ÚZEMNÍ STUDIE VEŘEJNÉHO LOGISTICKÉHO CENTRA ČESKÉ BUDĚJOVICE NEMANICE ÚZEMNÍ STUDIE SEVERNÍ SILNIČNÍ TANGENTY MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ÚZEMNÍ STUDIE VEŘEJNÉHO LOGISTICKÉHO CENTRA ČESKÉ BUDĚJOVICE NEMANICE ÚZEMNÍ STUDIE SEVERNÍ SILNIČNÍ TANGENTY MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE"

Transkript

1 ÚZEMNÍ STUDIE VEŘEJNÉHO LOGISTICKÉHO CENTRA ČESKÉ BUDĚJOVICE NEMANICE ÚZEMNÍ STUDIE SEVERNÍ SILNIČNÍ TANGENTY MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE pořizované ve vazbě na vydané Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje A. ANALYTICKÁ ČÁST

2 .

3 ZADAVATEL Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice IČ: DIČ:CZ zastoupený: Mgr. Jiřím Zimolou, hejtmanem Jihočeského kraje ZPRACOVATEL IKP Consulting Engineers, s.r.o. Jankovcova 1037/49, Classic 7 budova C, CZ Praha 7 IČ: DIČ: CZ vedoucí projektu: Ing. Michal Hrdlička, vedoucí oddělení silničních staveb, tel , GSM: zodpovědný projektant: Ing. Michal Němec, tel , GSM: Ing. arch. Filip Dubský Čéčova 13, České Budějovice , tel , GSM: IČ: číslo autorizace ČKA: 3588

4 .

5 OBSAH A. PŘEDMĚT A CÍLE ÚZEMNÍ STUDIE... 7 Předmět územních studií... 7 Cíle a účel územních studií... 7 Použité podklady... 8 B. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ... 9 Severní silniční tangenta města České Budějovice... 9 Veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice... 9 C. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU Severní silniční tangenta města České Budějovice Veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice D. TECHNICKÉ A PŘÍRODNÍ LIMITY Severní silniční tangenta města České Budějovice Veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice E. VAZBA NA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ A KRAJE Politika územního rozvoje Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje Územně plánovací dokumentace obcí F. VNĚJŠÍ VAZBY PROJEKTU A NÁVAZNOSTI Silniční doprava Železniční doprava Železniční doprava Vodní doprava Průmyslové zóny, rozvojové plochy a veřejné logistické centrum G. ŠIRŠÍ VZTAHY Severní silniční tangenta města České Budějovice Veřejné logistické centrum České Budějovice - Nemanice Významné dopravní směry a funkční rozdělení města na základní funkce Dopravní skelet města České Budějovice Alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D Propojení rozvojových oblastí Vývoj města výhled H. CELKOVÝ KONTEXT ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Návaznosti z hlediska vývoje automobilové dopravy Severní silniční tangenta města České Budějovice historie Silniční a dálniční síť České republiky Silniční a dálniční síť Jihočeský kraj Soutěž Srovnání ploch Technologie I. SHRNUTÍ... 82

6 .

7 A. PŘEDMĚT A CÍLE ÚZEMNÍ STUDIE Předmět územních studií Předmětem územní studie Severní silniční tangenty města České Budějovice (dále jen SSTCB), která zohlední požadavky udržitelného rozvoje území, je prověření možnosti vedení trasy nové komunikace propojující silnici I/20 a budoucí dálnici D3 mimo zastavěné území a zastavitelné plochy města České Budějovice a dotčených obcí. Navrhovaný koridor pro trasu SSTCB bude prověřen pomocí vhodných variant vedení celé trasy a případně doporučeno alternativní řešení a doložení faktu, že situování trasy v řešeném území není možné. Předmětem územní studie Veřejného logistického centra České Budějovice Nemanice (dále jen VLC), která zohlední požadavky udržitelného rozvoje území, je prověřit vhodné dopravní napojení tohoto centra na nadřazený dopravní systém, tj. na připravovanou severní silniční tangentu tak, aby nebyl zatěžován dopravní skelet v centru Českých Budějovic a okolních obcí. Navrhované území pro VLC bude alternativně napojeno na stávající skelet současné silniční sítě s výhledem do budoucích fází výstavby SSTCB a jiných možností. Cíle a účel územních studií Severní silniční tangenta města České Budějovice (dále též SSTCB ) Zpracování územních studií Severní silniční tangenty města České Budějovice a Veřejného logistického centra České Budějovice Nemanice, vyplývá z požadavků Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, které nabyly účinnosti dne 7. listopadu Cílem územní studie Severní silniční tangenta města České Budějovice je vyhledat nejvhodnější trasu komunikace propojující silnici I/20 a budoucí dálnici D3, a to na základě posouzení možných variant vedení trasy mimo zastavěné území a zastavitelné plochy města České Budějovice a dotčených obcí. Cílem je nalézt takovou variantu trasy, která umožní propojení silnice I/20 a budoucí dálnici D3, s řešením průchodu této komunikace zájmovým územím, anebo prokázání, že situování jakékoliv varianty severní silniční tangenty do zájmového území není reálné. Účelem územní studie Severní silniční tangenty města České Budějovice je návrhem různých variant zdokumentovat možnosti průchodu této komunikace zájmovým územím a porovnat jednotlivé varianty s ohledem na jejich směrové a výškové řešení, náročnost jejich výstavby, ekonomické náklady, ochranu životního prostředí, apod., a na základě tohoto porovnání vybrat nejvhodnější variantu. Zásadní kritériem pro výběr výsledné varianty severní silniční tangenty je, aby byly prioritně využívány lokality mimo zastavěná území sídel a zastavitelné plochy schválené v platných územně plánovacích dokumentacích. Současně jsou zohledňovány i lokality navržené pro rozvoj zástavby v rozpracovaných územně plánovacích dokumentacích. Součástí studie Severní silniční tangenta města České Budějovice je i zpracování ekonomického zhodnocení a to v případě, že SSTCB bude navržena na zamýšleném území dle zamýšlených kritérií. Veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice (dále též VLC ) Cílem územní studie Veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice je vyhledat nejvhodnější způsob napojení tohoto logistického centra prioritně na severní silniční tangentu a taktéž nalézt vhodné napojení na stávající silniční síť, zajišťující obsluhu logistického centra do doby vybudování severní silniční tangenty. V případě pokud by se prokázala nerealizovatelnost severní silniční tangenty, mělo by takto navržené řešení zajišťovat plnohodnotné napojení logistického centra na nadřazenou dopravní síť. Zvoleným řešením by neměl být zatěžován dopravní skelet v centru Českých Budějovic a okolních obcí. Účelem územní studie Veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice je výběrem vhodné varianty zdokumentovat možnosti napojení tohoto logistického centra na připravovanou severní silniční tangentu a 7

8 stávající dopravní síť, porovnat jednotlivé možné varianty s ohledem na jejich směrové a výškové řešení, náročnost jejich výstavby, ekonomické náklady, ochranu životního prostředí, apod. Výběr nejvhodnějšího řešení napojení veřejného logistického centra České Budějovice Nemanice zohledňuje výsledný výběr varianty trasy severní silniční tangenty. Použité podklady Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje Územně analytické podklady Jihočeského kraje Územně analytické podklady ORP České Budějovice Územně plánovací dokumentace obcí (Územní plán Hluboká nad Vltavou, Územní plán města České Budějovice, Územní plán Hrdějovice, Územní plán Úsilné) Studie proveditelnosti výstavby veřejného logistického centra České Budějovice Nemanice Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje Mapové podklady (katastrální mapa, Zabaged, RZM10, RZM25, ortofotomapa) Data z informačního systému o silniční a dálniční síti ČR (ISSDS ČR, ŘSD) Studie záplavového území Vltavy od VD Hněvkovice po most v Plané a Malše od soutoku s Vltavou po most v Roudném 8

9 B. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Severní silniční tangenta města České Budějovice Územní rezerva D/R je Zásadami územního rozvoje vymezena od západu křižovatkou silnic I/20 a II/105, v dotyku s plochami veřejného logistického centra České Budějovice Nemanice, v souběhu se železniční tratí na Plzeň, dále jižně od zastavěného území sídel Hrdějovice a Borek, přes regionální biocentrum RBC 609 Světlík severně od rybníka Čertík až na novou křižovatku se stávající čtyř pruhovou silnicí I/34 cca 1km od mimoúrovňové křižovatky Úsilné, s připuštěním též alternativy napojení přímo do zmíněné mimoúrovňové křižovatky Úsilné, pokud to bude technicky možné. Koridor územní rezervy je vymezen v proměnné šíři, obvykle 200m. Zhodnocení bodu: VLC by mělo být přímo návazné na vybudování SSTCB. Napojení VLC na provizorní silniční síť a možnou nově připravovanou severní spojku je však v rozporu s budoucím rozvojem dopravy, která má být primárně odkláněná od komunikací vztahujících se k městu. Umístění této územní rezervy je právě z důvodu SSTCB a nutnosti jejího logického napojení na VLC. Uzemní studie SSTCB v zásadě nedoporučuje napojovat VLC jinak než pomocí SSTCB. Dotčená katastrální území: Bavorovice, České Vrbné, Hrdějovice, České Budějovice 3, Úsilné. Zhodnocení bodu: V případě, pokud by přijetí nejvhodnějšího řešení severní silniční tangenty vyžadovalo vybočení z daného koridoru územní rezervy (řešeného území), je podle zadání této územní studie toto vybočení možné. Veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice Území pro areál veřejného logistického centra a s ním souvisejících provozů s vazbou na silniční, železniční a lodní dopravu D19 je Zásadami územního rozvoje vymezeno na území obce Hrdějovice a na části katastru Bavorovice. Řešené území pro nalezení nejvhodnějšího způsobu napojení logistického centra na stávající silniční síť, zajišťující plnohodnotnou obsluhu tohoto logistického centra i v případě nerealizovatelnosti severní silniční tangenty, případně do doby jejího vybudování, je vymezeno v grafické příloze č. 1 zadání této územní studie. Dotčená katastrální území pro možnost nalezení nejvhodnějšího napojení: Bavorovice, České Vrbné, Hrdějovice, České Budějovice 2, České Budějovice 3, České Budějovice 4. 9

10 10

11 C. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU Území pro VLC D19 je většinou využíváno pro zemědělskou výrobu (ZPF), nebo v minimální míře se jedná o pozemky pro dopravní infrastrukturu. Severní silniční tangenta města České Budějovice Územní rezerva D/R je umístěna z převážné části v nezastavěných částech extravilánu obcí Bavorovice, České Vrbné, Hrdějovice, České Budějovice 3, Úsilné. Pozemky v koridoru D/R jsou většinou využívány pro zemědělskou výrobu (ZPF), nebo v minimální míře se jedná o pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) a dopravní infrastrukturu. Vymezený koridor se napojuje na křižovatku silnic I/20 a II/105, v trase kříží Dehtářský potok, Vltavu, účelové komunikace podél Vltavy, je v dotyku s plochami veřejného logistického centra České Budějovice kříží silnici III/10578 (ulice Školní v k.n. Hrdějovice), silnici III/10575 (ulice Jubilejní v k.n. České Budějovice 3), 2x Kyselou vodu, silnici I/3, komunikaci u rybníka Čertík v k.ú Úsilné a napojuje se na novou křižovatku se stávající čtyřpruhovou silnicí I/34. Silnice I/20 je regionálním tahem nadmístního významu s intenzitou dopravy (podle celostátního sčítání dopravy v roce 2010) voz/24h. Silnice II/105 je regionálním s intenzitou dopravy (podle celostátního sčítání dopravy v roce 2010) voz/24h. Silnice I/3 je nadregionálním tahem s intenzitou dopravy (podle celostátního sčítání dopravy v roce 2010) voz/24h. Silnice I/34 je regionálním tahem nadmístního významu s intenzitou dopravy (podle celostátního sčítání dopravy v roce 2010) voz/24h. Z hlediska morfologie terénu lze území, kterým koridor prochází, charakterizovat jako rovinaté, nebo mírně zvlněné. Veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice Území pro areál veřejného logistického centra a s ním souvisejících provozů s vazbou na silniční, železniční a lodní dopravu D19 je umístěna z převážné části v nezastavěných částech extravilánu obcí Hrdějovice a Bavorovice. 11

12 D. TECHNICKÉ A PŘÍRODNÍ LIMITY Severní silniční tangenta města České Budějovice Silniční stavby Na obou koncích koridoru je napojení na stávající komunikace řešeno mimoúrovňovými křižovatkami. U mimoúrovňových křižovatek je důležité zvolit vhodné uspořádání a typ křižovatky. Rozhodnutí o typu a vzoru křižovatky se provede na základě hlavních vstupních údajů, tj. druhu, počtu a geometrie křižujících se silničních komunikací, dopravně inženýrských údajů, místních podmínek a ekonomických hledisek. Trasa Severní tangenty bude úrovňově křížit silnice I/3 a III/ V rámci přípravy stavby IV. tranzitního železničního koridoru, který také kříží silnici III/10575, byl podán návrh na její rozdělení na 2 části, převedení na místní komunikace a převedení do vlastnictví obcí. Jedním z hlavních technických limitů trasy Severní tangenty bude samotná volba kategorijního typu silnice. Zejména rozhodnutí, zda bude navržena jako dvoupruhová, nebo čtyřpruhová. Od této volby se odvíjí další návrhové prvky trasy, zejména podélný sklon nivelety. Ten bude mít hlavní vliv na výškové řešení návrhu. Důležité budou zejména vztahy úrovňového křížení se silnicí I/3 a mimoúrovňového křížení s IV. tranzitním železničním koridorem. Železniční stavby Technickým limitem je též souběh se stávající železniční tratí celostátního významu č. 190 Plzeň České Budějovice. U této trati je záměr na její zdvojkolejnění. Návrh Severní tangenty bude křížit trať celostátního významu č. 220 Benešov u Prahy České Budějovice. Přibližně v místě křížení s tratí č. 220 dochází ke křížení se záměrem IV. tranzitního železničního koridoru Praha Benešov u Prahy Tábor České Budějovice Horní Dvořiště, který je součástí trans-evropské železniční trasy sítě TEN-T na severojižní ose Balt Jadran. Technická infrastruktura, Inženýrské sítě Dalším velkým limitujícím prvkem je vedení VN a VVN (110kV a 400kV), které koridor buďto kříží, nebo je s vedením v souběhu. Obecně není křížení problém při dodržení ochranných vzdáleností. Je vhodnější křížení situovat do blízkosti stožárů z důvodů vyšší podchozí výšky. minimální výška vodiče nad povrchem 110 kv 400 kv nad volným terénem min. 6,0 m min. 8,0 m nad komunikací min. 7,0 m min. 9,0 m Pokud je elektrické vedení v souběhu s pozemní komunikací a výška krajního vodiče nad terénem je menší, než požadovaná min. výška nad komunikací, je minimální vzdálenost drátu a průjezdného profilu 4~5 m. Tuto vzdálenost je dále nutné prověřit z hlediska účinků bočního větru. Ten je schopný vychýlit vodič i o 45. Reálná vzdálenost se zohledněným účinkem větru je tedy spíše 10 m. ochranná pásma 110 kv 400 kv postavené do roku 1994 včetně 15,0 m 25,0 m postavené po roku ,0 m 20,0 m Práce v ochranném pásmu jsou možné se souhlasem správce. základové konstrukce 110 kv 400 kv půdorysné rozměry základu 4x4~6x6 m 10x10 m hloubka základu 2~3 m? m 12

