ČEŠTINA JAKO CIZÍ JAZYK: situační analýza nabídky kurzů a programů českého jazyka pro cizince; metodická doporučení

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGIKY ČEŠTINA JAKO CIZÍ JAZYK: situační analýza nabídky kurzů a programů českého jazyka pro cizince; metodická doporučení (se zaměřením na jazykové vzdělávání dospělých cizinců) Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Lenka Gulová, Ph.D. Vypracovala: Martina Procházková Brno 2007

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne

3 Poděkování Úvodem bych ráda poděkovala Mgr. Lence Gulové, Ph.D., za odborné vedení, pomoc a patřičnou podporu při realizaci mé diplomové práce. Prvotním impulsem k volbě tématu byla téměř dvouletá spolupráce s občanským sdružením SOZE. Na tomto místě chci proto všem jeho členům projevit velké poděkování za poskytnutí potřebných materiálů, za pomoc a vydatnou spolupráci při vyhledávání aktuálních informací o realizovaných projektech. Třetí a závěrečné poděkování bych ráda věnovala svým studentům, kteří navštěvují kurzy českého jazyka pod mým vedením a ochotně přinesli mnoho nových poznatků a pohledů na danou problematiku. Obohatili mé profesní směřování a významnou měrou zasáhli do nynější podoby mé diplomové práce

4 ÚVODEM...6 I. ÚVOD DO PROBLEMATIKY Fenomén migrace Exkurz do historie vzdělávání dospělých v České republice a současný stav Legislativní úprava pobytu a vzdělávání cizinců na území ČR...17 Informace o vzdělávání cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách v ČR (Gesce odbor 22)...18 II. SITUAČNÍ ANALÝZA NABÍDKY KURZŮ A PROGRAMŮ ČEŠTINY PRO CIZINCE Specifikace nabídky státního sektoru Řízená migrace a český jazyk STÁTNÍ INTEGRAČNÍ PROGRAM - SIP PODPORA ZACHOVÁVÁNÍ A PŘEDÁVÁNÍ POZNATKŮ O ČESKÉ HISTORII A KULTURNÍM DĚDICTVÍ, TZV. POMOC KRAJANŮM Ziskový sektor - masová útočnost ze strany komerčních agentur HODNOCENÍ ZISKOVÉHO SEKTORU A VŠEOBECNÁ SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Poslání aktivit v neziskovém sektoru ČR EXKURZ DO HISTORIE NEZISKOVÝCH AKTIVIT A SOUČASNOST Současnost JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ CIZINCŮ V NEZISKOVÉM SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY SOZE Sdružení občanů zabývajících se emigranty Evaluace v evropském měřítku STŘEDISKO PRO EKVIVALENCI DOKLADŮ O VZDĚLÁNÍ EUROPEAN LANGUAGE PASSPORT CERTIFIKACE V ČESKÉ REPUBLICE...70 III. EMPIRICKÁ ČÁST Metodologie výzkumného šetření CO JE KVALITATIVNÍ VÝZKUM Cíl kvalitativně orientovaného přístupu Vymezení výzkumných cílů a formulace výzkumných otázek TEORETICKO-METODOLOGICKÉ HLEDISKO VOLBA VÝZKUMNÉHO SOUBORU, INFORMANTI OHNISKOVÉ SKUPINY, RESPONDENTI ANKETY VÝSLEDKY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ANALÝZA DAT Anketní průzkum ZÁVĚRY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ A METODICKÁ DOPORUČENÍ...94 ZÁVĚR...97 RESUMÉ...99 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

5 SEZNAM VYUŽITÝCH PRÁVNÍCH DOKUMENTŮ ČESKÉ REPUBLIKY ZÁKONY SEZNAM GRAFŮ, TABULEK, OBRAZOVÝCH SCHÉMAT, FOTOGRAFIÍ A PŘÍLOH POUŽITÉ PRAMENY PŘÍLOHY

6 ÚVODEM Diplomová práce se zaměřením na češtinu jako cizí jazyk vychází z mého dlouhodobého zájmu o problematiku jazykového vzdělávání cizinců. Jako lektorka češtiny se téměř denně setkávám s lidmi, kteří svým cílem stanovili zvládnutí českého jazyka a jeho následné využití. Mnohým z klientů se to zdá nemožné, ale vědí, že úspěšné překlenutí této velmi náročné jazykové bariéry skýtá širší možnosti uplatnění na trhu práce i lepší vyhlídky do budoucnosti. Neopouští je základní motivační faktor, a sice zabezpečení vlastní existence. Mým záměrem je zmapovat prostředí nabídky kurzů českého jazyka pro cizince, seznámit se alespoň částečně s jejich vnitřní strukturou, s využitím netradičních metod, finančním hlediskem a jejich komplexním pojetím. Jakýsi analytický pohled na jazykový kurz, seminář či studijní obor jako takový aspiruje na schopnost podat cizinci ucelenou nabídku vzdělávání se v českém jazyce. Vzhledem k širokému záběru a rozmanitosti (především kvantu nabídky v soukromém sektoru) tuto problematiku není možno obsáhnout hloubkově kvalitativně. Reflektuji proto spektrum terciárního vzdělávání, oblast poskytování dotací ministerstev nevládním neziskovým organizacím, oblast grantů a programů Evropské unie, to vše s ohledem na finanční možnosti cizince. Analýza si klade za cíl utřídit spektrum nabídky kurzů českého jazyka pro cizince na území ČR do jednotného systému. Chce podat ucelený přehled možností, které zpřístupní cizinci snáz využívat agentur a organizací soukromého, státního a neziskového sektoru, s minimálním podílem osobních finančních nákladů. V závěrečné, empirické části diplomové práce se proto věnuji jazykovým kurzům z kvalitativního hlediska. Pokouším se analyzovat situaci a motivaci dospělých cizinců pro studium (bez zvláštního ohledu na věkovou hranici, tzn. v různém produktivním věku). Reflektuji pozitiva a očekávání migrantů od jednotlivých kurzů ČJ, také v rámci projektů realizovaných vybranou neziskovou organizací, a uvádím z tohoto plynoucí metodická doporučení. Hlavní motivací pro vznik této práce bylo pomoci zjednodušit cestu k bezplatnému jazykovému vzdělání neinformovaným cizincům, k smysluplnému - 6 -

7 využití práv, ale i plnění povinností, které jim s příchodem na území České republiky vznikají. Zapátrat po nabídce pomoci cizincům, jejich přizpůsobení se českému pracovnímu prostředí, a nadto (v empirické části) po schopnosti ovládnout český jazyk jako dokonale fungující bilingvní jedinec, považuji, s ohledem ke svému povolání, za své poslání či vnitřní povinnost

8 I. ÚVOD DO PROBLEMATIKY Fenoménem 21. století je nárůst zájmu o český jazyk jako jazyk cizí - sekundární. Vstupem do Evropské unie dochází v řadě zemí k pomyslnému odbourání bariér v podobě státních hranic a zpřístupňuje se tak oblast vzdělávání těch kterých jazyků přímo v domovských zemích. Mnozí občané členských států vnímají tuto skutečnost jako otevřenou možnost rozšířit obzor svých zájmů o nový, v jejich pohledu možná exotický jazyk, jiní přijíždějí do Čech z existenčních příčin, s prosbou o poskytnutí azylu v tíživé životní situaci a s touhou začít zde nový život. Přes tyto diferenční pohnutky je společným a prioritním zájmem všech adekvátní splynutí s českým prostředím a kulturní společností, k jehož dosažení je český jazyk nejvýznamnějším prostředkem. Česká republika avizuje zvýšení zájmu cizích státních příslušníků o svůj potenciál a stává se zemí nových studijních a pracovních příležitostí. Rapidně vzrůstá i náklonnost ČR k iniciativě cizinců, jejichž postavení tak, v rozporu s vnímáním dřívějšího statusu nežádoucí, nabývá nové obsahové dimenze. Příchod migrantů je dnes chápán mj. také jako přísun kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovních sil, které se podílejí na ekonomické úspěšnosti státu. Do netradiční pozice je uvedena také čeština, která je v novém zorném úhlu zobrazena jako jazyk cizí. Jazyk stávající se prostředkem a nástrojem evropské integrační politiky. Koncepční řešení českého jazyka jako jazyka cizího je z těchto příčin studijní disciplinou mnoha lingvistů, jazykových expertů, metodologů, zkušených pedagogů, ale i komerčně smýšlejících subjektů. Čeština pro cizince je dnes atraktivním oborem a obdobně jako jiné aktivity v oblasti cizojazyčného vzdělávání, které nejsou pod přímou gescí ministerstev (MŠMT, MPSV, MV ČR ), se stává komerční záležitostí. Dochází tak k abnormálnímu nárůstu masové útočnosti ze strany soukromých agentur, které se snaží neziskové organizace ušlapat direktivní reklamou. Někteří zřizovatelé razí svou strategickou cestu lukrativní nabídky - slušných výdělků, jiní pojímají realizaci výuky spíše jako charitativní poslání. Uchování vnitřního know-how je proto, na všech stranách, potřebnou solí - 8 -

9 každodenního chleba. I z pomyslných kapacitních důvodů, volím v části privátního sektoru nabídky kurzů ČJ pro cizince raději oblast svého působiště, tedy Jihomoravský kraj. K tomuto relativně novému fenoménu v odvětví jazykového vzdělávání přispívá také aktuální otázka transparentnosti osvědčení a certifikátů prostřednictvím mezinárodně schválených a kompatibilních klasifikačních stupnic. Specifikaci problematiky je věnována kapitola Evaluace v evropském měřítku, která popisuje možnosti opatření práv k uznávání vzdělání v zemích Evropské unie. Velkou výhodou nevládních neziskových organizací zůstává jejich dobročinnost, tedy nabídka jazykové pomoci bez nároku na ziskový honorář. NNO spolupracují se státními resorty (MPSV, MŠMT a dalšími) na ucelení a zefektivnění metodiky výuky češtiny jako jazyka cizího v rámci ČR. V oblasti přímého jazykového vzdělávání dochází k inovačním řešením. Objevují se nová, řekněme prvotní zpracovávání metodik, učebních materiálů a konkrétních projektů, které současně procházejí testováním. V České republice je čeština pro cizince realizována v rozmanitých formách. Typickou sestavu tvoří individuální a skupinové kurzy. Zajišťovány jsou bakalářské studijní programy, jazykové pobyty či prázdninové jazykové školy. Současně lze vysledovat tři tradiční sektory, v nichž se uskutečňuje jejich financování: je objektem zájmu nevládních neziskových organizací, veřejných vysokých škol, soukromých jazykových center, škol či agentur

10 1. Fenomén migrace Dovršením astronomické rozměrnosti se migrace stává jedním z nejvýznamněji diskutovaných témat na národní a mezinárodní úrovni. K ofenzivnímu postoji (k přílivu cizích státních příslušníků na území ČR) bylo s novou politickou situací (vstup do EU) nutno zaujmout zvratné stanovisko a pokusit se přijmout tento narůstající fakt jako výhodu, která disponuje schopností kladně ovlivnit ekonomické, kulturní a populační aspekty státu. Noví jedinci, kteří přicházejí na naše území, jsou společností vstřebáváni i jako pracovní síla, ať již odborně kvalifikovaná nebo dělnická. Na druhé straně může tato skutečnost vyvolávat problémy v oblasti nezaměstnanosti domácího obyvatelstva, v důsledku preference nízkonákladové pracovní síly, např. vzhledem k ilegální migraci. Předpokládaná řízenost migrace se jeví spíše jako nereálná, pro svou rozmanitou a pohyblivou tendenci, zvláště přihlédneme-li k charakteru pobytu migrantů - migrace krátkodobé, tranzitní, studenti a migranti ilegální apod Definice základních pojmů Migrace - přemísťování lidí spojené zpravidla se změnou místa pobytu. Dělí se na migraci nevratnou (s konečnou změnou místa trvalého pobytu), dočasnou (přesídlení na dlouhou, ale omezenou dobu), sezónní (přemísťování během určitých období roku), kyvadlovou (pravidelné dojížděni za prací a do školy za hranice vlastního místa pobytu). Rozlišuje se migrace vnější (za hranice státu) a vnitřní; k vnější patří emigrace (vystěhovalectví) a imigrace (přistěhovalectví), k vnitřní hlavně pohyb obyvatelstva z venkova do měst jako významná součást procesu urbanizace. 2 Imigrace (přistěhovalectví) trvalé nebo dlouhodobé přesídlení osob na území jiného státu, než ve kterém měly své bydliště. K přistěhovalectví dochází z pracovních, politických, náboženských a jiných příčin. Většina států uplatňuje zásadu předběžného individuálního schvalování vstupu cizince na své území (vízum). Zřízení trvalého bydliště na svém území může stát vázat na zvláštní povolení. V řadě států existuje zákon o přistěhovalectví, který obsahuje kritéria výběru imigrantů. V řadě států též 1) informace dostupné z: Evropa a proces mezinárodní migrace 2) informace dostupné z: Seznam Encyklopedie

11 dochází k rasové a národnostní diskriminaci přistěhovalců. Stát může poskytnout cizinci azyl. Osoby, které opustily svou vlast za mimořádných okolnosti (válka, ozbrojený konflikt v zemi), jsou považovány za uprchlíky. 3 Emigrace - vystěhování se jednotlivců, celých tříd společenských a národů do ciziny, z příčin náboženských, politických nebo místních. 4 Reemigrace - pohyb obyvatel, který zahrnuje emigraci a zpětnou imigraci. 5 Uprchlík - (též běženec) je člověk, který opustil svůj stát kvůli místní neutěšené situaci. Uprchlíci se dělí na ekonomické uprchlíky (utekli kvůli špatné hospodářské situaci své země), politické uprchlíky (utekli kvůli represivnímu režimu ve své zemi) nebo válečné uprchlíky (utekli kvůli válečné situaci ve svojí zemi). 6 3) informace dostupné z: Seznam Encyklopedie 4) informace dostupné z: Seznam Encyklopedie 5) informace dostupné z: Seznam Encyklopedie 6) informace dostupné z: Seznam Encyklopedie

12 2. Exkurz do historie vzdělávání dospělých v České republice a současný stav Prameny vzdělávání sahají hluboko do minulosti. V dobách, kdy ani církev nedržela své výsadní postavení, nalézaly otázky lidského vědění svůj základ ve filozofii. Vzdělání ale vždy souviselo s lidskou vírou ve vyšší spravedlnost a nadpozemské statky. Od zrodu antické filozofie byla moudrost substancí života, a jako každodenní náplň bádání sužovala rozumy významných myslitelů (Sokrates, Platon, Aristoteles). V souvislosti s vývojem smíme naznačit, že vzdělávání smluvního charakteru má své prvopočátky ve filozofii sofismu. Po celý středověk bylo vzdělávání výhradní záležitostí církve a církevních institucí. Středověké studium ovlivňovalo především náboženské smýšlení. Vzdělanost se přidružovala ke klášterům a duchovním a jejím základem bylo Septem artes liberales, sedmero svobodných umění, které ve své knize De nuptiis philologiæ et Mercurii navrhl římský básník Martianus Minneus Felix Capella. Trivium a kvadrivium tvořilo vznešenou součást studia na církevních a artistických fakultách. Absolventi škol získávali titul Magister atrium, učitel či mistr umění. 1 V samém srdci Evropy bylo 26. ledna 1347, z podnětu a rozhodnutím papeže Klementa VI., vl.jm. Pierre de Rosieres, zřízeno první středoevropské centrum inteligence, Universita Karlova. Nositelka jména významného panovníka poloviny 14. století přispěla k rozkvětu kultury národa a učinila Prahu metropolí vzdělanosti. Osobnost Karla IV. je bezesporu spjata s hrdým pocitem naplnění národních dějin. Potřeba lidské moudrosti se v dílech významných myslitelů zračila od nepaměti. Již Jan Amos Komenský zdůrazňoval, že zlo světa pochází z lidské nevědomosti a ve své knize Všeobecná porada o nápravě věcí lidských se pokusil o propracování plánu, který měl vést ke vzdělanosti lidstva, tzv. Pansofický plán a jež měl zhoubnému šíření zla zabránit. Snad jej můžeme, ve velmi nadneseném významu, připodobnit dnešnímu Národnímu programu rozvoje vzdělávání. 1) informace dostupné z: Seznam Encyklopedie

13 Pansofie, jako filozofická vševěda, chtěla skrze poznání a zahrnutí všech vědních oborů docílit harmonizace světa, a dokonce i svržení jazykových bariér mezi jednotlivými národy. Její myšlenku později naplnil varšavský lékař L. Zamenhof ( ), když roku 1887 na základě nejrozšířenějších evropských jazyků vytvořil mezinárodní umělý jazyk Esperanto. V Esperantu existuje původní literatura i překlady, je užíváno v technické i vědecké dokumentaci a uznáváno mnoha mezinárodními organizacemi. 2 I když čeští představitelé významnějším dílem neovlivnili evropskou vzdělanost, hrstka z nich se dostala do obecného povědomí světového kontextu (Jan Hus, J.A.Komenský). K nejvýznamnějším obdobím rozvoje lidské vzdělanosti v Čechách patří bezesporu doba Českého národního obrození. Zde již můžeme hovořit o kořenech výchovy dospělých u nás. K rozvoji vzdělávání opět mocně přispívala především literární činnost (Bernard Bolzano, Havlíček Borovský), která se dostala i do obecného povědomí lidových vrstev a jejíž rozvoj byl podpořen výraznými nacionálními tendencemi. Od 60.let 19. stol. se vzdělání hojně pěstovalo především díky spolkové činnosti čtenářské, sokolské, pěvecké, hudební i uměleckovýchovné. Roku 1896 byla založena Dělnická akademie, o jejímž programu rozhodoval i T.G.Masaryk, o dva roky později vzdělávací ústředí národní socialistické strany Ústřední škola dělnická. Roku 1899 byl na pražské universitě ustaven Výbor pro pořádání lidových přednášek, který svou vědeckou úrovní a díky vynikajícím přednášejícím (Masaryk, Čáda, Drtina) vedl, z pozice vzoru, k zdokonalení přednáškové činnosti. Na mezinárodní úrovni působil i Svaz osvětový, který měl vést evidenci lidovýchovné činnosti a patřičně ji regulovat. Po vzniku Československa se ústředím lidovýchovy stává Masarykův lidovýchovný ústav (Svaz osvětový), studijní a pracovní instituce, která je koordinátorem řady vzdělávacích zařízení, korporací a spolků (Dělnická akademie, Matice slovenská, Ústřední škola dělnická apod.) Je zřízena řada odborů: literární, přednáškový, kinematografický, odbory uměleckovýchovné (hudební, loutkářský, výtvarný, 2) informace dostupné z: Seznam Encyklopedie

