Specifika obchodní činnosti pojišťovny

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Specifika obchodní činnosti pojišťovny Diplomová práce Bc. Lenka Marušová Duben 2013

2 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančnictví a ekonomických disciplín Specifika obchodní činnosti pojišťovny Diplomová práce Autor: Bc. Lenka Marušová Finance Vedoucí práce: doc. Ing. Miroslav Flaška, CSc. Praha Duben 2013

3 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Písku dne Bc. Lenka Marušová

4 PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí diplomové práce doc. Ing. Miroslavu Flaškovi, CSc. za připomínky a metodické vedení práce. Rovněţ bych chtěla poděkovat všem, kteří mi vyšli vstříc a umoţnili mi přístup k potřebným informacím.

5 Anotace diplomové práce: Hlavním cílem diplomové práce je charakterizovat a specifikovat obchodní činnost pojišťovny, zejména její zásady, systémy a její distribuční kanály. V první části jsou obecné informace z oblasti pojišťovnictví, moţnosti distribuce pojištění, informace o bankopojištění a marketingová činnost. Do praktické části jsem vybrala Komerční pojišťovnu. Tato pojišťovna patří k významným společnostem v oblasti ţivotního pojištění. K novinkám, které se vytvářejí na českém trhu je sjednání pojištění přes internet, tzv. on-line pojištění. Z toho vyplývá, ţe významný podíl pro sjednání pojištění je tradiční prodej na pobočce, ale v budoucnu vidí velký význam pojištění přes internet a telefonní zprostředkování. V závěru práce se zaměřím na marketingovou činnost pojišťovny a její celkové zhodnocení. V dnešním hospodářství má marketing svŧj velký význam. Jedná se o tvŧrčí odvětví, které zahrnuje velké mnoţství rŧznorodých činností od komunikace, práci s médii, vztahy s veřejností aţ po nejrŧznější prŧzkumy trhŧ. Klíčová slova: Pojištění, zajištění, bankopojištění, solventnost, marketing

6 Annotation The main aim of the thesis is to characterize and specify the insurance business, mainly its principles, systems and the distribution channels. In the first part, you can find the general information on the insurance industry, the distribution options, information on the bank assurance and marketing activities. In the practical part, I choose Komerční banka. This insurance company is one of the leading companies in the field of life insurance. As for the innovations available on the Czech market, there is so called online insurance the possibility to arrange the insurance over the Internet. Although the most significant share is still produced by the classic way of taking out the insurance, the future is open to online insurance and telephone mediation. The end of the thesis is focused on the marketing activities. Marketing is being of the great importance within today s economy. It is a creative industry including lots of different kinds of activities ranging from communication, the work with the media and PR to various other tools of the market research. Key words: Insurance, Reinsurance, Bancassurance, Solvency, Marketing

7 OBSAH 1. ÚVOD REGULACE POJIŠŤOVNICTVÍ V ČR ZÁKON Č. 277/2009 SB POJISTNÝ TRH Faktory ovlivňující pojistný trh Ukazatele úrovně pojistného trhu Dohled v pojišťovnictví POJISTNÁ SMLOUVA ZÁKLADNÍ PRÁVA A POVINNOSTI POJIŠŤOVNA Z HLEDISKA PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU PRINCIP POJIŠTĚNÍ POJIŠŤOVNY POJISTNÉ RIZIKO Řízení rizika ZAJIŠTĚNÍ A SOLVENTNOST POJIŠŤOVNY ZAJIŠTĚNÍ A JEHO ÚKOLY Pojišťovací pooly Soupojištění ZAJIŠŤOVACÍ SMLOUVA SOLVETNOST Metody k vykazování solventnosti pojistitele Upravený výpočet míry solventnosti BANKOPOJIŠTĚNÍ MARKETINGOVÁ STRATEGIE Stanovení cílů Provedení SWOT analýzy Volba cílového segmentu trhu Stanovení strategie a metody Tvorba marketingového plánu PRAKTICKÁ ČÁST KOMERČNÍ POJIŠŤOVNA, A.S ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNOSTI DŦLEŢITÉ MEZNÍKY V ČINNOSTI POJIŠŤOVNY... 49

8 Životní pojištění Vital Invest Dětské životní pojištění Brouček Pojištění pro případ zneužití karet Merlin MARKETINGOVÁ ČINNOST Marketingová strategie v letech Postup sjednání pojištění ROZBOR SOUČASNÉHO STAVU POJIŠŤOVNY Poměrové ukazatele ZÁVĚR A ZHODNOCENÍ OBCHODNÍ ČINNOSTI SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM POUŢITÝCH OBRÁZKŦ SEZNAM POUŢITÝCH GRAFŦ SEZNAM POUŢITÝCH TABULEK

9 1. ÚVOD První zmínky o pojišťovací činnosti se nedají jednoznačně dohledat, ale princip pojištění je stále stejný. Pojištění je sluţba, ne ţádná hmotná věc. S rozvojem lidské společnosti dochází k ekonomickým, technickým a sociálních přeměnám, které znamenají na jedné straně zvyšování ţivotní úrovně a na druhé straně, ale také větší nebezpečí. Proto je nutné neustále předvídat a eliminovat moţná nebezpečí a jejich negativní dŧsledky. V prŧběhu vývoje lidské společnosti se mŧţe zaznamenat rozvoj poznání jednotlivých jevŧ a procesŧ, známé nejisté jevy či procesy se vyhodnocují, avšak současně vznikají nové jevy, které byly dosud nepoznané. Kdy v těchto souvislostech se uţívá v ekonomii pojem riziko jako moţnost vzniku události s výsledkem odchylným od cíle s určitou objektivní pravděpodobností. Kaţdému člověku hrozí nějaké riziko či nebezpečí, kterému se nedokáţe vyhnout v podobě ztráty na zdraví či ţivotě. Riziku podléhají malé i velké podniky, které mohou ohrozit jejich závazky či sliby vŧči svým klientŧm. Pojišťovny jsou vyvíjející se podnikatelské subjekty, jeţ se nacházejí v dynamickém světě. Kaţdý si přeje, aby bylo riziko identifikovatelné a dobře předvídatelné. Pojišťovnictví je součástí ekonomiky. Podléhá novým trendŧm a faktorŧm, které ekonomiku ovlivňují. Nynějším trendem je dosahování lepší konkurenceschopnosti produktŧ a firem => dochází ke slučování silných finančních institucí a pojišťoven a k jejich spolupráci, ale i zde je rychlý vývoj v moderní informační technologii a vyuţívání komunikačních cest mezi zákazníky a pojišťovacími institucemi. 9

10 2. REGULACE POJIŠŤOVNICTVÍ V ČR Pojišťovnictví je odvětví, kam se především soustřeďuje kapitál na podporu rozvoje ekonomiky. Pojišťovnictví patří mezi dŧleţitá odvětví trţní ekonomiky a jeho funkce je v demokratickém státě nezastupitelná. Zahrnuje všechny pojistitele, zajistitele a zprostředkovatele pojištění, případně další subjekty. Pojistné právo zahrnuje souhrn právních norem obsaţených v obecně závazných předpisech, týkajících se pojištění a pojišťovnictví. Člení se na veřejné a soukromé, ale spíše se vyuţívá rozčlenění na širší a uţší pojetí. Širší pojetí uvádí souhrn všech právních norem, které tuto sféru upravují komplexně. Pojištění a pojišťovnictví se nachází skoro ve všech právních odvětví, přičemţ svým rozsahem, sloţitostí a rozmanitostí je s jinými obory téměř nesrovnatelná. Z celkového rozsahu právních norem je dŧleţité upozornit na obecná ustanovení občanského zákoníku, ustanovení o obchodní společnostech v obchodním zákoníku, devizové a daňové předpisy, předpisy o správním řízení, ale i trestní právo. Uţší pojetí tvoří pojistné právo, souhrn právních norem upravující specifika pojištění a pojišťovnictví, odlišné nad rámec obecné právní úpravy. Právní předpisy upravující činnost Základní strategie rozvoje českého pojišťovnictví byla schváleno v dubnu 1991, a to zákon o pojišťovnictví č. 185/1991 Sb. Tento zákon umoţnil vznik nových pojišťoven a vymezil základní pravidla pro podnikání v pojišťovnictví. Veřejnoprávní úprava vyjadřuje a zabezpečuje zájmy státu, týká se především pojišťovnictví, jako systému a pravidel provozování činností patřících do tohoto odvětví a podmínek podnikání v pojišťovnictví včetně státního dozoru v této oblasti. K základním dalším předpisŧm patří: Zákon o pojistné smlouvě Zákon o právních formách pojišťoven Zákon o státním dozoru Zákon o povinných druzích pojištění Zákon o daních z provozování pojištění 10

11 Zákon o zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví Vyhlášky o hospodaření s kapitálovými rezervami Novela z konce roku 1993, která doplňuje zákon o pojišťovnictví z dubna 1993 o novou terminologii zejména v oblasti rezerv a fondŧ pojišťoven srovnatelnou s obdobnými předpisy vyspělých evropských zemí a respektující příslušná ustanovení direktiv Rady Evropské společenství pro ţivotní a neţivotní pojištění. Na začátku roku 1994 bylo ministerstvem financí vydán doplňující předpis k zákonu o pojišťovnictví - vyhláška, kterou bylo stanovena tvorba, pouţití a zpŧsob umístění prostředkŧ technických rezerv pojišťoven. Od 1. ledna 2010 je pojišťovnictví upraveno zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Jeho úprava se zejména týká podmínek provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví. Tento zákon udává základní rámec a pravidla pro podnikání, určuje právní formy podnikání a umoţňuje podnikání v pojišťovnictví i v jiných subjektech, jako jsou banky či spořitelny. Hlavně slouţí k určení pravomoci a činnosti státního dozoru nad pojišťovnictvím. Mimo jiné zákon obsahuje výčet pojistně technických rezerv, které jsou pojišťovny povinny vytvářet, upravuje účetnictví pojišťoven a reguluje vstup zahraničních subjektŧ na pojišťovací trh. Cíl a hlavní principy právní úpravy obsaţené v zákoně č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví Nový zákon reagoval na současný stav pojistného trhu. Kdy pojistný trh neměl kompletní nabídku pojistných produktŧ a vykazoval niţší pojištěnost v ţivotních pojištěních. Tento zákon musí být schopen reagovat na změny v oblasti evropských integračních procesŧ, v oblasti hospodářských a sociálních vztahŧ, v oblasti kriminality. A to díky tomu byli formulovány hlavní cíle zákona o pojišťovnictví a zdŧrazněny jeho specifika ve srovnání s ostatními zákony např. v oblasti finančního podnikání a identifikovány hlavní vývojové trendy právní úpravy. Nový zákon musel splňovat dva základní atributy: rozvoj pojišťovnictví a právní ochrana klientŧ. 11

