R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika"

Transkript

1 Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární konstantou, která určuje energii dopadajícíza1svkolmémsměrunaplochu1m 2 vestřednívzdálenostiodslunce. Hodnotaslunečníkonstantyjepřibližně1, W m 2 1,4kW m 2. ReálněvšaknapovrchZemědopadázářenísmenšíenergiívzávislostina stavu atmosféry, zeměpisné šířce a ročním období, přesto Slunce představuje nevyčerpatelný zdroj energie. Od vysvětlení zákonitostí fotoelektrického jevu ALBERTEM EINSTEINEM CD sice uplynulo více než sto let, teprve v současnosti se však stává fotoelektrický jev jedním z alternativních zdrojů elektrické energie. Je tomu tak díky úspěchům v technologii zpracování polovodičových materiálů, především křemíku. Ten je základním materiálem pro konstrukci solárních neboli fotovoltaických článků. V nich probíhá přímá přeměna energie slunečního záření na energii elektrickou. Funkce solárního článku je založena na vlastnostech křemíku, v němž je vytvořen přechod PN. Při ozáření solárního článku slunečním světlem se v oblasti přechodu PN generují elektrony a díry. Aby však vytváření těchto nosičů náboje nastalo, musejí mít fotony dopadajícího záření dostatečnou energii. Ukřemíkumusíbýttatoenergievětšínež1,1eV 1, J.Tomuodpovídá vlnová délka elektromagnetického záření λ= hc E = 6, , m. =1, m, tedy přibližně nm, což je infračervené záření. Proto lze k získání energie využívat nejen celé viditelné spektrum slunečního záření, ale i část infračerveného záření a záření ultrafialové. Aby účinnost přeměny energie světla na elektrickou energii byla dostatečná, musí být plocha přechodu PN ozařovaná světlem co největší. Struktura fotovoltaického článku je zjednodušeně znázorněna na obr. R10-1. Základem článku je vrstva polovodiče typu P vyříznutá z monokrystalu křemíku. V ní je speciální technologií vytvořena vrstva s vodivostí typu N, takže mezi oběma vrstvami vznikne přechod PN. Dolní plocha článku je spojena s kontaktní plochou, kdežto horní kontaktní vrstva má podobu mřížky. Její tvar je volen tak,

2 R10.1 Fotovoltaika 85 abyzastiňovalajenasi4až8%plochyasvětlomohlopronikatkconejvětší ploše přechodu. přední kontakt napětí naprázdno 0,6 V pracovní napětí cca 0,5 V křemík typu N přechod PN křemík typu P zadní kontakt Obr. R10-1 Pokud přechod PN není osvětlen, existuje v oblasti přechodu PN, podobně jako u polovodičové diody, elektrické pole. Oblast s vodivostí typu P má záporný potenciál a oblast s vodivostí typu N má kladný potenciál. Při osvětlení přechodu se generují páry elektron-díra a kladné díry směřují působením elektrického pole do oblasti P a elektrony do oblasti N. Dochází k rozdělení nosičů náboje tak, že dolní kontaktní plocha solárního článku má kladný potenciál, horní plocha záporný potenciál a tomu odpovídá vnější napětí článku. Toto napětíjepoměrněmaléaukřemíkumáhodnotupřibližně0,5v.protosevpraxi jednotlivé solární články spojují sériově a paralelně do větších celků označovaných jako solární nebo fotovoltaické panely(obr. 10-2). Napětí těchto panelůbývá12vnebo24v. Solární článek je zdrojem stejnosměrného napětí a v této podobě se využívá např. v kalkulačkách. Pro využití v energetice je však nutné přeměnit stejnosměrné napětí solárního článku na napětí střídavé. K tomu slouží zvláštní elektronické zařízení, tzv. střídač, které převádí stejnosměrné napětí na střídavé napětí 230 V o frekvenci 50 Hz. To umožňuje vytvářet velké fotovoltaické solární systémy(obr. R10-3), které jsou připojeny do veřejné elektrické sítě. Obr. R10-2 Obr. R10-3

3 R10 FYZIKA MIKROSVĚTA 86 Jejich elektrický výkon je řádově 10 kw až 1 MW. Při optimálních podmínkách slunečního svitu je možné získat maximální výkon 1 kw ze solárních panelů oploše8až10m 2. R10.2 Vlnové vlastnosti částic Částicově vlnový dualismus znamená, že elektromagnetické vlnění se projevuje nejen jako vlnění, ale i jako proud částic fotonů. Naopak částice mikrosvěta, které jsme zvyklí chápat jako diskrétní objekty, vykazují vlnové vlastnosti. S částicemi jsou spojovány de Broglieovy vlny, které vystihují pravděpodobnostní ráz dějů v mikrosvětě. Pomocí těchto vln lze určit pravděpodobnost výskytu částice v určitém místě prostoru. Vlnové vlastnosti elektronu byly prokázány pokusem, který v roce 1927 provedl anglický fyzik GEORGE P. THOMSON ( ). Nechal procházet proud elektronů velmi tenkou zlatoufóliíapohybelektronůzafóliízachytil na fotografické desce. Po vyvolání se na desce objevila soustava soustředných kružnic(obr. R10-4), obdobných, jaké vznikají při ohybu světla na kruhovém otvoru. Neznamená to však, že by obrazec vytvořil jediný elektron. Na jeho vzniku se podílí velký počet elektronů procházejících vrstvou zlata, avšak pravděpodobnost, s jakou elektron dopadne na určité místo fotografické desky, je určena jeho vlnovými Obr. R10-4 vlastnostmi. Vlnové vlastnosti se ovšem projevují jen u částic mikrosvěta, které mají malou hmotnost a pohybují se velkou rychlostí. Kdybychom např. uvažovali střeluohmotnosti m=20g,kterásepohybujerychlostí50m s 1,budesní spojena de Broglieova vlna o vlnové délce λ= h mv = 6, J s kg m s 1. = m. Tojevšakhodnotatakmalá,žejezcelamimopozorovacímožnosti. Jinak je tomu u elektronu o hmotnosti m e = 9, kg. Urychlením v elektrickém poli o relativně malém napětí 100 V získá elektron kinetickou

