Biologická olympiáda
|
|
- Irena Musilová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Česká zemědělská univerzita v Praze Ústřední komise Biologické olympiády Biologická olympiáda 46. ročník školní rok Autorská řešení soutěžních úloh školní kolo kategorií A a B Praha 2011
2 Biologická olympiáda , školní kolo kategorie A, B Informace a pokyny pro organizátory Vážení kolegové, předkládáme Vám kompletní text zadání školního kola Biologické olympiády (BiO) pro soutěžící kategorie A a kategorie B, který v tomto roce není vydán v tištěné podobě, ale pouze v podobě elektronické. Informace týkající se proběhlého 45. ročníku a o probíhajícím 46. ročníku propozice, kontakty na organizátory krajských kol a ostatní členy Ústřední komise a další informace o národní Biologické olympiádě a Mezinárodní biologické olympiádě najdete opět na I. Informace a pokyny k 46. ročníku BiO Téma 46. ročníku Biologické olympiády kategorie A a B je Tvar. Přibližný rozsah teoretických znalostí pro školní kola vychází z učiva středních škol. Pro úspěšné zvládnutí úloh předpokládáme širší rozhled v oblastech vymezených obsahem brožury přípravný text pro kategorie A, B Tvary v živé přírodě (Autoři: Jan Fíla, Tomáš Pánek a Juraj Sekereš), která je již od srpna zveřejněna na internetové stránce a v srpnu byla v tištěné podobě rozeslána příslušným odborům krajských úřadů, případně z pověření krajských úřadů organizátorům BiO. II. Určování přírodnin Určování přírodnin bude součástí všech kol. Základem pro výběr objektů je Seznam přírodnin pro poznávačku, který byl na školy rozeslán v září 2002 a obsahuje podrobné pokyny k této části. POZOR, při bodovém hodnocení se nepostupuje podle postupu uvedeného v příručce. I při chybném uvedení druhového jména se přidělí 0,5 bodu za správné určení rodu. Pro školní a krajská kola zavedeno následující zjednodušení: V případě, že po soutěžících je požadována determinace vyššího taxonu (rod, čeleď ), musí být požadovaná kategorie determinace u příslušného organismu uvedena. Tato úprava je platná od 42. ročníku BiO a nevztahuje se na ústřední kolo BiO kategorie A. III. Pokyny pro organizaci školního kola poznámky k teoretické části Testové otázky školního kola mají jedinou správnou odpověď z variant a) až d), nebo žádná z nich není správná a platná je varianta e). U otázek, kde by obtížnost byla neúměrně vysoká, je varianta e) vynechána nebo nahrazena jinou formulací. poznámky k praktické části Úloha A1 má dvě části, z nichž první probíhá běžným způsobem ve škole. Druhá část vyžaduje práci s počítačem, kterou mohou soutěžící vykonat doma s využitím běžného webového prohlížeče a internetu. IV. Pomůcky pro školní kola biologické olympiády kat. A a B A2: mikroskop se zvětšením minimálně 200x, 2x krycí sklíčko, 2x podložní sklíčko, bezbarvý lak na nehty, pinzeta, list muškátu (pelargonie Pelargonium sp.), mladý list kukuřice (Zea mays) možné nechat vyrůst z obilky. Případně lze použít jinou obilninu, ale s menšími lístky se bude hůře manipulovat. B1: List muškátu (pelargonie páskatá Pelargonium zonale), krycí a podložní sklíčko, preparační jehla, ostrá žiletka, kapátko, mikroskop se zvětšením alespoň 100x, buničitá vata, pinzeta, bezová duše V. Použitá a doporučená literatura Seznam literatury je uveden v přípravném textu pro kategorie A, B Tvary v živé přírodě. 1