14 divadelní), rozhlasový a studijní. V oboru studijním, který je ohniskem ústavu, se přikračuje k praktickému předávání poznatků z theorie i prakse lidové výchovy, vydávají se četné publikace a šíří gramotnost. 3 Po 2. sv. válce dochází k upevnění zájmu o vzdělávání dospělých. Prohlubuje se demokratizace a ve společnosti je prosazována myšlenka práva občanů na vzdělání. Ekonomický rozvoj si žádá kvalifikovanou pracovní sílu a náklady spojené se vzděláváním jsou nově vnímány jako rovnocenné s jinými. 4 V 90. letech se jako mladá vědní disciplína začíná prosazovat andragogika, v obecném povědomí ovšem ne pod tímto termínem, ale spíše jako vzdělávání dospělých. V České republice je pojem andragogika zaveden po roce 1989 rozhodnutím akreditační komise Současný stav Celoživotnímu učení je v systému vzdělávání přisuzováno rovnocenné místo. Jeho systematická realizace je však spíše abstraktním pojmem. Vzdělávání dospělých je dnes ponejvíce chápáno jako součást profesní kvalifikace, přičemž úzká provázanost těchto skutečností je podmíněna zejména závislostí na schopnosti opatřit si základní existenční zázemí. Podnět k sebevzdělávání u dospělých jedinců nejčastěji přichází z potřeby zvýšit svou společenskou úroveň, ať již např. prostřednictvím postupu z výučního oboru k maturitě, či ze SŠ na VŠ. Dalším impulsem jsou potřeby kvalifikační, rekvalifikační a potřeby zájmové, kam řadíme i oblast cizojazyčného vzdělávání. Zasedání Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 určilo budoucí směr politiky a činností v Evropské unii. Jádrem nastávajících změn v ekonomické a hospodářské oblasti jsou evropské systémy vzdělávání. Evropská rada vyzvala státy 1, aby 3) informace dostupné z: Seznam Encyklopedie 4) Hrdlička, Milan: Cizí jazyk čeština: Sborník příspěvků o problematice češtiny jako cizího jazyka. 1.vyd. Praha: ISV nakladatelství, s.30. ISBN ) Beneš, Milan: Úvod do andragogiky. 1.vyd. Praha: Karolinum, s. 4. ISBN ) Česká republika je v této době ještě kandidátskou zemí na přijetí do EU

15 formulovaly dlouhodobé strategie a praktická opatření, která by zpřístupnila celoživotní vzdělávání všem. Byl podán námět k diskuzi ve formě Memoranda o celoživotním učení. 2 Za zásadní počin v oblasti rozvoje vzdělávání České republiky považujeme vypracování strategického dokumentu, Bílé knihy (Národního programu rozvoje vzdělávání), která se vzdělávání dospělých věnuje rovnocenně jako jiným stupňům vzdělávání. Přestože byl o 2 roky později (2003) přijat dokument Strategie pro rozvoj lidských zdrojů, zpracovaný Národním vzdělávacím fondem a MPSV, problém stále spočívá v dlouhém setrvávání u deklarací a v neexistenci konání, které by vedlo k zdařilé realizaci konkrétních činností a ke skutečnému rozvoji celoživotního učení. 3 Nynější stav poukazuje na existenci množství koncepcí celoživotního vzdělávání (UNESCO, OECD) s různým zaměřením: u nás např. Národní program přípravy na stárnutí, kladoucí důraz na důstojný proces stárnutí, Národní akční plán zaměstnanosti na rok V podobné linii byla nedávno zveřejněna vládní Strategie hospodářského růstu ČR , v níž je vzdělávání opět chápáno jako jeden z nástrojů hospodářské politiky, zároveň se však dostává do potřebné souvislosti s výzkumem, vývojem a podporou inovačních procesů. 4 Vzdělávání dospělých probíhá vně andragogických institucí při práci a trávení volního času. Stává se konkurenceschopným zbožím a učení je procesem konzumace. Představa jednotného kurikula pro všechny byla nahrazena snahou o modulární programy, realizované v kratších kurzech. Důležitým předpokladem úspěchu této strategie je potenciální možnost skloubit jednotlivé moduly do uceleného certifikovaného vzdělání. 5 2) Zdroj: Memorandum o celoživotním učení [online] 3) informace dostupné z: Učitelské listy [online] 4) Kotásek, Jiří: Bílá kniha po pěti letech. [online]. Informace dostupné z: Učitelské listy 5) Hrdlička, Milan: Cizí jazyk čeština: Sborník příspěvků o problematice češtiny jako cizího jazyka. 1.vyd. Praha: ISV nakladatelství, s ISBN

16 Zatímco v zemích EU je patrný rozvoj systému hodnocení kvality a certifikace, v ČR je v této oblasti za posledních deset let pokrok nepatrný a pro uznávání dovedností získaných neformálním vzděláním ještě nebyly učiněny ani přípravné kroky. 6 Základní otázkou nadále zůstává problematika motivace dospělých k dalšímu vzdělávání. Učení je součástí konzumního způsobu života a kultivací vlastního životního stylu. 7 Pozornost zasluhuje také sektor terciárního vzdělávání, v němž je dosahováno nejvyšších stupňů vzdělání. Jeho úroveň tedy značně ovlivňuje kvalitu života celé společnosti. Vůdčí koncepcí vzdělávání je v současné době koncepce celoživotního učení. Na rozdíl od tradičního pojetí vzdělávání zaměřovaného na vzdělávání dětí a mladých lidí ve školách považuje za cílové skupiny vzdělávání všechny věkové kategorie a místo, kde ke vzdělávání dochází, neomezuje se jen na školy, protože se stále častěji uskutečňuje právě mimo ně, např. na pracovištích, ve vzdělávacích firmách a v řadě dalších organizací. 8 Díky Memorandu o celoživotním učení se mj. rozšířilo používání do té doby téměř neznámých pojmů: formální učení (institucionální, školní učení), neformální učení a informální učení (znalosti získané praktickou zkušeností bez osvědčení). 9 V řadě zemí se rozvíjejí postupy, které by lidem s určitými znalostmi, avšak bez certifikátu, umožnily oficiálně jejich znalosti uznat. K těmto krokům je třeba vytvořit složitou síť akreditovaných orgánů pro registraci, přezkušování zájemců a vydávání certifikátů. Česká republika se nachází v prvních krocích implementace. V oblasti jazykového vzdělávání cizinců se v České republice připravuje změna zákona, která by měla stanovit podmínku znalosti jazyka k získání trvalého pobytu. Co tato podmínka bude znamenat v situaci, kdy ještě stále chybějí vyškolení učitelé, jednotná metodika a učebnice, vyvstane s jejím příchodem. 10 6) Coufalík, Jaromír: Celoživotnímu učení stále chybí pořádně propracovaný systém [online] 7) viz pozn. č. 3 - tamtéž 8) Coufalík, Jaromír: Koncepce celoživotního vzdělávání situace a vývoj [online] 9) viz pozn. č. 8 - tamtéž 10) informace dostupné z: Migrace online -

17 3. Legislativní úprava pobytu a vzdělávání cizinců na území ČR Tato kapitola reflektuje základní právní úpravu týkající se pobytu a vzdělávání cizinců na území České republiky. Přehled je pojat z kategoriálního hlediska, tj. z hlediska sociálního statusu cizinců Cizinci v České republice Pobyt cizinců v České republice je spravován zákonem č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců, zčásti také zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších úprav. Za cizince se podle zákona považuje osoba, která nemá české státní občanství (resp. ani jedno z jejích státních občanství není české). Nabývání a pozbývání občanství ČR je řešeno zákonem č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a dále zákonem č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů. Vstup, pobyt a vycestování z území České republiky je v kompetenci Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Cizinec smí na území ČR pobývat přechodně nebo trvale. Policie může z důvodů stanovených zákonem nevydat cizinci vízum k pobytu (přechodnému i trvalému). Důvody pro neudělení víza nebo jiného povolení k pobytu (přechodnému i trvalému) jsou vymezeny zákonem. 1 Bilance ke konci roku 2004 udává, že v oblasti vzdělávání se podíl cizinců pobývajících na území České republiky za účelem studia mírně zvyšuje. Studující cizinci tvoří prozatím jen 2 procenta z celkového počtu imigrantů. Přesněji je tato vzestupná tendence od roku 2003 odhadována na 0,3%, což činí ke konci roku 2004 zhruba 14,5 tisíc cizích studentů vysokých škol. 2 K říjnu 2005 ČR evidovala tyto počty a národnosti cizinců: za účelem studia a studijní praxe 4106 cizinců, z toho 1412 občanů EU, 1095 ostatních obyvatel Evropy, 342 cizinců z Afriky, 145 z Ameriky, 1111 z Asie a 1 studenta z ostatních zemí. Krajanských obyvatel celkem 2598, ze zemí EU 864, 1072 z ostatních evropských států, 309 z Ameriky, 312 z Asie a 41 z ostatních zemí. Azylanti 1799, ze zemí EU 1, 1) definice zákona, zdroj: Zákon o pobytu cizinců na území ČR [online] 2) uvedené údaje vyplývají z analýzy VÚÚSV Cizinci na trhu práce v České republice v letech

18 z ostatních evropských států 903, z Afriky 145, z Ameriky 27, z Asie 121 a 3 z ostatních zemí. Statut dočasné doplňkové ochrany požívalo celkem 228 osob, z toho 2 občané EU, 86 občanů z ostatních evropských států, 9 z Afriky, 7 z Ameriky, 121 z Asie a 3 z ostatních států. K evidovalo Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie MV ČR cizinců. Trvalý pobyt mělo těchto cizinců, ostatní typy pobytu pak cizinců. 32.% evidovaných cizinců představovali občané Ukrajiny, 18.% občané Slovenska a 13.% občané Vietnamu Legislativní úprava vzdělávání cizinců na území ČR - kategorizace cizinců Informace o vzdělávání cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách v ČR (Gesce odbor 22). Právní řád ČR umožňuje bez ohledu na státní občanství všem osobám, které podléhají povinné školní docházce, stejná práva na vzdělání jako občanům ČR. Základními právními normami jsou zejména: Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR, čl. 33, odst. 1, článek 10 Ústavy ČR, podle něhož ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je ČR vázána, jsou bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem. Úmluva o právech dítěte (publikovaná pod č. 104/1991 Sb.) v čl. 28 odst. 1 zavazuje Českou republiku činit základní vzdělání povinným a bezplatně dostupným pro všechny. Od ukládá MŠMT povinnost zajistit podmínky pro vzdělávání cizinců i zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. 4 Pro zajištění jednotného postupu při poskytování vzdělání cizincům v České republice vydalo MŠMT ve spolupráci s MV Pokyn MŠMT ke vzdělávání cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách včetně speciálních škol v ČR, čj / Podle tohoto pokynu se postupuje i v případě školní docházky dětí 3) tyto hodnoty udává Český statistický úřad, informace dostupné na: 4) Informace dostupné z:

19 zahraničních pracovníků v místech nově vznikajících velkých investičních celků. O zvláštních případech rozhodne ve své kompetenci příslušný krajský úřad po dohodě se zřizovatelem školy, místním orgánem státní správy a zástupcem investora. 5 Současná právní úprava (2006) přístupu ke vzdělávání a poskytování školských služeb cizincům ze třetích zemí, obsažená v zákoně č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, nezaručuje všem dětem cizincům pocházejícím ze zemí mimo členské země EU (dále jen třetích zemí ) a oprávněně pobývajícím na území ČR přístup ke vzdělávání a ke školským službám 6 za stejných podmínek jako dětem občanům ČR a cizincům, kteří mají zvýhodněné postavení, jako jsou občané EU. Podle současného platného stavu přístupu ke vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, a ke školským službám za stejných podmínek jako státní občan České republiky nemá osoba, která pobývá oprávněně na území České republiky, pokud není: a) státním občanem ČR nebo jiného členského státu EU b) rodinným příslušníkem státního občana ČR nebo jiného členského státu EU c) osobou s postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území ČR ani jiného členského státu EU d) rodinným příslušníkem osoby s postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území ČR ani jiného členského státu EU Nárok na stejné zacházení tak nemají ani osoby s trvalým pobytem či cizinci, kterým byl udělen azyl. 7 Studium cizinců na veřejných vysokých školách se řídí zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Cizinec studuje za stejných podmínek jako student ČR. Pouze v případě, že veřejná 5) Informace dostupné z: 6) Cizinci ze třetích zemí mají nárok na rovný přístup jen k základnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání; k druhé části vzdělávání, jako je předškolní vzdělávání, základní umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání a k tzv. dalšímu vzdělávání a tzv. školským službám, nemají cizinci zajištěn přístup za stejných podmínek jako občané ČR. 7) Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2006 [online]

20 vysoká škola uskutečňuje studijní program v cizím jazyce, stanoví mu poplatek za studium v programech bakalářského, magisterského nebo doktorského studia. 8 Zákon o pobytu cizinců na území České republiky definuje: 64 Studium Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí studium na základní, střední, vyšší odborné nebo vysoké škole a nebo středním odborném učilišti, účast na jazykové a odborné přípravě ke studiu akreditovaného studijního programu vysoké školy organizované veřejnou vysokou školou, nebo účast na jazykovém a odborném kurzu pořádaném v rámci programu Evropské unie nebo na základě mezinárodní smlouvy, a) konzultace a výměna zkušeností, výměnné studijní pobyty a účast na uměleckých, metodických a jiných specializovaných kursech a vzdělávacích akcích v oboru působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo kraje, b) odborná praxe určená k získání praktických, odborných zkušeností cizince a uskutečňovaná v době jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole, střední nebo vyšší odborné škole, učilišti nebo speciální škole anebo v obě nejvýše 5 let po ukončení studia na vysoké škole a 3 let po ukončení studia na střední nebo vyšší odborné škole, učilišti nebo speciální škole uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci. Tato odborná praxe musí být organizačně zajišťována nebo koordinována tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky, střední nebo vyšší odbornou školou, učilištěm nebo speciální školou anebo příslušnou organizací akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, c) odborná praxe a dobrovolná služba mládeže určené k získávání praktických, odborných zkušeností cizince a uskutečňované v tuzemské hostitelské organizaci za předpokladu, že se uskutečňují jako součást projektu programu nebo iniciativ Evropské unie a jsou organizačně zajišťovány nebo koordinovány tuzemskou organizací k tomuto účelu akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, d) výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv. 9 8) Informace dostupné z : ČSÚ. Cizinci v české republice. Související legislativa [online] 9) citace zákona: Zákon o pobytu cizinců na území ČR [online]

21 Pro ilustraci a z důvodu odlišně pojaté legislativní úpravy dále uvádím pokyny k zajištění kurzů českého jazyka pro azylanty. Pokyn k zajištění kurzů českého jazyka pro azylanty Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ) po dohodě s Ministerstvem vnitra se zřetelem ke znění 70 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), vydává jako součást státního integračního programu tento pokyn: a)v souladu s výše uvedeným zákonem zajistí MŠMT realizaci jazykových kurzů českého jazyka pro azylanty s tím, že tato bezplatná možnost bude nabídnuta azylantům 30 dnů po sdělení Ministerstva vnitra o udělení azylu; b)zodpovědnost za realizaci tohoto zákonného ustanovení je delegována na odbor 35 celoživotního učení. Odbor 35 zajistí průběžnou informovanost mezi Ministerstvem vnitra, MŠMT a realizátorem, odpovídá za kvalitu výuky a dodržování nabídkových termínů. Předkládá roční zprávu o průběhu akce do za uplynulý rok gremiální poradě skupiny III a odboru zahraničních vztahů a evropské integrace MŠMT; c)nabídka kurzu azylantovi, včetně výuky, bude organizována prostřednictvím vzdělávací instituce, pověřené smluvně na základě výběrového řízení, zorganizovaného odborem 35, výuka bude probíhat ve skupinových i individuálních kurzech s časovou dotací 100 hodin v případě individuální výuky a 150 hodin v případě výuky skupinové s dobou trvání kurzu maximálně 10 měsíců v místě, které bude sjednáno s azylantem (azylanty) při provedení nabídky. Vzdělávací instituce vydává posluchačům osvědčení o absolvování kurzu; d)náklady, spojené s organizováním kurzů, budou hrazeny ze státního rozpočtu, prostřednictvím Ministerstva financí, kapitoly Všeobecná pokladní správa. Ekonomická sekce požádá Ministerstvo financí o přidělení účelových prostředků ve výši předpokládané potřeby a přidělí tyto prostředky jako účelové odboru 35, který bude zajišťovat financování jazykových kurzů

22 Tímto pokynem se zrušuje Pokyn MŠMT k zajištění kurzů českého jazyka pro osoby s přiznaným postavením uprchlíka na území ČR č.j /95-21, Věstník MŠMT sešit 6/1995. Tento pokyn nabývá účinnosti dnem 1. července Uprchlíci v České republice 28. července 1951 byla v Ženevě přijata Úmluva o právním postavení uprchlíků a dne 31. ledna 1967 v New Yorku přijat Protokol týkající se právního postavení uprchlíků. S Úmluvou i Protokolem vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a prezident republiky je ratifikoval. Listiny o přístupu České a Slovenské Federativní Republiky k Úmluvě o právním postavení uprchlíků a Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků byly uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 26. listopadu Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 43 odst. 1 dnem 22. dubna Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupila v platnost na základě téhož článku odst. 2 dnem 24. února Protokol vstoupil v platnost v souladu se svým článkem VIII odst. 1 dnem 4. října 1967 a pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupil v platnost podle téhož článku odst. 2 dnem 26. listopadu Zdroj informací: MV ČR 11 Informace dostupné z: UNHCR Uprchlíci v České republice [online]. [cit.]

23 3.4. Kategorie cizinců pobývajících na území České republiky A. Občané zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu A Lichtenštejnska (zkráceně občané EU ) a jejich rodinní příslušníci B. Občané zemí mimo EU (zkráceně občané třetích zemí ) C. Cizinci bez ohledu na hranice EU 12 Obrazové schéma 1: Kategorie cizinců pobývajících na území ČR ke dni A. Občané zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu A Lichtenštejnska (zkráceně občané EU ) a jejich rodinní příslušníci Rodinní příslušníci občanů EU (ve smyslu 15a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) mají zvláštní pobytový režim (hlava IV. zákona č. 326/1999 Sb.) pouze za předpokladu, že občan EU na území pobývá na základě zvláštního pobytového povolení nebo o takové povolení žádá ) obrazové schéma vychází z informací dostupných z: Právní výklady [online]; 13) informace dostupné z: ČSÚ. Cizinci v České republice. Související legislativa počet cizinců v ČR [online];

24 občané zemí EU registrovaní bez povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu a jejich rodinní příslušníci občané zemí EU a jejich rodinní příslušníci s povolením k přechodnému pobytu (jedná se o nárokové povolení nebo spíše o potvrzení o pobytu, které by mělo ulehčit občanům EU jednání s úřady a pobyt v ČR v rámci tohoto povolení se započítává - na rozdíl od osob v předchozí skupině - do doby rozhodné pro žádost o povolení k trvalému pobytu) občané zemí EU a jejich rodinní příslušníci s povolením k trvalému pobytu (občan EU získá povolení k trvalému pobytu, pokud je na území zaměstnán a pobývá zde nepřetržitě po dobu nejméně 3 let). Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství je v případě povolení trvalého pobytu vydáván s platností na 10 let ( 87m odst. 3 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb.). Rodinnému příslušníku občana EU je vydáván průkaz o povolení k pobytu s dobou platnosti shodnou s dobou platnosti průkazu vydaného občanu EU ( 87m odst. 4 a 87s zákona č. 326/1999 Sb.). B. Občané zemí mimo EU (zkráceně občané třetích zemí ) občané třetích zemí pobývající v ČR krátkodobě (obecně do 90 dnů) bez víz (týká se občanů těch zemí, se kterými má ČR uzavřenou dohodu o bezvízovém styku). Cizinec může na území pobývat bez víza nejen na základě mezinárodní smlouvy, ale též na základě nařízení vlády (a v některých dalších případech vymezených v 18 zákona č. 326/1999 Sb.). občané třetích zemí pobývající v ČR na základě krátkodobých víz do 90 dní (týká se občanů těch zemí, se kterými nemá ČR uzavřenou dohodu o bezvízovém styku) občané třetích zemí pobývající v ČR na základě víz nad 90 dní (vízum tohoto typu nově nelze prodloužit; maximální platnost tohoto víza je jeden rok; navazuje na něj povolení k dlouhodobému pobytu rozvedené v dalším oddíle; občané třetích zemí s povolením k dlouhodobému pobytu (povolení navazující na víza nad devadesát dní; vydává se na dobu jednoho roku a po uplynutí této lhůty je lze prodloužit) občané třetích zemí s povolením k trvalému pobytu (trvalý pobyt lze požádat a) obecně za deset let nepřetržitého pobytu na vízum nad 90 dní nebo povolení k dlouhodobému pobytu v ČR bez dalších podmínek nebo b) po 8 letech pobytu, pokud

