Přijímací odborná zkouška pro NMgr studium 2015 Letecká a raketová technika Modul Raketová technika

Transkript

1 Přijímací odborná zkouška pro NMgr studium 2015 Letecká a raketová technika Modul Raketová technika Číslo Otázka Odpovědi otázky 1. Tah raketového motoru závisí na a) hmotnostním průtoku plynu tryskou a na výtokové rychlosti proudu plynu z trysky raketového motoru; 2. Měrný impuls raketového motoru b) hmotnostním průtoku plynu tryskou raketového motoru a na vlastnostech okolního prostředí; c) na hmotnostním průtoku plynu tryskou raketového motoru. a) poměr celkového impulsu a počáteční hmotnosti rakety; b) poměr celkového impulsu a hmotnosti pohonné hmoty; c) poměr celkového impulsu a konečné hmotnosti rakety. 3. Činnost raketového motoru a) nezávisí na prostředí, raketový motor může pracovat i ve vakuu; 4. Palubní souřadnicová soustava rakety je souřadnicová soustava, která má 5. Geometrická tryska raketového motoru slouží především 6. Centrální tryska raketového motoru na tuhou pohonnou hmotu může být konstrukčně provedena ve formě 7. Zákon hoření tuhé pohonné hmoty b) částečně závisí na prostředí; c) závisí na prostředí, v němž se raketa pohybuje. a) počátek nehybně spojený s raketou a osu x určenou vektorem rychlosti letu rakety; b) počátek nehybně spojen s raketou a osu x rovněž nehybně spojenou s raketou; c) počátek nehybně spojený s raketou a osu x určenou vektorem výsledné aerodynamické síly. a) k usměrnění proudu zplodin hoření; b) k urychlení proudu zplodin hoření na nadzvukovou rychlost a usměrnění proudu; c) k urychlení proudu zplodin hoření na rychlost blížící se místní rychlosti zvuku. a) vnořené trysky, vnější trysky nebo trysky s plynovodem; b) vnější kuželové nebo profilované trysky; c) tryskového dna nebo reverzního tryskového dna. a) závislost rychlosti hoření na velikosti ohřívaného povrchu náplně; b) závislost rychlosti hoření na tlaku, počáteční teplotě náplně a rychlosti proudu podél povrchu náplně; c) závislost tlaku na teplotě hoření tuhé pohonné hmoty.

2 8. Aerodynamickým uspořádáním rakety se rozumí 9. Tlak plynů ve spalovací komoře v průběhu činnosti raketového motoru na tuhou pohonnou hmotu 10. Výsledná aerodynamická síla působí 11. V raketovém motoru na kapalné pohonné hmoty je kapalná pohonná hmota 12. Tuhá pohonná hmota je za normálních podmínek 13. Náplně tuhé pohonné hmoty se dělí podle tvaru ohřívaného povrchu na náplně hořící 14. Základní způsoby vypouštění raket jsou 15. Základní části vypouštěcích zařízení se šikmým startem jsou a) volba tvaru těla rakety s cílem minimalizace čelního odporu rakety; b) vhodné a plynulé spojení funkčních částí rakety; c) vhodný výběr vzájemného rozmístění a tvarů těla rakety, křídel, kormidel a stabilizátorů s cílem nejlepšího splnění požadavků na letové vlastnosti rakety. a) se mění v závislosti na použitém druhu a tvaru náplně tuhé pohonné hmoty; b) je vždy konstantní a nezávisí na tvaru náplně tuhé pohonné hmoty; c) je vždy regulován vhodným regulačním zařízením. a) v těžišti rakety; b) v geometrickém středu jednotlivých ploch rakety; c) v působišti aerodynamické síly závislém na rozložení jednotlivých obtékaných částí rakety. a) uložena celá ve spalovací komoře; b) umístěna v nádržích a je do spalovací komory dodávána v průběhu činnosti; c) umístěna tak, že jedna složka je uložena ve spalovací komoře a druhá dodávána do spalovací komory v průběhu činnosti. a) látka velmi citlivá na okolní podněty, která je schopna i při slabých podnětech okamžité výbušné reakce; b) fyzikálně a chemicky stabilní látka, která patří mezi výbušniny, a to do skupiny střelivin; c) látka necitlivá, která nepatří mezi výbušniny. a) na čelním, celém bočním, vnějším bočním, vnitřním bočním nebo speciálně upraveném povrchu; b) jen na bočním, a to celém, vnějším nebo vnitřním povrchu; c) na čelním nebo speciálně upraveném povrchu. a) šikmý a svislý; b) šikmý, svislý a vodorovný; c) šikmý, svislý a kolmý. a) raketnice a vrchní lafeta; b) raketnice, vrchní lafeta, spodní lafeta, náměrový a odměrový mechanismus; c) raketnice, odměrový a náměrový mechanismus.

