Sedláčkova kavárna a kavárna hotelu Slavia v proměnách času.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sedláčkova kavárna a kavárna hotelu Slavia v proměnách času."

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Sedláčkova kavárna a kavárna hotelu Slavia v proměnách času. Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Vypracoval: doc. PhDr. Alena Kříţová, Ph.D. Hana Kotulánová UČO: Rok imatrikulace: 2006 Druh studia: prezenční Počet znaků: Brno

2 Prohlášení o původnosti práce Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracovala samostatně, pouze za pouţití uvedených zdrojů. V Brně dne Hana Kotulánová 2

3 Poděkování Ráda bych poděkovala paní Sylvě Moravcové, panu Karlu Parmovi, panu Adolfu Zemanovi, Tomáši Javorovi, panu Karlu Fuksovi, panu Jiřímu Nečasovi a všem ostatním, kteří se podíleli na této práci. Dále chci poděkovat za pomoc při psaní této práce doc. PhDr. Aleně Kříţové, Ph.D. za trpělivost, ochotu a připomínky. 3

4 OBSAH 1. ÚVOD PRAMENY A LITERATURA KAVÁRNA HOTELU SLAVIA Karel Moravec Karel Moravec junior Vlastenectví Personál Spolky a kluby Hosté a známé osobnosti ZEMANOVA CUKRÁRNA Studio Personál dříve a dnes Vybavení kavárny v minulosti a dnes Kavárna pohledem návštěvníků Kavárna za provozu Studia 19 a dnes ZÁVĚR SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH

5 1. ÚVOD Město Brno je jiţ po staletí významným správním a kulturním centrem Moravy. Geografická poloha města umoţnila, aby se z Brna stalo město s velmi svébytnou kulturou, obohacenou o prvky moravských oblastí, ţidovskou a německou kulturu. Zvláště německá kultura měla na kulturně-společenském vývoji města významný podíl, který se projevil nejen v módě, jazyku a nebo architektuře, a dopomohl vytvořil obraz Brna takový, jak ho známe dnes. Důleţitým formujícím jevem společenského prostředí v první polovině 20. století se stala kultura kaváren. Začátkem minulého století proţívalo Brno, podobně jako jiná evropská velkoměsta, rozkvět kavárenské kultury. Postupně vznikalo mnoho kaváren, které nabízely ideální prostředí pro diskuse, psaní, studium nebo prosté získávání aktuálních informací. Bouřlivé politické události, kterými Čechy a Morava v posledních 100 letech prošly, měly bohuţel negativní vliv na další rozvoj kavárenské kultury. A tak dnes můţeme jiţ pouze pátrat po kavárnách, které neexistují, hledat doklady vystihující atmosféru tehdejšího česko-německého Brna a domnívat se, jak takový původní kavárenský ţivot vypadal. Ale ne všechny slavné podniky se v Brně zcela vytratily, pár jich přeţilo nástrahy dvacátého století a pokračují ve svém provozu dodnes. Dvěmi takovými jsou kavárna hotelu Slavia 1 a Zemanova cukrárna. 2 Tyto dvě kafetérie spojuje úctyhodná doba jejich provozu a téţ skutečnost, ţe obě zaţily nejslavnější období brněnského kavárenského ţivota. 3 Účelem této práce je popsat vývoj dvou nejstarších kaváren v Brně, jejich společenskou roli a poukázat na jejich proměnu pod tlakem společenských a historických událostí. 1 Téţ známá jako Národní kavárna nebo Slávka. Kavárna v hotelu Slavia vznikla na přelomu 19. a 20. století, jako součást hotelového komplexu. Přesná datace kavárny není známa. Hotel vznikl v roce Adresa hotelu je Solniční 15/17, Brno. 2 Také známá pod názvem U Sedláčka, U Sedláčků, nebo Zemanka na Josefské. Oficiální název zní Zemanova kavárna a cukrárna Brno, a.s. Vznik budovy se datuje v roce 1936 se sídlem na ulici Josefská, č.p. 493/4, Brno Dům byl zaloţen za účelem produkce sladkostí. Interiér se skládá z výrobny v suterénu, prodejny a posezením v přízemí a kavárny v prvním patře. Ačkoliv budu dále pouţívat zkratku oficiálního názvu Zemanova cukrárna, je tím myšlena kavárna v prvním patře. Název je zvolen úmyslně takto, aby bylo zřejmé oddělení Zemanovy cukrárny na Josefské od (nesouvisející) Zemanovy kavárny na Kolišti. 3 Zemanova cukrárna slavnou éru brněnských kaváren zaţila jen okrajově, ale přece na ni nechala citelnou stopu v podobě unikátní architektury, jaká byla tehdy v módě. 5

6 2. PRAMENY A LITERATURA Studium historie a společenského poslání kaváren můţeme přiřadit do oblasti sociologických a kulturně historických výzkumů. Zatímco v prostředí České republiky je téma kavárenského ţivota poměrně nové, v ostatních zemích Západní Evropy patří dokumentace kaváren k dlouhodobě ţádaným. Zajímavé je, ţe jak odborníky v českém prostředí, tak publicisty ze zahraničí, fascinuje nejvíce doba rozkvětu kavárenské kultury, tedy období první třetiny 20. století. Kavárny hlavních měst evropských států dokumentuje kniha německého autora Klause Thieleho-Dohrmanna s názvem Evropská kavárenská kultura. 4 Z publikace se dozvíme o nejznámějších kavárnách ve Vídni, Zurichu, Berlíně, Budapešti nebo Praze a osobnostech s nimi spojenými. Vídeňské kafetérie popisují také Milan Dubrovic, 5 Heinrich Eduard Jakob, 6 či Franz Hubmann. 7 V českém prostředí však zájem o tuto důleţitou sloţku společenského ţivota doposud příliš neprojevil. V článku Miroslava Jeřábka, který vyšel v XVIII. edici publikace Brno v minulosti a dnes, povaţuje autor za důleţitého výzkumníka praţského historika a literáta Josefa Kroutvara. Jeho eseje nazvané Potíţe s dějinami a Café Fatal: mezi Prahou, Vídní a Paříţí, výtvarné črty líčí atmosféru praţských kaváren a popisuje typ českého kavárenského člověka. Za typické návštěvníky kaváren povaţuje zvláště básníky, literáty, ţurnalisty a karikaturisty, neboť v těchto podnicích se vţdy kreslilo, a to někdy přímo na mramorové stolky. 8 Dále se o praţských pohostinských zařízeních a kavárnách můţeme dozvědět ve vědeckopopulární publikaci Věry Dykové a Yvety Dörfelové nazvané Kam se v Praze chodilo za múzami. Pracovnice Památníku národního písemnictví, zachytily praţské společenské pomocí starých fotografií a unikátních deníkových zápisků a postřehů hostů. 4 Přeloţeno z německého originálního názvu Europäische Kaffeehauskultur. 5 Vídeňské salóny a literární kavárny přeloţeno z německého originálu Die Wiener Salons und Literaturcafés. 6 Heinrich Eduard Jacob: Sage und Siegeszug des Kaffees. Ernst Rowohlt Verlag, Berlin 1934; 7 Franz Hubmann: Café Hawelka ein Wiener Mythos. Literaten, Künstler und Lebenskünstler im Kaffeehaus. Brandstätter, Wien JEŘÁBEK, Miroslav: Společenský ţivot brněnských kaváren v prvních desetiletích 20. Století. In: Novák, František (red.): Brno v minulosti a dnes XVIII. Brno: Archív města Brna, 2005, s

7 Brněnským hostincům a kavárnám se věnuje nejrozsáhleji historik a etnograf Karel Altman. Publikace, Krčemné Brno se stala základním zdrojem informací pro badatele, kteří se tématice brněnských putyk a kafíren chtějí věnovat. Altman ve svých publikacích pracuje především s archivními materiály, které popisovaly chod kaváren začátkem 20. století a dříve. Jedním z nejvýznamnějších pramenů, které Altman cituje, je kronika Leopolda Masura z roku 1936 nazvaná Z dějin hostinských ţivností v Brně. Publikace dokumentuje historii kavárenství v Brně a uvádí informace o nejstarších brněnských kavárnách. Dalšími uţitečnými prameny pro téma kafíren jsou noviny Hostinské listy, České Brno, nebo společenské revue Salon a Elite. Odlišný vědecký pohled na prvorepublikové kavárny nabízí historici umění. Módní vlna funkcionalistické architektury se významně promítla do vzhledu prvorepublikových kaváren, které si tak vyţádaly zvláštní pozornost. Brněnskou kavárenskou architekturou se zabývají Lenka Kudělková, Zdeněk Kudělka, Dušan Riedl, Iloš Chronek a Rostislav Koryčánek. 9 Lenka Kudělková ve spolupráci s Altmanem pořádala i výstavu Zmizelý svět brněnských kaváren, 10 kterou doprovodila stejnojmenná obrazová publikace a dokumentární film Café Brno. 11. K tématu konkrétních kafetérií Slavie a Zemanovy cukrárny jsem byla konfrontována se dvěma odlišnými druhy informačních zdrojů. O kavárně Slavia nebylo těţké najít dostatek informací především k jejímu nejstaršímu období ( ). Zatímco Zemanova cukrárna se zájmu ze strany veřejnosti dočkala aţ v několika posledních letech. Zásadním pramenem pro popis hotelu Slavia se staly zápisky hotelového vrátného, které v 90. letech 20. století publikoval redaktor Karel Fuksa v měsíčníku Moravsko-slezský kurýr. 12 V článcích se nachá- 9 Zdeněk KUDĚLKA, Bohuslav Fuchs, Praha: NČSVU, 1966; Zdeněk KUDĚLKA Lenka KUDĚLKOVÁ Jindřich CHATRNÝ, O nové Brno, Brno: Muzeum města Brna 2000; Dušan RIEDL, Brněnská architektura 20. století, Brno: Památkový ústav, 1992; Iloš CHRONEK, Architekt Bohuslav Fuchs, Brno: Literární noviny 1995; Rostislav KORYČÁNEK, Česká architektura v německém Brně. Město jako ideální krajina nacionalismu, Brno: ERA, Výstava se konala na brněnském hradu Špilberk od do ; repríza se konala v prostorách Měnínské brány od do Reţie: Pavel Jirásek Produkce: ČT Brno. Premiéra proběhla Dokument je volně inspirován výstavou o brněnských kavárnách a zaměřuje se na obraz slavných podniků v Brně, jejich společenskou úlohu pomocí grotesek a humorných scének z kavárenského prostředí. 12 V několika vydáních dnes jiţ zaniklého měsíčníku Moravskoslezský kurýr, vydal redaktor Karel Fuksa několik na sebe navazujících článků o Slavii, které vycházely z originálních deníkových zápisků personálu hotelu Slavia. 7