25 cizinec žádá o trvalý pobyt za účelem společného soužití se svým rodinným příslušníkem, který již povolený trvalý pobyt v ČR má; c) po 5 letech pobytu, pokud v ČR neúspěšně žádal o azyl a pochází ze země, která není na seznamu tzv. bezpečných zemí nebo byl zařazen do programu Aktivního získávání kvalifikovaných zahraničních pracovníků; a d) bez ohledu na délku předchozího pobytu, pokud o trvalý pobyt žádá za účelem soužití se svým rodinným příslušníkem, který je občanem ČR s trvalým pobytem v ČR nebo v případě humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele). Podle 65 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb. je trvalý pobyt povolován pouze některým rodinným příslušníkům občanů ČR. Pokud jde o rodinné příslušníky ve smyslu 15a zákona č. 326/1999 Sb., je jim povolení k trvalému pobytu udělováno podle 87e odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb.) cizinci s platným azylem (úspěšní žadatelé o azyl pobývající v ČR. Platný azyl rozsahem práv a povinností odpovídá trvalému pobytu) C. Cizinci bez ohledu na hranice EU registrovaní žadatelé o azyl (není možné zakázat občanu EU, aby o azyl požádal) cizinci pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany (na základě zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců a na základě nařízení vlády nebo rozhodnutím rady Evropské unie; jedná se o opatření při hromadném exodu v důsledku ozbrojeného konfliktu, živelní pohromy nebo soustavného porušování lidských práv v zemi původu, které by mělo chránit exulanty a poskytnout jim dočasné útočiště do doby odeznění kritické situace. nelegálně pobývající cizinci v ČR (např. cizinci pobývající v ČR po vypršení platnosti víz a povolení k pobytu nebo bez potřebných víz nebo povolení apod.) 14 14) viz pozn. č.13) - tamtéž

26 Statické údaje kategorií cizinců pobývajících na území ČR 15 Graf (1,2,3) 1: Kategorie cizinců pobývajících na území ČR 15) Zdroj informací: Český statický úřad [online]

27 II. SITUAČNÍ ANALÝZA NABÍDKY KURZŮ A PROGRAMŮ ČEŠTINY PRO CIZINCE 4. Specifikace nabídky státního sektoru Právo na vzdělávání všeobecně vyplývá z Listiny základních práv a svobod. Na území České republiky je bezplatný přístup ke vzdělávání v základních, středních a vyšších odborných školách zajištěn, dle 20 odst.1 zákona č.561/2004 Sb., všem cizincům za stejných podmínek jako českým občanům. K ostatnímu vzdělávání, tj. předškolnímu, mimoškolnímu, zájmovému a jazykovému vzdělávání, stát stejné podmínky nezaručuje. Je-li cizinec v příbuzenském poměru s občanem České republiky nebo jiného státu Evropské unie, má zaručen bezplatný přístup ke všem druhům vzdělávání jako občan české republiky Čeština jako cizí jazyk na českých veřejných vysokých školách Ve státním sektoru je výuka českého jazyka pro cizince uskutečňována za podpory státu, formou státních finančních příspěvků a dotačních programů. Jazyková výuka cizinců je realizována ve sféře terciárního stupně vzdělávání na vybraných českých univerzitách. Za pomoci odborných jazykovědných ústavů (Ústav bohemistických studií, Ústav českého jazyka a teorie komunikace, Ústav české literatury a literární vědy a dalších) se uskutečňují každoroční studijní stáže pro zahraniční studenty různých jazykových úrovní ve specifických programech univerzit na území ČR (Brno, Olomouc, Poděbrady, Plzeň, České Budějovice). Zprostředkování studia českého jazyka pro cizince je zajištěno v rámci studijních programů, které jsou hrazeny převážně z finančních prostředků státu nebo formou stipendijních příspěvků. Studia se mohou zúčastnit i tzv. samoplátci, o jejichž přijetí rozhoduje komise. 1) Zákon o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), 561/2004 Sb. [online]

28 Stipendia pro zahraniční studenty Na základě bilaterálních mezivládních a resortních smluv poskytuje MŠMT každoročně cizím státním příslušníkům studijní příspěvky. Finanční podporu mohou uchazeči získat na základě nominací kompetentních orgánů příslušných zemí. 2 Vláda ČR poskytuje každoročně stipendia zhruba třem stovkám zahraničních studentů evropských i mimoevropských zemí. Uchazeči o stipendia podávají žádosti na příslušných zastupitelských orgánech své země Vybrané české univerzity a jejich nabídka studijních programů V následujícím přehledu uvádím vybrané metropolitní univerzity, které v různých formách nabízejí specifické studijní programy českého jazyka pro cizince. Hlavní město - Praha Studium češtiny jako jazyka cizího má již více než padesátiletou tradici na Karlově univerzitě. Na její činnost navazuje svou vědeckou a teoretickou prací i Ústav bohemistických studií, který v rámci nejrůznějších akreditovaných studijních programů a kurzů nabízí jazykové vzdělání cizincům, kteří v budoucím životě počítají s využitím a celkovou potřebností češtiny. Ve skutečnosti je její zvládnutí též pomyslnou vstupenkou pro studium dalších oborů na českých vysokých školách. Dosažená úroveň jazykové kompetence musí vykazovat gramatické, písemné a komunikační schopnosti stupně C2 Evropského referenčního rámce. Čeština pro cizince prochází v ÚBS drobnohledem významných jazykových odborníků (Bischofová, Hrdlička). Pedagogové a členové odborných komisí pro vzdělávání, s dlouholetou praxí ve vzdělávání cizinců doma i v zahraničí, se zaměřují nejen na vědecký výzkum jazyka jako takového, ale i na intencionální výchovné působení. Je obecně známo, že nejlepší teorie vycházejí z praxe. Proto aktuální pozorování získávání poznatků a skutečností v osvojování jazyka cizincem je nejlepším východiskem pro všeobecné závěry a tvorbu metodik. Své poznatky jazykovědci Ústavu předávají na přednáškách a seminářích po celé České republice i v zahraničí. 2) V akademickém roce studovalo na českých univerzitách studentů cizinců. 3) Informace dostupné z: oficiální web České republiky Stipendia pro zahraniční studenty [online] -

29 Současně rostoucí zájem o studium češtiny jako cizího jazyka vedl k rozšíření a prohloubení nabídky kurzů. Souhrnná nabídka obsahuje obory: Čeština pro cizince jednooborové bakalářské (tříleté) studium prezenční, Čeština pro cizince jednooborové magisterské studium prezenční, Čeština pro cizince nebohemisty, Kurzy češtiny pro stážisty a postgraduanty, Česká studia. Jednooborové bakalářské studium prezenční je určeno zahraničním studentům bohemistiky jako oboru. Studium je tříleté a je zakončeno obhajobou bakalářské práce, zkouškou z praktické znalosti českého jazyka, základů české gramatiky a české literatury a kultury století. Předpokládá již praktické zvládnutí českého jazyka (vyučovacím jazykem je čeština) a je koncipováno jako ucelený studijní program s výrazným praktickým zaměřením. Toto studium je pojato jako 1. cyklus studia a jeho úspěšné zvládnutí je zároveň složením postupové zkoušky k přijetí do cyklu druhého, Magisterského jednooborového prezenčního studia Čeština pro cizince, v délce trvání dva roky. Absolventi studia se mohou dokonce ucházet i o přijetí k navazujícímu studijnímu oboru Český jazyk a literatura, který je standardním magisterským stupněm českých studentů ČJ. Oba magisterské programy jsou zakončeny státní závěrečnou zkouškou a diplomní prací. Prestižní postavení si v nabídce studijních programů pro zahraniční studenty udržuje tzv. Letní škola slovanských studií (LŠSS), která probíhá v období školních prázdnin. Je určena řádným a postgraduálním studentům, z řad cizích státních příslušníků, výše zmíněných prezenčních oborů. Letní školy se mohou dále zúčastnit jazykoví odborníci i další zájemci o češtinu, historii, literaturu a kulturu. V roce 2007 se uskuteční již 51. ročník tohoto souboru praktických jazykových kurzů, výběrových seminářů a cyklů přednášek s výhradním zaměřením na studium českého jazyka jako jazyka cizího. Program Česká studia zahrnuje dvousemestrální výuku českého jazyka, literatury, historie a kultury. Jde o osvědčenou přípravu pro zahraniční studenty slavistiky a příbuzných oborů, kteří chtějí studovat češtinu v bakalářském a navazujícím magisterském programu. Výuka v délce 24 týdnů je rozdělena do zimního a letního semestru. Celková hodinová dotace programu činní 192 hodin. Je možné studovat pouze

30 zimní nebo letní semestr příslušného akademického roku. Kurz je rozdělen do dvou úrovní. Začátečníkům je určen Kurz základní a jeho učivo je prezentováno prostřednictvím jazyka anglického. Druhý stupeň, Kurz pro středně a více pokročilé, je vyučován v českém jazyce. Česká studia mohou uchazeči studovat po zaslání přihlášky a registračního poplatku ve výši 50 EUR a následném zaplacení studijního poplatku ve výši 1000 EUR za semestr. Další možností cizinců, jak studovat jazyk přímo v České republice, je Intenzivní kurz češtiny. Kurz trvá 10 dnů a výuka v malých skupinkách probíhá nejméně 6 hodin denně. Do tří úrovní (začátečníci, mírně pokročilí, pokročilí) jsou pak účastníci rozřazování dle vstupního testu, který píší hned po jeho zahájení. Po ukončení obdrží účastníci kurzu osvědčení o účasti. 4 Moravská metropole - Brno: Na pětadvacetiletou tradici Letní školy slovanských studií navázal svým založením v roce 1993 Kabinet češtiny pro cizince FF MU. Vrůstajícímu zájmu o bohemistiku odpovídá i rozšíření výuky o nové formy studia: Kurzy češtiny pro cizince (krátkodobé a dlouhodobé), Letní škola slovanských (bohemistických) studií (měsíční intenzivní kurz českého jazyka, Bakalářské studium Češtiny pro cizince, Česká studia, Didaktickopraktický kurz a Dvoutýdenní intenzivní kurzy. Bakalářský studijní program Češtiny pro cizince je koncipován jako ucelený studijní program, během něhož si mají posluchači osvojit komplexní soubor odborných znalostí současného českého jazyka a české literatury a zároveň získat přehledné vědomosti z jazykovědy a literatury. Podmínkou pro přijetí k bakalářskému studiu Češtiny pro cizince je písemná zkouška, která sestává z testu z české gramatiky, ortografie a soupisu krátkého resumé. Toto studium předpokládá znalost českého jazyka na pokročilé úrovni, orientaci v českých reáliích a literatuře. V nabídce je i možnost placené jednosemestrové (13 týdenní) Jazykové přípravy cizinců ke studiu na českých vysokých školách, ve stupních pokročilosti A1, B, B1 s 5 hodinovou denní dotací za 2100 EUR, dlouhodobé semestrální a celoroční kurzy / 1 semestr - 13 týdnů - 8 hodin týdně / za 720 EUR. Cena dlouhodobých kurzů je 4) Zdroj informací: Ústav bohemistických studií FF UK v Praze [online]. Dostupné z:

31 redukována na 8000 Kč pro zahraniční lektory, studenty žijící na území ČR a občany s trvalým pobytem na území České republiky. Individuální program češtiny podle požadavků zájemců pro začátečníky, mírně pokročilé a pokročilé tvoří 50 výukových hodin za 950 EUR. Dále FF MU koordinuje tzv. Stáže pro bohemisty pro mírně pokročilé, pokročilé a velmi pokročilé cizince. Na tyto stáže jsou vyplácena každoroční stipendia MŠMT, stipendia Kabinetu češtiny pro cizince FF MU a mohou se jich zúčastnit i tzv. samoplátci. 5 Jižní Čechy - České Budějovice Ústav bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nabízí od akademického roku 2006/2007 občanům České republiky cizí národnosti či cizím státním příslušníkům studium ve studijním oboru Čeština pro cizince. Studium je pojato jako bakalářský program, který je také zakončen státní závěrečnou zkouškou z českého jazyka a literatury. Odpovídá výstupní úrovni B2. Její součástí je také obhajoba bakalářské práce napsané v českém jazyce. Jako doklad o dosažené výstupní úrovni osvojení češtiny jako cizího jazyka si studenti odnesou vyplněné a potvrzené Evropské jazykové portfolio (viz kap. Evaluace), které na základě mezinárodně stanovených a srovnatelných kritérií vytvořených Radou Evropy informuje o dosažených jazykových znalostech a kompetencích. Ke studiu mohou být přijati občané ČR cizí národnosti či cizí státní příslušníci, kteří v zemi svého původu nebo v ČR úspěšně ukončili úplné střední všeobecné nebo odborné vzdělání s maturitní zkouškou. Uchazeči musí v přijímacím řízení prokázat alespoň částečnou znalost češtiny. 6 Metodika výuky češtiny jako cizího jazyka vychází z materiálů projektu "Čeština als Fremdsprache", který byl zpracován Katedrou germanistiky Pedagogické fakulty JU v Českých Budějovicích a v roce 2004 oceněn Evropskou jazykovou cenou LABEL. 5) Zdroj informací: Kabinet češtiny pro cizince, FF Masarykovy univerzity, Brno [online]. Dostupné z: 6) informace dostupné z: Ústav bohemistiky FF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích [online]

32 Západní Čechy - Plzeň Odbor zahraničních vztahů na Západočeské univerzitě v Plzni od roku 1990 pravidelně pořádá Mezinárodní letní jazykovou školu (MJLŠ), která se uskutečňuje v polovině roku. Školy se každoročně účastní studenti a vyučující z evropských i mimoevropských zemí, k roku 2005 celkový počet zúčastněných dosáhl 695 účastníků. MJLŠ nabízí výuku 8 jazyků ve všech stupních pokročilosti. Čeština pro cizince je rozdělena do 5 kurzů, lišících se dle úrovně pokročilosti začátečníci, středně pokročilí a pokročilí, z nichž středně pokročilý jsou rozděleni do dopoledních a odpoledních kurzů. Speciálním kurzem pro pokročilé je kurz češtiny pro pracovníky státní správy a místní samosprávy. Tento specializovaný kurz je orientován na zvládnutí komunikace související s administrativně právními úkony, se společenským stykem, s běžným každodenním děním v oblasti cestovního ruchu. Výuka je velmi intenzivní. Ve třech týdnech celkový počet vyučovacích hodin u celodenních kurzů dosahuje 92, u odpoledních pak 56 vyučovacích hodin. Cena kurzů se pohybuje v rozmezí od 5900 do 6900 Kč. V průběhu MJLŠ mají účastníci možnost navštěvovat doprovodný program, jehož hlavní body tvoří společenské večírky, besedy na aktuální témata s osobnostmi kulturního a společenského života. Mohou se zúčastnit výletů po okolí, sportovních akcí a promítání filmů. MLJŠ je zakončena slavnostním předáním certifikátů o účasti Koncepce integrace cizinců a její vliv na činnosti v oblasti zajišťování jazykového vzdělávání cizinců Specifika pomoci integraci cizinců vyplývají z Koncepce integrace cizinců (KIC) na území České republiky, která je primárním dokumentem každého členského státu Evropské unie, v rámci plnění státní a na celospolečenské úrovni i evropské integrační politiky. Imigrace je považována za závažný jev, jehož nekontrolovatelnost může vést k negativním dopadům na hospodaření nejen hostitelského státu, ale i k nepříznivému stavu ekonomiky členských států EU, tedy problémům internacionálního významu. Zvláště závažnou se jeví oblast vzdělání dospělých cizinců 7) informace dostupné z: Mezinárodní letní jazyková škola ISLS [online]

33 (rekvalifikační, zájmová oblast), která bez patřičného zajištění (programy a kurzy) vede až k separaci jedince od života fungující společnosti. Cizinci, žijící legálně a dlouhodobě na území ČR, vstupují do a ovlivňují podobu statistik ekonomického i sociálního rozvoje země. Jsou proto považováni za jednu z cílových skupin řízené migrace i politiky evropského státu. 8 Na realizaci KIC se podílejí ministerstva ČR (Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a další resorty). Jejich úkolem je koordinace činností, systematické řízení a správa financování jednotlivých cílů koncepčního řešení. Do činnosti napojují sérii orgánů a institucí, které vykonávají drobnější práci, na níž z pochopitelných důvodů nemohou participovat. Nezastupitelnou úlohu v této oblasti má spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi (NNO), viz kapitola Neziskový sektor. Aplikace hlavních bodů Koncepce je uvedena formou tematicky zaměřených projektů, jejichž obsahem je především oblast sociálního a právního poradenství, oblast vzdělávání, tj. zvyšování jazykové úrovně, posílení kvalifikačních schopností cizinců a v neposlední řadě též uplatnitelnost na trhu práce. Všechny tři oblasti cizinci zmiňují jako zásadní faktory úspěšnosti vlastního integračního procesu. Nezastupitelnou podporou v tomto směru je současně přímý boj proti rasismu, diskriminaci a intoleranci. Nejvýznamnějším prvkem sjednocení jedince se společností je schopnost ovládnutí českého jazyka. S touto relativně obtížnou skutečností počítá Koncepce integrace cizinců, jakožto s prvním zmiňovaným, klíčovým a řešeným předpokladem úspěšné integrace. Koncepce definuje základní úkoly a návrhy řešení rozvoje v této oblasti. Zabývá se nutností zajištění jednotné metodiky, obsahu kurzů a certifikací jazykových zkoušek. Metodika výuky má být přizpůsobena individuálním potřebám imigranta, např. specifikací přístupu dle národnosti imigranta (neznalost latinky apod.), dle metodiky výuky cizích jazyků, tzv. CLIL Metod (Kontent and Language Intagrated Learning), při níž se klient učí jazykovědným dovednostem a současně vstřebává konkrétní obsah informací o společenství daného státu a potřebných tématech 8) informace této a následující kapitoly vycházejí z Koncepce integrace cizinců na území ČR [online]. Dostupné z:

34 každodenní komunikace. U dospělých cizinců též ukládá povinnost reflektovat individuální potřeby a možnosti docházky klienta s ohledem na osobní situaci, zaměstnání, zdravotní stav apod. Výuka má být zajištěna pouze kvalifikovanými lektory, proškolenými v metodice a obsahu výuky českého jazyka jako jazyka cizího. V otázce financování přihlíží k motivaci cizince vlastní částečnou úhradou podílu ceny jazykového kurzu, která jej přiměje k zodpovědnějšímu přístupu a pravidelné účasti na výuce ČJ. Další podíl na úhradě by měl zajišťovat částečně stát a výhledově i Evropský fond pro integraci státních občanů třetích zemí. V důsledku teritoriálního rozmístění cizinců doporučuje využít stávající instituce zabývající se jazykovým vzděláním a zvážit možnosti zapojení nestátních neziskových organizací. Dospělí cizinci se zájmem o trvalé usazení na území České republiky mají mít ze strany české společnosti skutečnou možnost nabýt potřebných předpokladů a práv k úplnému splynutí ve všech aspektech života. 9 Tento záměr chce vláda opatřit legislativní podmínkou znalosti českého jazyka ze strany cizince. Tak budou zvýhodněni jedinci, kteří podpořili svůj proces integrace snahou o jeho zvládnutí. Navrhovaná opatření je třeba organizačně a institucionálně zajistit. Znalost jazyka hostitelského státu je základním a samozřejmým existenčním předpokladem, stejně tak jako vstupenkou k dalším činnostem jako je vzdělávání a pracovní uplatnění Cílená opatření Koncepce integrace cizinců v oblasti vzdělávání se v českém jazyce Cílem navrhovaných opatření je legislativně upravit prokázání znalosti českého jazyka jako podmínky pro udělení trvalého pobytu a vytvořit podmínky pro výuku českého jazyka pro cizince, na které se již nevztahuje povinná školní docházka. Aby bylo možno při žádosti o trvalý pobyt po cizincích spravedlivě požadovat prokázání znalosti českého jazyka, je třeba vytvořit zejména organizační, institucionální, technické a finanční předpoklady pro získání požadované úrovně znalosti českého jazyka (v opačném případě hrozí, že cizinci budou na území České republiky i nadále pobývat, avšak, ve srovnání s trvalým pobytem, v právně nejistém postavení, které je nebude motivovat k integraci). 9) Koncepce vylučuje občany EU a žadatele o azyl