3 16. Hlavní části raketnice tvoří a) vedení, nosná část a pomocné zařízení; 17. Vedení raketnice má následující konstrukční tvary 18. Raketnicové čepy jsou konstruovány jako 19. Podle konstrukčního provedení dělíme zadržovací mechanismy na 20. Velikost zadržovací síly zadržovacího mechanismu je dána součinem 21. Způsoby opuštění vedení raketnice dělíme na 22. Konstrukční provedení vrchních lafet může být 23. Konstrukční provedení náměrových mechanismů dělíme na 24. Odměrové mechanismy dělíme z hlediska konstrukce na b) vedení, nosná část a zadržovací mechanismus; c) vedení, nosná část, raketnicové čepy, zadržovací mechanismus a pomocné zařízení. a) trubkové, klecové, krabicové, drážkové a lištové; b) trubkové, klecové, kontejnerové, drážkové a lištové; c) rourové a kontejnerové. a) krátké, střední a dlouhé; b) krátké, dlouhé a prodloužené; c) krátké, dlouhé a dlouhé se zesílenými konzolami. a) jednostupňové, dvoustupňové a třístupňové; b) aktivní, pasivní a kombinované; c) odpružené, střižné, protahovací a blokovací. a) tahu raketového motoru a tíhové síly rakety; b) tahu raketového motoru a konstanty zadržovacího mechanismu; c) tíhové síly rakety a aerodynamické síly rakety. a) stupňovité a okamžité; b) postupné a současné; c) pozvolné a náhlé. a) s dlouhým nebo krátkým pivotem; b) s dlouhým nebo krátkým pivotem, s kombinovaným uložením; c) s dlouhým nebo krátkým pivotem, s valivým ložiskem, s kombinovaným uložením. a) zubatkové, zvedákové a vzpěrové; b) zubatkové, zvedákové, šroubové a hydraulické; c) zubatkové, zvedákové, šroubové, hydraulické a vzpěrové. a) táhlové, zubatkové a vzpěrové; b) táhlové a zubatkové; c) šroubové, hydraulické a táhlové. 25. Vyvažovače dělíme na a) s tlačnými a tažnými pružinami a pneumatické; b) s torzními a spirálovými pružinami a pneumatické; c) pružinové a pneumatické.

4 Přijímací odborná zkouška pro NMgr studium 2015 Letecká a raketová technika Modul Raketová technika Číslo Otázka Odpovědi otázky 1. Tah raketového motoru závisí na a) hmotnostním průtoku plynu tryskou a na výtokové rychlosti proudu plynu z trysky raketového motoru; 2. Měrný impuls raketového motoru b) hmotnostním průtoku plynu tryskou raketového motoru a na vlastnostech okolního prostředí; c) na hmotnostním průtoku plynu tryskou raketového motoru. a) poměr celkového impulsu a počáteční hmotnosti rakety; b) poměr celkového impulsu a hmotnosti pohonné hmoty; c) poměr celkového impulsu a konečné hmotnosti rakety. 3. Činnost raketového motoru a) nezávisí na prostředí, raketový motor může pracovat i ve vakuu; 4. Palubní souřadnicová soustava rakety je souřadnicová soustava, která má 5. Geometrická tryska raketového motoru slouží především 6. Centrální tryska raketového motoru na tuhou pohonnou hmotu může být konstrukčně provedena ve formě 7. Zákon hoření tuhé pohonné hmoty b) částečně závisí na prostředí; c) závisí na prostředí, v němž se raketa pohybuje. a) počátek nehybně spojený s raketou a osu x určenou vektorem rychlosti letu rakety; b) počátek nehybně spojen s raketou a osu x rovněž nehybně spojenou s raketou; c) počátek nehybně spojený s raketou a osu x určenou vektorem výsledné aerodynamické síly. a) k usměrnění proudu zplodin hoření; b) k urychlení proudu zplodin hoření na nadzvukovou rychlost a usměrnění proudu; c) k urychlení proudu zplodin hoření na rychlost blížící se místní rychlosti zvuku. a) vnořené trysky, vnější trysky nebo trysky s plynovodem; b) vnější kuželové nebo profilované trysky; c) tryskového dna nebo reverzního tryskového dna. a) závislost rychlosti hoření na velikosti ohřívaného povrchu náplně; b) závislost rychlosti hoření na tlaku, počáteční teplotě náplně a rychlosti proudu podél povrchu náplně; c) závislost tlaku na teplotě hoření tuhé pohonné hmoty.

