Mgr. Katerina Poláková

Transkript

1 Tent prjekt financuje Operacní prgram Praha Adaptabilita Evrpský sciální fnd Praha & EU: Investujeme d Vaší buducnsti PRÍRUCKA PRO PRÁCI SE ŽÁKY S SPU Mgr. Katerina Plákvá

2 Pd pjem specifická prucha učení, ale také vývjvá prucha učení, prucha učení, či specifická vývjvá prucha učení (dále jen SPU) můžeme zahrnut celu skupinu pruch a dysfunkcí, které jsu příčinu výukvých btíží dítěte ve škle. Odbrně se jim říká dyslexie, dysrtgrafie, dysgrafie, dyskalkulie. Specifické pruchy učení dstaly své značení prt, že se vymykají běžným btížím. Nespecifické ptíže se dají dstranit pakváním, ale specifické tímt způsbem nevymizí. K jejich překnání musíme využít specifické způsby nápravy. SOUČASNÉ TRENDY V OBLASTI SPU 1. Specifická prucha učení není nemc a nelze ji léčit. Určité btíže přes úspěšnu reedukaci přetrvávají p celý živt. 2. První prjevy je mžné zachytit v předšklním věku. 3. Čím dříve začneme pracvat s dítětem, tím lepší jsu vyhlídky na zvládnutí btíží, cílená intervence by prt měla začít c nejdříve. 4. Hlavním úklem není hledání th, c dítě neumí, ale blastí, kde může být úspěšné. 5. Reedukaci i kmpenzaci je mžné prvádět p celý živt. Na 1. stupni ZŠ převažuje reedukace. Na druhém stupni se připjuje kmpenzace zvláště pak v těch případech, kdy intenzivní cílená reedukace v dřívější dbě nepřinesla čekávané výsledky. Pruchy učení nejsu shdné s puhým pžděním dítěte. Zárveň ale některé pstupy při diagnstice a reedukaci můžeme pužít při práci s dětmi, u kterých tyt pruchy diagnstikvány nejsu. V sučasné dbě jsu kritéria pr stanvení diagnózy dyslexie a dalších pruch učení v pedaggickpsychlgických pradnách přesně stanvena. 1

3 V našich pdmínkách se uvádí, že pruchami učení trpí přibližně 5 7% dětí. T jsu však případy, kdy je prucha natlik závažná, že vyžaduje integrační patření. Krmě th dalších cca 10% dětí má mírnější příznaky dyslexie. Zda jim bude pskytnuta dpvídající péče, záleží na chtě učitelů, jejich dbrných kmpetencích a celkvém pstji vedení škly k tét prblematice. CO NENÍ SPECIFICKÁ PORUCHA UČENÍ: Nízké rzumvé schpnsti na úrvni mentální retardace. Je pravda, že mentálně retardvaní mají též btíže ve čtení, ale jejich příčinu je trvalé snížení rzumvých schpnstí. Není t výchvná zanedbanst dítěte, nedstatek péče ze strany rdičů ani nevhdná, nesprávná práce učitele ve výuce. T jsu faktry, které situaci zhršují, ale nejsu jejich přímu příčinu. PŘÍČINY VZNIKU SPU Pdkladem pr vznik specifických pruch učení je prucha funkcí, které jsu důležité pr učení se čtení, psaní a pčítání. Krmě smyslvéh vnímání (percepční funkce) se zde splupdílejí funkce pznávací (kgnitivní) a dále phybvé (mtrické). Dědičnst se prjevuje přibližně v 40% případů. Pzitivní vliv vnějšíh prstředí však může prjevy pruch zmírnit. Je též znám, že rdiče, kteří sami trpí dyslexií, mají více pchpení pr btíže svéh dítěte. Další příčinu je dlišná stavba a fungvání centrální nervvé sustavy, které způsbují, že člvěk s dyslexií myslí a jedná jinak. Nejedná však špatně! Odlišnst neznamená nižší úrveň rzumvých schpnstí, ale jiný způsb uvažvání, způsb řešení prblémů. 2

4 KONGITIVNÍ FUNCKE OVLIVŇOVANÉ CNS: Řeč (Kmunikace. Kmunikativní kmpetence.) Sluchvé vnímání Zrakvé vnímání. Orientace prav-levá a prstrvá. Paměť krátkdbá, pracvní, dluhdbá Autmatizace Kncentrace pzrnsti Orientace v čase 1. ŘEČ Při mezeném przumění řeči žák výklad vnímá, ale nerzumí zcela přesně bsahu. Psluchá pkyn, ale trvá delší dbu, než si uvědmí, c má udělat. Žák se neumí vyjádřit, najít vhdné slv a vzbuzuje djem, že učiv nevládá. Oslabený jazykvý cit zpùsbuje nejčastìji selhávání v gramatice mateřskéh i cizíh jazyka. U některých jedinců bez hledu na věk lze diagnstikvat specifický lgpedický nález, jehž prjevem je neschpnst vyslvvat artikulačně nárčná slva. Nesprávná artikulace vlivňuje psaní pdle diktátu, pkud dítě píše t, c si sam diktuje. Výzkumem byly zjištěny další btíže při svjvání kmunikativních kmpetencí. Žáci se SPU byli v kmunikaci pasivní až bezradní, prjevvali menší zájem kmunikaci. Jejich vyjadřvání byl nepřesné, btížně sledvali dějvu linii. 2. SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ Prblém se sluchvým vnímáním není ttžný s vadu sluchu (nedslýchavst, ztráta sluchu), je sice méně závažný, ale je příčinu mnha btíží. Fnematický sluch umžňuje analyzvat lidsku řeč na slva, slabiky a hlásky, prvádět syntézu slabik a hlásek ve slvě, rzlišvat slva lišící se hlásku. 3