35 Navrhovaná opatření jsou formulována v časové posloupnosti; plnění jednotlivých kroků je podmínkou pro realizaci opatření navazujících. Harmonogram opatření v první fázi je navržen tak, aby byly v maximální míře využity výstupy z projektů předložených v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL a předešlo se tak duplicitním aktivitám a zároveň došlo k úsporám státních prostředků. Zmíněné projekty budou ukončeny k , ale výsledků lze využít již dříve, a to v návaznosti na ukončení Akce 2 ( ). Ke zpracování problematiky mohou pomoci i výstupy z případných projektů v rámci OPRLZ a JPD3 zaměřené na cizince a ukončené nejpozději do V návaznosti na výstupy z první fáze budou předloženy příslušné legislativní návrhy, které nabudou účinnosti nejpozději k Přesné datum účinnosti navrhovaných legislativních změn bude upřesněno ve lhůtě do Návrh opatření pro první fázi Informovat MPSV o stanovení kritérií pro prokazování znalosti českého jazyka u žadatelů o udělení českého státního občanství v rámci návrhu věcného záměru nového zákona o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. -MV - harmonogram: 9/2006 Stanovit požadovanou úroveň znalostí českého jazyka podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, která bude nutnou podmínkou pro udělení trvalého pobytu (statutu dlouhodobě pobývajícího rezidenta). -MPSV ve spolupráci s MV a MŠMT -harmonogram 6/2006 Zaslat MPSV návrh na stanovení výjimek z požadavku dosažení požadované úrovně jazykových znalostí, které budou nutnou podmínkou pro udělení trvalého pobytu (statutu dlouhodobě pobývajícího rezidenta) a státního občanství České republiky, pro vymezený okruh cizinců. -MV - harmonogram: 6/2006 Předat ministrovi práce a sociálních věcí seznam jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, případně dalších subjektů, které vyučují český jazyk pro cizince, a to v členění podle regionů a informaci o možnostech a dostupnosti jiného než denního prezenčního studia českého jazyka jako cizího jazyka na území ČR v těchto jazykových školách. -MŠMT -harmonogram: 6/

36 Vytvořit metodiku výuky českého jazyka pro cizince, respektující specifika jednotlivých skupin imigrantů, ze zřetelem ke koncepci úvodních kurzů pro cizince a zaslat informaci o splnění úkolu MPSV. -MŠMT -harmonogram: 12/2007 Navrhnout způsob financování výuky českého jazyka cizinců. -MPSV ve spolupráci s MŠMT, MV - harmonogram:12/2007 Stanovit počet hodin výuky českého jazyka a finanční nákladnost jazykových kurzů potřebných k dosažení požadované úrovně českého jazyka (viz. bod 1.1.2). - MŠMT - harmonogram: 12/2006 Navrhnout výši státního příspěvku vzdělávacím institucím na kurzy českého jazyka pro cizince a na složení předepsané zkoušky z českého jazyka a finanční podíl cizince na úhradě kurzů a zkoušky z českého jazyka. -MPSV ve spolupráci s MŠMT, MV - harmonogram: 12/2007 Doporučit fakultám připravujícím učitele předmětu český jazyk, aby zavedly (akreditovaly u MŠMT) obor český jazyk jako cizí jazyk do studijních programů vysokých škol. MŠMT -harmonogram: 6/2006 Zpracovat soupis dostupných učebnic k výuce českého jazyka jako cizího jazyka (včetně učebnic s doložkou MŠMT), vhodných pro přípravu ke zkoušce z češtiny pro cizince potenciální žadatele o trvalý pobyt. -MŠMT - harmonogram: 3/2007 Mapovat potřeby praxe ve výuce českého jazyka pro cizince, a to jak vzhledem k povinnosti dosažení předepsané úrovně znalosti českého jazyka pro získání trvalého pobytu resp. občanství cizinců, tak v rámci výuky žáků a studentů z řad cizinců. -MŠMT ve spolupráci s MPSV, MV Cílem navrhovaných opatření je legislativně upravit prokázání znalosti jazyka jako podmínky pro udělení trvalého pobytu a vytvořit podmínky pro výuku českého jazyka pro cizince, na které se již nevztahuje povinná školní docházka ) Informace vycházejí ze zdroje: Koncepce integrace cizinců na území ČR, [online] Dostupné z:

37 4.3. Řízená migrace a český jazyk Státní integrační program - SIP Závazek SIP je určen cizincům, kterým byl na území ČR udělen právní status azylanta. Vyplývá ze Zákona o azylu č. 325/1999 Sb. a od změnou zákona, Zákon o azylu č. 165/2006 Sb., a je určen také osobám požívajícím doplňkovou ochranu. Zaměřuje se na pomoc při zajištění trvalého bydlení a výuky českého jazyka. Přechodnou stanicí mezi výše zmíněnými skutečnostmi je dočasné ubytování v Integračních azylových střediscích (dále jen IAS). Doba v přechodném ubytovacím zařízení je vymezena nejdéle na 18 měsíců, a po jejím uplynutí již není obnovena. Smlouvu o ubytování azylanté podepisují se Správou uprchlických zařízení (SUZ), zpravidla na tři měsíce. Po dobu pobytu v IAS se nynější klienti věnují nejen vyhledávání nového bydlení, ale též aktivně studiu českého jazyka, které je zajišťováno nestátní neziskovou organizací přímo v integračním bytě IAS. Výuka je bezplatná a je podmíněna vysokou účastí v kurzu. V případě vysoké absence může být klient ze Střediska vyloučen. Na území České republiky se tato střediska nacházejí na čtyřech místech (Zastávka u Brna, Jaroměř Josefov, Hošťka Velešovice a Ústí nad Labem Předlice). Lektoři vyškolení v češtině pro cizince dojíždějí přímo do azylových center. Výuka jazyka probíhá individuální formou, nejčastěji je realizována prostřednictvím jazyka třetího, kterým je tradičně AJ a RJ. SIP realizuje nestátní nezisková organizace SOZE. (Podrobnosti viz kap ). Státní integrační program (SIP) v oblasti získání znalostí českého jazyka je bezplatný a nabídka kurzu musí být azylantovi učiněna Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu ) Informace dostupné z: MV ČR. Azyl a migrace. Integrace azylantů Státní integrační program. [online]

38 Podpora zachovávání a předávání poznatků o české historii a kulturním dědictví, tzv. Pomoc krajanům Specifickou oblastí v poskytování kurzů češtiny pro cizince je tzv. Pomoc krajanům. Historie zájmu pomoci krajanům žijícím v zahraničí sahá k samému počátku 20. století, kdy se uskutečňovala za iniciativy nejrůznějších organizací a spolků (např. Matice česká nebo Sokol). Na tuto tradici navázal roku 1928 Československý ústav zahraniční, který dodnes funguje jako nestátní, nepolitické, kulturně a humanitně orientované sdružení, zabývající se problematikou péče a spolupráce s krajany v zahraničí. 12 Krajané, tedy ti z téhož kraje, z téže země, tzv. rodáci 13, jsou chápáni jako etničtí Češi, kteří žijí trvale mimo území České republiky. Přesnější definice vyplývá z USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 7. února 2001 č. 120 o uvolnění finančních prostředků pro rok 2001 na pomoc při zajištění prostředků k trvalému pobytu pro cizince (krajany), s prokázaným českým původem, přesídlené do České republiky v letech Rodní Češi, kteří byli v důsledku nejrůznějších existenčních příčin nuceni opustit svou vlast, mají i nyní možnost navázat kontakt se svým původním domovem. Mohou podporovat znalost českého jazyka se zájmem o udržení vlastní identity a zachování českých kořenů. I zájem mladé generace o mateřský jazyk rodičů je patrně prostředkem k možnosti vycestování do cizí evropské země - České republiky. U potomků, kteří se krajanskému jazyku učí zprostředkovaně, v prostředí nepřirozeném, mimo českém, lze předpokládat, že se jedná o zvídavost, plynoucí z určité citové vazby k předkům, do budoucna vyúsťující i v možné profesní zaměření na překladatelskou, tlumočnickou, novinářskou či pedagogickou činnost v českém i zahraničním prostředí. V úvahu padá též atraktivní obor diplomacie. Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, v rámci plnění podmínek zahraničně kulturní politiky, zajišťuje studijní programy zaměřené na udržování češtiny mezi příslušníky krajanských komunit. 12) Zdroj informací: Kdo a co děláme pro krajany. In: Čeština doma a ve světě. s ) uvádí Slovník spisovné češtiny 14) Zdroj: MV ČR. Azyl a migrace. Integrace azylantů a přesídlenců. [online]

39 Koordinace programů, z pověření MŠMT, přísluší řízené organizaci, Domu zahraničních služeb MŠMT (DZS MŠMT). MŠMT poskytuje každoročně 15 stipendijních míst ke studijním pobytům v rámci jednoho až dvou semestrů na veřejných vysokých školách v České republice a 60 stipendijních míst ve čtyřtýdenním jazykovém kurzu. Od roku 2006, přijímá 20 vyučujících z řad příslušníků krajanských komunit do dvoutýdenního kurzu metodiky výuky českého jazyka. Dále zajišťuje působení českých učitelů českého jazyka při českých krajanských komunitách v zahraničí. Finanční náklady na zajištění programů jsou hrazeny vládou České republiky. Žadatel o stipendium musí být příslušníkem tzv. krajanské komunity a tuto příslušnost prokazatelně doložit potvrzením. Potvrzení o příslušnosti k české krajanské komunitě v zahraničí vydává žadatelům Odbor kulturních a krajanských vztahů (OKKV). OKKV prověřuje předložené listinné doklady svědčící o českém původu žadatele (matriční doklady žadatele a jeho předků v pokolením přímém). Příslušnost k české krajanské komunitě je chápána jako vymezení etnické, nikoli územní. Součástí těchto dokladů je i doklad o komunikační způsobilosti a znalosti českého jazyka. Základním kritériem pro rozhodování o přijetí do jednotlivých projektů programu je všestranný rozvoj aktivit českých krajanských komunit. V rámci programu se uskutečňuje i výuka dalších předmětů: historie, etnologie, dějin umění, případně teologie. Stipendijní místa jsou určena řádným a postgraduálním studentům z řad krajanů, kteří jsou přednostně zaměřeni na výše zmíněné obory. Po dobu studia je studentům vypláceno stipendium, pro status řádného studenta v současné výši 5500,-Kč a 6.000,- Kč pro studenta postgraduálního. Ubytování a stravování pak hradí jako běžní studenti České republiky. V případě, že student získá povolení k trvalému pobytu, automaticky přichází o nárok na stipendium. Zájemci o stipendia podávají přihlášku na příslušných zastupitelských úřadech v zahraničí. Je nutno, aby si zajistili vízum k pobytu za účelem studia. Mají též možnost požádat o prominutí vízových poplatků

40 Kurzy českého jazyka a metodiky výuky českého jazyka pro krajany Čtyřtýdenní kurz českého jazyka pro krajany je organizován tradičně v srpnovém termínu v Dobrušce. Je určen především učitelům českého jazyka z řad krajanů, kteří vyučují v kurzech pořádaných krajanskými spolky, dále redaktorům krajanských médií, knihovníkům krajanských knihoven, správcům muzeí a dalším. Podmínkou pro účast je dosažení věku 18 let. Kurz je plně hrazen vládou ČR a 60 vybraných uchazečů pobírá stipendium zahrnující veškeré potřebné náklady. Hodinová dotace činí 90 vyučovacích hodin (90 x 45 minut). Probíhá od pondělí do pátku v dopoledních hodinách a jeho účastníci jsou rozděleni do čtyř stupňů pokročilosti začátečníci, mírně pokročilí, středně pokročilí a pokročilí. V odpoledních hodinách je zajištěn mimoškolní program, který se zaměřuje na poznávání českého prostředí, především historických památek, významných měst, ale i běžného života, v němž si mohou ověřit i vyzkoušet získané jazykové dovednosti. Kurz je ukončen předáním osvědčení o absolvování kursu, které vydává Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy. Krajané, žijící v zahraničí, mají dále možnost udržovat se svou domovskou zemí kontakt prostřednictvím internetového portálu a novin. Nabízí se jim přehled o aktuálním dění (např. politického charakteru) a možnostech (studium, volby apod.) v České republice. Mnoho krajanských organizací ve světě nebylo rozděleno na samostatné české a slovenské spolky, ale existují stále pod společnými názvy. Spolupráce má mnoho forem od zprostředkování informací po realizaci náročných projektů jako jsou: výuka češtiny, organizace návštěv krajanů ve vlasti, podpora českých tříd a škol a nejrůznější materiální pomoc. 15 Krajané mohou znalost mateřštiny zároveň podporovat přímým poslechem tzv. krajanských rádií. Slovenské krajanské vysílání je tedy, díky výše zmíněným okolnostem, součástí vysílání českého. Studium českého jazyka je zajišťováno i na smluvně vázaných univerzitách po celém světě. Lektoráty českého jazyka a literatury na vysokých školách v zahraničí se v současnosti (k ) nacházejí v 17 evropských zemích a 5 mimoevropských. Nejčastěji jde o volitelný obor, který je součástí oboru Slovanská filologie. Z velké části 15) Zdroj informací: MZV ČR. Portál pro krajany. [online]. Dostupné z: -

41 zajišťují tuto výuku profesoři s českým původem, či dokonce lektoři, kteří jsou speciálně vysíláni do příslušných míst, kde je výuka realizována. MŠMT umožňuje českým absolventům magisterského či doktorského studijního programu českého jazyka ucházet se o místa lektorů v evropských i mimoevropských destinacích. Podmínkou je učitelská praxe na vysoké škole nebo ve výuce českého jazyka. 16 Problematikou péče o spolupráci s krajany v zahraničí se zabývá Československý ústav zahraniční (ČSÚZ), nevládní, kulturně a neziskově orientovaná instituce pomáhající krajanským organizacím. Partnery spolupráce v zahraničí jsou krajanské spolky a sdružení, ale i jednotliví krajané - Češi, Moravané, Slezané, ale i Slováci, kteří spolupracovat chtějí. tamtéž Obrazové schéma 2: Pomoc krajanům 16) Informační zdroj: MŠMT ČR. Podpora výuky a českého jazyka v zahraničí. [online]. Dostupné z:

42 5. Ziskový sektor - masová útočnost ze strany komerčních agentur Odborné instituce, zabývající se výzkumem v oblasti češtiny jako cizího jazyka, se nacházejí mimo oblast působení JMK. Protože však tvoří nedílnou součást výzkumu, nebylo možno omezit kompletní práci pouze na oblast Jihomoravského kraje. Z kvantitativního hlediska v soukromém sektoru stojíme na opačném pólu tohoto problému. Práce malého formátu není schopna nabídku soukromých kurzů českého jazyka pro cizince obsáhnout komplexně, na celém území České republiky. Proto se vymezuji pouze na užší oblast, JMK, jejíž protichůdné tendence budou viditelně srovnatelné s vybranou neziskovou organizací působící ve stejném poli Jihomoravského kraje. Pro analýzu nabídky kurzů češtiny pro cizince ziskového sektoru jsem jako reprezentativní vzor zvolila vybrané jazykové školy s dlouholetou tradicí, které pružně zareagovaly na nový trend ve vzdělávání a dynamicky svou nabídku rozšířily o studium češtiny jako cizího jazyka. Původním záměrem analýzy bylo zaměřit se na vnitřní strukturu jazykového kurzu češtiny pro cizince, metodologické popisky v závislosti na nejnovějších trendech ve vzdělávání a výuce cizích jazyků. Ve vzájemném zjištění zoufalého stavu nabídky, neochoty jazykových agentur spolupracovat při zajišťování informací pomocí dotazníků a prostřednictvím webových prezentací i neschopnosti poinformovat potenciální klienty o přednostech svého know-how, se zkoumání celkového pojetí kurzu z kvalitativního hlediska přesunulo do polohy kvantitativního pojetí. Posuzována byla nabídka co do množství obsahu sdělených informací, tj. osazení lektorů, specifikace metodik, nabídka certifikací, osvědčení apod. Rozhodujícím a společným kriteriem při výběru pro posouzení jazykových škol následujícího přehledu bylo jejich zařazení ve vyhledávácí sekci čeština pro cizince internetového portálu: Rating Pro hodnocení dostupnosti přehledu informací o oboru k inzerovaným typům kurzů jsem vytvořila hodnotící, ratingovou škálu vzestupného charakteru. Obsah jednotlivých stupňů je specifikován níže:

43 Vzestupná škála nejnižší nejvyšší kvalita Specifikace hodnocení Nabídka kurzu v sekci čeština pro cizince: Tabulka 1: Rating specifikace hodnocení 0 nespecifikována, neexistence odkazu 1 přímý odkaz čeština pro cizince /czech for foreigners/, blíže nespecifikováno 2 základní charakteristika kurzu informativního charakteru 3 stručná charakteristika se základním popisem používané vyučovací metody, stručná specifikace učebních materiálů 4 přiměřená specifikace problematiky se základním popisem využívaných metod a studijních materiálů, zmínka o možnosti osvědčení či závěrečné zkoušky. 5 rozsáhlý odborný popis problematiky, s uvedením a specifikací možností využití konkrétních studijních materiálů a širší specifikací využívané vyučovací metody. Informace o možnostech zkoušky, certifikátů a osvědčení o absolvování kurzu. Rating specifikace nabídky - viz níže (s. 45) Seznam jazykových škol v Jihomoravském kraji, inzerujících nabídku českého jazyka pro cizince ke dni

44 5.1. Hodnocení ziskového sektoru a všeobecná shrnutí S přihlédnutím ke skutečnostem, že je čeština pro cizince oborem mladým, v současnosti téměř vznikajícím, a v dobrém výhledu i do budoucna disciplínou, která bude svou teorii rozvíjet, zohledňuji následující fakta: neexistence ucelené metodiky a didaktického přístupu k vyučování češtině jako cizímu jazyku; neexistence zkušebního a certifikačního systému; neexistence systematického proškolování lektorů; nejednotnost výukových materiálů. S přihlédnutím k výše zmíněným faktorům můžeme stav nabídky posoudit jako bezútěšný. U soukromých škol nelze hovořit o kvalitním a uceleném programu, který by podával jasné a zřetelné informace o organizačních strukturách a předpokládaných jazykových výstupech klienta. Nabídka češtiny pro cizince je prozatím, z hlediska poptávky (a přihlédneme-li k potřebám podnikatelů apod.), pouze výjimečnou možností, jak obohatit rozpočet školy. Agentury garantují skutečnosti, které prakticky neexistují. Ratingem méně ohodnocené agentury inzerují širokou nabídku, kterou nejsou schopny zajistit. Nejsou způsobilé popsat interní pojetí kurzu, speciální přístupy v učebních strategiích, testování výstupních kompetencí, a tudíž ani následně vydat kvalifikační osvědčení. Garantují specifický přístup ke klientovi, dle jeho vlastních potřeb. Co klient určí a stanoví jako potřebné, to jej agentura naučí. V jistém smyslu je toto pojetí výhodné, ale obávám se, že bez smysluplného uplatnění didaktických zásad hrozí chaotické osvojení učební látky, či dokonce psychická dezorientace klienta (např.ze strachu, že český jazyk nebude schopen ovládnout apod.) Naprosto neseriózně se jeví především ty nabídky jazykových škol, které se v širokém smyslu specializují pouze na jediný, konkrétní jazyk (např. němčina, angličtina), a na jejich webové prezentaci nalezneme záhadně inzerovanou nabídku češtiny pro cizince. Jedinou informací, kterou poskytují, je fakt, že kurz probíhá např. 1 x 2 hodiny týdně. Stejně tak neuvádějí taxu za semestr výuky, jako by sami nevěděli, kolik mají nárokovat. Nabídka tedy není konkretizována a chybí její hlavní body

