SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE"

Transkript

1 SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE roãník/jaargang: VI. ãíslo/nummer: 4 rok/jaar: 2004/2005

2 Vydává: NE-BE Spoleãnost pro ífiení nizozemské a vlámské kultury Radho Èská Praha 3 âeská Republika Bankovní spojení: Komerãní banka, Praha 2 ãíslo úãtu: /0100 V bor: âervenková Jana, Giese Eva, Havlíková Veronika, Pellar Ruben, Pellarová Jana, Pittnerová Lucie, íha Ladislav, Schürová Petra, Strnadová Lenka, Vittvarová Zuzana, Pfiedsedkynû: Petra Schürová tel/fax: ) Místopfiedsedkynû: Veronika Havlíková tel.: , mobil: ) Jana Pellarová tel.: , mobil: ) Pokladník: Eva Giese tel.: ) Redakce bulletinu: Lenka Strnadová mobil: ) Jesse Ultzen Knihovna: Nizozemské velvyslanectví, Gotthardská 6, Praha 6 1. a 3. úter v mûsíci od do 16.00, (kromû ãervence a srpna a nizozemsk ch svátkû) Kontakt: nebo Ruben Pellar tel: ) Obálka: Jan van Eyck: Dvojí portrét, detail, 1434, National Gallery, Lond n Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

3 SLOVO ÚVODEM VáÏení ãlenové NE-BE, milí pfiátelé, vstupujeme do 6. roku existence, coï je skuteãnost velmi potû itelná. Na e aktivity se t kají pfiedev ím literatury, v tvarného umûní a hudby - aè uï jsou to akce pofiádané na í spoleãností nebo nûk m jin m s na- ím pfiispûním. V roce 2005 máme na programu hned v únoru pfiedná ku o malífii Janu van Eyckovi, v bfieznu uspofiádáme valnou hromadu s ãtením Rubensov ch dopisû a v fiíjnu pfiijede do Prahy hvûzda nizozemského literárního ne-be Joost Zwagerman. Po cel rok bude jako dosud v provozu knihovna na nizozemském velvyslanectví, o provozní dobû vás budeme informovat. Jako kaïd rok dostanete i v roce 2005 ãtyfiikrát ná bulletin, kromû toho pozvánky na v e u- vedené pofiady a pokud máte , budeme se vás snaïit prûbûïnû informovat i o akcích, které sami nepofiádáme, ale dozvíme se o nich. To v echno díky neúnavné práci ãlenû v boru, redakce bulletinu a posádce knihovny - za coï, jim patfií velk dík. Srdeãnû zdraví a úspû n rok 2005 vám pfieje Petra Schürová INFORMACE PRO âleny NE-BE Roz ífiení na ich internetov ch stránek: Internetové stránky Ne-Be: Internetové stránky knihovny: Stránky sestavila a spravuje Andrea Havlíãková. KNIHOVNA Otevfieno: kaïd ãtvrtek od Adresa: Nizozemské velvyslanectví, Gotthardská 6, Praha 6 Dotazy: Ruben Pellar: tel: ) Andrea Havlíãková: LETNÍ KURZY NIZOZEM TINY O letních prázdninách roku 2005 jsou Nizozemskou jazykovou unií (Nederlandse Taalunie) pofiádány tradiãní letní jazykové kurzy, které probíhají v následujících termínech: Zeist: Hasselt-Diepenbeek: Gent: Termín odeslání pfiihlá ek je pfied Zájemci se mohou o pfiihlá ky a bliï í informace hlásit na adresách: tel./fax: tel Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

4 MUZEUM J. A. KOMENSKÉHO V NAARDENU Od 1. prosince 2004 pracuje dr. Niels Bokhove jako fieditel konzervátorského oddûlení Muzea Jana Ámose Komenského v Naardenu. Bokhove, filozof a literární historik (F. Kafka) byl spoluzakladatelem a fieditelem vefiejného debatního centra TUMULT v Utrechtu. Je velk m pfiíznivcem a znalcem âeské republiky, ale i dal ích státû stfiední a v chodní Evropy, mimo jiné jako organizátor cest za kulturou tûchto zemí. Jeho úkolem je muzeum pozdvihnout na plavbû národû a vytvofiit konkrétní strategii. NENECHTE SI UJÍT Jan van Eyck pfiedná ka Pieta Schepense se koná 8. února 2005 v 18 hodin na adrese: SenováÏné námûstí 23, Praha 1 (Jednota tlumoãníkû a pfiekladatelû). Dal í informace najdete v ãlánku P. Schepense, kter vychází v tomto ãísle. BRUSEL, JAZZ V MALÉ BELGII První jazzová deska na svûtû z roku 1917, saxofon z umûlé hmoty, na nûjï hrál Charlie Bird Parker v roce ; poãátky a v voj jazzové hudby v Belgii pfiipomíná na fotografiích, nahrávkách, hudebních klipech, ale i pomocí zajímav ch hudebních nástrojû v stava v bruselském Muzeu hudebních nástrojû. Mnoho exponátû pochází ze vzácné sbírky Roberta Perneta, kterou muzeum získalo od královské Baudouinovy nadace v roce V stava potrvá aï do 17. dubna RIJKSMUSEUM, HISTORICKÉ MUSEUM MùSTA AMSTERDAM Sbírka holandsk ch mistrû Umûleckou sbírku bankéfie Adriaana van der Hoopa nyní pfiedstavují dvû amsterdamská muzea. V Historickém muzeu vytvofiili kopii bankéfiova umûleckého salónu, v Rijksmuseu je pak k vidûní zhruba 20 maleb holandsk ch mistrû. Expozice, které potrvají do 23. ledna, byly uspofiádány v rámci 150. v roãí od smrti známého bankéfie. TISKOVINY A âasopisy AHOJ (Vereniging Vrienden Nederland - Tsjechië en Slovakije) - fiíjen Van de leden: World Press Photo in het Praagse Karolinum; 200 jaar Austerlitz; - Een brief uit Naarden, geschreven door Franti ek Ulman (Tsjechische muzikant en kapelmeester) 75 jaar geleden - Van en over Tsjechië en Slowakije: Europe for Kids, een multimediaal informatief project, dat tot stand is gekomen met steun van Europese commissie. Heeft tot doel de tien nieuwe landen voor te stellen aan de kinderen van Europa. - Lezing over Adolf Loos ( ) in het Chabotmuseum in Rotterdam door Otakar Máãel (hoofddocent architectuurgeschiedenis in Delft). - Symposium van het Nationaal comité voor internationale samenwerking en duurzame ontwikkeling (NCDO), imon Pánek van de Tsjechische organisatie People in Need te gast; veranderingen sinds 1 mei Wat het oog streelt: Tentoonstelling van het werk van de functionalist Ladislav Sutnar; Tentoonstelling in het Comeniusmuseum in Naarden over het geheime jongenstijdschrift Vedem" dat in het kamp Terezín verscheen. - Onze boekenplank: Jana Beranová Tussentonen, poëzie. Breda, Uitgeverij De Geus, blzn. Jana Beranová is in PlzeÀ geboren en sinds lange tijd woonachtig in Rotterdam. Ze schrijft poëzie en proza en vertaalde onder meer zeven romans van Milan Kundera. Tussentonen is het vijfde boek van haar dat bij Uitgeverij de Geus verschijnt. Het zijn haar taal en beelden die indruk maken. Ze weet taferelen zo weer te geven dat de beschreven werkelijkheid tot leven komt. Haar poëzie zit vol ingehouden, maar hartveroverende emotie. (woorden van de u- itgever) Zpracovala Jana âervenková Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

5 ZPRÁVY Z NIZOZEMSKA Nizozemí hledá podstatu tolerance a svobody VraÏda Theo van Gogha 2. listopadu zpûsobila velk ok v nizozemské spoleãnosti a pfiitáhla opût pozornost mezinárodních medií k tomu, co se to v oblasti etnick ch a nábo- Ïensk ch men in, jejich integrace a tolerance, a koneãnû jejich potenciálu k násilí a terorismu v Nizozemí vlastnû dûje. Podruhé v posledních tfiech letech zaïila jinak spí e poklidná zemû nûco, co lze klasifikovat jako politickou vraïdu, po zastfielení populistického politika Pima Fortuyna. Tentokrát se jedná o reïiséra, dokumentaristu, spisovatele a publicistu Thea van Gogha, vzdáleného pfiíbuzného známého malífie. Theo van Gogh byl provokatér na v ech frontách, kde pûsobil. Ve sv ch sloupcích do rûzn ch novin velmi ãasto uráïel své oponenty z oblasti umûní a politiky nevybírav mi slovy. Díky tomu byla jeho povûst vïdy velmi rozporuplná. Patfiil mimo jiné k v razn m kritikûm multikulturní spoleãnosti, obával se jakési belfastizace nizozemské spoleãnosti. Ayaan Hirsi Ali Podle dopisu, kter na jeho tûle zanechal údajn vrah Mohammed B., byl bezprostfiedním dûvodem k vraïdû film Submission, v jehoï pozadí stojí politiãka Ayaan Hirsi A- li. Somálka Hirsi Ali dostala azyl v Holandsku asi pfied 10ti lety a pak se angaïovala v politice, nejdfiíve v sociálnû-demokratické stranû, pozdûji - z dûvodû nespokojenosti z postoje své strany k integraci islámsk ch men in pfiestoupila do konzervativnû liberální strany VVD. Podle sv ch slov se zfiekla islámu a zaãala velmi ostfie kritizovat své pûvodní náboïenství jakoïto víru a institut, které nepatfií do moderního svûta. Její kritika je obzvlá È zamífiena na postavení Ïen ve svûtû Koránu a v islámu vûbec. Vede totiï podle ní nutnû k jejich utlaãování. Îena nemá jinou volbu neï se zahalit, nemûïe se volnû pohybovat a musí ve v em poslouchat svého muïe, fiíká Hirsi Ali. Podle ní je islám nesluãiteln se svobodou Ïen a je tudíï nebezpeãn pro západní demokratickou spoleãnost, napfi. v Nizozemí. NáboÏenské a jiné instituce spojené s islámem - napfi. islámské koly - dûlají podle ní v e pro to, aby zachovaly strukturu nesvobody a zabránily vlivu otevfiené a svobodné demokracie. Mnoho z její kritiky pfiipomíná modernistické odsouzení kfiesèanství a církví v druhé polovinû 19. století. Hirsi Ali, dnes jedna z nejznámûj ích politiãek v Nizozemí, vzala na sebe úkol ãi dokonce poslání bojovat proti nesvobodû související s islámem. Z jejích slov vypl vá, Ïe chce otevfiít NizozemcÛm oãi pro nebezpeãí, které islám pfiedstavuje pro západní spoleãnost. KvÛli tomu si objednala film Submission u Thea Van Gogha, kter pak pouïila v letním televizním pofiadu, jehoï byla celoveãerním hostem. Zpoãátku nevyvolal takovou odezvu, jak se pûvodnû pfiedpokládalo. Nûktefií dokonce fiíkali, Ïe film (kter netrvá déle neï 12 minut) byl pfiíli jemn. Film není ve své kritice vûãi islámu ostfiej í neï napfi. nûkteré rané Bergmanovy filmy vûãi kfiesèanství a církvi. Tolerance a ohleduplnost NejÏhavûj í otázkou po smrti Van Gogha je, zda skuteãnû existuje v Nizozemí síè muslimsk ch radikálû, ktefií pfiipravují dal í atentáty. Z dosavadního policejního vy etfiování vypl vá, Ïe Mohammed B. mûl styky s rozvûtvenou skupinou mlad ch MarokáncÛ, ktefií se vût inou narodili v Holandsku a v posledních letech - obzvlá È po 11. záfií se zaãínali radikalizovat do té míry, Ïe jsou pfiipraveni pouïít násilí proti nizozemské spoleãnosti, která je podle nich pfiíli sekulární a nerespektuje základní hodnoty islámu. Toto znamená, Ïe v Nizozemí je síè lidí, ktefií plánují teroristické akce z náboïensk ch dûvodû. V holandsk ch médiích se nyní vede velmi vzru ená debata o tom, kde jsou hranice tolerance vûãi tûm muslimûm, ktefií nûkteré stránky holandské spoleãnosti odmítají (napfi. sàatek homosexuálû, eutanazie atd.). Co mají znamenat texty Koránu, které podnûcují k násilí vûãi nemuslimûm? Je islám schopen akceptovat liberální, západní kulturu a její styl Ïivota? Druh okruh podobn ch úvah je zajímav z hlediska pochopení nizozemského pojetí tolerance. Základní otázka se t ká podstaty svobody vyjádfiení, kterou si nárokují halasní kritikové islámu jako napfi. p. Ayaan Hirsi Ali nebo Theo van Gogh. Mají právo fiíci svûj názor tak ostfie, Ïe to uráïí muslimy a jejich náboïenské cítûní? Konkrétnû se debata vede o zákonu proti rouhání, jeho funkãnosti a aplikaci. Do 90. let minulého století bylo v Holandsku zvykem pojímat tento zákon nebo jeho podstatu tak, Ïe se velmi zohledàovalo to, jestli nûco mûïe uráïet náboïenské cítûní jiné skupiny obyvatelstva. Divadelní pfiedstavení jedné hry R. M. Fassbindera bylo zru eno pod tlakem vefiejnosti, protoïe by uráïel Ïidovské obãany. Jak je tedy vztah tolerance a o- hleduplnosti? A jak je vztah mezi ústavními právy na svobody vyjádfiení názoru a na svobodu náboïenství? Je zajímavé, Ïe podstatná ãást komentátorû a publicistû, ktefií obhajují postoje Van Gogha a Hirsi Ali, patfií k tzv. a- lochtonním NizozemcÛm, tj. k tûm, ktefií se pfiistûhovali do Nizozemí ãi se narodili v imigrantsk ch rodinách - tedy stejnû jako ti radikálové, ktefií nyní plánovali atentáty na nûkteré v razné osobnosti z nizozemského kulturního a politického Ïivota. Je pfiíznaãné, Ïe tyto hlasy zastávají ponûkud jednostrann v klad holandské tolerance. Mluví hlavnû o nedotknutelnosti svobody vyjádfiení názoru, bez ohledu na okolí a okolnosti. Zdá se, Ïe v jejich uvaïování nehraje typick nizozemsk prvek hledání konsenzu, tj. vûle integrovat pohled druhého, pfiíli velkou roli. V moderních nizozemsk ch dûjinách právû tento prvek vïdy kompenzoval individualistické pojetí svobody. Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

