PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU ANGOLOU NA OBDOBÍ

Transkript

1 PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A ANGOLOU NA OBDOBÍ

2 2

3 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...5 3) ANGOLA JAKO PARTNER ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE R...6 4) BILATERÁLNÍ DOHODY MEZI R A ANGOLOU...8 5) HOSPODÁSKÁ, POLITICKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE V ANGOLE...9 6) ROZVOJOVÉ PRIORITY ANGOLSKÉ VLÁDY ) ROZVOJOVÉ INTERVENCE OSTATNÍCH DONOR ) PRIORITY ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI R A ANGOLOU NA LÉTA SEKTOROVÉ ZAMENÍ SPOLUPRÁCE...15 GEOGRAFICKÉ ZAMENÍ SPOLUPRÁCE...15 INDIKATIVNÍ PEHLED OBLASTÍ PRO ROZVOJOVÉ INTERVENCE V RÁMCI PROGRAMU ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI R A ANGOLOU NA LÉTA PREZOVÁ TÉMATA ) INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC, ÍZENÍ A IMPLEMENTACE PROGRAMU ) EVALUACE A MONITORING PROGRAMU...22 POZNÁMKY

4 1) Shrnutí Zásady zahraniní rozvojové spolupráce, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna , stanovily za nosnou souást ZRS R programy spolupráce s prioritními zemmi s cílem pispt k uplatování princip partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Vláda R definovala Angolskou republiku jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci, a to pedevším z následujících d vod : vysoká potebnost rozvojové spolupráce, mimoádn silná tradice rozvojové spolupráce s R/eskoslovenskem, vysoký potenciál vedlejších pínos rozvojové spolupráce (rozvoj vzájemn výhodných hospodáských vztah ). Angola patí mezi nejmén rozvinuté zem svta, v roce 2004 se umístila na 166. míst ze 177. zemí seazených podle indexu lidského rozvoje. Pr mrný hrubý národní d chod per capita ve výši 710 USD nevypovídá o rozšíení chudoby, 61 % hrubého domácího produktu v roce 2002 totiž pedstavoval sektor tžby ropy, jehož pínos k omezování chudoby je limitovaný (pod hranicí chudoby žije v Angole 68 % obyvatelstva). Celkovou politickou, sociální a hospodáskou situaci Angoly charakterizuje postupná obnova zem po tém ti desítky let trvajícím konfliktu mezi vládou a povstaleckým hnutím UNITA. R se v rámci své rozvojové spolupráce s Angolou zamí na sektor zemdlství, jehož rozvoj je klíový pro rovnovážný hospodáský rozvoj zem a omezování chudoby, a na sektor školství. Geograficky se bude spolupráce v první fázi zamovat na provincii Bié, která byla obanskou válkou tžce postižena a ve které žije relativn vysoký poet obyvatelstva. Výhledov po vyhodnocení zkušeností se spoluprací v provincii Bié bude realizována spolupráce v provincii Moxico, která byla obanskou válkou také siln zasažena. Idikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru zemdlství a rozvoje venkova obsahuje: posilování kapacit zemdlského a lesnického poradenství, optimalizace zpracování a uchovávání zemdlské produkce, podpora chovu ryb a rybníkáství v provincii Bié, podpora veterinární služby v provincii Moxico, podpora agrolesnictví a lesnictví. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru školství obsahuje: zvyšování kvality základního školství, zavádní stedního školství zemdlského zamení. 4

5 2) Cíle a principy zahraniní rozvojové spolupráce eské republiky eská republika (R) jako len Evropské unie (EU) a mezinárodního spoleenství demokraticky a ekonomicky vysplých zemí uznává princip solidarity mezi lidmi a mezi státy navzájem a pijímá sv j díl odpovdnosti pi ešení globálních problém. Jedním z výraz tohoto postoje je zahraniní rozvojová spolupráce (ZRS), která je integrální souástí eské zahraniní politiky. R v souladu s principy EU a ochranou zájm R provádí a poskytuje vlastní ZRS, a to jak na dvoustranném, tak na mnohostranném základ. Zásady zahraniní rozvojové spolupráce po vstupu R do EU, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna , definují zahraniní rozvojovou spolupráci v širším smyslu jako ucelenou vládní politiku v i partnerským rozvojovým a transformujícím se zemím, v užším smyslu ZRS pedstavuje pomoc eského státu vyjádenou transferem financí, materiálu, expertní i technické pomoci za úelem dlouhodobého udržitelného rozvoje partnerských zemí. Mezi hlavní cíle eské ZRS patí snížení chudoby, ekonomicko-pr myslový rozvoj, postupná integrace partnerských zemí do svtové ekonomiky, rozvoj zemdlství, rozvoj a upevnní demokracie, lidských práv a ádné správy vcí veejných, zavedení právních princip, ízení migrace, udržitelný rozvoj s d razem na jeho environmentální složku a postkonfliktní obnova. Koncepce zahraniní rozvojové pomoci R na léta , kterou vzala vláda R na vdomí svým usnesením. 91 ze dne 23. ledna 2002, uvedla jako rámcový cíl v oblasti zahraniní rozvojové pomoci pispt v souladu s úsilím mezinárodního spoleenství k omezení chudoby v mén vysplých ástech svta cestou ekonomicko-sociálního udržitelného rozvoje. R se ztotožuje s vícerozmrným pístupem k omezování chudoby, kterou nelze chápat pouze v ekonomických termínech nízkého píjmu na obyvatele, ale i v dalších sociálních a environmentálních vazbách. R pln podporuje mezinárodní rozvojové cíle (Millennium Development Goals MDG), které vyplynuly z mezinárodních konferencí OSN v 90. letech a byly potvrzeny Miléniovým summitem OSN v roce Ústedním cílem je snížení potu lidí žijících v absolutní chudob o polovinu do roku Zahraniní rozvojová spolupráce R vychází z princip partnerství (ZRS musí být vedena poptávkou po pomoci ze strany píjemce, nikoliv nabídkou poskytovatele), efektivnosti a transparentnosti. ZRS odráží zájmy a poteby R a napomáhá intenzifikaci politických a hospodáských vztah mezi partnerskými zemmi a R. Poskytování ZRS je v souladu s bezpenostními zájmy R. Zásady zahraniní rozvojové spolupráce, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna , stanovily za nosnou souást ZRS R programy spolupráce s prioritními zemmi s cílem pispt k uplatování princip partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Formulace program posílí pedvídatelnost rozvojové spolupráce a usnadní plánování aktivit všem aktér m rozvojové spolupráce. V souladu s cíli uvedenými v Zásadách zahraniní rozvojové spolupráce a zahraninpolitickými zájmy R schválila vláda zámr dlouhodob smovat eskou ZRS do následujících prioritních zemí: Angolské republiky, Zambijské republiky, Vietnamské socialistické republiky, Mongolska, Jemenské republiky, Moldavské republiky, Bosny a Hercegoviny, Srbska a erné Hory. 5

