PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Obor: Veřejná správa. Katedra finančního práva a národního hospodářství. Financing of Regional Education

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Obor: Veřejná správa. Katedra finančního práva a národního hospodářství. Financing of Regional Education"

Transkript

1 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Obor: Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství Diplomová práce Financování regionálního školství Financing of Regional Education Bc. Alena Buczková Akademický rok: 2011/2012

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Financování regionálního školství zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury.... 2

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Evě Tomáškové, Ph. D. za velmi vstřícné jednání, cenné připomínky a odbornou pomoc při vypracování této diplomové práce. 3

4 O b s a h Úvod 6 1 Vymezení základních pojmů Právní úprava regionálního školství Vzdělávání Vzdělání Vzdělávací soustava Regionální školství Právní postavení škol a školských zařízení regionálního školství Příspěvkové organizace Školská právnická osoba Ostatní právní formy Vývoj regionálního školství v ČR po roce Financování regionálního školství Finanční prostředky poskytované zřizovateli Úplata za vzdělávání a školské služby Granty a dotační programy Finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu Normativní financování krajského a obecního školství Normativní financování soukromého školství Normativní financování církevního školství Normativní financování státního školství Programové financování regionálního školství Hodnocení systému dvouzdrojového financování regionálního školství Hodnocení financování z rozpočtu zřizovatelů Kladné stránky stávajícího systému financování ze státního rozpočtu Slabé stránky stávajícího systému financování ze státního rozpočtu

5 4 Koncepční záměr reformy financování regionálního školství Popis koncepčního záměru reformy financování regionálního školství Hodnocení koncepčního záměru reformy financování regionálního školství 56 5 Návrhy de lege ferenda.. 60 Závěr Resumé.. 65 Seznam použité literatury a pramenů. 67 Seznam tabulek a grafů.. 72 Přílohy

6 Úvod Definovat pojem školství v celé jeho šíři je velmi obtíţné. Školství je běţně uţívaný termín, který v sobě zahrnuje vzdělávání ve všech jeho moţných formách. Vzdělávání se nevztahuje jen k vědění a poznávání, tedy k rozvíjení rozumových schopností, ale i k osvojování si sociálních a dalších dovedností, duchovních, morálních a estetických hodnot a ţádoucích vztahů k ostatním lidem i ke společnosti jako celku, k emocionálnímu a volnímu rozvoji, v neposlední řadě pak ke schopnosti uplatnit se v měnících se podmínkách zaměstnanosti a tím i trhu práce. 1 Z organizačního hlediska si můţeme školství představit jako soustavu institucí, podílejících se ať jiţ přímo nebo nepřímo na vzdělávacím procesu. Při pohledu na školství jako na činnost je školství sluţbou, a to sluţbou všeobecně ţádanou, která má velmi významný vliv na hospodářský, sociální i kulturní rozvoj naší země. Školství patří ve většině moderních demokratických států mezi základní sloţky veřejné správy, z toho také vyplývá převaha veřejnoprávní úpravy nad úpravou soukromoprávní. Z pohledu ekonomické terminologie je školství statkem smíšeným, výdaje na školství jsou v rozhodující míře poskytovány z veřejných rozpočtů, i kdyţ také role soukromých poskytovatelů školských sluţeb je nezanedbatelná. Teoreticky je moţné školské sluţby poskytovat na čistě trţním principu, ale tradice, zvyklosti, postoje a hodnoty naší společnosti vedou k poskytování školských sluţeb převáţně z veřejných financí. Jeden ze segmentů školství, konkrétně základní školství, poskytuje statky pod ochranou (merit goods), coţ jsou statky, které stát nutí občany spotřebovávat - povinná školní docházka. 2 Výdaje na školství v posledních pěti letech neklesly pod hranici 150 miliard korun ročně, co do objemu tvoří třetí největší výdajovou kapitolu státního rozpočtu. Regionální školství, které bude předmětem této diplomové práce, je segmentem školství co do rozsahu nejvýznamnějším. V regionálním školství se vzdělává přes 1,6 miliónu ţáků, tyto ţáky vzdělává cca 132 tisíc pedagogických pracovníků. 3 Vzdělávání v rámci regionálního školství je převáţně bezplatné a s tím souvisí také objem finančních prostředků, vynakládaný ze státního rozpočtu. 1 Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy. Národní program rozvoje vzdělání v České republice: Bílá kniha. Praha : Nakladatelství Tauris, s. ISBN REKTOŘÍK, J. a kol, Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. aktualizované vydání. Praha : Nakladatelství Ekopress, s Ústav pro informace ve vzdělávání. Výkonová data za školní rok 2011/2012 [online] Dostupné z: <http://www.uiv.cz/clanek/445/1803> 6