5 Jedinci s dyslexií nezvládají úkly zaměřené na manipulace s hláskami ve slvě (uber první hlásku ve slvě vlak, druhu hlásku ve slvě dlaň). Pr výuku má fnematický sluch důležitu rli. Deficit v jeh vývji způsbuje, že žák není schpen určit hlásky, které tvří slv, neb slv z daných hlásek slžit. Části slv, které vnímá nepřesně neb nevnímá vůbec, při psaní vynechává. 3. ZRAKOVÉ VNÍMÁNÍ, PRAVO-LEVÁ A PROSTOROVÁ ORIENTACE Nedstatečný vývj tét funkce pstihuje zrakvu analýzu, syntézu, diferenciaci, vedení čních phybů, rzlišvání figura-pzadí. Nižší úrveň vývje zrakvé percepce se prjevuje chybami v rzlišvání písmen, číslic arabských i římských, dítě se může btížně rientvat na stránce, v učebnici a dalších pracvních materiálech. Rzlišvání figura-pzadí je nezbytně nutné při řešení úklů v gemetrii, při práci s textem netypicky zpracvaným (barevné neb šrafvané pzadí), při práci s mapu. 4. PAMĚŤ KRÁTKODOBÁ, PRACOVNÍ, DLOUHODOBÁ Všechny typy paměti jsu vlivněny pzrnstí a exekutivními funkcemi. Pzrnst a mtivace vlivňují již vstup d paměti, tj. skutečnst, zda dítě vůbec infrmaci zaregistruje. 5. AUTOMATIZACE Nastupuje p dluhdbém pakvání vědmstí a dvednstí, které zpčátku vyknáváme se zvýšeným úsilím a kncentrací pzrnsti. U dětí s pruchami učení nastupuje pmaleji. Prt je nutné učiv pakvat více než u běžné ppulace. 4

6 6. KONCENTRACE POZORNOSTI Prucha kncentrace pzrnsti se může prjevvat třemi způsby. Nejčastěji se žák začíná sustředit pměrně dbře, ale kncentrace je krátkdbá. P něklika minutách se začíná vrtět a přestává pracvat. Druhým prjevem je nesmírně dluhé bdbí, které předchází zkncentrvání se na plnění úklu. Učitel se něklikrát ptá, zda rzumí úklu, zda ví, jak má začít. Dítě přest zahájí činnst až v dbě, kdy statní knčí. Třetím prjevem je kmbinace bu předcházejících. 7. ORIENTACE V ČASE, ORGANIZACE SEBE SAMA Dítě btížně rganizuje přípravu na vyučvání, svůj vlný čas. Neumí dhadnut, klik času ptřebuje na vypracvání úklu apd. Mladší žáci neznají hdiny, nejsu schpni jmenvat měsíce v rce. Pzději se nerientují na časvé přímce. V případě závažnějších btíží nezvládá dítě gramatiku čas přítmný, minulý, buducí. 5

7 DOPORUČENÍ PRO PRÁCI VE TŘÍDĚ Předpkladem úspěšnsti žáka se SPU je, že nebude vystavván takvým činnstem, ve kterých díky své pruše nemůže pdávat ptimální výkn (převážně u všech druhů pruch se jedná preferenci ústní frmy věřvání znalstí). Ve všech krcích, které prvádíme, nejde zvýhdnění dítěte, ale vyrvnání šancí na úspěch, na realizaci sbníh ptenciálu. Žák musí být schpen pracvat samstatně. Úkly je třeba připravit tak, aby pr něj byly zvládnutelné. I pr žáky s SPU jsu vhdné pmůcky dpručvané pr běžnu ppulaci, např. interaktivní tabula, pčítačvé prgramy. Je puze třeba zvážit, zda jejich technické zvládnutí nebrání v sustředěném prvádění úklů (žáci s pruchami mtriky, phybvé krdinace). Vysvětlete všem zúčastněným (žákvi, rdičům, statním učitelům, splužákům), že bude žák dlišně hdncen (vzděláván) a prč stručně a věku dětí přiměřeně sdělte c je pdstatu pruchy, jak mhu statní (učitelé, splužáci) pmci žákvi s překnáváním btíží, vyzdvihněte jiné blasti, ve kterých je dítě úspěšné, ceňte jeh jiné kvality. Vycházejte z th, v čem je žák úspěšný (stavte na silných stránkách), dejte dítěti mžnst zažít úspěch, ceňte i dílčí úspěchy a snahu (prevence ztráty zájmu výuku, rezignace). Psuzujte a hdnťte puze t, c dítě stačil vypracvat (mezte časvě limitvané úkly, při klasifikaci vycházejte z pčtu jevů, které dítě zvládl, ne jen z prstéh pčtu chyb). Neprvnávejte výsledky žáka s statními dětmi, ani nesrvnávejte výkny dětí s SPU mezi sebu (stupeň a prjevy téže pruchy se mhu zásadně dlišvat). Umžněte dítěti pužití krekčních pmůcek (např. kénk na čtení, dyslekticku 6