6 Ti, ktefií nyní zapalují me ity a islámské koly, zcela urãitû nereprezentují vût inov názor. Z dosavadního vy etfiování se zdá, Ïe se jedná o skupiny pravicov ch radikálû a skinheads. U vefiejnosti se tyto akce nesetkávají s pochopením, ale budí spí e rozhofiãení. Nicménû jasné je, Ïe postoj nizozemské vût inové spoleãnosti vûãi muslimsk m men inám, zvlá È marocké men inû, bude poznamenan jistou nedûvûrou. Tlak na tyto skupiny, aby se více otevfiely a jasnû pfiijali nûkteré liberální zásady, tj. aby se jasnûji integrovali do nizozemské spoleãnosti, bude sílit. Církve a ekumena Ekumenická rada církví reagovala na události tím, Ïe o- tevfiela linku dûvûry pro ty, ktefií se cítí ohroïeni v souãasné debatû, aè jiï jsou to kfiesèané ãi muslimové. Protestantská církev (nástupkynû Reformované církve) vydala prohlá ení, které se v nedûli 21. listopadu ãetlo z kazatelen. V nûm se pí e mj. toto: V tûchto t dnech proïíváme zvlá È blízkost s muslimsk m spoleãenstvím, které Ïije v bázni pfied Bohem. Tím nechceme rozdíly mezi kfiesèanstvím a islámem zamlïovat. âasto je svût islámu kfiesèanûm cizí, a to platí i naopak. Teì v ak pfii la chvíle, kdy je nutné podtrhnout a ukázat na i solidaritu. Svoboda vyjádfiení je velkou hodnotou, za kterou jsme velmi vdûãní. Jsme ale toho názoru, Ïe spoleãnost, kde svoboda vyjádfiení je vyuïita k ublíïení a uráïení druh ch, sama sebe podkopává. Proto voláme k respektu pfied vírou a Ïivotním pfiedsvûdãením v ech lidí, a k ohleduplnému vzájemnému zacházení. Je tfieba znovu prom let a definovat prostor pro proïívání náboïenství. Na e spoleãnost se vyznaãuje tím, Ïe dovede zacházet s rozdíly. Dlouhou dobu se tyto rozdíly t kaly pfiedev ím variant kfiesèanství a z nûj vypl vajících ideologií. Emancipace muslimû a zfietelná pfiítomnost kfiesèanû z jin ch kultur jsou pro na i demokracii novou v zvou. Apelujeme na v echny, aby tuto v zvu pfiijali. Jsme sobû navzájem darováni a máme pro sebe navzájem hledat dobro. Vyz váme v echny, aby respektovali pravidla na í spoleãnosti a pfiistupovali k druh m s respektem. ZároveÀ vyz váme k odmítnutí ohroïování a násiln ch vyjádfiení vûãi tûm, ktefií mají jiné názory. V neposlední fiadû pak vyz váme k ochranû tûch, ktefií jsou ohroïeni. V na í spoleãnosti je místo pro muslimy i jinovûrce, a to ne aï poté, co svou víru pfiizpûsobí. Peter C. A. Morée ZPRÁVA ZE ZEMù VAN GOGHA Co se dûje v Nizozemsku po vraïdû ( ) Thea van Gogha, vzdáleného ãlena rodiny velkého umûlce Vincenta van Gogha? V Ïádném pfiípadû se tu nejedná o pokraãování mého ãlánku o Vincentu van Goghovi, kter vy el v ãísle IV/ pod názvem Ne, nikdy, nikterak". Jméno van Gogha, zavraïdûného muslimsk m extremistou, se náhle stalo symbolem situace v Nizozemsku, pro kterou je pfiíznaãn strach z teroristick ch útokû a boufilivé diskuse na téma svoboda vyjádfiení, multikulturní spoleãnost, integrace cizincû, tolerance mezi kulturami a náboïensk fanatismus. Je obraz pfiiná en v nizozemském tisku dobrou reflexí v eho, co se v této zemi odehrává? Nezúãastnûn pozorovatel si mûïe pomyslet, Ïe se tu snad skuteãnû schyluje k válce. První reakce, které po vraïdû van Gogha následovaly, se t kaly pfiedev ím svobody názoru je vûbec moïné svûj názor svobodnû vyjádfiit, kdyï zde existuje hrozba chladnokrevného zabíjení? Theo van Gogh jako muãedník? Moje první reakce, a nejen moje, byla taková, Ïe se v Nizozemsku svoboda názoru uï dlouhou dobu zneuïívá. Znamená snad právo na svobodn názor, Ïe mûïeme vefiejnû pfiedhazovat v e, co nám vadí? Îe mûïeme pouïívat ten nejhrub í zpûsob vyjadfiování? Îe mûïeme druh m nadávat, uráïet je a poniïovat? Rady si s tím vûdí nizozem tí kabaretiéfii. UÏ od 60. let je kabaret stále sarkastiãtûj í, cyniãtûj í a hrub í. Nûktefií kabaretiéfii zaãali psát také novinové sloupky od novin se jim tak dostalo pfiíleïitosti dále ífiit svûj sarkasmus i hrubiánství. Jejich svoboda se zdá b t neomezená a hranice slu nosti se posunuly. Tent Ï úkaz mû- Ïeme pozorovat samozfiejmû také v literatufie a dal ích oblastech. Van Gogh pouïíval styl pisatelû novinov ch sloupkû a vyjadfioval se velmi uráïliv m a neciteln m zpûsobem. Proto byl také neustále propou tûn, ale nakonec se vïdy uchytil u jin ch novin. Jeho poslední tací byly noviny METRO, podobné deníku, kter vychází také v âesku. Van Goghovy filmy byly stejnû provokativní jako jeho novinové sloupky. Není tomu dlouho, co nizozemská televize odvysílala van GoghÛv film nazvan Submission", ve kterém se postavil proti pasáïím z Koránu, které jsou nepfiátelské vûãi Ïenám. Jedním z provokujících obrazû v jeho filmu jsou napfiíklad právû tyto texty na pozadí obrazû nah ch Ïen. Nelze se pak divit tomu, Ïe tento zpûsob vyjadfiování vede k vraïdûní a zabíjení. Deset dní po vraïdû se do popfiedí dostává otázka jak daleko lze v názorové svobodû vûbec zajít? Myslím, Ïe tato otázka má základní v znam. Mnozí lidé uvítají, pokud v této oblasti nastane zmûna. Svoboda vyjádfiení má v Nizozemsku dlouhou tradici. Nyní v ak nastal ãas, kdy je tfieba se zam let také nad tím, kde leïí hranice slu nosti. Skuteãnost, Ïe tyto hranice nejsou jasné zahraniãní mládeïi, má co dûlat s jejich poru ováním samotn mi Nizozemci. Mluvit o normách a hodnotách nestaãí. Co vlastnû pfiedstavují a jak je roz ifiovat? Trocha vlastní censury nikomu neublí- Ïí", stálo nad jedním ãlánkem v brabantsk ch novinách z 8. listopadu. Tent Ï ãlánek konãil slovy: Jak pravil Cicero: a- by demokracie mohla fungovat, je potfiebná urãitá míra vlastní censury. K tomuto v roku se plnû pfiipojuji. Hanny Visser, Etten-Leur, 14. listopadu 2004 Reakce mûïete posílat na adresu: PfieloÏila Lenka Strnadová Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

7 KULTURNÍ A SPOLEâENSKÉ UDÁLOSTI Jan van Eyck a obraz Madona s kancléfiem Rolinem Je mûsto v pozadí na obrazu Jana van Eycka Madona s kancléfiem Rolinem Praha? Nápadná je v kaïdém pfiípadû podobnost zobrazeného mostu s mostem Karlov m. Îe by na levé stranû byla ãást Nového Mûsta, za ním vinohradské vinice a vpravo od JeÏí kovy hlavy katedrála svatého Víta? Pro srozumitelnost: nejedná se o fotografickou reprodukci mûsta. Jedná se z vût í ãásti o imaginární mûsto, mnoho prvkû v ak Prahu pfiipomíná. Pokud mûsto opravdu pfiipomíná Prahu, pak se nabízí otázka proã? Znal Jan van Eyck Prahu? Byl tam nûkdy nebo mûl obrázek mûsta? Na tyto otázky zde budeme hledat moïné odpovûdi. HISTORIE OBRAZU Pfiíli toho nevíme. Zadavatelem byl nepochybnû Nicolas Rolin, ostatnû je na obraze znázornûn. MoÏná byl obraz zam len jako epitaf do rodinné kaple. Rolin mûl slabinu pro svûj kostel, ve kterém byl pokfitûn - de Notre- Dame-du-Chatel v Autunu. Roku 1428 zaloïil v tomto kostele kapli svatého ebestiána (rodinnou kapli), která byla postavena v letech Díky daru nechal kostel pov it na kostel kapitulní. Podle vût iny historikû umûní namaloval Jan van Eyck obraz kolem roku 1435 (nûkdy v období ). Podle cestopisu neznámého autora se obraz nacházel na zaãátku 18. století v sakristii kostela Notre-Dame-du- Chatel, jenï byl roku 1793 (bûhem Francouzské revoluce) zdemolován a obraz byl roku 1800 pfievezen do PafiíÏe a roku 1805 do Louvru. POPIS Popisovan obraz se skládá ze tfií plánû. V popfiedí vidíme vpravo madonu s JeÏí kem a vlevo kancléfie. Maria je symbolem nebeské brány (porta coeli). Má na sobû bohatû fiasen plá È ãervené barvy, coï je symbol lásky, ale i utrpení a obûti. Andûl je v modré (cudnost, nevinnost). JeÏí ek drïí v ruce fií ské jablko (zde symbol boïské vlády) a Ïehná pfiítomnému. Na ozdobném lemu Mariina plá tû ãteme úryvky z modliteb malého oficia Panny Marie. Kniha na stoliãce je otevfiená v místû tûchto modliteb (text je ãiteln ). Ve stfiedním poli vidíme ohrazenou zahrádku (hortus conclusis) s kvûtinami a zvífiaty. RÛÏe zde symbolizuje lásku, lilie nevinnost a ryzost. Jan van Eyck, Madona s kancléfiem Rolinem, PafiíÏ, Louvre V popfiedí stojí Maria s JeÏí kem a kancléfiem Rolinem ve stejné v - ce. Maria ukazuje JeÏí ka (ostensio-motiv). Je zde pfiedstavena jako prostfiednice mezi ãlovûkem a Kristem, matka milosrdná a nebeská královna. JeÏí Ïehná kancléfiovi, ten matku a dítû uctívá. Ve stfiedním poli vidíme ohrazenou zahrádku mimo jiné s mariánsk mi symboly a dvûma postavami. V pozadí je vyobrazeno mûsto, rozdûlené fiekou. Obû poloviny mûsta jsou spojeny mostem. Vertikální osa protíná most a rozdûluje obraz na dvû poloviny. Horizontální osa rozdûluje dûní v popfiedí, kostel a mûstskou krajinu v pozadí. Tûsnû nad centrem dûní je znázornûn most, coï nemûïe b t náhodn prvek. Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

8 Podle stfiedovûké Legendy aurey byly rûïe a lilie, které byly údajnû nalezeny po nanebevzetí Panny Marie v jejím hrobû, symbolem muãedníkû, andûlû, vyznavaãû a panen. Také sedmikráska je mariánsk m symbolem. Páv je symbolem nesmrtelnosti, ale i dvofianství. Straky pfiiná ely ne tûstí (?). Zahrádka je ohraniãena mûstskou hradbou. Stojí zde dvû postavy, které se nedívají kupfiedu, ale jsou k nám naopak obráceny zády a pozorují nádherné mûsto. Mûsto v pozadí protíná iroká fieka a obû ãásti mûsta spojuje most (rozdûlení a spojení!) Mûsto ob vá více neï dva tisíce vyobrazen ch rozpoznateln ch postaviãek. Vpravo vidíme katedrálu, nûkolik (klá terních) kostelû pfied návr ím a mohutnou hradbu, která obklopuje mûsto. Na levé stranû je mûsto jednodu í, je zde více volného prostoru, rovnûï je v ak obehnáno mohutnou hradbou. Za mûstem jsou návr í s vinicemi. Na gotickém mostû stojí krucifix, coï bylo tehdy velmi bûïné. Mûstská vûï stojí na první pilífii vlevo. Vedle mostu je ostrov, na kterém se nachází hrad (?). Cel v jev je umístûn pfied alpskou krajinou. MOÎNÉ ODPOVùDI RÛzní autofii navrhovali nejrûznûj í mûsta jako napfi. Lutych, Maastricht, PafiíÏ, Utrecht, Îenevu, Arras, Chalonsur-Saone, Lyon nebo Prahu. Je nápadné, Ïe van Eyck zobrazuje na obraze málo hrázdûn ch domû a mûsto jako Lutych se v oné dobû skládalo pfieváïnû ze staveb ze dfieva a jílu. Ale znovu je tfieba pfiipomenout, Ïe zobrazené mûsto nepfiedstavuje Ïádné skuteãné mûsto. Mûsto, jak je znázornûno, nikdy neexistovalo. Jinak bychom jiï s jistotou vûdûli, o které mûsto se jedná. MoÏná, Ïe je zobrazené mûsto symbol. Nebeského Jeruzaléma? To je nepravdûpodobné, protoïe nebesk v jev se odehrává v popfiedí. Jeruzaléma ve Svaté zemi? MoÏná ano. Mûsto bylo v oné dobû v rukou muslimû a Filip III. Burgundsk, fieãen Dobr, (a papeï) plánovali kfiíïové v pravy. Mohla by to b t symbolická Basilej, kde v té dobû existovalo spojení církve a státu? To je nepravdûpodobné, protoïe Burgundsko stálo na stranû papeïe. ím? Nebo je zde symbolicky znázornûn svût, pozemsk Ïivot? To se zdá pravdûpodobnûj í. Ale které mûsto tedy stálo modelem? Îádné. Ale tu a tam se zde podle na eho názoru objevují prvky existujících mûst, jeï podle nás s nejnápadnûj í podobností ukazují na Prahu. Zobrazené mûsto není, znovu opakujeme, v Ïádném pfiípadû Praha tehdej í (a nynûj í) doby. Ov em lze se domnívat, Ïe zobrazenému mostu byl modelem praïsk kamenn most. Podobn most nebyl jedin, ale praïsk most byl znám svou délkou, v kou a ífikou. Nad ním stála na prvním pilífii na stranû Starého Mûsta impozantní mostecká vûï se slavn mi postavami ve títû. Zobrazen most mûïe symbolicky také odkazovat na most v Montereau, kde byl roku 1419 zavraïdûn burgundsk vévoda Jan, otec Filipa Dobrého, z popudu francouzského korunního prince, dauphina. VÏdyÈ mírová smlouva z Arrasu (21. záfií 1435 mezi Burgundskem a Francií) urãovala mimo jiné, Ïe francouzsk král musí nechat na mostû jako gesto smífiení umístit krucifix. Podepsání smlouvy pfiedcházela jednání, kter ch se zúãastnili vyslanci Basilejského koncilu a papeïe pod vedením kardinála Albergatiho. Jin mi slovy praïsk most je symbolem pro most v Montereau a tudíï symbolem smífiení mezi Burgundskem a Francií. Znal van Eyck Prahu? Samozfiejmû, kdo by ji tehdy neznal. Praha byla rezidenãním mûstem císafie Karla IV. Lucemburského, kter z ní ve 14. století vybudoval dûstojné hlavní mûsto fií e (gotická katedrála, univerzita, most pfies fieku Vltavu, zaloïení a vystavûní Nového Mûsta atd.). Praha a âechy byly za Ïivota Jan van Eycka v centru zájmu. Události t kající se husitství a ãeské královské koruny byly svûtovû známé. Do âech bylo posláno pût armád, které byly v echny drtivû poraïeny. Jak koncil v Kostnici, tak v Basileji vûnovaly mnoho ãasu a energie otázce husitství, která byla doãasnû vyfie ena dohodou (1436, praïská kompaktáta). Jan van Eyck byl kromû toho diplomatem ve sluïbách jednoho z tehdej ích hlavních aktérû, vévody Filipa Burgundského. Na jeho dvofie poznal Jan mnoho uãencû, vysok ch úfiedníkû, velitelû armády, teologû a zahraniãních diplomatû a o událostech v âechách se zde hovofiilo urãitû ãasto. Burgundsk vévoda se také postavil na stranu íma (papeïe) a tudíï proti reformátorûm církve (husitûm v âechách a jednajícím v Basileji). Jan van Eyck znal Prahu také jin m, pfiímûj ím zpûsobem. Eli ka Zhofielecká ( ), vychovaná na praïském dvofie, se vdala roku 1418 za Jana Bavorského, hrabûte holandsko-zélandského, u které byl Jan van Eyck v letech jako dvorní malífi. Byla vnuãkou císafie Karla IV. a dcerou jeho syna Jana Zhofieleckého. Její první manïel byl Antonín Burgundsk (sàatek roku 1409, padl roku 1415), bratr vévody Jana Burgundského a str c Filipa Dobrého. Byla nejdéle Ïijícím dûdicem lucemburského rodu. Eli ka nepochybnû vlastnila ãeské umûlecké pfiedmûty jako napfi. ilustrované rukopisy, obrázky, kresby, umûlecky kované pfiedmûty apod. Mnoho dvorních dam a komorníkû v Haagu bylo zcela urãitû ãeského pûvodu. Na li ãe tí umûlci v dobû husitsk ch válek ( ) na haagském dvofie útoãi tû? Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