3 Biologická olympiáda , školní kolo kategorie A Autorské řešení pro kategorii A Úloha číslo 1: Proteiny 1. skupina polární, kyselé polární, zásadité polární, nenabité nepolární aminokyseliny E) kyselina glutamová R) arginin, H) histidin T) threonin A) alanin, L) leucin za každou správně zařazenou aminokyselinu 0,5 bodu Záleží na postranních řetězcích. Skupina COOH kyseliny glutamové může uvolňovat vodíkový kationt H +. Arginin a histidin obsahují atomy dusíku, které mají tendenci poutat vodíkový kationt H +. Skupina OH u threoninu obsahují polární vazbu (danou rozdílem elektronegativit). Alanin a leucin obsahují pouze uhlovodíkový řetězec, tudíž jsou nepolární. Celkem za otázku A 7. aminokyseliny poznáme podle skupin -COOH a -NH 2 vycházejících z centrálního atomu uhlíku B 12. peptidová vazba vazba mezi dusíkem skupiny -NH 2 a uhlíkem ze skupiny -COOH C 8. primární struktura záleží pouze na pořadí jednotlivých prvků (aminokyselin) D 1. sekundární struktura je umožněna slabými vazebnými interakcemi mezi postranními řetězci aminokyselin, nejčastější typy jsou α-šroubovice a β-skládaný list E 10. vodíkový můstek jeden z typů slabých vazebných interakcí F 3. terciární struktura uspořádání jednotek daných sekundární strukturou v prostoru za každý správně přiřazený pojem 0,5 bodu Celkem za otázku název obrázek funkce kolagen E 6) zpevňující vlákna, především v pojivových tkáních protilátka A 2) rozeznání specifického antigenu membránový přenašeč D 3) transport přes cytoplazmatickou membránu protein virového kapsidu B 4) ochranný obal virové nukleové kyseliny Molekuly kolagenu se skládají ze tří polypeptidických šroubovic, které jsou navzájem propletené a tvoří konečnou kvartérní strukturu vláknité molekuly. Kolagen je významně zastoupen ve šlachách, vazech, kůži, chrupavkách, kostech. Molekula protilátky je tvořena dvěma těžkými řetězci (tmavší větší části) a dvěma lehkými řetězci (světlejší menší). Především lehké řetězce jsou velmi variabilní a jsou exponovány na povrchu molekuly, aby se mohly vázat na cizorodou částici (antigen), čímž ji označí pro další složky imunitního systému. Membránové přenašeče umožňují transport iontů, proteinů nebo jiných molekul přes cytoplazmatickou membránu. Tvoří jakousi bránu, která se otevírá pouze pro danou látku. Táhnou se napříč celou membránou, čímž vytvářejí stále hydrofilní prostředí (zatímco vnitřní prostředí membrány je hydrofobní). Viry jsou vlastně jen schránky přenášející nukleovou kyselinu (DNA nebo RNA). Tato schránka je zpravidla pravidelný mnohastěn, tvořený několika stejnými molekulami proteinů. za celý řádek správně doplněný Celkem za otázku 3. 4 body 1
4 Biologická olympiáda , školní kolo kategorie A Analýza proteinových sekvencí (domácí úkol s použitím internetu) Je třeba zkontrolovat, zda soutěžící přiřadil sekvence k proteinům správně, pokud ne, nemůže dostat body ani pokud přiřazení správně vysvětlil. Za pouhé správné přiřazení 0 bodů protein GFP 4 glycophorin A 2 histon H3 1 náhodná sekvence 3 Vysvětlení: sekvence Za správné vysvětlení se považuje to, které umožňuje jednoznačně přiřadit aminokyselinovou sekvenci k proteinu. V některých případech může být jediná informace dostatečná a v autorském řešení je označena * např. stejné zastoupení všech aminokyselin u náhodné sekvence. V jiných případech je pro zisk plného počtu bodů nutno uvést kombinaci alespoň dvou informací např. vysoký izoelektrický bod (pi) a přítomnost motivu leucinového zipu, aby bylo možné odlišit Myc od histonu H3, který má také vysoký izoelektrický bod (což je ph, při kterém má protein celkově nulový náboj zásadité proteiny mají vysoké pi a kyselé naopak nízké pi). Jako správné vysvětlení nelze uznat, pokud si soutěžící najde na internetu přímo sekvenci proteinu a odpoví např. sekvence 4 je GFP, protože se shoduje se sekvencí GFP, kterou jsem našel na internetu nebo sekvence 4 je GFP, protože GFP je dlouhé 139 aminokyselin stejně jako sekvence 4. Vysvětlení by mělo být podloženo výsledkem analýzy v nějakém programu např. v sekvenci 3 se podle programu PSIPRED střídají úseky α-helixů a β-listů, což se shoduje se strukturou GFP, kterou jsem našel tam a tam. Dále se v úloze vyskytují pojmy N-konec a C-konec proteinu. N-konec (podle NH 2 skupiny první aminokyseliny) znamená začátek proteinu a C-konec (podle COOH skupiny poslední aminokyseliny) je konec