Mikrobiologie. Mikrobiologie míkros bios logos. mikroorganismy (mikroby)
|
|
- Lucie Pokorná
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mikrobiologie Mikrobiologie Katedra potravinářských biotechnologií a kvality z.produktů Mikrobiologie míkros bios logos mikroorganismy (mikroby) - pozorování mikroskopem - všudypřítomné (ubikvitární) - velmi rozmanité - původci nemocí (patogenní m.) cca 3 % - většina je nepatogenní řada s významným užitkem pro člověka Význam produkce O 2 (více než 50 %) rozklad org.hmoty, koloběhy prvků mikrobiota lidí, zvířat, rostlin výroba potravin výroba léčiv 1
2 Nebuněčné formy života a buněčné organismy (pro- a eukaryotické) Nebuněčné formy života Viry, viroidy, priony Není buněčný typ organizace Závislost na živé buňce Onemocnění Viry DNA nebo RNA (= genom viru) obalená bílkovinným pláštěm (kapsidou) = nukleokapsida rozlišení dle NK = DNA a RNA viry dle hostitele na bakteriální (bakteriofágy), rostlinné, hub, živočišné (bezobratlí, obratlovci) submikroskopické nm (= 10-9 m) 2
3 Viroidy objeveny 1971 Th. Dienerem jednořetězcová RNA bez proteinového pláště (asi nukleotidů) nekóduje žádný protein (x viru) lokalizace v jádře h.buňky přenos šťávou, roubováním onemocnění rostlin (zakrslost, deformace listů) dosud 36 viroidů viroid vřetenovitosti hlíz brambor, viroid zakrslosti chmele aj. Priony proteinová částice bez NK postihují nervové buňky změna normálního proteinu (PrP C ) = α-helix v prionový (PrP Sc ) = β- skládaný list rozpustný ve vodě, štěpitelný proteázami nerozpustný ve vodě, není štěpitelný proteázami 3
4 smrtelné neurodegenerativní choroby u lidí např. kuru, Creutzfeld-Jacob, u zvířat např. scrapie (klusavka), bovinní spongiformní encefalopatie ( nemoc šílených krav ) vzácná on. projevy: ztráta motorických funkcí, změny osobnosti, zmatenost, nespavost, demence NC v oblasti fyziologie a medicíny 1976 Daniel Carleton Gajdusek výzkum kuru 1997 Stanley Prusiner výzkum prionů 4
5 Veškerý buněčný život na Zemi je zahrnut ve 3 doménách prokaryotické organismy Buněčné organismy Prokaryotické jednobuněčné organismy s jadernou hmotou bez membrány Doména Archaea výskyt v extrémních podmínkách extrémofilové buněčná stěna obsahuje pseudomurein, ale neobsahuje peptidoglykan (murein) Doména Bacteria člení se dle charakteru buněčné stěny grampozitivní, gramnegativní a bez buněčné stěny (mykoplazmata) buněčná stěna obsahuje peptidoglykan Buněčné organismy Eukaryotické jedno nebo více jader s membránou Houby (Fungi) Řasy (Algae) Prvoci (Protozoa) (Animalia a Plantae) 5
6 Některé rozdíly mezi prokaryotickou a eukaryotickou buňkou CHARAKTERISTIKA PROKARYOTA EUKARYOTA BACTERIA ARCHEA Velikost (µm) 0,5-10 0, Jaderná membrána ne ano Organely ne ano Vnitřní uspořádání jednoduché složité Buněčná stěna murein pseudomurein variabilní Počet chromozómů 1 kruhový (1 kopie každého genu haploidní) Ribozómy 70 S 80 S více lineárních (2 kopie každého genu diploidní) Stavba bakteriální buňky Leenwenhoekůvmikroskop a jeho nástupci 6
7 Velikost bakterií 80 x 600 µm v µm rozpětí 0,2 (1x2) µm Mycoplasma pneumoniae 0,2 µm Escherichia coli 1x2 µm Thiomargarita namibiensis 750 µm Rickettsia prowazeki 0,2 µm Tvarová rozmanitost bakterií Různé způsoby USPOŘÁDÁNÍ bakteriálních buněk diplokok kok streptokok sarcina stafylokok 7
8 pleomorfní (mnohotvárné) bakterie Proč mají bakterie určitý tvar? fyziologická adaptace Vznik vláknitých forem př. Actinomycesisraelii absence P, cysteinu, glutathionu Tvorba endospor (Bacillus sp.), cyst, heterocyst (Azotobacter sp.) apod. Dimorfismus v životním cyklu Caulobacter crescentus 8
9 Co chtějí? základy života na Zemi Buněčná stěna bakterií mechanická role - ochrana stálý tvar vyrovnává osmotický tlak antigenní role je místem působení některých antibiotik diagnostická role: barví se Gramovým barvením Organismy v doméně Bacteria se rozlišují: G+ bakterie s buněčnou stěnou G- bakterie s buněčnou stěnou bakterie bez buněčné stěny Hans Christian Gram na konci 19.st. vyvinul barvení, později metoda dle Grama či Gramovo barvení ( ) Teprve v roce 1963 popsal M. R. J. Salton princip tohoto barvení (viz dále) 9