9 Mezi Brabantem a Prahou existovaly od 14. století intenzivní kontakty. Bratr císafie Karla IV., Václav Lucembursk, byl pfieci sezdán s Janou Brabantskou a byl tudíï vévoda brabantsk. Víme také, Ïe roku 1408 nav tívilo Prahu brabantské poselstvo, aby poïádalo o ruku Eli ky Zhofielecké, bohaté netefie krále í e fiímské, Václava IV., pro Antonína Burgundského. Pfii této pfiíleïitosti do lo zcela urãitû k v mûnû dárkû a moïná namaloval malífi pro Antonína portrét té - jak se vypráví - krásné Eli ky. B valo to tehdy bûïné. Antonín a Eli ka se vzali roku Znovu pfiíleïitost k v mûnû dárkû. Roku 1412 nav tívilo brabantské poselstvo Prahu opût, tentokrát v souvislosti se jmenováním vévodou lucembursk m. Antonín padl v Azincourtu roku 1415 a jako brabantského vévodu ho vystfiídal jeho syn Jan IV. Král Zikmund poslal roku 1416 do Bruselu vyslance Ïádat o Lucembursko. V tomtéï roce nav tívil Zikmund PafiíÏ (spojenectví s Francií) a Lond n (tajné spojenectví s Anglií). Nepochybnû pfii tom byli burgund tí diplomaté nanejv aktivní. Pokud bychom pfiedpokládali, Ïe Jan van Eyck byl osobnû v Praze, pak by to mohlo b t buì roku 1426 nebo Ostatnû 20. srpna 1436 bylo Janovi vyplaceno velmi vysoké cestovné. MoÏná, Ïe cestoval do Svaté fií e a byl svûdkem toho, jak byl vévoda Fridrich V. t rsk, habsbursk následník trûnu a pozdûj í císafi Fridrich III., pasován 9. záfií 1436 u Svatého hrobu v Jeruzalémû na rytífie. Vytvofiil tehdy mapu, jak se mnozí autofii domnívají? Cestoval s Fridrichem zpût pfies Benátky a t rsk Hradec? Pokraãoval dále do Vídnû a Prahy, aby jménem Filipa Dobrého nav tívil císafie Zikmunda, kter byl 23. srpna korunován ãesk m králem? Pokud zde popsaná teorie souhlasí, nemohl b t obraz Madona s kancléfiem Rolinem datován pfied rokem Tento pfiedpoklad za el v ak asi aï pfiíli daleko. Pokud znal Jan van Eyck Prahu, bylo to pravdûpodobnû jen na základû kreseb a z ústních svûdectví. Samozfiejmû nemohou b t uvedená tvrzení - lépe fieãeno pfiedpoklady - prezentovány jako pravdivé, pokud je prameny nepotvrdí. Îivot a dílo Jana van Eycka bude je tû vyïadovat mnohé umûleckohistorické bádání. Mnozí vlám tí historici umûní omezují oblast bádání jen na Nizozemsko a Francii (Burgundsko). Zdá se nám v ak smysluplné obrátit pohled také na v chod. í ské (nûmecké) archivy a ãeské archivy by mohly moïná je tû mnohé odhalit. Není to snadná práce. A jak by nûmecké archivy Jana van Eycka naz valy? Johannes der maler? A ãeské? Jan malifi? Zde je na místû pfiipomenout, Ïe v nizozemsk ch stfiedovûk ch textech se objevuje název pro âechy ve formû Behaigne, Behaim, Behain, Behem, Behm, Bohm atd. V ZNAM OBRAZU Obraz Madona s kancléfiem Rolinem pfiedstavuje (podûkování za) mír v Arrasu! Je to jin mi slovy symbolick v jev. Arrask mír (1435) mimo jiné urãil, Ïe francouzsk král musí na mostu v Montereau, kde byl roku 1419 zavraïdûn vévoda Jan Burgundsk, postavit krucifix jako usmífiení s burgundsk m rodem. Arraská smlouva znamenala také naru ení feudálních svazkû mezi Burgundskem a Francií. Tato smlouva, o kterou usilovali mimo jiné vyslanci basilejského koncilu, mûla velk politick v znam. Jeden z hlavních aktérû, moïná ten nejdûleïitûj í vyjednávaã, byl kancléfi Rolin. Kancléfi dûkuje Marii jako zprostfiedkovatelce mírov ch rozhovorû. Obraz je znázornûn symbolicky mostem s krucifixem (a praïsk most mohl b t modelem). eka pfiedstavuje rozdûlení mezi Burgundskem a Francií. Mûsto vlevo pfiedstavuje Burgundsko (vinice a Rolin), mûsto vpravo Francii (PafiíÏ). Most mezi obûma mûsty (státy) symbolizuje arrask mír. Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

10 Arraská smlouva byla podepsána 21. záfií Pokud máme pravdu, tedy pokud obraz skuteãnû symbolizuje smlouvu, pak nemohlo b t dílo datováno pfied koncem roku 1435 (terminus post quem). Pravdûpodobnû bylo hotovo teprve roku 1436 nebo je tû pozdûji. Jedná se zde tudíï o pozdní dílo Jana van Eycka. A dvû postavy ve stfiední poli? Jsou to svûdci, svûdci smlouvy (mezi Burgundskem a Francií). Stojí uprostfied a my jsme spolu s nimi svûdky dûleïité politické události, které se úãastnil kancléfi Rolin. Piet Schepens Pfieklad Jana âervenková Autor má pro sdruïení NE-BE dne 8. února 2005 pfiedná ku o Janu van Eyckovi, bûhem které dûkladnû rozebere dvû díla Jana van Eycka. PÛjde o zde jiï probíran obraz Madona s kancléfiem Rolinem (PafiíÏ, Louvre) a Dvojí portrét (Lond n, National Gallery). Na níïe uveden ch internetov ch adresách najdete vyobrazení dûl, která budou 8. února pfiedstavena: Jan van Eyck, Dvojí portrét, Lond n, National Gallery Program koncertû Jaroslava Hutky najdete na adrese: LEDEN ãtvrtek, Hutka&Hladík, PRAHA 6, U ka tanu, Bûlohorská 150, 20: stfieda, Hutka&Hladík, PRAHA 2, Balbínova lit. hospûdka, Balbínova 6, 20: ãtvrtek, Hutka, PRAHA 5 - SMÍCHOV, U Frgála, Staroko ífiská 9, 19:00, tel: pátek, Hutka, JAROMù, Mûstské muzeum, 19: stfieda, Hutka&Hladík, OSTRAVA, klub Parník, 20: ãtvrtek, Hutka, PRAHA 2, Trafika Café&tabák, Slavíkova 16, 19:30, tel: ÚNOR sobota, Hutka&Hladík, âerno ICE, detaily budou doplnûny 8. úter, Hutka&Hladík, PRAHA 4, Kulturní centrum, Novodvorská 151, 19: ãtvrtek, Hutka, PRAHA 1, klub Panny Marie SnûÏné, 19: stfieda, Hutka&Hladík, PRAHA 2, Balbínova lit. hospûdka, Balbínova 6, 20: ãtvrtek, Hutka, BRNO, Klub v Leitnerove ulici, 19: ãtvrtek, Hutka, PRAHA 2, Trafika Café&tabák, Slavíkova 16, 19:30, tel: B EZEN stfieda, Hutka, âeské BUDùJOVICE,Culturní klub, c.k.solnice, âeská 66, 20:00 9. stfieda, Hutka, KARLOVY VARY, café Rotes Berlin, Jaltská 7, 20:00, tel: ãtvrtek, Hutka, PLZE, Zach_s Pub, Palackého nám. 2, 20:30, tel: pátek, Hutka, SU ICE, Tradiãní kloub, TGM 120, 21:00, tel: stfieda, Hutka&Hladík, PRAHA 2, Balbínova lit. hospûdka, Balbínova 6, 20: ãtvrtek, Hutka, PRAHA 2, Trafika Café&tabák, Slavíkova 16, 19:30, tel: Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

11 Vincent van Gogh v divadle Tinnepot, Gent V období od 6. do 16. záfií 2004 zorganizovala dvû oddûlení Orde van den Prinse (Vlámsko - nizozemské spoleãenství pro jazyk a kulturu) pro est studentû nizozem tiny z Prahy a Budape ti tzv. Nederlandistisk projekt Vedle náv tûv nejrûznûj ích belgick ch a nizozemsk ch mûst, exkurzí na jedné stranû ve velmi zajímav ch institucích jako napfi. Královské akademie pro nizozemsk jazyk a písemnictví v Gentu nebo Královské akademie vûd v Bruselu, na druhé stranû v ocelárnû Sidmar a ãerpadle Cruquius, kter m bylo kolem roku 1850 vyãerpáno Haarlemské jezero, pro nás ãlenové fiádu pfiipravili také jazykovûdné pfiedná ky a divadelní pfiedstavení Vincent van Gogh. Vzhledem k tomu, Ïe pfiedstavení s totoïn m námûtem mûïeme zhlédnout i v Praze, bylo by moïná zajímavé vlámskou verzi trochu pfiiblíïit, abychom obû ztvárnûní mohli porovnat. K tomu pouïiji fragmenty v nizozem tinû a afrikaans z broïury Vincent van Gogh, divadelní koncept Jo Geverse a Jo Decaluwa. Andrea Havlíãková Divadelní pfiedstavení VINCENT VAN GOGH reïiséra Jo Geverse a herce Jo Decaluwa, vzniklo na bázi mnoha dopisû, které napsal Vincent svému bratru Theovi, své matce, Paulu Gauginovi, Camillu Pissarrovi a mnoha dal ím. Dopisy, které Vincent adresoval bratru Theovi, nám podávají obraz jeho úmyslû, pfiesvûdãení, zklamání a okamïikû pln ch nadûje, jeho promûnlivého fyzického i du evního zdravotního stavu, v tvarn ch aktivit, kaïdodenního Ïivota. Van Gogh se vyjadfioval tak Ïivû a situace analyzoval tak bystfie, Ïe má jeho Sebraná korespondence v znam nejenom jako velké autobiografické dílo, ale i jako velké literární dílo; dílo, které podává svûdectví o neklidném du evním Ïivotû, o úsilí, nezdarech, vzestupech i pádech, v voji a naplnûní v jimeãného umûlce a neobyãejného ãlovûka, kterého bohuïel dlouhá fiada du evních krizí postupnû podryla natolik, Ïe ho nakonec dohnala aï k pokusu o sebevraïdu; skonal dva dny nato (1890). Herec sleduje ve VINCENTU VAN GOGHOVI dráhu dospûlého ãlovûka, jeho vzru ující a pohnut Ïivot. Divadelní koncept ukazuje tyto dopisy jako osobní svûdectví ze Ïivota velmi emotivního umûlce a ãlovûka. Van GoghÛv krátk Ïivot byl pln dramatick ch okamïikû, nezdarû, nepochopení, nepfiehlédnuteln ch tûïkostí, ale také silné vûle uspût a vytrvat v jediné jistotû: ve své práci, Ïivotním snu. Na této Ïivotní pouti ukazují reïisér a herec malífie van Gogha jako evangelistu v Borinagi, ukazují jeho milostné vztahy s podnikatelem Kee Vosem, Sienem Hoornikem a Margot Begemannovou, jeho pobyt jako pomocného kazatele v Anglii, dlouhé dny strávené v Drente, aï po jeho koneãné toulání se po Francii, plamenné období v Arles v Provenci, dobrovoln pobyt v ústavu pro du evnû choré v Saint-Remy-de-Provence a nakonec i zmrzaãení v stfielem z pistole. Zemfiel 29. ãervence, 37 let. Fragmenty v afrikán tinû najdete v nizozemské ãásti bulletinu. NIZOZEMSKÉ DNY OSTRAVA VOstravû se v Domû knihy LIBREX konaly ve dnech Nizozemské dny Slavnostní zahájení se konalo v úter 6. prosince v Domû knihy (LIBREX) v Ostravû, zúãastnili se ho zástupci hejtmanství, fieditel firmy LIBREX a organizátorka celé akce. Odpoledne ãetli pfiední herci Národního divadla moravsko-slezského ukázky z nûkter ch nizozemsk ch knih pfieloïen ch do ãe tiny s prûvodním slovem pfiekladatelû: Veverãák a mravenec Toona Tellegena v pfiekladu Jifiiny HoleÀové, ukázky z pfiekladû Veroniky Havlíkové od Jana Wolkerse, Arnona Grunberga a Hafida Bouazzy, HofmanÛv hlad Leona de Wintera v pfiekladu Rubena Pellara a Deník Vincenta van Gogha Jana Hulskera v pfiekladu Petry Schürové. Vrcholem tohoto dne byla ukázka z vynikajícího pfiedstavení monodramatu Vincent v interpretaci Ondfieje Vetchého z praïského divadla âinoherní klub. Ve stfiedu program pokraãoval pfiedná kou Kvûtiny a Nizozemsko, kterou pfiednesla s ukázkami Bronislava Pírková ze Stfiední zahradnické koly, vystoupením fieditele hotelu Imperial v Ostrava Richarda Blieka o nizozemské pohostinnosti a pofiadem o nizozemské kinematografii. Ve ãtvrtek 9. prosince mohli náv tûvníci vyslechnout pfiedná - ku o Rembrandtovi a Vermeerovi od Marie Èastné z mûstské galerie a o Vincentu van Goghovi od Martina Mikolá ka z Galerie v tvarn ch umûní a pfiedná ku o Erasmu Rotterdamském prof. Stanislava Pr doty z univerzity ve Wroclawi. Náv tûvníci LIBREXu si mohli prohlédnout i v stavy: ilustrace Pavla uka ke knize Toona Tellegena a v stavu fotografií Nizozemské imprese Veroniky Havlíkové a Olgy Janatkové. Ve v ech poschodích LIBREXu byly pro náv tûvníky Nizozemsk ch dnû shromáïdûny knihy nizozemsk ch autorû nebo s nizozemskou tématikou. P. Schürová Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