proteinu. Proteiny mají většinou na N-konci aminokyselinu methionin, protože jako methionin je překládán START kodon v mrna. GFP, zelený fluorescenční protein složen převážně z β-listů * glycophorin A, transmembránový protein červených krvinek přítomnost transmembránového α-helixu* histon H3 nejvyšší pi*, nestrukturovaný N-konec, vysoké zastoupení argininu a lysinu na N-konci*, převážně tvořen α-helixy sekvence aminokyselin náhodně vygenerovaná počítačem rovnoměrné zastoupení všech aminokyselin*, tvořena mnoha krátkými α-helixy a β-listy, které ale nemají vysokou pravděpodobnost výskytu (náhodné sekvence mají tendenci pro nestrukturované chování), nemá na začátku methionin Za každé správné vysvětlení 2,5 bodu Celkem za otázku Celkem za úlohu 1 10 bodů 20 bodů 2
5 Biologická olympiáda , školní kolo kategorie A Úloha číslo 2: Různorodost tvarů na pokožce rostlin 1. a) Nákres: hodnotí se věcná správnost a úplnost obrázku (je zobrazeno, co má být vidět, a pokud možno ve správných proporcích): obrázky pokožek listu muškátu a kukuřice, na nichž jsou patrné dva typy buněk, pokožkové a svěrací buňky průduchů (viz přiložené nákresy) za výstižnost obrázků celkem 2 body Rozdíly v uměleckém dojmu se nehodnotí! Po 0,5 bodu strhnout za hrubé technické prohřešky (obrázek není tužkou, chybí zvětšení/měřítko, není dostatečně velký). strhnout za nakreslení struktur, které soutěžící nemohl za daných podmínek vidět (například organely buněk jádro, chloroplasty atp.). Body se odečítají pouze do hranice 0 bodů, nelze dát záporný počet bodů. Popisky: hodnotí se správnost a úplnost popisků svěrací buňky průduchů pokožkové buňky na listu kukuřice jsou vidět také vedlejší buňky průduchů (viz obrázek) v některých preparátech je možné pozorovat také trichomy Za každý správně popsaný typ buňky 0,5 bodu, nejvýše však za popisky k jednomu obrázku. Za správně znějící popisku vedoucí ke špatné struktuře 0 bodů (body ale nestrhávat) Celkem 2 body Tedy: za věcnou správnost a úplnost obrázku (tj. zobrazeno, co má být vidět a zhruba ve správných proporcích) a za správné popsání pozorovaných struktur max 4 body Celkem za otázku 1. a) 4 body Otiskový preparát spodní pokožky listu muškátu, zvětšení 200x 3 Otiskový preparát spodní pokožky listu kukuřice, zvětšení 200x 1. b) Pletivo je díky tvaru buněk mechanicky odolnější ve spojích. Za se uznávají odpovědi, které zmiňují zvýšení mechanické odolnosti. Celkem za otázku 1. b) 1. c) Graminoidní průduch se otevírá zvětšením nestejně ztlustlých koncových částí, průduch typu Amaryllis ohybem celých jednostranně ztlustlých svěracích buněk. Za každou správně zvolenou možnost. Celkem za otázku 1. c) 1. d) voda ven, kyslík ven, oxid uhličitý dovnitř. Za každou správnou odpověď 0,5 bodu. Celkem za otázku 1. d) 1. e) xylemem, podtlakem vzniklým ve vodivém pletivu při odpařování vody z listů. Za každou správně zvolenou možnost 0,5 bodu. Celkem za otázku 1. e) 1. f) Vrby jsou většinou vázány na prostředí, kde netrpí nedostatkem vody (břehy vodních ploch a toků, podmáčená stanoviště atd.). Černýše si berou vodu od svého hostitele, mohou s ní plýtvat. za zmínění 2 body 1,5 bodu
6 Biologická olympiáda , školní kolo kategorie A prostředí s dostatkem vody v případě vrb, 0,5 bodu za zmínění, že černýš používá vodu hostitele. Celkem za otázku 1. f) 1. g) Rostliny splývající na vodní hladině, například leknín. Možno uznat i odpověď zmiňující rostliny, které mají listy přitisklé k podkladu. Za alespoň jednu z těchto dvou možností. Celkem za otázku 1. h) 1,5 bodu 1. h) Rozchodník ostrý. Celkem za otázku 1 2. a) 13 bodů A) hvězdicovitý krycí trichom ochrana před nadměrným slunečním zářením (přehřátím, nadměrnou transpirací a výparem atp.), ochrana před predací B) trichom z tilandsie získávání vody ze vzduchu, získávání živin ze vzduchu C) papily tvorba sametového vzhledu korunních