Kurzy Otevřené vědy pro pedagogy CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE Třešť 2013

Transkript

1 Kurzy Otevřené vědy pro pedagogy CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE Třešť Kurz Termín Kurz chemie Kurz biologie Kurz fyziky Co na vás čeká: v jednotlivých kurzech jsou připraveny zajímavé přednášky a praktické tipy zaměřené na práci s talentovanou mládeží, možnosti dalšího vzdělávání SŠ mládeže, badatelsky orientované aktivity (IBSE), metodickou přípravu studentů pro oborové olympiády a zpracování samostatné studentské práce SOČ a novinky předních českých vědců v daných oborech. Kdo se může přihlásit: aktivní učitelé působící na gymnáziích, SOŠ a SOU s aprobací v předmětech chemie, biologie a fyzika (matematika, informatika) z celé České republiky (kromě hl. m. Prahy). Je možné se přihlásit pouze na kompletní dvoublokový (podzimní a jarní) program chemie, fyziky či biologie Místo konání: Zámecký hotel Třešť, Dr. Richtra 234, Třešť (cca 19 km od Jihlavy) Kurzovné: účast na kurzech, ubytování a stravování je pro pedagogy z regionů mimo hl. m. Prahy ZDARMA. Zaměstnavateli účastníka bude navíc refundována ušlá mzda. Kapacita: jednotlivé kurzy mají kapacitu 15 účastníků Akreditace: kurzy jsou akreditovány v systému DVPP Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Po úspěšném absolvování obdrží účastník Osvědčení o absolvování cyklu přednášek a seminářů v rozsahu 28 vyučovacích hodin. Kurzy se konají v rámci projektu Otevřená věda III - popularizace přírodovědných a technických oborů a komunikace výzkumu a vývoje ve společnosti. (reg. č. CZ.1.07/2.3.00/ ). Tento projekt je realizován za finanční podpory ESF, konkrétně Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky. Jak se na kurzy přihlásit? Zájemce vyplní přihlašovací formulář (ke stažení na a následně zašle na ovou adresu: dulova@ssc.cas.cz. Přihlášky přijímáme do pondělí 11. října nebo do naplnění max. kapacity kurzu. 1

2 PROGRAM KURZU OTEVŘENÉ VĚDY PRO PEDAGOGY CHEMIE, TŘEŠŤ, :00 10:30 hod. 10:45 12:15 hod. 14:00 15:30 hod. 15:45 17:15 hod. ÚTERÝ Příjezd účastníků 15:00 16:30 Středoškoláci v týmech vědců AV ČR - fikce? Ne, dnes běžná realita! Ing. Květoslava Stejskalová, CSc. Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR 16:45 18:15 Syntetická nanotechnologie Mgr. Jan Havlík. Ústav organické chemie a biochemie AV ČR STŘEDA Práce s nadanými žáky v chemii RNDr. Pavel Teplý, Ph.D. PřF UK Chemická olympiáda otázky i odpovědi RNDr. Petr Holzhauser, Ph.D. VŠCHT Výbušniny pohledem fyzikální chemie doc. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D. VŠCHT praktické cvičení Chemické procesy s ohněm i bez prakticky Mgr. Luděk Míka PřF UK ČTVRTEK Opravník Obecně Oblíbených (Nejen) Chemických Omylů Mgr. Martin Hrubý, Ph.D. Ústav makromolekulární chemie AV ČR Jaderné technologie rizika a přínosy Ing. Dana Drábová, Ph.D Státní úřad pro jadernou bezpečnost. praktické cvičení Voda základ života. Cvičení k biochemickým úlohám Chemické olympiády kategorie A Mgr. Martin Hrubý, Ph.D. Ústav makromolekulární chemie AV ČR PÁTEK Aerosoly kolem nás Ing. Vladimír Ždímal Ústav chemických procesů AV ČR Polymerní nanokompozity a chytrá polymerní elektronika RNDr. Jiří Pfleger, CSc. Ústav makromolekulární chemie AV ČR praktické cvičení Vlastnosti a analýza polymerních látek RNDr. Petr Šmejkal, Ph.D. PřF UK Garant kurzu RNDr. Petr Šmejkal, Ph.D., Katedra učitelství a didaktiky chemie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Na tento kurz bude navazovat Praktický kurz Otevřené vědy pro pedagogy chemie, který proběhne v Praze v laboratořích pracovišť Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy a je naplánován na Verze , změna programu vyhrazena. 2