6 3) Angola jako partner rozvojové spolupráce R Vláda R definovala svým usnesením. 302 ze dne 31. bezna 2004 Angolskou republiku jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci, a to pedevším z následujících d vod : vysoká potebnost rozvojové spolupráce, mimoádn silná tradice rozvojové spolupráce s R/eskoslovenskem vysoký potenciál vedlejších pínos rozvojové spolupráce (rozvoje vzájemn výhodných hospodáských vztah ). Vysoká míra potebnosti rozvojové spolupráce vyplývá z vysoké míry chudoby angolského obyvatelstva (68 % Angolan žije pod hranicí chudoby) a celkov nízkému stupni lidského rozvoje (Angola se v roce 2004 nacházela na 166. míst ze 177 zemí seazených podle indexu lidského rozvoje). V souasné dob prochází obtížným procesem obnovy po obanské válce, která s krátkými pestávkami probíhala od roku 1975 do roku Intenzivní spolupráce mezi eskoslovenskem a Angolou byla zahájena po získání nezávislosti na Portugalsku v roce 1975 a navázala na diplomatickou, finanní a vojenskou podporu, kterou eskoslovensko od poátku 60. let poskytovalo Lidovému hnutí za osvobození Angoly (MPLA) v jeho protikoloniálním zápase. Angola se stala po roce 1975 jednou ze tí eskoslovenských zemí pednostního zájmu na africkém kontinent, emuž odpovídala intenzita politických, kulturních, hospodáských a rozvojových vztah. Vztahy rozvojové spolupráce kodifikovala dohoda o vdeckotechnické spolupráci, 1 která definovala oblasti spolupráce a zizovala zvláštní eskoslovensko-angolskou smíšenou komisi pro vdeckotechnickou spolupráci, jejímž úkolem bylo dohlížet na plnní dohody. Detailnjší podmínky spolupráce (nap. podmínky vysílání eskoslovenských expert do Angoly) definovaly dílí protokoly. 2 V sektoru pr myslu bylo eskoslovenské angažmá prostednictvím vysílání odborník nejintenzivnjší v oblasti výroby papíru a celulózy, kde se pomoc pedevším projevila obnovou celulózky v Alto Catumbela, kde byla ovšem spolupráce v beznu 1983 citeln narušena únosem 66 eskoslovenských expert a jejich rodinných píslušník povstaleckým hnutím UNITA. Spolupráce se rozvíjela též v oblasti zpracování deva, textilního, kožedlného a obuvnického pr myslu, stejn tak jako v oblasti lesnictví. V sektoru energetiky byla za cíl spolupráce stanovena elektrifikace v provinciích Benguela, Huambo, Bié a Moxico, pozornost byla vnována zvlášt otázce rozvodné sít a budování malých vodních elektráren. 3 Neocenitelný význam pro intenzivní spolupráci mezi R a Angolou má studium angolských oban na eskoslovenských/eských školách. Poty stipendist stanovovaly protokoly k dohod o kulturní spolupráci, 4 koncem 80. let byla kvóta stanovena na 20 stipendií ron pro studium vysokoškolské, 20 pro stedoškolské a 3 postgraduální. 5 Vedle standardních vysokoškolských studií a postgraduálních kurz si v SSR zvyšovali kvalifikaci a získávali specializaci angolští lékai. Dále pobývali angolští obané v SSR na základ dohody o odborné píprav na dlnická povolání ve stedních odborných uilištích a doasném zamstnávání spojeném s odbornou pípravou oban Angolské lidové republiky v eskoslovenských organizacích. 6 Zvlášt absolventi eských vysokých škol pedstavují znaný potenciál pro úzké vztahy spolupráce, protože se mnozí z nich vzhledem ke kontinuit vlády (pes demokratické volby v roce 1992) nadále uplatují ve vlivných pozicích ve státní správ. 6

7 eskoslovensko také poskytlo Angole možnost erpat úvry do výše 50 mil. USD, piemž úvry byly urené hlavn na nákupy eskoslovenského strojírenského zboží, služeb a na poplatky v rámci licenních smluv týkajících se eskoslovenských patent a technologií. Po jistém ochlazení esko-angolských vztah v 90. letech došlo v návaznosti na obnovení politických vztah (otevení zastupitelského úadu R v Luand v roce 2002) k optovnému zahájení rozvojové spolupráce. Na léta byly v rámci zahraniní rozvojové spolupráce R vylenny prostedky na realizaci projektu Centrum zemdlského vzdlávání, jehož realizátorem je Institut tropického a subtropického zemdlství eské zemdlské univerzity. Celkov bylo na realizaci projektu pidleno 7 mil. K, projekt je realizován v gesci ministerstva školství. Vysoký potenciál pro pínos rozvojové spolupráce k vzájemn výhodným hospodáským vztah m vyplývá ze skutenosti, že mnohaletá obanská válka zp sobila nedostatek širokého spektra zboží, které musí Angola vzhledem k rozkladu vlastní pr myslové základny dovážet. Výrazný deficit v obchod s pr myslovými výrobky nepedstavuje v pípad Angoly vážný problém, protože vyrovnání obchodní a platební bilance je zajištno vývozem ropy a píjmy z tžby ropy plynoucími. Pr nik eských výrobk na angolský trh usnaduje skutenost, že ada znaek eských výrobk (Zetor, Jawa) má v Angole dobrou povst, která vyplývá z intenzivních hospodáských vztah v minulosti. (Koncem 70. let byla Angola nejvýznamnjším obchodním partnerem SSR v subsaharské Africe, piemž eskoslovensko do Angoly vyváželo mj. nákladní automobily a traktory.) 7

8 4) Bilaterální dohody mezi R a Angolou Níže uvedená tabulka shrnuje platné mezinárodní dohody mezi R a Angolou. Vedle tchto platných dohod byla v 70. a 80. uzavena ada dohod a protokol, jejichž platnost již byla ukonena (nap. Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou SSR a vládou Angolské lidové republiky a píslušné provádcí plány, Dohoda o spolupráci v oblasti energetiky uzavená , dohody o odborné píprav na dlnická povolání ve stedních odborných uilištích a doasném zamstnávání spojeném s odbornou pípravou oban Angolské lidové republiky v eskoslovenských organizacích, , Protokol o všeobecných podmínkách vysílání eskoslovenských expert do Angolské lidové republiky atd.). Tab. 1: Platné mezinárodní dohody mezi R a Angolou Název dohody Dohoda o vdeckotechnické spolupráci mezi vládou eskoslovenské socialistické republiky a vládou Angolské lidové republiky Obchodní dohoda mezi vládou eskoslovenské socialistické republiky a vládou Angolské lidové republiky Úvrová dohoda mezi eskoslovenskou socialistickou republikou a Angolskou lidovou republikou Rámcová dohoda mezi vládou eskoslovenské socialistické republiky a vládou Angolské lidové republiky o hospodáské, pr myslové a technické spolupráci Program technicko-ekonomické a obchodní spolupráce mezi eskoslovenskou socialistickou republikou a Angolskou lidovou republikou Dodatek k Úvrové dohod mezi eskoslovenskou socialistickou republikou a Angolskou lidovou republikou ze dne 12. íjna 1981 Deklarace o bilaterálních vztazích mezi eskou republikou a Angolskou republikou Dohoda mezi vládou eské republiky a vládou Angolské republiky o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výmnou nót Datum a místo podepsání dohody , Luanda , Luanda , Praha , Luanda , Luanda , Praha , Luanda 8