8 zí mnoho informací o personálu Slavie, o jejích hostech, osobnostech, které hotel navštěvovaly, jako i majiteli a jeho potomcích. Navíc popisují hotel v širších společenských souvislostech. Věrohodnost materiálu se dá dnes ověřit jen částečně na základě výpovědí informátorů Karla Parmy 13 a Sylvy Lacinové. 14 Zemanova cukrárna, je malou raritou mezi brněnskými budovami, dlouhodobě opomíjenou badateli. Prozatím nevíme o ţádných písemnostech, které by přibliţovaly vznik nebo průběh vývoje podniku. Naproti tomu poměrně dobrou dokumentaci kavárny nalézáme překvapivě v amatérských článcích, které lze najít na internetu. 15 Jejich validitu potvrdil dlouholetý zaměstnanec podniku, informátor Adolf Zeman 16 a Tomáš Javora, 17 člen občanského sdruţení Studia K úplnější dokumentaci kavárny, dále slouţí moje osobní pracovní zkušenost z období Vzpomínky hotelového vrátného popisovaly období prvních dvaceti let provozu Slavie. Bohuţel, Karel Fuksa nakonec originál deníku prodal. Kupující mu tehdy přislíbil, ţe dopisy předá některé z muzejních institucí Brna. Avšak mě se originály nepodařilo najít. Upravené a neúplné dopisy, vydané v kurýru se tak prozatím staly jediným dokladem nejstarší historie hotelu. 13 Data z rozhovoru. Parma, Karel (nar. 1948); , Data z rozhovoru. Lacinová, Sylva (nar. 1923); , Brněnský originál: Zemanova kavárna. Dostupné z: cit ; Pokrok o krok. Dostupné z: cit Data z rozhovoru: Zeman, Adolf (nar. 1933); Data z rozhovoru: Javora, Tomáš (nar. 1968); Studio 19 je občanské sdruţení působící v letech v brněnském kině Art, nyní se základnou v podniku Salon Daguerre. Sdruţení je financováno z grantových prostředků a dotací spřízněných gastroprovozů a v této době opravuje znovuotevření kavárny Era v brněnských Černých Polích. Na svém kontě má například revitalizaci rozsáhlého prostoru v budově funkcionalistického kostela v brněnské Botanické ulici. 8

9 3. KAVÁRNA HOTELU SLAVIA 3.1. Karel Moravec V době, kdy Karel Moravec rozšířil svůj český hotel o kavárnu v přízemí, neexistovalo v Brně mnoho českých podniků. Na přelomu 19. a 20. století se ve městě vyskytovalo třicet sedm kaváren, ale pouze tři byly české 19. První kavárenskou koncesi získal v roce 1702 pokřtěný Turek Achmet, za něhoţ se u městské rady přimluvil vídeňský arcibiskup hrabě Kollonitsch, obhájce hlavního města monarchie právě před Turky. Roku 1711 byl přijat druhý zdejší kavárník Ignác Steifel, který však kromě kávy prodával hlavně čaj, čokoládu, rosolku a pudr na vlasy. Přestoţe počátky provozování kavárenské ţivnosti byly velmi skromné, zakládání kaváren se rychle šířilo. V polovině 19. století bylo v Brně šestnáct kaváren, v roce 1900 jich existovalo uţ třicet sedm. Téměř všechny kavárny byly německé, pouze tři byly v českých rukou. 20 Zmíněnou třetí je kavárna Slavie. Karel Moravec se narodil roku 1853 Českých Petrovicích u Mladkova. Po vyučení se ţivil prací v různých hotelech v Uhrách a Rakousku, kde pracoval jako pikolík a číšník. 21 O tom, kde přesně působil se ale dozvídáme jen kusé informace a odlišné interpretace. Sylva Lacinová, dnes jiţ osmdesátiletá vnučka Karla Moravce, popsala profesní růst svého dědečka následovně. Moravec po vyučení pracoval nejprve v Náchodě, v secesním hotelu Beránek. Zde se postupně vypracoval z pozice pikolíka na číšníka a následovně na vrchního. Po několika letech v Náchodě odešel pracovat do Karlových Varů a na konci 19. století, se přesunul do Brna a zde odkoupil obytný dům a zaloţil hotel Slavia. Rudolf Píša z Muzea cenných papírů v Praze však doplnil neucelený obraz kariérního růstu Moravce o další informace. Moravec se prý kromě Brna uţ jednou o hoteliérství pokusil, a sice v Litoměřicích. Tam si údajně roku 1879 najal hotel U černého orla. Dlouho ale v Severozápadních Čechách nezůstal kvůli svému národnímu postoji. Po přihlášení se k české 19 JEŘÁBEK, Miroslav: Společenský ţivot brněnských kaváren v prvních desetiletích 20. Století. In: Novák, František (red.): Brno v minulosti a dnes XVIII. Brno: Archív města Brna, 2005, s Tamtéţ. 21 Fuksa, Karel: Tajnosti hotelu Slavie. Moravskoslezský kurýr I, 1990, č. 8, s. 4. 9

10 národnosti byl tamními obyvateli bojkotován. Nakonec odjel i s rodinou do Brna, kde se trvale usadil. 22. Moravec nejprve odkoupil od jistého A. Nováka obytný dům, který poté přestavěl na secesní hotel. Hotel Slavia byl otevřen roku Za několik let k první budově přikoupil ještě další dva domy. Po šesti letech přikoupil ještě od stavitele Antonína Müllera sousední dům s hostincem v ulici U silnice a r sousední dům Stirakowského v bývalé Kasárenské ulici, do nichţ rozšířil kavárnu i hotel. 23 Moravec nakonec domy upravil a spojil tak, aby slouţily jako hotelový komplex. Investice do tak rozsáhlé nemovitosti vyvolává otázku, kde mohl tehdy číšník Karel Moravec sehnat potřebné mnoţství peněz. Mezi informátory koluje několik verzí, z nichţ podloţena není ţádná. Ze zápisků vrátného vyplývá, ţe si Moravec půjčil na hotel peníze od ţidů. 24 Jenţe Karel Parma, 25 důleţitý informátor toto tvrzení vyvrací a zastával názor, ţe se od ţidů nic nepůjčovalo. Přesto nedokázal přesně vysvětlit, jak peníze jeho dědeček získal. Ani další informátorka, Sylva Lacinová, 26 to nevěděla s přesností. Lacinová nemůţe s jistotou říci, ţe by si její dědeček na hotel půjčil peníze, ale myslí, ţe mohl nějaký majetek zdědit, a tak ho investoval do hotelu. Na dvě ostatní budovy si uţ vydělal hotel svým provozem. Během několika let se Karlu Moravcovi podařilo vybudovat úspěšný rodinný podnik a jeho ţivot se odehrával mezi zdmi hotelu stal se hoteliérem a kavárníkem tělem i duší. Zároveň však se svou ţenou dokázal vychovat 5 dětí (3 dcery, 2 syny) a celá rodina drţela pevně pospolu. Moravcovi bydleli přímo v hotelu ve dvou apartmánech nad sebou. 27 Majiteli hotelu se brzy vrátily investice, které do hotelu vloţil. Jedním ze zásadních důvodů, proč hotel a kavárna prosperovali, byla jejich slovanská náklonnost. Slavia byl zcela první český hotel v německém Brně, a to vyţadovalo na svou dobu velkou kuráţ. Moravcovo zanícení pro čes- 22 Zajímavé je, ţe o hotelu v Litoměřicích se kromě Píši nikdo z dalších informátorů nezmínil, dokonce ani ve vzpomínkách vrátného nebyly zmíněny. 23 Fuksa, Karel: Tajnosti hotelu Slavie. Moravskoslezský kurýr I, 1990, č. 8, s Tamtéţ. 25 Data z rozhovoru: Parma, Karel (nar. 1948); Data z rozhovoru: Lacinová, Sylva (nar. 1923); Jeden apartmán patřil rodičům, ve druhém bydlely děti. Data z rozhovoru. Lacinová, Sylva (nar. 1923);