3 PROGRAM KURZU OTEVŘENÉ VĚDY PRO PEDAGOGY BIOLOGIE, TŘEŠŤ, :00 10:30 hod. 10:45 12:15 hod. 14:00 15:30 hod. 15:45 17:15 hod. ÚTERÝ STŘEDA Příjezd účastníků přednáška s navazující moderovanou diskusí Motivace studentů ke studiu přírodních věd a popularizace přírodních věd mezi žáky SŠ RNDr. Alena Morávková, Ph.D. a kol. PřF UK 15:00 16:30 Molekulární mechanismy ontogeneze Mgr. Petr Svoboda, Ph.D. ÚMG AV ČR 16:45 18:15 Viry kolem nás a v nás Mgr. Ondřej Lenz, Ph.D., Biologické centrum AV ČR praktické cvičení Forenzní antropologie RNDr. Alena Morávková, Ph.D., Bc. Tomáš Pinkr PřF UK ČTVRTEK Cesta od laboratorního stolu do lékárny: synergie úsilí, peněz a štěstí RNDr. Zdeněk Havlas, DrSc., ÚOCHB AV ČR Vznik a vývoj života na Zemi Mgr. Josef Lhotský PřF UK praktické cvičení Život v akvarijním filtru RNDr. Vanda Janštová, RNDr. Jan Mourek, Ph.D. PřF UK PÁTEK Co vše obnáší vědní obor jménem geologie, co nám vše může říci a jaký význam má pro každého z nás v současnosti? RNDr. Leona Chadimová, PhD. Geologický ústav AV ČR Parazitolog detektivem rozplétání životních cyklů Doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D. PřF UK Odborná exkurze do arboreta a zimní zahrady SOŠ Třešť Ing. Michal Antoň SOŠ a SOU Třešť Garant kurzu RNDr. Alena Morávková, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Na tento kurz bude navazovat Praktický kurz Otevřené vědy pro pedagogy biologie, který proběhne v Praze v laboratořích pracovišť Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy a je naplánován na Verze , změna programu vyhrazena. 3

4 PROGRAM KURZU OTEVŘENÉ VĚDY PRO PEDAGOGY FYZIKY, TŘEŠŤ, :00 10:30 hod. 10:45 12:15 hod. 14:00 15:30 hod. 15:45 17:15 hod. ÚTERÝ V průběhu dopoledne příjezd účastníků, 15:00 18:00 Olympiáda, středoškolská odborná činnost Péče o žáky SŠ talentované pro fyziku prof. RNDr. Ivo Volf, CSc. Univerzita Hradec Králové STŘEDA Jaderná fúze, tokamak Compass a týmová práce v této oblasti RNDr. Petra Bílková, Ph.D. Ústav fyziky plazmatu AV ČR Rozvoj poznávacích operací při provádění fyzikálních experimentů RNDr. Vojtěch Žák, Ph.D. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze praktické cvičení Podpora nadaných a motivovaných studentů pomocí fyzikálních úloh RNDr. Vojtěch Žák, Ph.D. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze ČTVRTEK PÁTEK Až se ucho utrhne - o únavě materiálu a jiných patáliích Ing. Jan Klusák, Ph.D. Ústav fyziky materiálů Geonika aneb 30 let akademického výzkumu na severní Moravě Ing. Pavel Konečný, Dr. Ústav geoniky AV ČR Meteorologický výzkum RNDr. Petr Zacharov, Ph.D. Ústav fyziky atmosféry AV ČR Digitální měřicí systémy a hlasovací zařízení ve výuce fyziky Mgr. Jakub Jermář Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze praktické cvičení Experimentování ve fyzice se systémem Vernier Mgr. Jakub Jermář Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze praktické cvičení Jaké bude počasí aneb základy fyziky atmosféry Mgr. Michal Žák, Ph.D. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Garant kurzu RNDr. Vojtěch Žák, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Na tento kurz bude navazovat Praktický kurz Otevřené vědy pro pedagogy fyziky, který proběhne v Praze v laboratořích pracovišť Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy a je naplánován na Verze 25. 9, změna programu vyhrazena. 4

5 Další informace a přihlášku naleznete na webu Kontaktní osoba: Mgr. Monika Petržílková Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. - Odbor projektů a grantů Národní 1009/3, PRAHA 1 Kancelář: Wiehlův dům; Vodičkova 40/792, PRAHA 1 Telefon: , petrzilkova@ssc.cas.cz web: Facebook: Informace o ubytování a stravování Zámecký hotel Třešť Ubytování a stravování účastníků je zajištěno v místě konání kurzů, tj. v Zámeckém hotelu Třešť a je zcela zdarma, hrazeno je z projektu Otevřená věda III, který získal finanční prostředky z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Poloha hotelu: Zámecký hotel Třešť se nachází v krásném a poklidném prostředí jihovýchodní části Vysočiny, v malebné lokalitě Třešťských vrchů, vzdálený 19 km od krajského města Jihlava. Je situován v malebném prostředí přírodního lesoparku a obklopen hlubokými lesy plnými hub, s nejčistším vzduchem v ČR a nedalekým přírodním zdrojem kojenecké pitné vody. Ubytování: Zámecký hotel nabízí ubytování v jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích ve tříhvězdičkové kategorii. Všechny pokoje jsou vybaveny příslušenstvím, TV satelitem a telefonem, chladničkou a pevným připojením k internetu. Wi-fi připojení je dostupné ve veřejných prostorách zámku. Recepce je k dispozici 24 hodin denně. V areálu zámku je parkoviště, které je hlídané kamerovým systémem. Volný čas: Volný čas lze přímo v areálu hotelu využít k řadě sportovních aktivit (fitness centrum, minigolf, půjčovna jízdních kol, petanque atd.), k návštěvě wellness centra či k relaxaci v zámecké zahradě. Adresa: Zámecký hotel Třešť, Dr. Richtra 234, Třešť, GPS 49 17'41"N, 15 29'14.05"E, 5

