JAKÉ UŽITKY A NÁKLADY SOUVISEJÍ SE VZNIKEM NOVÉ OBCE. VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Transkript

1 JAKÉ UŽITKY A NÁKLADY SOUVISEJÍ SE VZNIKEM NOVÉ OBCE. VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Jahoda Robert; Škrobáčková Hana ABSTRACT The main aim of this article is to describe the attitudes toward ways of financing of the newly established municipalities which were created by separation from former municipality. Attitudes were examined through interviewing new and former municipalities, which were held during 6. Finding answers to such questions can help making a decision on new cases in the future. ABSTRAKT Cílem příspěvku je popsat, jaký názor na vlastní financování mají, které vznikly v posledních deseti letech oddělením od své původní. Názory vyplývají z dotazníkového šetření, které proběhlo v roce 6. Toto zjištění by mělo vytvořit základní informace o změně financování pro případné další případy vzniku nových obcí. Úvod V České republice po roce 1989 vlivem politických změna a dezintegrace státní správy vzniklo mnoho malých obcí. Velkým problémem těchto malých obcí je jejich samofinancovatelnost. Tyto mají zanedbatelný vlastní majetek a jsou většinou odkázány na dotace z veřejných rozpočtů. Vstupem České republiky do Evropské unie je také nastolena otázka, zda jsou tyto malé konkurenceschopné a také zcela funkční. Cílem příspěvku je popsat, jaký názor na vlastní financování mají, které vznikly v posledních deseti letech oddělením od své původní. Toto zjištění by mělo vytvořit základní informace pro případné další případy vzniku nových obcí. V první části příspěvku se stručně zabýváme vývojem obcí v ČR, ve stěžejní částí práce pak na základě dotazníku uvádíme odpovědi obcí stran jejich financování. 1 Vývoj obcí v ČR České země jsou tradičně charakterizované značnou územní roztříštěností. Po druhé světové válce se na území ČR nacházelo přes deset tisíc obcí. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století dochází k procesu integrace a urbanizace obcí. Malé byly připojovány k městům, popřípadě byly slučovány pod tzv. střediskovou obec. Po roce 199 probíhá reforma veřejné správy. Princip státní správy je tvořen na základě transparentnost, subsidiarity, decentralizace a dekoncentrace. Základní tezí této reformy bylo převedení kompetencí z centrální úrovně státní správy na úroveň

2 regionální a zejména na úroveň místní, tedy obecní, ale také definice vztahu ústřední státní správy k územní veřejné správě. Po komunálních volbách v roce 1991, dochází k procesu dezintegrace, tedy oddělení obcí a vzniku nových obcí (viz. tabulka č. 1). Problémovým aspektem vzniku nových obcí je zejména velikost. Zde se jedná zejména o otázku financování malých obcí, zejména obcí do 1 obyvatel. Česká republika měla k obcí, z nichž obcí do 1 obyvatel je značná část. Tabulka č. 1 Velikostní skupiny obcí ČR k Velikost počet počet počet počet obcí počet obcí počet obcí obyvatel obyvatel obyvatel do od do od 5 do od 1 do od 2 do od 5 do od 1 do od do od 5 do nad Celkem Zdroj: ČSÚ (6) Nové vznikaly na základě zákona č. 367/199 Sb., zákona o obcích, a to paragrafu 11. V tomto zákoně není zmíněna jakákoliv podmínka minimální velikosti. Obce tedy mohly vznikat neomezeně, jedinou podmínkou bylo uspořádání místního referenda a vznik nové musel být schválen ministerstvem vnitra. Největší vlna v oddělování obcí nastala na začátku devadesátých let. Mnoho obcí bylo přiřazeno k obci tzv. střediskové. S možností osamostatnění mnoho obcí této možnosti využilo. Od nové úpravy zákona o obcích z roku je vývoj nových obcích velmi pozvolný. Za doby platnosti nového znění zákona se počet obcí ustálil. Pokud občané určité části se chtějí osamostatnit a vytvořit obec novou, samostatnou, musí proběhnout místní referendum. V místním referendu musí s oddělením vyslovit souhlas občané žijící na území té, která se chce oddělit. Jak udává Koudelka (1), Oddělením však může vzniknout nová obec, pokud má samostatné katastrální území, bude sousedit nejméně se dvěma mi, území bude souvislé a bude mít alespoň 1 občanů, jde o obyvatele, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu. Stejné podmínky musí splňovat i zbytková obec po oddělení. Byla-li původní obec městem, pak zůstává městem i ta obec, která nadále ponese jeho název, pokud má alespoň 3 obyvatel. Podmínka minimálního počtu obyvatel (1 ), je dána zejména z důvodu, aby nevznikaly malé, kterých je v České republice mnoho. Uvedená podmínka je dána zákonem č. 128/ Sb., v předchozím znění zákona o obcích č. 367/199 Sb., podmínka velikosti není uvedena.