lístků, usnadnění přistání opylovačů na korunní lístek, identifikace pylu bliznou D) žahavé trichomy obrana před predací E) háčkovitý trichom zoochorie (tj. šíření plodu pomocí živočichů, tady vně na těle) F) žlaznatý trichom schromažďování silice, ochrana před predací Za každou správnou funkci (stačí jedna ke každému bodu) 0,5 bodu. Trichomy nemusí pojmenovat, stačí funkce (aspoň přibližně popsaná). Celkem za otázku 2. a) 2. b) kopřiva dvoudomá D svízel přítula E divizna malokvětá A maceška zahradní F tilandsie provazovkovitá B pelargonie páskatá C Za každou správně přiřazenou rostlinu 0,5 bodu. Celkem za otázku 2. b) 2. c) Kořenové vlásky (případně vlášení), slouží k příjmu živin a vody z půdního roztoku. 0,5 bodu za pojmenování, 0,5 bodu za funkci. Celkem za úlohu číslo 2. Celkem za praktické úlohy max max 20 bodů 40 bodů Poznávání přírodnin Za úplné správné označení každého organizmu Za neúplné označení Celkem za poznávání přírodnin 0,5 bodu 30 bodů Testové otázky Bodování testu: za jednu označenou správnou možnost. Správné řešení testových otázek: 1c, 2c, 3a, 4c, 5e, 6b, 7c, 8e, 9a, 10b, 11a, 12b, 13a, 14d, 15c, 16b, 17d, 18b, 19a, 20b, 21b, 22b, 23a, 24c, 25c, 26e, 27b, 28c, 29d, 30a. Celkem za testové otázky 30 bodů Celkem za ŠKOLNÍ kolo kategorie A 100 bodů 4
7 Biologická olympiáda , školní kolo kategorie B Autorské řešení pro kategorii B Úloha číslo 1: Pozorování listu muškátu 1. řádně zhotovený a popsaný nákres průřezu listem muškátu za výstižnost obrázku (tzn., jsou zobrazeny tři typy buněk, trichomy, viz obr. 1) celkem 2 body pokud není nákres tužkou, není uvedeno zvětšení či není obrázek dostatečně velký, tak strhnout 0,5 bodu; za každý z prohřešků, body nestrhávat do záporných hodnot strhnout za nakreslení struktur, které soutěžící nemohl za daných podmínek vidět (např. DNA, ribozomy, endoplasmatické retikulum apod.) požadované popisky: epidermis/pokožka horní a spodní (stačí epidermis/pokožka a označení horní i spodní vrstvy buněk), palisádový parenchym, houbový parenchym, žláznatý trichom, krycí trichom, případně chloroplasty; také lze zakreslit průřez žilkou (není podmínkou), pak popsány cévní svazky Za každý správně popsaný objekt, ale max. do výše 3 bodů. Za správně znějící popisku vedoucí ale ke špatné struktuře 0 bodů (body ale nestrhávat) celkem Obr. 1 Nákres průřezu listem muškátu. Tedy: za věcnou správnost a úplnost obrázku (tj. zobrazeno, co má být vidět a zhruba ve správných proporcích) a za správné popsání pozorovaných struktur celkem 5 bodů Celkem za otázku 1 2. a) palisádový parenchym 0,5 bodu, slouží k fotosyntéze 0,5 bodu 2. b) houbový parenchym 0,5 bodu, slouží především k výměně plynů a vody 0,5 bodu Celkem za otázku 2 max 5 bodů 3. buňky nasedají těsně na sebe, nejsou mezi nimi volné prostory, mají laločnatý tvar (případně jsou mezi nimi vidět průduchy) (viz obr. 2); jako správnou odpověď uznávat tu, ve které je zmíněno těsné nasedání buněk na sebe bez volných prostor mezi nimi 1bod 2 body 1
8 Biologická olympiáda , školní kolo kategorie B Celkem za otázku žláznatý trichom 0,5 bodu např. muškát, chmel, rosnatka, máta 0,5 bodu 2. žahavý trichom 0,5 bodu např. kopřiva 0,5 bodu 3. háčkovitý/příchytný trichom 0,5 bodu např. svízel přítula, chmel, lopuch 0,5 bodu Celkem za otázku 4 5. krycí a žláznaté trichomy, za každou správnou odpověď 0,5 bodu Celkem za otázku 5 6. ze spodní strany 7. např. stulík nebo leknín, tedy rostliny s listy plovoucími na vodní hladině, protože pouze svrchní strana jejich listů přichází do styku se vzduchem (a tudíž může probíhat výměna plynů průduchy). Za uvedení zástupce 0,5 bodu, za vysvětlení 0,5 bodu Celkem za otázku 7 8. a) je tvořena cévními svazky (popř. lze uznat floém/lýková část/sítkovice a xylém/dřevní část/tracheje a tracheidy), které jsou vyztužené (sklerenchymem). Za každou správnou odpověď 0,5 bodu 