6 Anotace chemie Úterý 22. října Středoškoláci v týmech vědců AV ČR - fikce? Ne, dnes běžná realita! Cílem příspěvku je seznámit účastníky týdenního kurzu se zkušenostmi autorky se zapojováním studentů středních škol do vědy a výzkumu v prostředí pracovišť a týmů vědců z Akademie věd. Přednáška pedagogům chemie představí zcela konkrétní způsoby spolupráce mezi jejich školami a ústavy AV ČR nejen formou přednášek a exkursí ve vědeckých laboratořích, stáží talentovaných studentů v projektech Otevřené vědy (I., II. i III.!), odbornými programy pro pedagogy (akreditované kurzy v rámci proj. Otevřené věda), ale dnes nově i formou přípravy a realizace společných projektů např. v evropském programu OPVK, které mohou výuku těchto předmětů obohatit novou metodikou výuky či technikou (modernizace vybavení školní laboratoře), účastí studentů na měřeních ve vědeckých laboratořích na špičkových přístrojích pod vedením odborníků a dalšími zajímavými programy. Ve svém příspěvku také představí, jaké v jejím domovském ústavu (ÚFCH J. Heyrovského) realizuje konkrétní aktivity a programy zaměřené na žáky a studenty se zájmem o chemii a fyziku, jejichž cílem je ukázat, kde všude se s chemií a fyzikou v životě setkávají, jaké jsou novinky v těchto oborech, co obnáší kariéra vědce, výzkumníka, či kde mohou oni sami po vystudování přírodovědného či technického oboru najít uplatnění a budovat svou kariéru. Ing. Květa Stejskalová, CSc. Pracuje v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR od roku Vystudovala VŠCHT v Praze a v roce 1995 získala doktorát v oboru fyzikální chemie (téma heterogenní reakce plyn-tuhá látka v procesech odsiřování a denitrifikace spalin, tj. oblast ochrany životního prostředí). Kromě toho, že propaguje činnost vědců svého ústavu, se systematicky věnuje vzdělávání a popularizaci vědy. Napomáhá středoškolským i vysokoškolským studentům, zajímajícím se o přírodní vědy, prakticky se zapojit do odborné práce ve vědě a výzkumu a její pomoc je namířena i ke středoškolským pedagogům. Je podepsána pod řadou akcí, jejichž cílem je podnítit zájem mladých o přírodní vědy a další vzdělávání, např. popularizační přednášky, letní školy v oboru výzkumu nanomateriálů, fyzikálně-chemické workshopy pro žáky ZŠ a SŠ, konference k prezentaci odborných prací studentů pracujících ve vědeckých týmech, návštěvy studentů v ústavu v rámci Dnů otevřených dveří či jiných akcí, stáže a praxe studentů ve vědeckých týmech atd. Je autorkou scénářů popularizačních filmů představujících výzkum v oboru fyzikální chemie ("Fyzikálních chemie na prahu 3. tisíciletí - vstupte do světa moderní vědy") či mladé vědce pracující v ÚFCH JH ("Homo Scientist jr."), je také iniciátorkou a spoluautorkou putovní výstavy Příběh kapky o jediném českém nositeli Nobelovy ceny za chemii Jaroslavu Heyrovském, přednáší studentům i pedagogům. V roce 2010 byla za svou činnost oceněna porotou soutěže České hlavičky Zvláštní cenou za mimořádný přínos k popularizaci vědy mezi studenty a v roce 2011 získala Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy udělovanou Akademií věd ČR. Je matkou syna (29) a dcery (12). Syntetická nanotechnologie: molekulární design nanočástic a jejich funkční aplikace Přednáška bude zaměřena na vysvětlení podstaty současné syntetické nanotechnologie jakožto oboru stojícího na průsečíku syntetické chemie, fyzikální chemie a biotechnologie. Na několika konkrétních příkladech budou demonstrovány rozdílnosti mezi makro- a nanosvětem: řada funkčních systémů by nemohla existovat, pokud by jejich rozměry přesáhly kritickou limitu velikosti. Bude představen konstrukční