7 Ve své diplomové práci popíšu jednak stávající systém financování regionálního školství s větším důrazem na prostředky poskytované ze státního rozpočtu, budu analyzovat slabé a silné stránky stávajícího systému a také se pokusím, dle dostupných informací, vymezit základní atributy chystané reformy financování regionálního školství, kterou připravuje Ministerstvo školství mládeţe a sportu. V kontextu činnosti veřejné správy v České republice má chystanou reformou dojít k významnému přesunu kompetencí mezi krajskými úřady a Ministerstvem školství, mládeţe a sportu (dále jen MŠMT ), ve stávajícím systému financování regionálního školství mají krajské úřady velmi významné kompetence při alokaci finančních prostředků ze státního rozpočtu. Na výkonu veřejné správy při financování regionálního školství se přímo podílím, a to na úrovni obce s rozšířenou působností. V předkládané práci nabízím moţnost implementace praktických zkušeností v kontextu stávající veřejné správy školství. Cílem mé diplomové práce bude, na základě komparace stávajícího a navrhovaného systému, stanovit vhodnou míru centralizace při výkonu státní správy na úseku financování regionálního školství. Kritériem pro hodnocení bude efektivnost, a to efektivnost v obecném významu. Efektivnost v obecném významu je výrazem pro vzájemnou závislost tří základních forem efektivnosti, tj. účelnosti, prospěšnosti a ekonomičnosti. 4 Vzhledem k sociálním dopadům veřejné správy školství na celou naši společnost je nezbytné, aby jednotlivé formy efektivnosti byly vnímány vyváţeně, aby sociální cíl veřejné správy školství byl dosahován s co nejmenší mírou vynaloţených nákladů. 4 HENDRYCH, D. Správní věda Teorie veřejné správy. 3. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, s

8 1 Vymezení základních pojmů 1.1 Právní úprava regionálního školství Právní úprava školství má nezvykle velký rozsah, prolíná se úprava veřejnoprávní s úpravou soukromoprávní, právní regulaci školství nalezneme v právních předpisech různé právní síly v mezinárodních smlouvách, právních předpisech ústavních, zákonech, podzákonných předpisech aţ po obecně závazné vyhlášky obcí. Z mezinárodních smluv, které jsou Českou republikou ratifikované a zákonem stanoveným způsobem vyhlášené, se jedná zejména o Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (čl. 13, který mimo jiné zavazuje Českou republiku uznávat právo kaţdého na vzdělání), o Úmluvu o právech dítěte (č. 28 zakotvující např. bezplatné a povinné základní vzdělání) a také o Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (čl. 2 stanovuje povinnost respektovat právo rodičů zajišťovat výchovu a vzdělání ve shodě s jejich vlastním náboţenským a filozofickým přesvědčením). 5 Ústavním základem právní úpravy školství je Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Listina základních práv a svobod ). Ustanovení čl. 33 Listiny základních práv a svobod zajišťují právo kaţdého na vzdělání, zákonné stanovení povinné školní docházky, právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, dle moţností společnosti a schopností občana také bezplatné vzdělání na vysokých školách, moţnost zřizování jiných škol neţ státních a také zákonem stanovenou moţnost na pomoc státu při studiu. Čl. 25 odst. 2 písm. a) Listiny základních práv a svobod zajišťuje občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám právo na vzdělání v jejich jazyku a v neposlední řadě č. 26 odst. 1 zaručuje právo člověka na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu. Konkrétní právní úpravu financování regionálního školství zajišťují zejména zákony, jejichţ charakteristiky jsou uvedeny dále. Podrobnější právní úpravu dílčích úseků vzdělávání obsahují prováděcí právní předpisy, jedná se převáţně o vyhlášky Ministerstva školství mládeţe a sportu (dále jen MŠMT ) a některé záleţitosti financování regionálního školství jsou upravovány nařízeními vlády. 5 JURNÍKOVÁ, J. et al. Správní právo zvláštní část. 6. doplněné vydání. Brno : MU, s