9 5) Hospodáská, politická a sociální situace v Angole Angola patí mezi nejmén rozvinuté zem svta. 7 Základní ekonomické a sociální ukazatele jsou uvedeny v tabulce: Tab. 2: Základní ekonomické a sociální ukazatele Angoly poet obyvatel 13,1 mil. 13,5 mil. 13,9 mil. pr mrná délka života kojenecká úmrtnost úmrtnost dtí do 5 let hrubý národní d chod hrubý národní d chod per capita hrubý domácí produkt 46,6 46,6 46,7 127,6/ / / ,8/ / /1000 5,7 mld. USD 6,7 mld. USD 9,3 mld. USD 430 USD 530 USD 710 USD 8,9 mld. USD 9,5 mld. USD 11,2 mld. USD r st HDP (%) 3,0 3,2 15,3 zahraniní dluh 9,7 mld. USD 9,3 mld. USD 9,8 mld. USD dluhová služba (% vývozu) pímé zahraniní investice 14,8 21,8 10,0 1,7 mld. USD 2,1 mld. USD 1,3 mld. USD Za svtov výjimenou výši hospodáského r stu v roce 2002 (pes 15 %) byl do znané míry odpovdný sektor tžby ropy, který vzrostl o 25 % ron. Neropný sektor ovšem rostl v roce 2002 o velmi píznivých 9 %. Tžba ropy (pibližn 1 mil. barel denn) pedstavovala v roce % hrubého domácího produktu Angoly a plyne z ní tém 90 % vývozních píjm. Hrubý národní píjem per capita ve výši 710 USD (v roce 2002) proto pln nevypovídá o úrovni chudoby. V roce 2001 žilo pod hranicí chudoby 68 % angolského obyvatelstva, piemž 26 % obyvatel žilo v chudob extrémní. 9 Pínos tžby ropy k omezování chudoby a vytváení pracovních míst je velmi limitovaný. Sektor tžby ropy je do znané míry separován od zbytku angolského hospodáství. Geografická a sociální nerovnomrnost distribuce píjm vede k relativn nízkému využívání zdroj pro nákup místního zboží a služeb, a tím k nedostatené dynamizaci dalších sektor hospodáství. Znaná ást aktuálních píjm z ropy je vnována na splácení dluh, které vznikly v souvislosti s obanskou válkou. Po rop je hlavním zdrojem píjm státního rozpotu tžba diamant (Angola je tvrtým nejvtším producentem na svt). Vývoz nerostných surovin ovšem vede k nadhodnocování kursu angolské mny, což negativn ovlivuje exportní možnosti angolských výrobc 9

10 v ostatních sektorech. Dominantní role tžby surovin se negativn projevuje i v oblasti dobrého vládnutí. Vyvážený a na omezování chudoby orientovaný rozvoj zem si vyžaduje posílený d raz na rozvoj zemdlství a venkova. Politickou a sociální situaci v Angole lze v souasné dob nejlépe charakterizovat jako pechod od bezprostední poválené rekonstrukce k dlouhodobému rozvoji. Smrt v dce povstaleckého hnutí Národní svaz pro úplnou nezávislost Angoly (UNITA) dr. Jonase Savimbiho v pestelce s vládními jednotkami v provincii Moxico v únoru 2002 znamenala zásadní zlom ve vývoji ozbrojeného konfliktu, který s jen krátkými pestávkami trval od poátku 60. let, respektive od roku Vláda a UNITA záhy uzavely dohodu o pímí, bojovníci UNITA byli demobilizováni (krom ásti, která byla zalenna do armády) a došlo ke stabilizaci bezpenostní situace na venkov. Hnutí UNITA se transformovalo na politickou stranu a ministi za UNITA se podílejí na vlád národní jednoty a usmíení. Návrat k obanské válce je v souasné dob velmi nepravdpodobný, klíovou souástí demokratizaního procesu bude organizace druhých svobodných voleb za úasti více politických stran, které by se mly konat v roce 2005 nebo Po ukonení ozbrojeného konfliktu se velmi naléhavou stala otázka návratu a usazování vnitních i vnjších uprchlík a demobilizovaných bývalých bojovník. V dob uzavení pímí byly v Angole 4 miliony vnitních uprchlík (vedle uprchlík v zahranií), z nichž se vtšina vrátila do oblastí p vodu. Návrat uprchlík a demobilizovaných pináší v krátkodobé perspektiv vysoké nároky na poskytování i zcela elementárních služeb v oblastech usazení, z dlouhodobého hlediska se ale jedná o faktor klíový pro revitalizaci válkou nejh e postižených oblastí. Odchod obyvatelstva do bezpenjších oblastí v pr bhu války zp sobil radikální útlum ekonomických aktivit ve venkovských oblastech a návrat uprchlík je tak pedpokladem pro rozvoj zemdlské i nezemdlské výroby na venkov. Postupn nyní nar stá rozloha obdlávané p dy a dochází k nár stu zemdlské produkce, celková obnova venkova si ale vyžádá znaný as a úsilí. Vážnou pekážkou návratu a usazování uprchlík a bývalých bojovník, stejn tak jako i obnovy a rozvoje venkova pedstavují miny. Pestože bylo od roku 1995 deaktivováno na 35 tis. min, ohrožuje lidské životy nadále až nkolik milion rozmístných min. Nejvíce jsou pitom zasaženy provincie Huambo, Bié, Kuando-Kubango a Malanje. Vedle min ovlivuje sociální rekonstrukci a revitalizaci ekonomické aktivity Angolan ve venkovských oblastech špatná kvalita dopravní infrastruktury. Rekonstrukce komunikací má pitom znaný potenciál pro ekonomický rozvoj vnitrozemských oblastí Angoly. V pípad tzv. Benguelské dráhy, která p vodn spojovala s Atlantickým oceánem doly v zambijském Copperbeltu a konžské Katanze a ze které vzhledem k sabotážím hnutí UNITA z stal v provozu pouze 30km úsek u pobeží, lze identifikovat i znaný potenciál pro rozvoj celého subkontinentu, piemž do konce roku 2004 by ml být zprovoznn první úsek Benguela- Huambo a v pr bhu roku 2005 by mla být tra v provozu až do Kuita v provincii Bié. S vážnými problémy se potýká také sociální sektor. Co se vzdlání týe, dochází po roce 2002 k výraznému nár stu potu žák škol. Tomu ale neodpovídají, zvlášt na venkov, ani využitelné školní budovy, ani poet kvalifikovaného personálu. Stejnými nedostatky trpí i sektor zdravotnictví. Úrove primární a sekundární zdravotní pée v Angole musela být vzhledem k nedostatku kvalifikovaného personálu a infrastruktur redukována na 60 %, piemž i k tmto limitovaným službám má pístup pouze 30 % obyvatelstva. 10