11 kou kulturu pomohlo k tomu, aby si naklonil českou inteligenci, nejen v Brně ale i na Moravě. Kdo z vlastenců by se také nerad ubytoval v kvalitním hotelu nebo neposeděl v tak příjemném a přátelském prostředí, jaké Slavia nabízela? Hotel stál v české části Brna, v sousedství Besedního domu a poblíţ českého korza, a tak nabízel doslova ideální prostředí pro české besedování. Ale nejen Češi se do hotelu rádi vraceli. Podle toho, jaké zprávy se o Moravcovi dochovaly, lze posoudit, ţe to byl člověk velmi laskavý, přátelský a profesionální. 28 Jeho úspěch tkvěl především v kvalitní péči o hosty. Nikdo nebránil i obyčejným hostům nebo německy mluvícím příchozím, aby se v hotelu ubytovali či poseděli v kavárně. Karel Moravec neposuzoval podle jazyka, ale podle chování. Hotel byl dokonce tak výdělečný, ţe slouţil jako vzdělávací centrum pro širokou veřejnost. Nikomu nevadilo, kdyţ si někdo přišel do kavárny jen na kávu a vydrţel celé hodiny listovat dobová periodika, kterých prý v kavárně bylo k dispozici více neţ 100 druhů. 29 A tak profesionální přístup v kombinaci s přátelským prostředím dal za vznik místu kulturní a národní osvěty pro širokou veřejnost. Setkávali se zde umělci, spisovatelé, studenti, obchodníci a také jiné významné osobnosti. Moravcovi v podnikání pomáhala jeho ţena Karla. Hoteliér prý nechodil spát dřív neţ v jednu ráno, aţ potom, co vyinkasoval trţbu z vinárny a kavárny. 30 O chvíli později zase vstávala jeho manţelka, aby dohlédla na pokojské a na přípravu snídaně. Zadělávala na čerstvé pečivo a koláčky, aby měli hosté hotelu k snídani to nejlepší. Ke kaţdodenním pracím patřila starost o chod hotelu, osobní péče o hosty a dohled nad sluţebnictvem, aby dělalo správně svoji práci. Pohovořili si v klidu prakticky jenom u oběda. A za celou tu dobu prý neměli dovolenou. 31 Dochovala se jen jedna historka o výletu Karla Moravce se svými vnoučaty. Před hotelem stávaly droţky a jednou vzal dědeček mě a mou sestru Sylvu a jeli jsme na Oboru, byl takový krásný den. Tehdy tam ovšem ještě ţádná přehrada nebyla. Dědeček si 28 Data z rozhovoru: Lacinová, Sylva (nar. 1923); Výstava Zmizelý svět brněnských kaváren. Dostupné z: cit Fuksa, Karel: Naposledy o Slavii. Moravskoslezský kurýr IV, 1992, č. 3, s Tamtéţ; Data z rozhovoru, Lacinová, Sylva (nar. 1923);

12 poručil víno, nám limonádu a moc si liboval, jak si odpočinul. Myslím, ţe to byl jeden z jeho nejdelších výletů. 32 Něco málo z rodinných vzpomínek popsala Sylva Lacinová. Vzpomíná, jak u Moravců v bytě měli velký stůl, kde se vţdycky jednou za čas sešla celá rodina. Kdyţ občas zašel do našeho bytu na Lerchově, vzpomínám si, ţe jednou na stole leţelo ovoce a dědeček si vzal ten nejméně hezký kousek. Kdyţ se ho matka ptala, proč si nevezme lepší, pravil, ţe někdo to sníst musí. A to ho vlastně charakterizuje. Jenom tak se mu mohlo podařit vést prosperující podnik, který vytvořil z ničeho. 33 Ze zápisů z praţského archívu a deníku se ale dozvídáme, ţe nejen do hoteliérské činnosti vkládal Moravec stůj finanční potenciál. Známý hoteliér časem investoval do mnohých podniků. Měl podíly na pekárně, instalatérském závodě, lomech, cihelně, prádelně a část lázní Velichovky. 34 Za své zásluhy o rozvoj a odbornou zdatnost se stal předsedou Zemské jednoty hostinských a kavárníků na Moravě. Byl členem správní rady Prvního brněnského akciového pivovaru a sladovny. 35 Zřejmě mezi 20. a 30. léty 20. století odešel Karel Moravec do penze. Své ţezlo předal nejstaršímu synu Karlovi, který pokračoval v rodinném podnikání. 36.Karel Moravec zemřel začátkem 30. let v Brně. Kdyţ 4. ledna ráno roku 1933 zemřel v Brně známý hoteliér a kavárník Karel Moravec ve věku osmdesáti let, mnoho jeho přátel zaplakalo. Byl to prý charakter, jakých je málo. Výborný profesionál, zanícený Čech, důvěryhodný a ochotný. Nikdy se nepovyšoval, nikdy neponiţoval. Na svůj podnik hotel a kavárnu Slávii byl velmi hrdý. Takovými slovy popsal poslední vzpomínku na Karla Moravce, zakladatele slavné brněnské Slavie, hotelový vrátný Fuksa, Karel: Naposledy o Slavii. Moravskoslezský kurýr IV, 1992, č. 3, s Tamtéţ. 34 Fuksa, Karel: Tajnosti hotelu Slavie. Moravskoslezský kurýr II, 1991, č. 12, s Data z rozhovoru, Parma, Karel (nar. 1948); Karel Moravec junior musel vyplatit ostatní sourozence, kaţdého částkou 1 milion korun. Data z rozhovoru: Parma, Karel (nar. 1948); Fuksa, Karel: Naposledy o Slavii. Moravskoslezský kurýr IV, 1992, č. 3, s Fuksa, Karel: Tajnosti hotelu Slavie. Moravskoslezský kurýr I, 1990, č. 8, s

13 Vyprávění o zakladateli Slavie by nebylo úplné, pokud by se vynechaly zprávy o ostatních rodinných příslušnících. Moravcovi tedy měli 5 dětí. Dcery Zdenu, Vlastu a Sylvu a syny Karla a Lubora. Dívky se brzy provdaly. Vlasta se s manţelem odstěhovala do Opavy a měla pět dětí. Zdena a Sylva zůstaly v Brně a měly tři a dvě děti. Karel Moravec a Lubor si také brzy zaloţili vlastní rodinu. Karel se oţenil se svou vzdálenou sestřenici Anastázii, zatímco Lubor se oţenil s jistou Marií. 38 Strýc Lubor si vzal tetu Mářu. Byla to herečka a zpěvačka a působila v Besedním domě. O obou synech Moravců se říkávalo, ţe to byli fešáci a ţe měli štěstí u ţen. Ale Lubor, ten dokonce udával trendy v módě. Jednou se prý chystal na bál a na poslední chvíli před začátkem zjistil, ţe nemá bílé rukavičky. Aby předešel faux-pas, běţel si ještě do města narychlo nějaké koupit. Ale sehnal uţ jen jelenicové rukavičky, a tak šel na bál s nimi. A prý hned na příštím plese se objevilo několik muţů, kteří si podobně jako mladý Moravec pořídili jelenicové rukavičky. 39 Také paní Moravcová, vdova po hoteliérovi měla zajímavý osud. Z vyprávění se dochovaly informace o jejích předcích, rodině Filipové, kteří pocházeli z Orlických hor. Dědeček Karly Moravcové pracoval jako povozník a vozil pravděpodobně textilní materiály aţ do Vídně, zatímco babička se věnovala vyšívání zlatých čepců. 40 Jako mladá se provdala za Karla Moravce a kdyţ se odstěhovali do Brna, měli uţ několikačlennou rodinu. Svého manţela přeţila a po jeho odchodu měla nárok na hotelový apartmán, stravu a celé zaopatření. Nakonec ale pod tlakem událostí v padesátých letech musela apartmán opustit a bydlela střídavě u svých dcer. Vdova po zakladateli hotelu se doţila se velmi vysokého věku - podle oficiálních informací zemřela aţ v třiadevadesáti letech. 41,42 Manţelé Moravcovi byli spáleni a urny s jejich ostatky byly uloţeny v Brně. 38 Data z rozhovoru: Lacinová, Sylva (nar. 1923); Tamtéţ. 40 Tamtéţ. 41 Ve skutečnosti se to neví přesně, protoţe podle Lacinové si stará paní ubírala dva roky na věku od té doby, co se provdala. Zastávala totiţ názor, ţe ţena by měla být vţdy mladší neţ muţ. Se svým manţelem měli téměř shodný věk. A tak ohledně úmrtí paní Moravcové nemáme přesné informace. 42 Fuksa, Karel: Tajnosti hotelu Slavie. Moravskoslezský kurýr III, 1991, č. 10, s