13 Základové patky není vhodné umisťovat do násypového tělesa komunikace. Pokud je nezbytné umístit základovou patku do násypového tělesa, měl by k ní být umožněn přístup ze všech stran. To lze zajistit např. opěrnou zdí. Umístěním sloupu elektrického vedení na pozemek znamená automaticky věcné břemeno ze zákona. O takovém věcném břemeni není zápis v katastru nemovitostí. úprava stožárové konstrukce. Ke každé konstrukci se přistupuje individuálně na základě statického posouzení. Reálné zvednutí stožárové konstrukce je cca 4~6 m. Teoreticky je možné i větší. Je to otázka spíše finanční a záboru pozemku pod stožárem. S rostoucí výškou stožáru se zvětšuje šířka stožáru u základu. šířka stožáru (délka výložníku) 110 kv 400 kv dvounásobné vedení 8 m (4 m) 22 m (11 m) čtyřnásobné vedení 16 m (8 m)? Odstup krajních vodičů mezi vedením 400 kv a 110 kv by měl být 15~20 m. Návrh Severní tangenty bude muset zohlednit souběh a možné křížení se záměrem teplovodu z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. V katastrálním území obce Hrdějovice zasahuje koridor do území, které je v územním plánu Hrdějovic označeno VPS-TI-1-čov a určuje plochu pro umístění veřejně prospěšné stavby rozšíření čistírny odpadních vod. V koridoru Severní tangenty se nachází také další inženýrské sítě a technické limity, které bude nutno v návrhové části zohlednit a v dalších fázích předprojektové a projektové přípravy případně navrhnout jejich úpravy nebo přeložky. Jedná se zejména o: - ostatní elektrická vedení nadzemní a podzemní včetně trafostanic - komunikační vedení, radiové směrové spoje - plynovody včetně katodové ochrany - vodovody - katodovou ochranu vodovodu - úpravnu vody - vodní zdroje, koridor se nachází v ochranném pásmu vodního zdroje - kanalizace (dešťová, splašková) Vodní toky a vodní plochy Koridor pro Severní tangentu zasahuje do vodní nádrže Čertík a kříží Dehtářský potok, Vltavu, potok Kyselou vodu a několik bezejmenných vodotečí. Od napojení Severní silniční Tangenty na silnici I/20 směrem k Vltavě až na konec směrového oblouku železniční trati, se trasa nachází v záplavovém území Dobrovodské stoky a Vltavy Informace o záplavovém území Dobrovodské stoky: vodoprávní úřad: KÚ Jihočeského kraje č.j.: KUJCK 25413/2007 OZZL/2/Zah identifikátor území: id. vodního toku (CEVT): název vodního toku (CEVT): Dobrovodská stoka počátek jevu na toku: 0 říční km konec jevu na toku: 12.5 říční km stanovení aktivní zóny: Ano stanovení pro n-leté průtoky: Q5, Q20, Q100 datum registrace MŽP: správce toku: Povodí Vltavy, s.p. závod Horní Vltava Informace o záplavovém území Vltavy: vodoprávní úřad: KÚ Jihočeského kraje č.j.: KUJCK 35548/2010 OZZL/23/Ci identifikátor území:

14 id. vodního toku (CEVT): název vodního toku (CEVT): Vltava počátek jevu na toku: říční km konec jevu na toku: říční km stanovení aktivní zóny: Ano stanovení pro n-leté průtoky: Q5,Q20,Q100 datum registrace MŽP: správce toku: Povodí Vltavy, s.p. pracoviště České Budějovice U vodní nádrže Čertík prochází koridor Severní tangenty přes ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně Úsilné. Vodoprávní úřad: MM České Budějovice Číslo rozhodnutí: OŽP 2724/2010/Sn Datum rozhodnutí: Zastavěné území, zastavitelné plochy Podle územních plánů obcí Hrdějovice, Úsilné a České Budějovice je možný střet Severní tangenty se zastavěným územím v katastrálních územích těchto obcí. Na území obcí Úsilné a Hrdějovice je navíc možný střet Severní tangenty s vymezenými zastavitelnými plochami. Ty jsou vymezené pro bydlení, zahradnictví a občanské vybavení komerční. Přírodní limity U napojení na silnici I/20 kříží koridor Severní tangenty regionální biokoridor RBK210 Vrbenské rybníky, dále po trase kříží nadregionální biokoridor NRBK005 Hlubocká obora-dívčí kámen vedoucí po řece Vltavě, lokální biocentrum LBC179 Hrdějovická pískovna, regionální biokoridor RBK 141 Světlík a před napojením na silnici I/34 prochází regionálním biocentrem RBC153 Světlík. Veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice Silniční stavby Pro napojení Veřejného logistického centra na silniční síť se předpokládá využití Severní silniční Tangenty. Bude tedy záležet na jejím směrovém a výškovém řešení. Železniční stavby Technickým limitem VLC je souběh se stávající železniční tratí celostátního významu č. 190 Plzeň České Budějovice. U této trati je záměr na její zdvojkolejnění. Technická infrastruktura, Inženýrské sítě Dalším velkým limitujícím prvkem je vedení VN a VVN (110kV a 400kV), které plochu VLC kříží v jeho jižní části. Obecně není křížení problém při dodržení ochranných vzdáleností. minimální výška vodiče nad povrchem 110 kv 400 kv nad volným terénem min. 6,0 m min. 8,0 m nad komunikací min. 7,0 m min. 9,0 m Pokud je elektrické vedení v souběhu s pozemní komunikací a výška krajního vodiče nad terénem je menší, než požadovaná min. výška nad komunikací, je minimální vzdálenost drátu a průjezdného profilu 4~5 m. Tuto vzdálenost je dále nutné prověřit z hlediska účinků bočního větru. Ten je schopný vychýlit vodič i o 45. Reálná vzdálenost se zohledněným účinkem větru je tedy spíše 10 m. Dalším z potenciálně dotčených prvků ÚSES jsou lokální interakční prvky v katastrálním území Hrdějovic. A to IP5 U ČOV a IP6 U tratě. 14

15 ochranná pásma 110 kv 400 kv postavené do roku 1994 včetně 15,0 m 25,0 m postavené po roku ,0 m 20,0 m Práce v ochranném pásmu jsou možné se souhlasem správce. V katastrálním území obce Hrdějovice zasahuje koridor do území, které je v územním plánu Hrdějovic označeno VPS-TI-1-čov a určuje plochu pro umístění veřejně prospěšné stavby rozšíření čistírny odpadních vod. V koridoru Severní tangenty se nachází také další inženýrské sítě a technické limity, které bude nutno v návrhové části zohlednit a v dalších fázích předprojektové přípravy případně navrhnout jejich úpravy nebo přeložky. Jedná se zejména o: - ostatní elektrická vedení nadzemní a podzemní včetně trafostanic - komunikační vedení, radiové směrové spoje - plynovody - vodovody - kanalizace (dešťová, splašková) - koridor se nachází v ochranném pásmu vodního zdroje Vodní toky a vodní plochy konec jevu na toku: říční km stanovení aktivní zóny: Ano stanovení pro n-leté průtoky: Q5,Q20,Q100 datum registrace MŽP: správce toku: Povodí Vltavy, s.p. pracoviště České Budějovice Zastavěné území, zastavitelné plochy Podle územního plánu obce Hrdějovice je možný střet VLC se zastavěným územím v jejich katastrálním území. Přírodní limity Na severozápadním okraji VLC přiléhá k nadregionálnímu biokoridoru NRBK005 Hlubocká obora-dívčí kámen vedoucí po řece Vltavě. Zasahuje do lokálního biocentra LBC179 Hrdějovická pískovna a dotýká se lokálního interakčního prvku IP5 U ČOV v katastrálním území Hrdějovic. Koridor pro VLC kříží několik bezejmenných vodotečí. Severní část plochy VLC je záplavovém území Vltavy Informace o záplavovém území Vltavy: vodoprávní úřad: KÚ Jihočeského kraje č.j.: KUJCK 35548/2010 OZZL/23/Ci identifikátor území: id. vodního toku (CEVT): název vodního toku (CEVT): Vltava počátek jevu na toku: říční km 15

16 E. VAZBA NA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ A KRAJE Politika územního rozvoje 2008 Řešené území se nachází v rozvojové oblasti OB10 České Budějovice. Řešené území má přímou vazbu na rozvojovou osu OS6 Praha Benešov Tábor České Budějovice hranice ČR/Rakousko (-Linz). Úkoly pro územní plánování: Vytvářet podmínky pro napojení na koridor M1 a v rámci tohoto koridoru řešit koordinaci umístění rozvojových záměrů (koridor multimodální koridor M1 v sobě zahrnuje koridor konvenční železniční dopravy C-E 551, dálniční a silniční koridor D3 a R3, splavnění Vltavy do Českých Budějovic, plochu mezinárodního letiště a veřejného logistického centra) Umožnit v rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury Záměry z PÚR mající vazbu na řešené území: C E 551 koridor konvenční železniční dopravy Praha Benešov Veselí nad Lužnicí - České Budějovice horní Dvořiště hranice ČR/Rakousko (-Linz) Vymezení: prochází zhruba středem řešeného území a dělí ho na dvě části (západní a východní). ŽD4 koridor konvenční železniční dopravy Plzeň Strakonice České Budějovice České Velenice hranice ČR/Rakousko (-Vídeň) Vymezení: koridor prochází západní částí řešeného území a vytváří souběh s koridorem pro umístění severní silniční tangenty. Území pro SSTCB rozděluje na severní a jižní. Prochází osou navrhovaného území pro VLC. D3 koridor dálnice Praha tábor České Budějovice dolní Třebonín (E55) Vymezení: ve východní části řešeného území by do budoucí dálnice D3 měla být severní silniční tangenta města České Budějovice napojena. VD5 koridor vodní dopravy Třeběnice České Budějovice Vymezení: řešené území protíná v západní části a vede v těsné blízkosti hranice VLC. VLC Veřejné logistické centrum České Budějovice Vymezení: umístění zpřesněno v zásadách rozvoje jihočeského kraje (severozápadní část řešeného území). Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje 1. Záměry dopravní a technické infrastruktury mající vazbu na řešené území Koridor dopravy republikového významu D7 Silnice I/20 - homogenizace, úprava na čtyřpruh v úseku Češnovice České Budějovice (křižovatka se silnicí II/105) a přeložky v nevyhovujících úsecích. Řešené území je dotčeno úsekem D7/6, úsek Češnovice Dasný (křižovatka se silnicí II/105), koridor pro 4pruhovou silnici v nové stopě, východní obchvat Češnovic a Dasného, vč. přestavby mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/105. Vyplývající úkol pro územní studii: navrhnout napojení SSTCB do mimoúrovňové křižovatky II/105, I/20 a budoucí SSTCB. Komentář: Projektová příprava je ve fázi zpracované dokumentace pro územní rozhodnutí z roku 2008, kterou zpracoval Pragoprojekt a.s.. V dokumentaci je počítáno s napojením Severní tangenty do mimoúrovňové křižovatky I/20 a II/105, tato dohoda na napojení Severní tangenty vyplynula z jednání mezi ŘSD a KÚ Jihočeského kraje v průběhu projednávání ZÚR. Návrh technického řešení spočívá v zapojení Severní tangenty do okružní křižovatky, kde je celkem 7 ramen (vjezdů resp. výjezdů). Z pohledu zpracovatele územní studie se nejedná o příliš vhodné napojení Severní tangenty. Doporučujeme se tímto uzlem v návrhové části ještě zabývat, tzn. především zohlednit dopravní význam Severní tangenty. Možné řešení spočívá v realizaci útvarové křižovatky s řešením přímých vazeb sil. I/20 do Českých Budějovic i pokračování Severní tangenty východním směrem. 16

