1 Měření na Wilsonově expanzní komoře 1 Měření na Wilsonově expanzní komoře Cíle úlohy: Cílem této úlohy je seznámení se základními částicemi, které způsobují ionizaci pomocí Wilsonovi mlžné komory. V této úloze studenti spustí Wilsonovu mlžnou

Více

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče Cvičení 3 Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu Aplikace kvantové mechaniky pásová struktura polovodiče Nosiče náboje v polovodiči hustota stavů obsazovací funkce, Fermiho hladina koncentrace

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007 TEST Z FYZIKY PRO PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY ČÍSLO FAST-F-2006-01 1. Převeďte 37 mm 3 na m 3. a) 37 10-9 m 3 b) 37 10-6 m 3 c) 37 10 9 m 3 d) 37 10 3 m 3 e) 37 10-3 m 3 2. Voda v řece proudí rychlostí 4 m/s. Kolmo

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Univerzita Palackého v Olomouci. Sbírka příkladů z atomové a jaderné fyziky. Přírodovědecká fakulta. Katedra experimentální fyziky

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Univerzita Palackého v Olomouci. Sbírka příkladů z atomové a jaderné fyziky. Přírodovědecká fakulta. Katedra experimentální fyziky Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální fyziky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Sbírka příkladů z atomové a jaderné fyziky Autor: Petr Smilek Studijní program: B1701 Fyzika Studijní

Více

4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY

4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY 4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY Měřicí potřeby: 1) kompaktní zařízení firmy Leybold ) kondenzátor 3) spínač 4) elektrometrický zesilovač se zdrojem 5) voltmetr do V Obecná část: Při ozáření kovového tělesa

Více

ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE

ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE VĚDOU A TECHNIKOU KE SPOLEČNÉMU ROZVOJI DODATEK PŘESHRANIČNÍ LETNÍ ŠKOLA VĚDY A TECHNIKY ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE EURÓPSKA ÚNIA EURÓPSKY FOND REGIONÁLNEHO ROZVOJA SPOLOČNE BEZ HRANÍC FOND MIKROPROJEKTŮ 1.

Více

Struktura atomů a molekul

Struktura atomů a molekul Struktura atomů a molekul Obrazová příloha Michal Otyepka tento text byl vysázen systémem L A TEX2 ε ii Úvod Dokument obsahuje všechny obrázky tak, jak jsou uvedeny ve druhém vydání skript Struktura atomů

Více

ATOM. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 7. 2012. Ročník: osmý

ATOM. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 7. 2012. Ročník: osmý ATOM Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 25. 7. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky 1 Anotace: Žáci se seznámí se

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření KAP. 3 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE sklo barvené uranem RADIOAKTIVITA =SCHOPNOST NĚKTERÝCH ATOMOVÝCH JADER VYSÍLAT ZÁŘENÍ přírodní nuklidy STABILNÍ NKLIDY RADIONKLIDY = projevují se PŘIROZENO RADIOAKTIVITO

Více

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů Autor: Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: fyzika, chemie Ročník:

Více

laboratorní řád, bezpečnost práce metody fyzikálního měření, chyby měření hustota tělesa

laboratorní řád, bezpečnost práce metody fyzikálního měření, chyby měření hustota tělesa Vyučovací předmět Fyzika Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník 1. Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy používá s porozuměním učivem zavedené fyzikální

Více

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie je klinický obor využívající účinků ionizujícího záření v léčbě jak zhoubných, tak nezhoubných nádorů

Více

4. Žádná odpověď není správná -0

4. Žádná odpověď není správná -0 1. Auto rychlé zdravotnické pomoci jelo první polovinu dráhy rychlostí v1 = 90 km.h -1, druhou polovinu dráhy rychlostí v2 = 72 km.h -1. Určete průměrnou rychlost. 1. 81,5 km.h -1-0 2. 80 km.h -1 +0 3.