koncept top-down a bottom-up, kdy jsou nanočástice připravovány zmenšováním větších částic nebo jsou vystavěny z malých molekul. Pozornost bude věnována specifickému fenoménu nanosvěta obrovskému povrchu nanosystémů, který otevírá nové možnosti v analytické chemii a katalýze. Mgr. Jan Havlík Magisterské studium v oboru anorganická chemie absolvoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současné době studuje čtvrtý ročník doktorského studia ve Skupině syntetické nanochemie na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde se zabývá designem povrchových architektur na fluorescenčních nanodiamantech. V rámci celoživotního vzdělávání dokončuje doplňující kurz k získání učitelské způsobilosti. Je dlouholetým lektorem Letního odborného soustředění mladých chemiků a 6

7 biologů v Běstvině a autorsky se podílí na Korespondenčním semináři inspirovaným chemickou tematikou (KSICHT). Jako člen Akademického senátu Univerzity Karlovy se věnuje studentskému hodnocení výuky a vysokoškolské legislativě. V soutěži v popularizaci vědy Fame Lab byl oceněn Cenou AV ČR a Cenou publika. Středa 23. října Práce s nadanými žáky v chemii Příspěvek je zaměřen na problematiku práce s talentovanými žáky a na projekty, které jsou na práci s nimi zaměřeny. Budou zmíněny základní aspekty a specifika vzdělávání nadaných žáků, dále bude součástí přednášky legislativní rámec upravující práci s talentovanými žáky. V další části příspěvku bude diskutována problematika práce s nadanými žáky v ČR a ve vzdělávání v chemických oborech. Dále budou prezentovány vybrané případové studie a vlastní praktické zkušenosti lektora, včetně námětů na efektivní a smysluplnou práci s nadanými žáky. RNDr. Pavel Teplý, Ph.D. Je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor vzdělávání v chemii. V současnosti působí na katedře učitelství a didaktiky chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a dále je vyučujícím na Gymnáziu Botičská v Praze 2. Ve své činnosti se zaměřuje zejména na didaktické aspekty výuky chemie, využití experimentů ve výuce chemie, vzdělávání nadaných žáků (např. v rámci projektu Talnet), problematiku e-learningu, tvorbu a použití ICT a multimédií ve výuce chemie (především anorganické) a tvorbu a použití multimediálních, interaktivních didaktických pomůcek (s využitím HTML, CSS, JS, Flash atd.). Na zmíněné katedře se podílí na výuce jak experimentální (laboratorní cvičení) tak vede odborné přednášky. V roce 2011 se podílel na zajištění akcí Mezinárodního roku chemie, např. akcí Chemický jarmark, Chemické hrátky v rámci pražské muzejní noci atd. Na Katedře učitelství a didaktiky chemie se rovněž podílí na organizaci a výuce laboratorních cvičení pořádaných v rámci dalšího vzdělávání pedagogů či pedagogů doplňkového studia. Dále je vedoucím diplomových a bakalářských prací, souvisejících s výukou obecné a fyzikální chemie na SŠ. Je také držitelem ocenění Studentský velemlok, které za vynikající přednášky uděluje vyučujícím studentská komora akademického senátu PřF UK. Chemická olympiáda otázky i odpovědi Přednáška se komplexně zaměřuje na řadu aspektů chemické olympiády jako unikátní soutěže pro talentovanou mládež. Obsahem přednášky bude historie chemické olympiády, dále pak její organizace, financování, podmínky účasti žáků, požadavky, výhody plynoucí ze zapojení do soutěže a uvedení národních i mezinárodních úspěchů dosažené v několika posledních letech konání soutěže včetně zmínění okolností a přístupů, které úspěšnost v soutěži podmiňují. Důležitou součástí přednášky bude také diskuse s účastníky nad jejich otázkami. RNDr. Petr Holzhauser, Ph.D. Narodil se r. 1977, vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu anorganické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT Praha) se zabývá vodivými polymery a palivovými články, dále působí jako vedoucí Katedry učitelství a humanitních věd a vysokoškolský učitel chemie na téže vysoké škole. Je předsedou Ústřední komise Chemické Olympiády a opakovaně vedoucí českého reprezentačního týmu na Mezinárodních chemických olympiádách. Také je jedním z organizátorů populárního