12 Změny, které se byly konkretizovány a uplatňovány v poţadavcích 1 : a) zohledňující národní legislativu např. změnit dosavadní zákonné pojištění do formy smluvního povinného, prohloubit spolupráci s Policií v oblasti prevence a stíhání majetkových trestných činŧ, zkvalitnit právní úpravu pravidel podnikání -> zvýšení poţadavkŧ na kapitálovou vybavenost + rozšíření okruhu nástrojŧ, jimiţ mŧţe státní dozor finančně pojišťovny ozdravit + stát by měl mít moţnost vyţadovat po pojišťovně krátkodobý ozdravný plán a právo sníţit základní jmění ústavu či zavést nucenou správu b) zohledňující potřeby harmonizace národní legislativy s právem EU např. odstranit problém tarifŧ ve všech druzích pojištění, zohlednit nově vznikající problémy s produkty s novými sofistikovanými metodami kalkulací a výhod, zohlednit národy subjektŧ EU na vyšší kvalitu ochrany klientŧ Za hlavní cíl je dán zabezpečení maximální ochrany spotřebitele pojišťovacích sluţeb prostřednictvím efektivního státního dozoru nad jejich soukromými provozovateli, který bude vyváţen komerční svobodou nabídky a výběru těchto sluţeb => dává více pravomocí Ministerstvu financí v oblasti kontroly hospodaření a efektivního dohledu nad finančním zdravím pojišťoven. Právní postavení pojišťovny je řízeno obchodním zákoníkem, v případech, kdy to zákon o pojišťovnictví neupraví jinak. Dále je stanoveno, ţe pojišťovna, která je zaloţena jako akciová společnost mŧţe vydávat akcie, s nimiţ je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě Zákon č. 277/2009 Sb. Tento zákon upravuje provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví. Upravuje právní úpravu ţivotního a neţivotního pojištění a ţivotního a neţivotního zajištění. Ţivotní pojištění má rŧzná odvětví např. pojištění pro případ smrti, pro případ doţití, pro případ doţití ve stanoveném věku nebo dřívější smrti, s výplatou zaplaceného pojistného, pojištění dŧchodu, pojištění úrazu nebo nemoci, aj. Neţivotní pojištění má také rŧzná odvětví např. úrazové pojištění, pojištění nemoci, 1 ČEJKOVÁ, V., ŠEDOVÁ, J., ČAPKOVÁ, D.. Pojišťovnictví. Brno - Kraví Hora: MU, ISBN

13 pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných neţ dráţních vozidlech motorových a nemotorových prostředcích, aj. Zákon určuje, ţe pojišťovací činnost je oprávněna provozovat na území ČR tuzemská pojišťovna s povolením k této činnosti uděleným ČNB, pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby a pojišťovna z třetího státu s povolením k této činnosti uděleným ČNB. Provozovat zajišťovací činnost na území ČR je oprávněna tuzemská zajišťovna nebo tuzemská pojišťovna s povolením k této činnosti uděleným ČNB, zajišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z jiného členského státu s povolením k této činnosti uděleným domovským orgánem dohledu na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby a zajišťovna z třetího státu nebo pojišťovna z třetího státu s povolením k této činnosti uděleným ČNB, pokud se nejedná o zajišťovnu z třetího státu, na kterou se pohlíţí jako na zajišťovnu z jiného členského státu. Ţádost o udělení povolení k činnosti nebo o nabytí účasti upravená tímto zákonem nesmí být Českou národní bankou posuzována s ohledem na ekonomické potřeby trhu. Česká národní banka uděluje povolení jen v těch případech, jestliţe jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem ( to je především: 1. výši základního kapitálu pojišťovny zaloţené jako akciová společnost nebo výši zapisovaného základního kapitálu pojišťovny zaloţené jako druţstvo, 2. jméno a příjmení, datum narození, adresu bydliště fyzické osoby nebo obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby jako zakladatele tuzemské pojišťovny, 3. jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště fyzické osoby, jako člena představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise, která má pŧsobit jako prokurista tuzemské pojišťovny, nebo jako s účastí na jejím řízení, 4. jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště fyzické osoby, která má vykonávat činnost v tuzemské pojišťovně pojistného matematika, 5. jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště fyzických osob nebo název obchodní firmy nebo název a sídlo právnických osob, navrhovaných do funkce škodních zástupcŧ jmenovaných v kaţdém členském státě) 13

14 Zákon č. 277/2009 Sb. upravuje: - činnosti v pojišťovnictví, podmínky jejich provozování a výkon státního dozoru (popisuje předmět zákona, vykládá základní pojmy, popisuje jaké subjekty mohou podnikat v pojišťovnictví a kdo na ně dohlíţí) - podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví - technické rezervy, solventnost, odpovědný pojistný matematik a audit - kontrolní činnosti ministerstva - společná ustanovení Zákon je v souladu se záměrem přizpŧsobovat národní legislativu v oblasti soukromého pojištění právu Evropského společenství a v souladu s Evropskou dohodou o přidruţení mezi Českou republikou a Evropským společenstvím a jejich členskými státy. Vychází ze směrnic Evropského společenství, které harmonizují oblasti udělení povolení k provozu pojišťovací činnosti, podmínky pro výkon pojišťovací činnosti, podmínky pro odnětí povolení k provozu pojišťovací činnosti a pravidla pro činnost poboček v EU, jejich mateřská společnost je mimo hranice EU Pojistný trh Pojistný trh funguje na principu shromaţďování a rozdělování peněţních prostředkŧ. Podstata pojistného trhu mŧţe být také vysvětlena na základě teorie her. Podle ní se jednotlivé pojišťovací obchody na pojistném trhu rovnají loterii s časem (časovými okamţiky) a výhrami podle neurčitých tahŧ. Úlohou pojišťoven je být protihráčem a jednak se snaţit o rozšiřování pojištění, a tím vyrovnat riziko a jeho účelem je eliminace negativních následkŧ náhody pro člověka. Pro pojistný trh je charakteristické, ţe se na něm střetává nabídka a poptávka po pojistné ochraně. Předmětem obchodŧ na pojistném trhu je : POJIŠTĚNÍ A ZAJIŠTĚNÍ. Pojišťovnictví patří k dŧleţitým odvětvím trţní ekonomiky, která nabízí na pojistném trhu své zboţí, resp. sluţby tj. pojištění a zajištění. Pojistný trh se jeví trhem, na kterém převládá nabídka nad poptávkou. O své budoucí klienty se uchází pojistitelé, zajistitelé a zprostředkovatelé. Pojistitelé a zajistitelé se nejen 14

15 zabývají pojišťovacími a zajišťovacími činnostmi, ale svými dočasně volnými peněţními prostředky vstupují i na ostatní segmenty finančního trhu. Často se stávají spoluvlastníky bank, spořitelen, jiných pojišťoven a zajišťoven. Členění pojistného trhu je ovlivňováno mnoha faktory a zahrnuje více hledisek. Podle předmětu činnosti se dělí pojistný trh na dva samostatné segmenty: nabídku a poptávku po pojištění a zajištění investování dočasně volných peněţních prostředkŧ pojistitele Nabídka a poptávka pojištění a zajištění dle předmětu pojištění a zajištění 2 : ţivotní pojištění orientuje se na riziko doţití nebo úmrtí. Základním principem ţivotního pojištění je vyplatit dohodnutou pojistnou sumu v případě, ţe se pojištěný doţije data konce pojištění, resp. data konkrétně dohodnutého v pojistné smlouvě, anebo při jeho předčasném úmrtí. Zařadí se sem i dŧchodové pojištění neţivotní pojištění jsou všechna pojištění, která nemají charakter ţivotního pojištění. Jde především o pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu, ale i o pojištění úrazu a nemoci. U neţivotního pojištění se vychází z toho, ţe pojistné plnění se uhradí na základě prŧměrného projevu rizika pojistnou událostí. Dle subjektŧ ovlivňujících pojistný trh: Komerční pojišťovny Pojistník a pojištěný Zajistitelé Zprostředkovatelé Dozor v pojišťovnictví Stát Asociace a ostatní 2 V České republice upravuje členění pojištění do jednotlivých pojistných odvětví a skupin - zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví 15

16 Faktory ovlivňující pojistný trh Vnější faktory ovlivňují zvenku pojistný trh: vývoj a objem hrubého domácího produktu vývoj inflace vývoj nezaměstnanosti počet obyvatel peněţní příjmy obyvatelstva situace u ostatních segmentŧ finančního trhu Vnitřní faktory ovlivňují zevnitř pojistný trh: pojišťovací a zajišťovací činnost a jiná související činnost, kterou vykonávají komerční pojišťovny a zajišťovny zájem o pojištění vytvářený pojistníky, resp. pojištěnými chápání významu pojištění ze strany pojistníkŧ, resp.pojištěných regulace pojistného trhu dozorem v pojišťovnictví zprostředkovatelská činnost zprostředkovatelŧ pojištění činnost asociace pojišťoven Ukazatele úrovně pojistného trhu Vývoj pojistného trhu nelze hodnotit bez posouzení vývoje ukazatelŧ úrovně. Pojistný trh v kaţdé trţní ekonomice má významné postavení se specifickými principy, úkoly a významem. Obecně ukazatele úrovně pojistného trhu hodnotí vynaloţené prostředky a vyuţití zdrojŧ. Ukazatele: o předepsané pojistné o pojistné plnění o škodní prŧběh o pojištěnost o počet komerčních pojišťoven o počet zaměstnancŧ v pojišťovnictví o počet uzavřených pojistných smluv 16

17 o o o o prŧměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu počet vyřízených pojistných událostí prŧměrné pojistné plnění na jednu pojistnou událost koncentrace pojistného trhu a jiné ukazatele Předepsané pojistné = pojistné, které je stanoveno na dohodnuté pojistné období Pojištění zaniká neuhrazením předepsaného pojistného ve stanovené nebo dohodnuté lhŧtě pojištění a pojišťovna má nárok na dluţné pojistné. Předpisem pojistného je účetní seznam všech poloţek pojistného, které se v daném časovém rozpětí mají uhradit pojišťovně. Předepsané pojistné patří k dŧleţitým ukazatelŧm výkonnosti kaţdé komerční pojišťovny za příslušné období. Předepsané pojistné lze dělit na předepsané pojistné ţivotního pojištění a na předepsané pojistné neţivotního pojištění. Pojistné plnění = peněţité plnění komerční pojišťovny klientovi po vzniku pojistné události na základě pojistné smlouvy Pojistné plnění je počítáno pojišťovnou a také poskytnutí části ztráty (v neţivotním pojištění) nebo dohodnutá pojistná částka (v ţivotním pojištění). Toto pojistné plnění je pojišťovna povinna pojištěnému či poškozenému poskytnout za pojistnou událost, která splňuje podmínky dohodnuté v pojistné smlouvě nebo podmínky uvedené v zákoně. Pojistné plnění se dělí také na pojistné plnění ţivotní a neţivotní pojištění. U neţivotního pojištění není jisté, zda se po dobu trvání pojištění, v případě konkrétní pojistné smlouvy, vyskytne pojistná událost, pokud se vyskytne, tak kolikrát. Pojistné plnění se vyplácí jen v případě pojistné události. U ţivotního pojištění se pojistné plnění vyplácí v kaţdém případě. 17