Více

36 RADIOAKTIVITA. Rozpadový zákon Teorie radioaktivního rozpadu Umělá radioaktivita

36 RADIOAKTIVITA. Rozpadový zákon Teorie radioaktivního rozpadu Umělá radioaktivita 433 36 RADIOAKTIVITA Rozpadový zákon Teorie radioaktivního rozpadu Umělá radioaktivita Radioaktivita je jev, při kterém se jádra jednoho prvku samovolně mění na jádra jiného prvku emisí částic alfa, neutronů,

Více

Měření Planckovy konstanty

Měření Planckovy konstanty Měření Planckovy konstanty Online: http://www.sclpx.eu/lab3r.php?exp=2 Pro stanovení přibližné hodnoty Planckovy konstanty jsme vyšli myšlenkově z experimentu s LED diodami, viz např. [8], [81], nicméně

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Ladislav Šulák 25. 3. 2013 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel

Více

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 07_3_Elektrický proud v polovodičích

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 07_3_Elektrický proud v polovodičích Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_3_Elektrický proud v polovodičích Ing. Jakub Ulmann 3 Polovodiče Př. 1: Co je to? Př. 2: Co je to? Mikroprocesor

Více

Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace

Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace Ing. Pavel Oupický Oddělení optické diagnostiky, Turnov Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., Praha Úvod Teorie vzniku a kvantifikace

Více

Solární elektrárna Struhařov

Solární elektrárna Struhařov Středoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Solární elektrárna Struhařov Jaroslav Mašek Střední zdravotnická škola Benešov Máchova 400, Benešov Úvod Získávání

Více

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5 MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5 Ondřej Votava J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry AS ČR Opakování z minula Light Amplifier by Stimulated

Více

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami Aplikovaná optika Optika Geometrická optika Vlnová optika Kvantová optika - pracuje s čistě geometrickými představami - zanedbává vlnovou a kvantovou povahu světla - elektromagnetická teorie světla -světlo

Více

Pavel Cejnar. pavel.cejnar @ mff.cuni.cz. Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze

Pavel Cejnar. pavel.cejnar @ mff.cuni.cz. Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze Podivuhodná říše kvant Pavel Cejnar pavel.cejnar @ mff.cuni.cz Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze Hvězdárna a planetárium Brno, 22. 1. 2015 Podivuhodná

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z FYZIKY:

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z FYZIKY: TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z FYZIKY: školní rok : 2007 / 2008 třída : 4.A zkoušející : Mgr. Zbyněk Bábíček 1. Kinematika hmotného bodu 2. Dynamika hmotného bodu 3. Mechanická práce a energie 4. Gravitační

Více

Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník)

Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník) Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník) Vlnění 1. Kmity soustav hmotných bodů (6 hod.) 1.1 Netlumené malé kmity kolem stabilní rovnovážné polohy: linearita pohybových rovnic, princip superpozice, obecné

Více

Atomová a jaderná fyzika

Atomová a jaderná fyzika Mgr. Jan Ptáčník Atomová a jaderná fyzika Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Atom - historie Starověk - Démokritos 19. století - první důkazy Konec 19. stol. - objev elektronu Vznik modelů atomu Thomsonův

Více

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy,

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy, Státní bakalářská zkouška. 9. 05 Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika (test s řešením) Jméno: Pokyny k řešení testu: Ke každé úloze je správně pouze jedna odpověď. Čas k řešení je 0 minut (6

Více

Lasery optické rezonátory

Lasery optické rezonátory Lasery optické rezonátory Optické rezonátory Optickým rezonátorem se rozumí dutina obklopená odrazovými plochami, v níž je pasivní dielektrické prostředí. Rezonátor je nezbytnou součástí laseru, protože

Více

Prvek, nuklid, izotop, izobar

Prvek, nuklid, izotop, izobar Prvek, nuklid, izotop, izobar A = Nukleonové (hmotnostní) číslo A = počet protonů + počet neutronů A = Z + N Z = Protonové číslo, náboj jádra Frederick Soddy (1877-1956) NP za chemii 1921 Prvek = soubor

Více

Úvod do moderní fyziky. lekce 9 fyzika pevných látek (vedení elektřiny v pevných látkách)