14 3.2. Karel Moravec junior Hotel Slavii převzal po svém otci jeho nejstarší syn Karel. Ten úspěšně navázal na snahy svého otce a navíc hotel postupně vylepšil a zrenovoval kavárnu k potřebám tehdejší klientely ve letech 20. století. Se svým otcem zároveň podnikal i mimo Slavii. Stal se členem správní rady Prvního brněnského akciového pivovaru a sladovny, předsedou Svazu hoteliérů na Moravě, členem Rotary klubu a působil i v dalších průmyslových podnicích a spolcích. 43 Moravec junior převzal hotel ve 20. letech 20. století. A tehdy uţ kavárna, aby si udrţela klientelu, potřebovala inovaci. Do zařízení kafetérie přibyly velmi ţádané kulečníkové stoly a celý prostor se nechal přestavět a zvětšit podle konvencí tehdejší doby. Změna společenského klimatu ve 20. letech 20. století, vyvolala nové společenské otázky a témata. Vlastenectví, se kterým byl konfrontován zakladatel Slavie, prozatím ztratilo na aktuálnosti a do středu společenského zájmu vešel bohatý kulturní, spolkový klubový ţivot. I tomu musel Karel Moravec junior přizpůsobit řízení kavárny. Kavárna se zanedlouho opět stala velmi vyhledávaným místem pro české a mezinárodní kluby a oblíbenou kavárnou divadelní a hudební společností. Významnou úlohu v tom sehrála opět blízkost Besedního domu. K tomu, jak Moravec junior hotel vedl, se dochovalo poměrně hodně informací. Všeobecně se má za to, ţe Karel Moravec junior byl bohémský typ člověka. Nový majitel uţ neţil tak skromně jako jeho otec. Měl slabost pro divadlo, a tak po kaţdé premiéře hostil všechny aktéry aţ do rána. I jeho automobil byl luxusní, značky La Salle. Rád se proháněl po silnici a zdravil své známé zdviţeným kloboukem. 44 Karel Parma, také srovnává dva své předchůdce. Děda hotel vedl takovou pevnou rukou a potom to zdědil můj otec a ten byl spíš takový bohém. Anastázie, jeho ţena, ta to celé drţela. 45 Ze zápisků vrátného se dozvídáme, ţe si nový majitel potrpěl na gesta a byl to srdečný a veselý pán. To potvrdili i informátoři Karel Parma a Sylva Lacinová. Parma, ale kladl důraz na to, ţe i jeho otec byl dobrý hoteliér a o chod podniku se dobře staral. Jako hoteliér se musel s lidmi potkávat, bavit se s nimi a starat se chod hotelu. Měl jsem jednou fotku, ale nevím 43 Parma, Karel (nar. 1948); Fuksa, Karel: Naposledy o Slavii. Moravskoslezský kurýr IV, 1992, č. 3, s Data z rozhovoru, Parma, Karel (nar. 1948);

15 kam se mi zatoulala, kde otec stojí uprostřed špalíru a z jedné strany stojí číšníci a z druhé strany pokojské, pak kuchařky, všichni v řadě vyrovnaní a on mezi nimi prochází. Podobně jako Oldřich Nový ve filmu,hotel Modrá Hvězda. Tehdy byl hoteliér opravdu někdo a zaměstnanci si ho všichni váţili, protoţe byl jejich chlebodárce. Všichni se tehdy snaţili pracovat seč mohli a on jim zase zajišťoval ţivobytí. To byla taková vzájemná symbióza. Tehdy si toho lidé povaţovali a on byl váţený i jako kavárník. 46 Také ostatní dostupné informace tomu tvrzení nahrávají. Karel Moravec junior inovoval hotel a vyplatil své sourozence kdyby nebyl schopný podnikatel, hotel by zkrachoval. Jinak se ale o Moravcovi mladším tradují spíš veselé příběhy. Parma si vzpomněl na jednu z takových, o které se píše i v kurýru 47 Ţe byl otec veselá kopa dokazuje historka, kterou mi maminka vyprávěla. Kdyţ byl jednou otec v nějakém dobrém rozmaru, tak vjel na koni aţ dovnitř do hotelu. 48 Sylva Lacinová má o svém strýci podobné mínění. Na jednu historku o jeho ţoviální povaze si vzpomněla i ona sama. Jednou, kdyţ jeli s rodinou do Rakouska do Alp, zastavili se před odjezdem v hotelu, rozloučit se starými rodiči a byl u toho i Karel. Ten si uţ v tehdejší době pořídil luxusní a velké auto a najednou navrhl, ţe je do Alp sveze autem on sám. A tak se všichni nechali odvést. Karel se na místě obrátil a jel zase zpátky domů. 49 Roky od konce první světové války do začátku druhé byly velmi šťastné a úspěšné. Podniku se dařilo, hoteliérovi a jeho rodině také, sestry se provdaly a bratr Lubor se také oţenil, aţ poklidný chod hotelu přerušila válka. Bylo to v září 1940, po půlnoci. Právě odešel z hotelu Rafael Kubelík, velmi dobrý přítel muţe a jiţ zesnulého starého pána. [ ] Chvíli po jeho odchodu se rozlétly dveře a vtrhlo dovnitř gestapo. Sebrali Karla, který se při odchodu ještě stačil zastavit v hale, podívat se na otcův portrét, který tam visel a říct:,tati já se vrátím! Sebrali i další a odvezli Pod Kaštany. Potom byl v Mathausenu, [ ] a nakonec v Dachau. Kdyţ je osvobodili Američani, váţil čtyřiatřicet kilo Jak jsme se později dozvěděli, udali ho Češi, ţe prý schovává ve Slavii Ţidy a anglické letce. 50 Moţná Moravce udali závistiví Češi, ale okolnosti jeho zatčení nejsou jasné. Karel Parma myslí, ţe na základě zkon- 46 Tamtéţ. 47 Fuksa, Karel: Tajnosti hotelu Slavie. Moravskoslezský kurýr II, 1991, č. 12, s Data z rozhovoru, Parma, Karel (nar. 1948); Data z rozhovoru, Lacinová, Sylva (nar. 1923); Fuksa, Karel: Tajnosti hotelu Slavie. Moravskoslezský kurýr III, 1991, č. 10, s

16 struovaného obvinění o ilegálních schůzkách v hotelu byla Slavie předána do správy tehdejší majitelce hotelu Myslivna. Jak to tehdy bylo doopravdy se dnes uţ nedozvíme. Německá společnost ale evidentně nemohla český hotel vystát, a tak byl přejmenován na Germánii, všechno původní vybavení, okna, závěsy, nábytek zničili. Kdyţ se hotel po válce konečně vrátil zpět k Moravcovi, byl vybydlený a zdevastovaný. Majitel musel opětovně vynaloţit velké úsilí na opravu hotelu. Kolik oprava stála se dozvídáme z písemných materiálů o tehdejších výdajích. Okna 500 tisíc, záclony 800 tisíc, koberce 500 tisíc, nábytek 280 tisíc. Vypůjčil si tehdy 3 miliony. 51 I v soukromém ţivotě Moravce juniora se po válce událo mnoho změn. Díky Karlu Parmovi se dochovaly soukromé zprávy o tom, jak Moravec junior ţil v období Na konci války se seznámil s mojí matkou která jezdila po republice s divadelní společností jako herečka. Měli vystupovat v Brně v Typosu a otec tehdy celou divadelní společnost pozval na večeři do hotelu, vlastně jako takový mecenáš, a tam se s maminkou seznámili a začali se spolu přátelit. Protoţe si byli navzájem sympatičtí, navrhl můj otec mamince, aby mu dělala společnici při jeho návštěvě lázní Poděbrady, kde se sblíţili a začali proţívat svůj milostný románek. V důvěrném vztahu proţili roky V roce 1948, kdy jsem se narodil se uţ rozešli. Otec moji matkou zaměstnal v hotelu jako pokojskou a Anastázie, (říkalo se jí Staša) stále manţelka mého otce, se o milostném vztahu dozvěděla a matku z hotelu vyhodila. Otec, aby neměl zbytečné problémy, vztah s mojí matkou ukončil, i kdyţ maminka očekávala dítě. Maminka se potom nechala přejmenovat na Parmová, abych se já narodil uţ s jiným jménem. Do Slavie poslala fiktivní svatební oznámení, ţe se provdala, aby manţelka p. Moravce mohla být klidná a nepojala podezření. 52 Karel Parma svého otce v podstatě nepoznal. Karel Moravec se ke svému synovi přihlásil, platil na něj a chodil se ptát do školy na známky. Se svým synem však v kontaktu nebyl. Se svou první ţenou Anastázií nakonec Moravec manţelství ukončil a vzal si jistou paní Riu. I ta zanechala k příběhu svého manţela mnoho důleţitých zpráv. Hlavně z období po roce Kdyţ Moravec vloţil do opravy a chodu hotelu tolik energie a úsilí, nemohl tušit, ţe o vše záhy přijde znovu a tentokrát definitivně. Píše se rok 1948: Za hodinu a půl 51 Tamtéž. 52 Data z rozhovoru, Parma, Karel (nar. 1948); Fuksa, Karel: Naposledy o Slavii. Moravskoslezský kurýr IV, 1992, č. 3, s

17 přebrala,lidová moc Slavii odhadovanou na 38 milionů. Majitel si nesměl vzít ani plnící pero a zimák a musel odejít zadním vchodem. 54 Z Karla Moravce a jeho ţeny se stali vyhnanci a dlouhodobě trpěli za hoteliérův burţoazní původ. Karel Moravec se ţivil postupně kopáním silnic, stavěl vepřince, balil koberce, stal se zametačem, baličem koksu, nosičem prken a hlídačem. Jeho ţena pracovala jako dělnice ve Velamosu a Kovomatu, a brněnské Zbrojovce. Později si udělala jeřábnický kurz a šla do Královopolské, kde zůstala aţ do penze. Její manţel mezitím prostřídal další zaměstnání a jedním z nich byla ostraha u stavby nového brněnského divadla 55 Občas si zašel posedět na zahrádku kavárny Slavie, kde ještě pracovali někteří jeho bývalí zaměstnanci. Jednou mu povídala paní šatnářka:,pane šéf, my na vás tak vzpomínáme. Kdyţ jsme dřív drhli kavárnu, dal jste nám odměny a večeři k tomu, dneska to musíme dělat brigárně! 56 Karel Moravec se znovunavrácení hotelu svému rodu nedoţil, zemřel roku 1973 ve věku 78 let v Brně. 57 Anastázie Moravcová, první hoteliérova ţena doţila svůj ţivot také mimo hotel, ačkoliv v něm měla právo na apartmán, stejně jako Karla Moravcová. Za socialismu ji ale také z hotelu nakonec vystěhovali. Po roce 1948 řídil chod Slavie správce, potom spadala pod RaJ (restaurace a jídelny) a nakonec pod Interhotely, jejichţ součástí je dodnes. V období od se v hotelu prostřídala řada zaměstnanců a ředitelů. Mnoho pracovníků se roztrousilo po ostatních hotelech, ale někteří zůstali. 58 Nedá se ale říct, ţe by Slavie ztratila pod vlivem událostí svou klientelu. Jen ti slavní a staří hosté se z kavárny vytratili. Říkávalo se, ţe se přesunuli do hotelu Avion. 59 Jinak ale kavárna podle Parmy prosperovala dál. Za mého mládí byla Slavie poměrně hodně navštěvovaná. Pamatuji si, ţe jsme si tam chodívali z letního kina sednout na zahrádku, která bývala vţdy plná. Tehdy vlastně ani moc zahrádek nebylo. Jedna byla před kavárnou Opera, další v Internacionálu a to bylo tak všechno. A zastávka tramvaje bývala tehdy před nynějším 54 Tamtéţ. 55 Tamtéţ. 56 Tamtéţ. 57 K ţivotu Karla Moravce juniora by mohl vyprávět jeho syn Karel Moravec z druhého manţelství. Ten však účast na práci odmítl. 58 Data z rozhovoru: Parma, Karel (nar. 1948); Tamtéţ. 17