8 tabulku, bzučák, kalkulačku atd.) Splupracujte se šklním speciálním pedaggem, umžněte dítěti dcházet na reedukační hdiny, mějte přehled aktuálním průběhu náprav. Seznamte i statní učitele, kteří žáka vyučují se specifiky jeh pruchy, metdami a hdncením. Psaďte dítě lépe dprstřed třídy než na kraj. Při vysvětlvání nvé látky vlte krátké věty a jednduchá srzumitelná slva. Ujišťujte se průběžně tm, že dítě przuměl Vašemu sdělení. Dmluvte se se žákem jasně na úklech, na krátkých termínech, na známkvání, na pčtech mžných chyb a na pčtu zadaných úklů. Pmzte dítěti zrganizvat si čas na zadané úkly dle mnžství a nárčnsti. Mějte trpělivst s jeh pmalým tempem - je základem úspěchu a pmůže dburat vyčerpávající stres. Nechte dítě bjevvat své schpnsti a využít th tak, aby zažil úspěch i před celu třídu. Naučte dítě systematicky a zdpvědně pracvat v rámci svých mžnstí. SPU nejsu cesta k žákvu nic nedělání ve výuce. HODNOCENÍ A KLASIFIKACE 7

9 1. Žáka lze hdntit slvně na žádst rdičů. 2. Jinu mžnstí je klasifikace se zhledňváním individuálních ptřeb žáka (Šklský zákn 561, 2b) 3. K věřvání vědmstí a dvednstí jsu užívány ty frmy a druhy zkušení, na které nemá prucha vliv. Se žáky je nutné hvřit tm, jaké frmy věřvání vědmstí jim nejlépe vyhvují a prč. 4. Optimální způsby věřvání vědmstí lze hledat ve splupráci s pedaggick - psychlgicku pradnu, v rzhvru s rdiči, s dítětem. 5. Není pravdu, že žák se SPU nesmí být hdncen nedstatečnu. 6. Není pravdu, že žák se SPU nesmí pakvat rčník. Přehled vyrvnávacích patření 8 Matematika

10 Český jazyk více času na napsání a kntrlu ústní věření znalstí gramatiky p písemné práci zkrácená frma diktátů vyhledávání chyb ve vlastním písemném prjevu míst diktátu dplňvací cvičení pnechání pmcných linek v sešitech tlerance písemnéh prjevu tabulka písmen pnechaná v lavici čtení se zálžku návrat k pstřehvání slabik před delším čtením ujištění se przumění při samstatné četbě splečné čtení stranu statních dětí DÚ zadávané cíleně na slabené blasti Obecně dpmc prvníh krku při řešení slvních úlh více času na práci a následnu kntrlu v hdncení zahrnut především pstup řešení vynechání časvě limitvaných úklů hdncení puze té části, kteru žák stihl zkrácení rzsahu písemné práce více času na narýsvání více času na přečtení zadání/slvní úlhy pvlení pužívání kalkulátru písemná práce z předem avizvanéh učiva ústní zkušení u tabule míst písemné práce zachvání pmcných písemných výpčtů při pčítání zpaměti má žák příklady v lavici Cizí jazyk umžnění pravy při selhání v písemné práci tlerance btíží zhledněním při klasifikaci dmluvený signál se žákem, když nerzumí testvá frma práce s mžnstí výběru průběžné věřvání pchpení zadání dmluva s žákem na bsahu a dbě zkušení kratší úlhy a práce, více času na kntrly pvěření žáka různými úkly při hdině psazení žáka d předních lavic hlasité čtení textů, které si žák předem nacvičil ústní zkušení ze slvíček a frází práce s učebnicemi s výslvnstní nrmu průběžné pakvání základníh učiva častý pslech a pakvání jazyka básničky atd. učebnice a pracvní listy s českým zadáním Dyslexie Specifická prucha čtení, snížená schpnst naučit se číst běžnými vyučvacími metdami. Prjevy: snížená schpnst spjvat psanu a zvukvu pdbu hlásek nedstatek schpnsti diferencvat ptické brazy (btížné rzeznávaní tvarů, záměna pdbných písmen) záměna zvukvě blízkých hlásek btíže v rzlišvání měkkých/tvrdých hlásek 9

11 neddržení přadí písmen, slabik tzv. inverzní chyby (sen-nes) nedstatečná analytick-syntetická schpnst vynechávání neb přidávávání písmen, slabik vynechávání diakritických znamének prblémy s intnací dvjí čtení, nejisté, těžkpádné, pmalé čtení prblémy s przuměním čtenému textu při psychlgickém vyšetření výrazná diskrepance mezi IQ (intelektvý ptenciál) a ČQ (čtenářský kvcient), čtenářský prjev pd hranicí sciální únsnsti čtení ( slv za min.) dhadvání, dmýšlení knců slv kmlení celých slv Jaké knkrétní pstupy může učitel pužít? respektvat aktuální úrveň čtenářských dvednstí /nerespektváním dítě fixuje nesprávné pstupy a snižuje se efekt nápravy nevyvlávat na hlasité čtení, nenechat statní negativně reagvat (neb kratší, méně nárčné, předem připravené texty) respektvat pmalejší temp, nehdntit t c nestihne, zkrátit pžadvaný úkl při pisu a přepisu průběžně kntrlvat, zda dítě správně přečte předlhu při pravě diktátu nechat delší čas na kntrlu, pmci žákvi se čtením při věřvání znalstí písmem, vlit jednduchá kratší zadání, pmci s přečtením instrukce, věřit, zda žák rzumí instrukcím upřednstnit ústní věřvání, dplňvací cvičení při učení naukvých předmětů využívat sluchvých pstupů (hlasité učení, diktafn, pčítačvé prgramy atd.) citlivě upzrňvat na chyby (ne: máš t špatně, ale: prav si ) multisenzrický přístup - zapjení c nejvíce smyslů v kmbinaci se slvem, phybem, rytmizací: dítě si tak lépe zapamatuje, uchvá a vybavuje pmáhat dítěti přijímat mezení, které prucha přináší 10