9 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen školský zákon ) má mimořádně velký rozsah, jedná se o částečnou kodifikaci právní úpravy vzdělávání v České republice. Školský zákon nahrazuje hned čtyři předchozí školské zákony: zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol, zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, a zákon č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských zařízeních. 6 Z hlediska financování regionálního školství ze státního rozpočtu je podstatná část čtrnáctá školského zákona, z hlediska financování regionálního školství z rozpočtu územních samosprávných celků je podstatná část sedmnáctá. Školský zákon se dá povaţovat za velmi dynamický právní předpis, k datu byl jiţ 26x novelizován. Zákon o státním rozpočtu (vţdy na daný rok). Tento zákon obsahuje celkové příjmy i výdaje státního rozpočtu v členění do kapitol, stanoví výši kapitoly 333 Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, která je stěţejní pro téma této práce a také stanoví příspěvek státu obcím na částečnou úhradu provozních výdajů jimi zřizovaných škol a školských zařízení. Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o financování soukromých škol ). Tento zákon řeší financování škol zřizovaných soukromými fyzickými nebo právnickými osobami. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o malých rozpočtových pravidlech ). Tento zákon je stěţejní pro financování regionálního školství z rozpočtů územních samosprávných celků, obsahuje právní úpravu příspěvkových organizací územních samosprávných celků, coţ je nejčastější právní forma škol a školských zařízení. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o velkých rozpočtových pravidlech ). Tento zákon má velký význam pro financování škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboţenskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy. Těmto školám 6 VALENTA, J. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. 4. aktualizované vydání. Olomouc : Nakladatelství ANAG, s

10 jsou poskytovány finanční prostředky ze státního rozpočtu formou dotace v reţimu zákona o velkých rozpočtových pravidlech. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, definuje pedagogické pracovníky, upravuje kvalifikační předpoklady pro výkon jejich činnosti, jejich další vzdělávání a částečně i kariérní systém. Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška o krajských normativech ). Vyhláška je závazná pro krajské úřady a upravuje postup při stanovení krajských normativů. Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných sluţbách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice MŠMT č.j / , kterou se stanoví zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle 161 školského zákona krajským a obecním školám a školským zařízením, vydaná ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí. (dále jen směrnice o rozpise rozpočtu ). Výčet právních předpisů není zdaleka úplný, jsou uvedeny pouze právní předpisy, které mají bezprostřední vliv na financování regionálního školství. Podstatná část školské legislativy má podzákonný charakter a nepřímo ovlivňuje také financování školství, vyhlášky, vztahující se k jednotlivým druhům škol a školských zařízení, které vymezují organizaci a fungování druhů škol (např. stanovují počty ţáků ve třídách): Vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náleţitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MŠMT č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MŠMT č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. 10

11 1.2 Vzdělávání Vzdělávání je jeden ze základních pojmů pedagogické vědy a rozumíme jím celý vzdělávací proces, jak jsem jiţ uvedla v úvodu, nejedná se pouze o proces získávání vědomostí a znalostí, ale také o proces socializace. Mezi základní zásady, na kterých je proces vzdělávání zaloţen, patří rovnost vzdělávacích příleţitostí pro kaţdého jednotlivce a respektování vzdělávacích potřeb jednotlivců při vzdělávání. 7 Školský zákon na několika místech zdůrazňuje úsilí o zabezpečení přístupu ke vzdělávání dětem se speciálními vzdělávacími potřebami a také zákaz diskriminace, pokud jde o přístup ke vzdělávání. Cílem vzdělávání není pouze získání znalostí a vědomostí, ale také výchovné působení na jedince, na rozvoj jeho klíčových dovedností a jeho vhodná socializace. Dle 25 školského zákona se vzdělávání můţe uskutečňovat v 5-ti základních formách: denní - je povinné u základního vzdělávání, výuka probíhá 5 dní v týdnu večerní probíhá zpravidla v odpoledních a večerních hodinách, hodin týdně dálkové samostatné studium s moţnými konzultacemi, konzultačních hodin ve školním roce distanční samostatné studium s vyuţitím informačních technologií a moţnými individuálními konzultacemi kombinované střídání denní a jiné formy studia. Vzdělání dosaţené ve všech formách vzdělávání je rovnocenné a délka dálkového, večerního, distančního nebo kombinovaného vzdělávání můţe výt nejvýše o 1 rok delší neţ doba vzdělávání v denní formě. Obsah vzdělávání regionálního školství určují vzdělávací programy, tzv. kurikulární dokumenty: Národní program vzdělávání zpracovává MŠMT a je spíše politickým dokumentem, stanovuje základní cíle a obsahy vzdělávání a také obsah finančních prostředků, které jsou nezbytné pro udrţení stanovených cílů. Rámcové vzdělávací programy vydává MŠMT, jsou to vzdělávací programy také na národní úrovni a stanovují pro kaţdý obor vzdělání jeho povinný obsah, rozsah a podmínky. Jsou závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků 7 VALENTA, J. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. 4. aktualizované vydání. Olomouc : Nakladatelství ANAG, s