4 R10.3 Spektra atomů 87 energii E k =100eV=1, J.Platí E k = 1 2 m ev 2 = 1 2 a hybnost elektronu p 2 m e p= 2m e E k = 2 9, kg 1, J. =5, kg m s 1. Pro vlnovou délku de Broglieovy vlny najdeme λ= h p = 6, J s 5, kg m s 1. =1, m. Dospělijsmekzávěru,ževtomtopřípadějevlnovádélkadeBroglieovyvlny srovnatelná s vlnovou délkou rentgenového záření. Potvrzená existence de Broglieových vln společně s Planckovým objevem kvant záření a s Einsteinovou představou o fotonech tvoří základ teorie, která se formovala od 20. let minulého století, a nazývá se kvantová mechanika. Z ní vyplývající poznatky o kvantování energie a vlnových vlastnostech objektů mikrosvěta představují základní myšlenku, na níž je vybudován současný fyzikální obraz světa, což je jednotný výklad všech jevů, které fyzika zkoumá. R10.3 Spektra atomů První zásadní poznatky o struktuře a elektronovém obalu atomu byly získány studiem spektra záření, které vzniká při přeměnách energie atomu. Ukážeme si to na příkladu nejjednoduššího atomu vodíku. Spektrum atomu vodíku získáme tak, že např. pomocí optického hranolu rozložíme světlo, které vzniká při elektrickém výboji v trubici naplněné vodíkem. Hranol je součástí spektroskopu(obr. R10-5), v němž můžeme přímo pozorovat spektrum viditelné části záření vodíku. Poněvadž atom sám vyzařuje(emituje) světlo, označujeme tento typ spektra jako emisní spektrum. Od spektra bílého světla vyzařovaného např. rozžhavenýmvláknemžárovkysespektrumvodíkulišítím,žejsouvněmjenčtyři spektrálníčáry(obr.r10-6).čáryoznačujemeh α červená,h β modrozelená,h γ fialová,h δ fialová.spektrumtvořenéjednotlivýmičaramise nazývá čárové spektrum a je charakteristické pro záření atomů látek.

5 R10 FYZIKA MIKROSVĚTA 88 λ nm Obr. R10-5 H δ H γ H β H α n=6 n=5 n=4 n=3 Obr. R10-6 Obr. R10-7 Obdobná čárová spektra s přesnou polohou spektrálních čar lze také získat spektrální analýzou záření jiných atomů(obr. R10-7). Vznik spektrálních čar vysvětlíme představou, že při výboji v plynu se energieatomuzvětšízhodnoty E 1 nahodnotu E 2 (E 1 < E 2 ).Stavatomu senergií E 1 jezákladnístav,stavsenergií E 2 jevzbuzenýstav.vevzbuzeném stavu se však elektron nemůže udržet a vrací se samovolně zpět do základního stavu. Rozdíl energií při tomto přechodu do stavu s energií E 1 se vyzáří v podobě fotonu.

6 R10.3 Spektra atomů 89 Pro energii fotonu platí: hf = E 2 E 1 Tomu odpovídá vlnová délka vyzářeného světla: λ= c f = hc E 2 E 1 Čím větší je rozdíl energie základního a vzbuzeného stavu, tím kratší vlnovou délku má elektromagnetické záření, které atom vyzařuje. Dosud jsme se zabývali jen případy, kdy atomu byla dodána energie, atom přešel do vzbuzeného stavu a pak samovolně přešel do stavu s nižší energií. Přitom vyzářil jeden foton. K vyzařování fotonů však může dojít také za zvláštních podmínek, kdy ve vzbuzeném stavu se současně nachází větší počet atomů, které přejdou na nižší úroveň energie najednou, po vnějším podnětu. Tento děj může vyvolat foton o stejné energii, jaký látka vyzáří. Na základě tohoto vnějšího podnětu (stimulace) dojde k velmi intenzivnímu vyzařování energie a vzniklé fotony tvoří úzký svazek paprsků. Mluvíme o stimulovaném(vynuceném) záření. Na tomto principu pracuje moderní zdroj světla laser. Jeho název je odvozen z počátečních písmen anglického vyjádření podstaty laseru, tzn. zesilování světla stimulovanou emisí záření (Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation). V konstrukci laseru se využívá stimulovaná emise vyvolaná buï v plynech(např. helium-neonový laser), nebo v pevných látkách. Lasery nalezly široké uplatnění v mnoha oborech vědy i v technické praxi. Světlo laseru má vysoký stupeň koherence(poměrně dlouhou dobu je konstantní fáze světelného vlnění), což je důležité při přenosu informací. Charakteristická je značná intenzita světla laseru, malá šířka svazku laserových paprsků a soustředění energie fotonů záření do malého prostoru. Proto se lasery využívají k obrábění tvrdých materiálů, jako přesný skalpel v lékařství, v měřicí technice, v laserových tiskárnách a jinde. Nejčastěji se setkáváme s praktickým využitím miniaturních laserových diod (obr. R10-8). Jsou to polovodičové součástky s přechodem PN, v nichž jsou zdrojem záření rekombinace nosičů náboje elektronů a děr. Za jistých podmínek může tento děj probíhat jako stimulovaná emise záření a dioda vyzařuje světlo nejčastěji Obr. R10-8