12 pdprvat nejen výkn, ale i snahu, drbné dílčí úspěchy délku a nárčnst DÚ přizpůsbit btížím dítěte vyjádřit pdpru, nabídnut pmc, zajistit reedukaci mít přehled zvládnuté úrvni čtení v rámci reedukace při čtení respektvat akt. úrveň (vlit texty dle th) umžnit pužívání pmůcek (čtecí kénk, zálžka s výřezem) při čtení textu - krátké texty, btížnější slva prcvičit předem, text by měl být členitý, vyhvující jsu DYS čítanky, se zásadu krátce a častěji, cvičíme rientaci v textu (vyhledávání knkrétních slv, prvních a psledních v dstavci, pstřehvání, čtení v duetu, střídavé čtení, čtení při písemných pracích - kratší, jedndušší písemná zadání v Matematice - více času na přečtení slvních úlh pužívat Obrázkvu abecedu spjení brázku předmětu a písmena mdelvání písmen z drátků skládání písmen z dílků vytváření brázků z písmen barevné kružkvání písmenek v textu Dysgrafie Specifická prucha grafickéh prjevu (zejména psaní) funkční (nikliv rganická) prucha mtrických drah veducích signál z receptru d centra mzku a zpět k výknnému rgánu. Prjevy: zvýšené svalvé napětí v blasti ruky 11

13 prblémy s svjváním, zapamatváním, vybavváním písmen (mnhdy i ve vyšších rčnících) převdem tiskacích na psací, zachváváním správných tvarů písmen btíže s navazváním jedntlivých písmen, udržením písmena na řádku, ddržváním veliksti a správnéh sklnu písmen i ve stanvení hranice slv temp psaní bývá většinu výrazně pmalé /méně čast přektné, zbrklé čast bývá narušena i rytmicita psaní (neplynulst, trhavst) písm- hůře čitelné až nečitelné, časté přepisy, škrtání gumvání zvýšená chybvst při psaní tvarvě pdbných slv (m-n, -a, r-z, l-k-h, j- p), vyskytují se i záměny pdbných číslic (7-4, 3-8, 3-5, 6-9) - chyby se však mhu vyskytvat i v jevech, které dítě jinak zvládá, zejména při časvě limitvaném psaní (v důsledku přílišnéh sustředění na výkn psaní a rychlst nezbývá kapacita pr kntrlu správnsti) v psaní se vyskytují specifické chyby: vynechání, přidání, záměna diakritických znamének, vynechání, přidání, záměna písmene, slabiky, slva, v měkkých slabikách (di-ti-ni), v tvrdých slabikách (dy-ty-ny), ve znělsti (P-B, T-D, S-Z, Š-Ž), spjvání slv, malá písmena na pčátku věty a u běžných bvyklých jmen, ptíže s ddržváním hranic slv, nesprávný tvar písmen dysgrafie může mít vliv i na další frmy grafickéh prjevu (ptíže v blasti rýsvání, v matematice se může prjevvat nesprávným zapsáním čísel (tvarvě pdbných), v přadí čísel, špatná rientace v prstru), sekundárně mhu mít prblémy s rzluštěním vlastních zápisků a vznikají tím chyby ve výpčtech vlastní psaní vyžaduje zvýšené úsilí, děti s dysgrafií jsu zvýšeně unavitelné 12

14 Jaké knkrétní pstupy může učitel pužít? Nenutit psát úkly nanečist, či úkly přepisvat Nesnižvat známky za nižší kvalitu písemnéh prjevu (výzvy typu: piš lépe, zlepši úpravu, více se snaž, přepiš, příště pečlivěji jsu kntraprduktivní) Nenutit psát dluhé úkly, či úkly navíc (jediným efektem je stále se snižující kvalita písma, dpr k psaní, snížené sebehdncení, rezignace) Při svjvání a fixaci písmen využívat multisenzriální přístup (písmen mdelvat, tvarvat z drátu, btahvat atd.) Využívat uvlňvací cvičení před psaním (v případě ptřeby i v jeh průběhu) Umžnit dítěti změnu pracvní plhy, krátký dpčinek Pkusit se fixaci správnéh úchpu, každé mírné zlepšení cenit Využívat sešity s pmcnu liniaturu Umžnit dítěti využívat ptřebné pmůcky pdlžka pr skln písma, trjhran. per, speciální násadky Respektvat pmalejší temp psaní c nestihne nehdntit žáka tét mžnsti předem infrmvat, umžnit psát puze přiměřenu část (bez nutnsti dpsání dma) Nehdntit specifické chyby (viz výše) Gramatické chyby v písemném prjevu (zvlášť u časvě limitvaných úklů) si následně věřit ústně a teprve ptm hdntit Vést žáka k pužívání specifickéh autdiktátu s předříkáváním p jedntlivých hláskách (dma nahlas, ve škle šeptem) Dplňvat při psaní diakritická znaménka sučasně se slvem 13