12 KULTURA VE FLANDRECH VE SVùTLE STÁTNÍ REFORMY pfiedná ka Waltera Moense na UK v Praze Tuto pfiedná ku, která se konala v pátek 26. listopadu 2004, pfiipravil WALTER MOENS, zástupce vlámské vlády v Rakousku, âeské republice a Maìarsku, pro studenty nederlandistiky na Karlovû univerzitû v Praze. Walter Moens zahájil svûj v klad ukázkou taneãního pfiedstavení vlámské choreografky Anny Teresy De Keersmaeker. Tím chtûl nastínit dvû úvahy, a to (i) jak je moïné, Ïe tak mal národ, jako je ten vlámsk, dokázal v uplynulém desetiletí rozvinout tak ohromn umûleck potenciál a (ii) co je podle nûj pfiíznaãné pro tuto umûleckou scénu. V 60. letech minulého století byly v pováleãné Belgii poloïeny základy pro vlámskou emancipaci - ekonomické znovuoïivení, vzrûstající státnûpolitické uvûdomûní s poïadavkem vlastních institucí, definitivní autonomie a úplné ponizozem tûní univerzit. Nov v voj mûïeme pozorovat v emancipaãních hnutích (napfi. internacionalismus, Ïenské hnutí). Vznikla tfiída zbohatlíkû s potfiebou nové luxusnûj í kultury, dynamick rozvoj nastal i v médiích - mûïeme tedy konstatovat, Ïe se v Belgii tato dynamika boufilivû rozvinula pfiedev ím v Flandrech. Navíc vznikla ve spoleãnosti silná touha po individualizaci, coï je v ak ve Flandrech doprovázeno nov m v znamem stfiedního prostoru s nov mi normami a projevy. Díky spojení vlámské správy (územní a spoleãenské) v jeden vlámsk parlament a vládu vznikly ideální podmínky pro nové formy kulturní politiky (tak tomu na francouzsky mluvící stranû není; tam se finanãní pfievody z ú- zemní na spoleãenské kompetence a naopak neuskuteãàují vûbec nebo jen s velk mi tûïkostmi). Dobré ekonomické, spoleãenské a politické podmínky dovedly novou vlámskou scénu k rozkvûtu. Dal ím dûleïit m faktorem je Brusel. Vlám tí umûlci hudební, divadelní a taneãní scény se tam usadili v institucích financovan ch samosprávnou vlámskou vládou a zamûfiili se stejnû tak na severonizozemskou, tak i na anglosaskou, nûmeckou nebo stfiedoevropskou kulturu. Klíãov m momentem pro tento obrat bylo zaloïení Kaaitheater jako mezinárodního festivalu pfii oslavách 100 let Královského vlámského divadla. Opravdové poïehnání a mezinárodní protkání vlámské kulturní scény nastalo jmenováním Gerarda Mortiera z Gentu fieditelem tehdy je tû Národní opery, od té doby naz vané De Munt (Mincovna). Co je ale tak vlastní této nové podobû vlámské kultury? Velká otevfienost svûtu, nov m tendencím a my - lenkám. Co v ak Walter Moens pokládá za pfiekvapivé, je hledání pravdivosti a autenticity, coï vedlo k tûm nejlep ím v sledkûm. To znamená, Ïe se umûleck projev zbaví v ech zbyteãn ch ozdob, hvûzdnosti, patosu, atd. Av tom se pochopitelnû vlámské u- mûní stalo silné: autentické zpracování hudby - bratfii Wielandové, Sigiswald a Barthold Kuikenovi, René Jacobs, Philippe Herrenweghe, Paul Van Nevel, Jos Van Immersel zpûváci - Wannes Vandevelde, Willem Vermandere, Paul Rans, Arno, Gorki, atd. divadlo - Jan Decorte, Jan Lauwers, Josse De Pauw, Arne Sierens, Erik de Volder, Luk Perceval, Guy Cassiers, soubor Stan nebo De Roovers atd. - ti v ichni pfii li s divadlem, které vychází z osobnosti, které není vyumûlkované nebo strojené, které hledá pfiímé spojení s publikem tanec - je disciplínou, se kterou Flandry ve svûtû prorazily. Po modernistickém man rismu pfii ly dívky z Van Rosas a dobyly Annû Terese De Keersmaeker evropskou i a- merickou taneãní scénu; Walter Moens zde jmenoval i Jana Fabreho. co se t ká v tvarného umûní, pfiirovnává Walter Moens Jana Hoeta k Gerardu Mortierovi. Jan Hoet umístil vlámské umûlce i své muzeum na mapu svûta: Panamarenka, Luca Tuymanse, Wima Delvoye (opût Ïádn man rismus, ale pfiímá v mluvnost). V znamn m faktorem v rozkvûtu tohoto autentického pfiístupu ve Flandrech je neustálá interdisciplinarita v umûleck ch centrech a festivalech - Beursschouwburg, Kaaitheater, Královské vlámské divadlo, KunstenFestivaldesArts v Bruselu, Singel v Antwerpách, Vooruit v Gentu, Vlámsk festival (Festival van Vlaanderen), Evropská hlavní mûsta kultury (Antwerpy, Brusel, Bruggy), Handelsbeurs v Gent a Koncertní síà v Bruggách. Walter Moens se dále ptá, zda nûco takového jako internacionalismus, touha po pravdivosti a mísení ÏánrÛ a disciplín, potrvá dál. V kulturní postojích mlad ch VlámÛ vidí fiadu v vojov ch smûrû jako napfi. stále vût- í zájem o jiné zemû a kultury se siln m sklonem k mezikulturnímu mísení, touhu po vût í spolupráci s frankofonními a cizími spoleãenstvími. Umûlecká ãinnost ve Flandrech zûstává v celé ífii neobyãejnû rozsáhlá. Je na tom také finanãnû stále lépe, podporovaná vlámskou vládou. Walter Moens zakonãil pfiedná ku - stejnû jako v úvodu - ukázkou umûlecké syntézy, síly, autenticity a o- tevfienosti - De wereld vergaat od Lais. Andrea Havlíãková Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

13 NOVÉ KNIHY A P EKLADY Edda a Tóra, K. H. Miskotte V tûchto dnech (v fiíjnu 2004) se na knihkupeck ch pultech objevila Edda a Tóra - kniha, jeï se podle podtitulu nizozemského vydání (1939) vûnovala srovnání izraelského a germánského náboïenství, av ak její ambice sahaly mnohem dále, aï do Ïhavé souãasnosti pfiedznamenané blíïícím se svûtov m konfliktem. Autor, nizozemsk teolog, si ov em nehraje na proroka, jenï by pfiedvídal v sledek mocensko-politického stfietu velmocí. Svou a- nal zu souãasnosti zakládá na poli zdánlivû odtaïitém, srovnání dvou náboïensk ch a my lenkov ch svûtû. Strukturu knihy tvofií nûkolik náboïensk ch fenoménû (stvofiení, vznikání, osud, ctnost, postava protivníka, o- nen svût, naplnûní dûjin), jak se jeví ve svûdectví literárních dokumentû v perspektivû starogermánsk ch mytologick ch a hrdinsk ch písní, jak se nám dochovaly ve Star í a Mlad í Eddû, ale i v dal ích pfiíbuzn ch textech (oddíl Edda), a v perspektivû Ïidovské Bible (oddíl Tóra). ( Tóra v uï ím smyslu znamená pût knih MojÏí ov ch, v ir ím smyslu pak celou Ïidovskou Bibli, v kfiesèanské kultufie bûïnû oznaãovánou jako Star zákon.) Klíãem ãi vyvrcholením tûchto kapitol je ov em tfietí oddíl, nazvan Rozeznání, v nûmï se autor soustfiedí na svou souãasnost, respektive nedávnou minulost - tedy na otázku, jak se obû perspektivy stfietávají v 19. a na poãátku 20. století v Evropû, pfiesnûji fieãeno v nûmecky mluvícím svûtû (proto v knize pfiicházejí tak ãasto ke slovu Nietzsche, Goethe ãi Heidegger). Na takto vzniklém pozadí tedy autor rozeznává pohanské kofieny evropské kultury, a to i za jevy a skuteãnostmi, jeï jsou obvykle povaïovány za kfiesèanské. Zatímco jednotlivé poznatky z obou my lenkov ch svûtû lze nalézt i v produkci jin ch oborû - aè jiï je to starozákonní teologie na stranû jedné, nebo religionistika ãi germanistika na stranû druhé - autorovy závûry v oddílech nazvan ch Rozeznání mají vzhledem k dobovému kontextu nezastupiteln v znam. Nejde jen o to, Ïe Miskotte prorocky varoval pfied hrûzami národního socialismu takov ch hlasû bylo v Nizozemí i v samotném Nûmecku více. Spí e se mu podafiilo vystihnout urãité my lenkové vzorce, které se mohou v rozmanit ch historick ch situacích znovu opakovat. Miskotte nevidí v pohanství pfieïilou náboïenskou veliãinu spojenou napfiíklad s uctíváním pohansk ch hájû ãi krvav mi obûtmi. Definuje ho hloubûji a ífieji jako Ïivotní postoj zamûfien na prosazení sebe sama, roz ifiování vlastního teritoria bez ohledu na druhé - tedy chování a postupy, které jsou v em lidem vlastní. Pfiíbuzn m pojmem pohanství je pro Miskotteho nihilismus - Ïivotní postoj zaloïen na pfiedpokladu, Ïe smysl Ïivota neleïí nikde jinde neïli v nûm samotném; svût nemá jin cíl neï návrat do chaosu, z nûhoï vznikl; bezohlednost a samoúãelné násilí jsou velebeny jako projevy odvahy. (Miskotte ov em nemohl b t obeznámen s takov mi fenomény jako moderní terorismus ãi fiádûní fotbalov ch fanou kû; i tyto zjevy by ov em mohly smysluplnû zapadnout do soufiadnic jeho v kladu.) Po staletí bylo pohanství v ãlovûku zatlaãováno kfiesèanskou misií, nyní v ak, v podobû národního socialismu a totalitního státu, se znovu hlásí ke slovu. Církve se musí rozhodnout mezi dvûma nesmifiiteln mi frontov mi liniemi: mezi pohanstvím a Bohem Izraele. Miskotte pfiedev ím v závûreãn ch kapitolách zaujímá polohu apologetickou - jeho obrana pravého vyznání se ov em neobrací v první fiadû proti pohanství, jak by se mohlo zdát. Dokonce lze fiíci, Ïe v otevfieném, dravém pohanství, jak je formuluje napfiíklad Nietzsche, vidí Miskotte protivníka, jehoï si lze do jisté míry i váïit; konec koncû si pfiece musíme pfiiznat, Ïe sobecké a nihilistické tendence v ichni nosíme sami v sobû. Hlavní ostfií Miskotteho polemiky se obrací jinam: proti pokusûm o synkrezi obou náboïensk ch systémû, proti ve ker m kompromisûm a iluzím, Ïe by se národnû-socialistická rétorika ( národ, síla, ãest, boj za mír, boj za zrno atd.) mohla propojit se zvûstí evangelia. Specificky kfiesèanské pojmy pfiitom autor uïívá jen zdrïenlivû; základním protivníkem nihilismu je BÛh Izraele dosvûdãen Tórou - BÛh AbrahamÛv, IzákÛv a JákobÛv; BÛh MojÏí Ûv, kter se rozpomíná na poroben lidu a vyvádí ho z Egypta; BÛh proroka Izajá e, kter se zastává vdov a sirotkû, cizincû a azylantû, utlaãen ch a slab ch; BÛh krále Davida, kter posiluje jeho ruce proti Goliá ovi. Osoba JeÏí e Krista zûstává v Eddû a Tófie ú- myslnû v pozadí. Vedle tûch, kdo zûstávají pohany, a tûch, kdo uvûfií Bohu Izraele, Miskotte ov em rozeznává kfiesèany jako tfietí lid, lid zvlá tní, a pfiece s Izraelem bytostnû spjat - nejen proto, Ïe vedle Nového zákona uznává i zákon Star, ale pfiedev ím proto, Ïe se hlásí k témuï Bohu. Ale to uï je jin pfiíbûh, jiná linie v kladu, která v Eddû a Tófie zûstává na pokraji. Miskotte ji rozvíjí pfiedev ím v knize Biblická abeceda (vy la nizozemsky roku 1941, nû- Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

14 mecky 1976, ãesky 1996). Spoleãnû s disertací Podstata Ïidovského náboïenství (niz. 1932) a knihou KdyÏ bohové mlãí (niz. 1956, nûm. 1963, angl. 1967), jeï je vûnována pfiedev ím starozákonní teologii, pfiedstavují Edda a Tóra a Biblická abeceda ucelen v raz Miskotteho teologie, jenï byl v prûbûhu jeho Ïivota ( ) doplàován fiadou komentáfiû k jednotliv m biblick m knihám, dal ími men ími spisy a ov em i sérií kázání (Miskotte pûsobil pfies dvacet let jako faráfi Nizozemské reformované církve; v letech jako profesor teologické fakulty na univerzitû v Leidenu vyuãoval mj. systematickou teologii a církevní dûjiny). Tím v ím si získal pfiední postavení na nizozemské teologické scénû, srovnatelné s postavením Karla Bartha v Nûmecku. - Podrobnûji se tûmto tématûm vûnuje úvodní studie k ãeskému pfiekladu Eddy a Tóry, kterou sepsal Martin Prudk, vyuãující na katedfie Starého zákona Evangelické teologické fakulty UK v Praze. Miskotteho rozko atûl, dalo by se fiíci barokní styl my lení i psaní byl nemal m ofií kem pro pfiekladatele; to je patrné mimo jiné i na tom, Ïe na rozdíl od jin ch Miskotteho dûl nebyla Edda a Tóra dosud vydána v nûmeckém ãi anglickém pfiekladu; ãesk pfieklad Eddy a Tóry je tedy zatím jedin m pfiekladem do cizího jazyka (nûmeck se jiï del í dobu pfiipravuje). Jan A. Dus, vûdeck pracovník Centra biblick ch studií v Praze, a Hans P. van der Horst, faráfi v Boxmeeru, pfii pfiekládání zuïitkovali své pfiedchozí zku enosti s pfiekládáním textû podobného druhu (úãastnili se napfiíklad pfiekladu v e zmínûné Biblické abecedy). Díky nûkolikavrstevné, osobní i ové v mûnû názorû nakonec dospûli k v sledku, kter pfiinejmen ím poskytne zájemcûm o Miskotteho teologii odrazov mûstek k dal ímu studiu; ne v echna místa se v ak podafiilo uspokojivû vyfie it. Esejistick ráz knihy, v níï se autor leckdy nechal unést rozletem sv ch asociací, si vyïádal nûkolik zvlá tních pfiekladatelsk ch a technick ch opatfiení (viz redakãní poznámka J. A. Dusa). Díky projektu teologické univerzity v Kampen byla do knihy zafiazena fiada bibliografick ch doplàkû, které dohledali Evert W. J. van Leersum a Menno H. Valk. Ve snaze o zachování pûvodního, témûfi dvojjazyãného rázu textu byly vedle ãeského pfiekladu paralelnû ponechány i nûmecké (ojedinûle téï nizozemské) texty citovan ch poetick ch pasáïí. V prozaick ch pasá- Ïích jiï nejsou pûvodní nûmecké citace opakovány, jejich ãesk pfieklad je v ak alespoà zv raznûn odli n m typem písma. Citace eddick ch písní, jeï Miskotte pfiebíral ze zastaral ch nûmeck ch sborníkû, jsou doprovozeny paralelním ãesk m pfiekladem, pfievzat m z dûl H. Kadeãkové, L. Hegera a ojedinûle i E. Waltera (viz poznámky pod ãarou). Rejstfiík biblick ch míst, jenï se nachází jiï v druhém nizozemském vydání (1970), byl pfievzat a doplnûn o fiadu dal ích poloïek; novû byl pfiipraven jmenn rejstfiík a rejstfiík dal ích spisû (eddické spisy podle nomenklatury uveden ch ãesk ch pfiekladû, biblické spisy podle âeského ekumenického pfiekladu). Do v ech rejstfiíkû i novû vypracované bibliografie byly zahrnuty jak údaje z pûvodního textu, tak i v echny redakãní doplàky a dodatky. Jako zvlá tní bonus obsahuje ãesk pfieklad Eddy a Tóry exkurz J. A. Dusa o Miskotteho polemice s germanistou Janem de Vriesem z Leidenu (shodou okolností pfiívrïencem národnû socialistického hnutí). Základem exkurzu je v mûna názorû pfieti tûná ve sborníku Miskotte in de,nieuwe tijd (eds. Ch. Doude van Troostwijk, J. Beumer, D. Stegeman, 1994; sborník je mimochodem jen jedním z dokladû Ïivého zájmu souãasn ch nizozemsk ch teologû o Miskotteho osobnost). Exkurz chce dopfiedu otupit v hrady, jeï by k Miskotteho dílu mohli mít dne ní germanisté, anebo alespoà pfiispût k tomu, aby se diskutéfii nedob vali do otevfien ch dvefií. Nejde jen o to, Ïe více neï edesátileté bádání nad germánskou mytologií jistû vyneslo na svûtlo fiadu poznatkû, s nimiï Miskotte nemohl poãítat. ZávaÏnûj í je spor metodologick, kter se obûma aktérûm podafiilo vystihnout a bez servítkû formulovat. âasopisecká polemika se uï z podstaty vûci nemûïe zdrïovat detaily - a je to právû její otevfienost a struãnost, která by mohla inspirovat i akademické debaty v souãasnosti. Edda a Tóra je souãástí kniïní fiady Bibliotheca Bohemica Batavica, v níï evangelické nakladatelství EMAN vydává knihy vûnované rozhovoru nizozemské a ãeské teologie a filosofie. Vedle jiï zmínûné Biblické abecedy mûïeme nûkteré z nich pfiedstavit jiï jen heslovitû. - Obãasník Rozpravy, kter vychází v ãeské i nizozemské verzi, shromaïìuje názory soudob ch odborníkû na vybraná témata (církevní pastorace; církev za totality; ekologie; církevní zpûv aj.). - Kniha teologa Nico ter Lindena Povídá se... (narrativní v klad knihy Genesis) je prvním pfiekladem ze série vûnované jednotliv m biblick m spisûm, která se v Nizozemí fiadí k oblíben m bestsellerûm. - Filosof Theo de Boer se v knize BÛh filosofû a BÛh PascalÛv vûnuje historick m pokusûm o dûkaz BoÏí existence a zpochybàuje zabûhané pfiedstavy o Bohu, jeho v emohoucnosti, v evûdoucnosti a podobnû. - Sbírka meditací nizozemsk ch kazatelû BoÏí okno, kterou uspofiádala utrechtská teoloïka Hana Kohlbrugge, provází ãtenáfie na cestû postním obdobím a vrcholí velikonoãními svátky. - Dal í podrobnosti na webové stránce eman.evangnet.cz. J. A. Dus Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