10 Významnou složkou BS bakterií je peptidoglykan (murein) Základem jsou dva sacharidy N-acetylglukosamin NAG a kyselina N-acetylmuramová NAM propojené beta-1,4 glykosidickými vazbami do vláken ta jsou k sobě spojena pomocí řetízků tetrapeptidů NAM NAG NAM NAG NAM NAG Glykosidické vazby štěpí je lysozym Buněčná stěna GRAMPOZITIVNÍHO typu K. teichoová K. lipoteichoová NAM NAG 90 % BS peptidoglykan (20-80 nm) transmembránový protein Zástupci: Staphylococcus, Streptococcus, Enterococcus, Listeria, Clostridium, Bacillus aj. Cytoplazmatická membrána Buněčná stěna GRAMNEGATIVNÍHO typu LIPOPOLYSACHARID = LPS porin VNĚJŠÍ membrána biomembrána lipoproteiny NAM 10 % BS peptidoglykan NAG PERIPLAZMATICKÝ PROSTOR (periplasma gelová konzistence) chemoreceptory enzymy Cytoplazmatická membrána 10
11 na odlišné stavbě a složení BS bakterií je založeno BARVENÍ PODLE GRAMA diferencuje bakterie do dvou skupin G+ a G- LIPOPOLYSACHARID = LPS u G- bakterií Core polysacharid O-antigen VNĚJŠÍ membrána Lipid A pouze u G- bakterií nejprozkoumanější u salmonel Polysacharidová část - antigenní schopnost Lipidová část = lipid A (endotoxin) toxicita G- poutá LPS do vnější membrány LPS patří mezi nejtoxičtější mikr. produkty horečka, ovlivnění bílých krvinek Rozdíly mezi G+ a G- bakteriemi - shrnutí G+ G- barva po obarvení dle Grama Modrá/fialová Červená/růžová peptidoglykanv buněčné stěně Silná vrstva Tenká vrstva teichoováa lipoteichoovákyselinav buněčné stěně + - lipopolysacharidv buněčné stěně
12 Bakterie BEZ buněčné stěny přirozeně mykoplazmata nesyntetizují peptidoglykan nejmenší bakterie (0,2 µm) původci onemocnění plic ztráta během života = tzv. L-formy bakterií tj. za normálních okolností BS mají, ale mohou o ni přijít L-formy bakterií (CWD bacteria cell wall-deficient) 1935 Lister institute (Londýn) L pouze bakterie, které za normálních podmínek BS mají a ztratily ji během života (působení různých faktorů) vzhled BS určuje tvar u L-forem odlišný proti původnímu získání L forem možné -in vitro inhibicí syntézy peptidoglykanu (antibiotika) nebo jeho degradace (lysozym) Bacillus subtilis(s BS) Bacillus subtilis L-formy L-formy bakterií (CWD bacteria cell wall-deficient) význam: rezistence k antibiotikům, k imunitnímu systému hostitele (přežívání ve fagocytech) možná příčina chronických či recidivujících chorob? 12
13 Cytoplazmatická membrána tenká (cca 6-8 nm) bariéra odděluje cytoplazmu od okolí nezbytná selektivní permeabilní bariéra základní struktura dvojvrstva fosfolipidů: hydrofobní (MK) a hydrofilní (glycerolfosfát) složka vnořeny membránové proteiny transportní funkce CM má tekutý charakter V elektronovém mikroskopu: CYTOPLAZMA Hydrofilní oblast Hydrofobní oblast Hydrofilní oblast Cytoplazmatická membrána Hopanoidy specifické lipidové látky v CM někt.zástupců Bacteria zesilují CM adaptace na extrémní podmínky prostředí vysoká t, nízké ph, vysoká koncentrace někt.látek aj. např. uzymomonasmobilis (hopanoidy tvoří až 50 % z lipidů) ochrana před působením vysoké koncentrace etanolu Klíčové funkce CM pro buňku izoluje (hydrofobní zóna), zároveň je propustná ukotvení mnoha významných proteinů (např. enzymy katalyzující bioenergetické reakce) přeměna energie respirační řetězec vzniká zde tzv. protonový gradient H + poháněná síla zajišťuje fungování mnoha na energii závislých činností transport pohyb biosyntéza ATP 13