7 R10 FYZIKA MIKROSVĚTA 90 červené barvy(650 nm), ale existuji i laserové diody s jinou barvou světelného paprsku. Laserové diody jsou zdrojem světla např. v laserovém ukazovátku, voptickémyši,vesnímačičárovéhokódunebovesnímačizáznamudatna CD. R10.4 Kvantový model atomu Bohrův model atomu vodíku s elektronem obíhajícím kolem atomového jádra vycházel z představ klasické fyziky, ale obsahoval i prvky fyziky kvantové. Té odpovídá kvantování energie elektronu v elektronovém obalu atomu. V rozporu s kvantovou fyzikou však je představa určité trajektorie, po níž se elektron pohybuje. Jestliže připisujeme pohybujícímu se elektronu vlnové vlastnosti, nemůžeme přesně určit, kde v prostoru se v určitém okamžiku elektron nachází, ale můžeme jen určit pravděpodobnost jeho výskytu v určitém bodě elektronového obalu. Oblast s největší pravděpodobností y výskytu elektronu se označuje jako atomový orbital. Atomové orbitaly pro různá kvantová čísla se liší rozměrem a tvarem. Orbital atomu vodíku pro x základní stav (n = 1) má kulový tvar (obr. R10-9). To znamená, že se elektron z může vyskytovat v určité vzdálenosti od jádra. Je zajímavé, že tato pravděpodobnost výskytu elektronu dosahuje Obr. R10-9 největší hodnoty pro místa, jimiž by procházela trajektorie elektronu v Bohrově modelu atomu vodíku. Atomové orbitaly pro vyšší kvantová čísla n, popř. pro jiné prvky než vodík, však nejsou tak jednoduché jako v uvedeném případě. Pro vyjádření jejich tvaru a polohy v prostoru se zavádějí další kvantová čísla: vedlejší kvantové číslo l a magnetické kvantové číslo m. Kromě toho platí tzv. Pauliho vylučovací princip, podle kterého v atomovém orbitalu charakterizovaném určitou hodnotoukvantovýchčísel n, l, mmohoubýtjendvaelektrony,kteréseliší hodnotou tzv. spinového magnetického kvantového čísla s. Tyto elektrony tvoří elektronový pár a jeho existence je důležitá zejména pro výklad chemických vlastností atomů. Obecně platí: stav elektronu v atomu vodíku je zcela určen třemi kvantovými čísly n, l, m.vzákladnímstavu(n=1, l=0, m=0),máatomovýorbitaltvar

8 R10.5 Vazebná energie jádra 91 koule.toplatíiprodalšístavy,vnichž n >1,ale l=0am=0.vestavech, kdy l > 0, je tvar atomového orbitalu složitější. Na obr. R10-10 jsou orbitaly atomu vodíku pro l = 1. Prostorovou orientaci orbitalů určuje magnetické kvantové číslo m. Při vyšších hodnotách kvantových čísel n a l jsou orbitaly větší a mají složitější prostorovou strukturu. y y y m x x z z x z Obr. R10-10 R10.5 Vazebná energie jádra Snadno se přesvědčíme, že hmotnost jádra atomu je menší než součet hmotností jednotlivých nukleonů. Působení jaderných sil mezi nukleony je spojeno se zmenšením hmotnosti jádra a vzniká hmotnostní úbytek. Například jádro helia 4 2 Heseskládázedvouprotonůadvouneutronů.Jehohmotnostbytedyměla být 2m p +2m n =2 1, kg+2 1, kg=6, kg. Ve skutečnosti však atom helia má hmotnost m He =6, kg. Vidíme, že hmotnost jádra atomu je menší než součet hmotností částic, z nichž je jádro složeno. Vznik hmotnostního úbytku vysvětluje Einsteinův vztah mezi energií a hmotností (viz kap. 9). Každé změně vnitřní energie E odpovídá změna hmotnosti m podle vztahu E = mc 2. Tato změna energie určuje vazebnouenergii E v jádraajádrojetímstabilnější,čímvětšíjejehovazebná energie. Jestliže jádro atomu tvoří Z protonů a N neutronů a jeho hmotnost je m j,jevazebnáenergiejádra E v = (Zm p + Nm n m j )c 2 = Bc 2,

9 R10 FYZIKA MIKROSVĚTA 92 kde B je hmotnostní úbytek. Hmotnostní úbytek dosahuje v průměru 1% hmotnostijádra.např.jádronuklidu 12 6 Cvykazujehmotnostníúbytek B 1, kg.ikdyžjdeonepatrnýrozdílhmotnosti,odpovídámuznačná energie 93 MeV. Hmotnostní úbytek je tedy mírou stability jádra atomu. Čím větší je hmotnostní úbytek připadající na jeden nukleon, tím větší je energie, kterou bychom potřebovali k uvolnění protonu nebo neutronu z jádra atomu. Velmi zjednodušeně si můžeme jádro atomu představit jako důlek, v němž jsou jaderné částice jako kuličky. Většímu hmotnostnímu úbytku odpovídá větší hloubka důlku, a tedy větší energie potřebná k tomu, abychom kuličku z důlku dostali ven. Hmotnostní úbytky jader atomů jednotlivých prvků se liší a rozdílné hodnoty hmotnostního úbytku jsou klíčem k získání obrovské energie přeměnami jader atomu. Podstata tohoto děje je vyložena v čl R10.6 Radioaktivní přeměna Přirozená radioaktivita atomů je spojena se změnami ve struktuře jejich jader. Tyto jaderné přeměny nelze ovlivnit vnějším působením na radioaktivní látku, např. jejím zahříváním nebo chemickou reakcí. To potvrzuje, že jaderná přeměnajeurčenajendějivjádřeatomu.zjádraseuvolňujínukleony,popř. elektrony, a tím se mění hmotnost i náboj jádra atomu. Vzniká jádro jiného prvku. Vyzářenímčásticezáření α ( 4 2 He)pozbudejádroatomudvaprotonyadva neutrony.změnísevnuklidprvku,kterýmápořadovéčíslo Zodvějednotky menší,avperiodickésoustavěsenuklidposuneodvěmístavlevo.např.uran Usevyzářenímčástice αpřeměnínathorium Th. Vyzářením částice záření β(elektronu) se naopak v důsledku přeměny neutronu zvětší počet protonů v jádře. Vznikne nuklid s pořadovým číslem Z ojednotkuvyššímanuklidseposuneojednomístovpravo.např.thorium Thsevyzářenímčástice βpřeměnínaprotaktinium Pa. Poznámka. Kroměpopsanéhozáření β,označovanéhotakéjakozáření β,existujeizáření β +,kteréjetvořenopozitrony.tojsoučástice,kterémajístejnouhmotnostjakoelektron,ale jejich náboj je +e. Zářením γ přeměna nuklidů nenastává. Toto záření jen provází vyzařování částic αa β. Izotopy vznikající radioaktivní přeměnou jsou obvykle také radionuklidy, které se dále přeměňují na další izotopy. Postupně tak probíhá celá posloupnost