11 6) Rozvojové priority angolské vlády Angolská vláda definovala své rozvojové priority v dokumentu Strategie boje proti chudob, 10 kterou v roce 2003 vypracovalo angolské ministerstvo plánování po konzultacích s vládními institucemi na centrální i lokální úrovni, s místními komunitami a obanskou spoleností a s vnjšími partnery (agencie OSN, Svtová banka, MMF, EU). Dokument definuje následující prioritní oblasti pro intervenci: sociální neintegrace, odminování, potravinové zabezpeení a rozvoj venkova, HIV/AIDS, vzdlání, zdravotnictví, základní infrastruktury, zamstnanost a píprava na povolání, vládnutí, soudní systém, veejná správa, dekoncentrace a decentralizace, plánování a management veejných financí, makroekonomický management. V každé z tchto prioritních oblastí dokument detailn analyzuje stávající situaci, definuje hlavní cíle i jednotlivé intervence v rámci Strategie boje proti chudob a stanovuje výsledky, kterých by mlo být v uvedeném asovém horizontu dosaženo. V oblasti sociální reintegrace si angolská vláda vytýila jako hlavní cíl napomoci návratu uprchlík (vnitních i vnjších), demobilizovaných voják a jejich rodin do oblastí jejich p vodu, stejn tak jako napomoci jejich integraci prostednictvím podpory nastartování produktivních aktivit a zahájením poskytování základních sociálních služeb. Strategie boje proti chudob chápe sociální reintegraci jako klíový nástroj pro konsolidaci míru, sociální stabilitu a hospodáské zotavení. Strategie sociální reintegrace poítá s vytvoením mechanism plánování a managementu, které umožní úast píjemc na identifikaci a implementaci aktivit nezbytných pro nastartování sociálních a ekonomických aktivit, jež zajistí blahobyt a stabilitu usazených komunit. V první fázi programu sociální reintegrace se poítá s distribucí zboží a poskytováním základních služeb tak, aby byly vytvoeny minimální životní podmínky pro navracející se obyvatelstvo. Hlavním cílem Strategie boje proti chudob v oblasti odminování je zajistit ešení problému pítomnosti min a nástražných výbušných systém na celém území Angoly tak, aby byl zajištn volný pohyb a bezpenost osob a zboží a umožnna tak normalizace života obyvatelstva a ekonomických aktivit. Mezi prioritní intervence v sektoru odminování dokument adí organizaci osvtových kampaní, v nichž by bylo obyvatelstvo informováno o nebezpeí min, vytvoení kapacity pro realizaci odminovacích operací a zajišování kontroly kvality odminování. 11

12 V oblasti potravinového zabezpeení a rozvoje venkova si angolská vláda stanovila za cíl dosáhnout zajištní výživy domácího obyvatelstva a nastartovat venkovskou ekonomiku, která je podle angolské vlády vitální oblastí pro udržitelný rozvoj Angoly. Jako hlavní oblasti intervence v sektoru zemdlství definuje Strategie boje proti chudob posilování výrobních kapacit v tradiním sektoru, zvlášt pak v oblasti produkce plodin urených k výživ a v oblasti sladkovodního rybolovu, dále obnovu vnitního trhu (venkovského obchodu), udržitelné využívání pírodních zdroj a reorganizaci píslušných veejných institucí. V oblasti posilování výrobních kapacit tradiního zemdlství poítá dokument mj. s podporou rozvoje mikrokredit pro zemdlce, podporou produkce semen, podporou pizp sobování technologií podmínkám místních zemdlc a podporou zlepšování meliorace. Oblast boje proti HIV/AIDS chápe angolská vláda jako kritickou pro rozvoj zem, vzhledem k riziku silného nár stu potu infikovaných osob v blízké budoucnosti. Jako hlavní cíle v oblasti boje proti HIV/AIDS stanoví Strategie boje proti chudob posilování kapacit pro adekvátní celonárodní reakci na epidemii HIV/AIDS, prevenci šíení HIV a zmírování socioekonomického dopadu HIV/AIDS na jednotlivce, rodiny a komunity. V oblasti vzdlávání se angolská vláda hlásí k cíli kvalitního vzdlání pro všechny, Strategie boje proti chudob tak pln navazuje na Národní akní plán pro vzdlání pro všechny z roku Jako specifické cíle v oblasti vzdlávání dokument definuje univerzalizaci pístupu ke kvalitnímu základnímu vzdlání (1. 6. tída), vymýcení analfabetismu dosplých, integraci dtí se zvláštními vzdlávacími nároky do systému, integraci mládeže do vzdlávacího systému, snížení nerovností v pístupu ke vzdlání mezi chlapci a dvaty a mezi r znými geografickými oblastmi a posílení kapacity administrace, managementu a inspekce vzdlávacího systému. Jako geografickou prioritu vláda stanovila provincie s nejnižší školní docházkou (Huambo, Bié, Uíge, Cuando Cubango, Malange a Moxico). V oblasti zdravotnictví definovala Strategie boje proti chudob jako obecný cíl zlepšení zdravotního stavu veškerého angolského obyvatelstva, a to na principu rovnosti a nediskriminace. Co se specifických cíl týe, dokument mezi n zahrnul zlepšení pístupu k primární zdravotní péi, vetn zdravotní pée o matku a dít. Jako další cíl stanovil zlepšení kvality zdravotnických služeb posílením vzdlávání personálu a dohledu, zajištním pístupu k základním lék m, posílením diagnostiky nejrozšíenjších chorob, zvlášt pak malárie a tuberkulózy. Jako další cíle si Strategie boje proti chudob v sektoru zdravotnictví stanovila kontrolu šíení HIV/AIDS a pohlavních nemocí a posílení úrovn managementu a plánování na úrovni provinciální a municipální. Jako geografické priority byly na léta 2003 až 2005 stanoveny provincie Bié, Huambo, Huíla, Cuando Cubango, Kuanza Norte, Kuanza Sul, Lunda Norte, Lunda Sul, Malange, Moxico, Uíge a Zaire. Co se základních infrastruktur týe, poítá Strategie boje proti chudob v první fázi s rekonstrukcí základních infrastruktur zniených za války, v druhé fázi by se poté budování infrastruktur mlo zamit pedevším na hospodáskou obnovu a r st a zlepšení poskytování služeb. V subsektoru dopravních infrastruktur definovala angolská vláda jako cíl obnovit pohyb obyvatelstva a zboží v Angole, umožnit návrat vnitních uprchlík do jejich oblastí p vodu, zajistit dopravu zemdlské produkce na trhy, vytvoit pracovní místa pro demobilizované vojáky, zbavit komunikace min a snížit vysoké dopravní náklady. Jako prioritní intervence byla identifikována obnova a údržba silniní infrastruktury vetn most. V subsektoru dodávek vody a kanalizace si Strategie boje proti chudob klade za cíl zajistit základní životní podmínky umožnním pístupu k pitné vod a ke kanalizaci a pispt tak k omezení šíení epidemií souvisejících s neadekvátním pístupem k pitné vod a kanalizaci. V subsektoru elektrické energie bylo za cíl stanoveno zajištní udržitelnosti zavedením pimených poplatk za energii, zajištní poskytování elektrické energie v hlavních mstech 12