12 poskytovaných ze státního rozpočtu (viz. kapitola Normativní financování krajského a obecního školství). Školní vzdělávací programy vydává ředitel školy a vyjadřuje se k němu školská rada. Vychází z rámcových vzdělávacích programů a uskutečňuje se podle nich vzdělávání na jednotlivých školách. 1.3 Vzdělání Na rozdíl od pojmu vzdělávání není vzdělání procesem, nýbrţ výsledkem vzdělávacího procesu, je úspěšným ukončením procesu vzdělávání, a to pouze těch procesů vzdělávání, které dle speciálních zákonů poskytují stupeň vzdělání. Za povšimnutí stojí, ţe právní úprava, obsaţená v Listině základních práv a svobod, obsahuje pojem vzdělání, nikoliv vzdělávání, viz. výše čl. 33: Každý má právo na vzdělání. Tím by byl v duchu výše uvedeného pojetí myšlen pouze výsledek vzdělávání, ten ovšem nelze z pochopitelných důvodů kaţdému zaručit, a to např. z důvodů studijního neúspěchu apod. 8 Tato odlišnost v chápání pojmů vzdělání a vzdělávání je způsobena odlišným chápáním pojmů v době přijetí Listiny základních práv a svobod. Abych se příliš neodchýlila od tématu mé práce, velmi zjednodušeně nastíním jednotlivé stupně vzdělání: jedná se vzdělání primární (základní), sekundární (střední), terciární (vysoké) a kvartérní. Pro téma této diplomové práce není důleţité vymezení jednotlivých stupňů vzdělání, protoţe z veřejných rozpočtů jsou financovány také další procesy vzdělávání, které stupeň vzdělání neposkytují, např.financování mateřských škol, které neposkytují stupeň vzdělání, financování zájmových činností probíhajících ve školních klubech, ve střediscích volného času nebo financování činností, které vzdělávání doplňují - typicky školní stravování. 1.4 Vzdělávací soustava Výchovně vzdělávací soustava je soustava orgánů veřejné správy, jejichţ úkolem je zajišťování výchovy a vzdělávání. Prostřednictvím tzv. výchovně vzdělávací soustavy se v České republice realizuje ústavní právo kaţdého na vzdělání. 8 VALENTA, J. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. 4. aktualizované vydání. Olomouc : Nakladatelství ANAG, s

13 Vzdělávací soustavu v uţším pojetí tvoří školy a školská zařízení vymezená ve školském zákoně. 9 Školou je vzdělávací instituce, která poskytuje vzdělávání podle výše uvedených vzdělávacích programů, školský zákon taxativně vymezuje jednotlivé druhy škol mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Tyto druhy škol se dále člení na typy škol, a to pouze pro účely označování, jde např. o gymnázium pro tělesně postižené. Typy škol jsou stanoveny prováděcími právními předpisy a nemají věcný dopad na vzdělávání, ani na financování. Školská zařízení jsou instituce, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách. Také druhy školských zařízení jsou taxativně uvedeny ve školském zákoně, jde o zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení (pedagogicko psychologická poradna), školská výchovná a ubytovací zařízení (např. domovy mládeţe), školská zařízení pro zájmové vzdělávání (např. školní druţina), zařízení školního stravování, školská účelová zařízení (např. plavecká škola, školní knihovna) a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (např. diagnostické ústavy). Typy školských zařízení jsou také vymezeny jednotlivými prováděcími právními předpisy, ale na rozdíl od typů škol mají věcný význam, mají vliv na financování, např. školní jídelna x školní výdejna x školní vývařovna. Podmínkou činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku. Školský rejstřík je veřejným seznamem, který obsahuje rejstřík škol a školských zařízení a rejstřík školských právnických osob (pro školy, které mají právní formu školské právnické osoby). Okamţikem zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vznikají právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, základní práva stanovená školským zákonem, tedy. právo poskytovat vzdělávání a školské sluţby podle tohoto zákona právo vydávat státem garantované doklady o poskytnutém vzdělání nárok na finanční prostředky ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku, a to za podmínek stanovených školským zákonem a pouze v rozsahu zápisu do rejstříku škol. Do školského rejstříku se zapisují druhy škol, druhy a typy školských zařízení, typy škol se do školského rejstříku nezapisují. Školy a školská zařízení, zapsaná ve školském rejstříku, 9 7 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. 13

