Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace jímacích území

Transkript

1 Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace jímacích území RNDr. Svatopluk Šeda OHGS s.r.o.

2 Vývoj spotřeby podzemní vody v posledních cca 50 letech má dvě významné fáze. První fáze od roku 1960 přibližně do roku 1990, někde ještě o nějaký ten rok déle, je charakterizována vzestupem spotřeby z cca 200 mil. m 3 /rok na přibližně 400 mil. m 3 /rok. Druhá fáze trvá přibližně od roku 1990 do současné doby a je charakterizována poklesem spotřeby podzemní vody na cca úroveň cca mil. m 3 /rok, když v posledních několika letech odběr podzemní vody víceméně stagnuje.

3 spotřeba vody (mil. m 3 /rok)

4 Jak se tyto dvě fáze spotřeby podzemní vody projevovaly na stavu jímacích objektů je zřejmé Především v 70. a 80. letech minulého století došlo k nebývalé expanzi zdrojové oblasti, kdy vznikala nová jímací území prakticky u každého rozvíjejícího se města a i na venkově často nahrazovaly původní gravitační zdroje nové, zpravidla velkoprůměrové vrtané studny, na Vysočině pak šachtové studny. Aktuální stáří těchto děl se tak pohybuje v rozmezí let;

5 po roce 1990 logicky poptávka po nových zdrojích poklesla na minimum a vodárenské společnosti si zpravidla vystačily s tím, co bylo do té doby vybudováno, žilo a dodnes se ještě mnohde žije z podstaty; uvedený stav má samozřejmě své důsledky a ty se postupně začínají projevovat. Zdroje vody se zanášejí, dochází k destrukcí jejich výstroje, k poklesu jejich vydatnosti, v důsledku netěsnosti původních zaplášťových úprav studen se zhoršuje jakost surové vody, apod.

6 Je tedy dle mého názoru na čase zastavit se, udělat systémovou prověrku jímacích objektů, respektive celých jímacích území s cílem: vyhodnotit čerpané množství vody ve vazbě na stav hladiny podzemní vody a jejich vývoj v čase; ocenit jakost jímané podzemní vody a její změny v čase; přehodnotit způsob využití a ochrany vodních zdrojů podzemní vody a stanovit podmínky jejich dalšího provozu, včetněřešení vazeb na místní vodní režim a ekosystémy závislé na podzemní vodě.

7 To vše je skryto pod pojmem OPTIMALIZACE JÍMACÍCH ÚZEMÍ

8 Přibližme si pojem Optimalizace jímacích území, kterážto činnost má zpravidla tři etapy 1. etapa - shromáždit všechno co o jímacích územích víme a zpracovat kritickou analýzu získaných dat. 2. etapa úprava, oprava či rekonstrukce všeho, co je pro nekolizní provoz jímacího území důležité a je třeba to zachovat a případně rozvíjet. 3. etapa tvorba informačního systému JÍMACÍ OBJEKTY, jeho naplnění daty a sestavení návodu na jejich průběžné doplňování.

9 Podívejme se nyní na několik ukázek z praxe a společně se přesvědčme, jaká je realita

10 Počet a umístění objektů v jímacích územích a co s nimi?

11

12 Vnitřní stav jímacích objektů

13

14 Vnější stav po regeneraci

15 Vnitřní stav po regeneraci

16

17 Stav ochranných pásem a příklady pozitivních změn Před 20-ti lety Dnes

18 Stav datových souborů a možnosti práce s nimi

19 Asi všichni bychom se rádi po nastíněné cestě změny s menšími či většími odchylkami vydali. Máme na to? 1-2.etapa tj. pasport a obnova jímacího území pro větší jímací území stovky tisíc Kč pro menší jímací území desítky tisíc Kč 3.etapa tj. vznik informačního systému a jeho primární naplnění daty pro větší jímací území nižší stovky tisíc Kč pro menší jímací území nižší desítky tisíc Kč Vlastní provoz informačního systému pro větší jímací území do 100 tisíc Kč/rok pro menší jímací území desítky tisíc Kč/rok.

20 Rozsah příspěvku mi neumožňuje nic víc než formulovat základní obrys činnosti, na jejímž začátku stojí analýza všeho důležitého a na konci uspořádaný systém průběžně doplňovaných dat umožňujících prognózovat velikost zásob podzemní vody a její jakosti a nekolizní využívání potenciálu konkrétního jímacího území. O jedné věci je však dle mého názoru třeba ještě diskutovat. Není v zájmu vodárenských společností, potažmo SOVAKu pracovat na společném postupu všech, kteří se do procesu optimalizace jímacích území chtějí zapojit? Efektivita takového postupu, například při tvorbě jednotného informačního systému Jímací objekty je zřejmá.

21 Děkuji Vám za vyslechnutí mého příspěvku, za případné zamyšlení nad ním a trochu optimisticky předjímám, že pojem optimalizace jímacích území tímto příspěvkem nekončí. Svatopluk Šeda OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí seda@ohgs.cz