15 Matematika zvýšenu pzrnst věnvat rzbru chybvsti (dlišit chyby z nezvládnutéh učiva d chyb vzniklých špatným pisem, záměnu přadí čísel, chybným zapsáním čísel pd sebe, sníženu úpravu, chyby vzniklé při přechdu na jiný algritmus), pužívat čtverečkvaný papír k usnadnění zápisu čísel Při věřvání znalstí prefervat ústní frmu Naukvé předměty při písemném věřvání hdntit puze bsahvu správnst, umžnit alternativní frmy zápisu (např. kpie, zápisy d splužáků, tištěnu frmu) K písemnému věřvání vlit práce menšíh rzsahu, stručné dpvědi, ev. vlbu správné dpvědi Respektvat sníženu kvalitu písemnéh prjevu (d hdncení nezahrnvat chyby vzniklé chybným pisem, nedstatečnu úpravu, eventuálně dát dítěti mžnst pravy) Umžnit v případě ptřeby přechd na jinu frmu písma Při práci využívat zásadu čast, ale v kratším rzsahu Respektvat sníženu kvalitu grafickéh prjevu (v psaní, rýsvání, kresebném prjevu, mtrických dvednstech) Vhdné činnsti a cvičení: Drbné ruční práce Dítě má na něklika prstech jedné ruky držet čtvrtku např. jenm na palci a ukazváčku atd. Vlepvání dílů papíru d předklesenéh brysu 14

16 Pletení cpánků Vytváření stínvých brázků pmcí prstů a dlaní Navlékání Malba na flii Tvarvání těles Skládání papíru Uzlvání Stavebnice a skládanky Přelévání tekutin Sypání materiálů d nádb s různě širkými hrdly Výrba vlastní knihy Masážní míčky Uvlňvání zápěstí malvání různými směry, bubnvání, driblvání, mtání klubíčka, ťukání prsty pdlžku Uvlňvání prstů nápdba hry na hudební nástrje, kmitání prsů, napdbvání phybů, vytváření brazců pmcí prstů, dirigvání, luskání prsty, nápdba slení, uvlňvání prstů ve vlažné vdě 15

17 Dysrtgrafie Specifická prucha pravpisu - týká se jen určitých jevů, ne celkvé schpnsti zvládnut gramatiku, vzniká na pdkladě prušené sluchvé percepce (sluch. diferenciace), dále bývá prušena sluchvá analýza, syntéza i sluchvá paměť, někdy snížen jazykvý cit. Prjevy: 16

18 Vynechávání písmen, slabik, slv a vět Přidávání písmen (zejména vkládání samhlásek d shluku suhlásek), slabik a slv Vynechávání, přidávání neb nesprávné umístění diakritických znamének Přesmykvání slabik Záměny zvukvě pdbných hlásek Záměny zvukvě pdbných slabik (nesprávné rzlišvání slabik vlivňuje i určvání pravpisu pdstatných a přídavných jmen pdle vzrů, druhtně je pak vlivněn také pravpis shdy přísudku s pdmětem) Neddržvání hranic slv v písmu Kmlení slv jak důsledek specifickéh lgpedickéh nálezu Gramatické chyby za určitých klnstí řadíme i gramatické chyby v písemném prjevu mezi specifické a t v případě, kdy dítě gramatiku vládá při ústním zdůvdňvání a přest se dpuští chyb v písemném prjevu Jaké knkrétní pstupy může učitel pužít? dát více času na svjení pravidel, nenaléhat na phtvu aplikaci umžnit využívat přehledy gram. pravidel (pavučinky atd.) využít alternativy diktátů - stp diktát, zkrácený, b větu, dplňvačky (nedpručuje se u sníženéh jazykvéh citu, u dyslexie) při pravě diktátu nadepsat výrazně správný tvar, chyby značvat méně kntrastní barvu (aby nedšl k fixaci) specifické chyby nezahrnvat d hdncení 17

19 infrmvat dítě nárcích a systému hdncení předem zavést záznamníček btížných slv důsledná kntrla napsanéh (upzrnit na pčet přetrvávajících chyb) prefervat ústní frmu věřvání znalstí před písemnu respektvat pmalejší temp psaní umžnit využívání kmpenzační pmůcky (přehledy, pravidla, u starších PC krektr) vést k pužívání tichéh autdiktátu, diakritická znaménka zapisvat sučasně s písmenem diktát předem prcvičit (např: jak pis za DÚ) Cizí jazyk - upřednstnit ústní prjev, tlervat slva fneticky správně napsaná Matematika - věnvat zvýšenu pzrnst rzbru chybvsti (dlišit chybné zaznamenání x nezvládnuté učiv), umžnit zrakvu pru při zadání příkladů Naukvé předměty - tlervat zkrácení zápisů, zápisy v sešitech nahradit kpírváním vlit stručné písemné dpvědi, testvé frmy s vlbu dpvědi Vhdné činnsti a cvičení: brázkvá abeceda dětské karty s písmeny písmenkvá pexesa mdelvání písmen 18