5 8. Aerodynamickým uspořádáním rakety se rozumí 9. Tlak plynů ve spalovací komoře v průběhu činnosti raketového motoru na tuhou pohonnou hmotu 10. Výsledná aerodynamická síla působí 11. V raketovém motoru na kapalné pohonné hmoty je kapalná pohonná hmota 12. Tuhá pohonná hmota je za normálních podmínek 13. Náplně tuhé pohonné hmoty se dělí podle tvaru ohřívaného povrchu na náplně hořící 14. Základní způsoby vypouštění raket jsou 15. Základní části vypouštěcích zařízení se šikmým startem jsou a) volba tvaru těla rakety s cílem minimalizace čelního odporu rakety; b) vhodné a plynulé spojení funkčních částí rakety; c) vhodný výběr vzájemného rozmístění a tvarů těla rakety, křídel, kormidel a stabilizátorů s cílem nejlepšího splnění požadavků na letové vlastnosti rakety. a) se mění v závislosti na použitém druhu a tvaru náplně tuhé pohonné hmoty; b) je vždy konstantní a nezávisí na tvaru náplně tuhé pohonné hmoty; c) je vždy regulován vhodným regulačním zařízením. a) v těžišti rakety; b) v geometrickém středu jednotlivých ploch rakety; c) v působišti aerodynamické síly závislém na rozložení jednotlivých obtékaných částí rakety. a) uložena celá ve spalovací komoře; b) umístěna v nádržích a je do spalovací komory dodávána v průběhu činnosti; c) umístěna tak, že jedna složka je uložena ve spalovací komoře a druhá dodávána do spalovací komory v průběhu činnosti. a) látka velmi citlivá na okolní podněty, která je schopna i při slabých podnětech okamžité výbušné reakce; b) fyzikálně a chemicky stabilní látka, která patří mezi výbušniny, a to do skupiny střelivin; c) látka necitlivá, která nepatří mezi výbušniny. a) na čelním, celém bočním, vnějším bočním, vnitřním bočním nebo speciálně upraveném povrchu; b) jen na bočním, a to celém, vnějším nebo vnitřním povrchu; c) na čelním nebo speciálně upraveném povrchu. a) šikmý a svislý; b) šikmý, svislý a vodorovný; c) šikmý, svislý a kolmý. a) raketnice a vrchní lafeta; b) raketnice, vrchní lafeta, spodní lafeta, náměrový a odměrový mechanismus; c) raketnice, odměrový a náměrový mechanismus.

6 16. Hlavní části raketnice tvoří a) vedení, nosná část a pomocné zařízení; 17. Vedení raketnice má následující konstrukční tvary 18. Raketnicové čepy jsou konstruovány jako 19. Podle konstrukčního provedení dělíme zadržovací mechanismy na 20. Velikost zadržovací síly zadržovacího mechanismu je dána součinem 21. Způsoby opuštění vedení raketnice dělíme na 22. Konstrukční provedení vrchních lafet může být 23. Konstrukční provedení náměrových mechanismů dělíme na 24. Odměrové mechanismy dělíme z hlediska konstrukce na b) vedení, nosná část a zadržovací mechanismus; c) vedení, nosná část, raketnicové čepy, zadržovací mechanismus a pomocné zařízení. a) trubkové, klecové, krabicové, drážkové a lištové; b) trubkové, klecové, kontejnerové, drážkové a lištové; c) rourové a kontejnerové. a) krátké, střední a dlouhé; b) krátké, dlouhé a prodloužené; c) krátké, dlouhé a dlouhé se zesílenými konzolami. a) jednostupňové, dvoustupňové a třístupňové; b) aktivní, pasivní a kombinované; c) odpružené, střižné, protahovací a blokovací. a) tahu raketového motoru a tíhové síly rakety; b) tahu raketového motoru a konstanty zadržovacího mechanismu; c) tíhové síly rakety a aerodynamické síly rakety. a) stupňovité a okamžité; b) postupné a současné; c) pozvolné a náhlé. a) s dlouhým nebo krátkým pivotem; b) s dlouhým nebo krátkým pivotem, s kombinovaným uložením; c) s dlouhým nebo krátkým pivotem, s valivým ložiskem, s kombinovaným uložením. a) zubatkové, zvedákové a vzpěrové; b) zubatkové, zvedákové, šroubové a hydraulické; c) zubatkové, zvedákové, šroubové, hydraulické a vzpěrové. a) táhlové, zubatkové a vzpěrové; b) táhlové a zubatkové; c) šroubové, hydraulické a táhlové. 25. Vyvažovače dělíme na a) s tlačnými a tažnými pružinami a pneumatické; b) s torzními a spirálovými pružinami a pneumatické; c) pružinové a pneumatické.