3 2 Výsledky dotazníkového šetření pro V České republice vzniklo velké množství převážně malých obcí. Pro dotazníkové šetření byly vypracovány dvě sady otázek. Jedna byla určena pro oddělením a druhá pro, od kterých se oddělily. Celkem bylo v průběhu roku 6 osloveno 322 obcí, z toho 178 nově vzniklých obcí a 144 obcí, od kterých se tyto oddělily. Dotazník pokrývá časové období od roku 1991 do roku 6. Otázky v prvním dotazníku se týkaly příčin oddělení od původní. Zajímalo nás, zda byly příčiny ekonomické či personální (zejména zda důvodem k osamostatnění mohly být personální důvody), popřípadě obec mohla uvést vlastní důvod k osamostatnění. Druhý dotazník byl určen pro stávající, ze kterých se nové vytvořily. Převážná část otázek byla shodná s předchozím dotazníkem. Důvodem, bylo získání pohledu druhé strany a poté možnost komparace odpovědí získaných z dotazníkového šetření. Nejprve jsme zhodnotili dotazníkové šetření prvního dotazníku pro nově vzniklé. Z celkového počtu 178 obcí, jsme získali výsledky z 48 obcí (27 % návratnost). Z celkového počtu odeslaných druhých dotazníků, tj. 144, se vrátilo 44 dotazníků (31 % návratnost). Níže srovnáváme odpovědi na některé otázky z dotazníku. Na otázku hlavní příčiny vzniku nové, uvedli jako hlavní příčinu oddělení od původní ekonomické důvody a to v 77 %. Těmito důvody byly převážně nízké investice do místní infrastruktury. Jako další příčinu uvádějí personální důvody (politické ambice místních zájmových skupin) a to v 13 %. Naproti tomu původní uvádějí jako hlavní příčinu osamostatnění části nesourodé historické a územní podmínky v 55 % případů, přičemž čistě ekonomické důvody k oddělení uvádí 18 % obcí. Výše uvedené skutečnosti prezentuje graf č. 1. Graf č.1 Příčiny oddělení části obcí a příčiny vytvoření samostatné () původní ekonomické důvody historické důvody personální důvody ekonomické a historické Na otázku vypořádání majetkových vztahů odpověděly samostatné i původní, že vypořádání aktiv a pasiv proběhlo vzájemnou dohodou (v obou dvou případech přes 9 % obcí). Soudní cestou byly tyto nároky řešeny u zanedbatelného

4 počtu obcí. Zvolené řešení majetkového vypořádání naznačuje dobré vztahy mezi subjekty a jejich vstřícný přístup k řešení ožehavé problematiky rozdělování majetku a finančních prostředků. Uvedené skutečnosti prezentuje graf č. 2. Graf č. 2 Problémy s vzájemným vypořádání aktiv a pasiv () původní vzájemná dohoda soudní cesta dohoda a soudně dosud nevyřešeno Vzhledem k významu daňových příjmů pro každou obec, je otázka daňové výtěžnosti důležitá pro každou z nich. Nově samostatné uvedly, že daňová výtěžnost je pro 42 % z nich dostačující. Zajímavým poznatkem je, že zlepšenou daňovou výtěžnost uvádí 31 % obcí. Pro tyto je přínosem, že do jejich obecního rozpočtu (vůbec) přichází celá částka sdílených daní. Pro původní je otázka daňové výtěžnosti také důležitá. U 7 % obcí se daňová výtěžnost snížila tím, že ztratily část obyvatel. Nově vzniklým obcím podíl na celostátním výběru a jeho následném přerozdělení vyhovuje. Původní však ztratily výraznou část finančních prostředků, které by případně mohli investovat do dalšího rozvoje. Uvedené skutečnosti prezentuje graf č. 3. Graf č. 3 Daňová výtěžnost po rozdělení obcí () původní dostačující d.v. snížená d.v. zlepšená d.v.