45 Nebylo by ovšem spravedlivé posuzovat komplexní nabídku soukromých agentur Jihomoravského kraje pouze negativně. Považuji za nutné vyzvednout ratingem vysoce ohodnocené agentury, které se specifikací konkrétních složek kurzu zabývají, přestože neexistuje závazná koncepce jazykového kurzu češtiny pro cizince. Popisují alespoň harmonogram a obsahové složení kurzu, specifikují tematická zaměření, seznamují s vyučujícími lektory, základním popisem metod (např. komunikativní a sugestopedické metody), využívané učební materiály a prostředky a samozřejmě uvádějí nárokovaný honorář. Při svém pátrání jsem se u jednotlivých jazykových škol často setkala se zvláštními jevy. Např. nerovnoměrná taxa za vyučovací hodinu pro brněnské a pro pražské obyvatele. Nevyrovnaná nabídka vzhledem k názvu školy název a krédo školy se mnohdy absolutně vyučuje s nabídkou kurzu českého jazyka pro cizince. Přemrštěné ceny vzhledem k domovskému prostředí. Některé profesionální školy, jak samy píší, nás chtějí co nejrychleji uvést do tajů českého jazyka. Lze jen těžko domýšlet, zda se jim tato uvádění podaří při specifikaci své učební metody ve dvou, po syntaktické stránce, jednoduchých větách obsáhnout. V daném případě je vhodnější méně propracovaná stránka po grafické stránce a přehledná a okamžitá nabídka toho, co chce potenciální klient najít Závěrečné shrnutí Nekompaktnost nabídky a pouze povrchní schopnost poinformovat o strategiích ve výuce češtiny pro cizince snad jazykovým agenturám nelze ani vytknout. Soukromý sektor pouze nabízí to, co je poptáváno. Ve skutečnosti je totiž závislý na obecném povědomí o dané problematice a na odborném zázemí, které vychází z akademického výzkumného sektoru. Akademické prostředí však nemůže podnikat razantnější kroky bez finančního zabezpečení. Vezmeme-li v úvahu tento fakt, neměly by soukromé agentury nárokovat honoráře např. ve stejné výši jako u předmětů, u nichž je metodika a didaktika cizího jazyka dokonale zvládnuta a propracována. Ačkoliv se tyto subjekty hlásily společně pod zmíněnou nabídkou kurzů češtiny pro cizince (ve vyhledávácí sekci čeština pro cizince internetového portálu: < >), analýza dopadla následovně:

46 Tabulka 1: Seznam jazykových škol v Jihomoravském kraji inzerujících nabídku českého jazyka pro cizince, ke dni

47 - 47 -

48 - 48 -

49 - 49 -

50 - 50 -

51 - 51 -

52 6. Poslání aktivit v neziskovém sektoru ČR 6.1. Exkurz do historie neziskových aktivit a současnost Charitativní poslání a neziskové aktivity mají své kořeny v dobách vzniku křesťanské filozofie. První nadace vznikaly již ve 13. století a byly zaměřeny především na podporu církve a duchovního vzdělávání. V průběhu staletí se ne vždy v českých zemích formovaly vyhovující podmínky pro zabezpečenou a bezproblémově fungující spolkovou činnost. K velkému rozmachu spolkové činnosti přispělo především Národní obrození, které hodnotně ovlivnilo rozvoj kultury, vědy a vzdělávání, i když proběhlo odděleně, v linii německé a české. Říjnový diplom, vydaný roku 1860, umožnil zakládat spolky. Tato činnost do té doby nebyla povolena. Ve spolkovém životě měly nejdůležitější úlohu spolky tělocvičné, zpěvácké a besedy. Prvními českými spolky byly Sokol, Hlahol, Měšťanská beseda, Tělocvičný spolek paní a dívek pražských a další. 1 Významným mezníkem dobrovolné činnosti počátku 20.století byl vznik Československé republiky, v roce 1918, kdy se spolkové aktivity vyvíjely zejména na základě národnostního principu. V období 2.sv. války byl vývoj neziskových sdružení ochromen. Mnohá z nich byla zrušena a ta, kterým byl provoz povolen, byla přeorganizována na centra sloužící státní moci. Po nacistické okupaci bylo obnoveno přes 10 tisíc spolků, řada z nich však skončila pod silným vlivem politických stran (Sokol, SSM). 2 Ve 2. polovině 20. století nastalo opět období totalitního režimu. V letech 1948/49 až 1989 byla v Československu veřejná spolková činnost zakázána. Sdružování občanů bylo omezeno na řízené masové organizace. Byly vytvořeny akční výbory pro potřeby očišťování veřejného života od protisocialistických tendencí. Majetek spolků a církví byl zkonfiskován a jednotlivé organizace byly sloučeny do pomyslně dobrovolných organizací Národní fronty (Svaz invalidů, Československý mírový výbor, Socialistická akademie, Československý svaz novinářů, Svaz československých filatelistů, Socialistický svaz mládeže, Svaz rolníků, Československý červený kříž a 1) informace dostupné z: Seznam Encyklopedie [online] 2) informace dostupné z: Třetí patro. Historie neziskových aktivit [online] -

53 další). V jejím programu byl zakotven princip národní jednoty a spolupráce všech demokratických a antifašistických sil v poválečné ČSR. Demokratickými stranami byla Národní fronta chápána jako koalice politických stran, postupně však byla zneužívána KSČ, zejména v průběhu únorového převratu Od února 1948 do , kdy ukončila činnost, se tak stala nástrojem totalitního politického systému uplatňovaného KSČ Současnost Jednou z hlavních skutečností, která neziskový sektor odlišuje od státních a soukromých zařízení je dobročinnost, tj. dobrovolné poskytování pomoci potřeným v nezbytných oblastech života, z dobré vůle a bez nároku na ziskový honorář. Pro poskytování dotací ze státního rozpočtu nestátním neziskovým subjektům pro rok 2007 v oblasti podpory integrace cizinců vytvořilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR jednotnou (stejnojmennou) Metodiku. Dle úvodních ustanovení si žádost o poskytnutí dotace mohou podat nestátní neziskové subjekty vyvíjející veřejně prospěšnou činnost v oblasti integrace cizinců. Metodika specifikuje jednotlivé prvky podpory oblasti integrace cizinců, do nichž spadá též podpora aktivit směřujících k prohloubení českého jazyka a aktivit směřujících k usnadnění vstupu na trh práce např. kurzy češtiny, motivační kurzy, psaní životopisů a další. Jejím záměrem je klást důraz na projekty, které umožní zajištění péče o děti v průběhu účasti rodičů na uvedených kurzech. MPSV z pozice koordinátora Koncepce integrace cizinců spolupracuje s řadou subjektů, včetně nestátních neziskových organizací (NNO). NNO ve spolupráci, či za finanční spoluúčasti státní správy, realizují řadu praktických integračních opatření, jejíchž náplní je též poskytování kurzů českého jazyka, které stát sám efektivně realizovat nedokáže. Tyto NNO jsou pro stát významným zdrojem informací v oblasti integrační politiky. NNO reflektují postavení cizinců v české společnosti a jejich integrační problémy, které pak státní správa zpracuje jako nová východiska pro dotační programy. 3) Informační zdroj: Totalita. Národní fronta Čechů a Slováků. [online]. Dostupné z:

54 Neziskové organizace V České republice vyvíjejí hlavní a cílené aktivity v oblasti integrace cizinců. Jejich pomoc je zaměřena především na právní a sociální poradenství. Aplikace pomoci je závislá na projektech, které organizace realizují. Z nejvýznamnějších NNO jmenujme Centrum pro integraci cizinců, Centrum pro otázky migrace, Sdružení občanů zabývajících se emigranty, Sdružení Česká katolická charita, Multikulturní centrum Praha, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Slovo 21, Poradna pro občanství, Poradna pro integraci Jazykové vzdělávání cizinců v neziskovém sektoru České republiky Oblast jazykového vzdělávání v neziskovém sektoru je pokryta kooperací MŠMT ČR s jedinou českou nevládní neziskovou organizací, Sdružením občanů zabývajících se emigranty - SOZE. SOZE je gigantem v poskytování výuky českého jazyka na území České republiky. V důsledku nepoměru, nebo lépe řečeno, neexistence aktivit konkurenčních NNO v oblasti jazykového vzdělávání cizinců, nelze jinak, než věnovat objektiv pozornosti právě jemu SOZE Sdružení občanů zabývajících se emigranty Cílem občanského sdružení SOZE (v oblasti jazykového vzdělávání cizinců) je podpora aktivit směřujících k prohloubení znalosti českého jazyka a aktivit směřujících k usnadnění vstupu na trh práce, tj. výuka českého jazyka v rámci kurzů, které jsou součástí realizovaných projektů. Od roku 2002 zajišťuje výuku ČJ zdarma na celém území České republiky. Finanční podpora projektů se uskutečňuje výběrovými dotačními řízeními k poskytnutí dotace ze státního rozpočtu pro konkrétní rok, určenými nestátním neziskovým subjektům, které ale vykonávají veřejně prospěšnou činnost v oblasti integrace cizinců MPSV. Finanční tok je dále zajištěn ze strany evropských fondů, kofinancováním MŠMT a JMK. 4 4) Zdroj: SOZE Sdružení občanů zabývajících se emigranty - Zajištění kurzů českého jazyka pro azylanty a osoby požívající doplňkové ochrany, MŠMT-SOZE Informace zmiňované v této a následující kapitole vycházejí z interních materiálů a jsou zveřejněny s laskavým svolením vedení NNO SOZE

55 Postupný příliv obyvatelstva z řad cizích státních příslušníků vedl pozitivně smýšlející občany k vytvoření nevládního sdružení (1990) na podporu aktivit v oblasti usnadnění integrace. Z dikce stanov vyplývá, že jedním z hlavních důvodů založení sdružení SOZE byl též účel poskytování výuky českého jazyka pro cizince a azylanty. Díky pětileté zkušenosti se zajišťováním kurzů českého jazyka pro azylanty a členství v Konsorciu nevládních organizací zabývajících se uprchlíky v ČR má SOZE přehled prakticky o všech azylantech na území celé České republiky. V současné době na celém území ČR spolupracuje se 118 lektory. V období od počátku roku 2002 do konce října 2006 SOZE zajistilo kurz českého jazyka zakončený závěrečnou zkouškou u 437 azylantů. V témže období bylo lektory SOZE odučeno v rámci státního integračního programu pro azylanty více než 20 tisíc vyučovacích hodin. SOZE se podařilo za 5 let vybudovat životaschopný a funkční systém zajišťování kurzů českého jazyka pro azylanty, který byl schopen operativně reagovat na veškerá specifika dané výuky. Výše uvedená konstatování potvrzují dva reprezentativní výzkumy (založené na terénním statistickém šetření) uskutečněné v daném období za účelem zmapování a vyhodnocení efektivity státního integračního programu, a to Analýza efektivity dosud realizované výuky českého jazyka pro azylanty v letech (Boris Skalka a kol., Masarykova univerzita v Brně, Brno 2005) a Integrace azylantů a efektivita státního integračního programu (Zdeněk Uherek a kol., Etnologický ústav AV ČR, Praha 2005). Posledně uvedená výzkumná zpráva např. uvádí (str. 86), že na základě terénního šetření můžeme konstatovat, že velká část azylantů je s jazykovými kurzy spokojena nebo k nim nemá kritické výhrady. Spokojenost s kurzy vyjádřilo 160, tedy 58% respondentů z těch, kteří kurzy navštěvovali. Další 44 respondenti (16%) deklarovali, že ke kurzu nemají žádné připomínky. Pokud jde o hodnocení lektorů, tak azylanté (str. 86 a 87) své učitele většinou chválili, hodnotili je též jako osoby, které zprostředkovávají azylantům kontakt s majoritní společností. Respondenti oceňovali, když jim učitelé dokázali poradit s řešením některých životních situací. V Závěrech a doporučeních z provedeného šetření výzkumný tým shrnuje (str. 128): Na základě našich zjištění lze konstatovat, že kurzy češtiny organizované v rámci SIP v současné době probíhají a jsou azylantům dostupné a velká část azylantů si kurzy chválí a deklaruje, že jim pomohly k základním znalostem češtiny;. V první polovině roku 2005 SOZE zvítězilo ve výběrovém řízení vyhlášeném MŠMT na vypracování pilotní metodiky úvodních kurzů pro azylanty (výuka českého

56 jazyka, sociokulturní kompetence a prezentace sociálně-právních údajů) a vyškolení lektorů pro ověření pilotní metodiky (č.j / ). V roce 2006 SOZE ověřovalo novou koncepci a metodiku v 7 pilotních kurzech českého jazyka pro azylanty v integračních azylových zařízeních (IAS Havířov dva kurzy, IAS Hošťka jeden kurz, IAS Jaroměř jeden kurz, IAS Předlice jeden kurz a IAS Stráž pod Ralskem dva kurzy). V rámci těchto kurzů bylo celkem odučeno vyučovacích hodin a tyto kurzy navštěvovalo 60 azylantů. SOZE tak jako tvůrce nových úvodních kurzů pro azylanty, které byly vytvořeny ve spolupráci s předními odborníky na problematiku češtiny pro cizince z Ústavu jazykové a odborné přípravy (ÚJOP) a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze disponuje jedinečnou znalostí všech principů nově realizované koncepce. ÚJOP (viz kap. 7.3., Certifikace v ČR) přebral, po dohodě se SOZE, odbornou garanci nad předkládaným projektem, která bude zajišťována následujícími formami: pravidelným školením lektorů SOZE, hospitacemi ve výuce, monitoringem závěrečného testování, vytvořením a vydáváním ekvivalentu Evropského jazykového pasu pro absolventy kurzů, certifikací lektorů SOZE, vedením e-learningu a interního internetového fóra pro lektory SOZE, sloužícího k dalšímu vzdělávání lektorů, a využitím e-learningu vytvořeného ÚJOP pro úroveň A1 a A2 jako doplňkové formy distančního vzdělávání pro azylanty a osoby s udělenou doplňkovou ochranou (v podrobnostech viz jednotlivé kapitoly projektu). Projekty realizované NNO SOZE na podporu integrace cizinců prostřednictvím uchopení českého jazyka Státní integrační program (SIP) - výuka českého jazyka u azylantů SOZE je výhradním poskytovatelem výuky českého jazyka pro azylanty v rámci státního integračního programu od roku 2002 do roku Na konci roku 2001 SOZE zvítězilo ve výběrovém řízení vyhlášeném MŠMT na výuku českého jazyka pro azylanty v rámci státního integračního programu a stalo se poskytovatelem těchto kurzů na území celé ČR do konce roku Na konci roku 2003 SOZE opětovně zvítězilo ve vyhlášeném výběrovém řízení na zajištění výuky českého jazyka pro azylanty a na základě smluvního vztahu s MŠMT

57 se stalo zajišťovatelem této výuky do konce roku Odborným garantem a partnerem SOZE bylo Centrum jazykového vzdělávání při Masarykově univerzitě v Brně. SOZE zajišťuje výuku po celém území ČR prostřednictvím smluvních partnerů subdodavatelů (vzdělávací jazyková centra univerzit, jazykové školy, soukromí lektoři), kteří dnes představují široce rozvětvenou síť. Na konci roku 2006 zvítězilo SOZE ve výběrovém řízení vyhlášeném MŠMT na výuku českého jazyka pro azylanty v rámci státního integračního programu a stalo se poskytovatelem těchto kurzů na území celé ČR do konce roku V současné době spolupracuje SOZE se 118 lektory, kteří rovnoměrně pokrývají svým působením celou plochu České republiky. Kromě efektivního zajištění výuky kdekoli dle aktuální potřeby, má také široce chápanou zpětnou vazbu (realizovanou dotazníky, hospitacemi, interními evaluacemi atp.), ať již ve smyslu pedagogickém (postupy a metody výuky), teoreticko-edukativním (učební materiály, jejich rozsah, obsah, metodika) či pragmatickém (široká a různorodá základna klientů, zkušenosti s tímto typem klientů atp.). V rámci stávajícího systému výuka probíhá ve dvou odlišných formách studia, ve formě skupinové a individuální. Rozsah skupinového kurzu je 150 hodin, výuka probíhá v období nejvýše deseti kalendářních měsíců. Nový kurz je zahájen při počtu minimálně tří azylantů, skupinové výuky se účastní maximálně sedm vyučovaných. Rozsah individuálního kurzu je 100 hodin, výuka probíhá v období nejvýše deseti kalendářních měsíců a účastní se jí maximálně dva studenti. Výuku zajišťují lektoři SOZE a smluvní partneři (vysoké školy, jazykové školy a agentury, samostatně podnikající lektoři apod.). Hezky Česky Cílem projektu Hezky česky, probíhajícího v rámci iniciativy programu Phare 2003 RLZ, je ukázat učitelům základních škol, jak řešit situace vyplývající z kontaktu s žáky - cizinci a seznámit je se zásadami výuky češtiny jako cizího jazyka a se sociokulturními údaji o zemích, z nichž děti - cizinci pocházejí

58 Vytvoří se tak kvalifikované zázemí pro vzdělávání těchto dětí. Cílovou skupinu tvoří učitelé působící na základních školách v regionu NUTS II: jihovýchod, kteří vzdělávají na svých školách děti - cizince. Učitelé budou proškoleni pomocí e-learningu a čtyř intenzivních workshopů. Druhou část projektu tvoří edukačně-aktivační dětské dílny, určené dětem cizinců z brněnských základních škol, které napomohou odstraňovat případné jazykové i kulturní bariéry.partnerem projektu je Základní škola Jana Broskvy - Chrlice. 5 Čeština pro azylanty Projekt ERF - European Refugee Fund (Evropský fond pro uprchlíky) Evropský fond pro uprchlíky (ERF) byl zřízen na pomoc zemím Evropské unie pro snazší přijetí uprchlíků a žadatelů o azyl. Peníze plynoucí z tohoto fondu jsou určeny ke zkvalitnění podmínek přijímání žadatelů o azyl, k poskytování integrační pomoci a k pomoci zabezpečení dobrovolných návratů do jejich rodné země. Doba trvání projektu: 1/7/ /12/2006, výuka probíhá po celé ČR. Rozsah kurzu se pohybuje v rozmezí od 100 do 450h. Výuka ve třech úrovních (začátečníci, mírně pokročilí, pokročilí) Kurz je určen pro azylanty Účast v kurzech a učební materiály jsou zdarma 6 Vypracování pilotní metodiky úvodních kurzů pro azylanty výuka českého jazyka, sociokulturní kompetence a prezentace sociálně-právních údajů, vyškolení lektorů pro ověření pilotní metodiky. V projektu byla na základě poznatků a doporučení Analýzy efektivity dosud realizované výuky českého jazyka pro azylanty v letech , praktických zkušeností s výukou azylantů, nejnovějších poznatků z didaktiky češtiny pro cizince a s ohledem na potřeby cílové skupiny vytvořena nová koncepce a metodika úvodních kurzů pro azylanty, stejně jako inovativní učební materiály odpovídající popisu 5) Tento projekt je spolufinancován EU a státním rozpočtem ČR. 6) Tento projekt je financován Evropským fondem pro uprchlíky a dále kofinancován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR

59 evropských referenčních rámců: dvoudílný učební materiál Čeština pro azylanty (A a B1), Sociokulturní minimum, Sociálně-právní minimum, 4 CD nahrávky: 3 CD k učebnímu materiálu Čeština pro azylanty A a B1 a 1 CD k Sociokulturnímu minimu. Kromě toho byly také formou třídenního intenzivního workshopu vyškoleni lektoři, kteří se budou na výuce azylantů podílet. Koncepce i připravené učební materiály v současnosti procházejí pilotním testováním. Po pilotáži budou veškeré materiály upraveny, s ohledem na získané závěry z pozorování realizačního týmu a s přihlédnutím k názorům lektorů i samotných studentů. Krok k pracovní integraci učební materiál pro cizince (učebnice, obrazová příloha a audionahrávka) Tento projekt podpořilo MŠMT v roce 2005 v souvislosti s programem podpory nevládních organizací při integraci dlouhodobě a legálně usazených cizinců do společnosti. Cizinci, kteří dlouhodobě a legálně pobývají na našem území, se v kurzech českého jazyka seznámili nejen s běžnou slovní zásobou a základními gramatickými pravidly, ale i s jazykovými prostředky, které bezpodmínečně potřebují např. při hledání zaměstnání a při komunikaci se zaměstnavatelem či úředníky. Na českém knižním trhu dosud chyběl výukový materiál, který by cizince právě s těmito jazykovými jevy seznamoval a napomáhal jim tak v integračním procesu. Vznik specializovaného učebního kompletu (skládajícího se z učebnice, obrazové přílohy a audionahrávky) a jeho zapojení do kurzů českého jazyka si kladli za cíl cizincům usnadnit orientaci v komunikačně obtížných oblastech, zásadně zvýšit jejich šance na uplatnění na trhu práce, popř. při dalším vzdělávání, a tím také snížit riziko sociální exkluze dané skupiny. Hlavními realizátory projektu byly PhDr. Marie Hádková, Ph.D. a Mgr. Eva Zemánková.. Na základě zkušeností neziskových organizací, úřadů práce, sociálních pracovníků, cizinců atd. je to zajímavý a funkční materiál rozvíjející slovní zásobu, porozumění mluvenému projevu a schopnost produkovat text především v oblastech spojených s hledáním zaměstnání

60 Vytvořené materiály jsou nyní využívány v kurzech češtiny pro cizince, kde se studenti s danou problematikou seznamují hravou a přístupnou formou. Kniha je uspořádána v tematických blocích, ke každému tematickému celku je připojen slovníček v ruské mutaci. Všechny uvedené texty, obrazové materiály i poslechová cvičení modelují reálné situace, se kterými jsou studenti v běžném životě konfrontováni. V roce 2006 podpořilo MŠMT pokračování tohoto projektu pod názvem Krok k pracovní integraci 2. V jeho rámci poskytlo SOZE výuku češtiny 70 cizincům v sedmi krajských městech ČR. 7 Equal kurzy češtiny jako cizího jazyka, příprava učebních materiálů Klientům projektu Equal je nabídnuto absolvování intenzivních kurzů ČJ o rozsahu 300 či 400 vyuč. hodin, v nichž se seznámí nejen s běžnými jazykovými prostředky a komunikačními dovednostmi potřebnými v každodenních situacích, ale i se slovní zásobou a jazykovými dovednostmi potřebnými při hledání práce a při vlastním výkonu zaměstnání. Pro kurzy připravuje realizační tým speciální materiály, a to cvičebnici obsahující řadu aktivit a úkolů, učební texty EQUAL - Profesní čeština reflektující slovní zásobu a komunikační situace vztahující se k vybraným profesím a CD. 8 Intenzivní kurzy českého jazyka pro cizince V listopadu a prosinci 2005 byly realizovány tři intenzivní kurzy českého jazyka pro cizince určené začátečníkům, mírně pokročilým a pokročilým. Ve třech kurzech, z nichž každý byl v rozsahu 100 vyučovacích hodin, bylo odučeno celkem 300 vyučovacích hodin. Cílovou skupinou byli cizinci dlouhodobě a legálně pobývající na území Jihomoravského kraje, zejména pak nezaměstnaní cizinci, vedení v evidenci Úřadu práce Brno-venkov a Úřadu práce Brno-město. Studenti se ke kurzům vyjadřovali pochvalně: byli spokojeni s vyučujícími, vlastní výukou, a především se zlepšením svých jazykových dovedností. O zařazení do kurzů byl ze strany cizinců velký zájem, který přesáhl kapacitní možnosti projektu. 7) Tyto projekty jsou podporovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR 8) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

61 Ukazuje se, že si cizinci uvědomují důležitou roli znalosti českého jazyka pro jejich integraci do české společnosti a na trhu práce. 9 V dlouhodobém partnerství s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a v duchu příslušných dokumentů mezinárodního práva zvláště Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku Ženevské konvence, Všeobecné deklarace lidských práv, Úmluvy o právech dítěte, Úmluvy proti mučení a ostatních mezinárodních smluv zakotvujících základní lidská práva a svobody je úsilí SOZE, při zajištění alespoň minimálních standardů azylové procedury, zaměřeno na trvalá a přijatelná řešení situací jednotlivců, rodin i uprchlických komunit buď jejich plnohodnotnou integrací do české společnosti, nebo dobrovolnou repatriací do zemí původu. Zajišťování výuky ČJ pro azylanty a cizince v projektu Šance poskytování komplexních asistenčních služeb (sociální poradenství, výuka ČJ, kurzy nespecifické rekvalifikace) nezaměstnaným cizincům a azylantům na území Moravy a Slezska Projekt je realizován každoročně od roku 2004 díky podpoře MPSV v rámci dotační politiky ministerstva v oblasti integrace cizinců. V rámci projektu jsou cizincům poskytovány kurzy českého jazyka (individuální i skupinové), PC kurzy, právní, sociální a ekonomické minimum), kurzy pracovní integrace, motivační kurzy a sociální poradenství zaměřené na nalezení pracovního místa. Fotografie 1: Studenti kurzu pro začátečníky, ŠANCE 2006 (autorská fotografie) 9) Tento projekt byl podpořen Jihomoravským krajem

62 Foreignassistent vzdělávací centrum pro dlouhodobě nezaměstnané azylanty a cizince Projekt byl podpořen v rámci 2. kola programu Phare Cílem projektu je za pomoci komplexních asistenčních služeb poskytovaných ve formě vzdělávacích aktivit, sociálně-právního poradenství, kurzů ČJ, kurzů pracovní integrace, IT a motivačních kurzů, zacílených na dlouhodobě nezaměstnané azylanty (cizince s uznaným azylem) a cizince, kterým byl na území ČR udělen trvalý pobyt, z území celé ČR (vyjma Prahy) a v úzké spolupráci s místními úřady práce a pracovišti cizinecké policie, zrychlit a zefektivnit jejich integraci do lokálního prostředí tak, aby mohli plně využívat lokálních systémů poskytujících služby veřejnosti s důrazem na služby zaměstnanosti, odstranit jejich počáteční handicapy při vstupu na trh práce, podstatně zvýšit jejich šance na úspěch při získání zaměstnání, minimalizovat možnost hrozícího sociálního vyloučení, přispět k posílení sociální odolnosti a napomoci tak využít často jedinečný a neopakovatelný potenciál, který tato kategorie osob nabízí. MAJÁK integrace sociálně vyloučených cizinců a azylantů na území Olomouckého kraje. Projekt byl podpořen v roce 2006 v rámci programu OPRLZ (Evropský sociální fond). Na území Olomouckého kraje bude pro cizince a azylanty realizováno celkem 12 kurzů českého jazyka (s hodinovou dotací 200 hodin na kurz), celkem tak bude odučeno na hodin. Umět česky, to je hezký Projekt byl podpořen Jihomoravským krajem v roce 2006 a v jeho rámci byla poskytnuta výuka češtiny 40 dlouhodobě nebo trvale usazeným cizincům v okresních městech Jihomoravského kraje. Výuka probíhala skupinově. Rozjezd II komplexní asistenční služby cizincům a azylantům žijícím v Jihomoravském kraji při vstupu na trh práce Projekt byl podpořen v roce 2006 v rámci programu OPRLZ (Evropský sociální fond). Globálním cílem projektu je zvýšení účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti ve vztahu k uchazečům o zaměstnání, osobám dlouhodobě nezaměstnaným/ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností z řad cizinců s trvalým pobytem a azylantů (tedy osob ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí) v Jihomoravském kraji. Rovněž i v rámci

63 tohoto projektu je jednou ze stěžejních aktivit výuky českého jazyka pro cizince a azylanty. V rámci projektu bude realizováno celkem 14 kurzů po 200 vyučovacích hodinách, celkem tak bude odučeno na 2800 hodin. Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka - AUČCJ AUČCJ je odborná zájmová organizace učitelů češtiny jako cizího jazyka. V jejím výboru stojí významné osobnosti vysokoškolských představitelů bádajících v oblasti češtiny jako cizího jazyka (Mgr. Jana Čemusová, ÚJOP UK; PhDr. Lída Holá, jazyková škola AKCENT; PhDr. Marie Hádková, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci; PhDr. Zdena Ostmeyerová, ÚJOP UK, Mgr. Dana Nývltová; PhDr. Jiří Pešička, Ústav bohemistických studií FF UK; PhDr. Jitka Ryndová, ÚJOP UK a další). AUČCJ napomáhá spolupráci svých členů rozvíjet a koordinovat úsilí o řešení potřeb a zájmů týkajících se vytváření podmínek pro rozvoj výuky češtiny jako cizího jazyka. Podporuje výzkum a své zkušenosti pravidelně předává na cyklech přednášek zabývajících se jazykovou politikou (čeština a jazyky EU, Srovnávací evropský referenční rámec, popisy jazykových úrovní češtiny). Pořádá workshopy, studijní dny, semináře a konference, na kterých demonstruje praktické ukázky výuky a metodických postupů a prezentuje nové učební materiály, učebnice, slovníky, CD apod. AUČCJ tvoří aktivní členové, přidružení členové a čestní členové. Aktivním členem AUČCJ se může stát každý, kdo je učitelem češtiny jako cizího jazyka v ČR, přidruženým členem, kdo má zájem o činnost této organizace, i když není svým povoláním učitel. O přijetí aktivních členů a přidružených členů AUČCJ rozhoduje výbor na základě písemné přihlášky uchazečů, kteří se zaváží platit členské příspěvky a dodržovat Stanovy AUČCJ. Čestným členem AUČCJ může být zvolen valnou hromadou ten, kdo se významně zasloužil o rozvoj výuky češtiny cj ) Zdroj informací: AUČCJ Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka [online]. Dostupné z:

64 7. Evaluace v evropském měřítku V současném světě s tendencí globalizace a s požadavky na sjednocení aktivit v rámci evropského integračního pole hraje stále významnější roli pojem sebehodnocení self-essessment. 1 Tento nový trend v evaluaci ukládá jedinci možnost zvýšit podíl autonomie ve vlastním výchovně-vzdělávacím procesu. Objevuje se v podobě tzv. portfolií, nejčastěji na evropské úrovni. V prosinci roku 2003 podala Evropská komise návrh na vznik jednotného rámce pro usnadnění komunikace mezi orgány členských států. Tento návrh byl roku 2004 přijat Evropským parlamentem a Radou Evropy. Od roku 2005 je European passport, který v České republice podléhá správě Národního ústavu odborného vzdělávání (centra Národní centrum Europass Česká republika - NCE ČR), oficiálním dokumentem České republiky. Je souhrnem 5 dokladů, které jsou výstupní zprávou o životě, dosaženém vzdělání, kvalifikaci, praktických zkušenostech a jazykových schopnostech občana Evropské unie. 2 Úkolem Europassu je sjednotit aktivity v oblasti volného pohybu osob ve státech Evropské unie do uceleného rámce. Má být jednoduchou vstupenkou ke vzdělávání - studiu a pracovním příležitostem v integračním poli Evropské unie. Zvláště významná je pak jeho činnost v otázce kompatibility vysokoškolského vzdělání. Jednotlivé dokumenty mají za úkol zjednodušit cestu uchazeče na evropský pracovní trh, usnadnit především transparentnost dosažených kvalifikací a nostrifikaci vysokoškolských diplomů. 1) pojem uvádí Janíková, Věra. Autonomie v procesu učení a vyučování cizích jazyků. 2) Zdroj: Informační bulletin NÚOV [online]. Informace dostupné z:

65 Současné mezinárodní smlouvy o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladu o vzdělání a) mnohostranné Evropská úmluva o rovnocennosti dokladů umožňujících přístup na vysoké školy, č. 15, (Paříž, ) - č. 627/1992 Sb. Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o rovnocennosti dokladů umožňujících přístup na vysoké školy, č. 49, (Štrasburk, ) - č. 622/1992 Sb. Evropská úmluva o rovnocennosti částečného studia na vysokých školách, č. 21, (Paříž, ) - č. 628/1992 Sb. Evropská úmluva o akademickém uznávání universitní kvalifikace, č.32 (Paříž, ) - č. 609/1992 Sb. Úmluva o uznávání studií a diplomů týkajících se vysokého školství ve státech evropského regionu (Paříž, ) - č. 77/1990 Sb. Úmluva o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělání v evropském regionu, č. 165, (Lisabon, ) - č. 60/2000 Sb.m.s. b) dvoustranné Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Afghánské demokratické republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o dosaženém vzdělání a dokladů o udělení vědeckých hodností a titulů (Praha, ) - č. 111/1982 Sb. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Bulharské lidové republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a vědeckých hodnostech a titulech vydávaných v ČSSR a v BLR (Praha, ) č. 43/1983 Sb. Dohoda mezi vládou ČSSR a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech, vydávaných v ČSSR a v SFRJ (Bělehrad, ) č. 89/1991 Sb. (platná pro Republiku Slovinsko č. 52/2000 Sb.m.s., považována za platnou pro Republiku Bosna a Hercegovina, neplatná pro Chorvatskou republiku č. 56/2000 Sb.m.s., pro Republiku Makedonie č. 59/2000 Sb.m.s. a Srbsko a Černou Horu č. 99/2002 Sb.m.s.)

66 Dohoda mezi vládou ČR a vládou Maďarské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech, vydávaných v ČR a v Maďarské republice (Budapešť, ) č. 92/2005 Sb.m.s. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Polské lidové republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a udělení vědeckých hodností a titulů, vydávaných v ČSSR a PLR (Varšava, ) č. 122/1991 Sb. /pozn.: podepsána je s výhradou ratifikace Dohoda mezi vládou ČR a vládou Polské republiky o vzájemném uznávání částí studia, rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech vydávaných v ČR a v Polské republice (Praha, ), která nahradí dosud platnou dohodu z roku 1987/ Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice (Praha, ) publ. v seš. 5/2001 Věstníku MŠMT a č. 33/2001 Sb.m.s. Protokol o rovnocennosti dokumentů o vzdělání, vědeckých hodnostech a titulech, které jsou vydávány nebo udělovány v ČSSR a ve Sovětském svazu socialistických republik (Praha, ) č.123/1973 Sb. neplatný pro Ruskou federaci (č. 119/2002 Sb.m.s.), Ukrajinu, Lotyšsko, Estonsko, Uzbekistán, Kazachstán, Bělorusko, Arménii, Litvu, Kyrgyzstánem, Ázerbajdžán, Tádžikistán, Gruzii, Turkmenistán a Moldavsko Středisko pro ekvivalenci dokladů o vzdělání Hlavním orgánem České republiky zabývajícím se poradenskou činností v oblasti uznávání dokladů o vzdělání je Středisko pro ekvivalenci dokladů o vzdělání. 4 Zabývá se poradenskou a konzultační činností v oblasti akademického uznávání dokladů o vzdělání pro potřeby vysokých škol, MŠMT, školských úřadů, studentů a odborné veřejnosti; podílí se na přípravě podkladů pro zpracování mezinárodních dvoustranných a mnohostranných dohod o uznávání rovnocennosti a uznávání dokladů o vzdělání; spolupracuje s MŠMT, MZV a dle potřeby s dalšími resortními ministerstvy 3) Seznam smluv dostupný na: 4) Zdrojem informací zveřejněných v této kapitole je: Středisko pro ekvivalenci dokladů o vzdělání. Sekce: ENIC. NARIC. [online]. Dostupné z:

67 v oblasti vzdělání a jeho uznávání; připravuje informační materiály o vysokých školách pro potřeby zájemců o studium; vykonává funkci Národního informačního střediska ENIC pro účely Úmluvy o uznávání kvalifikací ve vysokém školství v evropském regionu. Je členem sítě ENIC členských státu UNESCO a Rady Evropy - ENIC NETWORK a účastní se projektů organizovaných věcně příslušnými sekretariáty těchto organizací. ENIC je orgánem, který byl vytvořen pro studium otázek, souvisejících s předchozí, dosud platnou UNESCO Úmluvou o uznávání studií a diplomů týkajících se vysokého školství ve státech evropského regionu (Úmluva, část IV, článek 9) a pro její prosazování. ČSFR se k vytvoření takového orgánu poprvé zavázala ratifikací této Úmluvy v roce Svou připravenost k tomuto kroku znovu potvrdila na 5. zasedání UNESCO Evropského centra pro vysoké školství v roce 1990 (CEPES). Vzhledem k těmto okolnostem a na základě dělby kompetencí mezi Ministerstva školství České republiky a Slovenské republiky vzniklo v roce 1991 Středisko pro ekvivalenci dokladů o vzdělání se sídlem v Bratislavě (jako oddělení Ústavu informací a prognóz MŠMT Slovenské republiky) s pobočkou v Praze (v rámci Centra pro studium vysokého školství). Toto středisko pracovalo od října 1991 jako česká pobočka, od rozpadu ČSFR je samostatným střediskem České republiky. Statutárně je Středisko pro ekvivalenci dokladů o vzdělání jedním z pěti oddělení Centra pro studium vysokého školství. Od roku 1994 je Středisko pro ekvivalenci dokladů o vzdělání začleněno do společné sítě UNESCO a Rady Evropy pod názvem ENIC Network. V dubnu 1997 v Lisabonu podepsaná společná UNESCO a Rady Evropy Úmluva o uznávání kvalifikací ve vysokém školství v Evropském regionu klade obzvláštní důraz na získávání a poskytování přiměřených a aktuálních informací za účelem usnadnění uznávání vysokoškolských kvalifikací získaných v zahraničí. Jedním z orgánů, které dohlížejí na realizaci této úmluvy, umožňují ji a podporují, je síť národních informačních středisek pro uznávání akademických kvalifikací a akademické výměny, ENIC Network

68 ENIC poskytuje informace o: vysokoškolském systému ČR přístupu na vysoké školy, které jsou součástí vzdělávacího systému ČR akreditovaných vysokoškolských studijních programech akreditovaných vysokoškolských institucích náležejících do národního vzdělávacího systému metodách a výsledcích hodnocení vysokoškolských institucí systému uznávání kvalifikací v České republice. Odborná činnost pod označením NARIC je jedním z podprogramů SOCRATES. Česká republika se na těchto nadnárodních aktivitách, koordinovaných Evropskou komisí, podílí od roku Jde o podprogram, který patří do skupiny " Výměna informací a zkušeností". Do tohoto podprogramu se není možné hlásit prostřednictvím projektů. Vykonávané činnosti: komunikace s pověřeným pracovníkem Evropské komise, zastupování České republiky ve výkonné struktuře NARIC (NARIC Network); komunikace a řešení jednotlivých problémů s partnery zabývajícími se touto problematikou v členských státech Evropské unie a v přidružených zemích); účast v ad hoc týmech pro společné projekty; poskytování informací v režimu otázka-odpověď o akademických studiích a hodnostech ve vztahu k profesnímu uznávání vysokoškolských kvalifikací; poskytování stanovisek k hodnotě kvalifikací s ohledem na stupeň dosaženého vzdělání na žádost zahraničních partnerů, vysokých škol, zaměstnavatelů a soukromých osob; odborné a organizační zajišťování metodických seminářů pro orgány pověřené uznáváním kvalifikací; poradenství v oblasti vysokého školství pro Centrum pro uznávání odborných kvalifikací a uznávací orgány; poradenství, týkající se dodatku k diplomu pro vysoké školy a veřejnost v souvislosti s EUROPASS