20 dkreslvání písmen pakvané dkreslvání stejnéh tvaru jiné veliksti vytváření brázků s písmen míče s písmeny aktivní razítka psaní písmen na záda vytváření písmen z těl dětí rytmizace (vytleskávání, vyťukávání, phyb) 19

21 Knkrétní pstupy a mžnsti hdncení dětí s SPU SPU pruchy se nejčastěji vyskytují v kmbinaci, méně čast izlvaně, jak samstatná prucha. Určité činnsti ve výukvém prcesu činí žákům btíže u všech typů pruch. Český jazyk Diktáty Psaní diktátů klasickým způsbem je u dětí s SPU většinu naprst nevhdné. Činí ptíže u všech tří nejběžnějších frem SPU (dyslexie, dysgrafie, dysrtgrafie), největší btíže u dysrtgrafie (pruchy sluchvéh vnímání, rzlišvání způsbuje, že žáci slyší chybně c je jim diktván), u dyslexie (btíže s přečtením napsanéh ztěžuje kntrlu diktátu), u dysgrafie (základní ptíží je akt psaní, dítě se sustředí jen na něj a nestačí aplikvat pravpis), u všech SPU se d psaní diktátů většinu negativně prmítá i pmalejší pracvní temp. Alternativy k diktátům Diktát předem prcvičený s výskytem jevů, které má žák upevněné něklikanásbným prcvičením, mžnst zadat diktát předem jak dmácí úkl (např. frmu dplňvačky neb ústní frmu) 20

22 Přizpůsbit temp diktvání tempu psaní dítěte, pkud je příliš pmalé, píše dítě puze t, c stihne napsat (na tmt způsbu psaní se s dítětem vždy předem dhdneme) Dítě píše tak, že vynechá vždy jednu větu textu (má mžnst dknčit a zkntrlvat, zatím c statní píší dál) Pskytnut delší čas na kntrlu napsanéh (zvláště u dětí se slabší frmu pruchy) Diktát připravit jak dplňvačku (k dplnění dát puze ta slva, u kterých sledujeme určitý pravpisný jev) Nechat k dispzici krekční pmůcky dyslekticku tabulku (kde jsu barevně dlišené měkké a tvrdé suhlásky, u dysgrafiků kteří mají btíže s vybavváním písmen vhdné pužít tabulky s abecedu (kde jsu tiskací i psací tvary), tabulky s přehledy pravpisu, kstky s měkkými a tvrdými slabikami atd. Vynechat neb mezit tzv. pěti desetiminutvky, při vlbě tét metdy dětem s SPU dáme k napsání menší mnžství slv (např. plvinu), časvě nemezujeme jejich napsání a kntrlu Diktát kmentvaný dítě při psaní kmentuje, nahlas zdůvdňuje gramatické jevy, začátek a knec věty, interpunkci atd. Diktát krabičkvý dítě si z krabičky vybere lísteček s větu, připevní na tabuli a následně zapisuje větu d sešitu sam frmu autdiktátu Diktát milsrdný učitel sdělí pčet chyb a dítě má ještě mžnst chyby vyhledat a pravit Stp diktát když se blíží btížné, pravpisně nárčné slv, učitel řekne STOP, dítě napřed zdůvdní pravpis a teprve pak pkračuje dál. Hdncení a pravy diktátů Klasifikvat diktát jeden (či více) stupňů mírněji 21

23 Využívat mžnsti průběžnéh slvníh hdncení (známku hdntit puze v případě, že se dítěti diktát pvede Odlišit specifické chyby plynucí z pruchy d nespecifických a značit jejich pměr Ověřit znalst gramatických pravidel ústní frmu Chyby by neměli být pravvány červeně, vlit méně kntraktní barvu (červená barva vede k tmu, že dítě si zapamatuje t, c je tut barvu zvýrazněn chybný tvar míst správnéh) Mžnst napak pdtrhnut, neb zvýraznit slva, která jsu napsána správně (mžnst pužít především u těžších pruch, kde většina slv je napsána chybně) Slva, ve kterých dítě chybval vepsat pd diktát, ve správném tvaru (dítě je může i jednu psat) Nenutit dítě ke klasickým pravám při dmácí přípravě, zavést speciální sešit na evidenci slv, ve kterých dítě chybval, sem předepisvat slva ve správném tvaru (služí i jak zpětná vazba pr rdiče - dítě v čem nejvíce chybuje, c je třeba prcvičvat) Opis, přepis Největší btíže zde mají děti trpící dyslexií (nesprávně přečtený text se prmítne d chybnéh psaní). U dětí, které mají ptíže v blasti zrakvéh vnímání, prstrvé a pravlevé rientaci bývá pis i přepis na mnhem nižší úrvni než diktát. Alternativy Opis a přepis minimalizvat (vlit spíše dplňvačky a pracvní listy) Opis a přepis kmbinvat s dplňváním d předepsanéh textu 22