Úvod do moderní fyziky. lekce 9 fyzika pevných látek (vedení elektřiny v pevných látkách) Úvod do moderní fyziky lekce 9 fyzika pevných látek (vedení elektřiny v pevných látkách) krystalické pevné látky pevné látky, jejichž atomy jsou uspořádány do pravidelné 3D struktury zvané mřížka, každý

Více

Osnova. Stimulovaná emise Synchrotroní vyzařování Realizace vyzařování na volných elektronech FLASH XFEL

Osnova. Stimulovaná emise Synchrotroní vyzařování Realizace vyzařování na volných elektronech FLASH XFEL Osnova 1 2 Stimulovaná emise Synchrotroní vyzařování Realizace vyzařování na volných elektronech 3 FLASH XFEL 4 Diagnostika Rozpoznávání obrazu Medicína Vysoko parametrové plazma 5 Laserový svazek fokusovaný

Více

FYZIKA na LF MU cvičná. 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI?

FYZIKA na LF MU cvičná. 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI? FYZIKA na LF MU cvičná 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI? A. kandela, sekunda, kilogram, joule B. metr, joule, kalorie, newton C. sekunda,

Více

Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19

Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19 Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň Monitorovací indikátor: 06.43.10

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 4: Balmerova série vodíku. Abstrakt

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 4: Balmerova série vodíku. Abstrakt FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření:.. 00 Úloha 4: Balmerova série vodíku Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek:. ročník,. kroužek, pondělí 3:30 Spolupracovala: Eliška Greplová

Více

5 Měření absorpce ionizujícího záření v závislosti na tlaku vzduchu

5 Měření absorpce ionizujícího záření v závislosti na tlaku vzduchu 5 Měření absorpce ionizujícího záření v závislosti na tlaku vzduchu Cíle úlohy: Cílem této úlohy je seznámení se s lineárním absorpčním koeficientem a jeho závislostí na tlaku vzduchu a použitých stínících

Více

37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra

37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra 445 37 MOLEKULY Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra Soustava stabilně vázaných atomů tvoří molekulu. Podle počtu atomů hovoříme o dvoj-, troj- a více atomových molekulách.

Více

Přednášky z lékařské přístrojové techniky

Přednášky z lékařské přístrojové techniky Přednášky z lékařské přístrojové techniky Masarykova univerzita v Brně Endoskopie a lasery Endoskopie Názvem endoskopy označujeme skupinu optických k vyšetřování tělních dutin. Jsou založeny na odrazu

Více

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD.

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. KAP FP TU Liberec pavel.pesat@tul.cz tel. 3293 Radioaktivita. Přímo a nepřímo ionizující záření. Interakce záření s látkou. Detekce záření, Dávka

Více

Hranolový spektrometr

Hranolový spektrometr Hranolový spektrometr a vodíkové spektrum Ú k o l y 1. Okalibrujte hranolový spektro.. Určente vlnové délky spektrálních čar vodíkové výbojky. 3. Určente kvantové elektronové přechody v atomu vodíku. 4.

Více

Studium produkce neutronů v tříštivých reakcích a jejich využití pro transmutaci jaderného odpadu

Studium produkce neutronů v tříštivých reakcích a jejich využití pro transmutaci jaderného odpadu Studium produkce neutronů v tříštivých reakcích a jejich využití pro transmutaci jaderného odpadu Pouze budoucnost může rozhodnout, jestli jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.3 Polovodiče a jejich využití Kapitola

Více

TRANZISTORY TRANZISTORY. Bipolární tranzistory. Ing. M. Bešta

TRANZISTORY TRANZISTORY. Bipolární tranzistory. Ing. M. Bešta TRANZISTORY Tranzistor je aktivní, nelineární polovodičová součástka schopná zesilovat napětí, nebo proud. Tranzistor je asi nejdůležitější polovodičová součástka její schopnost zesilovat znamená, že malé

Více

Optická vlákna. Laboratoř optických vláken. Ústav fotoniky a elektroniky, AVČR, v.v.i. www.ufe.cz/dpt240