14 Povrchové struktury jen u některých nebo jen v určitém prostředí produkce slizových či lepivých látek na buněčném povrchu složení polysacharidy, proteiny pouzdro (kapsula) rigidní, těsně na BS slizová vrstva (slimelayer) deformovatelná, volně připojená Funkce těchto struktur: přilnutí (adheze) k povrchům: patogenní b. průnik formování biofilmu váží vodu zabraňují vyschnutí zásoba některých živin shromažďování odpadních látek ochrana před imunitním systémem ( maskování - obtížné rozpoznání, fagocytóza) zodpovídají za patogenitu (škodlivost) některých bakterií např. pouzdro u Streptococcus pneumoniae Fimbrie a pili vláknité struktury bílkovinného charakteru, vyčnívají z povrchu buňky Fimbrie adheze k povrchu formování pelikul formování biofilmů fimbrie při infekčním procesu využívá např. Salmonella sp. 14
15 Pili delší většinou 1 výměna genet.materiálu - konjugace (donorová a recipientní bakterie) adheze patogenních bakterií Pili IV typu adheze tzv. twitching motility typ klouzavého pohybu (viz dále) např. u rodu Pseudomonas Biofilm společenství mikroorganismů obalené extracelulární polymerní matrix (tvořeno hlavně z polysacharidů; slizová hmota) tvoří se na povrchu neživých i živých povrchů Pro bakterie zajišťuje: výživu: v matrix kanálky (voda, živiny) ochranu Vznik biofilmu 1. volné (planktonické) bakterie 2. přilnutí k podkladu (dostatek živin) 3. syntéza a uvolňování polysacharidů do prostředí = hlenová matrix - 4. dělení Quorum sensing = způsob komunikace MO v biofilmu - chem.signály (různé molekuly) zjišťují hustotu populace, je-li příliš hustá (5.) část buněk se uvolní a vytvoří biofilm na jiném místě (kolonizace) brání se zhuštění populace 15
16 Proč bakterie (ale i jiné mikroorganismy) tvoří biofilmy? Odolnost vůči dezinfekčním l., antibiotikům, imunitnímu systému, ph, vyschnutí aj. Mechanismus, jak zůstat ve výhodné oblasti (např. v lidském/zvířecím těle) buňky v biofilmu vyšší metabolická aktivita využití např. při čištění odpadních vod K.K.Jefferson, 2004 Kde se tvoří biofilmy? - méně dostupná místa ve výrobnách (např. v potravinářství) kolena, záhyby, rýhy, těsnění aj. - hrubé povrchy (X hladké povrchy menší adheze) Zubní biofilm je prospěšný umožňuje přilnutí běžným MO dutiny ústní nesmí být přerostlý čištění zubů a omezení sacharidů ve stravě 16
17 Biofilmy lze i vhodně využít např.: Na povrchu střevní sliznice (i dalších površích) vytváří mikroorganismy biofilmy Nejnovější probiotika 4. generace = biofilmová p. ZDROJ: Biofilmové infekce implantáty chirurg.pomůcky oční čočky Antibiofilmové strategie 1. Prevence vzniku biofilmu 2. Odstranění již vytvořeného biofilmu 17
18 Buněčné inkluze časté Zásoba C při nadbytku syntetizovány zdroj stavebních l., E Zásoba P P často limitující živinou v prostředí tvorba zásob = výhoda k syntéze NK, fosfolipidů, ATP Magnetozómy částice magnetitu (Fe 3 O 4 ) magnetotaxis orientace v magnetickém poli Země Plynové vesikuly u mnoha zástupců Bacteria i Archea vřetenovité útvary počet od několika po několik set/buňku umožňují pohyb ve vodním sloupci udržení na vodní hladině hl. fototrofní org. = optimální intenzita světla (sinice tvorba květů na vodních hladinách) Endospory vegetativní buňka nepříznivé podmínky = = SPORULACE (hodiny) klidová (dormantní) buňka určitý impuls = = GERMINACE (minuty) vegetativní buňka 18
19 Struktura endospory výrazně odlišná od veget.b. zejména mnoho vrstev a specifické sloučeniny coat(plášť) vrstvy pro sporu specifických proteinů Cortex (kůra) vrstvy peptidoglykanů Exosporium proteinový obal Core ( dřeň ) obaleno buněčnou stěnou, cytoplazm.m., uvnitř cytoplazma, nukleoid atd. naprosto specifická kyselina dipikolinová jen u dormantní b. ve dřeni Vysoký obsah Ca 2+ - tvoří komplex s k.dipikolinovou (chelát) cca 10 % hmoty endospory vazba volné vody = resistence makromolekul inaktivace enzymů Germinace, uvolnění veg.b. vegetativní buňka Zdvojení a rozdělení chromozomu Lýza sporangia, uvolnění spory Buňka rozdělena na sporangium a presporu Dozrání spory Sporangium pohlcuje presporu Vznik kůry a pláště spory Sporangium syntetizuje obalové vrstvy spory Charakteristika spor extrémní odolnost t, ph, UV a jiná záření, vyschnutí, chemické látky Vegetativní buňka - 70 C Spora Clostridium tetani 100 C 90 min Cl.botulinum až 5 hodin Spolehlivá likvidace autoklávování (121 C 2 atm, 20 min) téměř nulový metabolismus vysoká životaschopnost nesnadné barvení 19