15 Winter 2003 EEN WOORD VOORAF Geachte leden van NE-BE, beste vrienden, Voor uns ligt het 6 de jaar van ons bestaan - dat is een heel verheugend feit. Onze activiteiten betreffen vooral literatuur, beeldende kunsten en muziek - of zijn dat onze avonden of met onze bijdrage door andere instanties georganiseerde acties. In 2005 staat op ons programma in februari een lezing over de schilder Jan van Eyck, in maart zal de ledenvergadering plaatsvinden met het lezen van Rubens brieven en in oktober komt de ster aan het Nederlandse literaire firmament ( nebe ) Joost Zwagerman op bezoek naar Tsjechië. Het hele jaar zal de bibliotheek van NE-BE aan de Nederlandse ambassade voor u geopend zijn. Net als elk jaar krijgt u vier maal per jaar ons bulletin, bovendien ook de uitnodigingen op boven genoemde programma_s en de leden met een -adres krijgen informatie over actie s, die wij zelf niet organiseren maar erover op tijd op de hoogte gebracht worden. Dat alles dankzij de noeste arbeid van de bestuursleden, redactie van het bulletin en de bemanning (een man en een vrouw) van de bibliotheek - waarvoor oprechte dank. Een voorspoedig 2005 wenst u Petra Schürová INFORMATIE AAN DE LEDEN VAN NE-BE Uitbreiding van onze website: De website van Ne-Be: De website van de bibliotheek: De site wordt gemaakt en onderhouden door Andrea Havlíãková. BIBLIOTHEEK: We zijn open elke donderdag vanaf tot Adres: Nederlandse ambassade, Gotthardská 6, Praha 6 Informatie: Ruben Pellar: tel: Andrea Havlíãková: ZOMERCURSSUSEN NEDERLANDS Tijdens de vakantie van 2005 worden door de Nederlandse Taalunie traditionele talencursussen georganiseerd, die in de volgende termijnen plaatsvinden: Zeist: Hasselt-Diepenbeek: Gent: De deadline voor de inzending van aanmeldingsformulieren is voor Geînteresseerden kunnen zich voor aanmeldingsformulieren en nadere informatie melden op de volgende adressen: tel./fax: tel Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE

16 Winter 2004/2005 HET COMENIUSMUSEUM IN NAARDEN Met ingang van 1 december 2004 is dr. Niels Bokhove aangesteld als conservator-directeur van het Comenius-Museum in Naarden. Bokhove, filosoof en literatuurhistoricus (Kafka- expert), was mede-oprichter en -directeur van het openbaar debatcentrum TUMULT in Utrecht. Hij is goed bekend met Tsjechië, maar ook met de rest van Centraal en Oost-Europa, onder andere als freelance cultureel reisleider. Op hem rust de taak om het museum op te stoten in de vaart der volkeren en daarvoor concreet beleid te ontwikkelen. WAT MAG U NIET MISSEN Jan van Eyck - lezing gegeven door Piet Schepens op 8 februari 2005 om 18 uur, aan het adres SenováÏné námûstí 23, Praha 1 Meer informatie vindt u in onderstaand artikel. MIM MUZIEKINSTRUMENTENMUSEUM - BRUSSEL De allereerste jazzplaat ter wereld, uit 1917, een plastic saxofoon van het merk Grafton, zoals Charlie Bird Parker er een bespeelde in 1953 Met behulp van de collectie van Robert Pernet werd er een dubbel-cd uitgebracht met 49 historische opnames, en nu is er dus de tentoonstelling. Jazz In Little Belgium laat proeven van de frisse muzikale wind die over ons landje woei in de eerste helft van de vorige eeuw. Werken uit de waardevolle Robert Pernet-collectie, een verzameling van alles wat er ooit in de Belgische jazzwereld werd opgenomen, gedrukt en geschreven. RIJKSMUSEUM, HISTORISCH MUSEUM AMSTERDAM Collectie Hollandse Meesters De Collectie van bankier Adriaan van der Hoop worden nu door twee Amsterdamse musea gepresenteerd. In het Historisch Museum werd een kopie van zijn kunstsalon opgemaakt, in het Rijksmuseum worden 20 exemplaren tentoongesteld van Hollandse Meesters. De tentoonstellingen werden opgezet in het kader van de herdenking van het feit, dat het 150 jaar geleden is dat Amsterdam het legaat van deze bankier en verzamelaar aanvaardde. De tentoonstelling vindt t/m 23 januari plaats. PERS EN TIJDSCHIFTEN AHOJ prosinec Dvofiák-concert van het ZuidHollands Symfonie Orkest, in de Gotische Zaal, den Haag-Van de leden: World Press Photo in het Praagse Karolinum; 200 jaar Austerlitz; -Een brief uit Naarden, geschreven door Franti ek Ulman (Tsjechische muzikant en kapelmeester) 75 jaar geleden - Van en over Tsjechië en Slowakije: Europe for Kids, een multimediaal informatief project, dat tot stand is gekomen met steun van Europese commissie. Heeft tot doel de tien nieuwe landen voor te stellen aan de kinderen van Europa. -Lezing over Adolf Loos ( ) in het Chabotmuseum in Rotterdam door Otakar Máãel (hoofddocent architectuurgeschiedenis in Delft). - Symposium van het Nationaal comité voor internationale samenwerking en duurzame ontwikkeling (NCDO), imon Pánek van de Tsjechische organisatie People in Need te gast; veranderingen sinds 1 mei Wat het oog streelt: Tentoonstelling van het werk van de functionalist Ladislav Sutnar; Tentoonstelling in het Comeniusmuseum in Naarden over het geheime jongenstijdschrift Vedem" dat in het kamp Terezín verscheen. - Onze boekenplank: Jana Beranová Tussentonen, poëzie. Breda, Uitgeverij De Geus, blzn. Jana Beranová is in PlzeÀ geboren en sinds lange tijd woonachtig in Rotterdam. Ze schrijft poëzie en proza en vertaalde onder meer zeven romans van Milan Kundera. Tussentonen is het vijfde boek van haar dat bij Uitgeverij de Geus verschijnt. Het zijn haar taal en beelden die indruk maken. Ze weet taferelen zo weer te geven dat de beschreven werkelijkheid tot leven komt. Haar poëzie zit vol ingehouden, maar hartveroverende emotie. (woorden van de u- itgever) Bijgewerkt door Jana âervenková Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE

17 Winter 2004/2005 BERICHTEN UIT NEDERLAND Nederland zoekt naar de grondslagen van tolerantie en vrijheid De moord op Theo van Gogh op 2 november j.l. bracht een schok teweeg in de Nederlandse samenleving en vestigde opnieuw de aandacht van de internationale media op wat er in Nederland eigenlijk gaande is op het terrein van ethnische en religieuze minderheden, hun integratie en tolerantie, inclusief hun potentieel tot geweld en terrorisme. Voor de tweede keer in de laatste drie jaar maakte het anders zo rustige land iets mee dat als een politieke moord gekenmerkt kan worden - het neerschieten van de populistische politicus Pim Fortuyn was de eerste. Dit keer gaat het om de filmmaker, schrijver en publicist Theo van Gogh, in de verte verwant aan de bekende schilder. Theo van Gogh provoceerde op alle terreinen waar hij werkzaam was. In zijn columns in verschillende kranten liet hij zich vaak grof beledigend uit over zijn tegenstanders uit de kunst en politiek. Zijn reputatie was daarom zeer omstreden. Hij behoorde ook tot de uitgesproken critici van de multiculturele samenleving en vreesde dat de Nederlandse samenleving zou veranderen in een soort Belfast. Ayaan Hirsi Ali Volgens de brief, die de vermoedelijke moordenaar Mohammed B. achterliet op het lichaam van Van Gogh, was de directe aanleiding voor de moord de film Submission. Op de achtergrond van deze film staat de Somalische Ayaan Hirsi Ali, die ruim tien jaar geleden asiel kreeg in Nederland. Ze werd actief binnen de politiek, e- erst in de Partij van de Arbeid, om vervolgens uit onvrede met het integratiebeleid van deze partij over te stappen naar de conservatiefliberale VVD. Naar eigen zeggen nam ze afscheid van de islam en begon zeer scherpe kritiek te uiten op deze religie als een geloofsovertuiging en instituut dat niet in de moderne wereld thuishoort. Haar kritiek is met name gericht op de rol van de vrouw in de wereld van de Koran en in de islam in het algemeen. Die leiden volgens haar namelijk noodzakelijk tot de onderdrukking van de vrouw. De vrouw heeft geen andere keus dan zich te verhullen, kan zich niet vrij bewegen en moet in alles haar man gehoorzamen, aldus Hirsi Ali. Volgens haar is daarom de islam onverenigbaar met de vrijheid van de vrouw en is derhalve een gevaar voor de Westerse democratische samenleving als in Nederland. Religieuze en andere instituties verbonden met de islam - bijvoorbeeld islamitische scholen - hebben volgens haar geen andere reden van bestaan dan om de structuur van onvrijheid in stand te houden en de invloed van de open en vrije democratie tegen te houden. Veel van Hirsi Ali s kritiek doet denken aan de modernistische veroordeling van het christendom en van kerken in de tweede helft van de negentiende eeuw. Hirsi Ali, die vandaag een van de bekendste politici in Nederland is, heeft de taak of zelfs de missie op zich genomen om te strijden tegen onvrijheid samenhangend met de islam. Uit haar woorden vloeit voort dat ze Nederlanders de ogen wil openen voor het gevaar dat de islam voor de Westerse samenleving betekent. Voor dat doel gaf ze de opdracht voor de film Submission aan Theo van Gogh, om die vervolgens te tonen in het tv-programma Zomergasten, waar ze de afgelopen zomer een van de gasten was. In het begin vielen de reacties op de film erg mee, sommigen vonden de film zelfs te mild. Submission is in zijn kritiek jegens de islam niet scherper dan bijvoorbeeld sommige films van Ingmar Bergman jegens christendom en kerk. Tolerantie en rekening houden met elkaar Een van de dringendste vragen na de dood van Van Gogh was of er inderdaad een netwerk van islamitische radicalen bestaat in Nederland, die verdere aanslagen beramen. Uit het politieonderzoek tot dusverre is op te maken dat Mohammed B. in contact stond met e- en vertakte groep van jonge Marokanen, die meestal in Nederland geboren waren. In de laatste jaren - met name sinds 11 september radicaliseerden ze tot het stadium dat ze bereid zijn geweld te gebruiken tegen de Nederlandse samenleving, die volgens hen te geseculariseerd is en fundamentele waarden van de islam niet respecteert. Dat betekent dat er in Nederland een netwerk van mensen is die bereid zijn uit religieuze motieven terroristische acties te plegen. In de Nederlandse media wordt nu een zeer levendig debat gevoerd over de vraag waar de grens ligt van toleratie ten opzichte van die moslims die sommige kanten van de Nederlandse samenleving afwijzen (bijvoorbeeld het homo-huwelijk, euthanasie etc.). Wat betekenen teksten in de Koran die oproepen tot geweld jegens nietmoslims? Is de islam in staat de liberale, westerse cultuur en levensstijl te accepteren? Een andere groep vragen is interessant voor het begrip van de Nederland opvatting van tolerantie. De basisvraag betreft het principe van de vrijheid van meningsuiting die de luide critici van de islam als Ayaan Hirsi Ali of Theo van Gogh voor zichzelf opeisen. Hebben zij het recht om hun mening zo scherp te brengen, dat het moslims en hun religieuze gevoelens kwetst? In concreto gaat het debat over de wet tegen godslastering, de werking en toepassing daarvan. Tot in de jaren negentig was het in Nederland gebruikelijk deze wet of haar principe zo te verstaan dat men zeer omzichtig omging met situaties die het religieuze gevoelen van een andere groep konden kwetsen. Zo werd bijvoorbeeld ooit de premiëre van een toneelstuk van R.M. Fassbinder onder druk van de publieke opinie afgeblazen omdat het stuk joden zou kunnen beledigen. Hoe is dan de verhouding tussen tolerantie en respect? En hoe is de verhouding tussen twee grondrechten, het recht op vrijheid van mening en de vrijheid van godsdienst? Het is interessant dat een aanzienlijk deel van de commentatoren en publicisten die de opvattingen van Van Gogh en Hirsi Ali verdedigen, behoort tot de allochtone Nederlanders - net als de radicalen die nu aanslagen beramen op sommige uitgesproken persoonlijkheden uit het culturele of politieke leven. Het is opvallend dat deze stemmen een enigszins eenzijdige uitleg van de Nederlandse tolerantie presenteren. Ze spreken met name over de onaantastbaarheid van de vrijheid van meningsuiting, ongeacht de omgeving en de o- mstandigheden. Het lijkt erop dat in hun overwegingen het typische Nederlandse element van het zoeken van een compromis, d.w.z. de wil om de mening van de ander te integreren, geen bijzonder grote rol speelt. Degenen, die nu moskee n en islamitische scholen in brand steken, vertegenwoordigen zeker niet de mening van de meerderheid. Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE

18 Winter 2004/2005 Het lijkt om rechtsradicalen en skinheads te gaan. Onder de meeste mensen wekken deze acties nauwelijks begrip, maar roepen eerder verontwaardiging op. Niettemin is het duidelijk dat de houding van de Nederlandse meerderheid jegens de islamitische minderheden, met name de Marokkaanse minderheid, getekend is door een zeker wantrouwen. De druk op deze groepen om zich meer openen en sommige liberale principes te accepteren, dus zich meer te integreren in de Nederlandse samenleving, is zeker groter aan het worden. Kerken en oecumenische organisaties De Raad van Kerken reageerde op de gebeurtenissen door een telefonische luisterlijn te openen voor mensen die zich in het huidige debat bedreigd voelen, of het nu moslims of christenen zijn. De Protestantse Kerk in Nederland (waarin de twee grootste protestantse kerken zich hebben verenigd) gaf een verklaring uit, die op 21 november van de kansels werd gelezen. Daarin stond o.m. het volgende: Wij ervaren juist in deze weken ook herkenning en verbondenheid met de moslimgemeenschap, die leeft in ontzag voor God. Daarmee willen wij de verschillen tussen christendom en islam niet verdoezelen. Vaak is de wereld van de islam veel christenen vreemd, terwijl ook het omgekeerde het geval is. Nu is het echter de tijd en de noodzaak om onze verbondenheid te onderstrepen en onze solidariteit te betonen. Vrijheid van meningsuiting is een groot goed, waarvoor wij zeer dankbaar zijn. Wij zijn echter van mening dat een samenleving waarin de vrijheid van meningsuiting gebruikt wordt om anderen te beledigen en te kwetsen, bezig is zichzelf te ondermijnen. Daarom roepen wij op tot respect voor het geloof en de levensovertuiging van alle mensen, en tot een zorgvuldige manier van omgaan met elkaar. Een herbezinning op de ruimte voor de beleving van de godsdienst is nodig. Onze samenleving wordt gekenmerkt door het kunnen omgaan met verschillen. Lange tijd betroffen deze verschillen vooral varianten van het christendom en de ideologie n die hieruit voortkwamen. De emancipatie van moslims en de duidelijke aanwezigheid van christenen uit andere culturen zijn een nieuwe uitdaging voor onze democratie. We roepen iedereen op om deze uitdaging aan te gaan. Wij zijn aan elkaar gegeven en dienen het goede voor elkaar te zoeken. Wij roepen allen op de regels van onze samenleving te respecteren en anderen met respect te behandelen. Tevens roepen wij op om afstand te nemen van bedreigingen en gewelddadige uitingen tegenover andersdenkenden, en hen die hierdoor bedreigd worden te beschermen. Voor moslims en alle andere gelovigen is plaats in onze samenleving en niet pas als ze hun geloof hebben aangepast. Peter C.A. Morée BERICHT UIT HET LAND VAN VAN GOGH Wat is er aan de hand in Nederland na de moord ( )op Theo van Gogh, een ver familielid van de grote kunstenaar Vincent van Gogh? Er is hier dus geen sprake van een vervolg op mijn verhaal over Vincent van Gogh onder de titel NE- EN, NOOIT, NIMMER van IV/4 2002, want de naam Van Gogh, vermoord door een moslimextremist, staat plotseling voor een situatie in Nederland gekenmerkt door angst voor terroristische aanslagen, felle discussies over vrijheid van meningsuiting, de multiculturele samenleving, integratie van buitenlanders, gedoogcultuur en godsdienstfanatisme. Is het beeld dat de Nederlandse dagbladen geven een goede weergave van alles wat zich afspeelt in dit land? Moet een buitenstaander werkelijk denken dat het zo ongeveer oorlog is hier? De eerste reacties die volgden op de moord op Van Gogh gingen vooral over vrijheid van meningsuiting; mag je in dit land nog je mening geven, als je hierop zo koelbloedig wordt afgerekend? Theo van Gogh als martelaar? Mijn eerste reactie, en niet alleen de mijne, was, dat die vrijheid van mening al heel lang misbruikt wordt in Nederland. Wil vrijheid van mening zeggen, dat je alles wat je dwarszit eruit mag gooien in het openbaar? Dat je de meest grove taal mag bezigen? Dat je iemand mag uitschelden, kwetsen en omlaag halen? De Nederlandse cabaretiers weten er wel raad mee. Al sinds de jaren 60 werd het cabaret steeds sarcastischer, cynischer en grover. Sommige cabaretiers werden ook columnisten, die in dagbladen de gelegenheid kregen hun sarcasme en grofheden verder te verspreiden. De vrijheid van columnisten leek eindeloos, grenzen van fatsoen werden voortdurend verlegd. Hetzelfde vind je natuurlijk ook in de literatuur en op andere gebieden. Van Gogh beoefende ook het genre van de column, waarin hij zich zeer beledigend en kwetsend kon uiten. Hij werd daarom o- ok steeds ontslagen, maar vond altijd weer een ander blad. Het laatste platform was de METRO-krant, ook in Tsjechië bekend. Net zo provocerend als zijn columns waren zijn films. Er werd van hem onlangs een film op tv getoond, Submission genaamd, waarin stelling werd genomen tegen vrouwonvriendelijke teksten uit de koran. Koranteksten tegen een achtergrond van naakte vrouwen was bijvoorbeeld een van zijn provocerende beelden. Dat dit tot moord en doodslag leidt, is eigenlijk niet verwonderlijk. De vraag die nu, 10 dagen na de moord toch meer op de voorgrond lijkt te treden is: hoe ver mag je gaan in je vrijheid van meningsuiting? Ik geloof dat dit een zeer wezenlijke vraag is. Als op dit gebied een verandering gaat plaatsvinden, zullen velen dit toejuichen. De vrijheid van meningsuiting heeft een lange traditie in Nederland; het wordt tijd dat er bezinning komt op de vraag, waar grenzen van fatsoen in acht moeten worden genomen. Dat buitenlandse jongeren vaak niet weten waar de grenzen liggen in onze samenleving heeft alles te maken met het gebrek aan duidelijkheid van de kant van de Nederlanders zelf. Er wordt over normen en waarden gesproken, maar dat is niet genoeg. Waar staan ze voor en hoe draag je ze uit? Een beetje zelfcensuur kan geen kwaad las ik boven een stuk in het Brabants Nieuwsblad van 8 november jl. Dat artikel werd afgesloten met: Het is zoals Cicero zei: om de democratie te laten functioneren is een bepaalde mate van zelfcensuur vereist. Hierbij sluit ik me volledig aan. Hanny Visser, Etten-Leur, 14 nov Voor reacties: Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE

19 Winter 2004/2005 CULTUUR EN SOCIAAL LEVEN Jan van Eyck s Madonna met kanselier Rolin Stelt de stad op de achtergrond van Jan van Eyck s Madonna met kanselier Rolin de stad Praag voor? Opvallend is in elk geval de gelijkenis van de afgebeelde brug met de Karelsbrug. Mogelijk zien we links een deel van de Nieuwe Stad met daarachter de wijngaarden van Vinohrady. En is de katedraal rechts van Jezus_ hoofd de Sint-Vituskatedraal? Voor alle duidelijkheid: we hebben niet te maken met een fotografische weergave van een stad. Het is grotendeels een denkbare stad, maar een aantal elementen wijzen naar Praag. Indien de stad werkelijk verwijst naar Praag, dan is de vraag waarom? Kende van Eyck Praag dan? Was hij er geweest of bezat hij een afbeelding van de stad? We gaan hier op zoek naar mogelijke antwoorden. DE GESCHIEDENIS VAN HET SCHILDERIJ Veel weten we niet. De opdrachtgever was ongetwijfeld Nicolas Rolin, hij wordt immers afgebeeld. Het zou een epitaaf kunnen zijn, bedoeld voor de familiekapel. Rolin had een zwak voor zijn doopkerk, de Notre-Dame-du-Chatel in Autun. In 1428 stichtte hij in deze kerk de Sint- Sebastiaanskapel (familiekapel), die werd gebouwd. Hij liet de kerk door een schenking ook tot stiftskerk (kapittelkerk of kollegiale kerk) verheffen. Jan van Eyck zou volgens de meeste kunsthistorici het paneel geschilderd hebben omstreeks 1435 (ergens in de periode ). Volgens een anoniem reisverslag bevond het paneel zich begin 18de eeuw in de sakristie van de Notre-Dame-du-Chatel. De kerk werd in 1793 (tijdens de Franse Revolutie) afgebroken en het paneel werd in 1800 naar Parijs overgebracht, in 1805 naar het Louvre. EEN BESCHRIJVING Het voorgestelde tafereel is opgebouwd uit een voortoneel, een middenveld en een achtergrond. Op het voortoneel zien we rechts de madonna met Jezuskind en links de kanselier. Maria is het symbool voor de hemelpoort (porta coeli). Zij draagt een rijkelijk gedrapeerde mantel. Deze is rood, symbool van liefde, maar ook van lijden en offer. De engel is in het blauw (kuisheid, onschuld). Het kind Jezus, de rijksappel (hier symbool van de goddelijke heerschappij) in de hand, maakt een zegenend gebaar. Op de geborduurde zoom van Maria_s mantel lezen we tekstfragmenten uit de gebeden van het klein officie van de H. Maagd Maria. Het boek op de knielbank is opengeslagen op de plaats van deze gebeden (de tekst is leesbaar). Op het middenveld zien we een besloten hofje Jan van Eyck, Madonna met kanselier Rolin, Parijs, Louvre Op het voorplan staan Maria met Jezuskind en kanselier Rolin op dezelfde hoogte. Maria toont het Jezuskind (ostensio-motief). Zij is hier voorgesteld als de bemiddelares tussen mens en Kristus, de genademoeder en de hemelse koningin. Jezus zegent de kanselier, die moeder en kind vereert. Op het middenveld zien we een besloten hofje met o.a. Mariasymbolen en twee figuren. Op de achtergrond is een stad, doorsneden door een rivier, afgebeeld. De twee stadshelften worden verbonden door een brug. De vertikale as doorsnijdt de brug en verdeelt het schilderij in twee helften. De horizontale as verdeelt de voorstelling in een voorgrond, een kerk, en e- en achtergrond, een stadslandschap. Net boven het centraal punt van de voorstelling is de brug afgebeeld. Dat kan geen toeval zijn. Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE

20 Winter 2004/2005 (hortus conclusis) met bloemen en dieren. De roos stelt hier de liefde voor, de lelie de onschuld en reinheid. Volgens de middeleeuwse Legenda aurea zijn de rozen en lelies, die na Maria s tenhemelopneming in haar graf zouden zijn gevonden, een beeld van de martelaars, engelen, belijders en maagden. Ook het madeliefje is een mariasymbool. De pauw is het zinnebeeld van de onsterfelijkheid, maar ook van hovaardigheid. De eksters zijn ongeluksbrengers (?). Het hofje wordt begrensd door een gekanteelde stadsmuur met twee figuren, die niet naar de voorgrond zijn gewend, maar integendeel ons de rug toedraaien en uitkijken op een schitterende stad. De stad op de achtergrond wordt doorsneden door een brede rivier en beide stadsdelen worden verbonden met een brug (scheiding en verbinding!). De stad is bevolkt met meer dan tweeduizend geschilderde herkenbare figuurtjes. Rechts zien we een katedraal, talrijke (klooster)kerken tegen een helling en een versterkte muur, die de stad omgeeft. Links is de stad eenvoudiger, met meer open ruimten, maar eveneens omgeven door een versterkte muur. Daarachter zijn hellingen met wijngaarden. Op de gotische brug staat een kruisbeeld, wat heel gebruikelijk was. De brugtoren staat links op de eerste pijler in het water. Voorbij de brug is een eiland met erop een burcht (?). Het geheel is geplaatst voor een alpenlandschap. MOGELIJKE ANTWOORDEN Diverse auteurs hebben een of andere stad gesuggereerd als bijv. Luik, Maastricht, Parijs, Utrecht, Geneve, Autun, Chalonsur-Saone, Lyon en Praag. Opvallend is dat van Eyck weinig vakwerk huizen voorstelt en een stad als Luik bestond in die tijd hoofdzakelijk uit hout en leem bouw. Maar we wensen hier te herhalen dat de afgebeelde stad geen werkelijke voorstelling is. Deze stad, zoals voorgesteld, heeft nooit bestaan. Anders zouden we meteen weten om welke stad het gaat. Waarschijnlijk is de geschilderde stad een symbool. Van het hemelse Jeruzalem? Onwaarschijnlijk want het hemels gebeuren speelt zich op de voorgrond af. Jeruzalem in het Heilig Land? Misschien wel. De stad was in die periode in handen van de islamieten en Filips de Goede (en de paus) hadden kruistochtplannen. Zou het symbolisch Bazel kunnen zijn waar in die periode kerk en staat verzameld waren? Onwaarschijnlijk want Boergondië stond aan pauselijke zijde. Rome? Of wordt symbolisch de wereld voorgesteld, het aardse bestaan? Dat lijkt ons meer waarschijnlijk. Maar welke stad heeft model gestaan? Geen enkele. Maar hier en daar zijn naar onze mening elementen uit bestaande steden samengebracht en de volgens ons opvallendste elementen wijzen naar Praag. De geschilderde stad is, we herhalen, alleszins niet het Praag van toen (en nu). Maar de geschilderde brug doet vermoeden dat de stenen brug van Praag model heeft gestaan. Een dergelijke brug was niet uniek, maar de Praagse brug was beroemd omwille van zijn lengte, hoogte en breedte. Daarenboven stond de imposante bruggetoren met de beroemde beelden in de gevel, op de eerste pijler aan de zijde van de Oude Stad. Symbolisch kan de geschilderde brug ook verwijzen naar de brug in Montereau waar in 1419 de Bourgondische hertog Jan zonder Vrees, de vader van Filips de Goede, was vermoord in opdracht van de Franse kroonprins (dauphin). Immers, het vredesverdrag van Atrecht (21 september 1435 tussen Boergondië en Frankrijk) bepaalde o.a. dat de Franse koning op die brug als gebaar van verzoening een kruisbeeld moest laten plaatsen. Aan de ondertekening van het verdrag waren onderhandelingen voorafgegaan, die werden bijgewoond door afgevaardigden van het Koncilie van Bazel en van de paus onder leiding van kardinaal Albergati. Met andere woorden, de Praagse brug staat symbool voor de brug in Montereau en dus de verzoening tussen Boergondi_ en Frankrijk. Kende van Eyck Praag? Natuurlijk, wie toen niet. Praag was de residentiestad geweest van keizer Karel IV van Luxemburg, die deze stad in het midden van de 14de eeuw had uitgebouwd tot een waardige rijkshoofdstad (gotische katedraal, universiteit, brug over de Moldau, stichting en aanleg van de Nieuwe Stad enz.). Praag en Bohemen stonden tijdens het leven van Jan van Eyck in het middelpunt van de belangstelling. De gebeurtenissen in verband met het hussietisme en de Boheemse koningskroon waren wereldnieuws. Vijf legers werden naar Bohemen gestuurd, ze werden alle vijf verpletterend verslagen. Zowel het Koncilie van Konstanz als het Koncilie van Bazel wijdden heel wat tijd en energie aan het hussietenvraagstuk, dat voorlopig werd opgelost met een vergelijk (1436, Kompaktaten van Praag). Jan van Eyck was daarenboven diplomaat in dienst van een van de toenmalige hoofdrolspelers in Europa, hertog Filips van Boergondië. Aan diens hof had Jan natuurlijk talrijke geleerden, hoge ambtenaren, legeraanvoerders, teologen en buitenlandse diplomaten leren kennen en de gesprekken over de gebeurtenissen in Bohemen zullen talrijk zijn geweest. De hertog van Boergondië heeft ook partij gekozen voor Rome (de paus) en dus tegen de kerkhervormers (Hussieten in Bohemen en koncilianten in Bazel). Jan van Eyck kende Praag ook op een andere, meer direkte manier. Elisabeth van Görlitz ( ), opgevoed aan het Praagse hof, huwde in 1418 met Jan van Beieren, graaf van Holland-Zeeland bij wie Jan van Eyck in de jaren in dienst was als hofschilder. Zij was de kleindochter van keizer Karel IV en dochter van diens zoon Johann van Görlitz. Haar eerste echtgenoot was Antoon van Bourgondië (huwelijk in 1409, gesneuveld in 1415), de broer van hertog Jan zonder Vrees en de oom van Filips de Goede. Zij is de langstlevende erfgenaam van de Luxemburgse dynastie geweest. Ongetwijfeld bezat Elisabeth Boheemse kunstwerken zoals verluchte handschriften, schilderijtjes, tekeningen, edelsmeedwerk e.a. Een aantal hofdames en kamerknechten in Den Haag zal van Boheemse afkomst zijn geweest. Hebben Boheemse kunstenaars o.a. aan het Haagse hof een toevlucht gevonden tijdens de Hussietenoorlog ( )? Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick

Více

Více naleznete na www.bohousek.cz, www.spjf.cz, www.zememeric.cz/foglar

Více naleznete na www.bohousek.cz, www.spjf.cz, www.zememeric.cz/foglar se budou cel mûsíc od 27. listopadu do 17. prosince 2006 dívat na PraÏany z balkonu kteréhosi domu na Starém Mûstû v Praze Zkuste je nalézt a vyfotografovat nebo namalovat, aby byl balkon na obrázku poznat.