Letního odborného soustředění mladých chemiků a biologů v Běstvině. Je držitelem několika ocenění, v poslední době se jedná zejména o cenu pro pedagogy Učené společnosti České republiky za rok Dále je řešitelem řady projektů v rámci komplexního programu VŠCHT pro studenty a učitele středních škol. Zabývá se i popularizací vědy, je např. autor experimentálního seriálu v časopise ABC "Za tajemstvím molekul". Výbušniny pohledem fyzikální chemie Vysokoenergetické sloučeniny představují archetypální aplikaci chemie ( chemie je, když to bouchá a smrdí ). Učiteli chemie pak téma výbušnin může umožnit studenty nevtíravým způsobem uvést do 7

8 obecnějších zákonitostí chemie. V této přednášce poukáži na fyzikálně-chemické aspekty výbušnin. V první části přednášky budou energetické materiály stručným způsobem klasifikovány, v další části se pak zaměřím na výpočet charakteristik výbušnin pomocí termodynamických a kinetických metod. Na konci přednášky se stručným způsobem zmíním o moderních trendech v pyrotechnice. doc. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D. Působí jako docent na katedře fyzikální chemie a vědecký pracovník na Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, v.v.i. Ve své výzkumné práci se zaměřuje na teorii chemické struktury a reaktivity, se zvláštním zaměřením na děje vyvolané světlem. Teoretické práce doc. Slavíčka nacházejí odezvu v rozmanitých oblastech, od chemie atmosféry přes biofyziku po radiační chemii. Petr Slavíček publikoval přes 70 prací ve impaktovaných mezinárodních časopisech, tyto práce byly doposud citovány více než 800krát. Doc. Slavíček je řešitelem několika grantů, školí řadu studentů v různých stupních studia a přednáší základní i pokročilé kurzy fyzikální chemie. Kromě své vědecké a pedagogické práce se věnuje také popularizaci chemie, je členem redakční rady časopisu Vesmír, členem správní rady Národního centra mladých chemiků, správní rady projektu POPUCH, pravidelně přednáší na středních školách, letních školách, kurzech pro učitele, školí středoškolské studenty v rámci SOČ, podílí se na organizaci chemických olympiád na národní i mezinárodní úrovni. Petr Slavíček je také autorem jedné popularizační knihy a několika skript. Za svůj podíl na dlouhodobou organizaci Letního odborného soustředění v Běstvině byl oceněn Cenou učené společnosti. Chemické procesy s ohněm i bez - prakticky Demonstračně-laboratorní cvičení je zaměřeno na seznámení účastníků s řadou chemických experimentů, které mají motivační a zároveň vzdělávací charakter a které lze s výhodou využít ve výuce stejně tak k motivaci jako k vzdělávání žáků. Důraz v laboratorním cvičení je kladen na provedení experimentů a jejich vhodné zařazení do výuky včetně doplňujících informací zahrnujících aplikace v běžném životě. U experimentů náročnějších na provedení je kladen důraz na bezpečné provedení experimentů. Prováděné experimenty spadají většinou do oblasti anorganické a částečně organické a obecné chemie (hoření vodíku, methanu, výbušná vs. hořlavá směs, zapálení bez ohně, hoření a příprava nitrovaty, hořlavý gel, redox děje, kinetika chemické reakce apod. ). Jedním z cílů cvičení je, aby si účastníci některé experimenty vyzkoušeli a nebáli se je realizovat při zachování bezpečného provedení experimentu. Bc. Luděk Míka Je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zabývá se zejména anorganickou a organickou syntézou, přičemž tématem obhájené bakalářské práce byl design a syntéza selektivních chelatantů dvojmocného manganu. V současnosti působí na Katedře anorganické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kdy se dále zabývá studiem Cross-bridged cyklamů jako ligandů dvojmocného manganu. Je zkušeným demonstrátorem, již od počátku svého působení na fakultě připravuje (včetně designu a modifikací) a provádí demonstrace pokusů při přednáškách z anorganické chemie a dále je přednášejícím na Letním odborném soustředění účastníků chemické olympiády v Běstvině. Je taktéž autorem řady úloh Korespondenčního semináře inspirovaného chemickou tematikou (KSICHT), podílí se na organizaci a vedení laboratoří z anorganické