10 R10.6 Radioaktivní přeměna 93 jaderných přeměn, kterou označujeme jako přeměnovou řadu. Nuklidy s přirozenou radioaktivitou patří převážně do přeměnových řad, jejichž výchozími radionuklidyjsouuran U(řadaurano-radiová),thorium Th(řadathoriová)auran U(řadaaktiniová).Konečnýmproduktemjadernýchpřeměnve všech těchto řadách jsou izotopy olova, které již nejsou radionuklidy a jsou stabilní. Podrobný přehled přeměnových řad je v MFChT. Kromě popsaných přeměn nuklidů je pro jaderné záření charakteristické, že aktivita zářiče se s časem zmenšuje. Postupně klesá počet jader, která se přeměňují. Tato pokusně zjištěná závislost má časový průběh zachycený grafemnaobr.r10-11.zgrafujepatrné,žesepočetpřeměněnýchjadervždy za určitou dobu zmenší na polovinu počtu jader v počátečním okamžiku. Tato doba je pro každý radionuklid charakteristická a označujeme ji jako poločas přeměny T. N N 0 0,5N 0 0,25N 0 0,125N 0 Obr.R10-11 O T 2T 3T 4T 5T t Poločasy přeměny radionuklidů mají velmi rozdílné hodnoty. Např. u radionuklidu uranu U je poločas přeměny 4,5 109 roků, u radia Ra je přibližně1600rokůaprvekpolonium Po(rovněžobjevenýmanželiCU- RIEOVÝMI CD)mápoločaspřeměnypouze1, s.uněkterýchuměle připravených radionuklidů činí poločas přeměny jen zlomky mikrosekund. Zákon radioaktivní přeměny Obr. R10-11 je grafickým zobrazením zákona, který umožňuje určit, kolik jader radionuklidu se za určitou dobu přemění. Počet jader N, která se při jadernýchpřeměnách rozpadajíza krátkoudobu t,závisínapočtu N nepřeměněných jader v počátečním okamžiku a platí vztah N= λn t.

11 R10 FYZIKA MIKROSVĚTA 94 Znaménkem je vyjádřen úbytek jader v důsledku jaderných přeměn. Konstanta úměrnosti λ je přeměnová konstanta pro daný radionuklid. Určuje relativníúbytekjaderza1s. Počet N jader radionuklidu v čase t vyjadřuje zákon radioaktivní přeměny N = N 0 e λt, kde N 0 je počet jader radionuklidu v čase t = 0 (e = 2, je základ přirozených logaritmů). Ze zákona radioaktivní přeměny také vyplývá vztah pro výpočet poločasu přeměny T: T = ln2 λ 0,693 λ Poločasy přeměny prakticky významných radionuklidů jsou uvedeny vmfcht.

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření.

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření. FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 1 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 FYZIKA MIKROSVĚTA Kvantové vlastnosti světla (str. 241 257) Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce

Více

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ)

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ) Stěny černého tělesa mohou vysílat záření jen po energetických kvantech (M.Planck-1900). Velikost kvanta energie je E = h f f - frekvence záření, h - konstanta Fotoelektrický jev (FJ) - dopadající záření

Více

Relativistická dynamika

Relativistická dynamika Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte

Více

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda Úvod Optoelektronické součástky jsou založeny na interakci optického záření s elektricky nabitými částicemi v polovodičích. Vztah mezi energií fotonů

Více

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 20. říjen 202 Název zpracovaného celku: ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Leukippos, Démokritos (5. st. př. n. l.; Řecko).

Více

Jaderná fyzika. Zápisy do sešitu

Jaderná fyzika. Zápisy do sešitu Jaderná fyzika Zápisy do sešitu Vývoj modelů atomu 1/3 Antika intuitivně zavedli pojem atomos nedělitelná část hmoty Pudinkový model J.J.Thomson (1897) znal elektron a velikost atomu 10-10 m v celém atomu

Více

Ing. Stanislav Jakoubek

Ing. Stanislav Jakoubek Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/2-1-3-3 III/2-1-3-4 III/2-1-3-5 Název DUMu Vnější a vnitřní fotoelektrický jev a jeho teorie Technické využití fotoelektrického jevu Dualismus vln a částic Ing. Stanislav

Více

Cvičení z fyziky 2013-2014. Lasery. Jan Horáček (jan.horacek@seznam.cz) 19. ledna 2014

Cvičení z fyziky 2013-2014. Lasery. Jan Horáček (jan.horacek@seznam.cz) 19. ledna 2014 Gymnázium, Brno, Vídeňská 47 Cvičení z fyziky 2013-2014 1. seminární práce Lasery Jan Horáček (jan.horacek@seznam.cz) 19. ledna 2014 1 Obsah 1 Úvod 3 2 Cíle laseru 3 3 Kvantové jevy v laseru 3 3.1 Model

Více

L A S E R. Krize klasické fyziky na přelomu 19. a 20. století, vznik kvantových představ o interakci optického záření s látkami.