18 Škodní prŧběh Výpočet: = ( poskytnutá pojistná plnění / předepsané či přijaté pojistné) * vyjádřen v procentech - člení se na škodní prŧběh ţivotního a neţivotního pojištění Pojištěnost Výpočet: = ( předepsané pojistné / hrubý domácí produkt v běţných cenách) * vyjádřeno v procentech - v podmínkách trţního hospodářství vyjadřuje kapacitu pojistného trhu - pojištěnost odráţí schopnost pojistného trhu obsáhnout dané pojistné pole Dohled v pojišťovnictví Od je problematika dohledu v pojišťovnictví upravena novým zákonem č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví, a dohled nadále tvoří Česká národní banka. Obsahem institutu dohledu na úseku finanční činnosti je dohled nad dodrţováním 3 : a. povinností stanovených vybranými zákony upravujícími finanční činnost dozorovaných subjektŧ b. povinností stanovených podzákonnými právními předpisy odvozenými od zákonŧ c. povinností a podmínek stanovených pro výkon činnosti dozorovaných subjektŧ v jejich licenci, povolení či jiném veřejnoprávním oprávnění k jejich finanční činnosti d. povinností uloţených dozorovaným subjektŧm pro ně závaznými individuálními právními akty vydanými orgánem dohledu kdy cílem je zajistit ochranu zájmŧ klientské veřejnosti těchto institucí a zabezpečit stabilitu hospodářského sektoru, v němţ daný subjekt pŧsobí 3 KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V. a kolektiv: Pojišťovací právo. Praha: Leges, 2010, 352 s. 18

19 K obnovení dozoru v pojišťovnictví je přijato u nás zákonem č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, kdy tato úprava pouţívala termín,,dozor. Na podkladech uvedeného zákona se orgánem dozoru nad pojišťovnictvím pro území České republiky stala Česká národní banka. Dozorčí orgán mohl udělovat povolení k podnikání v pojišťovnictví nebo ke změně předmětu podnikání. Státnímu dozoru podléhají všechny tuzemské, tak i zahraniční právnické a fyzické osoby, které podnikají v pojišťovnictví na území České republiky, anebo měli na území České republiky své sídlo či bydliště. Výkon státního dozoru spočíval v kontrole dodrţování ustanovení zákona o pojišťovnictví a dalších obecně závazných právních předpisŧ upravujících pojištění a plnění opatření vydaných dozorčím orgánem. K dalším úkonŧm patří kontrola hospodaření pojišťovny z hlediska zabezpečení plnění jejich závazkŧ a její platební zpŧsobilosti a z hlediska dodrţování obecně závazných právních předpisŧ upravujících její hospodaření. K základním podmínkám výkonu dohledu v pojišťovnictví je harmonizace v rámci Společenství a to spolupráce České národní banky s příslušnými orgány dohledu jiných členských státŧ. Česká národní banka spolupracuje s příslušnými orgány dohledu třetích státŧ, s mezinárodními organizacemi, s ústředními správními orgány a organizacemi pŧsobícími v oblasti pojišťovnictví. Finanční dohled patří k nejdŧleţitějším částem. Tím se rozumí kontrola souladu činnosti pojišťovny nebo zajišťovny s uděleným povolením, její solventností, tvorby technických rezerv a finančního umístění. Do finančního dohledu spadá dohled: - nad činností tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny včetně její činnosti vykonávané prostřednictvím pobočky nebo formou dočasného poskytování sluţeb, - nad činností pojišťovny a zajišťovny z třetího státu v rozsahu provozovaném na území ČR s výjimkou případŧ, - nad činností pojišťovny z třetího státu v celém rozsahu této její činnosti provozované na území členských státŧ prostřednictvím jejích poboček, kdy je ČNB příslušným orgánem dohledu v rámci tzv. zvýhodnění Předmětem kontrolní činnosti je zejména dodrţování povinností stanovených zákonem o pojišťovnictví a jinými zákony, kterými jsou kontrolované osoby povinny řídit. Jeho 19

20 soulad provozovaných činností s rozsahem povolení uděleného ČNB, hospodaření pojišťoven a zajišťoven z hlediska jejich schopnosti uhradit v daném okamţiku všechny závazky vzniklé z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to včetně závazkŧ splatných v následujících účetních obdobích. K dalším úkonŧm kontroly plnění rozhodnutí vydaných Českou národní bankou, zpŧsob vedení administrativních postupŧ a postupŧ účtování upravených zákonem o účetnictví a zpŧsob řízení pojišťovny nebo zajišťovny, včetně funkčnosti a efektivnosti jejího řídícího a kontrolního systému. Kontrolní činnost ČNB vyţaduje prŧběţné sledování a vyhodnocení údajŧ o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, tzv. dohled od stolu (zákon o pojišťovnictví stanovuje povinnost pojišťoven předkládat ČNB výkazy o své činnosti, účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku a zprávu o jejím ověření auditorem, zápisy z valných hromad a další doklady, materiály a informace) a prověřování situace v prostorách pojišťovny nebo zajišťovny, tzv. dohled na místě( tento dohled vykonávají kontrolní pracovníci ČNB na základě písemného pověření, kterým se musejí kontrolované osobě na poţádání prokázat.). Povinnost předkládat ČNB výkazy o činnosti jsou stanoveny zákonem o pojišťovnictví a jedná se o: - tvorbě a výši technických rezerv - skladbě finančního umístění - solventnosti - prŧběţné výkazy o činnosti K dalším povinnostem patří předkládat ČNB tyto informace týkající se kontrolní činnosti: sdělení poměrného rozdělení základního kapitálu zprávu odpovědného pojistného matematika oznámení o výběru auditora nebo auditorské společnosti informace o kaţdé smlouvě uzavřené se zajišťovací účelovou osobou informace o kaţdé uzavřené smlouvě týkající se finitního zajištění 4 4 Zajištění pro případ, kdy jednoznačně vymezena maximální moţná ztráta z pojištění, která je vyjádřena jako maximum převedeného ekonomického rizika, vyplývajícího z přenosu významného pojistnětechnického rizika 20

21 účetní závěrku a výroční zprávu, popřípadě konsolidovanou výroční zprávu ověřenou auditorem, pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání a zápis z valné hromady pouze tuzemská pojišťovna a zajišťovna jsou povinny předkládat informace ve struktuře podle přílohy č. 2 k zákonu o pojišťovnictví o výši ročního objemu předepsaného pojistného, bez odečtu zajištění, a o nákladech na pojistná plnění a provizích zprostředkovatelŧm, za předcházející kalendářní rok, týkající se její činnosti provozované na základě práva zřizovat pobočky a činnosti provozované na základě svobody dočasně poskytovat sluţby, a to zvlášť pro kaţdou z těchto činností podle členského státu, ve kterém je tato činnost provozována informace pro výkon dohledu ve skupině informace a doklady prokazující splnění provozních předpokladŧ pro správu převáděného kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části informace o činnosti pojišťovny z třetího státu a zajišťovny z třetího státu na území ČR doklady a jiné materiály, informace a vysvětlení nezbytné pro výkon dohledu na vyţádání ČNB 2.3. Pojistná smlouva - jedná se o smlouvu o finančních sluţbách, ve které se zavazuje pojistitel v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění pro pojistníka, který platí pojistné. = dvoustranný právní vztah mezi pojistníkem a pojistitelem dojde-li k nahodilé události ve smlouvě blíţe určené - pojistník zajišťuje pojistná plnění, mŧţe to být fyzická nebo právnická osoba a zavazuje se platit pojistné - pojistitel neboli pojišťovna - na základě pojistné smlouvy vzniká smluvní pojištění s pojistnou dobou delší neţ jeden rok 21

22 Součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky, které zákon předpokládá ve dvou moţnostech seznámení pojistníka s pojistnými podmínkami. Podmínky jsou buď v písemné podobě (pokud se pojistná smlouva na pojistné podmínky odvolává) anebo jsou pojistníkovi ještě před uzavřením smlouvy sděleny. Rozlišují se všeobecné pojistné podmínky týkající se všech nebo více druhŧ pojištění a zvláštní pojistné podmínky vztahující se jen na konkrétní určité druhy pojištění. V pojistné smlouvě mohou být i ujednání odchylná od standardních podmínek. Pojistnou smlouvu u fyzické osoby je moţné uplatnit na pojištění pro případ tělesného poškození, smrti, doţití určitého věku nebo pro případ jiné pojistné události a odpovědnosti za škodu vzniklou na ţivotě a zdraví nebo na věci, případně odpovědnosti za jinou majetkovou škodu. Zákon o pojišťovnictví určuje právní úkon v písemné formě, týká-li se pojištění, není-li v tomto zákoně nebo v pojistných podmínkách stanoveno jinak. Poţadavek písemné formy se netýká jen vlastních pojistných smluv, ale i všech dalších právních úkonŧ, které probíhají v prŧběhu pojištění. Aby mohla být smlouva uzavřena, je potřeba, aby návrh byl přijat ve lhŧtě, kterou navrhovatel určil, a neurčil-li ji, do jednoho měsíce ode dne, kdy druhý účastník návrh obdrţel. Smlouva je uzavřena okamţikem, kdy navrhovatel obdrţí sdělení o přijetí svého návrhu. Návrh i přijetí smlouvy jsou právní úkony a musí být provedeny písemně. Ve smlouvě je uveden druh pojištění, předmět pojištění, výše pojistného plnění, popřípadě zpŧsob jeho určení, výše inkasovaného pojistného, zpŧsob placení pojistného a jeho splatnost, vymezení smluvních stran, určení oprávněné osoby, vymezení pojistné doby a doby, na kterou je pojistná smlouva uzavřena Náleţitosti pojistné smlouvy: vymezení smluvních stran určení pojistitele a pojistníka určení oprávněné osoby určení, zda se jedná o pojištění škodové, nebo obnosové vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události stanovení výše pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běţné, nebo jednorázové vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena zpŧsob, jakým se bude oprávněna osoba podílet na výnosech 22

23 2.4. Základní práva a povinnosti Základní práva a povinnosti pojištěného případně pojistníka: a) právo být seznámen s rozsahem a obsahem pojištění b) informační povinnost pojistníka (pojistník je povinen pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, a to i při změně pojištění) c) právo na pojistné plnění ( splatné do 15 dnŧ po skončení šetření nutného k zjištění rozsahu škod při pojistné události) d) právo vyţadovat přiměřenou zálohu (na pojistné plnění, pokud šetření není skončeno do 1 měsíce) e) povinnost platit pojistné (musí být ve sjednaných lhŧtách) f) povinnost nahlásit pojistnou událost (ohlásit se to musí bez zbytečného odkladu, dát pravdivé vysvětlení o jejím vzniku a předloţit potřebné doklady, které si pojistitel vyţádá) Základní práva a povinnosti pojistitele: a) právo na pojistné (zákonem je dáno, kdo je povinen platit pojistné, druhy pojistného a jeho splatnost, dobu, za kterou se platí pojistné, právo na vrácení pojistného, zpŧsob placení, dŧsledky porušení povinnosti platit pojistné, výše pojistného) b) povinnost poskytnout plnění v případě pojistné události (právní úprava popisuje pojistnou událost, vznik práva na plnění z pojistné události, komu pojistitel plní z pojistné události, povinnosti pojištěného, povinnosti pojistitele, výše plnění pojistitele) c) právo na postih a sníţení pojistného plnění (zákon předpokládá, ţe k právŧm pojistitele souvisejících s výplatou plnění náleţí především na oprávnění pojistitele sníţit plnění a právo na náhradu částek vyplacených z pojištění odpovědnosti za škodu) d) povinnost poskytnout přiměřenou zálohu (pojištěnému na poţádání na pojistné plnění, pokud nemŧţe skončit potřebné šetření nutné ke zjištění rozsahu škod do 1 měsíce) 23