Optická vlákna. Laboratoř optických vláken. Ústav fotoniky a elektroniky, AVČR, v.v.i. www.ufe.cz/dpt240 Optická vlákna Laboratoř optických vláken Ústav fotoniky a elektroniky, AVČR, v.v.i. www.ufe.cz/dpt240 Ústav fotoniky a elektroniky AVČR ZÁKLADNÍ VÝZKUM Optické biosensory (SPR Homola) Vláknové lasery

Více

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte: Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření Nebezpečí ionizujícího záření Radioaktivita versus Ionizující záření Radioaktivita je schopnost jader prvků samovolně se rozpadnout na jádra menší stabilnější. Rozeznáváme pak radioaktivitu přírodní (viz.

Více

HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE

HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE M. Hovorková, O. Linc 4. D, Gymnázium Na Vítězné pláni 1126, Praha 4, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Článek se zabývá vysvětlením několika světelných jevů, viditelných na obloze.

Více

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH, PLYNECH A POLOVODIČÍCH

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH, PLYNECH A POLOVODIČÍCH Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D14_Z_OPAK_E_Elektricky_proud_v_kapalinach _plynech_a_polovodicich_t Člověk a příroda

Více

11-1. PN přechod. v přechodu MIS (Metal - Insolator - Semiconductor),

11-1. PN přechod. v přechodu MIS (Metal - Insolator - Semiconductor), 11-1. PN přechod Tzv. kontaktní jevy vznikají na přechodu látek s rozdílnou elektrickou vodivostí a jsou základem prakticky všech polovodičových součástek. v přechodu PN (který vzniká na rozhraní polovodiče

Více

Atom a molekula - maturitní otázka z chemie

Atom a molekula - maturitní otázka z chemie Atom a molekula - maturitní otázka z chemie by jx.mail@centrum.cz - Pond?lí, Únor 09, 2015 http://biologie-chemie.cz/atom-a-molekula-maturitni-otazka-z-chemie/ Otázka: Atom a molekula P?edm?t: Chemie P?idal(a):

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem je zprostředkovat základní fyzikální poznatky potřebné v odborném i dalším vzdělání a praktickém životě a také naučit žáky

Více

LED žárovky. Současnost a budoucnost patří LED žárovkám. Výhody LED žárovek. Nevýhody LED žárovek

LED žárovky. Současnost a budoucnost patří LED žárovkám. Výhody LED žárovek. Nevýhody LED žárovek LED žárovky Nejmodernějším zdrojem světla jsou v současnosti LED diodové žárovky. LED diodové žárovky jsou nejen velmi úsporným zdrojem světla, ale je možné je vyrobit v nejrůznějších variantách, jak z

Více

Jaderná energie Jaderné elektrárny. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o.

Jaderná energie Jaderné elektrárny. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Jaderná energie Jaderné elektrárny Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Obsah prezentace Energie jaderná Vývoj energetiky Dělení jaderných reaktorů I. Energie jaderná Uvolňuje se při jaderných reakcích

Více

Zkoušení materiálů prozařováním

Zkoušení materiálů prozařováním Zkoušení materiálů prozařováním 1 Elektromagnetické vlnění Energie elektromagnetického vlnění je dána jeho frekvencí nebo vlnovou délkou. Čím kratší je vlnová délka, tím vyšší je frekvence. c T c f Př:

Více

Nekoherentní a koherentní zdroj záření. K. Sedláček : Laser v mnoha podobách, Naše vojsko 1982)

Nekoherentní a koherentní zdroj záření. K. Sedláček : Laser v mnoha podobách, Naše vojsko 1982) LASER Tolstoj A., 1926, Paprsky inženýra Garina Jan Marek Marků (Marcus Marci), 1648 první popsal disperzi (rozklad) světla (je nyní připisováno Newtonovi), bílé světlo je složené Max Planck, 1900 záření,

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU. kladně nabitá hmota. elektron

ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU. kladně nabitá hmota. elektron MODELY ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU Na základě experimentálních výsledků byly vytvořeny různé teorie o struktuře atomu, tzv. modely atomu. Thomsonův model: Roku 1897 se jako první pokusil o popis stavby