24 Pr pis pužívat texty, které jsu pr ně přijatelné (menší mnžství textu, větší tvary písmen, větší mezery mezi slvy a řádky, texty výrazně strukturvané, jednduché, případně dplněné brázkem) Vlit spíše více pracvních listů s jedním úklem, než jeden pracvní list s mnžstvím úklů Nenutit dítě za každu cenu napsat vše (upřednstnit kvalitu před kvantitu, předem se dítětem dhdnut jaku část má napsat) Umžnit dítěti tiché předříkávání (dle jeh mžnstí p slvech, slabikách, hláskách) především u dětí s výraznými prblémy ve zrakvé diferenciaci, sluchvé analýze/syntéze Nehdntit specifické chyby (např.: vynechávky, záměny, přidávání, přesmyky, psaní slv dhrmady, u dysgrafiků sníženu kvalitu písma, chyby plynucí z vad řeči) Slh, slhvá cvičení Slhvá cvičení v písemné frmě jsu nevhdná pr všechny typy pruch. Tat cvičení, zvlášť u dětí s těžku pruchu bývají bsahvě chudá, čast nečitelná, s mnžstvím specifických i nespecifických chyb, bez lgické návaznsti. Dyslektické děti mají ptíže p sbě správně přečíst a pravit text, dysgrafici nedkáží udržet pžadvanu kvalitu písma, u dysrtgrafiků se prjeví zvýšená chybvst. Odráží se zde snížená schpnst jazykvéh citu (časté agramatismy). Děti s lehčí pruchu mhu být v tét činnsti úspěšnější, pkud mhu uplatnit svu fantazii. Alternativy 23

25 Jak alternativu lze pužít frmu ústníh prjevu (s vlbu témat, která umžní uplatnit fantazii) neb dknčení zapčatéh příběhu pdle vlastní fantazie či dplňvání nedknčených vět Knverzace na daná situační témata, řešení určitých situací (lze pžít i přehrávání situací) Předem připravený časvě mezený (např.: 3-5 min) na dané téma (mžnst žákvi pmci předem stanvenu časvu snvu a seznamem pužitelných slv) Vyprávění pdpřit názrem (knkrétním předmětem, brázkem, pužitím audi-videtechnických pmůcek), děti mhu ppisvat, c vidí na brázku, vymýšlet příběh pmcí brázku neb řazením dějvých brázků Pužití pracvních listů, dplňvaček zaměřeným např.: na řazení vět pdle významu, vylučvání vět neb slv, která nepatří d tématu atd. Kratší verzi klasickéh slhvéh cvičení lze pužít u dětí se slabší frmu pruchy Při hdncení mžnst pužít slvní hdncení, nehdntíme chyby v písemném prjevu a jeh úpravu, ale spíše bsah (riginalitu, bhatst děje) Jak alternativu lze pužít frmu ústníh prjevu (s vlbu témat, která umžní uplatnit fantazii) neb dknčení zapčatéh příběhu pdle vlastní fantazie či dplňvání nedknčených vět Knverzace na daná situační témata, řešení určitých situací (lze pžít i přehrávání situací) Předem připravený časvě mezený (např.: 3-5 min) na dané téma (mžnst žákvi pmci předem stanvenu časvu snvu a seznamem pužitelných slv) Vyprávění pdpřit názrem (knkrétním předmětem, brázkem, pužitím audi-videtechnických pmůcek), děti mhu ppisvat, c vidí na brázku, vymýšlet příběh pmcí brázku neb řazením dějvých brázků 24

26 Pužití pracvních listů, dplňvaček zaměřeným např.: na řazení vět pdle významu, vylučvání vět neb slv, která nepatří d tématu atd. Kratší verzi klasickéh slhvéh cvičení lze pužít u dětí se slabší frmu pruchy Při hdncení mžnst pužít slvní hdncení, nehdntíme chyby v písemném prjevu a jeh úpravu, ale spíše bsah (riginalitu, bhatst děje) Hledání příslví pdle brázků vymýšlení vět, příběhů při ddržení určitých pdmínek (např. všechna slva musí začínat stejným písmenem, slabiku ) Vžít se d představy, že jsem nějakým předmětem (židle, schdy, bta ) Opravvání ppletených příslví Ohmatání předmětu pslepu a jeh následné ppsání vymýšlení vlastních definic určitéh předmětu, činnsti Napsání receptu na pkrm, nápj Vymýšlení vlastních detektivních příběhů, neb dknčení zapčatých pdle vlastní fantazie statní mají zjistit, kde pachatel udělal chybu (dhalit pachatele) ppsání určité situace z phledu pesimisty, ptimisty Využívání brázkvéh slvníku pr afatiky (např.: vylsuj si brázek, pvídej něm 2 min., vylsuj si 10 brázků a sestav z nich příběh). Psaní Psaní činí největší btíže dysgrafikům, ptíže s ním ale mívají i děti dyspraktické, děti s LMD (ADHD). Kvalita písemnéh prjevu je u dysgrafiků vlivněna i rychleji nastupující únavu (z důvdu výrazně vyšší energie, kteru vynakládají při zapjení grafmtriky). 25