13 provincií, rekonstrukce existující výrobní kapacity, zajištní bžného provozu vhodnou údržbou a podpora využívání obnovitelné energie, jako je energie solární nebo energie z malých vodních elektráren, zvlášt pak v izolovaných venkovských oblastech. V subsektoru bydlení si vláda stanovila za cíl dosáhnout stavu, kdy by všechny rodiny mly k dispozici takové bydlení, které by jim umožnilo d stojný a bezpený život. V oblasti zamstnanosti a pípravy na povolání definovala Strategie boje proti chudob jako hlavní cíl maximáln využít národní pracovní sílu, podpoit pístup k zamstnání a vytváet tak podmínky pro snižování chudoby a udržitelný hospodáský a sociální rozvoj. Jako hlavní oblasti intervence byly identifikovány rozšíení pístupu ke službám zamstnanosti a pípravy na zamstnání a zlepšení kvality, efektivnosti a hospodárnosti tohoto systému. Co se oblasti vládnutí týe, definuje Strategie boje proti chudob cíle a oblasti intervence v sektoru soudnictví, veejné správy, v oblasti dekoncentrace a decentralizace a v oblasti plánování a managementu veejných financí. V oblasti soudního systému si vláda stanovila za hlavní cíle rozšíit výkon spravedlnosti na celé území státu a podporovat obranné mechanismy obanské spolenosti. Mezi klíové oblasti intervence pak Strategie boje proti chudob zaadila posílení rovného pístupu ke spravedlnosti, revizi trestního a obanského zákoníku, úpravu institucionálního systému tak, aby odpovídal právnímu státu, posílení kvalifikace soudního personálu a boj proti korupci. V oblasti veejné správy si vláda dala za cíl uinit z veejné správy nástroj podpory hospodáského r stu a sociálního blahobytu, faktor zajišující veejný poádek a státní autoritu, stejn tak jako mechanismus participace oban. Strategie boje proti chudob pitom v oblasti veejné správy m že navázat na Program správní reformy, který se zamil pedevším na zdokonalení funkní kapacity státu, posílení kvalifikace a využívání lidských zdroj ve služb státu a vytvoení efektivního organizaního rámce pro centrální a místní státní správu. V oblasti dekoncentrace a decentralizace si angolská vláda klade za cíl decentralizovat veejnou správu tak, aby se ízení a implementace služeb co nejvíce piblížily píjemc m a aby tak došlo k posílení efektivnosti a transparentnosti pi poskytování služeb. Jako hlavní oblasti intervence byly identifikovány funkní a organizaní restrukturalizace a racionalizace provinních vlád, rozvoj lidských zdroj zapojených do místní správy, rozvoj municipální a komunální správy, vytvoení podmínek pro ustavení samospráv a aktivní zapojení tradiních mocenských struktur do místní správy. Co se plánování a ízení veejných financí týe, mlo by podle Strategie boje proti chudob harmonizovat a orientovat jednání veejných i soukromých ekonomických aktér tak, aby byla v souladu s sociálním a hospodáským rozvojem definovaným státem. Jako hlavní oblasti intervencí Strategie boje proti chudob pedvídá schválení a implementaci rámcového zákona o hospodáském plánování, restrukturalizaci systému programování a managementu veejných investic a vytvoení integrovaného informaního systému. Strategie boje proti chudob pedpokládá také zvláštní iniciativy zamené na podporu transparentnosti. V oblasti makroekonomického managementu si angolská vláda vytýila za cíl dosáhnout makroekonomické stability, zvlášt pak zpomalení inflace a vytvoení podmínek pro soukromé investice, zvýšení produkce a tvorbu pracovních míst. 13

14 7) Rozvojové intervence ostatních donor V roce 2002 byla Angola píjemcem 421 mil. USD oficiální rozvojové pomoci, což pedstavovalo 4,4 % hrubého národního d chodu. Tém polovina pomoci smovala do oblasti humanitární a nouzové pomoci (potravinová pomoc, distribuce osiv a zemdlských nástroj apod.). V souasnosti pístup donor obecn charakterizuje pechod od humanitární pomoci k dlouhodobé rozvojové spolupráci. Vzhledem ke skutenosti, že Angola dosud pln nedosahuje žádoucích standard v oblasti dobrého vládnutí a managementu veejných financí, donoi nevyužívají nástroje podpory rozpotu a ponechávají si relativn znanou kontrolu nad uvolnnými finanními prostedky. Nejvýznamnjší poskytovatele rozvojové a humanitární pomoci Angole v roce 2002 uvádí tabulka. Tab. 3: Nejvýznamnjší poskytovatelé pomoci Angole Poskytovatel pomoci (nad 5 mil. USD v roce 2002) Objem pomoci (v mil. USD, zaokrouhleno) % (zaokrouhleno) USA Evropské spoleenství Svtový potravinový program (WFP) 30 7 Nizozemsko 28 7 Japonsko 27 6 Norsko 22 5 Mezinárodní rozvojová agentura (IDA - Svtová banka) 18 4 Nmecko 16 4 Portugalsko 14 3 Švédsko 14 3 Španlsko 13 3 Velká Británie 10 2 Francie 10 2 Itálie 7 2 Švýcarsko 6 1 UNHCR 6 1 UNICEF 5 1 Celkem bilaterální Celkem multilaterální Celkem