14 tvoří výchovně vzdělávací soustavu v České republice. Jedním ze zapisovaných údajů v rejstříku škol a školských zařízení, který je stěţejní pro financování, je nejvyšší povolený počet dětí, ţáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání tzv. kapacita. Skutečné počty ţáků při poskytování vzdělávání nesmí překročit ţádný z limitů uvedených ve školském rejstříku. 10 Finanční prostředky státního rozpočtu jsou přidělovány pouze do výše kapacity uvedené ve školském rejstříku. Náleţitosti ţádosti o zápis školy do rejstříku jsou dány v 147 odst. 1 písm. a) q) školského zákona, za jeden ze stěţejních podkladů lze povaţovat stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (Krajská hygienická stanice) ve svém závazném stanovisku uvede počet dětí, ţáků, studentů, stravovaných apod., které je moţné vzdělávat v prostorách školy či školského zařízení tak, aby byly dodrţeny právní předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví. Pokud by ředitel školy či školského zařízení přijal ke vzdělávání ţáka nad povolenou kapacitu, neznamená to pouze nepřidělení finančních prostředků na ţáka nad rámec kapacity, ale také porušení norem veřejnoprávní úpravy na úseku ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu. V širším pojetí, tedy nad rámec školského zákona, zahrnujeme do vzdělávací soustavy také vysoké školy. Schéma vzdělávací soustavy České republiky v širším pojetí je znázorněno v příloze č Regionální školství Pojmem regionální školství označujeme všechny školy a školská zařízení (dále jen školy ), které podléhají reţimu školského zákona. Jedná se o školy zřizované územními samosprávnými celky (dále jen veřejné školy ), dále školské organizace zřizované fyzickými nebo právnickými osobami (dále jen soukromé školy ), o školy zřizované registrovanými církvemi nebo náboţenskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy 11 (dále jen církevní školy ) a také zahrnujeme do regionálního školství školy zřizované MŠMT, výjimečně jiným ministerstvem (dále jen státní školy ). Pod pojem regionální školství nezahrnujeme školy zřizované ministerstvem obrany, ministerstvem vnitra, ministerstvem spravedlnosti a ministerstvem zahraničních věcí (např. vojenské školy, policejní 10 VALENTA, J. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. 4. aktualizované vydání. Olomouc : Nakladatelství ANAG, s odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboţenských společnostech). 14

15 školy apod.). Dle druhů škol lze regionální školství vymezit jako souhrn mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Tab. č. 1: Počet škol regionálního školství dělení pole zřizovatele. regionální školství podle zřizovatele, školní rok 2011/2012 Zřizovatel mateřské školy základní školy střední školy vyšší odborné školy MŠMT obec jiný resort kraj soukromník církev celkem Zdroj informací: Informační datová svodka výkony regionálního školství 2011/2012, dostupné z: <http://www.uiv.cz/clanek/445/1803>, vlastní zpracování Jak vyplývá z výše uvedených dat, nejvýznamnějším zřizovatelem škol v regionálním školství jsou obce a kraje, které zřizují téměř 83 % škol, dále soukromé osoby zřizující cca 5 % škol, následují školy zřizované registrovanými církvemi a státem. Regionální školství svým rozsahem představuje jeden z nejvýznamnějších segmentů veřejného sektoru, který poskytuje vzdělávání a školské sluţby cca 1,5 milionu dětí, ţáků a studentů Právní postavení škol a školských zařízení regionálního školství Stávající právní úprava představuje podstatnou změnu v oblasti právního postavení škol a školských zařízení ve srovnání s předchozím právním stavem Školský zákon umoţňuje hned několik právních forem škol regionálního školství, a to v závislosti na tom, kdo je zřizovatelem dané školy. Volba některé z uvedených přípustných forem právního postavení školy je zcela v kompetenci zřizovatele, nejrozšířenější je právní forma příspěvková organizace. 12 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Analýza současného systému financování školství [online]. Praha : Dostupné z: <www.ucitelskenoviny.cz/userfiles/file/analyza_financovani_skolstvi-msmt> 15