L A S E R. Krize klasické fyziky na přelomu 19. a 20. století, vznik kvantových představ o interakci optického záření s látkami. L A S E R Krize klasické fyziky na přelomu 19. a 20. století, vznik kvantových představ o interakci optického záření s látkami Stimulovaná emise Princip laseru Specifické vlastnosti laseru jako zdroje

Více

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku

Více

OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Světlo jako částice Kvantová optika se zabývá kvantovými vlastnostmi optického

Více

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník FYZIKA MIKROSVĚTA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Mikrosvět Svět o rozměrech 10-9 až 10-18 m. Mikrosvět není zmenšeným makrosvětem! Chování v mikrosvětě popisuje kvantová

Více

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory Karla Majera 370, 252 31 Všenory Datum (období) vytvoření:

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ.1.7/1.5./34.82 Zkvalitnění výuky prostřednitvím ICT III/2 Inovae a zkvalitnění výuky prostřednitvím ICT

Více

9. Fyzika mikrosvěta

9. Fyzika mikrosvěta Elektromagnetické spektrum 9.1.1 Druy elektromagnetickéo záření 9. Fyzika mikrosvěta Vlnění různýc vlnovýc délek mají velmi odlišné fyzikální vlastnosti. Různé druy elektromagnetickéo záření se liší zejména

Více

13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla

13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla 13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla Od časů Isaaca Newtona si lidstvo láme hlavu problémem, je-li světlo vlnění nebo proud částic. Tento spor rozdělil svět vědy na dva zdánlivě nesmiřitelné

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: Lasery - druhy

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: Lasery - druhy Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Lasery - druhy Laser je tvořen aktivním prostředím, rezonátorem a zdrojem energie. Zdrojem energie, který může

Více

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov Zeemanův jev Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov 1 Abstrakt Při tomto experimentu jsme zopakovali pokus Pietera Zeemana (nositel Nobelovy ceny v roce 1902) se

Více

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,

Více

Otázka: Stavba atomu. Předmět: Chemie. Přidal(a): Kuba Kubikula

Otázka: Stavba atomu. Předmět: Chemie. Přidal(a): Kuba Kubikula Otázka: Stavba atomu Předmět: Chemie Přidal(a): Kuba Kubikula Atom = základní stavební částice všech látek Atomisté: Leukippos zakladatelem atomismu 5 st. př. n. l. Demokritos charakterizoval, že hmota

Více

Atomové jádro, elektronový obal

Atomové jádro, elektronový obal Atomové jádro, elektronový obal 1 / 9 Atomové jádro Atomové jádro je tvořeno protony a neutrony Prvek je látka skládající se z atomů se stejným počtem protonů Nuklid je systém tvořený prvky se stejným

Více

CZ.1.07/1.1.30/01.0038

CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 29 Téma: RADIOAKTIVITA A JADERNÝ PALIVOVÝ CYKLUS Lektor: Ing. Petr Konáš Třída/y: 3ST,

Více

ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A

ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A Kde se nacházíme? ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A 29 Èásticové vlastnosti elektromagnetických vln 30 Vlnové vlastnosti èástic 31 Schrödingerova formulace kvantové mechaniky Kolem roku 1900-1915

Více

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika Jaderná fyzika Vlastnosti atomových jader Radioaktivita Jaderné reakce Jaderná energetika Vlastnosti atomových jader tomové jádro rozměry jsou řádově 1-15 m - složeno z protonů a neutronů Platí: X - soustředí

Více

MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA

MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA MAKRO- A MIKRO- MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA STAV... (v dřívějším okamţiku)...... info o vnějším působení STAV... (v určitém okamţiku) ZÁKLADNÍ INFO O... (v tomto okamţiku) VŠCHNY DALŠÍ

Více

8.1 Elektronový obal atomu

8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Celkový náboj elektronů v elektricky neutrálním atomu je 2,08 10 18 C. Který je to prvek? 8.2 Dánský fyzik N. Bohr vypracoval teorii atomu, podle níž se elektron v atomu

Více

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální STAVBA ATOMU Výukový materiál pro základní školy (prezentace). Zpracováno v rámci projektu Snížení rizik ohrožení zdraví člověka a životního prostředí podporou výuky chemie na ZŠ. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.16/02.0018

Více

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:

Více

JADERNÁ FYZIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

JADERNÁ FYZIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník JADERNÁ FYZIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Základní pojmy Jaderná síla - drží u sebe nukleony, velmi krátký dosah, nasycení Vazebná energie jádra: E V = ( Z m p + N

Více

ZÁŘIVÝ TOK - Φ e : Podíl zářivé energie E e a doby t, za kterou projde záření s touto energií danou plochou:

ZÁŘIVÝ TOK - Φ e : Podíl zářivé energie E e a doby t, za kterou projde záření s touto energií danou plochou: ZÁŘIVÝ TOK - Φ e : Podíl zářivé energie E e a doby t, za kterou projde záření s touto energií danou plochou: ZÁŘIVOST - I e : Podíl té části zářivého toku Φ e, který vychází ze zdroje do malého prostorového

Více

2. 1 S T R U K T U R A A V L A S T N O S T I A T O M O V É H O J Á D R A

2. 1 S T R U K T U R A A V L A S T N O S T I A T O M O V É H O J Á D R A 2. Jaderná fyzika 9 2. 1 S T R U K T U R A A V L A S T N O S T I A T O M O V É H O J Á D R A V této kapitole se dozvíte: o historii vývoje modelů stavby atomového jádra od dob Rutherfordova experimentu;

Více

PRO VAŠE POUČENÍ. Kdo se bojí radiace? ÚVOD CO JE RADIACE? Stanislav Kočvara *, VF, a.s. Černá Hora

PRO VAŠE POUČENÍ. Kdo se bojí radiace? ÚVOD CO JE RADIACE? Stanislav Kočvara *, VF, a.s. Černá Hora Kdo se bojí radiace? Stanislav Kočvara *, VF, a.s. Černá Hora PRO VAŠE POUČENÍ ÚVOD Od počátků lidského rodu platí, že máme strach především z neznámého. Lidé měli v minulosti strach z ohně, blesku, zatmění

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

Radioaktivita,radioaktivní rozpad

Radioaktivita,radioaktivní rozpad Radioaktivita,radioaktivní rozpad = samovolná přeměna jader nestabilních nuklidů na jiná jádra, za současného vyzáření neviditelného radioaktivního záření Výskyt v přírodě v přírodě se vyskytuje 264 stabilních

Více

4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY

4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY 4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY Měřicí potřeby: 1) kompaktní zařízení firmy Leybold ) kondenzátor 3) spínač 4) elektrometrický zesilovač se zdrojem 5) voltmetr do V Obecná část: Při ozáření kovového tělesa

Více

Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II.

Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II. Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Jméno:Martin Fiala Obor:MVT Ročník:II. Datum:16.5.2003 OBECNÁ TEORIE RELATIVITY Ekvivalence

Více

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče Cvičení 3 Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu Aplikace kvantové mechaniky pásová struktura polovodiče Nosiče náboje v polovodiči hustota stavů obsazovací funkce, Fermiho hladina koncentrace

Více

[KVANTOVÁ FYZIKA] K katoda. A anoda. M mřížka

[KVANTOVÁ FYZIKA] K katoda. A anoda. M mřížka 10 KVANTOVÁ FYZIKA Vznik kvantové fyziky zapříčinilo několik základních jevů, které nelze vysvětlit pomocí klasické fyziky. Z tohoto důvodu musela vzniknout nová teorie, která by je přijatelně vysvětlila.

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007 TEST Z FYZIKY PRO PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY ČÍSLO FAST-F-2006-01 1. Převeďte 37 mm 3 na m 3. a) 37 10-9 m 3 b) 37 10-6 m 3 c) 37 10 9 m 3 d) 37 10 3 m 3 e) 37 10-3 m 3 2. Voda v řece proudí rychlostí 4 m/s. Kolmo

Více

1 Měření na Wilsonově expanzní komoře

1 Měření na Wilsonově expanzní komoře 1 Měření na Wilsonově expanzní komoře Cíle úlohy: Cílem této úlohy je seznámení se základními částicemi, které způsobují ionizaci pomocí Wilsonovi mlžné komory. V této úloze studenti spustí Wilsonovu mlžnou

Více

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů Autor: Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: fyzika, chemie Ročník:

Více

4.3. Kvantové vlastnosti elektromagnetického záření

4.3. Kvantové vlastnosti elektromagnetického záření 4.3. Kvantové vlastnosti elektromagnetického záření 4.3.1. Fotony, fotoelektrický a Comptonův jev 1. Klasifikovat obor kvantová optika.. Popsat foton a jeho vlastnosti jako kvantum energie elektromagnetického

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny. Polovodičové lasery Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny. Energetické hladiny tvoří pásy Nejvyšší zaplněný pás je valenční, nejbližší vyšší energetický pás dovolených

Více

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů energie elektronů

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Univerzita Palackého v Olomouci. Sbírka příkladů z atomové a jaderné fyziky. Přírodovědecká fakulta. Katedra experimentální fyziky

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Univerzita Palackého v Olomouci. Sbírka příkladů z atomové a jaderné fyziky. Přírodovědecká fakulta. Katedra experimentální fyziky Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální fyziky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Sbírka příkladů z atomové a jaderné fyziky Autor: Petr Smilek Studijní program: B1701 Fyzika Studijní

Více

2. Atomové jádro a jeho stabilita

2. Atomové jádro a jeho stabilita 2. Atomové jádro a jeho stabilita Atom je nejmenší hmotnou a chemicky nedělitelnou částicí. Je tvořen jádrem, které obsahuje protony a neutrony, a elektronovým obalem. Elementární částice proton neutron

Více

Měření Planckovy konstanty

Měření Planckovy konstanty Měření Planckovy konstanty Online: http://www.sclpx.eu/lab3r.php?exp=2 Pro stanovení přibližné hodnoty Planckovy konstanty jsme vyšli myšlenkově z experimentu s LED diodami, viz např. [8], [81], nicméně

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Ladislav Šulák 25. 3. 2013 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 23.01.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_06_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 23.01.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_06_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 23.01.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_06_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Struktura atomů a molekul

Struktura atomů a molekul Struktura atomů a molekul Obrazová příloha Michal Otyepka tento text byl vysázen systémem L A TEX2 ε ii Úvod Dokument obsahuje všechny obrázky tak, jak jsou uvedeny ve druhém vydání skript Struktura atomů

Více

ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE

ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE VĚDOU A TECHNIKOU KE SPOLEČNÉMU ROZVOJI DODATEK PŘESHRANIČNÍ LETNÍ ŠKOLA VĚDY A TECHNIKY ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE EURÓPSKA ÚNIA EURÓPSKY FOND REGIONÁLNEHO ROZVOJA SPOLOČNE BEZ HRANÍC FOND MIKROPROJEKTŮ 1.

Více

2. ATOM. Dualismus částic: - elektron se chová jako hmotná částice, ale také jako vlnění

2. ATOM. Dualismus částic: - elektron se chová jako hmotná částice, ale také jako vlnění Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Kikusska94 2. ATOM HISTORIE NÁZORŮ NA STAVBU ATOMU - Leukippos (490 420 př. n. l.) - Demokritos (460 340 př. n. l.) - látka je tvořená atomy, které se dále nedělí (atomos

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

4. Žádná odpověď není správná -0

4. Žádná odpověď není správná -0 1. Auto rychlé zdravotnické pomoci jelo první polovinu dráhy rychlostí v1 = 90 km.h -1, druhou polovinu dráhy rychlostí v2 = 72 km.h -1. Určete průměrnou rychlost. 1. 81,5 km.h -1-0 2. 80 km.h -1 +0 3.