17 Stávající křižovatku I/20 s II/105 ponechat ve fázi přeložky sil. I/20 v úseku Češnovice České Budějovice bez úprav. Záměr Et1 Dálkový horkovod ETE Chlumec Munice České Budějovice, záměr dálkového horkovodu pro zásobování města České Budějovice. Vyplývající úkol pro územní studii: vyřešit křížení s tímto horkovodem v prostoru nebo těsné blízkosti mimoúrovňové křižovatky II/105, I/20 a budoucí SSTCB. Komentář: V současné době je na projekt horkovodu zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí a probíhá projednávání s dotčenými orgány státní správy a samosprávy. V návrhové části územní studie je nutné zajistit koordinaci obou staveb. Ze strany zhotovitele projektu horkovodu (Mauring spol. s r.o.) je příslib na poskytnutí potřebných podkladů. Koridor dopravy republikového významu D14 Železnice Plzeň České Budějovice. Řešené území je dotčeno úsekem D14/1, úsek České Budějovice, Nemanice - Zliv, koridor pro zdvoukolejnění stávající železnice. Vyplývající úkol pro územní studii: vyřešit souběh SSTCB s touto železnicí s ohledem na její zdvojkolejnění a dále vyřešit křížení s ní v jižní části vymezeného koridoru pro umístění SSTCB a dále v prostoru mimoúrovňové křižovatky II/105, I/20 a budoucí SSTCB. Koridor dopravy republikového významu D18 Vltavská vodní cesta záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m (dle dimenzování plavebních komor), od Jiráskova jezu v Českých Budějovicích pro hranici se Středočeským krajem. Potřebné jsou úpravy koryta a okolí řeky, tj. prohrábka dna řeky na hloubku 160cm (130 cm ponor lodí + 30cm rezerva) a stavby spojené se splavněním jsou nyní z velké části hotové. Řešené území je dotčeno úsekem D18/1, úsek České Budějovice Hluboká nad Vltavou. Vyplývající úkol pro územní studii: vyřešit přemostění přeš řeku Vltavu, tak aby byl brán ohled i na budoucí využívání řeky Vltavy jako vodní cesty. Je nutné brát i ohled na navrhovaný nákladní přístav Hrdějovice (na pravém břehu řeky Vltavy severně od koridoru SSTCB) navazující na záměr veřejného logistického centra České Budějovice - Nemanice. Koridor dopravy republikového významu D3 IV. tranzitní železniční koridor konvenční železniční dopravy Praha Benešov Veselí nad Lužnicí - České Budějovice horní Dvořiště hranice ČR/Rakousko (-Linz) tento železniční koridor je na území Jihočeského kraje kontinuálně vymezen koridorem pro stavbu veřejné dopravní infrastruktury v úseku od hranice se Středočeským krajem přes České Budějovice až po Horní Dvořiště a státní hranici s Rakouskem. Řešené území je dotčeno úsekem D3/4, Ševětín České Budějovice (severní okraj, Nemanice) a úsekem D3/5, průchod Českými Budějovicemi (Nemanice na severním okraji Hodějovice na jižním okraji). Vyplývající úkol pro územní studii: vyřešit křížení s tímto železničním koridorem. Je nutno brát ohled i na skutečnost, kdy v místě křížení může dojít i k napojení záměru D14 (Železnice Plzeň České Budějovice) na tento koridor. Koridor dopravy republikového významu D1 Dálnice D3 na území Jihočeského kraje je koridor pro dálnici kontinuálně vymezen od Čekanic na severovýchodním okraji Tábora, kde navazuje na již vybudovaný úsek směrem na Prahu až po mimoúrovňovou křižovatku Dolní Třebonín, kde návrh dálnice D3 přechází v návrh rychlostní silnice R3. Vyplývající úkol pro územní studii: vyřešit napojení na budoucí dálnici D3. V případě nemožnosti přímého napojení na dálnici D3 vyřešit toto napojení přes stávající silnici I/ Rozvojové záměry mající vazbu na řešené území Veřejné logistické centrum D19 České Budějovice - Nemanice, území pro areál související s provozem veřejného logistického centra, s vazbou na silniční, železniční a lodní dopravu. Vyplývající úkol pro územní studii: vyřešit průchod SSTCB tímto areálem a zajistit jeho napojení na SSTCB, případně jinou adekvátní komunikaci zajišťující napojení VLC na dálnici D3. 17

18 Plocha nadmístního významu komerční a průmyslová KP21 České Budějovice Kněžské dvory, plocha pro průmyslové využití je vymezena v návaznosti na stávající severní průmyslovou zónu města České Budějovice a na navrhované veřejné logistické centrum jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10. Vyplývající úkol pro územní studii: vyřešit případný střet trasy s touto plochou. Zhodnocení bodu: VLC by mělo být přímo návazné na vybudování SSTCB. Napojení VLC na provizorní silniční síť a možnou nově připravovanou severní spojku je však v rozporu s budoucím rozvojem dopravy, která mám být primárně odkláněná od komunikací vztahujících se k městu. Umístění této územní rezervy je právě z důvodu SSTCB a nutnosti jejího logického napojení na VLC. Uzemní studie SSTCB v zásadě nedoporučuje napojovat VLC jinak než pomocí SSTCB. 3. Prvky územního systému ekologické stability mající vazbu na řešené území Nadregionální biokoridor NBK118 Hlubocká obora - Dívčí Kámen Vyplývající úkol pro územní studii: nadregionální biokoridor je vymezen v souběhu se řekou Vltavou. Střet s tímto biokoridorem řešit současně s přemostěním řeky Vltavy i s ohledem na budoucí využívání řeky Vltavy jako vodní cesty. Regionální biokoridor RBK 37 Světlík K118. Vyplývající úkol pro územní studii: vyřešit křížení s tímto biokoridorem i ve vazbě na křížení s několika vodotečemi. Regionální biocentrum RBC 609 Světlík. Vyplývající úkol pro územní studii: vyřešit průchod tímto biocentrem. Regionální biokoridor RBK3036 Vrbenské rybníky - K 118 Vyplývající úkol pro územní studii: vyřešit křížení s tímto biokoridorem i ve vazbě na křížení s vodotečí. Územně plánovací dokumentace obcí 1. Územní plán Hluboká nad Vltavou Datum vydání: Datum nabytí účinnosti: Územní plán respektuje Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. V územním plánu pro záměr D7/6 a SSTCB vymezen jeden souvislý koridor, který je zpřesněn a zúžen jižním směrem. Do řešeného území nenavrhuje žádné další záměry, vyjma koridoru záměru horkovodu Et1 a D14 Železnice Plzeň České Budějovice, oboje taktéž zpřesněno a zúženo. Z hlediska ochrany přírody a krajiny vymezuje ÚP v řešeném území regionální biokoridor RBK3036 Vrbenské rybníky - K 118. Vyplývající úkol pro územní studii: navrhnout napojení SSTCB do mimoúrovňové křižovatky II/105, I/20 a budoucí SSTCB, vyřešit křížení s horkovodem v prostoru nebo těsné blízkosti mimoúrovňové křižovatky II/105, I/20 a budoucí SSTCB, vyřešit křížení s biokoridorem RBK3036 Vrbenské rybníky - K 118 i ve vazbě na křížení s vodotečí, vyřešit křížení se ZVN, VVN a VN. 2. Územní plán Hrdějovice Datum vydání: Datum nabytí účinnosti: ÚP Hrdějovice vymezuje pro SSTCB územní rezervu, která je zpřesněna a zúžena. Toto zúžení však neumožňuje se vyhnout zastavěnému území ploch výroby a skladování v jižní části obce Hrdějovice. Západně od silnice I/3 je vymezena rozlehlá plocha smíšená výrobní (SV-1), jejímž hlavním využitím je zajistit prostupnost územím pro dvě dopravní stavby (záměr SSTCB a D14) a v návaznosti na ně umožnit umístění logistického centra. V této ploše je vymezeno několik zastavěných území s využitím výroba a skladování (dvě v jižní části, jedno v severozápadní části, a dvě pouze minimálního rozsahu zhruba v centrální části). V západní části řešeného území je navrhováno 18

19 rozšíření ČOV. Dále jsou do této plochy smíšené výrobní navrhovány dva interakční prvky, bodový a liniový. Východně od silnice I/3 je koridor SSTCB řešen pouze územní rezervou. Do této územní rezervy zasahuje zastavěné území, plochy bydlení venkovské. ÚP zde respektuje ZÚR a vymezuje zde koridor dopravní infrastruktury IV. TŽK a dále regionální biokoridor RBK 37 Světlík K118 s vloženým lokálním biocentrem (LBC2). Územní rezerva SSTCB je v prostoru LBC na rozdíl od ZÚR stočena na jih, aby se vyhnula navrženým zastavitelným plochám, které jinak zasahují do řešeného území. Jedná se o plochu občanského vybavení komerčního a plochy smíšené obytné. Vyplývající úkol pro územní studii: respektovat rozšíření ČOV respektovat zastavěné území (plochy výroby a skladování, plochy bydlení venkovské) respektovat interakční prvky (případně vyřešit jejich křížení) vyřešit střet se záměrem IV.TŽK vyřešit střet s regionálním biokoridorem a vloženým lokálním biocentrem. respektovat regionální biocentrum RBC 609 Světlík (případně vyřešit průchod) respektovat plochu občanského vybavení komerčního a plochu smíšenou obytnou. vyřešit souběh a křížení se záměrem D14 Železnice Plzeň České Budějovice vyřešit křížení se silnicí I/3 vyřešit křížení se silnici III. třídy vyřešit souběh a křížení se ZVN, VVN a VN 3. Územní plán Úsilné Datum vydání: Datum nabytí účinnosti: až po silnici I/34, do které je zaústěna. ÚP Úsilné napojení SSTCB na dálnici D3 nenavrhuje. V trase SSTCB nejsou navrhovány žádné záměry. Do koridoru SSTCB vymezeném v ZÚR zasahují zastavitelné plochy pro bydlení vesnické a zastavitelné plochy zahrad v severní části koridoru SSTCB a dále zastavěné území taktéž v severní části koridoru SSTCB a v jihozápadní části obce. Vyplývající úkol pro územní studii: respektovat zastavitelné plochy pro bydlení vesnické a zastavitelné plochy zahrad, respektovat zastavěné území, vyřešit průchod regionálním biocentrem, vyřešit napojení na stávající silnici I/34 (je nutné brát v úvahu i navrhovanou mimoúrovňovou křižovatku budoucí dálnice D3 se silnicí I/34), řešit souběh se ZVN a VVN a dále křížení s VVN a VN. 4. Územní plán města České Budějovice Datum vydání: Datum nabytí účinnosti: Územní plán města České Budějovice vymezuje trasu SSTCB (linie). Tato trasa do správního území města České Budějovice zasahuje pouze v jeho severním okraji, a to pouze v několika částech. Trasa SSTCB prochází regionálním biokoridorem RBK 37 Světlík K118 s vloženým lokálním biocentrem (LBC) a dále regionální biocentrem RBC 609 Světlík. Do vymezeného koridoru územní rezervy SSTCB zasahuje zastavěné území (území pro bydlení). Vyplývající úkol pro územní studii vyřešit střet s regionálním biokoridorem a lokálním biocentrem, vyřešit průchod regionálním biocentrem, respektovat zastavěné území, vyřešit křížení se silnici III. třídy Územní plán Úsilné vymezuje SSTCB nikoliv jako koridor, ale jako trasu (linii). Tato je vymezena od silnice I/3 přes regionální biocentrum RBC 609 Světlík 19

20 ZÁMĚR/STAV VYPLÝVAJÍCÍ ÚKOLY PRO ÚZEMNÍ STUDII DOKUMENTACE M1 Vytvářet podmínky pro napojení na PÚR2008 koridor M1 a v rámci tohoto koridoru řešit koordinaci umístění rozvojových záměrů (koridor multimodální koridor M1 v sobě zahrnuje koridor konvenční železniční dopravy C-E 551, dálniční a silniční koridor D3 a R3, splavnění Vltavy do Českých Budějovic, plochu mezinárodního letiště a veřejného logistického centra). OS4 Umožnit v rozvojových osách intenzivní PÚR2008 využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. D7 Navrhnout napojení SSTCB do mimoúrovňové křižovatky II/105, I/20 a budoucí SSTCB. ZÚR ÚP Hluboká nad Vltavou Et1 D14 D18 Vyřešit křížení s tímto horkovodem v prostoru nebo těsné blízkosti mimoúrovňové křižovatky II/105, I/20 a budoucí SSTCB. Vyřešit souběh SSTCB s touto železnicí s ohledem na její zdvojkolejnění a dále vyřešit křížení s ní v jižní části vymezeného koridoru pro umístění SSTCB a dále v prostoru mimoúrovňové křižovatky II/105, I/20 a budoucí SSTCB. Vyřešit přemostění přeš řeku Vltavy, tak aby byl brán ohled i na budoucí využívání řeky Vltavy jako vodní cesty. Je nutné brát i ohled na navrhovaný nákladní přístav Hrdějovice (na pravém břehu řeky Vltavy severně od koridoru SSTCB) ZÚR ÚP Hluboká nad Vltavou ZÚR ÚP Hrdějovice ZÚR D3 D1 D19 KP21 NBK118 RBK 37 navazující na záměr veřejného logistického centra České Budějovice - Nemanice. Vyřešit křížení s tímto železničním koridorem. Je nutno brát ohled i na skutečnost, kdy v místě křížení může dojít i k napojení záměru D14 (Železnice Plzeň České Budějovice) na tento koridor. Vyřešit napojení na budoucí dálnici D3. V případě nemožnosti přímého napojení na dálnici D3 vyřešit toto napojení přes stávající silnici I/34. Vyřešit průchod SSTCB tímto areálem a zajistit jeho napojení na SSTCB, případně jinou adekvátní komunikaci zajišťující napojení VLC na dálnici D3. Vyřešit případný střet trasy s touto plochou. Střet s tímto biokoridorem řešit současně s přemostěním řeky Vltavy i s ohledem na budoucí využívání řeky Vltavy jako vodní cesty. Vyřešit křížení s tímto biokoridorem i ve vazbě na křížení s několika vodotečemi (brát ohled i na vložené biocentrum). ZÚR ÚP Hrdějovice ZÚR ZÚR ZÚR ZÚR ZÚR ÚP Hrdějovice ÚPM České Budějovice RBC 609 Vyřešit průchod tímto biocentrem. ZÚR ÚP Hrdějovice ÚPM České Budějovice RBK3036 Vyřešit křížení s tímto biokoridorem i ve vazbě na křížení s vodotečí. ZÚR ÚP Hluboká nad Vltavou 20

21 stávající vedení el. Energie Z15 (TI-1-cov) zastavěné území OVk-1 SO-1 Vyřešit křížení nebo souběh se ZVN, VVN a VN. Respektovat rozšíření ČOV. Respektovat zastavěné území. Respektovat plochu občanského vybavení komerčního a plochu smíšenou obytnou. ÚP Hluboká nad Vltavou ÚP Hrdějovice ÚP Úsilné ÚP Hrdějovice ÚP Hrdějovice ÚP Úsilné ÚPM České Budějovice ÚP Hrdějovice I/3 Vyřešit křížení se silnicí I/3. ÚP Hrdějovice Vyřešit křížení se silnici III. třídy ÚP Hrdějovice ÚPM České Budějovice zastavitelné plochy 6 a 7 Respektovat zastavitelné plochy pro bydlení vesnické a zastavitelné plochy zahrad. I/34 Vyřešit napojení na stávající silnici I/34 (je nutné brát v úvahu i navrhovanou mimoúrovňovou křižovatku budoucí dálnice D3 se silnicí I/34). ÚP Úsilné ÚP Úsilné 21