16 1.6.1 Příspěvková organizace Nejrozšířenější právní formou škol je příspěvková organizace. V této právní formě jsou zřizovány školy obcemi a kraji. Právní úpravu příspěvkových organizací obsahuje zákon o malých rozpočtových pravidlech. Tento zákon stanovuje podmínky zřizování, změn, rušení příspěvkových organizací, moţnosti majetkových práv a také finanční hospodaření příspěvkových organizací, které je zaloţeno na tzv. fondovém hospodaření. Příspěvkové organizace vytváří čtyři fondy: Rezervní fond pouţívá ke krytí převáţně provozních výdajů nebo krytí případné ztráty. Je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření na základě schválení jeho výše zřizovatelem, sníţeného o případné převody do fondu odměn. K nakládání s finančními prostředky v rezervním fondu organizace nepotřebuje souhlas zřizovatele, disponuje jimi dle svých potřeb, v mezích zákona o malých rozpočtových pravidlech. Investiční fond organizace pouţívá k financování investičních výdajů. Je tvořen převáţně odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku a investičními dotacemi, výnosy z prodeje majetku apod. Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření (do fondu odměn lze převést aţ 80%), výši přídělu schvaluje zřizovatel. Organizace můţe z fondu odměn hradit odměny zaměstnancům, případně prostředky na platy, a to bez souhlasu zřizovatele. Fond kulturních a sociálních potřeb organizace pouţívá k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb svých zaměstnanců. Je tvořen přídělem z ročního objemu finančních prostředků ze státního rozpočtu určených na platy a náhrady platů (v roce 2011 to bylo 1%), hospodaření s tímto fondem je dáno vyhláškou Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. 13 Velmi zjednodušeně jsem nastínila princip fondového hospodaření příspěvkových organizací, ostatní práva a povinnosti stanovuje organizaci zřizovatel ve zřizovací listině. Jiţ z tohoto strohého výčtu je patrné, ţe pouţití finančních prostředků získaných ze dvou hlavních zdrojů ze státního rozpočtu a od zřizovatele - se můţe vzájemně prolínat. Např. z fondu odměn, který naplní zřizovatel, můţe organizace hradit prostředky na platy, které jsou jinak hrazeny ze státního rozpočtu zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů 16

17 Hlavní činností školské příspěvkové organizace je vzdělávání, kromě toho můţe mít organizace i tzv. doplňkovou činnost. Jedná se vlastně o druh podnikání v reţimu zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Doplňková činnost nesmí být ztrátová, zisk organizace pouţívá ve prospěch své hlavní činnosti. Statutárním zástupcem příspěvkové organizace je ředitel, jmenovaný radou obce či kraje Školská právnická osoba Právní formu školská právnická osoba můţe pro své školy zvolit kterýkoliv zřizovatel. Celou právní úpravu školských právnických osob obsahuje školský zákon v 124 aţ 140 za subsidiárního pouţití zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník ) a zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. Zatímco příspěvková organizace můţe být zřízena pro různé účely (kulturní organizace, nemocnice apod.), školská právnická osoba můţe být zřízena pouze za účelem poskytování vzdělávání a školských sluţeb. Na financování a hospodaření školské právnické osoby se nevztahují pravidla stanovená zákonem o malých rozpočtových pravidlech, vše je řešeno školským zákonem, i kdyţ se dá říci, ţe základní principy pravidel jsou shodné. Také školská právnická osoba můţe mít doplňkovou činnost Ostatní právní formy Školský zákon dále připouští právní formu státní příspěvkové organizace pro školy zřizované MŠMT, v reţimu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. V případě soukromých a církevních škol připouští školský zákon kromě jiţ zmíněné školské právnické osoby také právní formy dle zvláštních právních předpisů (např. dle obchodního zákoníku). 17