24 Změny a zánik pojištění Dŧvody zániku pojištění: nezaplacení pojistného odstoupení od smlouvy odmítnutí plnění zánik pojistného rizika změna vlastníka uplynutí pojistné doby dohoda mezi pojistitelem a pojistníkem (dohoda musí být v písemné podobě) Výpověď pojištění mŧţe být ze strany pojišťovny i pojištěného. Jedná se o jednostranný právní úkon, kdy ta druhá strana nemusí s výpovědí souhlasit. Je dána v písemné podobě a před lhŧtou šesti týdnŧ musí být doručena druhé straně a nemusí být odŧvodněna. U zániku pojištění má pojišťovna právo, aby pojištěný zaplatil pojistné za dobu do zániku pojištění. Pojištění nezaniká, ani kdyby pojištěný neplatil pojistné do dne splatnosti. Kdyby v té době došlo k pojistné události, tak by musela pojišťovna pojistné uhradit. Promlčení nárokŧ na plnění z pojištění Právo na plnění z pojistné události se promlčí v tříleté lhŧtě, kdy počátek lhŧty začíná běţet rok po pojistné události. Kdyţ pojištěný nebo oprávněná osoba neuplatní právo na plnění do čtyř let ode dne, kdy pojistná událost nastala, dochází k promlčení tohoto práva. Pojistit nelze událost, která určitě nastane, která nemá charakter nahodilosti (př. opotřebení věci, úmyslnou škodu, výjimka je pojištění pro případ smrti, která u kaţdého jedince nastane). 24

25 3. POJIŠŤOVNA Z HLEDISKA PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU V lidské společnosti existuje mnoho nahodilých sil a nepředvídatelných situací, před kterými chceme být stále více chráněni. Mezi nejdŧleţitější ochrany patří finanční stránka, kterou ve světě zastupuje pojišťovna. Pojišťovna přejímá rizika, které vzniknou v dŧsledkŧ pojistné události. Na základě pojistné smlouvy přebírá pojistné (úplatu) rizika ostatních subjektŧ v ekonomice a v případě uskutečnění pojistného rizika vyplácí pojistná plnění => obchoduje s pojistným rizikem. Máme 3 základní hlediska pojistného rizika z hlediska rozměru: Okamţik realizace rizika vznik rizika je spojen s určitým časovým okamţikem nebo trvá určité období Výskyt realizace rizika rozměr, který lze sledovat pouze u rizik s absolutní nahodilostí => nemusí se realizovat, př. poţár Rozsah realizace rizika pouze u rizik, která se mohou realizovat nejen plně, ale i částečně Dělení rizika za jakou cenu převezme pojišťovna riziko : z hlediska nahodilosti pojištěných události nepřijatelná pojistná událost pojistitele je pravděpodobnost, kdy realizace je vysoká nebo je moţná ovlivnitelná pojistníkem z hlediska velikosti pojistných plnění nepřijatelná událost pojistitele je ta, při které vznikne příliš velká škoda z hlediska dosaţitelné ceny pojistné ochrany riziko se zkoumá z pohledu časového a plošného rozloţení a moţnosti objektivního ocenění rizika, které by bylo přiměřené i z pohledu pojistníka POJIŠTĚNÍ JAKO PODNIKATELSKÝ SUBJEKT Pojištění představuje v trţní ekonomice peněţní vztahy, prostřednictvím kterých se tvoří a rozdělují pojistné rezervy. Pojištění představuje uplatňování principu solidárnosti, podmíněné návratností a neekvivalentnosti. Do pojistných rezerv přispívají všichni pojištěnci, u kterých vznikla pojistná události. Kdy po vzniku pojistné události dostane pojištěnec vyplacenou pojistnou náhradu bez ohledu na to, jakou částkou do pojištění přispěl. Získané peněţní prostředky z pojistného komerční pojišťovna spravuje 25

26 v technických rezervách, které slouţí k poskytování pojistných náhrad v budoucím období. Hlavní podmínkou je, ţe pojištěný nemŧţe dostat z pojištění více neţ je jeho materiální újma či škoda, kterou utrpěl pojistnou událostí 3.1. Princip pojištění Pojištění je nástroj finanční eliminace negativních dŧsledkŧ nahodilosti. Tento nástroj nemŧţe ovlivňovat výskyt náhodných událostí, škod. Pojištění nás provází od narození aţ do smrti. A to i v případech, kdy chcete podnikat. Pojištění patří k finančních sluţbám (pojištění přesouvá část finančních prostředkŧ tam, kde jsou v daném okamţiku potřeba), tak i k dŧchodové kategorii. Pojištění se také chápe jako finanční kategorie, to znamená tvorba, rozdělování a uţití pojistného fondu k úhradě peněţních potřeb ekonomických subjektŧ. V případech výskytu jsou potřeby, které jsou peněţně ocenitelné, a u kterých platí, ţe jednotlivý subjekt nemŧţe odhadnout, kdy a jak dojde k nahodilé události a jak velké příslušné potřeby vzniknou. Odhaduje se výskyt a rozsah nahodilých událostí pomocí statistických propočtŧ. Vlastnost pojišťovací metody je zejména její neekvivalentnost. Kdy část peněţní masy se přesouvá od jednoho ekonomického subjektu k jinému => závisí na splnění předem nejisté podmínky. Podmínka závisí na tom, kdy dojde k plnění protisměrnému. V případě, ţe podmínka návratnosti nastane, protisměrné plnění mŧţe být větší i menší hodnoty, neţ byla pŧvodní hodnota přesunuta do části peněţní masy. Tato metoda se vyskytuje v oblasti veřejných financí, soukromým financí (např. pojištění majetku u soukromé pojišťovny) Pojišťovny = specifická finanční instituce přebírající rizika - právní subjekt, který má oprávnění vykonávat pojišťovací (i zajišťovací) činnost (na území České republiky mŧţe pojišťovnu provozovat taková pojišťovna, která získala 26

27 od orgánu státního dozoru ministerstva financí povolení k provozování pojišťovací činnosti). Členění z hlediska zaměření činnosti: - pojišťovny univerzální pojišťují všechny druhy rizik a mohou provozovat i zajištění - pojišťovny ţivotní zabývají se provozováním ţivotních druhŧ pojištění - pojišťovny neţivotní zabývají se provozováním neţivotních druhŧ pojištění - pojišťovny specializované pojišťovny specializující se na určitý druh nebo odvětví pojištění, na pojišťování určitých rizik, na některé skupiny pojištěných - kaptivní pojišťovny - instituce, které zakládá podnikatelský subjekt se záměrem pojišťovat své vlastní potřeby (obvykle má podnik dobře rozptýlené riziko, a tak si mŧţe dovolit určitou formu samopojištění a spravovat vlastní rezervní fond - mají vlastní kapitál a rezervy, riziko nesou sami, často se zajišťují Členění z hlediska právní formy: - státní - vzájemné - akciové pojišťovny Státní pojišťovny - jsou zřizovány státem nebo státními orgány a výsledky hospodaření nese stát - jedná se o zabezpečení pojistného krytí pro klienty v případě, ţe pro akciové pojišťovny by nebyla daná oblast dostatečně atraktivní - výhodou je určitá míra státních záruk za závazky státních pojišťoven a nevýhodou jsou vyšší náklady správní reţie Vzájemné pojišťovny - instituce, u kterých je charakteristická vzájemná pomoc při krytí rizika - vychází z toho, ţe škoda, která se stane jednomu členu společenství má být nesena ostatními, kterým se nestala 27

28 - riziko je neseno členy, kteří jsou současně pojistníky charakteristika: poskytuje pojistné krytí svým členŧm, právně a ekonomicky odpovědným orgánem jsou vlastníci (členové), smyslem činnosti vzájemné pojišťovny je krytí rizika, pojistné je kalkulováno dle zásad pojistné matematiky, členové poskytují finanční prostředky nutné k provozu pojišťovny Akciové pojišťovny tuzemská pojišťovna mŧţe být pouze akciové společnost nebo druţstvo - základní kapitál je tvořen vklady akcionářŧ, které jsou rozdělené na určitý počet podílŧ akcií o předem určené jmenovité hodnotě - charakteristika: určitý počet vlastníkŧ - akcionářŧ, vlastnictví podniku je odděleno od vlastního řízení, cílem podnikání je dosaţení zisku, akciová společnost si musí stanovit pojistné, výsledky hospodaření nesou akcionáři, podíl na zisku vyplácí akcionářŧm v podobě dividend 3.3. Pojistné riziko Definice rizik např.: Riziko je kombinace nebezpečí Riziko je nejistota, co se týče škody Riziko je moţnost vzniku nahodilé události Všechna rizika nemohou nastat ve stejnou dobu. Riziko se chápe v budoucím významu jako nejistotu, kdy konečný výsledek by nás mohl přivést do horší situace, neţ v jaké se momentálně nacházíme. Ke krytí rizika se mŧţe přistupovat tím, ţe se budou rizika sledovat a analyzovat (přenášet na rŧzné celky, rozkládání v čase a prostoru). U pojistitelných rizik musí existovat dostatečný počet zúčastněných jednotek, nahodilost ztrát (nepředvídatelnost, neočekávatelnost a nezamyšlenost), moţnost kvalifikace ztrát, moţnost odhadu pravděpodobnosti ztrát a pojistné se musí pohybovat v přijatelné úrovni. 28