22 F. VNĚJŠÍ VAZBY PROJEKTU A NÁVAZNOSTI Silniční doprava Napojení v západní části řešeného území v mimoúrovňové křižovatce na silnice: I/20 (Karlovy Vary, Plzeň, Písek a České Budějovice). Silnice I/20 je součástí mezinárodního tahu E49. V Českých Budějovicích plní silnice I/20 přepravní funkce v nadregionální, regionální i příměstské úrovni, proto bylo rozhodnuto, že dojde v úseku Češnovice - České Budějovice k přestavbě silnice na čtyřpruhovou (S 20,75/90) mimo zastavěné území obcí. II/105 (Praha Milevsko Týn nad Vltavou České Budějovice) Místo křížení nebo napojení Záměr severní silniční tangenty 22

23 23

24 . 24

25 25

26 Silniční doprava Křížení se silnicemi: I/3 (Mirošovice - Benešov - Olbramovice - Tábor - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice Dolní Dvořiště Rakousko). Silnice I/3 je součástí mezinárodního tahu E55. Postupně má být nahrazena dálnicí D3 a rychlostní silnicí R3. Místo křížení nebo napojení Záměr severní silniční tangenty 26

27 27

28 Silniční doprava Křížení se silnicemi: III/10575 III/10576 Místo křížení nebo napojení Záměr severní silniční tangenty 28

29 29

30 Silniční doprava Napojení ve východní části řešeného území v mimoúrovňové křižovatce na silnici: I/34 (České Budějovice - Třeboň - Jindřichův Hradec - Jarošov nad Nežárkou - Pelhřimov - Humpolec - Havlíčkův Brod - Svitavy). Silnice I/34 je součástí mezinárodního tahu E551. Místo křížení nebo napojení Záměr severní silniční tangenty 30

31 31

32 . 32

33 33

34 Železniční doprava Křížení a souběh s celostátní železnicí: Trať č. 190 (Plzeň České Budějovice). Do Budoucna je uvažováno s jejím zdvojkolejněním. Jedná se o jednu z páteřních tratí pro oblast západní části Jihočeského kraje a východní části Plzeňského kraje. Trať má poměrně kvalitní technické parametry s rychlostí převážně do 100 km/h. Trať úseku (včetně odbočky do Písku trať č. 200, 201) prochází územím s poměrně významným osídlením měst Písek, Strakonice. Trať zajišťuje hlavní meziregionální spojení mezi Českými Budějovicemi a Plzní. Trať v úseku Strakonice Horažďovice lze charakterizovat jako část s nižší mezikrajskou frekvencí v regionálních spojích, která je zajišťována vlaky kategorie R. Místo křížení nebo napojení Záměr severní silniční tangenty 34

35 35

36 Železniční doprava Křížení a souběh s celostátní železnicí: Trať č. 220 (Benešov u Prahy České Budějovice, její část z Prahy do Benešova je vyčleněna jako trať 221). Železniční trať je součástí IV. tranzitního koridoru. Místo křížení nebo napojení Záměr severní silniční tangenty 36

37 37

38 Vodní doprava Křížení s vodní cestou dopravně významnou využívanou: vodní tok Vltavy (vodní cestu místního významu třídy I) 1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2. od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun, V současné době ŘVC ČR pracuje na splavnění úseku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou pro rekreační plavbu. Název projektu je Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice Týn nad Vltavou. Projekt je rozdělen do 3 investičních záměrů: 1. Úsek České Budějovice - Hluboká nad Vltavou o délce 8,9 km, 2. Úsek Hluboká nad Vltavou - Vodní dílo Hněvkovice o délce 18,2 km, 3. Úsek Vodní dílo Hněvkovice - Týn nad Vltavou o délce 5,6 km. Místo křížení nebo napojení Záměr severní silniční tangenty 38

39 39

40 Průmyslové zóny, rozvojové plochy a veřejné logistické centrum SSTCB je vymezena v přímé návaznosti i na plochu nadmístního významu určenou jako komerční a průmyslovou (KP21 České Budějovice Kněžské dvory) a na stávající severní průmyslovou zónu města České Budějovice. SSTCB protíná vymezenou plochu pro veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice (D19). Jedná se o plochu určenou pro areál VLC a související provoz veřejného logistického centra, s vazbou na silniční, železniční a lodní dopravu. SO10 SO11 SO13 KP22 KP23 České Budějovice Čtyři Dvory, plocha pro smíšenou obytnou funkci, s funkcí nového polyfunkčního městského centra na místě revitalizovaného území opuštěného areálu vojska, s předpokládanou výstavbou koncertního a kongresového centra je vymezena na severozápadním okraji města České Budějovice. České Budějovice Za Stromovkou, plocha je vymezena na západním okraji Českých Budějovic, které jsou ohniskem stejnojmenné rozvojové oblasti republikového významu OB10, coby rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, v klidovém prostředí, s ideální a bezprostřední vazbou na městský park Stromovka. Adamov Hůry Rudolfov, plocha je vymezena východně od Českých Budějovic na území třech postupně stavebně srůstajících sídel Adamov, Rudolfov a Hůry, plocha je součástí rozvojové oblasti republikového významu České Budějovice. České Budějovice Okružní, plocha pro komerční a průmyslové využití je navržena v návaznosti na stávající východní průmyslovou zónu města České Budějovice a na vysokou školu technického zaměření, se skvělou dopravní dostupností, jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10. České Budějovice Hůry, plocha vymezená dvěma oddělenými polygony s polyfunkční náplní komerčního, logistického, skladového a průmyslového charakteru je navržena s napojením na největší jihočeský dopravní uzel, tj. mimoúrovňovou dálniční křižovatku na plánované dálnici D3 a silnici I/34. Překryv plochy (na jejím západním KP34 okraji) s koridorem dálnice D3 bude možné naplnit až po definitivním umístění tělesa dálnice a k ní navazujících staveb dopravní a technické infrastruktury. Hůry vědeckotechnologický park, vědeckotechnologický park je navržen v těsné vazbě na komerčně průmyslovou plochu nadmístního významu KP23 Hůry v blízkosti mimoúrovňové dálniční křižovatky na navrhované dálnici D3 a stávající silnice I/34 jako součást rozvojové oblasti České Budějovice. KP35 KP35 České Budějovice vědeckotechnologický park, vědeckotechnologický park je navržen ve vazbě na areál Akademie věd a Jihočeské univerzity na jihozápadním okraji města jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10. D 19 Veřejné logistické centrum České Budějovice - Nemanice, na území Hrdějovic a zčásti Bavorovic, vymezuje území pro areál související s provozem veřejného logistického centra, s vazbou na silniční, železniční a lodní dopravu. Kromě zajištění provozu veřejného logistického centra je potřeba zajistit vhodné dopravní napojení na nadřazený dopravní systém tak, aby nebyl zatěžován dopravní skelet v centru Českých Budějovic a okolních obcí. Místo křížení nebo napojení Záměr severní silniční tangenty 40

41 41

42 G. ŠIRŠÍ VZTAHY Severní silniční tangenta města České Budějovice Zapojení obchvatu do struktury města SSTCB představuje propojení silnice I/20 (Karlovy Vary, Plzeň, Písek a České Budějovice) se silnicí I/34 (České Budějovice - Třeboň - Jindřichův Hradec - Jarošov nad Nežárkou - Pelhřimov - Humpolec - Havlíčkův Brod - Svitavy). SSMTCB by měla převést zejména tranzitní dopravu ze západního okraje na východ (propojení západ východ), aniž by bylo nutné zásadně měnit orientaci rozvoje města. Realizace SSTCB představuje oddělení tranzitní průjezdové dopravy od vnitroměstské a odlehčení dopravní zátěže na kritických uzlech. Spolu s realizací dálnice D3 by tak SSTCB tvořila jeden ze základních komunikačních skeletů města, tvoří tzv. východní obchvat města České Budějovice. SSTCB by měla vytvořit obchvat Českých Budějovic ve směru západ východ a navázat na dálnice D3 tvořící obchvat ve směru sever jih, odlehčit přetížené části městského okruhu v ulici Strakonická a Okružní a radiálám Pražská ulice, České Vrbné, realizací je možné dosáhnout omezení nákladní dopravy, a to buď dálkové, nebo místní, realizace umožní pohodlné (rychlé a relativně spolehlivé) připojení na hlavní dopravní koridor D3. VLC je umístěno v k. ú. Hrdějovice, v těsné návaznosti na správní území města České Budějovice, mimo hustě obydlenou aglomeraci. Umístění VLC umožňuje přímé napojení na IV. transitní železniční koridor a na železniční trať č. 190 (Plzeň České Budějovice). Pro napojení na budoucí dálnici D3 je možné využít SSTCB (přes silnici I/34), případně jinou variantu určenou touto studií. Prostřednictvím SSTCB je možné VLC napojit i na silnici I/20. Z hlediska vodní dopravy je možné VLC napojit prostřednictvím navrhovaného nákladního přístavu i na vltavskou vodní cestu. Jižně od Českých Budějovic ve směru na Český Krumlov (silnice I/3) se nachází areál letiště České Budějovice (statut letiště je Veřejné vnitrostátní letiště a Neveřejné mezinárodní letiště kategorie 4C). Díky vhodnému umístění areálu VLC z hlediska je možného jeho využívání i pro CITYLOGISTIKU. V případě realizování alternativního spojení západ východ (úkol SR13 vyplývající z PÚR2008) zajišťuje napojení navrhovaného VLC České Budějovice - Nemanice do sítě VLC v ČR, tj. na VLC Plzeň a Jihlava a VLC Havlíčkův Brod Významné dopravní směry a funkční rozdělení města na základní funkce Jako záměr ovlivňující realizaci SSTCB, lze označit tzv. severní spojku (propojení západního a východního břehu Vltavy). Jedná se o záměr, který má převést tranzitní dopravu na okraj města (z velké části je však veden v zastavěném území města České Budějovice). Severní spojka by měla výrazně odlehčit radiálám Pražská ul. a Husova ul. a především městskému okruhu. Veřejné logistické centrum České Budějovice - Nemanice Zapojení VLC do struktury města 42

43 43

44 Dopravní skelet města České Budějovice Silniční síť stav Regionální a aglomerační okruhy páteřní dopravní sítě Současný stav České Budějovice Okruh je tvořen sil. I/3 (severní a západní segment města), II/156 (jižní segment), III/15611 (jihovýchodní segment) a II/157 (východní segment). Z důvodu rozvoje města však tento okruh neplní funkci aglomeračního okruhu v pravém smyslu slova, neboť jeho trasa není již vedena kolem městské aglomerace Českých Budějovic, ale z větší části vede tento okruh uvnitř městské aglomerace. Toto má řešit výhledové uspořádání silniční sítě s plánovanými dopravními stavbami v Českých Budějovicích a v jejich okolí. Mezi těmito stavbami je i severní silniční tangenta. Výhledový stav České Budějovice Okruh je tvořen na severu Severní silniční tangentou města České Budějovice, na západě silnicemi I/20, II/603 a upravenou (rozšířenou) ulicí Litvínovická. Na jihu města je okruh tvořen Jižní tangentou České Budějovice a na východě dálnicí D3. Místní okruhy a tahy základní dopravní sítě Okruh tvoří dopravní skelet města ČB ve výhledovém uspořádání silniční sítě a je tvořen následujícími stavbami: Propojení okruhů, Zanádražní komunikací, Podjezdem pod nádražím, Jižní přeložkou, Západním půlobloukem a propojením ulic Strakonická a M. Horákové. 44

45 45

46 Dopravní skelet města České Budějovice Intenzity dopravy (údaje za rok 2010) Na základě výsledků celostátního sčítání dopravy lze konstatovat, že v aglomeraci Českých Budějovic dochází k nárůstům dopravních výkonů, což je ve shodě s obecným trendem růstu intenzity v celé ČR. Toto zvyšování lze mimo jiné přisuzovat i zvyšováním úrovně automatizace a motorizace a vyšší přístupností osobních vozidel s ohledem na růst HDP. Nejzatíženější úseky na území aglomerace jsou na silnici I/3, I/34, I/20 a současně silnici II/105, kde míra intenzity dosahuje až vozidel denně. Některé úseky silnic I. a II. třídy na území aglomerace lze označit jako kapacitně nedostačující, kdy míra zatížení je velmi vysoká. Dochází k dopravním kolapsům, zácpám či úplnému zastavení vozidel. Jedná se zejména o některé úseky silnic I. třídy (I/3, I/20, I/34) a II. třídy (II/105 - úsek I/20 - Hluboká nad Vltavou). Nejsilnější tranzitní vztahy přes České Budějovice jsou od jihu po silnici I/3 směrem na Tábor a po silnici I/20 na Písek. Podíl jízd kamionů na těchto vztazích je víc než 25%. Směrování tranzitní dopravy přes České Budějovice v budoucnu je závislé na výstavbě rychlostní silnice R4 a dálnice D3. Připravované investice do dopravní infrastruktury, které zásadním způsobem mohou odlehčit Českým Budějovicím od tranzitní dopravy: Dálnice D3 (D1/6, úsek Borek Dolní Třebonín) převede tranzitní dopravu v severojižním směru, která obsahuje velký podíl kamionů. Dále tato investice převede i část cílové a výchozí dopravy vzhledem k Českým Budějovicím. Severní silniční tangenta města České Budějovice (úsek silnice I/34 silnice I/20) odvede tranzitní dopravu ve východo-západním směru. 46