Více

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova)

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Punčochář, J: AEO; 2. kapitola 1 2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Čas ke studiu: 4 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět identifikovat prvky optického přenosového

Více

2. 2 R A D I O A K T I V I T A

2. 2 R A D I O A K T I V I T A 2. Jaderná fyzika 29 2. 2 R A D I O A K T I V I T A V této kapitole se dozvíte: o podstatě radioaktivity; o typech a vlastnostech radioaktivního záření; o typech a zákonitostech radioaktivních přeměn;

Více

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním

Více

Jaderné reakce a radioaktivita

Jaderné reakce a radioaktivita Střední průmyslová škola Hranice - - Jaderné reakce a radioaktivita Radioaktivita Je vlastností atomových jader, která se samovolně přeměňují na jiná a vyzařují při tom pronikavé neviditelné záření. Jádra

Více

9. Fyzika mikrosvěta

9. Fyzika mikrosvěta Elektromagnetické spektrum 9.1.1 Druhy elektromagnetického záření 9. Fyzika mikrosvěta Vlnění různých vlnových délek mají velmi odlišné fyzikální vlastnosti. Různé druhy elektromagnetického záření se liší

Více

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA) Optoelektronika elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD Elektro-optické převodníky žárovka - nejzákladnější EO převodník nevhodné pro optiku široké spektrum vlnových délek vhodnost pro EO

Více

SBÍRKA ÚLOH Z FYSIKY. Gymnázium F. X. Šaldy. pro přípravu k maturitní zkoušce, k přijímacím zkouškám do vysokých škol a k práci ve fysikálním semináři

SBÍRKA ÚLOH Z FYSIKY. Gymnázium F. X. Šaldy. pro přípravu k maturitní zkoušce, k přijímacím zkouškám do vysokých škol a k práci ve fysikálním semináři Gymnázium F. X. Šaldy PŘEDMĚTOVÁ KOMISE FYSIKY SBÍRKA ÚLOH Z FYSIKY pro přípravu k maturitní zkoušce, k přijímacím zkouškám do vysokých škol a k práci ve fysikálním semináři Sazba: Honsoft, 2006 2007.

Více

Fyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr

Fyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Ústav fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Fyzikální praktikum 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Úkoly k měření Povinná část Měření

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_FYZ_379 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:

Více

ESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

ESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE vedoucí práce: Ing. Milan Bělík, Ph.D. 2012 autor: Bc. Pavel Kušička Anotace Předložená diplomová

Více

Měření výstupní práce elektronu při fotoelektrickém jevu

Měření výstupní práce elektronu při fotoelektrickém jevu Měření výstupní práce elektronu při fotoelektrickém jevu Problém A. Změřit voltampérovou charakteristiku ozářené vakuové fotonky v závěrném směru. B. Změřit výstupní práci fotoelektronů na fotokatodě vakuové

Více

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. VII. Spektroskopie a fotochemie

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. VII. Spektroskopie a fotochemie Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH VII. Spektroskopie a fotochemie Karel Berka Univerzita Palackého v Olomouci Katedra Fyzikální chemie karel.berka@upol.cz Spektroskopie Analýza světla Excitované Absorbované

Více

Vakuové součástky. Hlavní dva typy vakuových součástek jsou

Vakuové součástky. Hlavní dva typy vakuových součástek jsou Vakuové součástky Hlavní dva typy vakuových součástek jsou obrazovky (osciloskopické, televizní) elektronky (vysokofrekvenční do 1 GHz, mikrovlnné do 20 GHz). Dále se dnes využívají pro speciální oblasti,

Více

Solární stavebnice New Generation. Obj. č.: 19 09 29. 1. Součásti solární stavebnice

Solární stavebnice New Generation. Obj. č.: 19 09 29. 1. Součásti solární stavebnice Solární stavebnice New Generation Obj. č.: 19 09 29 Vážená zákaznice, vážený zákazníku, velice nás potěšilo, že jste se rozhodla (rozhodl) pro koupi této solární stavebnice, která Vaše děti zasvětí (a

Více