8. b) chybí zde lýková část (floém), jsou zde tedy jen tracheje a tracheidy (dřevní část/xylém) 8. c) fraktály, případně soběpodobné struktury Celkem za otázku e, 2. d, 3. a, 4. b, 5. c. Za každou správnou odpověď 0,5 bodu, ale max. do výše 2 bodů Celkem za otázku 9 2 body 10. čeleď lipnicovité (Poaceae), případně trávy Celkem za úlohu číslo 1. Úloha číslo 2: Potravní specializace 1. a) Všechny odpovědi správně, za každé chybné přiřazení strhnout 0,5 bodu, nejméně však 0 bodů. ořechy E, H ryby A, F larvy pod kůrou stromů mlži D, J drobní živočichové ve vodě C, I větší obratlovci B, G 20 bodů Za 1. a) 1. b) K udržení kluzkého rybího těla. Za 1. b) 1. c) C I (filtrační lamely), B G (ostrá zahnutá struktura k trhání masa) Za každou správnou dvojici, nejvíce však 2 body. Uvedení konvergentní struktury není k získání bodů potřebné. Za 1. c) 1. d) Vývojové omezení zabraňující vzniku konkrétní struktury nebo vyvinutí jiné dostačující strategie. 2 body Za odpověď ve smyslu alespoň jedné z možností. Za 1. d) Celkem za otázku bodů
9 Biologická olympiáda , školní kolo kategorie B 2. a) Za správný výběr ze dvou možností 0,5 bodu. Darwinovy pěnkavy žijí na Galapážských ostrovech v Tichém/Indickém oceánu. Jejich populace vznikla z několika málo jedinců, kteří se na ostrovy dostali náhodou před několika tisíci/miliony let z Jižní Ameriky. Na ostrovech pravděpodobně byli / nebyli jiní ptáci živící se podobnou potravou, takže nejvíce si přistěhovalci konkurovali s původními obyvateli /mezi sebou. To vedlo k rychlému rozrůznění jejich potravních specializací / barvy peří. S tímto rozrůzněním byly svázány i změny velikosti těla a stavby zobáku. Rychlý vznik několika druhů v novém prostředí se odborně nazývá adaptivní radiace / kolektivní speciace. Za 2. a) 2. b) 1B, 2C, 3A. Za zcela správní přiřazení 1,5 bodu. Odůvodnění vysvětlující, že k rozlousknutí většího semene je potřeba větší zobák (louskáček) 1,5 bodu. Za 2. b) Celkem za otázku a) Za každý správně vyplněný řádek 0,5 bodu. 6 bodů 1. brhlík, 2. kolpík, 3. lelek, 4. křivka, 5. tenkozobec, 6. vlha, 7. šoupálek, 8. sýc, 9. zvonek Tajenka: koevoluce Za správné znění tajenky 0,5 bodu. Za 3. a) 3. b) Za každé vybrané správné nebo nevybrané špatné tvrzení 0,5 bodu. 5 bodů Správná tvrzení: 1., 4. Za 3. b) Celkem za otázku 3. Celkem za úlohu číslo 2. Celkem za praktické úlohy 2 body 7 bodů 20 bodů 40 bodů Poznávání přírodnin Za úplné správné označení každého organizmu Za neúplné označení Celkem za poznávání přírodnin 0,5 bodu 30 bodů Testové otázky Bodování testu: za jednu označenou správnou možnost. Správné řešení testových otázek: 1a, 2b, 3b, 4d, 5a, 6b, 7c, 8a, 9e, 10d, 11c, 12b, 13b, 14e, 15d, 16d, 17e, 18c, 19c, 20b, 21a, 22b, 23d, 24e, 25c, 26c, 27a, 28b, 29b, 30b. Celkem za testové otázky Celkem za školní kolo kategorie B 30 bodů 100 bodů 3
10 biologická olympiáda ročník Školní kolo kategorií A a B Autorská řešení soutěžních úloh Autoři: Anna Elexhauserová, Jaroslav Icha, Julie Kovářová, Libor Mořkovský, Marie Pospíšková, Jan Smyčka, Petr Synek a kolektiv členů pracovní skupiny pro tvorbu úkolů BiO kategorie A, B pod vedením Filipa Koláře a Petra Jedelského Pedagogická recenze: Milan Dundr, Martin Jáč, Ivo Králíček, Petr Šíma Redakce: Petr L. Jedelský
Sešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Vegetativní orgány anatomie kořene autor: Mgr. Libor Kotas vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 22 Pletiva Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Anotace -pro učitele -stavba
VíceDeriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery
Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Zpracovala: Ing. Štěpánka Janstová 29.1.2012 Určeno pro 9. ročník ZŠ V/II,EU-OPVK,42/CH9/Ja Přehled a využití derivátů organických kyselin, jejich
VíceBÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...
BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární
VíceAutor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.
Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné
VícePletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější
VíceLapací zařízení vznikla přeměnou jednoho orgánu rostliny. Jde o orgánu).
Ekologie rostlin praktické cvičení Materiál: stonek hluchavky, lodyha prustky, stonek rozchodníku, list rozchodníku, list divizny, list puškvorce, jehlice borovice, list břečťanu Pomůcky: mikroskop, lupa,
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
VíceZemě živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety
Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru
VíceProteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
VíceObsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní
VíceRostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:
Praktické cvičení č. 5 Téma: Pletiva (protokol byl sestaven z pracovních listů, které vytvořila Mgr. Pavla Trčková a jsou součástí DUM) Materiál a pomůcky: Bezová duše, sítina, hruška, stonek hluchavky,
VíceTEORETICKÁ ČÁST test. V otázkách s volbou odpovědi je jen jedna odpověď správná.
TEORETICKÁ ČÁST test V otázkách s volbou odpovědi je jen jedna odpověď správná. 1. Při botanickém průzkumu jisté lokality byly objeveny určité rostliny. a) Vyplň tabulku. A Druh:. Odkud získává tato rostlina
VíceBílkoviny - proteiny
Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný
VíceAminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními
VíceAminokyseliny, peptidy a bílkoviny
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v živé hmotě Z hlediska významu ve výživě Z chemického hlediska Z hlediska rozpustnosti Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceBUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
VícePrincip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů:
Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů: Příklad preparát: příčný řez stonkem Kukuřice (Zea mays L. ) Při zhotovování nákresů složitých struktur, skládajících se z více pletiv a buněčných typů,
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Kořen morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo
VíceBÍLKOVINY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 2. 2013. Ročník: devátý
BÍLKOVINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 2. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s oblastmi chemického
VíceRostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
VíceKrytosemenné rostliny pokožka listu, chlupy rostlin (laboratorní práce)
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Krytosemenné rostliny pokožka listu, chlupy rostlin (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-7-20 Předmět: přírodopis
VíceROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VícePřírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah
Přírodopis - 6. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Příroda živá a neživá Úvod do předmětu Vysvětlí pojem příroda Příroda, přírodniny Rozliší přírodniny
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL škola Střední škola F. D. Roosevelta pro tělesně postižené, Brno, Křižíkova 11 číslo projektu číslo učeb. materiálu předmět, tematický celek CZ.1.07/1.5.00/34.1037 VY_32_ INOVACE_MAL_T-BIO_2_09
VíceNázev: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková
Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.
VíceKrytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce)
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Krytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-7-21 Předmět: přírodopis
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy
Vícečlověk vždy u rostliny objevil jako první její neduh současné zemědělství využívá něco málo přes 10% souše člověk využívá pouhá 4% vyšších semenných
Začněme historií člověk vždy u rostliny objevil jako první její neduh současné zemědělství využívá něco málo přes 10% souše člověk využívá pouhá 4% vyšších semenných rostlin První zprávy v knize Pen king
VíceModerní biologie na dosah ruky MASOŽRAVÉ ROSTLINY. Jaroslava Kubešová, Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie ekosystémů
MASOŽRAVÉ ROSTLINY Jaroslava Kubešová, Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie ekosystémů Smrt nemůže být v přírodě chápána jen negativně. Smrt jednoho dává život druhému. Jednou
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY
ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané
VíceTEORETICKÁ ČÁST test. 4. Podtrhni 3 kořenové poloparazity: ochmet, světlík, černýš, kokotice, jmelí, raflézie, kokrhel, podbílek
TEORETICKÁ ČÁST test 1. Vyber příklad mimeze: a) delfín podobající se tvarem těla rybě b) skunk produkující v ohrožení páchnoucí výměšek c) strašilka napodobující větvičku d) kuňka s výrazně zbarvenou
VíceProteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Proteiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = hlavní, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, = jejich energetickou hodnotu tělo využívá jen v některých metabolických
VíceSeznam obrázků z pracovních listů a námětů na laboratorní cvičení
8 Přílohy 8.1 Seznam obrázků OBR. 1 AGRIMONIA EUPATORIA (HTTP://COMMONS.WIKIMEDIA.ORG)... 33 OBR. 2 ALCHEMILLA VULGARIS (HTTP://COMMONS.WIKIMEDIA.ORG)... 35 OBR. 3 FRAGARIA VESCA (HTTP://COMMONS.WIKIMEDIA.ORG)...