47 47

48 Dopravní skelet města České Budějovice Páteřní dopravní sít jihočeského kraje Páteřní síť byla převzata z Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje. Páteřní síť je členěna dle svého významu do kategorií Nadregionální tahy tato síť zajišťuje vazby přesahující hranice Jihočeského kraje a státní hranice ČR. Osa této sítě je vedena ve směru sever jih. Regionální tahy nadmístního významu tato síť zajišťuje vazby přesahující hranice Jihočeského kraje a zajišťuje také spojení Jihočeského kraje se sousedními kraji, přičemž Jihočeský kraj zajišťuje tranzitní vazby. Osa této sítě je vedena ve směru západ východ. Regionální tahy tato síť zajišťuje vazby přesahující hranice Jihočeského kraje a zajišťuje napojení Jihočeského kraje na ostatní regiony. Zajišťuje především vazby mezi jednotlivými ORP a napojení na ostatní regiony ČR. Do páteřní silniční sítě stávajícího stavu jsou zařazeny následující komunikace a silniční tahy: č. úsek km silnice Páteřní síť - nadregionální tahy D3 Hranice se Středočeským krajem křiž. se sil. I/19 Tábor (jih) 15 R4 Mirotice Třebkov křiž. se sil. I/20 (Nová Hospoda) 6 I/3 Křiž. D3 x I/19 Tábor Sez. Ústí Planá n/ Luž. Soběslav Veselí n/ Luž. Č. Budějovice Kaplice D. Dvořiště Hranice s Rakouske 10 0 I/4 Hranice se Středočeským krajem křiž. se sil I/19 Čimelice Mirotice; 84 Křiž. se sil. I/20 (Nová Hospoda) křiž. se sil. II/139 Strakonice Volyně křiž. se sil II/145 Vimperk křiž. se sil. I/39 hranice s Německem Páteřní síť - Regionální tahy nadmístního významu I/20 Hranice s Plzeňským krajem Blatná Sedlice křiž. se sil. I/4 Písek 82 Protivín křiž. se sil. I/22 křiž. se sil. II/145 křiž. se sil. II/105 České Budějovice I/23 Křiž. se sil. I/34 J. Hradec křiž. se sil. I/34 Jarošov n/ Nežárkou 6 I/24 Křiž. se sil. I/24 Třeboň křiž. se sil. I/34 Třeboň 1 I/34 Křiž. se sil. I/3 Č. Budějovice Lišov Třeboň křiž. se sil. I/23 J. Hradec; Jarošov n/ Nežárkou Hranice s krajem Vysočina 60 Páteřní síť - Regionální tahy I/19 Hranice se Středočeským krajem Mirovice křiž. se sil. I/4 Lety 72 Hrejkovice Milevsko křiž. se sil. I/29 Dražice křiž. se sil. II/603, II/137 Tábor křiž. s D3 Tábor; křiž. s D3 Tábor Chýnov Kladruby Lejčkov hranice s krajem Vysočina I/22 Hranice s Plzeňským krajem Střelské Hoštice Katovice Strakonice 38 Cehnice křiž. se sil. II/140 křiž. se sil. I/20 I/23 Křiž. se sil. I/3, II/159 Doňov Kardašova Řečice křiž. se sil I/34 J. 47 Hradec; Křiž. se sil. I/34 Jarošov n/ Nežárkou N. Olešná Strmilov Jilem Studená hranice s krajem Vysočina I/24 Křiž. se sil. I/3 Veselí n/ Luž. Lomnice n/ Luž. křiž. se sil. I/34 Třeboň; 48 Křiž. se sil. I/34 Třeboň Majdalena Suchdol n/ Luž. Halámky hranice s Rakouskem I/29 Křiž. se sil. I/20 Písek Záhoří Bernartice Srlín Opařany křiž. se sil. 33 /19 Oltyně I/39 Křiž. se sil. I/3 Č. Krumlov Černá v Pošumaví Horní Planá Volary 71 Lenora křiž. se sil. I/4 II/105 Křiž. se sil. I/20 Č. Budějovice Hluboká n/ Vlt. křiž. se sil. II/159 Týn n/ 26 Vlt. II/128 Křiž. se sil. I/34 J. Hradec Hor. Pěna Číměř N. Bystřice hranice s 18 Rakouskem II/137 Křiž. se sil. II/159 Hodětín Sudoměřice u Bechyně Malšice Slapy 24 II/603 Tábor II/139 Křiž. se sil. I/4 Malé Nepodřice křiž. se sil. I/20 Písek křiž. se sil. I/29 13 Písek II/141 Křiž. se sil. II/145 křiž. s MK ul. Nová (Prachatice) 5 II/145 Hranice s Plzeňským krajem Stachy Zdíkovec Zdíkov křiž. se sil. 64 II/168 křiž. se sil. I/4 Vimperk Husinec křiž. se sil. II/141 Běleč Netolice Němčice křiž. se sil. I/20 II/151 Křiž. se sil. II/164 Kunžak Lipolec Hostkovice křiž. se sil. II/408 Dačice 20 II/156 Křiž. se sil. I/3 Č. Budějovice N. Hodějovice křiž. se sil. II/155 Rankov 21 křiž. se sil. II/157 Trhové Sviny II/159 Křiž. se sil. II/105 Týn n/ Vlt. Březnice křiž. se sil. II/137 Hodětín 9 II/164 Křiž. se sil. I/34 J. Hradec Hospříz Člunek křiž. se sil II/151 Kunžak 13 II/408 Křiž. se sil. II/151 Dačice hranice kraje Vysočina 8 II/603 Křiž. se sil. I/19 Tábor křiž. se sil. II/137 Tábor 1 48

49 49

50 Dopravní skelet města České Budějovice Železniční doprava Předpokládané vedení Severní silniční tangenty se mezi obcí Hrdějovice a městskou částí Nemanice dostává do křížení a souběhu se dvěma tratěmi celostátního významu. Z pohledu drážní dopravy je to oblast tzv. Nemanického trianglu, kde dochází k rozpletu a propojení jednokolejných elektrizovaných (střídavá trakce 25 kv/50 Hz) tratí na Plzeň (trať č. 190 značení dle Jízdního řádu (JŘ)) a Prahu (trať č. 220) zaústěných do Železničního uzlu České Budějovice (ŽU ČB). Trať č. 190 je tratí dříve označovaného tzv. Jižního tahu ve směru východ západ (protiváha tzv. Hlavního tahu v ose Praha Pardubice Č. Třebová Přerov), trať 220 je součástí IV. Tranzitního železničního koridoru (TŽK) ve směru sever jih (státní hr. SNR Děčín Praha Č. Budějovice Horní Dvořiště státní hr. Rakousko). Provoz na obou tratích je smíšený (osobní i nákladní doprava) s osobním provozem vlaků příměstské, regionální dopravy, vlaků meziregionální (vnitrostátní) dopravy spěšných a rychlíkových spojů až po vlaky mezinárodní typu IC a EC. Součástí kolejí Nemanického trianglu je na trati Pražské výhybna (výh.) Nemanice I. a na straně severní (mezi oběma tratěmi) spojovací kolej pro přímý průjezd vlaků mimo ŽU ČB. Směrem západním bezprostředně navazuje na propojení plzeňské koleje s kolejí spojovací výhybna Nemanicemi II. Uvedené dopravny a spojovací kolej jsou umístěny v úrovni terénu ve velmi příznivých sklonových poměrech s max. sklonem do 6, v kolejích dopraven do 2. Výh. Nemanice I. (železniční km žkm 4,485 trati Praha Č. Budějovice) je umístěna v přímé a má dvě dopravní koleje užitné délky cca 700 a 720 m. Dopravna slouží ke křižování vlaků, případně k odstavení (pozdržení) nákladních vlaků před vjezdem do ŽU ČB. Traťová rychlost od Prahy přes výhybnu Nemanice I. je 90 km/h. Návrh Severní silniční tangenty kříží trať na Prahu v žkm 4,6-4,7 v prostoru kolejového propojení výh. Nemanice I. a spojovací koleje směr Praha. Za kolejovým propojením kříží traťovou kolej (žkm 4,742) úrovňově silnice III. třídy č Hluboká nad Vltavou České Budějovice. Přejezd je chráněn světelným zabezpečovacím zařízením. Přibližně po 750 m je zastávka Hrdějovice, nejbližší žst. je Hluboká nad Vltavou Zámostí, žkm 10,152). Spojovací kolej je stavebně přizpůsobena rychlosti 60 km/h. Z této koleje odbočuje do vnitřního prostoru trianglu vlečka Opravny trakčních vozidel (OTV) s manipulační kolejí do prostoru Napájecí stanice. Spojovací kolej úrovňově kříží silnice III. třídy č Hrdějovice České Budějovice, přejezd je chráněn světelným zabezpečovacím zařízením. Stejná silnice se stejnou úrovní zabezpečení kříží v trianglu v žkm 217,360 trať směr Plzeň. Výh. Nemanice II. (železniční km žkm 218,150 trati Plzeň České Budějovice) je stejně jako výh. Nemanice I. umístěna v přímé. Kolejiště má 9 kolejí, z toho 4 je dopravní (užitné délky cca 610 až 770 m), 3 manipulační průjezdné (360 až 430 m) a 2 kusé koleje (dl. 365 m) pro potřeby bývalého kontejnerového překladiště, ke kterému náleží cca 270 m dlouhá jeřábová dráha a bývalá administrativní budova. Dopravna slouží ke křižování vlaků, případně k odstavení (pozdržení) nákladních vlaků před vjezdem do ŽU ČB. Traťová rychlost od Plzně přes výhybnu Nemanice II. je 100 km/h. Návrh Severní silniční tangenty kříží trať na Plzeň cca v žkm 217,8-217,9 v prostoru kolejového propojení výh. Nemanice II. a spojovací koleje směr Plzeň před vlastním rozvětvením zhlaví výhybny. Tangenta pokračuje v souběhu podél jihozápadního okraje výh. Nemanice II. a dále pak podél levostranného oblouku traťové koleje, kde se po kratší mezipřímé trať odklání k severu (nejbližší železniční stanice žst. Hluboká nad Vltavou, žkm 221,900) a tangenta pokračuje směrem západním. 50

51 51

52 Dopravní skelet města České Budějovice Vodní cesta stav Hornovltavská vodní cesta je podle zákona č.114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě zařazena mezi využívané dopravně významné vodní cesty s parametry I. třídy dle mezinárodní klasifikace vodních cest. Zatímco v úseku Třebenice, říční km 91,5 až po ústí do Labe je zařazena mezi vodní cesty mezinárodního významu (třída IV), v úseku České Budějovice, říční km 239,6 (pod Jiráskovým jezem) - Třebenice, říční km 91,5 je zařazena mezi dopravně významné využívané vodní cesty třídy I. pro plavidla o nosnosti do 300 tun. Řeka Vltava je v současné době splavná od ústí do Labe až po Týn nad Vltavou. Tento úsek je přerušen Slapskou a Orlickou přehradou, kde je potřeba dobudovat plavební zařízení. Aktuální snahou je obnovení splavnosti řeky Vltavy až do Českých Budějovic. Toho bude dosaženo projektem, na kterém v současné době pracuje ŘVC ČR - Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice Týn nad Vltavou, jehož cílem je splavnění Vltavy právě v úseku mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi pro rekreační plavbu. Na tento projekt ŘVC ČR by měl navazovat projekt Statutárního města České Budějovice projekt Město a voda, který by měl umožnit rekreační plavbu dále do města České Budějovice. 1. Úsek České Budějovice - Hluboká nad Vltavou o délce 8,9 km. Předmětný úsek začíná pod Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích, kde navazuje na záměry projektu Město a voda připravovaného Městem České Budějovice. Ukončen je nad jezem Hluboká nad Vltavou. 2. Úsek Hluboká nad Vltavou - Vodní dílo Hněvkovice o délce 18,2 km. Předmětný úsek začíná nad jezem Hluboká nad Vltavou. Ukončen je ve zdrži Vodního díla Hněvkovice. 3. Úsek Vodní dílo Hněvkovice - Týn nad Vltavou o délce 5,6 km. Předmětný úsek začíná Vodním dílem Hněvkovice a končí u silničního mostu v Týně nad Vltavou. Dle aktuálních informací je stav projektu následující: 1. Úsek České Budějovice - Hluboká nad Vltavou je dokončen. 2. Úsek Hluboká nad Vltavou - Vodní dílo Hněvkovice je v realizaci a dokončení se předpokládá ke konci roku Úsek Vodní dílo Hněvkovice - Týn nad Vltavou. Předpoklad dokončení je přelom roku 2012 a V současné době je tato etapa pozastavena. Po dokončení těchto projektů a plavebních zařízení na Orlíku a Slapech by se měla jihočeská Vltava napojit díky Labi na celou síť evropských vodních cest. V současné době ŘVC ČR pracuje na splavnění úseku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou pro rekreační plavbu. Název projektu je Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice Týn nad Vltavou. Projekt je rozdělen do 3 investičních záměrů: 52

53 53

54 Dopravní skelet města České Budějovice Letecká doprava stav Letiště se nachází 5 km jihozápadně od města České Budějovice na katastru obcí Planá, Homole a Litvínovice v těsné blízkosti mezinárodní silnice E-55 (hlavní silniční tah směr Rakousko). Celý areál letiště má rozlohu více než 300 hektarů a je zasazen do mírně svažitého terénu a z části do smíšeného lesa. Vlastní vzletová a přistávací dráha (dále jen VPD ) má rozměry 2500 x 80 m se čtyřmi spojovacími dráhami (A, B, C, D) širokými 18 m a umístěnými na sever od VPD, které navazují na pojížděcí dráhu o stejné šíři rovnoběžnou s VPD. Letiště je provozováno společností Jihočeské letiště České Budějovice, a.s., s majetkovou účastí Jihočeského kraje a Statutárního města České Budějovice. pravidelnou i nepravidelnou dopravu včetně přepravy nákladu pro kategorii středních až velkých letadel při zhoršených povětrnostních podmínkách a postupné investování do nových technologií, které umožní snížení povětrnostních minim pro bezpečné přistání přilétávajících letadel - to předpokládá vybudování nezbytného technického zázemí, terminálu, navigačního vybavení atd. III. etapa strategický cíl: provozování veřejného mezinárodního letiště regionálního významu s pravidelnou i nepravidelnou leteckou dopravou velkých letadel včetně dopravy nákladu ve všech ročních obdobích a za nepříznivých povětrnostních podmínek. Hlavním cílem je provozovat civilní letiště regionálního významu s návazností na ostatní letiště v ČR i na evropská případně mimoevropská letiště. Snahou je získání pravidelných, nepravidelných linek, podnikatelských letů, nákladních letů, turistických a charterových letů, výcvikových letů včetně nabídky divertů letadel z okolních letišť. Rovněž bude nabízena kapacita opravárenských či výrobních možností v areálu. V současné době Jihočeský kraj, jako investor celého projektu, hledá možnosti financování projektu. V úvahu připadají dvě varianty a to vybudování II. etapy v omezené formě, anebo hledání strategického partnera. Etapy modernizace letiště: I. etapa současnost: veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště kategorie 4C (licence pro kategorii středních letadel dopravního i obchodního charakteru). Přistávat a vzlétat mohou letadla do rozpětí 36 m a délka RWY nad 1800 m, II. etapa střednědobý cíl: střednědobým cílem je získání statutu veřejného mezinárodního letiště s dostatečným přístrojovým vybavením pro 54