29 Klasifikace rizika se člení dle rŧzných kritérií. Základní členění: Riziko fyzické a morální Riziko skutečné a spekulativní Riziko elementární a specifické Riziko pojistitelné a nepojistitelné Riziko kontrolovatelné a nekontrolovatelné Riziko přírodní a zpŧsobené lidským faktorem Riziko vnější a vnitřní Riziko ţivelné a neţivelné Riziko ovlivnitelné a neovlivnitelné Riziko materiální a finanční Riziko obchodně-podnikatelské apod. Pojistitelné x nepojistitelné riziko Pojistitelné riziko je takové, při kterém existuje moţnost stanovení pravděpodobnosti škody a její ocenění rizikového vyrovnání v rámci dostatečně velkého pojistného kmene či rizikového společenství, toto riziko pojistí komerční pojišťovny. Pojistitelná rizika musí splňovat následující předpoklady: riziko musí být identifikovatelné (jednoznačné určení příčiny událostí, jejímţ výsledkem byla ztráta, krytá pojištěním) objektivní pravidla a neměla by být výrazně ovlivněná subjektivností posuzovatele) riziko musí být pro pojišťovnu ekonomicky přijatelné (pojišťovna přijme do pojištění jen takové riziko, které se dá časově a plošně rozloţit a umoţňuje dosáhnout ekonomické vyrovnanosti pojištění) projev rizika musí být náhodný (nahodilost patří k rozhodujícím podmínkám pojištění; závisí na neurčitosti, kdy se riziko projeví negativní a zpŧsobí ztrátu) Řízení rizika Jedná se o zvládání rizika, při kterém pojištění jiţ není jediným řešením, ale jedním z dŧleţitých a účinných nástrojŧ na financování rizik, podle toho, v jakém sledu přicházejí. Tento proces je postupný a neustále se opakující proces zlepšování. K základním úkolŧm 29

30 řízení rizika patří minimalizovat pravděpodobnost výskytu nepříznivých účinkŧ destrukčních jevŧ a procesŧ a také minimalizovat negativný účinky.,,rizika není moţné posuzovat izolovaně, ale je nutné se na ně dívat jako na součást celkového podnikatelského rizika. 5 Řízení rizika se člení do tří základních fází: 1) Identifikace rizika popisuje celkovou situaci hodnot podnikatelské události, které mohou vytvářet riziko ohroţující tyto hodnoty, jaká opatření a prostředky jsou k dispozici pro ochranu a jak ovlivňují míru rizika. 2) Zhodnocení rizika jejím úkolem je stanovení dopadŧ jednotlivých rizik => na základě toho se mohou stanovit rizika, která je nutné preventivně odstraňovat nebo alespoň sniţovat. Po celkovém posouzení rizika je podmínkou stanovení jeho ceny. 3) Zvládání rizika skládá se ze 3 částí. Ve strategické části se pojednává o změně procesu nebo systému práce nebo přechod na smluvní odpovědnost kvŧli minimalizaci či odstranění rizika ztráty. Ve finanční části se rozhoduje o zpŧsobu finančního krytí rizika. Technická část zahrnuje pořízení systému proti ţivelným rizikŧm a všechnu dostupnou fyzickou ochranou majetku. 5 Čejková V., Šedová J., Čapková D.: Pojišťovnictví. 1. vyd. Brno: MU, Brno - Kraví Hora, ISBN

31 4. ZAJIŠTĚNÍ A SOLVENTNOST POJIŠŤOVNY Zajištění je upraveno zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. = pojištění pojišťovny, neboli opakované či druhé pojištění. Kdy dochází k přerozdělování pojistných fondŧ v zájmu zmenšování dopadu pojistně technického rizika.,,zajištění rozsah škod nezmenšuje, ale činí jejich finanční dŧsledky pro pojistitele ekonomicky únosnější a celkové výsledky stabilnější 6 Zajištění představuje vztah mezi pojistitelem a zajistitelem. Zajištění je souhrn pojistných vztahŧ, které se rozděluje vertikálně. Základní pojmy při zajištění: Prvopojistitel (zajistitel, cedent) instituce, která předává rizika do zajištění Zajistitel (cesionář) instituce, která přijímá rizika do zajištění Cese postup části rizika do zajištění Retrocese - opakované zajištění Vlastní vrub část rizika, kterou si pojistitel ponechává Zajistné úplata zajistiteli za převzetí části rizika Zajišťovna specializovaná instituce zabývající se zajišťovací činností Ukázky možnosti rozložení rizika při zajištění 1. Schéma Pojistník (riziko) Pojistitel Vlastní vrub Zajistitel 6 /DUCHÁČKOVÁ E.: Pojišťovnictví a pojištění. První vydání. Praha: Ediční oddělení VŠE Praha, ISBN X./ 31

32 2. Schéma Pojistník (riziko) Pojistitel Vlastní vrub Zajistitel 1 Zajistitel 2 3. schéma Pojistník (riziko) Pojistitel Vlastní vrub Zajistitel 1 Vlastní vrub zajistitele Zajistitel Zajištění a jeho úkoly Jedním z úkolŧ je rozdrobit a rozloţit velké a stále rostoucí rizika do pokud moţno největšího prostoru tak, aby se jednotlivé podíly pojistitelŧ a zajistitelŧ v případě pojistné události nemohly ohrozit stabilitu jejich hospodaření. 32

33 K významným úkolŧm zajištění patří: a) Rozdrobení rizika pojistitel se zbavuje kousek rizika, jehoţ pojistná částka je vyšší neţ chce pojistit, anebo udrţet na vlastní vrub. b) Umoţnění homogenity pojistného kmene => je moţnost homogenizovat pojistný kmen co do vlastnosti rizika, po stránce kvalitativní i kvantitativní c) Stabilizační úloha zajištěním zmírňuje účinek kolísání škodního prŧběhu, coţ má za dŧsledek stabilizační činitel. Ke krytí rezerv slouţí pojistné rezervy a zajištění. d) Zvyšuje kapacitu pojišťovny pojišťovna přijímá pomocí zajišťovacích smluv vyšší částky do pojišťovny e) Zahraniční pojistný trh, kdy umoţňuje kontakt s pojistitely, kdy to má mezinárodní charakter. Umoţňuje sledovat vývoj pojistné a tarifní politiky zahraničních pojistitelŧ a srovnávat s domácí praxí a zkušenostmi f) Psychologická úloha má svŧj význam z pohledu jiné pojišťovny, kdy mají stejné zájmy, např. při nakládání, přepravě a vykládání pojistného zboţí, apod. Členění zajištění: - aktivní x pasivní U aktivního zajištění dochází k přijímání rizika do zajištění. Pasivní zajištění je takové, kdy se riziko odevzdává do zajištění - jednostranné x reciproční - fakultativní x obligatorní Zajištění fakultativní je typ zajištění, kdy existuje volný vztah mezi pojistitelem a zajistitelem. Pojistitel hledá moţnosti zajištění na zajistném trhu. Kaţdý zajistný vztah se uzavírá kaţdý zvlášť. Pojistitel má při vyuţití moţnost rozhodovat o tom, které riziko a jakou jeho část předá do zajištění a zajistitel se rozhodne podle konkrétních podmínek, zda riziko, resp. část rizika do zajištění přijme. Pojistitel také mŧţe rozhodovat o počtu zajistitelŧ a jejich jednotlivých podílech. Mezi nevýhody patří administrativní náročnost a také vysoké administrativní náklady pro pojistitele a zajistitele. Další nevýhodou je určitá delší potřebná doba, neţ se zajištění uzavře. Fakultativní zajištění se uplatňuje u rizik, které jsou mimo rozsah dohodnutého obvyklého smluvního zajištění, které smlouvy nepokrývají nebo nevylučují, dále pro zajištění části pojistek, které svou výší 33

34 přesahují limity smluvního zajištění, a do třetice k vyhledávání informací u speciálních rizik. Obligatorní zajištění sjednává pojistitel se zajistitelem dlouhodobější rámcovou smlouvu o zajišťování všech obchodŧ stejného rizika. Mezi dvěma stranami - cedentem a zajistitelem sjednává dohoda, ve které cedent souhlasí s cesí a zajistitel souhlasí s převzetím do zajištění pojistných smluv v rozsahu uvedeném ve smlouvě. Zajistná smlouva přináší pojistiteli automatickou zajistnou ochranu. Formy zajištění: 1. Zajištění proporcionální 2. Zajištění neproporcionální Ad 1) Pojistná částka, pojistné a pojistné plnění se dělí při proporcionálním zajištění mezi cedenta a zajistitele v předem stanoveném stejném poměru. Dělení proporcionálního zajištění je: a) zajištění kvótové => zajistitel se zavazuje krýt předem procento = kvótu kaţdého pojištění uzavřeného prvopojistitele, prvopojistitel se zavazuje poskytnout zajistiteli stejné procento pojistného. Při vzniku pojistné události uhradí zajistitel stanovené procento kaţdé škody. K nevýhodám této formy patří to, ţe se zajištění týká i malých škod, které prvopojistitel je schopen sám nést. Prvopojistitel musí sledovat stejnou proporci ve všech uzavřených pojištěních bez ohledu na výši moţných škod a na rizikovost obchodu. Vyuţívá se při zavádění nového produktu na trhu či při vzniku pojišťovací společnosti b) zajištění excelentní => prvopojistitel stanoví tzv. vlastní vrub = velikost škody, která je pro pojistitele únosná. Částky, které přesáhnou tuto hranici vytváří tzv. excedent, na kterém se podílí zajistitel. Stupňovitý excedent slouţí ke krytí obchodŧ, které pojistitel mŧţe vytvořit několika samostatnými excedentními zajišťovacími smlouvami nad sebou. Excelentní zajištění umoţňuje prvopojistiteli provádění vlastní zajišťovací politiky. Ad 2) Neproporcionální zajištění začíná u zajistitele od určité předem sjednané úrovně skutečně vzniklých škod = jinak označené škodové zajištění. Podíl zajistitele na pojistném plnění je závislý na výši škody, zajistné se určuje nezávisle na pojistném. Pojistitel nese škody do určité výše, škody, které tuto výši přesáhnou, hradí zajistitel. a) zajištění škodního nadměrku chrání pojistitele před dopadem jednotlivých velkých aţ katastrofálních škod nebo souhrnem několika náhrad z jedné pojistné události. Pojistitel 34

35 si zajištěním škodního nadměrku kryje výsledky jednoho převzatého rizika nebo výsledky určitého druhu pojištění. Pojistitel si určí výšku hranice škodní náhrady, kterou ponese sám pojistitel. Limit = priorita je vyjádřena velikostí škod, kterou sám ponese. 2 podoby škodního nadměrku: - krytí jednotlivých škod, kdy zajištěním jsou kryty škody pojistných událostí nebo jednotlivých rizik - katastrofické krytí pojistitel chráněn proti kumulování rizik v případě rozsáhlých škod, např. záplavy, vichřice b) zajištění nadměrku škodovosti chrání prvopojistitele před dŧsledky nakupení velkého počtu škod během určitého časového období. Zajistitel se zavazuje, ţe ponese určitý díl na ztrátách, které pojistiteli při špatném škodním prŧběhu vzniknou c) zajištění ECOMOR je hrazena zajistitelem ta část škod, která přesahuje n-tou největší škodou d) zajištění LCR zajištění největších škod, kdy zajistitel hradí v plné výši největší škodu nebo n největších škod v daném roce - fakultativně obligatorní Zajistitel je povinen přijmout dané riziko do zajištění, pojistitel má moţnost volby, zda pŧjde nebo nepŧjde riziko do zajištění. Tato podoba se uplatňuje za vyšší cenu. - obligatorně - fakultativní Pojistitel je povinen předat kaţdé riziko do zajištění, a naproti tomu zajistitel není povinen toto riziko přijmout. Je spíše vyuţíván jako doplněk obligatorního zajištění Pojišťovací pooly Pojišťovací pooly jsou sdruţení pojistitelŧ pro krytí rizik velkého rozsahu nebo nebezpečné povahy. Všichni pojistitelé, kteří se zúčastnili přinášejí do poolu všechny své pojistné smlouvy daného druhu, čímţ se vytváří rozsáhlejší pojistný kmen. Z pojistného kmene se hradí pojistná plnění. Jednotliví zúčastnění pojistitelé se podílí na krytí pojistných plnění podílem. Tento podíl odpovídá jeho přínosu do pojišťovacího 35