Více

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho

Více

Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL

Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL Deset dopisû Olze 1933 1996 Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL 1997 OBSAH Îivotopis paní Olgy Havlové str. 9 Dopis ãíslo 1 str. 11 Dopis ãíslo 13 str. 15 Dopis ãíslo 16 str. 27 Dopis ãíslo 17 str. 57 Dopis

Více

dodavatelé RD na klíã

dodavatelé RD na klíã dodavatelé RD na klíã Ekonomické stavby, a. s. Ke KfiiÏovatce 466 330 08 Zruã u Plznû Tel.: 377 825 782 Mobil: +420 602 435 452, +420 777 743 411 e-mail: info@ekonomicke-stavby.cz www.ekonomicke-stavby.cz

Více

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM www.socialni-sluzby-usti.cz Dvacet nov ch informaãních kioskû s vefiejn m pfiístupem k internetu Vám mimo jiné poskytne informace o

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2004 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 28. ãervna 2004 O B S A H 3. Obecnû závazná vyhlá ka

Více

Desátek. a postní obûti

Desátek. a postní obûti Desátek a postní obûti Placeholder Sneste v ecky desátky do obilnice,... a zkuste mne nyní v tom, praví Hospodin zástupû, nezotvírám-liè vám prûduchû nebesk ch, a nevyleji-li na vás poïehnání, tak Ïe neodoláte.

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2014/2015 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2014 schválil s úãinností ode dne 1.

Více

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko.

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko. Místo plnûní pfii poskytnutí telekomunikaãní sluïby, sluïby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované sluïby zahraniãní osobou povinnou k dani osobû nepovinné k dani ( 10i zákona o

Více

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû United Technologies Corporation Obchodní dary od dodavatelû Úvod Spoleãnost UTC pofiizuje zásoby a sluïby na základû jejich pfiedností; vyhledává jak nejlep í hodnotu, tak i stabilní obchodní vztahy s

Více

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl INFORMACE Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl Úvodem Dne 11. 5. 2006 byl ve Sbírce zákonû publikován zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební

Více

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce nahrada_mzdy_zlom(3) 22.12.2010 15:21 Stránka 84 III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce ReÏim doãasnû práce neschopného poji

Více

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment pro obchodníky Platnost od: 01. 02. 2008 VáÏen zákazníku, právû jste otevfiel nové vydání na eho katalogu urãeného pro maloobchod

Více

OBSAH. Úvod a podûkování... 7. Ediãní poznámka... 8. Historick v voj mûstsk ch bran... 9. Stavební rozbor mûstsk ch bran... 14. Îivot v branách...

OBSAH. Úvod a podûkování... 7. Ediãní poznámka... 8. Historick v voj mûstsk ch bran... 9. Stavební rozbor mûstsk ch bran... 14. Îivot v branách... OBSAH Úvod a podûkování........................................................... 7 Ediãní poznámka............................................................. 8 Historick v voj mûstsk ch bran.................................................

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

OBSAH. Pfiedmluva 5. Úvod 7

OBSAH. Pfiedmluva 5. Úvod 7 OBSAH Pfiedmluva 5 Úvod 7 Podzim 15 1. Pojì dál, zaãínáme 19 2. Kolem nás je mnoho zajímav ch vûcí 23 3. O malém bobrovi, kter na el pfiátele 27 4. Hurá, sklízíme úrodu! 33 5. Hurá, uï je podzim! 37 6.

Více

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD CZ CZ Hra pro: 2-4 hráãe Délka hry: 45 minut Hra obsahuje: 1 herní plán 101 písmeno ze silného kartonu 4 plastové stojánky 32 záznamové tabulky 1 látkov sáãek 1 návod

Více

25. SLAVÍME SVÁTOST EUCHARISTIE první pfiedloha

25. SLAVÍME SVÁTOST EUCHARISTIE první pfiedloha 25. SLAVÍME SVÁTOST EUCHARISTIE první pfiedloha PRÒBùH 1. Pfiivítání Dûti, které poprvé pfiijmou eucharistii, pfiicházejí v prûvodu spolu s ministranty a knûzem. Pokud je to technicky moïné a vhodné, pfiiná

Více

O tom starém pécéãku by se také dalo hodnû vyprávût, ale k tomu se je tû dostaneme.

O tom starém pécéãku by se také dalo hodnû vyprávût, ale k tomu se je tû dostaneme. MÛj otec zemfiel pfied jedenácti lety. Byly mi tehdy jen ãtyfii roky. Nikdy mû nenapadlo, Ïe od nûj je tû nûkdy dostanu nûjakou zprávu, ale teì spolu pí eme tuhle knihu. První fiádky pí u já, otec do ní

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2001 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 2. ledna 2002 O B S A H 1. Obecnû závazná vyhlá ka o znaku

Více

11/ Pfiíroda a krajina

11/ Pfiíroda a krajina Krajina není Jifií Sádlo na jedné ze sv ch pfiedná ek na téma krajina jako interpretovan text fiekl, Ïe ve keré povídání na toto téma lze shrnout jedinou tezí, totiï krajina je. Podobná teze tûïko mûïe

Více

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice 1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice Souãasn manaïer ví, Ïe t mová práce a nepfietrïité uãení jsou ãasto skloàovan mi moderními pfiístupy k fiízení, pfiesto se stále více izoluje od

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice,. p. o. Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2013 2014 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2013 schválil s úãinností ode

Více

Více prostoru pro lep í financování.

Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU LET NA TRHU LET NA TRHU Dimension specialista na firemní i spotfiebitelské financování Zku en a siln finanãní partner Koncern Dimension je jednou

Více

SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR. Ne-Be

SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR. Ne-Be SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR Ne-Be roãník/jaargang: VII. ãíslo/nummer: 1 rok/jaar: 2005 JARO 2005 JARO 2005 JARO 2005 JARO 2005 JARO

Více

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Lucerna vznikla jako místo soustfieìující spoleãenské, kulturní a zábavní aktivity pod jednou stfiechou, a to zfiejmû jako jeden z prvních pfiíkladû svého druhu

Více

SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití

SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití * Obsah uveden v tomto návodu nemusí pfiesnû souhlasit s va ím telefonem, v závislosti na nainstalovaném softwaru nebo na va em poskytovali sluïeb. SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití ELECTRONICS World

Více

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel,

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, ING. CHRISTIAN WOZABAL MBA âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, nemocnice, domov dûchodcû, peãovatelsk dûm nebo podnik a chcete pomoci vyfie it problém jak

Více

5. 11. 6. 12. 2007. Galerie Zbraslav Mûstsk dûm, U malé fieky 3, Praha-Zbraslav

5. 11. 6. 12. 2007. Galerie Zbraslav Mûstsk dûm, U malé fieky 3, Praha-Zbraslav 2007 5. 11. 6. 12. 2007 Galerie Zbraslav Mûstsk dûm, U malé fieky 3, Praha-Zbraslav Nad v stavou pfievzala zá titu Mgr. Renata HÛrková, starostka Mâ Praha-Zbraslav VáÏení pfiátelé v tvarného umûní, mám

Více

Sbírka instrukcí a sdûlení

Sbírka instrukcí a sdûlení castka2_fin.qxd 7.4.2006 14:06 Stránka 1 Roãník 2005 Sbírka instrukcí a sdûlení MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI âeské REPUBLIKY âástka 2 Rozeslána dne 00. prosince Cena 00 Kã OBSAH: 11. P o k y n obecné povahy

Více

TRITON. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

TRITON. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz TRITON Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Meditace klidu a vhledu U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S

Více

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Na e jedineãná technologie inkoustû Epson UltraChrome K3 poskytuje dokonal ãernobíl a barevn tisk. Zatímco jiné sady inkoustû obsahují

Více

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL.

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. 2 Nejde jen o ná klid, jde o na e zdraví. Ticho a klid jsou velmi dûleïité faktory, podle kter ch posuzujeme celkovou kvalitu na eho Ïivota.

Více

32 Prahou Wolfganga Amadea Mozarta. Hrabû Nostic

32 Prahou Wolfganga Amadea Mozarta. Hrabû Nostic Dne ní barokní fasáda kostela je v sledkem pfiestavby z poloviny 18. století. Uvnitfi je hlavní oltáfi namalovan na zdi od Josefa Hagera (1773) s obrazem sv. imona a Judy od Václava Vavfiince Reinera (1731).

Více

Jihoãeský zelený list

Jihoãeský zelený list Číslo 7 červenec 2007 Jihoãeský zelený list Rada jihoãeské krajské organizace Strany zelených Milí čtenáfii, Zatímco minulé ãíslo ovládly pfiíspûvky Petra Draho e, dne ní ãíslo zabral Martin Kolík. Jednou

Více

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus OBSAH 1 Úvod do ekonomie............................... 15 1.1 Pfiedmût, metoda a nûkteré charakteristiky ekonomie. 15 1.2 Definice ekonomické vûdy...................... 16 1.3 K metodû ekonomické vûdy.....................

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz OBSAH Úvod 4 Materiály a pomûcky 6 Parafín 6 Stearín 7 V tuku rozpustná barvítka 7 Bavlnûn knot 9 Forma na lampu 10 Vykrajovátka na plovoucí svíãky

Více

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních

Více

Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1. Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky

Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1. Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1 Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 2 Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 3 Klid, pohoda a odpoãinek - samozfiejmost

Více

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce originál pro ZP ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro zamûstnavatele ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro dosavadní zdravotní

Více

KNÍÎE SVATOPLUK I. MORAVSK

KNÍÎE SVATOPLUK I. MORAVSK KNÍÎE SVATOPLUK I. MORAVSK *? 894; vlády se ujal r. 871 PRO MOC BY UDùLAL V ECHNO Dlouhovlas Svatopluk b vá líãen nejen jako muï holdující bezuzdnému Ïivotu, ale pfiedev ím jako ãlovûk lstiv, krut a schopn

Více

Josefina Hofiej í narozená 7. 10. 1887 autorka knihy

Josefina Hofiej í narozená 7. 10. 1887 autorka knihy Josefina Hofiej í narozená 7. 10. 1887 autorka knihy Kuchafika babiãky Chadimové N AKLADATELSTVÍ L IBRI P RAHA 2001 Ve kerá práva vyhrazena. Je zakázáno vefiejné publikování, roz ifiování a kopírování

Více

PROJEKTU ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO

PROJEKTU ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO PROJEKTU ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO Malebná krajina kolem Velkého Bfiezna. JAK BUDE ROZVOJ VELKÉHO B EZNA A VALTÍ OVA? Dvacet let po Sametové revoluci se obãas setkáme s názorem nûkter ch

Více

www:nuts2severozapad.cz

www:nuts2severozapad.cz PROJEKTY ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO Obec Velké Bfiezno pfiipravila nové projekty rozvoje infrastruktury. Ty mohla uskuteãnit díky dotaci z Regionálního operaãního programu Severozápad. V

Více

FOTOGRAFICKÝ SEMINÁŘ

FOTOGRAFICKÝ SEMINÁŘ 06 FOTOGRAFICKÝ SEMINÁŘ sgabriele Boiselle v Portugalsku Rok se s rokem se el a svûtoznámá fotografka koní opûtnû pofiádala semináfi pro fotografy, tentokrát v Portugalsku. A ãasopis Svût koní u toho samozfiejmû

Více

Pracovní blok ã. II. 1. Tfii hlavní linie. 1.1 Îivotní linie linie hlavy linie srdce na levé ruce

Pracovní blok ã. II. 1. Tfii hlavní linie. 1.1 Îivotní linie linie hlavy linie srdce na levé ruce 21 Pracovní blok ã. II 1. Tfii hlavní linie 1.1 Îivotní linie linie hlavy linie srdce na levé ruce Tyto tfii základní linie najdeme na rukou kaïdého ãlovûka. A také tu jiï mûïeme spatfiit viditelné rozdíly

Více

FIRMA S HISTORIÍ 550 LET

FIRMA S HISTORIÍ 550 LET UMùLECKÁ LITINA Rámeãek NA FOTOGRAFIE, ZRDCADLO FIRMA S HISTORIÍ 550 LET Poãátky Ïelezáfiství na Komárovsku se datují od roku 1460. Letopoãet 1463 je dosud nejstar ím znám m historicky doloïen m datem

Více

Radary v Praze Stále 132 tuningových stran, nyní za 79 Kč

Radary v Praze Stále 132 tuningových stran, nyní za 79 Kč 001_titulka_1++s 1/19/07 5:49 PM Str. 1 číslo 2 2007 číslo 2 2007 Radary v Praze Stále 132 tuningových stran, nyní za 79 Kč Ford Escort Opel Calibra Škoda Octavia Nissan 350 Z Audi TT BMW 325i Peugeot

Více

PUTOVÁNÍ ZA KYTÍNSKÝMI SOCHAMI

PUTOVÁNÍ ZA KYTÍNSKÝMI SOCHAMI Autor: David Fiala, *1968 řezbář, ajurvedský masér a terapeut, Litoměřice David Fiala začal vyřezávat až ve 28 letech, opustil stabilní příjem v zaměstnání a rozhodl se posunout dál. Své sochy zásadně

Více

Znaãka, barvy a písmo

Znaãka, barvy a písmo Znaãka, barvy a písmo kliknûte zde nápovûda pouïitím tlaãítek se pohybujte v pfiíslu né sekci jednotlivá loga najdete uloïena na CDromu znaãky âeského TELECOMU z manuálu lze tisknout, je v ak tfieba pfiihlédnout

Více

AGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL

AGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL AGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL Toto je va e postava, ãlovûk, s nímï budete bûhem esti následujících misí hrát. Pojìme se na nûj podívat trochu blíïe. Datum narození: 5. 5. 1916 Místo narození: Rice Lake,

Více

Andel s hotel Prague StroupeÏnického 21 www.andelshotel.com

Andel s hotel Prague StroupeÏnického 21 www.andelshotel.com Andel s hotel Prague StroupeÏnického 21 www.andelshotel.com IBM Software forum 2003 V pfiípadû zájmu se laskavû registrujte na adrese: www.ps.avnet.com/cz/swforum2003 24. záfií 2003 Andel s hotel Prague

Více

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ Vít Hladík, Vladimír Kolejka âeská geologická sluïba, poboãka Brno, pracovi tû Jeãná 29a, 621 00 Brno, hladik@gfb.cz Abstract: Capture

Více

Adolf Ka par. 53 (umûní)

Adolf Ka par. 53 (umûní) Adolf Ka par V roce Franti ka Barto e si pfiipomínáme nejen sté v roãí úmrtí tohoto v znamného národopisného badatele, ale také sté v roãí prvního vydání jeho knihy urãené nikoli badatelûm ãi zájemcûm

Více

V chozí studie míry integrace nov ch ãlensk ch státu a angaïovanosti v rozhodovacích procesech EU

V chozí studie míry integrace nov ch ãlensk ch státu a angaïovanosti v rozhodovacích procesech EU A network of independent policy centres in Central and Eastern Europe and Central Asia Hlavní závûry Nové ãlenské státy (NâS) jsou optimistiãtûj í ohlednû EU, zatímco staré ãlenské státy jsou angaïovanûj

Více

Senátní magazín 2012. MUDr. Radomil Schreiber. Senátní volební obvod 74. Karviná. Tady mám své kofieny

Senátní magazín 2012. MUDr. Radomil Schreiber. Senátní volební obvod 74. Karviná. Tady mám své kofieny MUDr. Radomil Schreiber Senátní volební obvod 74 Karviná Tady mám své kofieny dopis kandidáta voliãûm Je načase nasadit radikální léčbu VáÏená paní, váïen pane, souãasná politická situace v na í zemi je

Více

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou.

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou. Pfiipojte se k nám! Ná SVùT do kaïdého mûsta! Karlovy Vary Karlovarsk Chomutov Ústí nad Labem Ústeck Liberec Libereck Trutnov Královehradeck Náchod Praha Hradec Králové Kolín PlzeÀsk PlzeÀ Bystfiice u

Více

Doba husitská a obraz husitství v české literatuře

Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Maturitní otázka č. 4, E4 Zdeněk Tobolík Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Osnova: 1. Charakteristika politických a společenských poměrů za vlády Václava IV. 2. Kritici církve, Jan Hus

Více

Výstavy. Hudební festivaly. Opera. Výstavy. Opera. Koncerty. Koncerty. Opera. Hudební festivaly Hudební festivaly Koncerty Opera.