18 Ústavním soudem na Joštové ulici. Lidé tady po vystoupení z tramvaje prošli Opletalovou ulicí a vyšli přímo proti Slavii, kterou nemohli minout. Teď tramvaje zastavují před Medvídkem takţe se lidé rozejdou o ulici výš a Slávie je teď tak trochu mimo centrum zájmu. 60 Postupně, jak přicházely nové trendy a nová móda, měnil i hotel svou podobu podle vkusu tehdejší společnosti. Například v době socialismu tuto budovu zasáhl styl Brusel neboli Expo 58 a broušené lustry nahradily moderní skleněné koule. Tradiční a původní uspořádání hotelu a jeho interiéru odzvonilo nadobro v roce 1985, kdy proběhla zásadní rekonstrukce všech prostor a vybavení. Přestavba, po které zůstaly původními jen obvodové zdi, zasáhla samozřejmě i kavárnu. I ta získala novou podobu. 61 Nakonec se slavný podnik v 90. roce minulého století dočkal návratu k potomkům hoteliéra Moravce a Anastázie Moravcové. 62 Nicméně restituenti museli přijmout hotel i s dluhem, který způsobila rozsáhlá přestavba. Privatizace hotelu v 90. letech minulého století významně pomohla k tomu, ţe je kavárna hotelu Slavia dodnes v provozu. Je patrné, ţe uţ i díky velké konkurenci kaváren, které se od 90. let v centru Brna postupně objevily, není kavárna ve Slavii tak hojně navštěvována jako byla kdysi. Nicméně se Hotel a kavárna Slávia zapsaly do brněnské historie jako jeden z nejvýznamnějších podniků vůbec Vlastenectví Postavit první český hotel v německém Brně, to byla na přelomu století odvaha. Karel Moravec si byl ale natolik jistý ve svém názoru, ţe se nenechal zastrašit nevrlými poznámkami Němců, postojem většiny nebo dokonce rasistickými útoky. Po neúspěchu v Litoměřicích, mohl v Brně konečně realizovat snahy o českou ţivnost. Sousedství s Besedním domem zajišťovalo uţ samo o sobě poloviční úspěch. Děda byl nakloněn tomu češství, a protoţe Brno 60 Tamtéţ. 61 Tamtéţ. 62 Dědicové byli čtyři. I dnes patří hotel čtyřem společníkům, z nich je však jediným původním dědicem uţ pouze Karel Parma. Všichni ostatní svůj podíl na hotelu zdědili po původních restituentech. V dnešní době jsme čtyři majitelé. Je to tak, ţe z otcovy strany jsou dva majitelé a další dva jsou ze strany otcovy první ţeny, Anastázie Moravcové. Data z rozhovoru: Parma, Karel (nar. 1948);

19 bylo skrze německý, ten hotel byl takový první ostrůvek, a protoţe tam chodili ti spisovatelé a různí obrozenci. Byli jsme taková enkláva češství tady v Brně. 63 Moravec o správném národním cítění poučoval i své děti. Sylva Lacinová vzpomíná, ţe i její matka vyprávěla o problémech, které zaţívala ve škole, a jak nikdy nechtěla zpívat rakouskou hymnu. Často se prý vracela domů s poznámkou. O samotném Moravcovi se zachovalo pár příběhů, které nejlépe vystihují jeho hrdost. Někdy kolem roku 1910 se v hotelu ubytovalo několik německých cestujících. Ráno se ptal jeden z hostů pana Moravce, co ţe je to za pořádek, kdyţ pokojská neumí německy, takţe se s ní nemůţe domluvit. Starý pán s klidem Angličana odvětil dokonalou němčinou:,myslím, ţe jste přišel do mého hotelu proto, ţe jste věděl, ţe budete z toho míti prospěch jak na poţitcích, tak na ceně, jinak byste se usadil v německém hotelu a nešel do hotelu Slavia, kde jste jiţ podle jména mohl předpokládat, ţe je to podnik český. Já hostím ve svém českém podniku dosti slušných Němců a bydlí u mě rádi a jsou spokojeni s mým zařízením i s mým personálem. Kvůli vám nebudu přece vyhazovati spolehlivé české lidi, ţe neumí německy. Chyba je na vaší straně, vy máte umět česky, kdyţ jdete do české země za obchodem. Kdyţ se vám zařízení moje nelíbí, s pánembohem. Němec neodpověděl, ale neodstěhoval se. 64 Není se tedy čemu divit, ţe o hotel měli ve druhé světové válce takový zájem Němci Personál Popisy hotelového personálu se zachovaly jen díky Karlu Fuksovi a jeho seriálu o hotelu Slavia. Zápisky z deníku hotelového vrátného jsou v tomto ohledu zcela unikátním pramenem. Seznam zaměstnanců, jejich jména a příběhy s nimi spojené, bychom jinde nacházeli jen stěţí. Ani informátorka Lacinová nebo Parma si k pozdější obsluze ţádné věcné informace nevybavují. Lacinová jen dodala, ţe zaměstnanci bydleli v nejvyšším patře budovy. Z dokumentace vrátného se dozvídáme o jednotlivých postaveních hotelové obsluhy, včetně platových podmínek. K personálu patřili vrátní, sluhové, hotelový kočí, liftboy (obsluha výtahu), vrchní, číšníci,,paní platící, učni, kuchařky, hospodyně, sluţebné, jídlonoši, výčepní, pokladní, pokojské, umývačky, cukrář a strojník. [ ] A kolik kdo vydělával? Podívejme se do daňového přiznání za rok Strojník 1040 korun rakouských ročně, vrátní 63 Data z rozhovoru: Parma, Karel (nar. 1948); Fuksa, Karel: Tajnosti hotelu Slavie. Moravskoslezský kurýr II, 1991, č. 10, s

20 720 + strava za 300 korun, pokojské necelých 300. Nejvýše v ţebříčku byl kuchař se svými 1450 korunami a nejméně dostával kuchtík, 240 korun. 65 Číšníci, kteří se ve Slavii vyučili, zde dostali výbornou školu a uchytili se po celém světě; například Vojtěch Kudláček se stal později hoteliérem v americké Omaze. Zato mladé pěkné pokojské často raději odcházely za těţší prací do fabriky, protoţe případní nápadníci shlíţeli na jejich zaměstnání s podezřením. 66 K některým konkrétním osobnostem se dochovalo i jméno a historky. Obzvlášť jeden byl zřejmě dost proslulý. Sluţebný se jmenoval Anton Kuchovský, nikdo mu neřekl jinak neţ Anton. Stalo se jednou, ţe poslanec páter Stojan, který byl trochu méně pohyblivý, potřeboval někoho, kdo by mu pomohl do kabátu, zavolal proto do chodby: Pane domovníku, pane domovníku! Nic. Zkusil to tedy jinak: Pane sluho, pane sluho! Zase ticho. Ztratil trochu trpělivost a zařval: Hausmeister, Hausknecht! Ale zase nic. Z vedlejšího pokoje vystrčil hlavu poslanec Masaryk a povídá: Zavolejte Anton a sluha jistě přijde! Zavolat tedy Anton a skutečně hned přišel člověk v zástěře, uctivě se uklonil a povídá: Prosím, vašnosti, já se jmenuju Franz, Anton je zrovna na dráze. 67 Jenou po vánocích pořádal v Brně Sraz moravských rajfajzenek (spořitelen) sjezd a pro šedesát venkovských členů objednal ve Slavii nocleh s večeří. Kdyţ všichni ulehli, šel Anton za svou povinností sbíral u dvěří boty, které potom na konci chodby na stoličce cídil. U jedněch dveří ho však překvapily dva páry silných paţí a křik,zloděj! Venkované, kteří v hotelu spali poprvé, neslyšeli nikdy o této sluţbě a povaţovali ho za lapku. 68 A jak popisuje svou funkci samotný vrátný? Vrátný musel být člověk velice bystrý a vzdělaný, musel být kuráţný a chladnokrevný a vţdy důrazný, i kdyţ zrovna nevěděl, kam dřív skočit. Musel vědět, koho pustit dál, mrknutím oka poznat flákače, pasáky, šlapky a lidi dvojího ţivota. Kaţdému musel přes látku nahlédnout do kapsy, kolik v ní má, kaţdého opatřit vhodným titulem: pane dvorní rado pane komerční rado, pane inţenýre, pane továrníku, pane dvorní dodavateli atd. Nesměl lidi sortýrovat jen podle šatů a podle spropitné- 65 Fuksa, Karel: Tajnosti hotelu Slavie. Moravskoslezský kurýr II, 1991, č. 12, s Tamtéţ. 67 Tamtéţ. 68 Tamtéţ. 20

NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO

NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO Tamara Čopová Jiří Čechák Natálie Havlová Filip Wlodarczyk a Mgr. Zdeněk Brila Náš žákovský tým osmé třídy Základní a mateřské školy Jaroslava Seiferta

Více

VY_32_INOVACE_10_ TOMÁŠ BAŤA Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu:

VY_32_INOVACE_10_ TOMÁŠ BAŤA Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: VY_32_INOVACE_10_ TOMÁŠ BAŤA Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Č.P. 2 bývalé zahradnictví. (také ev,č,1)

Č.P. 2 bývalé zahradnictví. (také ev,č,1) Č.P. 2 bývalé zahradnictví. (také ev,č,1) V blízkosti brány do zámeckého parku, nedaleko od bývalého pivovaru, se nalézá dům č.2 komplex bývalého zahradnictví. Fotografie z roku 1996. Dům č.2, stejně tak

Více

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Základní škola německo-českého porozumění a Gymnázium Thomase Manna Praha 8 www.gtmskola.cz Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Reminiscence technika práce se starými lidmi s využitím vzpomínek účelem

Více

ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ

ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ CHCI-LI JIN ÝM UKAZOVATI CESTU, MUSÍM NEJDŘÍVE SÁM PO NÍ JÍTI. VÁCLAV KLEMENT VÁCLAV KLEMENT 16.10.1868, Velvary 13.08.1938, Mladá Boleslav Václav Klement pocházel ze skromných

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Název školy. Označení. VY_32_INOVACE_09_Česká vesnická próza

Název školy. Označení. VY_32_INOVACE_09_Česká vesnická próza Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti aktivity ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací

Více

Koncepce expozice Muzeum Bohuslava Fuchse

Koncepce expozice Muzeum Bohuslava Fuchse Koncepce expozice Muzeum Bohuslava Fuchse Zadavatel: Obec Všechovice Zpracoval: Hranická rozvojová agentura, z. s. Ing. Marcela Tomášová Tř. 1. máje 2063 753 01 Hranice Telefon: 581 626 202 e-mail: agentura@regionhranicko.cz

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Tragický osud dvou kamarádek

Tragický osud dvou kamarádek Tragický osud dvou kamarádek Když jsme počátkem května připravovali články o blovických obětech 2. světové války, popisovali jsme osudy mnoha lidí. Vůbec jsme tenkrát netušili, že dvě zemřelé dívky se

Více

MAMINKA MOJÍ BABIČKY Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI

MAMINKA MOJÍ BABIČKY Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI MAMINKA MOJÍ BABIČKY * Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI LUKÁŠ URBAN 2013-2014 OBSAH ÚVOD 3 ŽIVOT 4 POVOLÁNÍ 4 STĚHOVÁNÍ 4 NÁŠ DŮM 5 ZDROJE 6 PŘÍLOHY ÚVOD Každou neděli k nám chodí na odpoledne babiččina

Více

Po stopách bruselského stylu v architektuře v Brně

Po stopách bruselského stylu v architektuře v Brně Po stopách bruselského stylu v architektuře v Brně Během krátké návštěvy Brna jsem navštívila několik míst spojených s bruselským stylem. Většina těchto míst se nachází v centru Brna. Navštívila jsem dva

Více

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák )

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) .. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) Hospoda, hostinec, pohostinství, šenk, krčma, knajpa, putyka, pajzl, palírna, nálevna

Více

Zpráva o šetření. A - Obsah podnětu

Zpráva o šetření. A - Obsah podnětu V Brně dne 16. října 2008 Sp. zn.: 2528/2008/VOP/DS Zpráva o šetření postupu Magistrátu města Pardubic a Krajského úřadu Pardubického kraje ve věci stavby pozemní komunikace umístěné mimo jiné na pozemku

Více

ÚTĚK NA ZÁPAD. (Günter Götz [1])

ÚTĚK NA ZÁPAD. (Günter Götz [1]) ÚTĚK NA ZÁPAD Koupit lístek, nastoupit do vlaku, to všechno proběhlo v pořádku. Ale kousek od východního Berlína vlak zastavil a objevila se lidová policie s kalašnikovy. Museli jsme ukázat dokumenty a

Více

1893-2013. poslední aktualizace: 6. 3.

1893-2013. poslední aktualizace: 6. 3. 1893-2013 poslední aktualizace: 6. 3. Úvod Lidové noviny jsou nejstarším českým deníkem. Poprvé vyšly v prosinci 1893. Vybudovaly si pověst nejserióznějších novin a staly se médiem kulturních a společenských

Více

Tomáš a Jan Baťovi. K126 Teri Teorie řízení Tomáš Zahradník Lukáš Vojta

Tomáš a Jan Baťovi. K126 Teri Teorie řízení Tomáš Zahradník Lukáš Vojta Tomáš a Jan Baťovi K126 Teri Teorie řízení Tomáš Zahradník Lukáš Vojta Tomáš Baťa - Československý podnikatel vizionář, spoluzakladatel světové obuvnické firmy, starosta Zlína - Narodil se 3.dubna 1876

Více

1893-2013. poslední aktualizace: 15. 3.

1893-2013. poslední aktualizace: 15. 3. 1893-2013 poslední aktualizace: 15. 3. Úvod Lidové noviny jsou nejstarším českým deníkem. Poprvé vyšly v prosinci 1893. Vybudovaly si pověst nejserióznějších novin a staly se médiem kulturních a společenských

Více

VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ

VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ OSOBNOSTI 1 Jak se jmenoval český jazykovědec, autor první české mluvnice, který svá díla psal německy a latinsky a nevěřil

Více

Terra Batida Porto, Portugalsko www.terrabatida.com

Terra Batida Porto, Portugalsko www.terrabatida.com Žena podnikatelka a nápad Maria Gabriel začala s podnikáním v roce 2003. Přestože v té době měla stálou práci v mezinárodní telekomunikační společnosti, cítila, že potřebuje něco jiného něco, co by ji

Více

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy OSVOBOZENÉ DIVADLO POČÁTKY SOUBORU Počátky Osvobozeného divadla sahají do 20. let minulého století, kdy byl založeno sdružení literárních a divadelních umělců s názvem Devětsil (podzim 1920). Mezi členy

Více

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ Základní škola T. G. Masaryka Blatná, okr. Strakonice ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ Autor práce: Tereza Fořtová, IX. tř. Vedoucí práce: Mgr. Blanka Posavádová Školní rok: 2012/2013 Úvod Zámek Blatná

Více

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Vzdělavatelský odbor ČOS soutěž pro mládež Naše sokolovna Rok sokolské architektury Sokolský hrad Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Tovačovského sady 80, 676 02 Moravské Budějovice Sokolská

Více

Z obsahu: Když se nebe dotýká země... 02. K Roku rodiny... 03. Ptali jste se... 04. Informační servis... 07

Z obsahu: Když se nebe dotýká země... 02. K Roku rodiny... 03. Ptali jste se... 04. Informační servis... 07 LEDEN 2014 ČASOPIS FARNOSTI PUSTÁ POLOM www.pustapolom.cz/farnost/ Z obsahu: Když se nebe dotýká země... 02 K Roku rodiny... 03 Ptali jste se... 04 Toulky farní minulostí....... 05 Informační servis...

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

Téma: životopis žák se orientuje v životopise, vyhledává podstatné informace, pohlíží na

Téma: životopis žák se orientuje v životopise, vyhledává podstatné informace, pohlíží na VY_12_INOVACE_číslo přílohy 1_ČJ_5B_16 Úvodní část seznámení s cílem hodiny: životopis Václava Havla Hlavní část životopis a literární tvorba Václava Havla Závěrečná část zpětná vazba probrané látky Shrnutí

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044. ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044. ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vytvořili žáci 7.

Více

Zadání projektu: Návštěva hudebního oddělení knihovny v Tomkově ulici pořad: Kde domov můj

Zadání projektu: Návštěva hudebního oddělení knihovny v Tomkově ulici pořad: Kde domov můj Zpráva - projektový den - HUDEBNÍ VÝCHOVA 10.12.2010 Zadání projektu: Návštěva hudebního oddělení knihovny v Tomkově ulici pořad: Kde domov můj Cíl: seznámení se s knihovnou, shlédnutí a poslech pořadu

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

A FINANCE. Libuše Chrástová starostka města

A FINANCE. Libuše Chrástová starostka města VELKÉ LÁZNĚ,, MALÉ MĚSTO A FINANCE Libuše Chrástová starostka města Úvod Finance města Příjmy a Výdaje Potřeba investic Obnova technické infrastruktury Programy a dotace Závěr Za posledních 10 let zaznamenalo

Více

ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie

ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie Pivo se na Zbraslavi začalo údajně vařit už na sklonku 13. století, kdy byl založen cisterciácký klášter. V té době byly pivovary běžnou součástí klášterního hospodářského

Více

statutární město Frýdek-Místek (z větší části) vlastníkem části pozemků je Slezan Frýdek - Místek a. s.

statutární město Frýdek-Místek (z větší části) vlastníkem části pozemků je Slezan Frýdek - Místek a. s. 11. Park U nádraží Mezi ulicí Těšínskou a nádraţím vznikl textilní podnik Filipa Landsbergera, kterému patřily i pozemky aţ k silnici vedoucí před nádraţní budovu. Na fotografiích hotelu Škrábal (později

Více

Přílohy Příloha: Obrázek č. 1 Novoroční oltář předků

Přílohy Příloha: Obrázek č. 1 Novoroční oltář předků Přílohy Příloha: Obrázek č. 1 Novoroční oltář předků [PECHOVÁ, Eva. Vietnamské novoroční lahůdky. Klub Hanoi [online]. 2005, [cit. 2011-03- 24]. Dostupný z WWW: .]