36 poolu. Správou poolu se zabývá jeden z pověřených členŧ, bývá to společně vytvořený orgán, tzv. poolová kancelář ta má nestarosti veškerou administrativu Soupojištění Několik pojistitelŧ se podílí na krytí jednoho velkého rizika, tj. jedno pojistné riziko je kryto dvěma nebo více pojistiteli. Je to horizontální dělení rizika => soupojištění je dělení rizika mezi více pojistitelŧ, kdy kaţdý pojistitel ručí za část rizika, kterou převzal. Rozdíl mezi soupojištěním a zajištěním, je to, ţe soupojištění není na rozdíl od zajištění nástrojem zmenšování dopadu pojistně-technického rizika jednotlivé pojišťovny. Soupojištění vzniká na základě rozhodnutí pojistníka, který sám má zájem o rozdělení svého rizika. Bývá uzavíráno pojistnou smlouvou, která se řídí pojistnými podmínkami řídícího pojistitele. Řídící pojistitel likviduje drobné škody, u velkých škod se podílí všichni pojistitelé. Soupojištění určuje pojistná smlouva, kdo je vedoucím pojistitelem. Tento vedoucí jedná jménem ostatních pojistitelŧ a stanoví pojistné podmínky, kterými se bude pojištění řídit. Úkolem vedoucího pojistného je správa soupojištění, přijímá pojistné, přejímá od pojištěného oznámení o pojistné události, vede šetření nezbytná ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitelŧ poskytnout pojistné plnění. Členění: a) přímé soupojištění kaţdý pojistitel se dohodnutým dílem podílí na riziku => je to přímý smluvní vztah k pojistníkovi. Kaţdý pojistitel odpovídá za část rizika, kterou převzal a ne za závazky ostatních pojistitelŧ b) nepřímé soupojištění vztah kdy vystupuje pouze jeden pojistitel, který v plném rozsahu kryje riziko (závazky vyplývající z pojistných smluv z pojistných událostí) a na základě smlouvy přenáší část rizika na další pojistitele 4.2. ZAJIŠŤOVACÍ SMLOUVA = aleatorní (odváţná) smlouva, která obsahuje budoucí plnění, které není moţné přesně stanovit v době jejího uzavření 36

37 Zajišťovací smlouva bývá sjednána prostřednictvím makléřských společností. Rámcové podmínky zajištění jsou obsaţeny v tzv. slipu (ten obsahuje popis pojistného rizika a základní podmínky zajištění, a také i podrobnější informace o nabízeném pojistném riziku) a je nahrazen zajišťovací smlouvou v momentě, kdy jsou dohodnuty všechny podrobnosti sjednávaného zajištění. - písemná podoba mezi pojistitelem a zajistitelem - na mezinárodních zajišťovacích trzích představuje zajišťovací smlouva zboţí, které má do jisté míry specifické vlastnosti toto zboţí je nabízené i nakupované - smlouva je trvale pod dohledem a kontrolou zúčastněných stran, které mohou i společně pŧsobit na další vývoj - ustanovení zajišťovací smlouvy se člení na ustanovení technická, provozní a hospodářsko-administrativní - jsou 2 hlediska na kvalitu zajišťovacích smluv: a) z hlediska cedenta je dŧleţitá zajišťovací smlouva taková, která vykazuje nízké náklady na zajištění, při technicky dokonalém pŧsobení zajistné ochrany poskytované zajišťovatelem b) z hlediska zajistitele se povaţuje zajišťovací smlouva za kvalitní a atraktivní taková, která po intervencích z titulu náhrad v případě velkých škod přináší v dalších dostatečně dlouhých obdobích zisk - pro posuzování zajišťovací smlouvy jsou dŧleţitá hodnotové ukazatele => vyjadřují pŧsobnost zajišťovací smlouvy v podobě tzv. technických výsledkŧ za zajištění, kvantitativní parametry poskytují moţnost uskutečnění hlubších prŧzkumŧ zajišťovacích smluv - předmět zajišťovací smlouvy: převzetí rizika nebo jeho části, které je pojištěné pojistitelem (ten je povinen vést statistiku o škodách za účelem správného odhadu rizika, pojistného fondu, frekvence škod,..) - povinnosti ze zajišťovacích smluv má zajistitel - musí zaplatit pojistiteli podíl na vyplacených pojistných náhradách, odpovídající přijatému podílu rizika -> za to dostane část rizika, svoje povinnosti plní na základě určení a dokumentace pojistitele - v celém prŧběhu trvání zajišťovací smlouvy dochází k účelu hodnocení a slouţí doplňované tzv. obchodní statistiky, které soustřeďují všechny potřebné údaje o prŧběhu zajišťovacího obchodu od začátku platnosti zajišťovací smlouvy. Najdou se 2 zpŧsoby 37

38 zpracování obchodních statistik, jejichţ základem jsou tzv. technické roky, druhým potom obchodní statistiky vybudované podle tzv. marine systému, jehoţ základem jsou produkční, tzv. upisovací ročníky - ustanovení o arbitráţi popisuje vlastní problematiku zajišťovací smlouvy, která se vyskytuje ve skoro nezměněném znění v kaţdé zajišťovací smlouvě. Toto ustanovení zavazuje smluvní strany, ţe všechny spory, které vzniknou mezi nimi v prŧběhu zajišťovacího poměru, předloţí zvláštnímu soudu, sloţenému z arbitra, který je rozsoudí po odborné i po technické stránce. Povinností kaţdé smluvní strany je si zvolit svého arbitra na odborné úrovni. Ten dává záruku za správné posouzení případu, který je předmětem sporu. Mŧţe být i třetí arbitr, který se vyskytuje v případě, ţe předchozí dva arbitři se nedohodli na zpŧsobu řešení sporu. Třetí arbitr se po dokonalém seznámení přikloní k jednomu z názoru. Toto rozhodnutí je konečné a bez moţnosti odvolání. Po vynesení arbitráţního rozsudku bývá v zajišťovací smlouvě stanovená určitá doba, kterou mohou prodlouţit arbitři, podle svého uváţení. - zajišťovací smlouva zaujímá výsadní postavení mezi ostatními smlouvami 4.3. Solvetnost Solventnost pojišťovny je schopnost pojistitele plnit přijaté pojistné závazky (tj. zaplatit oprávněné pojistné nároky z realizovaných pojistných událostí). Význam tzv. vykazování, neboli oceňování, solventnosti se jedná o metodiku, která dovoluje posoudit (dozorovým orgánŧm, ratingovým agenturám, pojistným makléřŧm aj.), zda současný stav pojišťovny je zárukou, ţe bude schopna dostát svým závazkŧm a zajistit nebo provést opatření. Vykazování solventnosti se zaměřuje na přiměřenost kapitálové vybavenosti hodnoceného pojistitele a někdy se v tomto kontextu rozlišují reţimy going-concern, resp. run-off, resp. winding-up podle toho, zda se předpokládá uzavírání budoucích pojistných obchodŧ = neuzavírání budoucích pojistných obchodŧ, tj. okamţité ukončení pojistitele. Going-concern = podnik, který je oceněn Going-concern je provozovaný jako celek s konkrétním sledovaným záměrem a je zřízen obvyklým zpŧsobem k účelu, pro který byl vytvořen. Za tohoto předpokladu se stanovuje hodnota podniku nebo podílu 38

39 v podniku, nehmotných sloţek podniku, které jsou výsledkem, např. vyškolené pracovní síly, aj. a nezbytných licencí, systémŧ a vhodných postupŧ. Bilance podniku (zajišťovny i pojišťovny) zachycuje aktiva ( stav majetku) a pasiva (zdroje, za kterých byl tento majetek pořízen). Výpočet výše míry solventnosti je vystavěn na: pojištění vţdy produkuje závazky vŧči klientŧm objem závazkŧ je zachycen v bilanci na straně v pasiv (a to poloţce hospodářského výsledku, resp. technických rezerv) vzhledem k tomu, ţe pojištění pracuje s pravděpodobnými závazky (není jisté, zda událost nastane, a pokud nastane, tak se neví kdy), vypočítává se objem závazkŧ pouze ve střední hodnotě. Vypočítaná hodnota mŧţe být méně příznivá, neţ odpovídá takto vypočítanému objemu, je třeba mít k dispozici vlastní zdroje navíc, a to minimálně ve výši tzv. požadované míry solventnosti => kvŧli bezpečnosti se stanoví, ţe výše uvedený objem závazkŧ musí být kryt vlastními zdroji po odečtu nehmotného majetku, přičemţ tento objem vlastních zdrojŧ se označuje jako disponibilní míra solventnosti pojišťovna či zajišťovna je při dodrţení zásad solventnosti schopna z vlastních zdrojŧ vyrovnat případné další závazky z pojištění, které nebyl zachyceny v bilanci Poţadovaná míra solventnosti V neţivotním pojištění má být poţadovaná míra solventnosti v poměru k celkovému objemu činnosti pojišťovny a je určena vztahem k dvěma rŧzným ukazatelŧm bezpečnosti. První je zaloţen na objemu předepsaného pojistného a druhý na objemu pojistného plnění. V ţivotním pojištění má být poţadovaná míra solventnosti v poměru ke všem závazkŧm pojišťovny v závislosti na povaze a závaţnosti pojistného rizika. Výsledek = míra je rozdílná podle toho, zda jde o investiční riziko, riziko smrti nebo pouze o riziko správy prostředkŧ. Poţadovaná míra solventnosti představuje minimální hodnotu disponibilní míry solventnosti. U pojišťoven se smíšenou činností se počítá poţadovaná míra solventnosti zvlášť pro ţivotní a neţivotní pojištění. 39