chemie na závěrečném soustředění KSICHTu a je autorem některých praktických úloh chemické olympiády kat. B. Byl také oceněn cenou pro pedagogy Učené společnosti České republiky za rok Čtvrtek 24. října Opravník Obecně Oblíbených (Nejen) Chemických Omylů V každém oboru se najdou nějaké urban legends, nepodložené polopravdy až nepravdy, které však pro posluchačskou atraktivitu mívají značnou životnost v lidové mytologii. V přednášce a související diskusi se pokusíme odpovědět, jaká (pokud vůbec nějaká) část pravdy je na některých takových tvrzeních, přičemž určitý důraz bude kladen na ekologickou tématiku, například: 1, Je antropogenní (lidmi generovaná) produkce oxidu uhličitého hrozbou z hlediska následného skleníkového efektu a globálního oteplení? 2, Jsou katalyzátory do aut skutečně přínosem našemu zdraví? 8

9 3, Jsou biopaliva a alternativní paliva (bionafta, biolíh, vodík) ekologická? 4, Vadí methanol v alkoholických nápojích? 5, Zvedne tání ledovců vodní hladinu? 6, Jsou uranové jaderné reaktory pouze dílem lidí a nikdy předtím neexistovaly? 7, Dá se jíst zdravě a zároveň vegetariánsky? 8, Máme se bát geneticky upravených organismů? 9, Jsou organické polymery nevodivé? Jako ve všech oblastech mnohdy není odpověď ano - ne, ale jak kdy podle konkrétního případu, případně zatím nevíme. Mgr. Martin Hrubý, Ph.D. Studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, Katedře organické a jaderné chemie v oblasti makroporézních polymerů a organické syntézy. Doktorské studium absolvoval na Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky, v.v.i., doktorská dizertační práce Polymerní micelární "drug delivery" systémy" obhájena v roce Od roku 1996 člen České společnosti chemické. Je zaměstnán jako vědecký pracovník na Ústavu makromolekulární chemie AV ČR v.v.i., jeho oblastí zájmu jsou polymerní nosičové systémy pro chemická léčiva a radionuklidy. Publikoval 34 recenzovaných publikací v mezinárodních vědeckých impaktovaných časopisech. V roce 1997 získal Heyrovského cenu (nejlepší studentský vědecký projekt z oboru chemie), v roce 2007 obdržel Hlávkovu cenu a v roce 2009 Cenu Karla Preise. Jaderné technologie přínosy a rizika Slovo záření vyvolává v lidech skoro automaticky představu jaderných zbraní, reaktorů v jaderných elektrárnách, radioaktivního odpadu a následně představu neurčitého počtu vyvolaných rakovin. Jestliže lidé o záření vůbec přemýšlejí, pak v naprosté většině případů spíše s obavami než se snahou tomuto jevu a jeho přínosům a rizikům objektivně porozumět. Za pouhé jedno století se lidé naučili záření široce zkoumat a využívat. Dnes bychom se bez těchto znalostí stěží obešli. Nejviditelnějším a nejdiskutovanějším výsledkem jejich využití je opravdu odhalení možností získávat obrovskou energii ukrytou v jádře atomu. Méně už se ale mluví o tom, že ještě větší přínos přineslo používání radiační a jaderné techniky v medicíně, průmyslu, zemědělství a dalších oborech. Ing. Dana Drábová, Ph.D. Po ukončení studia na FJFI ČVUT (1985) se zabývala problematikou přírodních zdrojů záření, po havárii jaderné elektrárny v Černobylu v dubnu 1986 problematikou související monitorováním radiační situace, vnitřní kontaminace osob a otázky související s havarijní připraveností státu pro případ radiační havárie. Později se zapojila do řešení obecné problematiky ochrany před ionizujícím zářením a podílela se na přípravě právních předpisů v této oblasti. Od května 1996 pracovala jako ředitelka Státního ústavu radiační ochrany. Na základě rozhodnutí vlády ČR byla dne jmenována předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. V květnu 2002 ukončila doktorandské studium na FJFI ČVUT v oboru jaderná fyzika obhajobou doktorské disertační práce na téma Vybrané metody mapování kontaminace rozsáhlých území radionuklidy Je členkou řady vědeckých rad různých institucí, například vědecké rady ČVUT, vědecké rady Vysoké školy báňské Technické university v Ostravě a vědecké rady Národní galerie. Zastupuje ČR v Radě guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii, předsedá Výboru pro bezpečnostní standardy MAAE a působí v