55 55

56 Dopravní skelet města České Budějovice Dopravní infrastruktura výhled D7 D57 D26 D63 D42 D43 D1 Silnice I/20 homogenizace silnice, úpravy na čtyřpruh v úseku Češnovice České Budějovice (křižovatka se silnicí II/105), navržené přeložky v nevyhovujících úsecích. D7/6 úsek Češnovice Dasný (křižovatka se silnicí II/105) D7/7a severní silniční spojka města České Budějovice, západní část D7/7b severní silniční spojka města České Budějovice, východní část D7/8 úsek Okružní křižovatka Hlinsko Litvínovická ulice zkapacitnění dnešní silnice I/3 (Litvínovická ulice) v úseku České Budějovice (křižovatka s ulicí Mánesova) Boršov nad Vltavou (křižovatka s napojením plánované jižní tangenty). Jižní tangenta České Budějovice koridor pro silnici II. třídy spojující dálnici D3 (předpokládaná mimoúrovňová křižovatka Roudné) a dnešní silnici I/3 (budoucí silnice II/603 směrem na Kaplici, na Český Krumlov v prostoru Boršova nad Vltavou) napojující záměr veřejného mezinárodního letiště České Budějovice na nadřazenou silniční síť. Dopravní skelet města České Budějovice napojení dopravního skeletu města České Budějovice na nadřazený dopravní systém kraje. D63/2 Zanádražní komunikace D63/3 Podjezd pod nádražím Silnice II/156 záměr obsahuje komplexní řešení silnice II/156 v úseku České Budějovice (mimoúrovňová křižovatka Nové Hodějovice) Nové Hrady (státní hranice s Rakouskem) formou obchvatů, přeložek a homogenizací silnice II. třídy, D42/1 úsek České Budějovice (mimoúrovňová křižovatka s dálnicí D3 Hodějovice) Silnice II/157 záměr nového obchvatu Srubce a homogenizace navazující části silnice II. třídy. D43/1, obchvat Srubce D43/2 úsek Srubec Ledenice Dálnice D3 na území Jihočeského kraje je koridor pro dálnici kontinuálně vymezen od Čekanic na severovýchodním okraji Tábora, kde navazuje na již vybudovaný úsek směrem na Prahu až po mimoúrovňovou křižovatku Dolní Třebonín, kde návrh dálnice D3 přechází v návrh rychlostní silnice R3. D1/5 úsek Ševětín Borek D1/6 úsek Borek Dolní Třebonín, D81 Silnice III/10577, spojnice Rudolfov Adamov Hůry, nová komunikace určená pro dopravní napojení rozvojové plochy pro bydlení SO13 Adamov Hůry Rudolfov na nadřazenou dopravní síť. D12 Silnice I/34 záměr obchvatů a její homogenizace. D12/1 úsek České Budějovice Třeboň. D3 IV. tranzitní železniční koridor tento železniční koridor je na území Jihočeského kraje kontinuálně vymezen koridorem pro stavbu veřejné dopravní infrastruktury v úseku od hranice se Středočeským krajem přes České Budějovice až po Horní Dvořiště a státní hranici s Rakouskem. D3/4 Ševětín České Budějovice (severní okraj, Nemanice) D3/5 průchod Českými Budějovicemi (Nemanice na severním okraji Hodějovice na jižním okraji) D3/6 úsek České Budějovice Horní Dvořiště (státní hranice) D14 Železnice Plzeň České Budějovice, záměr se nespojitě vymezuje na území Jihočeského kraje od Nemanic (severně od Českých Budějovic) po hranici s Plzeňským krajem. D14/1 úsek České Budějovice, Nemanice - Zliv, koridor pro zdvoukolejnění stávající železnice D20 Letiště České Budějovice, plocha pro zařízení, činnosti a děje související s provozem letiště celostátního významu s mezinárodním provozem České Budějovice na území obce Planá u Českých Budějovic, vymezuje území pro areály a plochy související s provozem letiště. Kromě zajištění podmínek k vnitrostátnímu a mezinárodnímu leteckému provozu budou zajištěny podmínky pro navazující komerční, logistické, skladové a další dopravní funkce, včetně zajištění a organizace kulturních, sportovních a společenských akcí. D18 Vltavská vodní cesta záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m (dle dimenzování plavebních komor) D18/1 úsek České Budějovice Hluboká nad Vltavou, turistický přístav Nový most (na levém břehu) nákladní přístav Hrdějovice (na pravém břehu) navazující na záměr veřejného logistického centra České Budějovice - Nemanice 56

57 57

58 Alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1. Důvodem pro takovéto vymezení je převedení možného zvýšení dopravního zatížení mezi dotčenými kraji. Tento úkol vyplývá z Politiky územního rozvoje (PÚR 2008). Jako nejvýhodnější propojení se jeví silnice I/20 a I/34 s přímým spojením Plzeň Písek České Budějovice Jindřichův Hradec. Výhodou této trasy je: probíhá po celé trase mezinárodní silniční komunikace E49, E551 tvoří síť mezinárodních silnic podle dohody AGR (Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem) až na úroveň vazeb kapacitních silnic podporuje meziregionální tangenciální vztahy Plzeňský kraj Jihočeský kraj kraj Vysočina spojuje rozvojové oblasti v souladu s PÚR2008 (OB5 OB10 OB11) navazuje na stávající dálnici D5 navrhovanou rychlostní komunikaci - R4 navrhovanou dálnici - D3 a stávající dálnici - D1, vytváří radiální přechod silnice a dálnice zajišťuje napojení navrhovaného VLC České Budějovice - Nemanice do sítě VLC v ČR, tj. na VLC Plzeň a Jihlava a VLC Havlíčkův Brod umožňuje vhodné spojení celého spádového území Jihočeského kraje na R3 a rakouské S10/A7 do Lince na trase E55 - tedy začlenění do evropské dálniční sítě Je tedy nutné v případě realizace tohoto alternativního propojení hledat i převedení tranzitní dopravy ze silnice I/20 na silnici I/34, tak aby nebyl zatěžován vnitřní dopravní skelet města. Pro toto převedení se jako nejvýhodnější varianta jeví severní tangenta, neboť severní spojka není prioritně určena pro tranzitní dopravu. 58

59 59

60 Propojení rozvojových oblastí Propojení rozvojových oblastí OB10 (rozvojová oblast České Budějovice) a OB5 (rozvojová oblast Plzeň) a OB11 (rozvojová oblast Jihlava) V rámci hlavních směrů dopravních toků spojujících tyto rozvojové oblasti dochází k propojení prostřednictvím silnice I/20 (Plzeň - České Budějovice) a I/34 České Budějovice Pelhřimov). I když silnice I/20 patří do sítě mezinárodních silnic a je součástí trasy E49, je méně využívaná pro dálkové cesty (nižší intenzity na území Plzeňského kraje). Dopravní intenzity na této komunikaci kolísají od 2500 do vozidel za den. Jedná o nehomogenní silnici, ať už z hlediska výstavby i provozu. Silnice I/34 je součástí mezinárodního tahu E551. Severní tangenta by v případě jejího realizování zajišťovala spojení mezinárodních silnic E49 a E551 mimo vnitřní dopravní skelet města. 60

61 61

62 Vývoj města výhled Dokumentace možného budoucího rozvoje zastavěného území města Českých Budějovic a navazující dopravní infrastruktury. Odhad cca do roku

63 63

64 H. CELKOVÝ KONTEXT ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Návaznosti z hlediska vývoje automobilové dopravy Časová osa Vývoj automobilismu pro plánování liniových staveb zaznamenal obrovský růst během několika málo okamžiků v existenci lidské dopravy vůbec. Raketový nástup technologií a změn ve společnosti nám ukázal jak málo je vůbec člověk připravený nastupující technologie ovládat a implementovat do svého běžného života. Těmto změnám, které významně ovlivňují plánování a stavebnictví, nedokáží odolat standartní postupy při přípravách norem, studií potažmo předchozích rozhodnutí o stavební činnosti spojené s dalším vývojem automobilismu. V době dokončení studie na SSTCB bude technologie automobilové dopravy opět posunutá a v navazujících fázích projektové přípravy a procesu se schvalováním a následná realizace bude mít opět další velké zpoždění nad vývojem a přístupem k automobilismu a přepravě po silničních komunikacích vůbec. Tento vývoj nelze určit ani z politického hlediska, ani z hlediska zásob fosilních paliv, ale ani z hlediska řízení provozu v automatickém režimu bez lidského přičinění. Tyto jmenované skutečnosti pouze poukazují na fakt, že ještě před 100lety se benzín používal pouze na čištění oděvů a automobilová doprava byla pouze pro pár vyvolených a nadšených jedinců. Nutnost infrastruktury a budování komunikací byla spojena s válečnými přesuny a prudký vývoj a zvýšení počtu prostředků spojujících se v jedno odvětví nastal po těchto válečných operacích. Od té doby se navyšují čísla intenzity dopravy a neustále hledají možnosti jak tomuto trendu čelit. SSTCB je logickým zakreslením v dobách tohoto rozvoje a dnešní úplnou nutností z hlediska reagování na tato narůstající čísla. Vývoj Během plánování liniových staveb vznikala vždy nutnost určitých opatření z důvodů nově nastalých skutečností. Vlaková doprava měla daleko delší vývoj a plánování s možností konfrontací s původní technologií. Vlak měl vždy tu výhodu, že například navržená pravidla pro koněspřežnou dopravu byla natolik důsledná a promyšlená, že vyhovovala parní trakci jen s nutností výměny svršku. Automobilismus se od počátku musel potýkat s dětskými bolestmi vývoje a živelným rozmáháním se do individuálních rukou řízení člověkem. Takto přišla první nehoda, první značka, první semafor, první dopravní policie, první povinná přilba na motorku, první kruhový objezd a první sdružené mimoúrovňové křižovatky navrženy dle norem a návrhových rychlostí. Najednou z poměrně běžného záběru původních cest, které existovaly po několik staletí, vznikla nutnost zabírat krajinu mnohonásobně více a ze starých cest se staly pouze účelové komunikace nebo zanikly. Dnes zabírají silnice a komunikace v případě křížení měřítko velikosti historického jádra města. Výhledově je předpoklad eliminace těchto obrovských měřítek a snaha najít kompromis v záboru pozemků. Technologie Dopravní prostředky během několika málo posledních let udělaly obrovský kus cesty vývoje směrem ke zkvalitnění automatizovaného řízení. Letecká přeprava a její hustota používá mnoho let automatický provoz letu a lidské řízení do této harmonie vstupuje jen při určitých fázích letu. Směry v technologii silniční dopravy jasně ukazují vývoj k automatickému provozu bez nutnosti zastavování na křižovatkách, vedení vozu, zastavování. Systémů a nynějších tendencí je mnoho, ale jasný je cíl ve zdokonalení a eliminaci současných problémů v IAD. Tento trend pokud se naplní a pohyb po silniční síti bude stále na kolech, tak je logické vyústění v nutnosti jiných parametrů silnic. Stávající silnice budou muset být adaptované pro tyto účely a nové nebude nutné stavět s ohledem na návrhové rychlosti a na jiné vlivy dnes vyplývající nutností bezpečnosti, kdy na druhé straně je řízení v rukou člověka. 64

65 . 65

66 Severní silniční tangenta města České Budějovice historie ČSR sborník z roku 1938, část III. DÁLKOVÁ SILNIČNÍ SÍŤ. Již v tomto roce bylo rozhodnuto o tangenciálním spojení J. Hradec, Č. Budějovice, Klatovy, K. Vary. 66

67 67

68 Silniční a dálniční síť České republiky 68

69 69

70 Silniční a dálniční síť Jihočeský kraj 70

71 71

D3 x R4. Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban

D3 x R4. Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban D3 x R4 Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban Kudy z Prahy do Českých Budějovic? Přes Tábor? Start: Jižní spojka Cíl: křižovatka Pražská 138 km 1:34 h Po D1 do Mirošovic 22 km Po

Více

Územní plánování a investiční příležitosti v Jihočeském kraji

Územní plánování a investiční příležitosti v Jihočeském kraji Územní plánování a investiční příležitosti v Jihočeském kraji Prezentace v rámci akce Investiční záměry vjihočeském kraji Diskusní setkání časopisu Stavební fórum Čtvrtek 17. 4. 2008 Grand Hotel Zvon,

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na základní koncepci

Více

VED.PROJEKTU ODP.PROJEKTANT PROJEKTANT RAZÍTKO SOUBOR DATUM 11/2014 STUDIE

VED.PROJEKTU ODP.PROJEKTANT PROJEKTANT RAZÍTKO SOUBOR DATUM 11/2014 STUDIE , PROJEKTOVÁ KANCELÁŘ KOTEROVSKÁ 177, 326 00 PLZEŇ VED.PROJEKTU ODP.PROJEKTANT PROJEKTANT RAZÍTKO Ing. Petr BUDÍN Ing. Karel NEDVĚD Ing. Petr BUDÍN KRAJ: PLZEŇSKÝ OBEC: STŘÍBRO STAVEBNÍK: Správa a údržba

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ Městský úřad Třebíč, Úřad územního plánování, Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, jako pořizovatel dle 6 z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, zpracoval

Více

ZMĚNA č. 1. Územního plánu Olší NÁVRH ZADÁNÍ

ZMĚNA č. 1. Územního plánu Olší NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA č.1 Územního plánu Olší NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA č. 1 Územního plánu Olší NÁVRH ZADÁNÍ V Tišnově 01/2011 Výsledky projednání návrhu zadání doplněny dne 2011 1 OBSAH (1) Důvody pro pořízení změny územního

Více

Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD

Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD Ing. Peter Marec MD odbor infrastruktury a ÚP Liberec 19. 20. září 2013 Dopravní plánování Evropská úroveň Bílá kniha Cesta k jednotnému evropskému

Více

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy Železnice síťový dopravní mód, efektivita závislá

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov jako pořizovatel územně plánovací dokumentace obce Nemojany dle ustanovení 6 a 47 zákona č. 183/2006 Sb., zákona

Více

Území kraje je vymezeno územím okresů:

Území kraje je vymezeno územím okresů: Jihočeský kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky byl vytvořen v roce 2000. Do května 2001 se jmenoval Budějovický kraj. K 1. 1. 2003 bylo v Jihočeském kraji zřízeno 17 správních obvodů

Více

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu

Více

Investiční příležitosti v Jihočeském kraji. Stavební fórum 17. 4. 2008

Investiční příležitosti v Jihočeském kraji. Stavební fórum 17. 4. 2008 Investiční příležitosti v Jihočeském kraji Stavební fórum 17. 4. 2008 Rozloha regionu: 10 056 km 2 (12,8 % plochy ČR) Počet obcí: 623 Počet obyvatel: 630 006 Hustota obyvatelstva: 63/km2 Statutární město:

Více

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. I ÚPO ÚJEZD U ROSIC

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. I ÚPO ÚJEZD U ROSIC NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. I ÚPO ÚJEZD U ROSIC Dílčí změny Z1 Z5 Z1 - Z2 - Z3 - Z4 - Z5 - návrh plochy pro bydlení - dle ÚPO funkční využití návrh veřejné zeleně, návrh dopravní plochy návrh plochy individuální

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 10. 06. 2015 bod programu: 67 věc: Vyjádření ke Konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN - informace dopad na rozpočet:

Více

ČERVENÉ POŘÍČÍ ODŮVODNĚNÍ

ČERVENÉ POŘÍČÍ ODŮVODNĚNÍ OBEC ČERVENÉ POŘÍČÍ KRAJ PLZEŇSKÝ OKRES KLATOVY II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č.2 ÚP OBCE A TEXTOVÁ ČÁST OBJEDNATEL : OBEC ČERVENÉ POŘÍČÍ, ČERVENÉ POŘÍČÍ č.27, 340 12 ŠVIHOV POŘIZOVATEL : MěÚ KLATOVY, ÚÚP, NÁM.