VíceUčební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní
VíceGenetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.
Genetický kód Jakmile vznikne funkční, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu. Pravidla, kterými se řídí prostřednictvím přenos z nukleotidové sekvence DNA do aminokyselinové
VíceTranslace (druhý krok genové exprese)
Translace (druhý krok genové exprese) Od RN k proteinu Milada Roštejnská Helena Klímová 1 enetický kód trn minoacyl-trn-synthetasa Translace probíhá na ribosomech Iniciace translace Elongace translace
VíceNázev: Hmoto, jsi živá? I
Název: Hmoto, jsi živá? I Výukové materiály Téma: Obecné vlastnosti živé hmoty Úroveň: střední škola Tematický celek: Obecné zákonitosti přírodovědných disciplín a principy poznání ve vědě Předmět (obor):
VíceBiologická olympiáda, 47. ročník, školní rok 2012 2013, okresní kolo kategorie C. a)... b)..
TEORETICKÁ ČÁST test 1. Vylušti rodové názvy rostlin plovoucích na hladině: a) EEHKOŘK.. b) CIKOTVE.. c) KAPUKALNE.. d) AKVIZÁT.. 2. Napiš rodový i druhový název rostliny, která vytváří dvě formy. Jedna
VíceHemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál. Jan Komárek
Hemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál Jan Komárek Bioinformatika Bioinformatika je vědní disciplína, která se zabývá metodami pro shromážďování, analýzu a vizualizaci rozsáhlých souborů biologických
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
Víceorientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života
Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří
VíceDědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování
Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série
VíceI. Sekaniny1804 Přírodopis
Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
VíceObecná struktura a-aminokyselin
AMINOKYSELINY Obsah Obecná struktura Názvosloví, třídění a charakterizace Nestandardní aminokyseliny Reaktivita - peptidová vazba Biogenní aminy Funkce aminokyselin Acidobazické vlastnosti Optická aktivita
VíceVysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie (2015/C 143/04)
30.4.2015 CS Úřední věstník Evropské unie C 143/3 (2015/C 143/04) Na straně 155 se za tabulku náležející k bodu 3 doplňkové poznámky 1 ke kapitole 30 doplňuje nový bod 4, který zní: 4. Doporučená denní
VíceTvorba trvalého preparátu
BIOLOGIE Tvorba trvalého preparátu V rámci následujícího laboratorního cvičení se studenti seznámí s technikou tvorby trvalých preparátů členovců. Gymnázium Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace
VíceČlověk a příroda přírodopis volitelný předmět
Vyučovací předmět : Období ročník : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 8. ročník Učební texty : Danuše Kvasničková - Základy ekologie pro základní a střední školy, nakl. Fortuna, 1997
VíceText zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Obsah 1 Úvod do problematiky přírodních látek... 2 2 Vitamíny... 2 2.
VíceSložky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Složky výživy - proteiny Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = jedna z hlavních živin, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, součást všech buněk, musí
VíceBIOLOGICKÁ OLYMPIÁDA 2012 2013
Česká zemědělská univerzita Ústřední komise biologické olympiády BIOLOGICKÁ OLYMPIÁDA 2012 2013 47. ročník KRAJSKÉ KOLO kategorie A INFORMACE A POKYNY PRO ORGANIZÁTORY AUTORSKÉ ŘEŠENÍ Praha 2013 www.biologickaolympiada.cz
VíceČlověk a příroda přírodopis volitelný předmět
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 9. ročník Jan Stoklasa a kol. : Organismy, prostředí, člověk /učebnice přírodopisu pro 9. roč.
VíceBiologická olympiáda
Česká zemědělská univerzita v Praze Ústřední komise Biologické olympiády Biologická olympiáda 50. ročník školní rok 2015 2016 Zadání školního kola kategorie D Praha 2015 Teoretická část test V otázkách
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/CHPB2 Chemie pro biology 2 Karboxylové kyseliny Lucie Szüčová Osnova: fyzikální vlastnosti karboxylových kyselin, základní
VíceAminokyseliny. Peptidy. Proteiny.
Aminokyseliny. Peptidy. Proteiny. Struktura a vlastnosti aminokyselin 1. Zakreslete obecný vzorec -aminokyseliny. Která z kodovaných aminokyselin se z tohoto vzorce vymyká? 2. Které aminokyseliny mají
Více6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?