Více

36 RADIOAKTIVITA. Rozpadový zákon Teorie radioaktivního rozpadu Umělá radioaktivita

36 RADIOAKTIVITA. Rozpadový zákon Teorie radioaktivního rozpadu Umělá radioaktivita 433 36 RADIOAKTIVITA Rozpadový zákon Teorie radioaktivního rozpadu Umělá radioaktivita Radioaktivita je jev, při kterém se jádra jednoho prvku samovolně mění na jádra jiného prvku emisí částic alfa, neutronů,

Více

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření KAP. 3 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE sklo barvené uranem RADIOAKTIVITA =SCHOPNOST NĚKTERÝCH ATOMOVÝCH JADER VYSÍLAT ZÁŘENÍ přírodní nuklidy STABILNÍ NKLIDY RADIONKLIDY = projevují se PŘIROZENO RADIOAKTIVITO

Více

ATOM. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 7. 2012. Ročník: osmý

ATOM. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 7. 2012. Ročník: osmý ATOM Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 25. 7. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky 1 Anotace: Žáci se seznámí se

Více

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami Aplikovaná optika Optika Geometrická optika Vlnová optika Kvantová optika - pracuje s čistě geometrickými představami - zanedbává vlnovou a kvantovou povahu světla - elektromagnetická teorie světla -světlo

Více

laboratorní řád, bezpečnost práce metody fyzikálního měření, chyby měření hustota tělesa

laboratorní řád, bezpečnost práce metody fyzikálního měření, chyby měření hustota tělesa Vyučovací předmět Fyzika Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník 1. Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy používá s porozuměním učivem zavedené fyzikální

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie je klinický obor využívající účinků ionizujícího záření v léčbě jak zhoubných, tak nezhoubných nádorů

Více

Struktura elektronového obalu

Struktura elektronového obalu Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Struktura elektronového obalu Představy o modelu atomu se vyvíjely tak, jak se zdokonalovaly možnosti vědy

Více

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 FOTOVOLTAIKA ING. JAROSLAV TISOT

Více

5.6. Člověk a jeho svět

5.6. Člověk a jeho svět 5.6. Člověk a jeho svět 5.6.1. Fyzika ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013 Charakteristika vyučujícího předmětu FYZIKA I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Fyzika vychází z obsahu vzdělávacího

Více

Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace

Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace Ing. Pavel Oupický Oddělení optické diagnostiky, Turnov Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., Praha Úvod Teorie vzniku a kvantifikace

Více

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 07_3_Elektrický proud v polovodičích

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 07_3_Elektrický proud v polovodičích Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_3_Elektrický proud v polovodičích Ing. Jakub Ulmann 3 Polovodiče Př. 1: Co je to? Př. 2: Co je to? Mikroprocesor

Více

Solární elektrárna Struhařov

Solární elektrárna Struhařov Středoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Solární elektrárna Struhařov Jaroslav Mašek Střední zdravotnická škola Benešov Máchova 400, Benešov Úvod Získávání

Více

Pavel Cejnar. pavel.cejnar @ mff.cuni.cz. Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze

Pavel Cejnar. pavel.cejnar @ mff.cuni.cz. Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze Podivuhodná říše kvant Pavel Cejnar pavel.cejnar @ mff.cuni.cz Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze Hvězdárna a planetárium Brno, 22. 1. 2015 Podivuhodná

Více

Lasery optické rezonátory

Lasery optické rezonátory Lasery optické rezonátory Optické rezonátory Optickým rezonátorem se rozumí dutina obklopená odrazovými plochami, v níž je pasivní dielektrické prostředí. Rezonátor je nezbytnou součástí laseru, protože

Více

Úvod do moderní fyziky. lekce 9 fyzika pevných látek (vedení elektřiny v pevných látkách)

Úvod do moderní fyziky. lekce 9 fyzika pevných látek (vedení elektřiny v pevných látkách) Úvod do moderní fyziky lekce 9 fyzika pevných látek (vedení elektřiny v pevných látkách) krystalické pevné látky pevné látky, jejichž atomy jsou uspořádány do pravidelné 3D struktury zvané mřížka, každý

Více

Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště

Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu LASER Autor Mgr. Emilie Kubíčková Datum 16. 2. 2014 Stupeň atypvzdělávání

Více

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy,

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy, Státní bakalářská zkouška. 9. 05 Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika (test s řešením) Jméno: Pokyny k řešení testu: Ke každé úloze je správně pouze jedna odpověď. Čas k řešení je 0 minut (6

Více

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5 MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5 Ondřej Votava J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry AS ČR Opakování z minula Light Amplifier by Stimulated

Více

37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra

37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra 445 37 MOLEKULY Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra Soustava stabilně vázaných atomů tvoří molekulu. Podle počtu atomů hovoříme o dvoj-, troj- a více atomových molekulách.

Více

Prvek, nuklid, izotop, izobar

Prvek, nuklid, izotop, izobar Prvek, nuklid, izotop, izobar A = Nukleonové (hmotnostní) číslo A = počet protonů + počet neutronů A = Z + N Z = Protonové číslo, náboj jádra Frederick Soddy (1877-1956) NP za chemii 1921 Prvek = soubor

Více

Atomová a jaderná fyzika

Atomová a jaderná fyzika Mgr. Jan Ptáčník Atomová a jaderná fyzika Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Atom - historie Starověk - Démokritos 19. století - první důkazy Konec 19. stol. - objev elektronu Vznik modelů atomu Thomsonův

Více

FYZIKA na LF MU cvičná. 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI?