40 Pokud tuzemská pojišťovna provozuje zajišťovací činnosti pro ţivotní a neţivotní pojištění, tak její výpočet je: součet poţadované míry solventnosti pro ţivotní zajištění a poţadované míry solventnosti pro neţivotní zajištění. Disponibilní míra solventnosti Tato míra je upravená výše vlastních zdrojŧ pojišťovny nebo zajišťovny. Je tvořena součtem hodnot účetních poloţek specifikovaných v prováděcí vyhlášce ČNB po odečtení neuhrazené ztráty a hodnoty nehmotného majetku jako součásti základního kapitálu. Disponibilní míra solventnosti se vypočte. Tuzemská pojišťovna se smíšenou činností se vypočte pro ţivotní pojištění a pro neţivotní pojištění. Disponibilní míra solventnosti tuzemské zajišťovny se spočítá za ţivotní a neţivotní pojištění dohromady. Výpočet: - splacený základní kapitál a pokud nemá-li tuzemská pojišťovna právní formu druţstva, tak emisní áţio - ostatní kapitálové fondy, rezervní fond a ostatní fondy ze zisku - nerozdělený zisk minulých účetních období a běţného období po odečtení části zisku určeného k vyplacení akcionářŧm nebo druţstevníkŧm - kumulativní prioritní akciový kapitál, závazky z podřízených dluhopisŧ nebo jiné závazky, jejich splacení je vázáno podmínkou podřízenosti, a cenné papíry bez stanovené doby splatnosti minus: - hodnota nehmotného majetku, - vlastní akcie (pokud je tuzemská pojišťovna akciovou společností) - podíly v přidruţených nebo ovládaných osobách, které jsou pojišťovnou, zajišťovnou, pojišťovací holdingovou osobou, bankou, zahraniční bankou, institucí elektronických peněz, zahraniční institucí elektronických peněz, spořitelnou a úvěrovým druţstvem, osobou, která není bankou nebo zahraniční bankou, jejíţ hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností, obchodníkem s cennými papíry nebo zahraniční osobou poskytující investiční sluţby 40

41 Metody k vykazování solventnosti pojistitele K pouţívání zpŧsobŧm vykazování solventnosti pojistitele se vyuţívají tyto metody: 1) Analýza základních účetních ukazatelŧ Volný kapitál pojistitele jsou jeho prostředky, které nejsou spojovány k ţádnému obchodu pojišťovny a akcionáři s nimi mohou volně nakládat, aniţ by ohrozili krytí pojistných závazkŧ. čisté pojistné = pojistné na vlastní vrub pojistitele po odečtu zajistného ukazatel solventnosti = volný kapitál / čisté pojistné ukazatel technických rezerv = technické rezervy / čisté pojistné ukazatel čistého pojistného = čisté pojistné / pojistné 2) Skutečná míra solventnosti - jsou téměř skoro všechna aktiva pojistitele očištěná o všechny předvídatelné závazky z pojišťovací činnosti a většinou po odpočtu poloţek nehmotného majetku - volný kapitál pojistitele se pak srovnává s určitými minimálně přípustnými hodnotami To je řízeno dle direktiv EU a koncepce Solvency II => evropský přístup k solventnosti 3) Rizikově váţený kapitál RBC 7 Je stanoven s potřebnou výši kapitálové vybavenosti pojistitele kvantifikací rizik spojených s pojišťovací činností. Tento postup je analogický pro zjišťování kapitálové přiměřenosti ve financích: jednotlivé třídy aktiv posuzované instituce se váţí předepsanými rizikovými váhami => americký přístup k solventnosti 4) Simulační modely Vycházejí z teorie ruinování a simulují rŧzné scénáře pro modelování budoucnosti. 5) Ratingové hodnocení - podobné jako RBC přístup, s tím, ţe pouţívané rizikové váhy závisí na oficiálním ratingu jednotlivých aspektŧ příslušných rizikových kategorií ( např. rating dluţníkŧ, rating emitentŧ cenných papírŧ v rámci rizika aktiv) 7 risk-based capital 41

42 Upravený výpočet míry solventnosti Tuzemská pojišťovna a zajišťovna, která podléhá dohledu ve skupině, je povinna vykazovat ČNB upravený výpočet výše míry solventnosti, kde jsou zohledněny její kapitálové vazby s jinými osobami. Ve výpočtu je zahrnuto všechny ovládané nebo přidruţené osoby této pojišťovny nebo zajišťovny, všechny osoby mající účast v této pojišťovně nebo zajišťovně, nejedná-li se o osobu z výkonu dohledu vyloučenou. Cílem je zabránit situaci, kdy by se jedním kapitálem kryly kapitálové poţadavky rŧzných osob. Zpŧsob vykazování solventnosti upravuje v souladu s komunitárním právem vyhláška ČNB. Zákon o pojišťovnictví opravňuje ČNB sníţit hodnotu poloţek disponibilní míry solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, pokud poslední účetní období došlo k podstatné změně hodnoty těchto poloţek nebo jestliţe by jinak došlo ke zkreslení skutečné výše disponibilní míry solventnosti takové pojišťovny nebo zajišťovny. Solvency I reţim, který se ve své dobře představoval významný pokrok, i kdyţ s integrací a propojováním finančních sluţeb se jeví jako překonaný do značné míry. Proces ukazuje, ţe je více poţadováno zásadnější a komplexnější ohodnocení celkové finanční situace pojišťovny. Solvency II - zpŧsob vykazování solventnosti opouští a je nahrazen systémem zahrnující pasiva a aktiva pojišťoven a zajišťoven se specifickou úpravou pojišťovny a zajišťovny ve skupině. Jedná se o výraznou změnu regulatorního konceptu v pojišťovnictví vyţadující systematický a komplexní přístup k řízení rizik, zachycuje všechny atributy finančního zdraví pojišťovny. Předpokládá se integrovaný přístup ke všem druhŧm identifikovatelných rizik, stanovuje výrazné nároky na vnitřní kontrolní systém pojišťoven a zajišťoven, povzbuzuje tvorbu vnitřních modelŧ atd. Tento systém se skládá ze třech pilířích : Pilíř I má dvouúrovňový přístup. Stanovuje se minimální kapitálový poţadavek, tzv. MCR, a solventnostní kapitálový poţadavek, tzv. SCR. Výše MCR bude stanovena jako úroveň kapitálu, pod jejímţ limitem bude dohledový orgán vŧči pojišťovně intervenovat. Výše MCR se stanovuje na základě analýz studií dopadŧ, eventuálně se uvaţuje volba výše MCR na úrovni pravidel dle Solvency I. SCR je určen na úrovni ekonomického kapitálu a jeho výše bude určena dle některého z rizik pravděpodobnost 42

43 ruinování, Value at Risk atd. Do Pilíře I se ještě zahrnuje veškerá kvantifikovatelná rizika pojistné, ALM, trţní, úvěrové a likvidní. Pilíř II k základní charakteristice pilíře II patří kapitálové poţadavky (základní strategické otázky: celková odpovědnost vedení za řízení rizik; jasně definované strategické riziko, které je spojeno s obchodní strategií; prŧběţné řízení společnosti, schopnost krytí rizik) stanoveny v závislosti na riziku, jsou obsaţeny kvalitativní a kvantitativní poţadavky na měření a řízení rizik, uplatněny paralelní přístupy jako v systému Basel II pro banky, regulace se uplatňuje na úrovni právního celku. Řídící a kontrolní systém umoţňuje řádné a obezřetné řízení činnosti a který : obsahuje účinný systém pro zajištění předávání informací zahrnuje adekvátní transparentní organizační strukturu s jasným rozdělením a přiměřeným oddělením povinností přiměřený povaze, rozsahu a komplexnosti činností pojišťovny či zajišťovny obsahuje písemnou koncepci o řízení rizik, vnitřní kontrole, vnitřním auditu a případné externí zajištění sluţeb nebo činností tyto koncepce se přezkoumávají alespoň jednou ročně a podléhají předchozímu schválení správním, řídícím nebo kontrolním orgánem a upravují se s ohledem na jakoukoli významnou změnu v dotyčném systému či oblasti Zásady dohledu: - dohled je zaloţen na perspektivním přístupu, vycházejícím z rizik zahrnuje neustálé ověřování řádného výkonu pojišťovací nebo zajišťovací činnosti a dodrţování ustanovení o dohledu pojišťovnami a zajišťovnami - dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami zahrnuje vhodnou kombinaci kontrolním činností na dálku a inspekcí na místě - členské státy EU zajistí, aby se poţadavky, stanovené v směrnici Solventnosti II, uplatňovaly zpŧsobem, který je přiměřený povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny - komise zajistí, aby se v prováděcích opatřeních zohlednila zásada proporcionality a zajistilo se tak přiměřené uplatňovaní směrnice zejména u malých pojišťoven 43

44 Řízení rizik - musí být účinný a dobře začleněn do organizační struktury a rozhodování pojišťovny nebo zajišťovny a musí být brán náleţitě na zřetel osobami, které řídí podnik nebo v něm alespoň zastávají klíčové funkce - zahrnuje i rizika, která budou zahrnuta do výpočtu solventnostního kapitálového poţadavku, jakoţ i na rizika, která nejsou zahrnuta nebo nejsou plně zahrnuta do jeho výpočtu - jsou součástí těchto oblastí upisování pojištění a tvorbu technických rezerv, řízení aktiv a závazkŧ, investice (zejména deriváty) a podobné závazky, řízení rizika likvidity a rizika koncentrace, řízení operačních rizik, zajištění a další techniky sniţování rizik Rozdíly mezi Solventnosti I a Solventnosti II jsou přístupy k: oceňování majetku oceňování závazkŧ stanovení disponibilního kapitálu diverzifikaci rizik opatřením ke zmírnění rizik kontrole solventnosti pojišťovnám nebo zajišťovnám ve skupině Pilíř III má za svŧj cíl posílit principy Pilíře I a Pilíře II a jeho trţní disciplínu. Jeho ústředním principem je povinné zveřejňování informací pro ekonomické subjekty (jako je finanční trhy, orgány dozoru) a pojistníky. K cílu patří zvýšení transparentnosti, harmonizace účetních pravidel a posílení porovnatelnosti v přístupech k rŧzným pojišťovnám a zajišťovnám, a také zvýšit kvalitu informací o účastnících trhu a tím budou přispívat k zajištění stability pojistitelŧ a zajistitelŧ. 44

45 4.4. Bankopojištění - definice není jednoznačná, ale nejznámější pojetí je = integrace banky a pojišťovny do jedné skupiny, kde holdingová společnost kontroluje banku i pojišťovnu - objevují se rŧzné koncepty a formy, které vymezují odlišné rámce pro zahrnutí či nezahrnutí příslušných finančních institucí - domácí bankopojišťovny také představují rŧzné kombinace kapitálového propojení a smluvních vztahŧ => zde jsou banky, které vlastní majoritní podíly pojišťoven či pojišťovnu, která vlastní banky, stejně jako banky s minoritními podíly na pojišťovnách a pojišťovny s minoritními podíly na bankách - k dŧvodŧm vytváření bankopojišťovacích struktur patří zejména snaha o dosaţení rŧstu výnosŧ, diverzifikace tokŧ příjmŧ a také úsilí dosáhnout úspory nákladŧ, coţ souvisí s vyšší efektivitou vyuţití pracovišť a personálu i s moţností vyuţití distribučních kanálŧ partnerské instituce - vzájemnou spoluprací mezi bankou a pojišťovnou jsou schopné společně ve vzájemné spolupráci rychle reagovat na měnící se potřeby a poţadavky klientŧ, pro které se dnes například stává aktuálnější potřeba vlastního zajištění na penzi a jsou proto nuceni pozvolna měnit tradičně vţité přístupy ke spoření - v propojování obou sektorŧ mohou hrát významnou roli také vnitřní procesy - vazba mezi bankami a pojišťovnami v dnešní době nabízí produkty kombinací ţivotního a neţivotního pojištění => pojišťovny a banky si konkurují jak ve vlastních sektorech, ale navzájem i v rámci širšího trhu finančních sluţeb - k velkým výhodám bankopojištění v oblasti marketingu je sdílení klientských dat mezi bankou a pojišťovnou, který posiluje vztah mezi klientem a pojišťovnou 4.5. Marketingová strategie Marketingová strategie je součástí marketingové řízení. Strategický marketing je pojem pro kvalitativně vyšší stupeň cílené marketingové aktivity firmy a chápání jejího strategického významu pro současný stav i budoucí existenci firmy, jehoţ cílem je uspokojit zákazníky. Prochází celou firmou a dotýká se řady oblastí řízení zásob, plánování výroby, zvyšování produktivity práce, atd. Strategické marketingové řízení 45