Poradním výboru pro jadernou bezpečnost generálního ředitele MAAE. V letech 2006 až 2009 byla předsedkyní Asociace západoevropských jaderných dozorů (WENRA). Voda základ života. Cvičení k biochemickým úlohám Chemické olympiády kategorie A Každá živá buňka je neobyčejně důmyslnou a přesně sladěnou chemickou továrnou, kde některé stroje vyrábějí energii, některé vyrábějí stavební materiál, jiné destruují už nepotřebné komponenty a některé slouží k řízení všech procesů tím, že vypínají či zapínají jiné stroje podle potřeby. Naprostá většina chemických přeměn (reakcí), které buňky k životu potřebují, by však za normálních podmínek ve vodných roztocích probíhala nesmírně pomalu nebo vůbec. K tomu, aby tyto reakce mohly probíhat rychle, selektivně a regulovatelně, potřebuje buňka účinné a selektivní katalyzátory enzymy. Téměř všechny enzymy jsou v podstatě bílkoviny (proteiny), některé však 9

10 ke svojí činnosti potřebují i nebílkovinné složky jako jsou například malé organické molekuly (koenzymy) či ionty kovů. A právě enzymy budou náplní biochemických úloh letošního ročníku (2012/) Chemické olympiády. Úlohy se budou týkat především obecných zákonitostí enzymové katalýzy a rovnice Michaelise a Mentenové, z enzymů se pak bude důraz kladen na enzymy glykolýzy, katalázu, peroxidázu, kinázy, hydrolázy, dismutázy, askorbátoxidázu a alkoholdehydrogenázu. Další součástí pak bude využití analytických metod ke stanovení enzymové aktivity, redoxní titrace (jodometrie a manganometrie) a spektrofotometrie (Lambert- Beerův zákon). Většina úloh vyžaduje spíše "zdravý selský rozum" a pochopení základních principů metod než hluboké znalosti. V závěru přednášky bude předvedeno několik demonstračních pokusů vhodných pro zpestření výuky chemie na středních školách. Mgr. Martin Hrubý, Ph.D. Viz výše Pátek 25. října Aerosoly kolem nás Aerosolové částice tvoří jen několik desítek miliardtin celkové hmoty vzduchu, ve kterém jsou rozptýleny. Přesto jsou klíčovým faktorem koloběhu vody v přírodě, významně ovlivňují globální klima, mají dominantní vliv na dohlednost a v neposlední řadě často negativně působí na lidské zdraví. Přednáška se bude týkat těchto témat i dalších zajímavostí ze světa aerosolů. Ing. Vladimír Ždímal Vladimír Ždímal pracuje v Oddělení aerosolových a laserových studií Ústavu chemických procesů AV ČR. Zde se zabývá zejména studiem rozdělení velikosti aerosolových částic se zvláštním důrazem na vznik nových částic v atmosféře i v laboratoři. Koncem devadesátých let strávil rok na Clarkson University v USA jako stipendista NSF-NATO. Jako externí vyučující působí na MFF UK v Praze a na FCHI VŠCHT Praha, kde přednáší kurz o aerosolech. Polymerní nanokompozity a chytrá polymerní elektronika Polymery či spíše plasty (ve smyslu syntetických polymerních materiálů) si nezískaly u veřejnosti dobrého jména a v extrémních případech jsou považovány za nedokonalé náhražky lepších materiálů, jako jsou kovy nebo dřevo a kůže. Přitom syntetické polymery jsou vskutku materiály budoucnosti, zejména díky svým unikátním vlastnostem, které jsou těmto látkám přiřazeny vhodnou metodou a podmínkami přípravy, přičemž možnosti těchto materiálů jsou dále rozšířeny možnostmi přípravy polymerních nanočástic. Polymery jsou tak součástí lehkých a výkonných baterií, barevných obrazovek či dotykových vrstev mobilních telefonů. V tomto ohledu bude přednáška zaměřena právě na tyto zvláštní vlastnosti, metody přípravy a aplikace speciálních polymerních nanokompozitních látek, zejména v elektronice a dalších funkčních zařízeních. RNDr. Jiří Pfleger, CSc. V roce 1981 absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, titul kandidáta věd pak získal na Ústavu makromolekulární chemie ČSAV v Praze obhájením disertační práce na téma Elektrické a fotoelektrické vlastnosti polyacetylenů. Absolvoval zahraniční stáže v USA, Německu a Číně. Externě přednáší na Přírodovědecké fakultě UK. V současné době je vedoucím laboratoře Elektronových jevů v Ústavu makromolekulární chemie AV. Jeho specializací jsou elektrické a optické jevy v polymerech a nanokompozitech, zejména se zabývá využitím polymerních materiálů pro solární optoelektrické aplikace. Pracuje také v rámci evropského integračního programu Network of Excelence "Nanostrukturované a funkční polymerní materiály a nanokompozity". 10