FYZIKA na LF MU cvičná. 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI? FYZIKA na LF MU cvičná 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI? A. kandela, sekunda, kilogram, joule B. metr, joule, kalorie, newton C. sekunda,

Více

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE III

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE III POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE III FOTOELEKTRICKÝ JEV OBJEV ATOMOVÉHO JÁDRA 1911 Rutherford některé radioaktivní prvky vyzařují částice α, jde o kladné částice s nábojem 2e a hmotností 4 vodíkových

Více

Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19

Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19 Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň Monitorovací indikátor: 06.43.10

Více

Maturitní okruhy Fyzika 2015-2016

Maturitní okruhy Fyzika 2015-2016 Maturitní okruhy Fyzika 2015-2016 Mgr. Ladislav Zemánek 1. Fyzikální veličiny a jejich jednotky. Měření fyzikálních veličin. Zpracování výsledků měření. - fyzikální veličiny a jejich jednotky - mezinárodní

Více

Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník)

Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník) Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník) Vlnění 1. Kmity soustav hmotných bodů (6 hod.) 1.1 Netlumené malé kmity kolem stabilní rovnovážné polohy: linearita pohybových rovnic, princip superpozice, obecné

Více

TRANZISTORY TRANZISTORY. Bipolární tranzistory. Ing. M. Bešta

TRANZISTORY TRANZISTORY. Bipolární tranzistory. Ing. M. Bešta TRANZISTORY Tranzistor je aktivní, nelineární polovodičová součástka schopná zesilovat napětí, nebo proud. Tranzistor je asi nejdůležitější polovodičová součástka její schopnost zesilovat znamená, že malé

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z FYZIKY:

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z FYZIKY: TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z FYZIKY: školní rok : 2007 / 2008 třída : 4.A zkoušející : Mgr. Zbyněk Bábíček 1. Kinematika hmotného bodu 2. Dynamika hmotného bodu 3. Mechanická práce a energie 4. Gravitační

Více

5 Měření absorpce ionizujícího záření v závislosti na tlaku vzduchu

5 Měření absorpce ionizujícího záření v závislosti na tlaku vzduchu 5 Měření absorpce ionizujícího záření v závislosti na tlaku vzduchu Cíle úlohy: Cílem této úlohy je seznámení se s lineárním absorpčním koeficientem a jeho závislostí na tlaku vzduchu a použitých stínících

Více

Hranolový spektrometr

Hranolový spektrometr Hranolový spektrometr a vodíkové spektrum Ú k o l y 1. Okalibrujte hranolový spektro.. Určente vlnové délky spektrálních čar vodíkové výbojky. 3. Určente kvantové elektronové přechody v atomu vodíku. 4.

Více

RADIOAKTIVITA TEORIE. Škola: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr.Milan Staněk MGV_F_SS_3S2_D12_Z_MIKSV_Radioaktivita_PL

RADIOAKTIVITA TEORIE. Škola: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr.Milan Staněk MGV_F_SS_3S2_D12_Z_MIKSV_Radioaktivita_PL Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr.Milan Staněk MGV_F_SS_3S2_D12_Z_MIKSV_Radioaktivita_PL Člověk a příroda Fyzika Jaderná fyzika Radioaktivita RADIOAKTIVITA

Více

Přednášky z lékařské přístrojové techniky

Přednášky z lékařské přístrojové techniky Přednášky z lékařské přístrojové techniky Masarykova univerzita v Brně Endoskopie a lasery Endoskopie Názvem endoskopy označujeme skupinu optických k vyšetřování tělních dutin. Jsou založeny na odrazu

Více

Osnova. Stimulovaná emise Synchrotroní vyzařování Realizace vyzařování na volných elektronech FLASH XFEL

Osnova. Stimulovaná emise Synchrotroní vyzařování Realizace vyzařování na volných elektronech FLASH XFEL Osnova 1 2 Stimulovaná emise Synchrotroní vyzařování Realizace vyzařování na volných elektronech 3 FLASH XFEL 4 Diagnostika Rozpoznávání obrazu Medicína Vysoko parametrové plazma 5 Laserový svazek fokusovaný

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Jaderná energie. Obrázek atomů železa pomocí řádkovacího tunelového mikroskopu

Jaderná energie. Obrázek atomů železa pomocí řádkovacího tunelového mikroskopu Jaderná energie Atom Všechny věci kolem nás se skládají z atomů. Atom obsahuje jádro (tvořené protony a neutrony) a obal tvořený elektrony. Protony a elektrony jsou částice elektricky nabité, neutron je

Více

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD.

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. KAP FP TU Liberec pavel.pesat@tul.cz tel. 3293 Radioaktivita. Přímo a nepřímo ionizující záření. Interakce záření s látkou. Detekce záření, Dávka

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Světlo v multimódových optických vláknech

Světlo v multimódových optických vláknech Světlo v multimódových optických vláknech Tomáš Tyc Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 61137 Brno Úvod Optické vlákno je pozoruhodný fyzikální systém: téměř dokonalý

Více

Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, , Jaro 2008

Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, , Jaro 2008 Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, 255676, Jaro 2008 Úloha 1: Jaká je vzdálenost sousedních atomů v hexagonální struktuře grafenové roviny? Kolik atomů je v jedné rovině

Více

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH, PLYNECH A POLOVODIČÍCH

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH, PLYNECH A POLOVODIČÍCH Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D14_Z_OPAK_E_Elektricky_proud_v_kapalinach _plynech_a_polovodicich_t Člověk a příroda

Více

( ) 2 2 MODUL 5. STAVBA ATOMU SHRNUTÍ

( ) 2 2 MODUL 5. STAVBA ATOMU SHRNUTÍ MODUL 5. STAVBA ATOMU SHRNUTÍ Kvantování fyzikálních veličin - vázaným částicím v mikrosvětě náleží diskrétní hodnoty hybnosti, energie i dalších veličin, které nazýváme kvantované fyzikální veličiny -

Více

HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE

HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE M. Hovorková, O. Linc 4. D, Gymnázium Na Vítězné pláni 1126, Praha 4, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Článek se zabývá vysvětlením několika světelných jevů, viditelných na obloze.

Více

VY_52_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen

VY_52_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen VY_52_INOVACE_VK64 Jméno autora výukového materiálu Věra Keselicová Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace 8. ročník

Více