Více

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Změna č. 2 územního plánu Trhové Sviny NÁVRH ZADÁNÍ Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Pořizovatel: Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování Datum: leden 2013

Více

Změna č. 3 územního plánu obce BOROVNICE

Změna č. 3 územního plánu obce BOROVNICE Změna č. 3 územního plánu obce BOROVNICE stupeň: stupeň: NÁVRH pro veřejné projednání dle 52 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění katastrální území:

Více

Změna č. 1 ÚP Žďár nad Metují

Změna č. 1 ÚP Žďár nad Metují ÚZEMNÍ PLÁN ŽĎÁR NAD METUJÍ Změna č. 1 ÚP Žďár nad Metují etapa: NÁVRH ZMĚNY ÚP Ateliér "AURUM" s.r.o. ateliér ARCHITEKTURA URBANISMUS leden 2013 Zpracovatel: Ateliér "AURUM" s.r.o., Pardubice Zodpovědný

Více

Návrh Zadání změny č.2

Návrh Zadání změny č.2 Návrh Zadání změny č.2 územního plánu obce LÁZNĚ TOUŠEŇ Pořizovatel: Spolupracující zastupitel: Výkonný pořizovatel: OÚ MĚSTYSE LÁZNĚ TOUŠEŇ Hlavní 56, 250 89 Lázně Toušeň tel. 326 992 302 Ing. František

Více

Silnicei/11. Nebory Oldřichovice T56. informační leták, stav k 08/2014. stavba. Nebory. Oldøichovice. Nebory. stavba I/68 Tøanovice Nebory

Silnicei/11. Nebory Oldřichovice T56. informační leták, stav k 08/2014. stavba. Nebory. Oldøichovice. Nebory. stavba I/68 Tøanovice Nebory Silnicei/ Oldřichovice Èeský Tìšín Siln informační leták, stav k 08/2014 I/ Tøanovice most pøes Neborùvku most pøes Bystrý potok T56 most pøes Malý Javorový potok Oldřichovice Silnice I/ Dopravní význam

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT 1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE,

Více

Ševětín, Hlukové posouzení návrhu územního plánu městyse

Ševětín, Hlukové posouzení návrhu územního plánu městyse Příloha č. 3 opatření obecné povahy ÚP Ševětín Ševětín, okres České Budějovice Hlukové posouzení návrhu územního plánu městyse Zadavatel: Městys Ševětín, náměstí Šimona Lomnického 2, 373 63, Ševětín Zhotovitel:

Více

ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚP DVORY

ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚP DVORY ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚP DVORY TEXTOVÁ ČÁST Ing. arch. Ladislav Bareš PAFF - architekti LISTOPAD 2009 POŘIZOVATEL: Městský úřad Nymburk adresa: Městský úřad Nymburk, Odbor výstavby Náměstí Přemyslovců

Více

a) Změny č. 4 územního plánu obce Dobrá jsou v souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem.

a) Změny č. 4 územního plánu obce Dobrá jsou v souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Odůvodnění zpracované pořizovatelem Výsledek přezkoumání Změn č. 4 územního plánu obce Dobrá podle - 53 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. a) Změny č. 4 územního plánu obce Dobrá jsou v souladu s politikou

Více

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY Důvody pro pořízení celoměstsky významné změny Z 2834/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy a stanovení

Více

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu s í d e lního útvaru Novosedly nad Nežárkou úvod červenec 2009 O pořízení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Novosedly nad Nežárkou (dále též jen

Více

3. ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU SIBŘINA

3. ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU SIBŘINA únor 2011 1 3. ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU SIBŘINA dle zákona č.183/2006 Sb. (opatření obecné povahy) Pořizovatel: OÚ SIBŘINA únor 2011 2 OBJEDNATEL: Obec Sibřina zastoupená starostou Ing. Petrem Vítkem Říčanská

Více

Změna č. 2 Územního plánu obce Dolní Přím

Změna č. 2 Územního plánu obce Dolní Přím Změna č. 2 Územního plánu obce Dolní Přím Zpracovatel: REGIO, projektový ateliér s.r.o. Obsah: Změna 1 Textová část 2 Hlavní výkres funkční využití území (výřezy) Odůvodnění Změny 1 Textová část 2 Výkres

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO určený k projednání. Zpracováno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í Objednatel : Obec Vřeskovice, Vřeskovice 112, 334 01 Přeštice Pořizovatel : MěÚ Klatovy - odbor výstavby a územního plánování Datum : 2/2014 Obsah

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více

Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy 7.10.2010, Prague Marriot Hotel

Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy 7.10.2010, Prague Marriot Hotel Doprava a dopravní infrastruktura významný faktor rozvoje regionů Středočeský kraj Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy 7.10.2010, Prague Marriot Hotel Středočeský kraj

Více

Podél ulice Kolbenova by byla vhodná větší kultivace prostředí s vytvořením uliční fronty a urbanizovaného městského prostředí.

Podél ulice Kolbenova by byla vhodná větší kultivace prostředí s vytvořením uliční fronty a urbanizovaného městského prostředí. STRUČNÝ POPIS NÁVRHU ÚZEMÍ SEVER Rozvojová plocha mezi Vysočanskou radiálou a stávající zástavbou Hutí tvoří největší potenciál pro další rozvoj Prahy 14. Předpokládá se navázání na stávající obytnou zástavbu

Více

Jedná se o přípravu území pro výstavbu RD, přičemž výstavba RD není předmětem této dokumentace.

Jedná se o přípravu území pro výstavbu RD, přičemž výstavba RD není předmětem této dokumentace. OBSAH 1. Charakteristika území a stavebního pozemku a) poloha v obci - zastavěná část - nezastavěná část obce b) údaje o vydané (schválené) územně plánovací dokumentaci c) údaje o souladu záměru s územně

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. II ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE JINAČOVICE

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. II ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE JINAČOVICE Č.j.: Počet listů:8 Počet příloh: 1/1 /2013/Jin NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. II ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE JINAČOVICE Návrh tohoto zadání je určen k projednání v souladu s ust. 47, odst.2 stavebního zákona ve znění

Více

stavba 4705 dálnice D47 Bělotín Hladké Životice 11/2009 uvedeno do provozu v polovičním profilu

stavba 4705 dálnice D47 Bělotín Hladké Životice 11/2009 uvedeno do provozu v polovičním profilu stavba 4705 dálnice D47 Bělotín Hladké Životice 11/2009 uvedeno do provozu v polovičním profilu DOPRAVNÍ VÝZNAM STAVBY Stavba 4705 Bělotín Hladké Životice je součástí souboru staveb dálnice D47 (po zprovoznění

Více

Záznam Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje kulatý stůl k záměrům R52, I/40 a obchvatu Břeclavi

Záznam Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje kulatý stůl k záměrům R52, I/40 a obchvatu Břeclavi Záznam Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje kulatý stůl k záměrům R52, I/40 a obchvatu Břeclavi konaný dne 15.05.2014 v zasedací místnosti č. 240 KrÚ JMK Přítomni: dle prezenční listiny Úvodní

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OPAŘANY

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OPAŘANY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OPAŘANY Pořizovatel : Městský úřad Tábor, odbor územního rozvoje Žižkovo náměstí 2, 390 15 Tábor dle ustanovení 6 odst. 1 písm. c) zák. č. 183/2006 Sb. o územním

Více

Návrh zadání 8. změny územního plánu města Most

Návrh zadání 8. změny územního plánu města Most Návrh zadání 8. změny územního plánu města Most schváleno na zasedání zastupitelstva města dne Textová část Výkresová část výkres limitů měřítko 1: 10 000 Vypracoval: odbor rozvoje a územního plánu Ing.

Více

Příměstská doprava měst Jihočeského kraje ve vztahu k D3

Příměstská doprava měst Jihočeského kraje ve vztahu k D3 Příměstská doprava měst Jihočeského kraje ve vztahu k D3 Zájmem každého státu je, aby se harmonicky a vyváženě rozvíjelo celé jeho území, snižovaly se rozdíly mezi úrovní jednotlivých regionů a podporoval

Více

Dálnice D11. Osičky Hradec Králové stavba 1105-2 (nedokončená část km 88,30 90,76) H61. informační leták, stav k 04/2015.

Dálnice D11. Osičky Hradec Králové stavba 1105-2 (nedokončená část km 88,30 90,76) H61. informační leták, stav k 04/2015. D Dálnice Osičky stavba 05-2 (nedokončená část km 88,30 90,76) informační leták, stav k 04/2015 Dálnice D stavba 05-2 Osièky nedokonèená èást (km 88,30 km 90,76) infografika D-05-2-Osicky-HK-130406b stavba

Více

Příloha č. 5 opatření obecné povahy ZÚR MSK. Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí ZÚR MSK - KORIDORY A PLOCHY DOPRAVY.

Příloha č. 5 opatření obecné povahy ZÚR MSK. Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí ZÚR MSK - KORIDORY A PLOCHY DOPRAVY. Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 1.1: ZÚR MSK - KORIDORY A PLOCHY DOPRAVY Silniční doprava DZ1 silnice I/11 Stabilizace koridoru čtyřpruhové směrově dělené silnice I.třídy v úseku

Více

O B E C Z L O S Y Ň. 1 Textová část zadání územního plánu 04/2014. Záznam o účinnosti. Správní orgán vydávající územní plán

O B E C Z L O S Y Ň. 1 Textová část zadání územního plánu 04/2014. Záznam o účinnosti. Správní orgán vydávající územní plán O B E C Z L O S Y Ň Z A D Á N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U Správní orgán vydávající územní plán Záznam o účinnosti označení správního orgánu číslo jednací datum vydání datum nabytí účinnosti Oprávněná úřední

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚP OPAŘANY NÁVRH

ZMĚNA Č. 1 ÚP OPAŘANY NÁVRH ZMĚNA Č. 1 ÚP OPAŘANY NÁVRH Záznam o účinnosti Správní orgán, který ÚP vydal: Zastupitelstvo obce Opařany Č. jedn. Datum nabytí účinnosti: Pořizovatel: MěÚ Tábor, odbor územního rozvoje Oprávněná osoba

Více

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO THE PUBLIC PARTICIPATION AND COMMUNICATION CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 Dan Škaroupka Úsek technický Magistrátu města Brna OBSAH PREZENTACE STRATEGICKÁ

Více

ODŮVODNĚNÍ - GRAFICKÁ ČÁST ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE HL. M. PRAHY AKTUALIZACE č. 1

ODŮVODNĚNÍ - GRAFICKÁ ČÁST ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE HL. M. PRAHY AKTUALIZACE č. 1 ODŮVODNĚNÍ - GRAFICKÁ ČÁST ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE HL. M. PRAHY AKTUALIZACE č. 1 2012 hlavní msto Praha číslo paré: O2. CELKOVÉ ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ HL. M. PRAHY VYBRANÉ JEVY MAPOVÉHO PODKLADU A JEVY INFORMATIVNÍ

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÉ BRÁNICE

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÉ BRÁNICE Městský úřad Ivančice, odbor regionálního rozvoje, úřad územního plánování, který na žádost města Oslavany pořizuje v souladu s ust. 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY OBCE HORNÍ DUNAJOVICE ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HORNÍ DUNAJOVICE ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HORNÍ DUNAJOVICE SPRÁVNÍ ORGÁN, KTERÝ ZMĚNU Č. 2 ÚZEMNÍHO

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU BUŠANOVICE

ÚZEMNÍHO PLÁNU BUŠANOVICE ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BUŠANOVICE Z A D Á N Í Návrh Pozn. : Konečný návrh zadání bude upraven na základě uplatněných požadavků a podnětů v rámci veřejného projednání Vypracoval: Městský úřad Prachatice,

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LÍBEZNICE. ZMĚNA č. 2 TEXTOVÁ ČÁST

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LÍBEZNICE. ZMĚNA č. 2 TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LÍBEZNICE ZMĚNA č. 2 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel: PROARCH spol. s r.o. Jeremenkova 88,140 00 Praha 4 Ing.arch.J.Vasiluk, ing.arch.e.waldová Inženýrský atelier PPU-Babtie, spol. s r.o. Vyžlovská

Více

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem Dámy a pánové, nedílnou součástí evropské dálniční sítě se do budoucna stane Silniční okruh kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Štěnovice

Zpráva o uplatňování Územního plánu Štěnovice Zpráva o uplatňování Územního plánu Štěnovice Územní plán Štěnovice Vydaný Zastupitelstvem obce Štěnovice dne 8. 10. 2008 Nabytí účinnosti dne 30. 10. 2008 Pořizovatel: Městský úřad Přeštice, odbor výstavby

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU Společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí

Více

ÚZEMNÍ PLÁN DLOUHOMILOV

ÚZEMNÍ PLÁN DLOUHOMILOV ÚZEMNÍ PLÁN DLOUHOMILOV ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Dlouhomilov Datum nabytí účinnosti: Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Funkce: Jiří Štelc Starosta