69 Dodatek k diplomu. Profesní uznávání kvalifikací. Adresář vysokých škol a fakult v České republice Diagramy vzdělávacích systémů vybraných států. EUROPASS Seminář Uznávání ve světle Boloňského procesu. Seminář Uznávání - metody a nástroje. Obrazové schéma 3: Posuzování a uznávání odborných kvalifikací v ČR 5 Centrální uznávací orgán - MŠMT db Žadatel Uznávací orgány (příslušná ministerstva) NARIC Vzdělávací instituce NÚOV žádost rozhodnutí konzultace, informace, doporučení kompenzační mechanismy registrace žádosti a rozhodnutí údržba db Profesní organizace 5) Zdroj: Informační bulletin NÚOV [online]. Obrazové schéma dostupné z:

70 7.2. European language passport Nejvýznamnějším projektem v oblasti jazykového hodnocení je v současnosti jedna z 5 částí European passport, dále jen Europass, projektu Rady Evropy, European language passport (Evropský jazykový pas E-JP), jehož součástí je i tzv. Jazykové portfolio. Jazykové portfolio zasahuje svým pojetím do oblasti autoevaluace osobnostních kompetencí. Portfolio je strukturovaná tabulka kriterií pro sebehodnocení v rovině schopnosti porozumění, produkce mluveného komunikátu a oblasti produkce písemného komunikátu - psaní v cizím jazyce, která se opírá o mezinárodní klasifikační stupnici v hodnocení jazyků, tzv. Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR). Tabulka definuje jazykové výstupy dosažených úrovní A1,A2,B1,B2,C1,C2. Vlastník portfolia si sám zaznamenává dosaženou úroveň kulturních a jazykových dovedností. Rozpoznává a hodnotí své jazykové schopnosti, přičemž není závislý na institucionálním výměru, ale může vykazovat i samostudijní výsledky. Do formuláře Evropského jazykového pasu může vlastník zaznamenávat cestu v oblasti studia cizích jazyků, také kulturní zkušenosti a osobní dovednosti. Je volně dostupný ve všech jazycích EU a jazykem jeho vyplnění by se měl stát některý z tzv. pracovních jazyků EU (AJ,FJ,NJ). K jazykovému pasu je vhodné přiložit podrobný jazykový životopis popisující individuální zkušenosti s každým jazykem a složku s ukázkami vlastních prací dokládajících osobní jazykové dovednosti. Je vhodné doplnit také údaje o absolvovaných zkouškách (certifikáty, diplomy apod.). Všechny informace o jazykových znalostech a zkušenostech tvoří dohromady Jazykové portfolio Certifikace v České republice Členství České republiky v EU si vyžádalo koncepční řešení otázky transparentnosti a mobility kvalifikací evropského občana. Činnost orgánů Unie v posledních letech nebyla v těchto záležitostech sjednocena, a se vzrůstajícím počtem členských států klesala i schopnost informovat o možnostech využití specifických programů a uplatnitelnosti práv ve věcech vzdělání a pracovních příležitostí. Na 6) Zdroj: Europass. O Europassu. Jazykový pas. [online]. Dostupné z:

71 evropské úrovni existovalo množství služeb a dokumentů, které poskytovaly ohodnocení v podobě rozmanitých bodů či kreditů, jichž mohl dobře informovaný občan EU využitkovat. Věrohodnost nestranného posuzování, objektivem různě propagovaných organizací, však v tomto případě byla dosti labilní. 1. dubna 2006 bylo při Ústavu jazykovědné odborné přípravy Univerzity Karlovy v Praze, dále jen ÚJOP UK, zřízeno Výzkumné a testovací centrum češtiny jako cizího jazyka (dále jen VTC), jehož posláním je komplexní dohled nad aktivitami a koordinací jazykového vzdělávání cizinců. VTC se zaměřuje na oblast standardizace testů v souladu s kritérii specifikovanými ve Společném evropském referenčním rámci pro jazyky (dále jen SERR). S dalších jeho činností jmenujme evaluaci a tvorbu učebních materiálů češtiny pro cizince, lingvodiagnostiku hodnocení a tvorbu vstupních a výstupních testů jednotlivých úrovní, odbornou péči o standardizaci výuky jazykových kurzů v oblasti aplikace metodik a monitoringu organizační i realizační fáze jazykových zkoušek. V oblasti certifikace se dále zaměřuje na jazykovou způsobilost cizince, jejíž specifikaci poskytují mezinárodní klasifikační stupnice Evropské jazykové portfolio a European language passport (Evropský jazykový pas). Na stránkách ÚJOP je uchazeči o jazykovou zkoušku k dispozici česká mutace ELP. Individuální dokumenty jedince archivuje NCE ČR a vytváří tak databázi na nadnárodní, evropské úrovni. ÚJOP UK zprostředkovává certifikovanou jazykovou zkoušku z češtiny. Definuje přitom 4 úrovně obtížnosti CCE A1, CCE A2, CCE B1, CCE B2 opírající se o SERR. Při výběru úrovně zkoušky je uchazeč nasměrován na portfolio (tabulka pro sebehodnocení), které vychází z European language passport. Časové rozmezí zkoušky je stanoveno na 180 minut a její hodnocení je kvalifikováno pouze jako vykonaná či nevykonaná. Hodnotí se všechny aspekty, které zmiňuje Evropské jazykové portfolio. Tematické oblasti se týkají běžných komunikačních situací sociokulturního prostředí a jejich obsahová náročnost je stupňována se zvyšující se úrovní pokročilosti. Zkoušky se může zúčastnit cizinec (bez nutnosti specifikace sociálního statusu), který zaplatí manipulační poplatek v hodnotě 3500,- Kč. Tuto částku platí i při

72 opětovném pokusu o složení zkoušky, tzn. po předchozím nezdaru. Zkoušky probíhají čtyřikrát ročně (únor, červenec, září, listopad), vždy v prvním týdnu měsíce. 7 Tabulka 3: Souhrnná tabulka dostupných jazykových zkoušek dle sociálního statusu migranta Sociální status Nespecifikován student azylant doplňková ochrana A1, A2, B1, B2 Bc. Mgr. A1, A2, B1, B2 A1, A2, B1, B2 ÚJOP VŠ SOZE SOZE 7) Zdroj: ÚJOP. Ústav jazykovědné odborné přípravy Univerzity Karlovy v Praze. [online]. Dostupné z:

73 III. EMPIRICKÁ ČÁST Snahou výzkumného šetření bylo proniknout do integrační jazykové situace cizinců. Na základě lektorského pozorování mezi léty a v důsledku neexistence metodických příruček se zrodila myšlenka získat optimální návod na doporučení koncipování jazykových kurzů češtiny pro cizince. Vyvstaly otázky týkající se problematiky efektivity metodického zpracování kurzů a okolností ovlivňujících aktivitu a zúčastněnost klientů na jazykovém sebevzdělávání. Prioritním cílem výzkumu bylo vidět a vstoupit do dané problematiky očima studenta - cizince, nikoli pohledem odborníka vědce. Bylo nutno zaměřit se na cizincovo komplexní vnímání studia českého jazyka, zobrazit jeho vnitřní pohled na vnější strukturu systému, a hodnotícími výsledky pak docílit zjištění a zobecnění vnitřních i vnějších podmínek, které ovlivňují proces vyučování a vstřebávání češtiny jako cizího jazyka. Výzkum měl být především sondou do integrační situace cizince prostřednictvím schopnosti uchopení českého jazyka. Jak lépe této myšlence dostát, než hledat její zodpovězení u elementárních zdrojů, tedy cizinců. Práce se věnuje pohledu cizince na vlastní, sebevzdělávací proces, (v andragogické rovině), poskytuje vhled do motivací a faktorů, které ovlivňují každodenní integrační proces v souvislosti s osvojováním českého jazyka. Zjišťuje, zda má dospělý cizinec vztah k učebním strategiím a pomůckám. Nezapomíná ani na pojetí spravedlnosti nabídky jazykových kurzů, vzhledem k sociálnímu statusu klienta a na tolik potřebnou oblast dostupnosti informační nabídky. Výzkumné šetření bylo rozloženo do několika fází, aby získaná data nabyla obecně platných hodnot. Předně je zaměřeno na jednotlivé aspekty koncepce jazykového kurzu češtiny pro cizince

74 8. Metodologie výzkumného šetření Výběr metody nebyl dlouhodobě zvažován. Jestliže jsme chtěli docílit hodnocení, jaké podmínky či faktory jsou vhodné či nevhodné při uplatňování metodiky kurzů, a zodpovědět otázku, jak zefektivnit výuku českého jazyka pro cizince, nemohli jsme jinak než rozhodnout se okamžitě pro kvalitativně orientovaný přístup. Při realizaci výzkumu jsme díky přímému kontaktu s informanty mohli pozorovat i druhotné projevy a reakce, tzv. dynamiku, která odkrývala i vnitřní myšlenková paradigmata. Při řešení konkrétních situací či tematických oblastí pak skryté indicie potvrzovaly důležitost a citlivost jevů v koncepci jazykového vzdělávání cizinců Co je kvalitativní výzkum Kvalitativním šetřením rozumíme jakýkoliv výzkum, jehož výsledků nedosahujeme pomocí statických procedur nebo jiných způsobů kvantifikace. Kvalitativní výzkum se snaží interpretovat pohledy subjektů na zkoumaný předmět tím, že výzkumník přejímá jejich perspektivu. Využívá se podrobný popis každodenních situací, kde jde především o porozumění akcím a významům v jejich sociálním kontextu. Při kvalitativním výzkumu se neredukuje počet proměnných ani vztahy mezi nimi, o jejich redukci rozhodují samy zkoumané subjekty. Jsou upřednostňovány otevřené a nestrukturované výzkumné plány, analýza vychází z velkého množství informací o malém počtu jedinců. Převažuje zájem o reálné celky, interakce mezi aktéry a individuální osudy. Úkolem kvalitativního výzkumu je vytvoření holistického obrazu zkoumaného předmětu, zachycení toho, jak účastníci procesů situace interpretují a zachycení interpretací těchto interpretací Cíl kvalitativně orientovaného přístupu Účelem kvalitativního výzkumu byla podrobnější analýza integrační situace cizinců, kteří v rámci státních a soukromých projektů navštěvují kurzy českého jazyka, či procesem jazykového vzdělávání jakkoli prošli nebo procházejí. Jádrem kvalitativně orientovaného výzkumu bylo zajistit problematické ostrovy, ovlivňující a formující osobnost dospělého cizince v procesu cizojazyčného vzdělávání. 1) Informace citované z: Seznam Encyklopedie. [online]

75 Cílem bylo přinést poznatky a podrobnější analýzu integrační situace cizinců, kteří v rámci státních, soukromých nebo neziskově orientovaných projektů navštěvují kurzy českého jazyka pro cizince, nebo jakýmkoliv způsobem procesem vzdělávání se v češtině prošli. Výzkum je východiskem pro vytvoření metodických doporučení lektorům češtiny jako cizího jazyka. Ohnisková skupina a anketní průzkum si kladou za cíl objasnit nejen okolnosti intencionálního výchovného působení, ale chtějí též poskytnout vhled do motivací a očekávání dospělých cizinců různých věkových kategorií (mnohdy i postproduktivního věku) od koncepce kurzů a studia českého jazyka Vymezení výzkumných cílů a formulace výzkumných otázek Výzkumné cíle z diskusního šetření a anketního průzkumu vyvodit metodická doporučení pro práci s cizincem v oblasti výuky češtiny jako cizího jazyka koncepční řešení kurzu češtiny pro cizince sebepojetí (selfkonception); tj. úspěšnost cizincova snažení o uchopení českého jazyka vhled do motivací individualit; integrační hledisko Výzkumné otázky Jaké vnitřní a vnější faktory podmiňují kvalitu výchovně-vzdělávacího procesu, učení se češtině jako cizímu jazyku? Co nejvýznamněji ovlivnilo dosaženou jazykovou kompetenci cizince? Jak efektivně koncipovat jazykový kurz? Integrační úspěšnost v závislosti na uchopení českého jazyka

76 8.2. Teoreticko-metodologické hledisko A/ Diskuze v ohniskové skupině /Focus Group/ Ohniskové skupiny slouží jako primární způsob sběru kvalitativních údajů a mohou být podkladem k celé studii. Poměrná výhoda ohniskových skupin jako techniky dotazování spočívá v jejich schopnosti pozorovat interakci vyvolanou daným tématem. Skupinové diskuze poskytují přímý důkaz podobností a rozdílů názorů a zkušeností účastníků. Shromažďují údaje prostřednictvím skupinové interakce vzniklé v debatě na téma určené badatelem. Ohniskové skupiny vyžadují větší pozornost roli moderátora. S ohledem na lokaci domén mohou ohniskové skupiny především zabezpečit skutečnost, že je badatel schopen utvořit si co nejpřesnější představu o způsobu přemýšlení účastníků, a nemusí spoléhat pouze na svůj úsudek ohledně toho, co je relevantní. Výhodou ohniskových skupin v plnění tohoto úkolu je jejich schopnost zprostředkovat přístup k široké škále perspektiv v relativně krátkém časovém úseku. 2 Použití ohniskové skupiny k vytvoření nových anketních položek: a) zahrnutí všech oblastí, které musejí být v anketě posouzeny, b) určení dimenzí, v nichž se každá z těchto domén rozprostírá, c) zformulování položky, která respondentovi účinně zprostředkuje badatelův průzkumný záměr. Obrazové schéma 3: Lokace anketních položek 2) Informace dostupné z: Morgan, David L. : Ohniskové skupiny jako metody kvalitativního výzkumu. Z angl.vyd. Focus Groups a s Qualitative research, přeložila Jana Krchová. 1.vyd. Boskovice: SCAN ALBERT, s ISBN

77 B/ Anketa Anketa svým pojetím spadá do oblasti výzkumu kvantitativního a je jistou variantou dotazníku. Častěji než v pedagogickém výzkumu bývá používána v sociologických šetřeních a průzkumech. Oslovuje určitý okruh lidí, aniž jej výrazněji a pregnantněji specifikuje. Na anketu respondenti odpovídají zcela nezávazně tehdy, jsou-li určitým způsobem motivováni (problém je zajímá, mají pocit, že svým stanoviskem pomohou prosadit určitý názor a někdy jsou motivováni slibem, odměnou apod.). Anketa je obsahově zaměřena na určitý úžeji vymezený úsek. 3 C/ Výhody kombinace ohniskové skupiny a průzkumné ankety: Na počátku výzkumu bylo nutno zajistit vytýčení tematických oblastí, které se měly v projektu vytvoření metodických doporučení pro koncepci kurzu češtiny jako cizího jazyka promítnout. Pro tvorbu průzkumné ankety je vhodným předběžným východiskem ohnisková skupina, jejíž informanti jsou schopni nastínit témata, která se mají nebo by se měla do ankety nutně promítnout. (Témata mohou být v subjektivním posouzení výzkumníka opomenuta). Ohniskové skupiny zabezpečí co nepřesnější představu badatele o způsobu přemýšlení účastníků budoucí ankety. V takovém případě pak nemusí spoléhat pouze na svůj úsudek, který není vždy platný. Malé množství respondentů, tvořící elementy ohniskové skupiny, může generovat obrovské množství myšlenek, a tím poskytnout podklad pro tvorbu a formulaci otázek. Použití ohniskové skupiny jako předběžné metody kvalitativního výzkumu je také výhodnou záležitostí pro tvorbu hypotéz. 4 3) Pelikán, Jiří: Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. 1.vyd. Praha: Karolinum, s ISBN ) Morgan, David L. : Ohniskové skupiny jako metody kvalitativního výzkumu. Z angl.vyd. Focus Groups as Qualitative research, přeložila Jana Krchová. 1.vyd. Boskovice: SCAN ALBERT, s. 40. ISBN

78 8.3. Volba výzkumného souboru, informanti ohniskové skupiny, respondenti ankety Při volbě informantů ohniskové skupiny bylo nutno zvážit, na kolik jsou tito schopni diskutovat na dané téma plynule, bez složitějšího konstruování odpovědí. Bylo tedy vhodné pozvat klienty, kteří jsou v takové fázi procesu učení se českému jazyku, kdy česky nejenom mluví, ale především myslí. 5 Kvalitativní výzkum, jehož ohniskovou skupinu tvořilo 8 informantů, pomohl odhalit skryté kódy a jemné odstíny pravd, o kvalitách metodického pojetí a o uceleném pohledu individua na koncepci jazykového kurzu. Pro předpokládané vyšší kvantum získaných informací jsem v první fázi výzkumného šetření, diskuzi, z nabízených skupin (Afričanů, Asiatů a Evropanů) zvolila příslušníky, v naší oblasti (JMK) frekventované slovanské národnosti, z řad bývalých, nebo pokročilejších studentů, kteří jsou jako informanti způsobilí volné komunikace, s menší mírou našeho přihlédnutí k drobným hláskovým či syntaktickým obměnám. Pro zajištění tematických domén byl totiž podstatný pouze obsah sdělovaných informací, zkušenosti s vlastním studiem českého jazyka a jeho formálním pojetím. Z těchto důvodů jsem se nezaměřovala do důsledků na jazykovou správnost a úplnost vyjadřovacích schopností. 5) Termínem klienti jsou nazváni studenty, kteří navštěvují kurzy českého jazyka pod mým vedením nebo procesem systémového jazykového vzdělávání prošli či procházejí

79 Tabulka 4: Informanti ohniskové skupiny Pro druhou fázi výzkumu jsem pro potvrzení či vyvrácení původních hypotéz využila (do oblasti kvantitativního výzkumu spadajícího) anketního průzkumu, za účelem zpřístupnění možnosti podílet se na výsledném charakteru metodických doporučení v českém jazyce i méně pokročilým cizincům. (kategorizace respondentů viz kap graf č.1,2,3 podíl zúčastněných respondentů ankety) 8.4. Výsledky výzkumného šetření Z řady neformálních rozhovorů 6 se svými dlouhodobými klienty a v atmosféře naprosté upřímnosti jsem v průběhu měsíců vstřebávala nejzásadnější informace, které se týkaly životů uprchlíka, těžkého, ale přesto nezbytného překonávání bariér, jež se na cestě každého z nich vyskytly. Protože se výzkum ubíral především k češtině a její metodice, která není v současné době důsledně rozpracována, při výběru výzkumných otázek jsem se soustředila právě na ony praktické poznatky ze života cizince. Diskuze Před započetím výzkumu bylo nutné pečlivě vypracovat plán, který měl definovat harmonogram a cíle zamýšleného diskusního sezení (polostrukturovaná diskuze). Bylo třeba zajistit přesnou domluvu termínů, v němž se všichni informanti 6) Rozhovory nebyly zaznamenávány, byly součástí každodenního dne při setkávání se při výuce českého jazyka