Více

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Post Bellum Příběhy našich sousedů Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Pan Adolf Lang se narodil 29. září 1936 v Pávově. Pochází ze šesti dětí. Rodiče byli velmi chudí. Hlavní obživou

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Krátký jest blábol, dlouhý jest žal, dříve rozumně zápol a nerozum z beder svých sval. Sval blábol a nerozum s rozumem svým se dorozum.

Krátký jest blábol, dlouhý jest žal, dříve rozumně zápol a nerozum z beder svých sval. Sval blábol a nerozum s rozumem svým se dorozum. Jakub Hron Naše vlast měla i má mnoho vynálezců, objevitelů a zlepšovatelů. Někteří jsou téměř zapomenuti, jiné zná celý národ. K těm prvním můžeme zařadit jihočeského rodáka, profesora, vynálezce a libomudruna

Více

Pracující důchodci v Česku

Pracující důchodci v Česku Pracující důchodci v Česku 22. 9. 2015 ČT 1 19:00 Události Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Skoro devadesát procent českých seniorů nepracuje a spoléhá jenom na podporu státu. Důvodem není podle nové

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

TULIPÁNEK Jaro v ZŠ a MŠ Suchohrdly u Miroslavi 2013

TULIPÁNEK Jaro v ZŠ a MŠ Suchohrdly u Miroslavi 2013 ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK 30. O4. 2013-1 - ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA SUCHOHRDLY U MIROSLAVI VYDÁVAJÍ ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK Jaro v ZŠ a MŠ Suchohrdly u Miroslavi 2013 Chtěli jsme Vás informovat,

Více

Program akcí Matice české na období září až prosinec 2013

Program akcí Matice české na období září až prosinec 2013 Program akcí Matice české na období září až prosinec 2013 Září 2013 Čtvrtek 26. září 2013 (pro očekávaný velký zájem je náhradní termín čtvrtek 3. října 2013), 16 hod. NUTNÁ REZERVACE PŘEDEM! Podrobná

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

Stopy totality- pan Jiří Šoustar

Stopy totality- pan Jiří Šoustar Stopy totality- pan Jiří Šoustar Mládí Narodil se 21.dubna 1925 v Bobrové. Chodil do obecné školy v Bobrové. Jeho otec se jmenoval Cyril Šoustar. Pracoval jako pekař. Jeho matka Jindřiška Šoustarová pracovala

Více

Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole. Žádost o povolení šetření

Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole. Žádost o povolení šetření Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole Žádost o povolení šetření Milena Krištufová U stadionu 1649 516 01 Rychnov nad Kněţnou Hotelová škola Hradec Králové, s.r.o. Adresa: Československé

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Spořící chování ve vybraných zemích skupiny Erste Bank

Spořící chování ve vybraných zemích skupiny Erste Bank Spořící chování ve vybraných zemích skupiny Erste Bank Průzkum uskutečněný mezi obyvatelstvem (ve věku 15+) v několika zemích - tj. v Rakousku, České republice a na Ukrajině -září 1 - Návrh průzkumu Tato

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART LOUČENÍ PARTING

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART LOUČENÍ PARTING VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ATELIÉR SOCHŘSTVÍ 2 STUDIO SCULPTURE 2 LOUČENÍ PARTING BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR

Více

Příklad dobré praxe X

Příklad dobré praxe X Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe X z realizace kariérového poradenství Helena Trinerova, DiS.

Více

Zápis ze zasedání KR ze dne 31. 5. 2010. Zasedání se konalo 31. 5. 2010 od 14.30 v televizní místnosti koleje Jednota.

Zápis ze zasedání KR ze dne 31. 5. 2010. Zasedání se konalo 31. 5. 2010 od 14.30 v televizní místnosti koleje Jednota. Zápis ze zasedání KR ze dne 31. 5. 2010 Zasedání se konalo 31. 5. 2010 od 14.30 v televizní místnosti koleje Jednota. Zasedání řídila Lucie Králová, předsedkyně KR. Přítomní členové: Lucie Králová, Martin

Více

Mikoláš Aleš Mikoláš Aleš

Mikoláš Aleš Mikoláš Aleš Mikoláš Aleš Mikoláš Aleš je jednou z nejvýznamnějších osobností generace Národního divadla. Byl předním malířem českých dějin a bezpochyby se podílel na utváření českého umění. Jeho tvorba byla ovlivněna,zvláště

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Název lekce: Podnikatel nebo zaměstnanec

Název lekce: Podnikatel nebo zaměstnanec Název lekce: Podnikatel nebo zaměstnanec Cíl: Mít základní představu o rozdílu být zaměstnán nebo podnikat. Časová dotace: Věková skupina: 1 vyučovací hodina 8. ročník Pomůcky: pracovní list, psací potřeby,

Více

A co na to knihovníci

A co na to knihovníci A co na to knihovníci Výsledky jedné malé anketky Z laskavých odpovědí knihovnic a knihovníkůčr zpracovala Zlata Houšková pro sekci Knihovna obývák města Knihovny současnosti 09, Seč u Chudimi Otázky Je

Více

Články v Křesťanských obzorech aneb mé publikační začátky PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2011 Následující stránky přinášejí první dva mé články,

Články v Křesťanských obzorech aneb mé publikační začátky PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2011 Následující stránky přinášejí první dva mé články, Články v Křesťanských obzorech aneb mé publikační začátky PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2011 Následující stránky přinášejí první dva mé články, které jsem kdy publikoval. Napsal jsem je za totality

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - 5 let - 5 let - 55 let 5-5 let od let svobodný / svobodná

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Dotazník pro rodiče. Mateřská škola Letovice. Třebětínská 28/19, okres Blansko, příspěvková organizace

Dotazník pro rodiče. Mateřská škola Letovice. Třebětínská 28/19, okres Blansko, příspěvková organizace Dotazník pro rodiče Vážení rodiče, zjistili jsme díky dotazníku Váš pohled a názor na úroveň naší školy. Vaše anonymní odpovědi jsou nám cenným vodítkem a inspirací ke zkvalitnění naší práce. Vrátilo se

Více

6 Slověnice, kemp Na Borkách - Ševětín 13,1 km

6 Slověnice, kemp Na Borkách - Ševětín 13,1 km 6 Slověnice, kemp Na Borkách - Ševětín 13,1 km 60 Itinerář Informace celk. dist. místo 0,0 0,0 kemp Na Borkách 3,2 3,2 Hůrky 4,3 1,1 Žižkův dub 6,1 1,8 odbočení vpravo ze zelené turistické trasy 7,1 1,0

Více

ELITE HISTORIE KUNERTOVY TOVÁRNY * DŮM V DUCHCOVSKÉ ULICI MONIKA KOCOURKOVÁ

ELITE HISTORIE KUNERTOVY TOVÁRNY * DŮM V DUCHCOVSKÉ ULICI MONIKA KOCOURKOVÁ ELITE HISTORIE KUNERTOVY TOVÁRNY * DŮM V DUCHCOVSKÉ ULICI MONIKA KOCOURKOVÁ 2013 2014 OBSAH ÚVOD (PROČ JSEM SI VYBRALA TATO TÉMATA?) 3 HISTORIE KUNERTOVY TOVÁRNY 4 DŮM V DUCHCOVSKÉ ULICI 5 ZDROJE 6 PŘÍLOHY

Více

Stručná historie Asociace veterinárních lékařů České republiky

Stručná historie Asociace veterinárních lékařů České republiky Stručná historie Asociace veterinárních lékařů České republiky Asociace veterinárních lékařů České republiky (AVL) jako dobrovolná organizace veterinárních lékařů působících na území České republiky byla

Více

Boccaccio slavnostní a konferenční sál

Boccaccio slavnostní a konferenční sál Boccaccio slavnostní a konferenční sál Grand Hotel Bohemia***** Luxusní ubytování v 79 moderně vybavených pokojích a suitách pěti různých kategorií Superior, DeLuxe, Executive, Junior Suite a Suity Steiner

Více

Nejlepší příspěvky soutěže O nejzajímavější muzejní kufřík

Nejlepší příspěvky soutěže O nejzajímavější muzejní kufřík Nejlepší příspěvky soutěže O nejzajímavější muzejní kufřík Věková kategorie 14 18 let 1. MÍSTO Autorka: Kateřina Mazancová (České Budějovice) Název: Babiččin zachránce (Retro hity) 2. MÍSTO Autorka: Tereza

Více

Číslo: 1 Rok: 2010/11 ZŠ A MŠ VODĚRADY ŠKOLNÍ ČASOPIS V RÁMCI PROJEKTU ŠKOLY PRO VENKOV

Číslo: 1 Rok: 2010/11 ZŠ A MŠ VODĚRADY ŠKOLNÍ ČASOPIS V RÁMCI PROJEKTU ŠKOLY PRO VENKOV Číslo: 1 Rok: 2010/11 ZŠ A MŠ VODĚRADY ŠKOLNÍ ČASOPIS V RÁMCI PROJEKTU ŠKOLY PRO VENKOV JAVOR 1. část Modrá barva ve znaku Voděrad je podle potoku Javor. Javor se nachází na jihozápadě od Voděrad a těsně

Více

Vyšel II. svazek 25. dílu Monografie

Vyšel II. svazek 25. dílu Monografie Vyšel II. svazek 25. dílu Monografie Poštovní odívání v Českých zemích nová publikace, která chyběla Osmého listopadu vyšel II. svazek 25. dílu Monografie československých a českých známek a poštovní historie,

Více

PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ

PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ verše ALOIS KOLÁŘ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ aneb POHÁDKY PRO ANIČKU 2015 Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být přenášena

Více

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ Schindlerova továrna Továrna života Továrna života - obnova území opuštěného průmyslového komplexu uprostřed obce Brněnec. Prostory areálu by se mohly stát živým centrem obce, ale i naší soudobé historie

Více

Vítáme Vaše dítě v kurzu vedeném

Vítáme Vaše dítě v kurzu vedeném Welcome Letter [Czech] Vítáme Vaše dítě v kurzu vedeném [stupeň nebo druh studia] [jméno učitele] Účelem tohoto dopisu je přivítat Vašeho syna nebo dceru do naší třídy. Chtěli bychom, abyste Vy i Vaše

Více

Zpráva o semináři Radecký dědictví.