Více

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje STAVEBNÍ FÓRUM OSTRAVA 12. listopadu 2008 obsah situování kraje v Evropském prostoru potenciál rozvoje a vazby na dopravní infrastrukturu dopravní

Více

ČERVENÉ POŘÍČÍ. ZMĚNA č.2

ČERVENÉ POŘÍČÍ. ZMĚNA č.2 OBEC ČERVENÉ POŘÍČÍ KRAJ PLZEŇSKÝ OKRES KLATOVY I. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č.2 N Á V R H A TEXTOVÁ ČÁST OBJEDNATEL : OBEC ČERVENÉ POŘÍČÍ, ČERVENÉ POŘÍČÍ č.27, 340 12 ŠVIHOV POŘIZOVATEL : MěÚ KLATOVY, ÚÚP,

Více

ZMĚNA č. 2. územního plánu obce NOVÁ VES I ZADÁNÍ UPRAVENÉ PO PROJEDNÁNÍ. Pořizovatel:

ZMĚNA č. 2. územního plánu obce NOVÁ VES I ZADÁNÍ UPRAVENÉ PO PROJEDNÁNÍ. Pořizovatel: ZMĚNA č. 2 územního plánu obce NOVÁ VES I ZADÁNÍ UPRAVENÉ PO PROJEDNÁNÍ Pořizovatel: Obecní úřad Nová Ves I Václavské nám. 22, Nová Ves I, 280 02 Kolín 2 Pořizování na základě splnění kvalifikačních požadavků

Více

III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice

III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice 1. Předmět veřejné zakázky 2. Důvod veřejné zakázky 3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky

Více

ZMĚNA Č. 1 regulačního plánu rekreační oblasti Š A K V I C E. okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST

ZMĚNA Č. 1 regulačního plánu rekreační oblasti Š A K V I C E. okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST ZMĚNA Č. 1 regulačního plánu rekreační oblasti Š A K V I C E okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Městský úřad Hustopeče, odbor regionálního rozvoje Obec Šakvice, 691

Více

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co

Více

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus náměstek ministra 1 Postup modernizace železniční infrastruktury Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HNÁTNICE

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HNÁTNICE OBEC HNÁTNICE Hnátnice 87, 561 01 NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HNÁTNICE zpracováno v souladu s ustanovením 47, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

Více

ŽELEZNIČNÍ KORIDORY. a významné železniční stavby v Plzeňském kraji pro ekologickou dopravu ČR

ŽELEZNIČNÍ KORIDORY. a významné železniční stavby v Plzeňském kraji pro ekologickou dopravu ČR Stavební správa západ Sokolovská 278/1955 190 00 PRAHA 9 ŽELEZNIČNÍ KORIDORY a významné železniční stavby v Plzeňském kraji pro ekologickou dopravu ČR pracoviště Plzeň Sušická 25 304 88 Plzeň Ing. Pavel

Více

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PÍSTINA

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PÍSTINA II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PÍSTINA Obsah Textová část : Ozn. Kapitola Str. II.1 vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEPEČ

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEPEČ ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEPEČ Dle 55 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, upravená na základě projednání. Obsah:

Více

220 (Praha -) Benešov u Prahy - České Budějovice

220 (Praha -) Benešov u Prahy - České Budějovice 220 (Praha -) Benešov u Prahy - České Budějovice IDS TA Tábor - Planá nad Lužnicí km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak 8201 2 1 Sp 1931 8203 8261 Sp 1839 R 626 4 R 1541 8207 8263 8265 R 633 2513

Více

Ú Z E M N Í P L Á N S Í D E L N Í H O Ú T V A R U HROBČICE. Změna č.2. výrok TEXTOVÁ ČÁST

Ú Z E M N Í P L Á N S Í D E L N Í H O Ú T V A R U HROBČICE. Změna č.2. výrok TEXTOVÁ ČÁST Ú Z E M N Í P L Á N S Í D E L N Í H O Ú T V A R U HROBČICE Změna č.2 výrok AI. TEXTOVÁ ČÁST vypracovala: Ing. arch. Hana Vrchlavská, Ing. arch. Alena Fárková datum: březen 2013 OBSAH DOKUMENTACE A. TEXTOVÁ

Více

Návrh Zprávy o uplatňování Územního plánu Zákupy pro období 3/2011 až 3/2015

Návrh Zprávy o uplatňování Územního plánu Zákupy pro období 3/2011 až 3/2015 Návrh Zprávy o uplatňování Územního plánu Zákupy pro období 3/2011 až 3/2015 Zpráva o uplatňování územního plánu Zákupy (dále Zpráva) je vyhotovena na základě ustanovení 55 odst. 1, zákona č. 183/2006

Více

TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE, KTEROU SE MĚNÍ TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE

TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE, KTEROU SE MĚNÍ TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE, KTEROU SE MĚNÍ TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE Obsah A. Vymezení zastavěného území 1 B. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj

Více

k. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel :

k. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : ŘIMOVICE k. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : Ing. arch. Milič Maryška Městský úřad Vlašim Letohradská 3/369 Odbor výstavby 170 00 Praha 7 a územního plánování

Více

220 (Praha -) Benešov u Prahy - České Budějovice

220 (Praha -) Benešov u Prahy - České Budějovice 220 (Praha -) Benešov u Prahy - České Budějovice IDS TA Tábor - Planá nad Lužnicí km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak 8201 2 1 Sp 1931 8203 8261 Sp 1839 R 626 4 R 1541 8207 8263 8265 R 633 2513

Více

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel ČISTÁ MOBILITA Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 16. 2. 2015 Příčiny růstu poptávky v příměstské dopravě: zvyšující se atraktivita a konkurenceschopnost

Více

1. ZMĚNA Č.2 ÚPO VYŠEHOŘOVICE

1. ZMĚNA Č.2 ÚPO VYŠEHOŘOVICE změna č.2 ÚPO Vyšehořovice 1. ZMĚNA Č.2 ÚPO VYŠEHOŘOVICE 1.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Řešené území změny č.2 ÚPO VYŠEHOŘOVICE- lokalita změny Z2-1 je malého rozsahu a leží v

Více

A. Textová část odůvodnění. B. Grafická část odůvodnění. Změna č. 2006/01.2 Územního plánu města Ostravy (dále jen Změna č. 2006/01.2).

A. Textová část odůvodnění. B. Grafická část odůvodnění. Změna č. 2006/01.2 Územního plánu města Ostravy (dále jen Změna č. 2006/01.2). POŘIZOVATEL : MAGISTRÁT MĚSTA OSTRAVY ZHOTOVITEL : ÚTVAR HLAVNÍHO ARCHITEKTA MMO URBANISTICKÁ KONCEPCE : BEDŘICH TUTSCH ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT : ING. ARCH. PETR VENCELIDES VYDAL : ZASTUPITELSTVO MĚSTA OSTRAVY

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

ZÁVAZNÁ ČÁST KNESL + KYNČL

ZÁVAZNÁ ČÁST KNESL + KYNČL ÚPN SÚ Hvozdec Změna č.i a Změna č.ia C. ZÁVAZNÁ ČÁST KNESL + KYNČL s.r.o. architektonický atelier Bayerova 40 602 00 Brno květen 2005 OBSAH: 1. URBANISTICKÁ KONCEPCE 3 2. VYUŽITÍ PLOCH A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ

Více

Z 2710 / 00. Výroková část změny: A. základní údaje

Z 2710 / 00. Výroková část změny: A. základní údaje Výroková část změny: Z 2710 / 00 A. základní údaje Číslo změny: Z 2710 / 00 Městská část: Praha 2, Praha 4, Praha 5 Katastrální území: Hlubočepy, Nové Město, Podolí, Smíchov, Vyšehrad Parcelní číslo: VRÚ

Více

Objednatel stavby Název investora: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Závod Praha Adresa investora: Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4

Objednatel stavby Název investora: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Závod Praha Adresa investora: Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4 TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Stavba Název stavby: Silniční okruh kolem Prahy, Jihozápadní segment, úsek č. 512 D1 Jesenice Vestec Název objektu: SO 173 - Dopravní opatření během výstavby jiná

Více

Ú Z E M N Í P L Á N Z B Y T I N Y Z M Ě N A č. 1

Ú Z E M N Í P L Á N Z B Y T I N Y Z M Ě N A č. 1 Ú Z E M N Í P L Á N Z B Y T I N Y Z M Ě N A č. 1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU Č.1 NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Zhotovitel: Ing.arch. Dagmar Polcarová, Pomezní 1465/14, 373 16 Dobrá Voda u Č. Budějovic

Více

Koncepce rychlédopravy v ČR

Koncepce rychlédopravy v ČR Návrh postupného přetváření železniční sítě SŽDC konkurenceschopná evropská síť Mgr. Jan ILÍK Odbor drah, železniční a kombinované dopravy, MD ČR Koncepce rychlédopravy v ČR AKTUÁLNĚ-úkol Politiky územního

Více

Veřejná infrastruktura v ÚPD kraje

Veřejná infrastruktura v ÚPD kraje Veřejná infrastruktura v ÚPD kraje Severa Září 2013 Definice veřejné infrastruktury 2 odst. 1 písm. k stavebního zákona Veřejnou infrastrukturou se rozumí pozemky, stavby, zařízení, zřizované nebo užívané

Více

PRŮMYSLOVÁ ZÓNA STUDÉNKA

PRŮMYSLOVÁ ZÓNA STUDÉNKA Nabídka PRŮMYSLOVÁ ZÓNA STUDÉNKA ČESKÁ REPUBLIKA Duben 2010 Investorsko In enýrská a.s., Gorkého 658/15, 460 01 Liberec Tel. +420 485 253 333, fax +420 485 253 344, www.iias.cz, e-mail ii@iias.cz Vážení,

Více

Nová Hradečná. sze/zus - Železniční trať zatěžuje zastavěné území

Nová Hradečná. sze/zus - Železniční trať zatěžuje zastavěné území Nová Hradečná Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Návrh zadání Ž E R N O V

Návrh zadání Ž E R N O V Návrh zadání Změny č. 3 územního plánu obce Ž E R N O V Zadání je zpracováno v souladu s 47 odst. 1 až 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Želechovice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

MODERNIZACE TRATĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE - PLZEŇ 2012. Varianta kolem Blovic

MODERNIZACE TRATĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE - PLZEŇ 2012. Varianta kolem Blovic MODERNIZACE TRATĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE - PLZEŇ 2012 Varianta kolem Blovic 1.1 CHARAKTERISTIKA STÁVAJÍCÍHO STAVU Celý úsek České Budějovice Plzeň je zařazen do kategorie celostátních drah. Není součástí dohod

Více

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NEHVIZDY NÁVRH A.D.O. PRAHA. PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory www.fineprint.cz

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NEHVIZDY NÁVRH A.D.O. PRAHA. PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory www.fineprint.cz ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NEHVIZDY NÁVRH NEHVIZDY 02/2010 ARCHDAN A.D.O. PRAHA SEZNAM PŘÍLOH : Textová část Odůvodnění Grafická část A. Výkres základního členění území 1:5 000 B. Hlavní výkres 1:5

Více

Příloha č. 2 opatření obecné povahy ÚP Hlučína

Příloha č. 2 opatření obecné povahy ÚP Hlučína Příloha č. 2 opatření obecné povahy ÚP Hlučína Postup při pořízení územního plánu (včetně popisu změn návrhu územního plánu vyplývajících z postupů podle 50 stavebního zákona) Dosavadní proces pořizování

Více

V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A

V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A MĚSTSKÝ ÚŘAD KLATOVY odbor výstavby a územního plánování nám. Míru 62, 339 20 Klatovy tel.: 376 347 111, fax: 376 347 380 ID datové schránky: 24ebrt5 č.j.: OVÚP/4432/13/Kr vyřizuje: Eva Krčmářová tel.:

Více

Změna č. 1 Územního plánu Otín - vyhodnocení po společném jednání Dotčené orgány: Datum poslední úpravy: 16. 3. 2015

Změna č. 1 Územního plánu Otín - vyhodnocení po společném jednání Dotčené orgány: Datum poslední úpravy: 16. 3. 2015 Dotčené orgány: Číslo Dotčený orgán Uplatněno stanovisko Č.j. s datem + pořadové číslo zařazení ve spisu Výsledky konzultací; naložení se stanoviskem 1. Krajský úřad Kraje Vysočina - odbor životního prostředí

Více

Líšnice. nzpopus - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území

Líšnice. nzpopus - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Ú Z E M N Í P L Á N STŘÍTEŽ NAD BEČVOU TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU URBANISTICKÝ ATELIÉR ZLÍN S.R.O. TŘ. T.BATI 399, 763 02 ZLÍN

Ú Z E M N Í P L Á N STŘÍTEŽ NAD BEČVOU TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU URBANISTICKÝ ATELIÉR ZLÍN S.R.O. TŘ. T.BATI 399, 763 02 ZLÍN Ú Z E M N Í P L Á N STŘÍTEŽ NAD BEČVOU TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU URBANISTICKÝ ATELIÉR ZLÍN S.R.O. TŘ. T.BATI 399, 763 02 ZLÍN ČERVEN 2012 LISTOPAD 2013 Pořizovatel: Městský úřad Valašské Meziříčí

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Dunajovice

Zpráva o uplatňování Územního plánu Dunajovice Zpráva o uplatňování Územního plánu Dunajovice období 12/2009 12/2013 dle ustanovení 55, odst. (1), zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.10

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.10 NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.10 územního plánu sídelního útvaru VARNSDORF zpracovaný podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

Objednatel projektu: Zodp. projektant: Zpracoval: DSP 018 04/2015 12 x A4 - Akce: Datum: Obsah: tel.: (+420) 605 169 968 email: petr.projekt@gmail.

Objednatel projektu: Zodp. projektant: Zpracoval: DSP 018 04/2015 12 x A4 - Akce: Datum: Obsah: tel.: (+420) 605 169 968 email: petr.projekt@gmail. Objednatel projektu: Zodp. projektant: Zpracoval: Akce: Obsah: tel.: (+420) 605 169 968 email: petr.projekt@gmail.com Datum: A DSP 018 04/2015 12 x A4 - REKONSTRUKCE KOMUNIKACE NA VÝSLUNÍ V CHOTĚBOŘI PRŮVODNÍ

Více