5 Na souhrn otázek z oblasti financování a získávání prostředků z krajských rozpočtů, státních rozpočtů, fondů Evropské unie odpověděli jsou odpovědi zpracovány v souboru grafů č.4 a 5. Graf 4 Financování obcí po rozdělení () původní zlešený stav shodný stav zhoršený stav nemůže posoudit Pro 86 % nových obcí se hospodaření výrazně zlepšilo. Méně příznivá je už situace pro původní, kde se financování také zlepšilo pro 55 % z nich, % obcí ale realisticky posoudilo stav financování jako nezměněný. Graf 5 - Získávání prostředků ze státního rozpočtu, státních fondů a z fondů EU po rozdělení obcí () státního rozpočtu a ze státních fondů z fondů EU původní 1 původní více prostředků shodně prostředků méně prostředků více prostředků shodně prostředků méně prostředků dosud nežádalo Lepší přístup k finančním prostředků ze státního rozpočtu a ze státních fondů uvádí 46 % nových obcí, což je stejné číslo, jako v případě obcí, s méně prostředky. Větší objem prostředků ze státního rozpočtu a ze státních fondů získává 55 % původních obcí, na menší objem financí dosáhne 27 % obcí. Finanční prostředky

6 z fondů Evropské unie má problém získat 65 % nových obcí, a větší objem těchto prostředků získává 21 % obcí. U původních obcí jsou finanční prostředky z fondů Evropské unie lépe dosažitelné pro 5 % obcí, avšak hůře dosažitelné pro 55 % původních obcí. Na těchto číslech je zajímavý fakt, že jsou názorově mnohem více polarizovány ohledně stavu svého financování, než původní. Nejlépe je tato skutečnost asi vidět na příkladu získávání finančních prostředků z fondů Evropské unie, kdy na jednu stranu získávají více prostředků čtyřikrát častěji, než u obcí původních, ale zároveň jsou i na druhou stranu více postiženy snížením finančních prostředků z EU. Závěr V druhé polovině dvacátého století vznikla v ČR celá řada nových obcí. Tyto se většinou oddělily od původní. Dezintegrační tendence byla vcelku logická, souvisela s tím, že během let došlo ke značné centralizaci, která měla za následek pokles počtu samostatných obcí z deseti na čtyři tisíce. Na začátku devadesátých let nebyl vznik nových obcí nijak regulován. Následkem toho bylo oddělení celé řady malých obcí, kdy počet nejmenších obcí (do obyvatel) se ztrojnásobil, u této kategorie bylo průměrně 115 obyvatel. Teprve nový zákon o obcích z roku zavádí podmínku, že nově vzniklá obec musí mít alespoň 1 obyvatel. Oddělování nových obcí se tím fakticky zastavilo. Z proběhlého dotazníkového šetření vyplývá, se oddělovaly převážně z ekonomických důvodů a oddělení proběhlo většinou bezproblémově vzájemnou dohodou. Jelikož se oddělené domnívaly, že jim původní nedávaly adekvátní díl finančních prostředků, po oddělení se většina nově vzniklých obcí domnívá, že jsou na tom finančně lépe. Pokud se ale podíváme na možnosti získání finančních prostředků z veřejných rozpočtů (včetně fondů EU), udávají, že mají ztížený přístup k těmto zdrojům. LITERATURA 1. KOUDELKA, Z. Obce a kraje podle reformy veřejné správy v roce 1. 2 vyd. Praha: Linde Praha a.s., s. ISBN X 2. ČSÚ (6) Demografická příručka 6. [online]. c6, [cit ] Dostupné z: <

7 KONTAKT Ing. Robert Jahoda, Ph.D. Katedra veřejné ekonomie Ekonomicko správní fakulty Masarykova univerzita Lipová 41a, Brno 62 Bc. Hana Škrobáčková Katedra veřejné ekonomie Ekonomicko správní fakulty Masarykova univerzita Lipová 41a, Brno 62