80 sejdou na jediném místě. Pozvání přijali i bývalí studenti, obývající vzdálenou část České republiky. Proti úniku informací bylo použito vícero prostředků záznamové techniky: digitální diktafon a kamera. Vedlejší data byla zapisována do formuláře záznamu ANALÝZA ZÍSKANÝCH DAT K dosažení nových poznatků bylo využito analytické metody zakotvené teorie. Zakotvená teorie je teorií induktivně odvozenou ze zkoumání reprezentovaného jevu, a která je odhalena, vytvořena a prozatímně ověřena systematickým shromažďováním údajů o zkoumaném jevu a analýzou těchto údajů. 7 Kódování: Proces analýzy údajů v zakotvené teorii. Otevřené kódování Axiální kódování Selektivní kódování Otevřené kódování Proces rozebírání, prozkoumávání, porovnávání, konceptualizace a kategorizace údajů. Během tohoto procesu jsou zvažovány a zkoumány vlastní i cizí domněnky o jevu, což vede k novým objevům. tamtéž Z kódovaných informací, získaných v diskuzi, vzešlo následujících pět kategorií: OSOBNÍ POHNUTKY - Záleží na lidech, čeho chtějí dosáhnout Takto nepřímo byla pojmenována kategorie osobní motivovanosti cizince k úspěšnému zvládnutí českého jazyka. Informanti spojují svou potřebu studia českého jazyka s délkou pobytu v cizí zemi, s touhou porozumět cizímu prostředí, nebo s motivací k získání českého občanství a lepší práce. Nicméně, jsou si vědomi toho, že motivační faktory musejí vycházet především z jejich vnitřní potřeby, neboť učitel 7) Corbin, Juliet, Strauss, Anselm Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. 1.vyd. Boskovice: Albert, s. 14. ISBN X

81 lektor ve svém časovém prostoru poskytuje vše, co je třeba. Přesto mu ale neodpírají patřičnou dávku přísnosti, větší důraznosti a naléhání na studentovu aktivitu ve vlastním sebevzdělávacím procesu. Dospělí studenti vědí, že jazykový kurz není mateřskou školou, a že tedy na sobě musejí sami více pracovat a otevřeným příjímáním češtiny nejlépe projevit respekt k hostitelské zemi. Kdo nechce, ten se jenom stěžuje. Jo, takže, všelijaký. Já například hned začal kupovat noviny a díval jsem se, chodil jsem do kina, do divadla a ničemu jsem nerozuměl. Ale chodil jsem na takový ruský věci tady v Brně. Oni tam zpívali v ruštině. A to byla výhoda. Pan S. Poznávání češtiny je prý velmi zajímavé, protože je to, mnohokrát potvrzeno, krásný jazyk. Objevily se však také citlivé připomínky o vlastním studu za nedokonalost jazyka: že no chtěla by ta čeština být lepší než to umím a stydím se, že neumím to perfektně, časem myslím, že možno to vyjde, doufám. Mám starý mozek a musím furt opakovat Paní G. PRÁCE JAKO VSTUPNÍ KLÍČ K INTEGRACI - Když jsem začal chodit do práce Velmi důležitou stránku života imigrantů v České republice tvoří oblast pracovního uplatnění. Svůj pobyt přesvědčivě spojují s nutností seberealizace a schopností obstarání si nejméně základního existenčního zázemí. Pro řadu z nich byla prvotní pohnutkou k nutnosti splynutí s českým prostředím nějaká naléhavá pracovní povinnost. Někdo přijel založit monastýr, aby šířil duchovní poslání v azylovém prostředí, někdo spíše pociťoval nutnost zlepšení osobní situace a touhu po seberealizačním vzrůstu. Všichni se ale setkali s nepřímým tlakem porozumět okolnímu prostředí tak, aby náplň práce zvládli a případně nebrzdili svou přítomností úspěch firemního kolektivu. ČESKÝ KAMARÁD Být v českém kolektivu mě mobilizuje Být v českém kolektivu je nejlepším prostředkem k úspěšnému zvládnutí jazyka. Na začátku studia je však nepříjemným osobním deficitem absence českého kamaráda

82 Informanti se shodují na tom, že je vhodné nalézt takového, který má zájem učit se právě jejich mateřskému jazyku, a tímto oboustranným zájmem se procvičovat. Je to řešení vskutku finančně nenáročné, a kdo jej vyzkoušel, potvrdil, že výborně a spolehlivě funguje. POJETÍ KURZU Do oblasti pojetí kurzu se promítly zásadní aspekty, kterým cizinci přisuzují schopnost vnějškově zapůsobit na jejich vlastní jazykový posun. K této kategorii byly přiřazeny následující subkategorie: osobnost lektora, atmosféra, multikulturní prostředí, intenzita, finance, certifikace Osobnost lektora každý učitel je různý člověk, a prostě jestli někdo jde učit nějaký jazyk, nebo češtinu, nebo jakýkoliv, tak prostě očekává že prostě, že se naučí, a proto jestli prostě chodit a jenom poslouchat a nic nedělat Paní N. Multikulturní prostředí Naopak to stimuluje. Když je tolik lidí. To se dá srovnat prostě znalost. Když člověk je z jiného kultury, prostě se to dá nějak, to stimuluje a pomáhá. Pan A. Intenzita to jsme měli 8 hodin za týden češtiny, týdně 8 hodin, co to je? To je málo! Pan S. Atmosféra To má vliv, víš, když člověk sedí v pohodě, a nesedí na takové dřevěné židli, ale třeba v nějakým křeslu. Takhle do kola. No a vidí každého takhle okolo, tak je to lepší než, když jeden kouká jednomu do zad a druhý tam kouká tobě do zad a ty vidíš jenom učitela. Takže takový kulatý stůl je lepší. Pan A. Aby to bylo uvolněnější, aji ta celková atmosféra prostě by byla lepší. Pan K. Jeden druhému by se cítil trošku blíž asi. Aby mohli mluvit trošku otevřenejší. Aby se nestyděli za chyby a tak. Paní S. Finance když člověk něco zaplatí, nějakou symbolickou částku, tak on k tomu prostě bude mít k tomu jako takový serióznější vztah. Pan K. z těch vyspělejších zemí jsou naučený, že co je zadarmo, to může být špatně, ale co stojí peníze, tak to stojí zato. Když za to utratil, tak můžou aspoň pak říct, že to bylo špatný Pan A. Certifikace Určitě, určitě, to vždycky pomůže! Pan S

83 TŘETÍ JAZYK Tato oblast se zaměřovala na vhodnost využití mediačního (třetího, zprostředkovacího) jazyka v hodinách češtiny pro cizince. Byly vyjádřeny nejrůznější názory na vhodnost jeho využití v souvislosti se stupněm pokročilosti studujících klientů. Byly zvažovány i možnosti, zda je učitel schopen dostát požadavku všech klientů umět, nebo alespoň částečně ovládat jejich mateřský jazyk. Tuto strategii nakonec cizinci vyhodnotili jako nesmyslnou, pouze poukázali na skutečnost, že u začátečníků by bylo vhodné pro vysvětlení a zprostředkování učebních úloh aplikovat jazyk anglický nebo jinak hojně (např. v EU) úředně využívaný jazyk. já bych Vám poradil příště jet do Prahy, a tam nenajdeš žádnou jednu Češku, všichni mluvijó česky špatně! Subkategorie: Češi versus čeština cizince Tato kategorie posuzovala postoj českého občana k česky mluvícímu cizinci. Vyjadřovala, zda mají cizinci pocit diskriminačního útlaku ze strany Čechů, zda se setkávají s nepochopením jejich nedokonalé češtiny, či zda Češi automaticky přizpůsobují konverzační jazyk jazyku cizince. Informanti potvrdili, že se alespoň jednou za život s negativním postojem ke své osobě setkali. Uzavřené chování ze strany Čechů přisuzují mentalitě národa, ale potvrzují, že toto chování je platné do té doby, kdy Čech cizince lépe pozná. Češi jsou hodně přizpůsobiví, hodně, a mají opravdu zlatý ručičky, a toto jsem zažil např. moje babička, ta zemřela v roce 98 a ona nikdy nemluvila jinak než česky, ona se narodila tam, hodněkrát byla v Československu, tady měla rodinu.. pan S

84 Axiální kódování Soubor postupů, pomocí nichž jsou údaje po otevřeném kódování znovu uspořádány novým způsobem, prostřednictvím vytváření spojení mezi kategoriemi. Axiální kódování se soustředí na bližší určení kategorie (jevu) pomocí podmínek, které jej zapříčiňují, kontextu (jeho konkrétního souboru vlastností), v němž je zasazen, strategií jednání a interakce, pomocí kterých je zvládán, ovládán, vykonáván, a následků těchto strategií. 8 Obrazové schéma 4: Paradigmatický model 8) Corbin, Juliet, Strauss, Anselm. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. 1.vyd. Boskovice: Albert, s 70. ISBN X

85 Obrazové schéma 5: Specifikace faktorů formujících koncepci jazykového kurzu a ovlivňujících aktéra výchovně-vzdělávacího procesu Otázky směřující k lektorovi. Faktory, které jsou vnitřními podmínkami účastníka výchovně vzdělávacího procesu. Faktory útočící z vnějšího prostředí a ovlivňující účastníka výchovně-vzdělávacího procesu

86 Anketní průzkum Na podkladě kvalitativního výzkumného šetření (diskuze) byla zajištěna tematická pole, v nichž dostaly prostor otázky spadající svým charakterem do příslušných tematických oblastí. Tyto byly využity jako podklad pro zpracování anketního průzkumu, jehož cílem bylo vyhodnotit doporučená témata jako návod pro zefektivnění a ucelení jazykového kurzu češtiny pro cizince. Pro sestavení ankety byly použity hodnoty v rozmezí kladného a záporného přijetí hypotéz, tzv. Likertovy škály. Likertovy škály se používají na měření postojů a názorů lidí. Skládají se z výroku a stupnice. Na stupnici člověk vyjádří stupeň svého souhlasu, resp. nesouhlasu s daným výrokem. 9 Ve výzkumných nástrojích nebývají formulace jen jedné polarity, ale střídají se negativní a pozitivní formulace. Záměrem je, aby pozorovatel střídal při hodnocení dvě hlediska, což zabraňuje tomu, aby upadl do stereotypního vyplňování škál. V tomto případě jde o přisouzení procentuální hodnoty souhlasu či nesouhlasu s výrokem (tj %). Tabulka 5: Položka anketního průzkumu Příklad: Mám rád češtinu. Nemám ji rád vůbec O O O O ( O ) O O O O Češtinu mám moc rád Spíš ne - neutrální - spíš ano + postoj Odpověď: Moc rád ji nemám. Anketa a její položky byly, vzhledem k tematických oblastem, vyhodnoceny jednotlivě, procentuelně. 9) Gavora, Petr: Úvod do pedagogického výzkumu. 1.vyd. Brno: Paido, s 92. ISBN

87 Hypotézy k anketnímu průzkumu Počátek studia českého jazyka je spjat teprve s příchodem do českého prostředí. Český jazyk je spojován s potřebou pracovního uplatnění. Český jazyk je nezbytnou vstupenkou k získání lepšího pracovního místa. Multikulturní pojetí kurzu vzájemně znevýhodňuje studenty. Mediační jazyk může eliminovat k menšímu užívání češtiny. Cizinci při osvojování českého jazyka využívají nejrůznějších učebních strategií. Cizinci věří tomu, že se česky nikdy nenaučí. Pro úspěšnou integraci do českého prostředí je nezbytné najít si českého kamaráda. Je nezbytně nutné, aby existovala ucelená nabídka kurzů a programů českého jazyka pro cizince. Zkoumané aspekty koncepce češtiny pro cizince; tematické domény 1. motivace 2. situace, okolnosti 3. pojetí kurzu forma rozložení učebny, časová vrstva 4. prostředky učení, metodika 5. jak zefektivnit výuku, vliv prostředí 6. osobnost lektora 7. finanční hledisko nárok na jazykový kurz 8. jazyk výuky problematika mediačního jazyka 9. věk jako rozhodující faktor učení 10. učební strategie autoregulace učení 11. hodnocení a sebehodnocení self essessment 12. vnější pohled na češtinu cizince, hlavní překážky ve studiu 13. informovanost Tabulka 6: Zkoumané aspekty koncepce kurzu češtiny pro cizince; tematické domény

88 Obsahy tematických domén, které určily výsledný charakter otázek anketního průzkumu: motivace Proč jsem se začal učit česky, bylo to spíše tlakem okolí, cizího prostředí, nebo ze skutečně vnitřní touhy po ovládnutí exotického jazyka? Vidinou pracovních příležitostí? situace, okolnosti Kdy se nejlépe učíte? (období, hodina) Ve kterou denní dobu Vám výuka ČJ vyhovuje? Ráno, odpoledne, večer? K čemu přihlížíte? -k zaměstnání, dětem či osobnímu dennímu režimu (např. omezená schopnost příjmu nových informací v ranních hodinách apod.) pojetí kurzu Stratifikace, osazení, rozložení kurzu dle národnosti, věku, individuální, skupinové, počtu klientů v kurzu) Máte pocit, že multikulturní pojetí kurzu Vás brzdí, zpomaluje, nebo Vás naopak obohacuje? A v čem? Upřednostňujete studium ve skupině nebo individuálně? Co je lepší pro konverzaci, gramatiku, porozumění textu? prostředky učení, metodika Pomůcky, speciální materiály, zvyšují efektivitu výchovně vzdělávacího procesu? jak zefektivnit výuku; vliv prostředí Kde se nejvíce naučíte? (v prostředí školy, kde jste obklopeni ostatními studenty, doma v pokoji, v koupelně, na terase, mezi lidmi, v obchodě, v práci, v cizí zemi, v kurzu, při kontaktu s cizincem (ve Vašem případě tedy Čechem). Kde se nejvíce a nejlépe naučíte co a čemu? (gramatika, porozumění mluvenému slovu, výslovnosti, psaní) osobnost pedagoga Jaký má být pedagog, který pracuje s cizincem? (morální vlastnosti, osobnostní charakter, věk, zkušenosti, vzdělání, jazykové schopnosti, citové vazby a vlastnosti) finanční hledisko/možnosti Jaké kurzy by se měly platit, jaké mají být zdarma pojetí spravedlnosti, sociální status. Nárok na jazykový kurz z hlediska sociálního statusu rozlišení azylanti, cizinci s dlouhodobým pobytem, cizinci s trvalým pobytem. (S ohledem na to, za jakým účelem přijel cizinec do ČR např. za účelem podnikání, vzdělávání, v tíživé životní situaci = prosba o azyl, pomoc krajanským komunitám v zahraničí, je to v pořádku či nikoliv apod..)

89 jazyk výuky problematika mediačního jazyka Je vhodné učit se češtinu přímo v českém jazyce, např. názornou metodou (obrázky apod.), nebo ve vašem jazyce, mateřštinou, či prostřednictvím třetího jazyka (např. angličtiny)? Je lepší, když na Vás lektor mluví česky? Co si myslíte, že je pro Vás lepší, učit se kolokviální češtinu, tedy nejlépe tu, v jejímž kraji se právě vyskytujete, nebo spisovnou, reprezentativní češtinu? věk jako rozhodující faktor učení Je věk rozhodujícím faktorem učení? Kdo se učí lépe? (ženy, muži, mladí, staří) učební strategie autoregulace učení - předpoklad, prostředek i cíl vyučování. Jak se naučit více, jak zefektivnit vlastní učení - metody, strategie, plány, organizování, řízení. Jazykový kurz není schopen obsáhnout všechny dostupné informace, které je třeba se naučit, kurz položí pouze základy, měl by ve Vás probudit kompetenci k učení? Jak na češtinu? Otázky k problematice českého jazyka: Učební strategie, taktiky, autoregulace učení. Kdy jste si uchovali nejlépe slovní zásobu? Jakým prostřednictvím si nejlépe uchováváte slovní zásobu? Vizualizací, sluchovou stopou nebo písemným záznamem? Myslíte si, že nejlepší je kombinace všech tří variant? Je lepší nejdříve poslouchat, nebo vidět? Je lepší začít mluvit, nebo psát? hodnocení a sebehodnocení self-essessment 10 Co pro Vás v procesu učení se českému jazyku znamená slovo NIKDY? Co tvrzení Nikdy se česky nenaučím? Respektujete jej? (rada: co kdybyste se jej zbavili, přestali jej dodržovat, pomohlo by Vám to? filozofická rovina) Kdo se lépe učí, muži nebo ženy? Kdo z nich, co převažuje, s kým jste se setkali více? Jak hodnotíte svou úroveň. vnější pohled na češtinu cizince, hlavní překážky Jak vnímají Vaši češtinu Češi? Připadáte si méněcenní, když hovoříte s Čechem? Máte pocit, že Vás Češi lépe přijímají, díky tomu, že jste češtinu ovládli? Cítíte se být diskriminováni? Mrtvý bod (jazykové ustrnutí bez možnosti posunu, zlepšení, další vývoj). 10) pojem uvádí Janíková, Věra. Autonomie v procesu učení a vyučování cizích jazyků: Sborník dílčích studií. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně. 2005, sv. 188, řada cizích jazyků č.5. ISBN

90 informovanost V této tematické oblasti byla řešena problematika nedostupnosti systémové nabídky jazykových kurzů. Informanti ohniskové skupiny vyhodnotily tuto oblast jako velmi důležitou pro jednotné uplatnění vlastních práv, která jim vznikají při vstupu na území ČR. Důslednou připomínkou byla možnost využití informačních technologií, především internetu, který v současnosti představuje hlavní médium, jež převažující procento cizinecké populace v ČR využívá při svém pátrání po informacích týkajících se jejich pobytu na území ČR (vzhledem ke svému sociálnímu statusu). Podíl zúčastněných respondentů ankety dle: Graf (1,2,3,4) č. 2: Podíl zúčastněných respondentů ankety dle: Ženy 50% Muži 50% Národnosti Albánec Arab Argentinec Bělorus 15% 3% 8% 3% 13% Bulhar Egypťan Francouz Iráčan 3% 15% Kazach 3% 5% 3% 20% 3% 3% 3% Mauritian Rus Bělorus Ukrajinec Vietnamec Povolání Kadeřnice mateřská dovolená mechanik 3% 5% 5% 3% 3% 3% 3% nezaměstnaný podnikatel prodavač překladatel 13% 25% rybář řidič 5% směnárník 5% 3% 3% 3% 5% 13% truhlář student švadlena učitel v domácnosti zahradník

91 Sociální status žadatel o azyl 36% jiné 3% azylant 21% azylant dlouhodobý pobyt trvalý pobyt trvalý pobyt 16% dlouhodobý pobyt 24% žadatel o azyl jiné Teoretické závěry dle tematických oblastí ankety potvrzení či vyvrácení původních hypotéz MOTIVACE U dospělých cizinců nemůžeme předpokládat, že jejich hlavní motivací zúčastněnosti na jazykovém sebevzdělávání bude čokoláda od rodičů, nebo finanční odměna za pěkné vysvědčení. Původ potřeby jejich sebevzdělávání musíme nalézat především v nutnosti opatření základního ekonomického zázemí, většinou nejen pro sebe, ale především pro svou rodinu. Základní pohnutkou je tedy potřeba společenského a pracovního uplatnění, schopnost seberealizace posílením znalostí a osobnostních kompetencí. Nejvyšší procento potřeby osvojení českého jazyka (jež je i potvrzením původní hypotézy) cizinci přisuzují skutečnosti, že se ocitli v neznámém prostředí. Reálná vnitřní touha po kráse češtiny, při hodnocení 61% není pro počátek studia přesvědčivým argumentem. Stejně tak se česky nezačali učit, protože snad mají v Česku příbuzenstvo, nebo z jiné vlastní iniciativy. OKOLNOSTI UČENÍ, SITUACE Z vyhodnocení této části ankety vyplynulo, že dospělí cizinci nemají žádnou vyhraněnou denní dobu, kterou pro své učení preferují. Nepatrně vyšší procento souhlasu přisoudili večernímu vyučování, zřejmě s ohledem k pracovním povinnostem