6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního
VíceŠkolní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy
Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 29. - EKOLOGICKO - CHEMICKÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět
Vícetéma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie
téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika pomůcky: papír, tužka, metodiky pro výuku praktik (názvy cvičení) popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik
VíceBIOLOGIE-2015-03 Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra BIOLOGIE Ř E Š E N Í. Příjmení a jméno uchazeče:..
Ř E Š E N Í Zadání písemné části přijímací zkoušky z BIOLOGIE Katedra BIOLOGIE Datum zkoušky:. Varianta: 03 Příjmení a jméno uchazeče:.. Datum narození: Číslo přihlášky: Předchozí studium:.. Bydliště:..
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013
5.6.3 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOPIS I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a příroda a je v některých ročnících částečně
VíceVěda v prostoru. Voda v pohybu. Buněční detektivové. Svědkové dávné minulosti Země
6+ Věda v prostoru Jak vědci pracují v laboratoři? Proč je zelená víc než jen obyčejná barva? Jak můžeme použít prášek do pečiva ke sfouknutí svíčky? Získejte odpovědi na všechny otázky v tomto vzrušujícím
VíceTypy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
VíceTomáš Oberhuber. Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague
Tomáš Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague Buňka buňka je základní stavební prvek všech živých organismů byla objevena Robertem Hookem roku 1665 jednodušší
Více2. a) Napiš pod obrázky rodový název živočicha, kterému ulita patří. b) Doplň, jestli její obyvatel žije na souši (S), nebo ve vodě (V).
TEORETICKÁ ČÁST Test U otázek s volbou odpovědi je jen jedna odpověď správná. 1. Která dvojice organismů patří mezi prvoky? a) buchanka a ploštěnka b) trepka a měňavka c) trepka a perloočka d) nezmar a
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceABSOLOVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTRÉ 24, BYSTRÉ 569 92 9.ROČNÍK. Pohyby rostlin. Jakub Petříček
ABSOLOVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTRÉ 24, BYSTRÉ 569 92 9.ROČNÍK Pohyby rostlin Jakub Petříček 2010/2011 Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny použité zdroje jsem
Více10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
VíceRadiobiologický účinek záření. Helena Uhrová
Radiobiologický účinek záření Helena Uhrová Fáze účinku fyzikální fyzikálně chemická chemická biologická Fyzikální fáze Přenos energie na e Excitace molekul, ionizace Doba trvání 10-16 - 10-13 s Fyzikálně-chemická
VíceIzolace genomové DNA ze savčích buněk, stanovení koncentrace DNA pomocí absorpční spektrofotometrie
Izolace genomové DNA ze savčích buněk, stanovení koncentrace DNA pomocí absorpční spektrofotometrie IZOLACE GENOMOVÉ DNA Deoxyribonukleová kyselina (DNA) představuje základní genetický materiál většiny
VíceOtázky pro opakování. 6. ročník
Otázky pro opakování 6. ročník Vznik a vývoj Země 1. Jak vznikl vesmír? 2. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 3. Jak a kdy vznikla naše Země? 4. Jak se následně vyvíjela Země? 5. Vyjmenuj
VíceKosterní svalstvo tlustých a tenkých filament
Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci
VíceWebová prezentace. http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm
Regulace plevelů Webová prezentace http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm PLEVEL = všechny rostliny, které rostou na stanovištích kulturních rostlin proti vůli pěstitele
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceGenetická kontrola prenatáln. lního vývoje
Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální
VíceAUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně
VíceTěsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková
Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceRNDr. Klára Kobetičová, Ph.D.
ENVIRONMENTÁLNÍ TOXIKOLOGIE ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D. Laboratoř ekotoxikologie a LCA, Ústav chemie ochrany prostředí, Fakulta technologie ochrany prostředí, VŠCHT Praha ÚVOD Předmět
VíceOtázka: Jednobuněční živočichové - prvoci. Předmět: Biologie. Přidal(a): Krista PRVOCI. Obecné znaky:
Otázka: Jednobuněční živočichové - prvoci Předmět: Biologie Přidal(a): Krista Obecné znaky: PRVOCI starobylé organismy velikost v mm a menší (mikroskopická velikost) kosmopolitní výskyt tělo=1 buňka eukaryotická
VíceMolekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
VíceDNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová
DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH Michaela Nesvadbová Význam identifikace živočišných druhů v krmivu a potravinách povinností každého výrobce je řádně a pravdivě označit
Více