20 Jak dlouho přežívají? spolehlivě se ví několik dekád Některé dokonce i několik tisíciletí věk endospor může limitovat řada faktorů hlavní kosmické záření (kumulativní efekt v čase). mohou však být chráněny.. stovky miliónů let Rozdíly mezi vegetativní a dormantní buňkou charakteristika vegetativní dormantní Obsah vápníku nízký vysoký Dipikolinová kys. - + Enzymatická aktivita vysoká nízká Úroveň respirace vysoká nízká či chybí Syntetická aktivita + - Odolnost k t nízká vysoká Odolnost k záření nízká vysoká Odolnost k chemikáliím nízká vysoká lysozym citlivost rezistence Obsah vody vysoký (80-90 %) nízký (10-25 %) Morfologie bakteriálních spor (tvar, velikost a umístění) terminální (Clostridium paraputrificum) subterminální (Clostridium botulinum) centrální (Clostridium novyi) 20
21 Pohyb bakterií plaváním a klouzáním Bičík (flagellum, pl. flagella) plavání pomocí rotace ( lodní šroub ) tlačí/táhne buňku tekutým prostředím tenký nm vlákno hák motor bičíkusložen z: Centrální osy 2 - Systému prstenců 3 motorických proteinů 21
22 Pohyb pomocí bičíku: Bičík = malý rotační motor: Rotor = centrální osa a prstence Stator= motorické proteiny otáčí c.osou a prstenci - - točivý moment na vlákno pohyb Energie protonový gradient protony skrz kanálky v Mot proteinech cca 1000 protonů na rotaci Rychlost pohybu: - bičík nerotuje konstantní rychlostí zvyšuje/snižuje se dle síly proton.gradientu - až 300 otáček/sec - až 60 buněčných délek/sec Klouzavý pohyb bakterií (gliding motility) pohyb po pevném podkladu proti plavání pomalejší a hladší styl rychlost cca 10 µm/sec různé mechanismy tohoto pohybu Př. sinice produkce polysachar.slizu na vnějším povrchu buňky twitching motility pili IV typu opakuje se prodloužení a retrakce pilů táhne bakterii za sebou Mikrobiální taxe Chemotaxe Absence chem.gradientu: náhodný pohyb vpřed ( běh ) a následuje prudké zastavení a změna směru ( kotrmelec, otočka ) - opět náhodný Přítomnost atraktantu (repelentu) cílený pohyb runs jsou delší a zastavení méně časté Bakterie se pohybují ve směru k atraktantu či od repelentu vnímáno řadou membránových proteinů (chemoreceptory) váží chem.l. jakýsi senzorický systém bakterií (analogie se smyslovým vnímáním NS zvířat) 22
prokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
VíceÚvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
VíceSTRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY
Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceElektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku
Obecná virologie Viry lat. virus šťáva, jed, v lékařské terminologii infekční činitel 1879 1882: první pokusný přenos virového onemocnění (mozaiková choroba tabáku) 1898: první pokusný přenos živočišného
VíceAplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
Více1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
VíceBuňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceBuňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
Více9. Viry a bakterie. Viry
9. Viry a bakterie Viry nebuněčné formy organismů. Mnohem menší a jednoduší než buňka. Prokaryotické organismy organismy, jejichž tělo tvoří prokaryotická buňka s jadernou hmotou volně uloženou v cytoplazmě
VíceBuňka. základní stavební jednotka organismů
Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na
Vícezákladní přehled organismů
základní přehled organismů Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální buňky od buněk bakteriálních Rozdíly jsou biochemické
Vícezákladní přehled organismů
základní přehled organismů Všechny tyto organismy mají podobný chemický základ Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální
VíceMikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek
Mikrobiologie KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Obsah 1. Úvod do mikrobiologie. 2. -4. Struktura prokaryotické buňky. 5. Růst a množení bakterií. 6. Ekologie bakterií a sinic. Průmyslové využití mikroorganismů
VícePROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele
Obecné informace PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Celek Prokaryotická buňka je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. Žáci se postupně seznamují se stavbou bakteriální buňky (s jednotlivými strukturami).
VíceCZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceEva Vlková č. dveří: 29 vlkova@af.czu.cz
Eva Vlková č. dveří: 29 vlkova@af.czu.cz podmínky udělení zápočtu: zkouška: písemná + ústní Literatura katedrový web: http://kmvd.agrobiologie.cz/index.php?obsah=skripta Voříšek K.: Zemědělská mikrobiologie
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VíceBuňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
VíceGymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
VíceMikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů
Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních
Více- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité
Otázka: Charakteristické vlastnosti prvojaderných organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Lenka Dolejšová Nebuněčné organismy, bakterie, sinice, význam Systém: Nadříše- Prokaryota Podříše - Nebuněční- viry
VíceVY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, 2013. Bakterie
Bakterie 1 Škola Autor Název SOŠ a SOU Milevsko Mgr. Jaroslava Neumannová VY_32_INOVACE_07_B_17_ZDR Téma Bakterie Datum tvorby 14.4.2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0557III/2 Inovace a zkvalitněnívýuky
VíceMartina Bábíčková, Ph.D. 4.2.2014
Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 4.2.2014 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Základní struktura života Téma klíčová slova Názvy organismů, viry,
VíceBuňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Více1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA
Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete
VíceTECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)
3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU
VíceStavba prokaryotické buňky
Prokaryota Stavba prokaryotické buňky Stavba prokaryotické buňky Tvary bakterií Rozmnožování bakterií - 1) příčné dělení nepohlavní 2) pučení 3) pomocí artrospór artrospóra vzniká fragmentací vláken u
VíceGenetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek
Genetika bakterií KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Bakteriofágy jako extrachromozomální genomy Genom bakteriofága uvnitř bakterie profág. Byly objeveny v bakteriích už v r. 1915 Twortem. Parazitické org. nemají
VíceZákladní vlastnosti živých organismů
Základní vlastnosti živých organismů Růst a vývoj - diferenciace (rozrůznění) a specializace - ontogeneze vývoj jedince - fylogeneze vývoj druhu Rozmnožování a dědičnost - proces vzniku nového jedince
VíceNEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY
NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční
VíceCitlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva
Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva Sylva Janovská Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
VíceMikroskopické vyšetření. Nativní preparát Fixovaný barvený preparát Gram Ziehl-Neelsen Burriho metoda
Otázky Organizace KHS Obory hygieny Vnitřní vlivy na člověka Vnější vlivy na člověka Obory klinické mikrobiologie Organely pohybu u bakterií Organely obsažené v cytoplasmě Otázky Virus je organismus intra
VíceObranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění
Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů mikroba a hostitele Mikroorganismy
VíceZpůsoby potlačení tvorby biofilmů event. jejich degradace. Doležalová Fehérová 2015/2016