15 8) Priority rozvojové spolupráce mezi R a Angolou na léta Sektorové zamení spolupráce Vzhledem k cíl m zahraniní rozvojové spolupráce R, mezi nž pedevším patí omezování chudoby, je optimálním sektorem pro rozvojovou spolupráci s Angolou sektor zemdlství. Rozvoj zemdlství a venkova (potravinové zabezpeení a rozvoj venkova) patí mezi priority angolské vlády. Rozvoj zemdlské výroby, zvlášt pak na stran malých a stedních zemdlc, má vysoký potenciál pro omezování chudoby. Rozvoj zemdlské produkce bude mít pozitivní dopad i na nezemdlský venkovský sektor (emesla, služby), umožní sobstanost zem v zásobení potravinami a pispje tak k ešení problému hladu. Rozvoj ekonomických aktivit na angolském venkov je také nezbytným pedpokladem úspšné reintegrace demobilizovaných bývalých bojovník a vnitních uprchlík po obanské válce, a tím i podmínkou harmonické postkonfliktní rekonstrukce. Sociální reintegrace je prioritou angolské vlády. Orientace na sektor zemdlství bude mít návaznost na dosavadní rozvojovou spolupráci po roce Sektor školství (vzdlání) paí mezi priority angolské vlády. Z hlediska dlouhodobé perspektivy rozvoje Angoly je posilování kvalifikace lidských zdroj naprosto klíovým. Bez vzdlaného personálu není možné oekávat výrazné zlepšování situace v žádné oblasti, vetn výše zmínného sektoru zemdlství. Vzdlávací systém Angoly byl ale v ad oblastí zcela rozvrácen v pr bhu obanské války a podpora mezinárodního spoleenství je tak velmi naléhavá. Dosažení všeobecné školní docházky do roku 2015 bylo definováno jako jeden z rozvojových cíl tisíciletí. Orientace na sektor školství bude mít návaznost na dosavadní rozvojovou spolupráci po roce Jakkoli si efektivita a dopad spolupráce ve spojení s omezenými disponibilními zdroji vyžadují koncentraci na omezený poet sektor, lze ve stedndobé perspektiv po vyhodnocení implementace programu spolupráce v roce 2007 posílit esko-angolskou spolupráci rozšíením intervencí v dalších sektorech (doprava, zdravotnictví). Geografické zamení spolupráce Vzhledem k rozsahu rozvojových poteb Angoly, její rozloze (1, 2 mil. km 2 ), omezenosti disponibilních zdroj, požadavku na efektivitu a viditelnost bude R koncentrovat svoji rozvojovou spolupráci pouze na ást angolského teritoria. Vzhledem k potu obyvatelstva, míe chudoby, zamení na sektor zemdlství a dosavadní rozvojovou spolupráci po roce 2002 je optimální oblastí pro koncentraci rozvojové spolupráce provincie Bié, ležící na náhorní plošin ve stední Angole. Provincie Bié, rozlohou srovnatelná s R ( km 2 ), patila mezi oblasti válkou nejh e postižené. Bojové akce tžce poškodily hlavní msto provincie Kuito a neustaly ani poté, co vládní síly koncem roku 1999 obsadily poslední základnu hnutí UNITA v lokalit Andulo (na severozápad provincie). Provincie Bié v d sledku válených operací z stala nejen oblastí s nejvyšším potem vnitních uprchlík, ale i oblastí s podpr mrnými socio-ekonomickými ukazateli (chudoba, školní docházka apod.). Jedná se také o jednu z nejlidnatjších angolských provincii (1, 5 mil. 2 mil. obyvatel) a dopad rozvojových intervencí ve prospch odstraování chudoby je tak relativn vysoký. Bié je též provincií s píhodnými podmínkami pro zemdlství a prostedky vynaložené na rozvoj tohoto sektoru tak mají pomrn vysoký potenciální pínos. Koncentrace na provincii Bié také vychází z návaznosti na dosavadní rozvojovou spolupráci po roce 2002, bhem níž se podailo navázat s provinní vládou mimoádn dobré vztahy, založené na vzájemné d ve a úzké spolupráci. 15

16 Ve stedndobé perspektiv, po vyhodnocení zkušeností s rozvojovou spoluprací v provincii Bié, se R zamí na provincii Moxico, ležící na východ od provincie Bié. Provincie Moxico má rozlohu pibližn trojnásobnou ve srovnání s R ( km 2 ) a žije v ní okolo obyvatel. Hlavním d vodem pro zamení spolupráce na provincii Moxico je relativní zaostalost provincie vyplývající jak z geografické izolovanosti, tak ze skutenosti, že Moxico patilo mezi provincie válkou nejvíce postižené (na území provincie Moxico válka skonila). Jedná se také o provincii, na kterou se mén soustedí pozornost mezinárodní dárcovské komunity. Z hlediska R mají význam i logistické d vody. Moxico leží mezi provincií Bié, kam se spolupráce bude sousteovat v první fázi, a Zambií, která byla vládou definována jako druhá prioritní zem pro rozvojovou spolupráci R v subsaharské Africe. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v rámci programu rozvojové spolupráce mezi R a Angolou na léta Sektor zemdlství a rozvoj venkova 1.1 Posilování kapacit zemdlského a lesnického poradenství Posílení kapacit zemdlského a lesnického poradenství pedstavuje klíový pedpoklad pro zvýšení zemdlské produkce a optimalizaci udržitelného využívání lesních zdroj. Produktivita zemdlské výroby je v provincii Bié velmi nízká, akoli jsou pírodní podmínky relativn píznivé. Jedním z d vod této skutenosti je nedostatená znalost efektivních výrobních postup. Proces pedávání znalostí z generace na generaci byl siln narušen obanskou válkou a s ní spojenými pesuny obyvatelstva. Šíení znalosti efektivních výrobních postup je tak naléhavým úkolem pro provinní ministerstvo zemdlství, pípadn pro další aktéry. Ministerstvo zemdlství disponuje pracovníky zemdlského poradenství v jednotlivých okresech. Jejich kvalifikace bývá ale asto velmi nízká (výjimkou nebývá pouze dokonená 4. tída základní školy). Další pekážkou efektivního p sobení státního systému zemdlského poradenství je nedostatek dopravních prostedk. Vzhledem k tomu, že naprostá vtšina pracovník zemdlského poradenství p sobí v centrech okres (krom jednotlivc v centrech komun), je nedostatek dopravních prostedk zásadní pekážkou dosahu státního zemdlského poradenství na venkovské komunity. Podpora zemdlského poradenství ze strany R bude mít podobu kurz pro pracovníky zemdlského poradenství v jednotlivých okresech a podporu jejich mobility. Kursy pro pracovníky zemdlského poradenství, kterých se v pípad volných kapacit budou moci úastnit i zájemci z ad drobných zemdlc, budou zameny pedevším na pedávání poznatk o nejefektivnjších výrobních postupech pi využití výsledk zemdlského výzkumu (zejména optimalizace kombinace vhodných variant plodin a hnojiv). Kursy se zamí i na využívání a údržbu technologií na zpracování a uchovávání zemdlské produkce (vazba na bod 1.2.) a marketing zemdlské produkce. Budou poskytovány i specifické kursy chovu dr beže, ovocnáství a pstování zeleniny. Kursy se zamí na zlepšení schopností pracovník ministerstva zemdlství pracovat efektivn s komunitami, a již v oblasti pedávání získaných poznatk, tak v jejich adaptaci na aktuální poteby komunit pi maximálním využití participativních postup. Ve stedndobé perspektiv sehraje rozhodující roli pi zajišování kvalifikovaného personálu státního systému zemdlského poradenství ustavení stedoškolského vzdlání zemdlského zamení (viz 2.2.). Mobilitu pracovník zemdlského poradenství R podpoí dodávkami pimených dopravních prostedk pro vybrané lokality a poskytnutím školení na jejich provoz a údržbu. Zkušenosti získané pi realizaci projektu v provincii Bié budou po vyhodnocení aplikovány v provincii Moxico. Podpora lesnického poradenství ze strany R bude mít podobu kurz pro pracovníky 16