Výstavy. Hudební festivaly. Opera. Výstavy. Opera. Koncerty. Koncerty. Opera. Hudební festivaly Hudební festivaly Koncerty Opera. Koncerty Koncerty Opera Koncerty Hudební festivaly Hudební festivaly Koncerty Opera Opera Opera Hudební festivaly Hudební festivaly Opera Koncerty Hudební festivaly Koncerty Opera POD ZÁŠTITOU PREZIDENTA

Více

Návod k obsluze. merit -15B

Návod k obsluze. merit -15B Návod k obsluze merit -15B Louis Erard Duch ãasu âas je nekoneãné fluidum. Poãínaje tímto poznáním, vyjadfiil Louis Erard poetické své my lenky pfii rybafiení se sv m vnukem v roce 1956: âas je jako tok

Více

Antonín Ederer Jan Uxa PRAÎSKÉ KA NY AFONTÁNY

Antonín Ederer Jan Uxa PRAÎSKÉ KA NY AFONTÁNY Antonín Ederer Jan Uxa PRAÎSKÉ KA NY AFONTÁNY Nakladatelství Libri Praha 2004 Nakladatelství LIBRI dûkuje za podporu projektu Úfiadu mûstské ãásti Praha 1 a Úfiadu mûstské ãásti Praha 4 a za zadání reklamy

Více

1. týden Stvoření. BoÏí tvûrãí aktivita. Svûtlo z temnoty Stfiízliv styl knihy Genesis. âlovûk jako muï a Ïena Sobotní odpoãinek

1. týden Stvoření. BoÏí tvûrãí aktivita. Svûtlo z temnoty Stfiízliv styl knihy Genesis. âlovûk jako muï a Ïena Sobotní odpoãinek 1. týden Stvoření Není nic krásnûj ího neï Genesis, napsal Martin Luther, a také nic uïiteãnûj- ího. Myslím, Ïe s jeho hodnocením mûïeme souhlasit, protoïe je to velice krásná a po praktické stránce velmi

Více

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014 Stfiední odborné uãili tû Jifiice Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP na kolní rok 2013/2014 Vypracoval: Ing. Pavel Gogela, metodik DVPP Schválil: Mgr. Bc. Jan Beer, fieditel koly

Více

V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna

V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna V voj zamûfiení v kopisné mapy 1:2 000 Práce na vyhotovení archeologické

Více

V roãní zpráva ORGANIZÁTOR TRHU S CENN MI PAPÍRY

V roãní zpráva ORGANIZÁTOR TRHU S CENN MI PAPÍRY V roãní zpráva 1 ORGANIZÁTOR TRHU S CENN MI PAPÍRY V r o ã n í z p r á v a R M - S Y S T É M, a. s. 1 Obsah Profil spoleãnosti 3 Základní údaje o spoleãnosti 5 Základní ukazatele 6 Úvodní slovo 8 Strategie

Více

OBSAH. V robky 30 âajové prostírání 30 Obálka 31 Pfiání 32 Zápisník 34 Vánoãní ozdoby 36 Papírové perky 39 Dózy 43 Ta ka 47 Îirafa 48

OBSAH. V robky 30 âajové prostírání 30 Obálka 31 Pfiání 32 Zápisník 34 Vánoãní ozdoby 36 Papírové perky 39 Dózy 43 Ta ka 47 Îirafa 48 OBSAH Úvod 4 Náfiadí a pomûcky 6 Síto a dfievûn rám 8 Materiál 9 Pfiíprava papírové hmoty 10 âerpání 12 Su ení 15 Lití 17 Zdoben papír 19 Barvy 20 Pfiírodní barviva 22 Struktury a pfiísady 24 Otisky 27

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PROFI&HOBBY ZAKLÁDÁME ZAHRADU JIŘÍ FINGER GRADA PUBLISHING Jifií Finger Zakládáme zahradu Vydala Grada Publishing, a.s. U PrÛhonu 22, Praha 7 obchod@gradapublishing.cz,

Více

Obsah. 1. Vznik organizace. 2. Poslání obãanského sdruïení. 3. Dlouhodobé cíle organizace

Obsah. 1. Vznik organizace. 2. Poslání obãanského sdruïení. 3. Dlouhodobé cíle organizace V roãní zpráva za rok 2004 Obsah 1. Vznik organizace 2. Poslání obãanského sdruïení 3. Dlouhodobé cíle organizace 4. Organizaãní struktura sdruïení Valná hromada Rada sdruïení Revizor úãtu V konn t m Sbor

Více

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11.1 Trh pûdy a pozemková renta 11.2 Kapitál jako v robní faktor 11.2.1 Pojetí kapitálu 11.2.2 Kapitálov trh, cena kapitálu Anal za trhu pûdy ukazuje, jak je v ekonomickém systému

Více

Kvalitní pohon garázovych vrat

Kvalitní pohon garázovych vrat POHON GARÁÎOV CH VRAT _ Made by Hörmann Kvalitní pohon garázovych vrat 5P 5P 5P BezúdrÏbová technika s ozuben m pásem - Ïádn levn fietûz jízdního kola Pfiedmontovaná vodící kolejnice - za 90 sekund pfiipravená

Více

2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad

2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad Spoleãnost s ruãením omezen m a její jednatel ãást 2, díl 3, kapitola 9, str. 1 2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad Je již všeobecně známou skutečností, že s účinností od 1. 1. 2007 byl zrušen

Více

9. ORLICKÁ P EHRADA KRÁLOVSKÁ PLOCHA âeského BRUSLENÍ

9. ORLICKÁ P EHRADA KRÁLOVSKÁ PLOCHA âeského BRUSLENÍ 9. ORLICKÁ P EHRADA Stfiední a horní Vltava 9. ORLICKÁ P EHRADA KRÁLOVSKÁ PLOCHA âeského BRUSLENÍ Patfiíte-li mezi nad ené bruslafie a kachní rybníãek na návsi vám pfiipadá jednotvárn, vydejte se na nejvût

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA STÁTY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO Základníúdaje ležív Z Evropě rozloha: 41526 km 2 obyvatelstvo: 16850 000 (r.2009)

Více

Komunikace na pracovišti Kapitola 2

Komunikace na pracovišti Kapitola 2 nûj snadno získat reference. Velmi zásadní je i informace o rozsahu sluïeb, které konzultant poskytuje. Ten kvalitní nabídne pomoc pfii v bûru osobních barev, vybudování profesionálního atníku a stylu.

Více

Saint-Gobain. Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace

Saint-Gobain. Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace Saint-Gobain Pipe Division Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace > Proã Saint-Gobain Pipe Division......protoÏe S AINT-GOBAIN PIPE DIVISION nejvût í svûtov v robce trubních systémû navrhuje,

Více

cena 99 Kč/189 Sk tuningový měsíčník číslo 20 prosinec 2006, ročník 2 RX-7 VW Brouk Golf III VW Polo

cena 99 Kč/189 Sk tuningový měsíčník číslo 20 prosinec 2006, ročník 2 RX-7 VW Brouk Golf III VW Polo 001_titulka_HOTOVO 16.11.2006 13:31 Str. 1 číslo 20 číslo 20 tuningový měsíčník číslo 20 prosinec 2006, ročník 2 cena 99 Kč/189 Sk (pro předplatitele 74 Kč) VW Golf I VW Golf II Ford Escort VW Brouk Hyundai

Více

PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV

PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská 1 CZ-602 00 Brno telefon

Více

Vlha pestrá (Merops apiaster)

Vlha pestrá (Merops apiaster) Vlha pestrá (Merops apiaster) NeÏije u nás asi krásnûj í pták neï je vlha. Je pfiedstavitelem skupiny, ob vající tropy a subtropy Afriky a Asie, které stfiedoevropské klima pfiíli nevyhovuje. Kdysi jsme

Více

Ocel v architektufie JANISOL SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM

Ocel v architektufie JANISOL SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM Tímto systémem profilû (stavební hloubka 60 mm) lze velmi rychle a hospodárnû zhotovit jedno- a dvoukfiídlé

Více

âást PRVNÍ OBâANSKOPRÁVNÍ A SPRÁVNÍ ODPOVùDNOST

âást PRVNÍ OBâANSKOPRÁVNÍ A SPRÁVNÍ ODPOVùDNOST âást PRVNÍ OBâANSKOPRÁVNÍ A SPRÁVNÍ ODPOVùDNOST I. Odpovûdnost za poru ení právní povinnosti 1. K otázce rovnosti zbraní a dûkazního bfiemene ve sporech mezi lékafii a pacienty. K mlãenlivosti lékafie

Více

DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU

DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská

Více

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie mezd je v JiÏní Koreji (14,1 %), Mexiku (17,3 %) a na Novém Zélandu (20,6 %). V Evropû je oproti ostatním ãlensk m zemím OECD vy í zdanûní i o desítky procent. V e prûmûrné mzdy je v ak jedna vûc, ale

Více

Druhé oznámení. Mezinárodní semináfi o technickém fie ení udrïitelné zimní údrïby. Hradec Králové Kongresové centrum Aldis. 7. 9.

Druhé oznámení. Mezinárodní semináfi o technickém fie ení udrïitelné zimní údrïby. Hradec Králové Kongresové centrum Aldis. 7. 9. Druhé oznámení Mezinárodní semináfi o technickém fie ení udrïitelné zimní údrïby 7. 9. fiíjna 2009 Hradec Králové Kongresové centrum Aldis Organizuje: SVùTOVÁ SILNIâNÍ ASOCIACE PIARC TECHNICK V BOR B5

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûïby a zpracování J I Í M AJER Nakladatelství Libri Praha 2004 PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram

Více

Vtom se detektiv odmlãel. Z hlavní brány vûzení 1 La Santé vyrazil vûz, zlovûstn vûz. Lidé smekali. Napínali zrak A bulvárem se náhle rozhostilo

Vtom se detektiv odmlãel. Z hlavní brány vûzení 1 La Santé vyrazil vûz, zlovûstn vûz. Lidé smekali. Napínali zrak A bulvárem se náhle rozhostilo Vtom se detektiv odmlãel. Z hlavní brány vûzení 1 La Santé vyrazil vûz, zlovûstn vûz. Lidé smekali. Napínali zrak A bulvárem se náhle rozhostilo ticho VÛz, taïen cválajícím konûm, minul detektiva s novináfiem,

Více

Studie Jaroslava Etlíka Divadlo jako zakou ení a její místo v souãasné ãeské divadelní teorii *

Studie Jaroslava Etlíka Divadlo jako zakou ení a její místo v souãasné ãeské divadelní teorii * 060-073_Zurek 19.11.2009 18:34 Stránka 60 Jan ÎÛrek Studie Jaroslava Etlíka Divadlo jako zakou ení a její místo v souãasné ãeské divadelní teorii * Spí e pûjde o to, pátrat cílenû a systematicky po konstitutivním

Více

přirozené! jednoduché! chytré!

přirozené! jednoduché! chytré! přirozené! jednoduché! chytré! www.popolini.cz Pleny doprovázejí Vás a Va e dítû hned od narození. Proto by se mûly pfiíjemnû nosit a umoïnit praktické a jednoduché pfiebalování. Vám nabízí urãitû více...

Více

ZLATÉ HORY KŘESŤANSKÉHO SPOLEČENSTVÍ REACH OUT FOR CHRIST KDO JSME. 2005 duben

ZLATÉ HORY KŘESŤANSKÉHO SPOLEČENSTVÍ REACH OUT FOR CHRIST KDO JSME. 2005 duben 2005 duben ZPRAVODAJ KŘESŤANSKÉHO SPOLEČENSTVÍ REACH OUT FOR CHRIST ZLATÉ HORY KDO JSME Reach Out For Christ (ROFC) je mezinárodní misijní organizace, která byla založena australským evangelistou Stevem

Více

Ilustrace: David Böhm MORAVSKÁ GALERIE EDUKAČNÍ PROGRAMY PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

Ilustrace: David Böhm MORAVSKÁ GALERIE EDUKAČNÍ PROGRAMY PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Ilustrace: David Böhm MORAVSKÁ GALERIE EDUKAČNÍ PROGRAMY PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Těšíme se na vás! Lektorský tým Moravské galerie Autorky edukačních programů: Martina Kopecká, Markéta Skotáková, Silvie Šeborová,

Více

KAPESNÍ PRÒVODCE SMùRNICÍ O SLUÎBÁCH NA VNIT NÍM TRHU

KAPESNÍ PRÒVODCE SMùRNICÍ O SLUÎBÁCH NA VNIT NÍM TRHU KAPESNÍ PRÒVODCE SMùRNICÍ O SLUÎBÁCH NA VNIT NÍM TRHU KAPESNÍ PRÒVODCE SMùRNICÍ O SLUÎBÁCH NA VNIT NÍM TRHU V echno, co jste o smûrnici chtûli vûdût a je tû nûco málo navíc Jste ãesk podnikatel a chcete

Více

ZAJÍMAVÉ. Psí horoskopy z astropraxe

ZAJÍMAVÉ. Psí horoskopy z astropraxe Pes ve znamení Skopce Pes ve znamení Skopce se rád ukazuje ze své aktivní a Ïivé stránky. Je to odváïn pes a vïdy je pfiipraven pfiijmout jakoukoliv v zvu. Tento pes ohnivé povahy nemá vûbec rád, chcemeli

Více

Mûsíãník Odborového svazu UNIOS

Mûsíãník Odborového svazu UNIOS âíslo 3 ROâNÍK 19 7. DUBNA 2008 Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Dne 3. 3. 2008 vyhlásila Rada âmkos stávkovou pohotovost DÛvodem jsou reformy realizované i pfiipravované souãasnou vládou Selhání zastupitelské

Více

DaÀové pfiiznání k DPH

DaÀové pfiiznání k DPH OVÉ PŘIZNÁNÍ K DPH I str. 1 DaÀové pfiiznání k DPH Ing. Dagmar Fitfiíková, daàov poradce 94, 96, 109, 100, 101 a 108 v platném znûní (dále jen ZDPH), 40, 41 zákona ã. 337/1992 Sb., o správû daní a poplatkû,

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

Pájen v mûník tepla, XB

Pájen v mûník tepla, XB Pájen v mûník tepla, XB Popis / aplikace XB je deskov v mûník tepla pájen natvrdo, vyvinut k pouïití v systémech dálkového vytápûní (tedy pro klimatizaci, vytápûní nebo ohfiev teplé uïitkové vody) Pájené

Více

zastávkové pfiístfie ky sportovní pfiístfie ky

zastávkové pfiístfie ky sportovní pfiístfie ky zastávkové pfiístfie ky sportovní pfiístfie ky classic Klasicky tvarovan pfiístfie ek dokonal ch proporcí a vysoké stability. Promy len systém podpûr nese pfiekvapivû rozmûrnou stfiechu s dvûma moïnostmi

Více

Co nás potkalo v uplynulém ãtvrtletí?

Co nás potkalo v uplynulém ãtvrtletí? INFORMAâNÍ âtvrtletník OBCE LIBOCHOVANY ROâNÍK 4 II. âtvrtletí 2011 PRO OBâANY OBCE ZDARMA Co nás potkalo v uplynulém ãtvrtletí? ekla bych, Ïe toho bylo celkem dost, pfiipomeàme si aspoà ty nejzajímavûj

Více

JEDNA. VùT INA ESTNÁCTILET CH, KTERÉ ZNÁM, SNÍ

JEDNA. VùT INA ESTNÁCTILET CH, KTERÉ ZNÁM, SNÍ JEDNA VùT INA ESTNÁCTILET CH, KTERÉ ZNÁM, SNÍ o Ïivotû v cizím mûstû. JenÏe stûhování z Brooklynu do PafiíÏe po smrti m ch rodiãû bylo v ím moïn m, jenom ne splnûním snu. Spí to byla noãní mûra. Mohla

Více