Způsoby potlačení tvorby biofilmů event. jejich degradace Doležalová Fehérová 2015/2016 Biofilmy Přisedlé společenstvo mikroorganismů Tvořeny buňkami produkujícími extracelulární polymerní látky Extracelulární
VíceModul 2 Mikrobiologie
Modul 2 Mikrobiologie Obsah: obsahuje základní pojmy, ale také speciální mikrobiologické informace určené zejména pro prádelny, resp. společnosti zabývající se textilním servisem, zaměřené na správné zavedení
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
Vícekvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické
VíceNebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy
Nebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy VIRA = VIRY nukleoproteinové částice nemají buněčnou stavbu => nebuněčné organismy mají schopnost infikovat hostitelské buňky a množit se v nich k rozmnožování
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
VíceVY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie
VíceMendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
VíceNebuněční Viry, viroidy, priony
Nebuněční Viry, viroidy, priony Viry - Stavba virionu Virové kapsidy Nukleová kyselina viru a) DNA - dvouřetězcová - jednořetězcová (jen u virů) b) RNA -dvouřetězcová (jen u virů) - jednořetězcová Lytický
VíceGramovo barvení bakterií
Předmět: Biologie ŠVP: Prokaryotní organismy Doporučený věk žáků: 16-18 let Doba trvání: 45 minut Specifické cíle: poznat jednu z nejdůležitějších a nejpoužívanějších mikrobiologických technik Seznam pomůcek:
Více- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceInfekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada
Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Komenzalismus Mutualismus Parazitismus Normální flóra Patogenita Saprofyt Obligátní patogen Oportunní patogen
VíceCvičení 4: CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY, PROKARYOTA Jméno: PROKARYOTA PŘÍPRAVA TRVALÉHO PREPARÁTU SUCHOU CESTOU ROZTĚR BAKTERIÍ
Cvičení 4: CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY, PROKARYOTA Jméno: Skupina: PROKARYOTA PŘÍPRAVA TRVALÉHO PREPARÁTU SUCHOU CESTOU ROZTĚR BAKTERIÍ Praktický úkol: bakterie (koky, tyčky) vyžíhejte bakteriologickou kličku
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceBAKTERIÁLNÍ BUŇKA MORFOLOGIE A STAVBA
BAKTERIÁLNÍ BUŇKA MORFOLOGIE A STAVBA Veronika Holá Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně Přednáška pro II. r. VL 2016/2017 Velikost bakterií Patogenní: většinou kolem 1 5 μm (1 μm = 10-3
VíceMarek Matouš Marinka 9. B 2015/2016. Bakterie
Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016 Bakterie Bakterie Mikroorganismy viditelné jen pomocí mikroskopu. Je to prokaryotická buňka. Vznikly v prahorách, asi před 3,5 miliardami let. Bakterie se vyskytují
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceNepřátelské mikroby ČÁST 1
Nepřátelské mikroby ČÁST 1 1. Mikroby jako parazité 9 2. Bakterie 13 3. Viry 35 4. Fungi 45 5. Protozoa 49 6. Helminti a členovci 51 7. Priony 57 8. Vztah hostitele a parazita 61 Kapitola Mikroby jako
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 4. Membránové proteiny Ivo Frébort Lipidová dvojvrstva Biologické membrány Integrální membránové proteiny Transmembránové proteiny Kovalentně ukotvené membránové
VíceRezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý
Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám Martin Hruška Jan Dlouhý Pojmy Patogen (patogenní agens, choroboplodný zárodek nebo původce nemoci) je biologický faktor (organismus), který může zapřičinit
VícePRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009
PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 Opakování Prokarytotické organismy Opakování Prokaryotické organismy Nemají jádro, ale jen 1 chromozóm neoddělený od cytoplazmy membránou Patří sem archea, bakterie
VíceDNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č.