27 Alternativy Dbát na správné držení psací ptřeby, správný skln papíru, správné sezení a vzdálenst čí d pdlžky, u leváků dbát na t aby viděli na psaný text Před psaním zařazvat uvlňvací cviky i u dětí ve vyšších rčnících, uvlňvací cviky zařazvat i v průběhu psaní je-li t nutné, jejich prvádění dpručíme i rdičům při dmácí přípravě Zvláště v 1. rčníku věnvat dstatečný prstr kresebným uvlňvacím cvikům Ocenit snahu dítěte (i když výsledek nedpvídá našim představám), cenit i dílčí úspěchy, hdntit jen tu část úklu, kteru dítě stačil vypracvat Nenutit dítě d každdenníh dluhdbéh dpisvání neb přepisvání th, c nestačil (tent pstup je kntraprduktivní, kvalita písma se spíše zhrší) Nespěchat na dítě, respektvat individuální (většinu dsti pmalé temp psaní) Učit dítě zkrácenému zápisu frmu hesel, psát jen nejdůležitější Nepsat dluhé texty, pužívat spíše dplňvání d předepsanéh (předtištěnéh) textu, vlit testy s mžnstí výběru dpvědi Umžnit (zvlášť ve vyšších rčnících) při psaní PC Vést k zapisvání diakritických znamének sučasně s písmenem Dát dítěti k dispzici krekční pmůcky (trjhranný prgram pr dysgrafiky u psacích ptřeb, násadky, nástavce, krnuty na tužky, pera, sešity s pmcnými linkami, pdlžky pr skln písma) Při hdncení písma mžnst pužít průběžnéh slvníh hdncení 26

28 Využít mžnsti mírnějšíh hdncení ( stupeň i více dle závažnsti pruchy) Čtení Obtíže dětí s SPU prnikají nejen d Čj, ale d všech vyučvacích předmětů, kde je dítě závislé na čtení, na pchpení smyslu textu. Obtíže se tak mhu prmítat d matematiky (tvarvé záměny, vynechávky, psun v přadí čísel), naukvých předmětů i výuky cizích jazyků. Alternativy Vlíme krátké texty s krátkými, jednduchými větami, btížnější slva bsažená v textu prcvičíme předem Čtení můžeme usnadnit tím, že se tatáž slva v textu častěji pakuji Vždy dávat přednst větším písmenům a běžnému, jednduchému, ale výraznějšímu typu písma Ilustrace musí být jednduché, názrné, knkrétní a neměl by jich být zbytečně mnh, aby dítěti nezhršvaly rientaci v textu Někdy je vhdné, když si dítě vybere text sam Orientaci v textu prcvičujeme pmcí vyhledávání knkrétních slv, která jsu uvedena pd článkem Nevyvlávat děti k dluhému hlasitému čtení před celu třídu, nechat číst jen krátké, jedndušší úseky Nechat dítěti k dispzici ptřebné krekční pmůcky kénka, zálžky, barevné fólie, tabulky s abecedu K dmácí přípravě zadávat puze přiměřenu část textu (např.: jeden dstavec neb více kratších) seznámit rdiče se zásadu krátce a častěji, k nácviku čtení využívat dby, kdy dítě není unavené a sustředí se 27

29 Před čtením suvisléh textu zařazvat rzcvičku - čtení izlvaných písmen, slabik, slv Před čtením textu nacvičit čtení a výslvnst některých btížných slv z textu Knížku pr dmácí četbu by si dítě měl mít mžnst vybrat sam Čtení v duetu čteme zárveň s dítětem tišším, klidným hlasem, ne příliš rychlým tempem. Střídavé čtení střídáme se při čtení s dítětem p slvě neb p větě resp. dstavci. Čtení s předčítáním dspělý předčítá dítěti větu, dítě ji čte až p něm. Prcvičvat przumění přečtenému např. překryjeme jedn slv ve větě, aby dítě vyvdil chybějící slv, přidáváme slva navíc (vetřelce), p přečtení textu dítě zbrazí brázkem atd. Cílem reedukace specifických pruch učení je dstranit v c největší míře btíže dítěte. Pr živt není až tak důležitá maximální rychlst, dknalá technika a bezchybnst čtení, ale především schpnst rzumět čtenému, pracvat s textem a umět využívat infrmace. Důležité je také umět pracvat s chybu uvědmit si ji a pravit. 28

30 Člvěk se musí naučit se svu pruchu žít, pracvat s ní a bcházet ji tak, aby mu nebránila v úspěšném živtě. BLAHUTKOVÁ M.: KLENKOVÁ J., ZICHOVÁ D.: Psychmtrické hry pr děti s pruchami pzrnsti a pr hyperaktivní děti. Brn, Masarykva univerzita, 2005 BLAHUTKOVÁ M.: Psychmtrika. Brn, Masarykva univerzita, 2003 JUCOVIČOVÁ D., ŽÁČ KOVÁ H.: Práce se žáky s pruchami uč ení a chvání. Praha, Pwerprint s.r.., 2012 JUCOVIČOVÁ D., ŽÁČ KOVÁ H.: Máte neklidné, nesustř edě né dít ě? Praha: D+H, 2000 JUCOVIČOVÁ D., ŽÁČ KOVÁ H.: Reedukace specifických pruch uč ení. Praha: Prtál, 2014 LIPNICKÁ M.: Rzvj grafmtriky a pdpra psaní. Praha: Nakladatelství Prtál, 2007 POKORNÁ V.: Terie, Diagnstika a náprava specifických pruch učení. Praha: Prtál, 1997 SANDTLEROVÁ K., Metdy ve výuce čtení a psaní. Brn: Paid 1995 SINDELAROVÁ, B., Předcházíme pruchám učení. Praha: Prtál, ZELINKOVÁ O.: Pruchy učení. Praha: Prtál, 2003 ZELINKOVÁ O.: Pedaggická diagnstika a individuální vzdělávací prgram. Praha: Prtál 2001 Žáč kvá, Hana., Jucvič vá, Drahmíra: Metdy hdncení a tlerance dě tí s SPU. Praha: D+H, 2001 Další zdrje internet:

31 30

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44