17 poradenských stedisek. Tyto kurzy budou zameny na otázky týkající se základ hospodáské úpravy les, pstování les a dalších aktivit, stejn tak jako i zpracování deva a dalších lesních produkt. Cílem kurz bude nauit jejich absolventy základ m trvale udržitelného využití lesních zdroj a také základním komunikaním dovednostem, které jim umožní pedávání nov nabytých poznatk v rámci poradenské innosti. Problémy týkající se mobility jsou stejné jako u poradenství zemdlského a jejich ešení je obdobné. 1.2 Podpora optimalizace zpracování a uchovávání zemdlské produkce Významná ást zemdlské produkce bývá každoron ztracena po sklizni vzhledem k neadekvátnímu zpracování a uchovávání. Zlepšení situace v tomto ohledu pispje rozhodným zp sobem k rozvoji místního a regionálního trhu se zemdlskými produkty a rozšíení exportních možností. R pispje k ešení problému zpracování a uchovávání zemdlské produkce dodávkami vhodných zaízení a poskytnutím školení pro personál odpovdný za provoz a údržbu zaízení. Spolupráce se bude v tomto ohledu opírat o pracovníky ministerstva zemdlství na úrovni komun, kteí budou za údržbu a provoz zaízení odpovdni, a o dostaten organizan zajištné asociace drobných zemdlc. Vhodným zdrojem energie pro zaízení na zpracování produkce bude v ad pípad vodní energie, kde má provincie Bié velký a dosud nevyužívaný potenciál. Zkušenosti získané pi realizaci projektu v provincii Bié budou po vyhodnocení aplikovány v provincii Moxico. 1.3 Podpora chovu ryb a rybníkáství v provincii Bié Obyvatelstvo provincie Bié trpí nedostatkem živoišných bílkovin vzhledem k tomu, že bhem obanské války došlo k tém absolutnímu úbytku chovaného zvíectva. Chov sladkovodních ryb, k nmuž má provincie Bié vzhledem k bohatství vodních tok a množství pírodních nádrží výborné podmínky, k doplnní živoišných bílkovin do stravy obyvatelstva pomrn rychle pispje. R disponuje v oblasti chovu ryb mimoádným know-how reflektujícím dlouhodobou tradici rybníkáství. Podpora chovu ryb a rybníkáství ze strany R bude mít podobu identifikace vhodného typu ryb pro vodní nádrže v provinci Bié, zavedení produkce potru v provincii a školení pracovník zemdlského poradenství pro zavádní rybníkáství a pro práci s místními komunitami v šíení znalostí s chovem ryb spojených. 1.4 Podpora veterinární služby v provincii Moxico V d sledku obanské války došlo ve stední Angole k radikálnímu úbytku chovaného dobytka. Ve stedndobé perspektiv však lze oekávat obnovení stav skotu. Vedle organizovaného šíení dobytka z provincie Huíla do provincií Huambo a Bié lze oekávat šíení skotu ze sousední Zambie, a to zvlášt do provincií Moxico a Cuando Cubango. Pohyb dobytka z provincie Huíla je možné epidemiologicky kontrolovat (jakkoli jsou kapacity laboratoe v hlavním mst provincie Huíla Lubango omezené), pohyb dobytka ze Zambie ale v bec podchycen není vzhledem k faktickému zhroucení veterinární služby v angolských východních provinciích. Riziko šíení chorob dobytka (zejména nakažlivé bovinní pleuropneumonie /CBPP/ a brucelózy) je tak znané. Podpora R se zamí na posílení kapacit angolské veterinární služby v provincii Moxico. Tato podpora bude jednak zamena na vybudování efektivního mechanismu epidemiologické kontroly peshraniního pohybu dobytka (sanitárního kordonu) a dále pak na posílení kapacit angolské veterinární služby prostednictvím školení personálu, podpory mobility a laboratorního vybavení. 17

18 1.5 Podpora agrolesnictví a lesnictví Angola je zemí velmi bohatou na lesní zdroje. Celková výmra les dosahuje 69,8 mil. ha, což pi celkové rozloze zem 124,7 mil. ha pedstavuje lesnatost 56 %. Pevládají pirozené lesy, nicmén v zemi bylo vysázeno zhruba ha plantáží vtšinou eukalypt, borovic a cypiš. Pevažují otevené a rozvolnné lesní formace, souvislé porosty se vyskytují pedevším v severní a východní ásti území (vetn provincií Bié a Moxico). Akoli odlesování probíhá ve srovnání s africkým pr mrem relativn pomalu ( 0,18 % ron), v absolutním vyjádení se jedná o znané plochy ( ha ron). Konec obanské války otevel urité perspektivy spolupráce v oblasti lesního hospodáství. Potebný je zejména rozvoj agrolesnických a lesnických aktivit s cílem vytvoit pracovní píležitosti bývalým bojovník m a vnitním uprchlík m vracejícím se do svých domov. Významnými tématy jsou konsolidace lesnických institucí a státní správy les, obnova lesnické politiky a inventarizace lesních zdroj. Podpora R se zamí na výbr místních devin vhodných pro lesnictví a agrolesnictví, pstování sadebního materiálu a následné vytvoení vzorové ukázkové plochy, kde by bylo možné pro místní obyvatelstvo demonstrovat vhodné postupy hospodaení v lesích. Podpora vyústí do aplikace celého pstebního cyklu vetn návrhu hospodásko-úpravnických opatení a návazných zpracovatelských technologií ve vybraných komunitách. Souástí podpory bude také inventarizace lesních zdroj, jež by sloužila ke zmapování lesních porost, respektive ke zjištní stavu les ve vybraných provinciích. Na základ získaných údaj bude možné pipravit podklady pro zajištní funkce odvtví lesního hospodáství a také podklady d ležité pro formulaci státní lesnické politiky. 2. Sektor školství 2.1 Podpora zvyšování kvality základního školství Základní školství v Angole bylo tžce postiženo obanskou válkou. Milion dtí z stává bez pístupu ke školnímu vzdlání, podle posledních údaj dochází do školy pouze 55 % dtí a pouze 28 % žák z stává ve vzdlávacím procesu až do 5. tídy. Kvalitu vzdlávacího systému negativn ovlivuje nízká kvalifikace personálu (nkteí uitelé dokonili pouze 4. tídu), nedostatené infrastruktury a nedostatené vybavení škol. Podpora ze strany R se zamí pedevším na zvyšování kvalifikace uitel, mj. na zlepšení metodiky pedagogické práce smrem k aktivnjšímu zapojení žák do vzdlávacího procesu. Kurzy budou poskytovány zejména v pr bhu pestávek mezi trimestry. D raz bude kladen na aktivitu v okresech, kde dosud na zvyšování kvalifikace uitel nepracovala ani angolská vláda, ani UNICEF, v ostatních okresech se bude jednat o doplovací a opakovací kursy. Píspvek R k ešení problému nedostatku infrastruktur a vybavení škol bude omezený na demonstraní školy, jejichž úelem bude šíit standardy kvalitního základního vzdlání do širšího okolí. Souástí vzorových škol bude vždy i hygienické zázemí, které bude plnit osvtový úel pro celé komunity. 2.2 Podpora zavádní stedního školství zemdlského zamení Významnou pekážkou rozvoje Angoly je nedostatek stedního technického personálu. Vzhledem k dominantní roli zemdlství v ekonomice angolského vnitrozemí má píprava zemdlských technik zvlášt vysoký potenciál pro ekonomický rozvoj oblasti. Podpora ze strany R se zamí na podporu pi tvorb osnov pro zemdlskou stední školu a jejich uplatování ve výuce po dobu nezbytnou k nastavení standard kvalitní výuky. Po ustavení stedoškolského zemdlského vzdlání v hlavním mst provincie Kuito, plném pevzetí projektu angolskou stranou a jeho evaluaci bude stedoškolské zemdlské vzdlání ustaveno 18