46 se definuje jako proces, jehoţ prostřednictvím systematicky identifikuje cílový trh a volí se strategie zajišťující plnění stanovených cílŧ. Proces : Stanovení cílŧ -> provedení analýzy -> volba cílového segmentu trhu -> stanovení strategie a metody -> tvorba marketingového plánu Stanovení cílŧ - je to první krok procesu marketingového řízení -> po upřesnění cílŧ, mŧţe podnik rozhodnout o tom, jaké prostředky a v jakém čase pouţijeme a jaké zdroje jsou zapotřebí k jejich realizaci Stanovení cílŧ umoţňuje vidět konkrétní úlohu kaţdého pracovníka ve firmě-> poté činit návazná rozhodnutí -> stimulovat aktivitu a motivaci -> a nakonec analyzovat odchylky a měřit úspěšnost plnění stanovených cílŧ Základní předpoklady : měřitelnost, reálnost, motivace, slučitelnost, kvantifikace a pořadí dŧleţitosti Provedení SWOT analýzy - smyslem je zhodnotit silné a slabé stránky, příleţitost a hrozby -> určení reálné pozice firmy ve vztahu k vnějšímu a vnitřnímu prostředí Silná stránka = patří k výhodné vlastnosti, kterou firma mŧţe vyuţít k dosaţení výhody nad ostatními firmami pŧsobícími na stejném trhu. Slabá stránka = negativní vlastnost, která ve vztahu k jiným firmám pŧsobícím na stejném trhu sniţuje její konkurenceschopnost Příleţitosti = situace či událost, které ji zvýhodňují před konkurencí Hrozba = situace či událost, která mŧţe mít na firmu negativní vliv Volba cílového segmentu trhu = proces, který trh zkoumá, rozděluje do skupin a volí cílový trh, se nazývá segmentace Segmentace trhu = metoda, která organizuje a rozděluje celkový trh na skupiny klientŧ, kteří mají společné vlastnosti a hledají a spotřebovávají stejné produkty a sluţby proces segmentace se skládá ze 4 etap: 46

47 1) volba proměnných segmentace (geografické, demografické, psychografické a behaviorální) 2) popis a analýza kaţdého ze segmentŧ 3) výběr jednoho nebo více cílových segmentŧ 4) příprava marketingového mixu Stanovení strategie a metody Strategie = znamená volbu cílového segmentu nebo rozhodnutí o vlastním konkurenčním postavení firmy a vývoj politiky marketingového mixu, tak aby stanoveného cíle bylo dosaţeno Analýza situace firmy se stanoví: a) pomocí matic (metody: Bostonské poradenské skupiny, McKinsey, Porterŧv diamant, aj) -> zjišťuje které činnosti, produkty či sluţby by firma měla dát přednost a od kterých by měla raději upustit b) určení pozice na trhu -pomáhá určit postavení na trhu (metody: strategie podle funkce firmy na trhu, strategie podle funkce produktu) c) postavení firmy na trhu (postavení firmy mohou zákazníci posuzovat na rŧzných parametrech nabízených produktŧ a sluţeb vzniká hodnotící škála, podle které jsou firmy klienty klasifikovány anebo jsou hodnoceny podle názorŧ klientŧ na produkty/sluţby) Tvorba marketingového plánu Marketingový plán = skládá se ze seznamu činností s přesným určením dat, nákladŧ, popisu materiálních, lidských a finančních zdrojŧ a jmen odpovědných pracovníkŧ Určuje: priority cíle faktory úspěšnosti předpoklady strategii taktiku organizaci rozpočet 47

48 PRAKTICKÁ ČÁST 5. KOMERČNÍ POJIŠŤOVNA, A.S Základní informace o společnosti Komerční pojišťovna je akciovou společností, která byla zaloţena 1. září 1995 se sídlem společnosti Praha 8, Karolinská 1/650 zapsaná u Městského soudu v Praze. Základní jmění je ve výši tisíc Kč, které bylo 100% splaceno v kmenových akciích na jméno. Společnost zaloţili tito akcionáři: SOGECAP S.A. (100% dceřinná společnost SG) se sídlem 50 avenue du Général De Gaulle, Paris la Defense Cedex (s podílem 51%) Komerční banka, a.s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33. Patří k jiţ tradičním dŧvěryhodným pojišťovacím společnostem na českém trhu. Jsou součástí silné a stabilní finanční skupiny Société Generále a Komerční banky. Jejím zaměřením je zejména oblast ţivotního pojištění, a také zároveň poskytuje široké spektrum dalších pojišťovacích produktŧ. Hlavním předmětem pojišťovny je: pojišťovací činnost zajišťovací činnost ve smyslu odevzdávání části převzatého rizika zajistiteli činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností zábranná činnost uzavírání zprostředkovatelských smluv s fyzickými osobami nebo právnickými osobami s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky na sjednávání pojištění ve svŧj prospěch K orgánŧm společnosti patří valná hromada, představenstvo a dozorčí rada, kdy jménem pojišťovny jedná představenstvo a to nejméně dva členové představenstva. Podepisování za pojišťovnu se děje tak, ţe k vytištěné nebo napsané obchodní firmě pojišťovny připojí své podpisy vţdy společně dva členové představenstva. Její aktiva k dosáhly výši tisíc Kč a k 31. prosinci 2011 KP celkově obhospodařila více neţ 21 miliard Kč. 48

49 Investiční strategie komerční pojišťovny je investice technických rezerv do vysoce kvalitních cenných papírŧ, prioritně do státních dluhopisŧ České republiky či dluhopisŧ renomovaných bank v rámci Evropské unie. Investice jsou směřovány převáţně do dluhopisŧ s pevným výnosem do splatnosti. Dŧkaz stability a profesionální úrovně sluţeb Komerční pojišťovny jsou podíly na zisku, které byly pravidelně připisovány v posledních letech našim klientŧm Důležité mezníky v činnosti pojišťovny Komerční pojišťovna nabízí tyto produkty z oblasti: ţivotního pojištění (investiční pojištění Vital Invest, spořící pojištění Vital Premium, rizikové pojištění Moudré pojištění) cestovního pojištění (Cestovní pojištění, cestovní pojištění k platebním kartám Cestovní pojištění k embosovaným kartám, Cestovní pojištění ke zlatým kartám, Pojištění Platinum, Cestovní pojištění k modrým kartám, Cestovní pojištění ke korporátním kartám, Cestovní pojištění ke Zlatým korporátním kartám) úrazového pojištění (MojePojištění plateb, Profi pojištění plateb, Úrazové pojištění ke Sphere card) dětského pojištění (Dětské pojištění Brouček) k úvěrŧm (Pojištění hypoték Komerční banky, Pojištění úvěrŧ Modré pyramidy, Pojištění spotřebitelských úvěrŧ, Pojištění podnikatelských úvěrŧ, Pojištění kreditních karet KB, Pojištění kreditních karet Essox, Pojištění úvěrŧ Essox, Pojištění k úvěrŧm na auta Essox) ke kartám (Merlin, Profi Merlin, Pojištění kreditních karet KB, Pojištění kreditních karet Essox, Vega, Super Vega, Cestovní pojištění k platebním kartám Komerční banky, Pojištění pro případ zneuţití karty Korporátní karty KB) pro zaměstnance (Ţivotní pojištění Program Vital) k penzi (Pojištění penze) Ţivotní pojištění Vital Invest Pojištění Vital Invest patří k moderním dynamickým pojištěním, které kombinuje investiční a pojistnou sloţku. Její škála je velmi široká a zahrnuje i variantu 49

50 s garantovaným zhodnocením. Je to flexibilní produkt s moţností změny většiny parametrŧ v prŧběhu pojištění. Jeho minimální investice je částka 500,00 Kč, kdy se mŧţou vyuţít všechny výhody pojištění Vital Invest. Mimořádný výběr části vloţených prostředkŧ před koncem pojištění je moţný. Pojištění zahrnuje: pojištění pro případ doţití jednotlivé fondy k datu ukončení smlouvy obdrţí pojištěnec aktuální hodnotu všech prostředkŧ na konci pojištění pojištění pro případ smrti - 4 varianty pojistného krytí 8 : spořící (0% z pojistného pouţito na krytí rizika), základní (2,5% z pojistného pouţito na krytí rizika), klasická (7,5% z pojistného pouţito na krytí rizika), ochranná (22,5% z pojistného pouţito na krytí rizika) - pevná pojistná částka pro případ smrti je počítána na základě volby varianty, pojistné doby, vstupního věku a pohlaví - u vzniku pojistné události v prŧběhu pojištění je oprávněné osobě vyplacena částka sloţená ze dvou částí pevná pojistná částka a vyšší z částek (aktuální hodnota smlouvy k datu úmrtí nebo dosud zaplacené pojistné, které bylo investováno do fondŧ) 9 Fondy: - zajištěný fond Optimo Komodity, zajištěný fond Optimo, zajištěný fond Forte 9, zajištěný fond Forte 8, zajištěný fond Forte 7, zajištěný fond Forte 6, zajištěný fond Forte 5, konzervativní fond, balancovaný fond u těchto fondŧ byl prodej uţ ukončen - zajištěný fond Forte 4, zajištěný fond Forte 3, zajištěný fond Forte 2, zajištěný fond Forte prodej fondu byl jiţ ukončen z dŧvodu jeho vyprodání 8 Rozdíl je ve výši pojistného spotřebovaného na krytí rizika

51 - fond s garantovaným zhodnocením je spravován přímo Komerční pojišťovnou, IKS Dluhopisový PLUS fond, ISK Balancovaný dynamický fond nástupnický fond Dynamického fondu, IKS Akciový PLUS fond nástupnický fond Dynamického PLUS fondu => tyto fondy jsou v platnosti Fond s garantovaným zhodnocením V roce 2013 je garantované zhodnocení ve výši 2% p.a., to se ovšem mŧţe změnit, závisí na dosaţených hospodářských výsledcích pojišťovny. Přehled kam fond investuje: Obrázek 1 -Struktura portfolia k Zdroj: Obrázek 2 - Sloţení dluhopisové části portfolia k Zdroj: 51