Zpráva o semináři Radecký dědictví. Zpráva o semináři Radecký dědictví. Seminář pořádali poslanci Parlamentu poslanecké sněmovny z TOP 09 MUDr. Gabriela Pecková a PhDr. Daniel Korte, ve spolupráci s naším občanským sdružením Radecký 1766

Více

Čarovný mlýnek. Proč je mořská voda slaná

Čarovný mlýnek. Proč je mořská voda slaná Čarovný mlýnek Proč je mořská voda slaná Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., DYS-centrum Praha Čarovný mlýnek

Více

Rodina v Bibli I. Téma Rodina v Bibli

Rodina v Bibli I. Téma Rodina v Bibli Rodina v Bibli I. Dnešní téma by mělo být aktuální pro většinu přítomných. Téma Rodina v Bibli/ne manželství, ale rodina/. Většina z nás žijeme uprostřed rodiny ať už v roli rodičů, dětí, dědečků či babiček.

Více

Finanční gramotnost BONUS

Finanční gramotnost BONUS BONUS Napsala: Darina Schránilová Poznejte, jak funguje svět peněz a začněte budovat své bohatství Lidé často vydělávají peníze jen proto, aby uspokojili své okamžité potřeby a nemyslí na svou budoucnost.

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích?

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích? Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích? Vysoká škola chemická v Pardubicích vznikla Vládním nařízením č. 81 z 27. června 1950. Výuka byla zahájena 15. října 1950 v adaptovaných prostorách pekařské

Více

Tato ulice byla již při vzniku středověkého města jednou z nejdůležitějších komunikací. Byla

Tato ulice byla již při vzniku středověkého města jednou z nejdůležitějších komunikací. Byla Marktgasse - Tržní ulice O této ulici, či spíše uličce jsem se okrajově zmiňoval už několikrát. Původně jsem k této ulici nechtěl samostatnou kapitolu vytvářet, protože jsem žádné staré fotografie z těchto

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam. Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rodina Příbuzenské vztahy v rodině, orientace v čase, život ve městě x vesnici Ročník

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název školy Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Autor

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název školy Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Autor Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing.

Více

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. NÁRODNÍ OBROZENÍ = české národní hnutí 18. a 19. století snaha o obnovení potlačené české kultury / jazyka, literatury, divadelního umění / SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. součástí Rakouska / habsburská

Více

Aux.Magazine Bilbao, Vizcaya, Španělsko www.auxmagazine.com

Aux.Magazine Bilbao, Vizcaya, Španělsko www.auxmagazine.com Vznik podnikatelského záměru Dámy Leire Layana, Silvia Andrés, Juanma Galván a Germán Castañeda založily svou vlastní firmu AUXILIARTE FACTORIA v roce 2004. Každá z podnikatelek má vzdělání v jiném oboru

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

VY_32_INOVACE_D 10 14

VY_32_INOVACE_D 10 14 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Od Loose k Rozehnalovi Architekti purismu a funkcionalismu v Brně

Od Loose k Rozehnalovi Architekti purismu a funkcionalismu v Brně Od Loose k Rozehnalovi Architekti purismu a funkcionalismu v Brně Adolf Loos (* 1870 Brno 1933 Kalksburg u Vídně) syn brněnského kameníka Adolfa Loose st. (jeho dílna sídlila na Kounicově 20 a 22) studium:

Více

Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný. Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený. stav v r. 1764. 1. vojenské mapování Josefské

Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný. Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený. stav v r. 1764. 1. vojenské mapování Josefské stav v r. 1764 1. vojenské mapování Josefské Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený mlynářský erb DĚJINY MLYNÁŘSKÉHO ŘEMESLA Mlynářské řemeslo patří

Více

ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566)

ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 110200/22 ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953 Inventář (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Zora Damová Praha 2015 I. Vývoj původce fondu Václav Štěpánek byl pražský mlynář,

Více

Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary)

Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary) Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary) Od konce 18. století se do Karlových Varů přijížděli pravidelně léčit také židé. Ve městě se tehdy židům ještě nedovolovalo natrvalo

Více

Očekávaný výstup: Hodnocení:

Očekávaný výstup: Hodnocení: NÁRODNÍ DIVADLO Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_05 Tématický celek: Historie a umění Autor: Mgr. Gabriela Šišková

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

ZA5439. Flash Eurobarometer 283 (Entrepreneurship in the EU and Beyond) Country Specific Questionnaire Czech Republic

ZA5439. Flash Eurobarometer 283 (Entrepreneurship in the EU and Beyond) Country Specific Questionnaire Czech Republic ZA5439 Flash Eurobarometer 283 (Entrepreneurship in the EU and Beyond) Country Specific Questionnaire Czech Republic FLASH 283 ENTREPRENEURSHIP D1. Pohlaví [NEPTEJTE SE OZNAČTE PŘÍSLUŠNOU MOŽNOST] Muž...

Více

ČERNOBÍLÉ IDOLY I JINÍ 2 PRVNÍ DÁMY

ČERNOBÍLÉ IDOLY I JINÍ 2 PRVNÍ DÁMY SUZANNE MARWILLE 11. 7. 1895 Praha 14. 1. 1962 Praha Suzanne Marwille, L. H. Struna; PÁTER VOJTĚCH (1928) První opravdovou hvězdou českého filmu byla svůdná a tajemná Suzanne Marwille. Mohla za to poděkovat

Více

Case Study. Google Apps nám usnadnily práci, a tak se můžeme kávě věnovat s větším klidem a rozvahou. Kterých témat se case study týká?

Case Study. Google Apps nám usnadnily práci, a tak se můžeme kávě věnovat s větším klidem a rozvahou. Kterých témat se case study týká? Case Study Google Apps nám usnadnily práci, a tak se můžeme kávě věnovat s větším klidem a rozvahou Kterých témat se case study týká? Daniel Kolský majitel společnosti Mamacoffee Změna firemní kultury

Více

TISKOVÁ KONFERENCE SOCR ČR A ICSC

TISKOVÁ KONFERENCE SOCR ČR A ICSC TISKOVÁ KONFERENCE SOCR ČR A ICSC 3. 12. 2014 1 a CHTĚJÍ ČEŠI OMEZIT PRODEJNÍ DOBU? KOLIK ČECHŮ A JAK ČASTO NAKUPUJE O SVÁTCÍCH? CO ČEŠI O SVÁTCÍCH OBVYKLE NAKUPUJÍ? MÁ PODLE ČESKÝCH SPOTŘEBITELŮ STÁT

Více

Pro lidi, které zajímá historická kontinuita míst, bude jistě překvapením, že péče o nemocné, sociálně slabé a staré lidi má v našem městě, podle

Pro lidi, které zajímá historická kontinuita míst, bude jistě překvapením, že péče o nemocné, sociálně slabé a staré lidi má v našem městě, podle Něco z historie.. Pro lidi, které zajímá historická kontinuita míst, bude jistě překvapením, že péče o nemocné, sociálně slabé a staré lidi má v našem městě, podle dochovaných pramenů, poměrně dlouhou

Více

Měsíčník farností Velká Bystřice a Hlubočky Ročník 15 Číslo 5 Rok 2014

Měsíčník farností Velká Bystřice a Hlubočky Ročník 15 Číslo 5 Rok 2014 Měsíčník farností Velká Bystřice a Hlubočky Ročník 15 Číslo 5 Rok 2014 ÚVODNÍK Milí čtenáři Děníčku, připomeňme si jeden ze závěrů, který udělal Tomáš Zendulka v minulém čísle Děníčku, a to možný prodej

Více

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková 22. Základní škola Plzeň Až já budu velká Třída: 7. B Datum: 8. 12. 2008 Jméno: Kamila Šilhánková V pěti letech jsem onemocněla zánětem ledvin a ležela jsem v nemocnici u svatého Jiří. Byla tam veliká

Více

Mentální obraz Romů AKTIVITA

Mentální obraz Romů AKTIVITA Cíle studenti jsou schopni vyjádřit představy asociace spojené se slovy průměrný Rom uvědomují si, že mentální obraz nemusí být plně v souladu se skutečností jsou schopni analyzovat svoje postoje a odhalit

Více