19 v Andulo (druhém nejvtším mst v provincii Bié) a v hlavním mst provincie Moxico Luen. 1. Odminování Prezová témata Rozvoj stední Angoly, kde se koncentrovaly bojové operace, vážn komplikuje pítomnost min, zvlášt u komunikací, strategicky významných objekt (mosty, letišt, elektrárny apod.), na zemdlské p d a v oblastech, kde se stabilizovaly frontové linie. Odminování ze strany angolského státu zastešuje Národní mezisektorová komise pro odminování a humanitární pomoc, samotný proces detekce a odstraování nástražných výbušných systém je ale realizován bu nevládními organizacemi (zejména Hallo Trust), nebo píslušníky angolských ozbrojených sil. Vzhledem k imperativu zajištní bezpenosti personálu i uživatel projektu budou veškeré projekty eské rozvojové spolupráce s Angolou realizovány pouze po potvrzení absence min na píslušných pozemcích. Pokud projekty nebudou realizovány v již odminovaných lokalitách, bude jejich souástí také detekce min a jejich likvidace. Bude to v souladu s rozvojovými prioritami angolské vlády, kde je odminování hned na druhém míst za sociální reintegrací bývalých voják, válených uprchlík a jejich rodin. Tato strategie ješt umocní efektivní zacílení eské rozvojové spolupráce na aktuální poteby pijímající zem. V pípad specifických a naléhavých požadavk angolské strany bude možné zvažovat spolupráci v oblasti odminování i mimo vazbu na bilaterální projekty rozvojové spolupráce R. 2. Posilování kapacit státní správy Výkon státní správy a poskytování služeb státem na angolském venkov je negativn ovlivnn pr bhem obanské války, kdy byla z odlehlých oblastí státní správa efektivn eliminována. Vážným problémem je také nízká kvalifikace a motivace pracovník státní správy. Vzhledem k nezastupitelnosti státu pro rovnovážné a dlouhodob udržitelné poskytování služeb, stejn tak jako pro zajišování veejného poádku a bezpenosti, bude R v projektech rozvojové spolupráce zohledovat imperativ posilování kapacit státu. Posilována bude kvalifikace pracovník státní správy. S pracovníky s dlouhodobjšími vizemi a vyšší motivací bude navázána spolupráce smující k urychlení reformních krok. 3. Podpora obanské spolenosti Ustavení a konsolidace dynamické obanské spolenosti významným zp sobem pispje k dlouhodobému sociálnímu a ekonomickému rozvoji Angoly. Rozvojová spolupráce R bude proto d sledn klást d raz na posilování kapacit angolských nevládních organizací, komunitárních organizací a asociací drobných zemdlc. 4. Rovnoprávnost muž a žen Rovnoprávnost muž a žen je jedním z rozvojových cíl tisíciletí, k nimž se pihlásila jak R, tak Angola. Poteba posílení postavení žen je znaná zejména v pístupu ke vzdlání a v zamstnanosti mimo neformální sektor. Spolupráce R bude soustavn pispívat k posílení pozice žen v Angole. 19

20 5. Udržitelnost životního prostedí eská republika bude ve své spolupráci s Angolou dbát na principy udržitelného rozvoje. Zvláštní ohled bude kladen na uchování rozmanitosti živoišných a rostlinných druh a na využívání obnovitelných zdroj energie. 20

21 9) Institucionální rámec, ízení a implementace programu Realizace programu rozvojové spolupráce mezi R a Angolou je ze strany R institucionáln zajištna ministerstvem zahraniních vcí, ministerstvem zemdlství a ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy. V rámci Ministerstva zahraniních vcí R jsou do ízení programu zapojeny Odbor Blízkého východu a Afriky, Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, Zastupitelský úad R v Luand a Rozvojové stedisko Ústavu mezinárodních vztah. Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV se podílí na píprav programu rozvojové spolupráce a jeho pípadných modifikacích. Zastupitelský úad R v Luand se podílí na píprav programu spolupráce s Angolou a jeho pípadných modifikacích. Podílí se také na monitoringu implementace programu spolupráce. Udržuje rozvojový dialog s partnerskými institucemi, zvlášt pak s vládou na centrální a provinní úrovni. Udržuje komunikaci s ostatními poskytovateli rozvojové pomoci (zejména pak ES) s cílem dosáhnout maximální možné komplementarity, koordinace a koherence. Rozvojové stedisko ÚMV se podílí na píprav programu rozvojové spolupráce a jeho pípadných modifikacích. Poskytuje odpovdným ministerstv m poradenské služby v pípad výbrových ízení na realizaci projekt. Zajistí také evaluaci programu rozvojové spolupráce. Ministerstvo zemdlství R je odpovdné za realizaci spolupráce v sektoru zemdlství. Podílí se na píprav programu spolupráce v sektoru zemdlství a jeho pípadných modifikacích. Je odpovdné za vyhlášení výbrových ízení na realizaci projekt vycházejících z programu spolupráce, uzavení smluv s vítzi výbrových ízení, financování projekt, monitoring implementace projekt a dohled nad efektivním využíváním prostedk. Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy R je odpovdné za realizaci spolupráce v sektoru školství. Podílí se na píprav programu spolupráce v sektoru školství a jeho pípadných modifikacích. Je odpovdné za vyhlášení výbrových ízení na realizaci projekt vycházejících z programu spolupráce, uzavení smluv s vítzi výbrových ízení, financování projekt, monitoring implementace projekt a dohled nad efektivním využíváním prostedk. Píslušné orgány státní správy si zajistí svou organizaní strukturu tak, aby program rozvojové spolupráce mohl být efektivn realizován. Pro flexibilní a efektivní ízení programu je zvlášt d ležité zajištní adekvátních kapacit ZÚ Luanda. 21

22 10) Evaluace a monitoring programu V polovin roku 2007 probhne pr bžná evaluace programu rozvojové spolupráce mezi R a Angolou. Na základ pr bžné evaluace bude program upraven tak, aby pln zohlednil zkušenosti získané v pr bhu realizace spolupráce, stejn tak jako zmny v angolské spolenosti. Na základ pr bžné evaluace bude možné zaadit do programu nové sektory (nap. doprava, zdravotnictví) nebo oblasti spolupráce, respektive nkteré projekty utlumit. Na základ pr bžné evaluace bude také rozhodnuto o pípadném rozšíení geografického zamení spolupráce z provincie Bié na provincii Moxico. Po roce 2010 bude provedena závrená evaluace programu rozvojové spolupráce mezi R a Angolou. Na jejím základ bude rozhodnuto o podob další spolupráce s Angolou. Do evaluace a monitoringu implementace programu bude zapojeno ministerstvo zahraniních vcí (Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, Zastupitelský úad R v Luand, Rozvojové stedisko Ústavu mezinárodních vztah ). Klíové bude zapojení ministerstva zemdlství a ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy. 22