INTEGROVANÝ VĚDNV DNÍ ZÁKLAD III BIOLOGIE Předn ednáška č.3, TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY Ing. Helena Jedličkov ková Obsah: I. Úvod: TAXONOMIE ORGANISMŮ ( TŘÍDĚNÍ = KLASIFIKACE)
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceNeb Nebuněčná forma živé hmoty živé / neživé
1 Nebuněčné organismy-virusy a viroidy LATINSKY VIRUS = JED, TOXIN Znaky nebuněčných organismů: Nebuněčné částice, jejichž struktura je minimalizována na molekulu genetické informace a bílkovinný obal
Více- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
VíceDoména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století
Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století jednobuněčné, prokaryotický typ buněk morfologie jako bakterie rozdíly jsou biochemické a genetické žijí v extrémních stanovištích,
VíceTéma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK
Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŢIVÉ SOUSTAVY Nebuňečné (priony, viroidy, viry) Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK 1-10 µm Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice)
VíceZáklady bakteriální cytologie a morfologie
Základy bakteriální cytologie a morfologie Prezentace pro obor: Všeobecná sestra Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK 2008 Bakteriální cytologie Prokaryotní buňka mám velmi jednoduchou stavbu Cytoplasma obsahuje: Bakteriáln
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
VíceZáklady mikrobiologie, hygieny a epidemiologie. Hygienické a epidemiologické oddělení Thomayerovy nemocnice
Základy mikrobiologie, hygieny a epidemiologie Hygienické a epidemiologické oddělení Thomayerovy nemocnice Legislativa Zákon č.258/ 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Díl 2 Ochranná dezinfekce,dezinsekce
VíceBuňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
VícePřehled mikrobů. Mikrobiologie (a imunologie) BOMI0111s + BTMI0111p Týden 1 Ondřej Zahradníček
Přehled mikrobů Mikrobiologie (a imunologie) BOMI0111s + BTMI0111p Týden 1 Ondřej Zahradníček Obsah této prezentace Organizační pokyny Základní definice pojmů Morfologie a struktura mikrobů Fyziologie
VíceObsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57
Obsah Předmluva... 13 Nejdůležitější pojmy používané v textu publikace... 14 MIKROBIOLOGIE... 23 Mikroorganismy a lidský organismus... 24 Třídy patogenních mikroorganismů... 25 A. Viry... 25 B. Bakterie...
VíceN Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie
ÚSTAV TECHNOLOGIE VODY A PROSTŘEDÍ N217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie Název úlohy: Mikrobiologie a hydrobiologie: Klasické metody barvení Vypracováno v rámci projektu: Inovace a restrukturalizace
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a sinic. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
VíceEndotoxiny u krav Podceňova né riziko?
Endotoxiny u krav Podceňova né riziko? Simone Schaumberger Produktový manažer pro mykotoxiny Nicole Reisinger Projektový vedoucí pro endotoxiny Endotoxiny u krav Podceňova 2 Science & Solutions červen
VíceZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST
ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN Tvorba biofilmů mikroorganismy problémy v potravinářských technologiích Michaela Vintrová Lucie Tomešová OBSAH Co je to biofilm? Složení biofilmu Bakteriální biofilmy Tvorba
VíceIzolace nukleových kyselin
Izolace nukleových kyselin Požadavky na izolaci nukleových kyselin V nativním stavu z přirozeného materiálu v dostatečném množství požadované čistotě. Nukleové kyseliny je třeba zbavit všech látek, které
VíceEva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
VíceObecná charakteristika živých soustav
Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují
VíceGymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceMikrobiologie. Základní pojmy a informace určené zejména pro odborné pracovníky zabývající se kontaminovanými textilními materiály
Mikrobiologie Základní pojmy a informace určené zejména pro odborné pracovníky zabývající se kontaminovanými textilními materiály Textilní zkušební ústav, Václavská 6, 658 41 Brno Mgr. Markéta Hrubanová
Více