11 Vlastnosti a analýza polymerních látek Laboratorní cvičení je zaměřeno na představení několika experimentů zaměřených na přípravu, reakce a vlastnosti připravených polymerních látek a dále na analýzu vzorků nejběžnějších polymerů, to vše s ohledem na snadnou implementaci představených experimentů do laboratorní výuky na středních a základních školách, tedy s dostupnými chemikáliemi a nádobím a příslušnou metodikou. V části zaměřené na vlastnosti polymerů tak bude realizováno několik experimentů zaměřených na rozpustnost polymerů a jejich interakci s vodou, vliv síťovacích reakcí na vlastnosti výsledných polymerů a různé přístupy přípravy apod. Analýza bude realizována sledem několika testů a např. plamenových zkoušek. RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D Studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde je v současné době zaměstnán jako samostatný vědecký pracovník na Katedře analytické chemie. Je autorem nebo spoluautorem 21 publikací v impaktovaných časopisech. Věnuje se pedagogické činnosti, je školitelem disertačních, diplomových a bakalářských prací na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze (praktika: Základní praktikum z analytické chemie, Praktikum z klasických metod analýzy; přednášky: Toxikologie, Analytická chemie II (KATA), Klinická a farmaceutická analýza, Nevodná prostředí v analytické chemii, Informace v analytické chemii, Teoretické základy analytické chemie, Toxikokinetika). RNDr. Petr Šmejkal, Ph.D. garant kurzu Absolvoval studium fyzikální chemie na Katedře fyzikální a makromolekulární chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium zahájil v říjnu 1997, v r bylo studium ukončeno složením rigorózní zkoušky z fyzikální chemie a obhajobou doktorské dizertační práce. V současnosti je osmým rokem zaměstnancem Katedry učitelství a didaktiky chemie PřF UK v Praze, přičemž se zároveň podílí na vědecké práci v oblasti SERS spektroskopie a přípravy nanočástic a jejich uspořádaných systémů ve spolupráci s Katedrou fyzikální a makromolekulární chemie PřF UK a Ústavem makromolekulární chemie AV ČR. V rámci své vědecké práce pobýval v roce 2005 na University of California in Santa Barbara. Kromě vědecké práce (7 publikací v mezinárodních časopisech s IF, 45 konferenčních příspěvků na mezinárodních konferencích a 14 konferenčních příspěvků na národních konferencích) získal řadu experimentálních a pedagogických zkušeností při zajišťování předmětů na PřF UK v Praze. Jedná se o předměty Experimenty ve výuce chemie I, Obecná chemie pro studenty učitelských oborů s chemií, popř. studentů oboru KATA (Klinická a toxikologická analýza) a biologických a biochemických oborů), Využití počítačů a internetu v didaktice chemie a Počítače a internet v chemii. Od počátku se podílí na projektu Otevřená věda, organizovaném AV ČR. Na Katedře učitelství a didaktiky chemie se rovněž podílí na organizaci a výuce laboratorních cvičení pořádaných v rámci dalšího vzdělávání pedagogů či pedagogů doplňkového studia. Dále je vedoucím disertačních, diplomových a bakalářských prací, souvisejících s výukou fyzikální chemie na SŠ. Anotace biologie Úterý 12. listopadu Molekulární mechanismy ontogeneze Každá buňka lidského těla v sobě nese stejnou genetickou informaci. Jakkoli se buňky mezi sebou liší, pochází všechny jen ze dvou původních buněk - vajíčka a spermie, které při aktu oplodnění splývají v zygotu. Jak se ze zygoty stane malý človíček? Jak buňky "vědí" co mají dělat, kam se přesunout a v jaký buněčný typ diferencovat? A co o tomto procesu víme my? Zatím zdaleka ne všechno, ale mnoho už ano a s dalším rozvojem molekulárně biotechnologických metod a novými objevy na poli molekulární buněčné biologie se nám otvírají nové možnosti jak tento fascinující proces zkoumat. Mgr. Petr Svoboda, Ph.D. Je vedoucí laboratoře molekulární genetiky Akademie věd ČR. Během studií na Přírodovědecké fakultě UK 11