18 2 Vývoj regionálního školství v ČR po roce 1989 Systém řízení a správy školství byl před rokem 1989 vysoce centralizovaný, kompetence státu ke školství byly rozděleny mezi několik ministerstev a vedení komunistické strany přímo či prostřednictvím ministerstva centrálně prosazovalo vzdělávací politiku, obsah vzdělávání a průběh pedagogického procesu. 14 Způsob financování odpovídal tehdejšímu pojetí státní správy a centrálně řízené ekonomiky. Mateřské, základní a střední školy byly po stránce pedagogické a obsahové řízeny MŠMT, financovány však byly z jiných resortů (prostřednictvím okresních a krajských národních výborů a průmyslových či zemědělských státních podniků). 15 Po pádu komunistického reţimu v České republice v roce 1989 bylo nutno transformovat celou veřejnou správu, tudíţ i správu školství. Základním principem transformace regionálního školství byl princip decentralizace. Princip decentralizace se projevuje jako rozdělení kompetencí mezi jednotlivými stupni řízení, které by mělo směřovat k dalšímu zvyšování pravomocí na niţších stupních, kde lze problémy řešit relativně pruţně se znalostí konkrétní situace a s respektování regionálních a lokálních podmínek i potřeb. 16 Na základě zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů došlo ke zrušení krajských a okresních národních výborů, kterým byly podřízeny všechny mateřské, základní a střední školy. Ve stejném roce nabyl účinnosti pro legislativní úpravu školství stěţejní zákon, zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o státní správě a samosprávě ve školství ). Tímto zákonem byly zřízeny školské úřady, jakoţto rozpočtové organizace přímo řízené MŠMT, tyto školské úřady měly aţ do svého zániku ( ) všechny stěţejní kompetence při správě škol, včetně financování. Od převzaly kraje kompetence školských úřadů, přechod kompetencí byl jak do samostatné působnosti krajů, tak i do jejich přenesené působnosti. Dle 2 zákona o státní správě a samosprávě ve školství vykonávala samosprávu ve školství obec a nově zřízené školské rady. Školské rady byly svébytnými samostatnými orgány s okresní působností, byly svým způsobem protiváhou státním školským úřadům. Pro posílení nezávislosti škol na státu bylo významné přijetí zákona č. 171/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol 14 Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy. Zpráva o vývoji českého regionálního školství od listopadu 1989 [online]. Praha : Dostupné z: <www.msmt.cz/file/8254_1_1/download/>. 15 Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy. Zpráva o vývoji českého regionálního školství od listopadu 1989 [online]. Praha : Dostupné z: <www.msmt.cz/file/8254_1_1/download/>. 16 MALACH, A. Transformace řízení školství ČR. 1. vydání. Brno : MU, s

19 (školský zákon), který zavádí právní subjektivitu škol, povinnou u středních škol. Tato novela také umoţnila vznik soukromých a církevních škol. V oblasti financování došlo zákonem o státní správě a samosprávě ve školství k rozdělení kompetencí mezi zřizovatele (obce) a státní rozpočet. Obecně je toto rozdělení platné i v současnosti. V 14 odst. 2 zákona o stání správě a samosprávě ve školství je zakotvena povinnost obce zabezpečit investiční výdaje a neinvestiční náklady kromě mzdových prostředků, učebnic, školních pomůcek a potřeb hrazených státem. Finanční prostředky státního rozpočtu byly rozepisovány prostřednictvím školských úřadů. Ačkoliv vedle školství státního jiţ existovalo i školství obecní, soukromé i církevní, byla role státu (vlády, MŠMT a jím řízených školských úřadů) jak ve věcném řízení, tak i ve financování regionálního školství silná (šlo v pravém slova smyslu o státní odvětvové řízení). 17 Obce sice zřizovaly předškolní zařízení, základní školy a školská zařízení jim slouţící ( 14 odst. 2. zákona o státní správě a samosprávě ve školství), avšak ty neměly ve většině případů právní subjektivitu a příslušný školský úřad v nich fakticky plnil úlohu zaměstnavatele. Od roku 1992 je rozhodující část neinvestičních prostředků určených pro školství rozepisována pomocí tzv. normativů. Normativy a jejich struktura prošly postupně vývojem, determinovaným zejména organizačními, zřizovatelskými a právními změnami ve školské soustavě a v územním uspořádání. 18 Princip normativního financování ze státního rozpočtu prakticky zůstává v celém porevolučním období. O dvanáct let později, v souvislosti s reformou státní správy, bylo odvětvové řízení školství zrušeno zákonem č. 284/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Správa škol a také veškeré kompetence na úseku financování ze státního rozpočtu přešly na krajské úřady a v omezené míře také na obecní úřady obcí s rozšířenou působností. 19 V důsledku této reformy se stal český školský systém jedním z nejvíce decentralizovaných školských systémů v Evropě. 20 Tato příliš vysoká míra decentralizace školského systému se v posledních letech zdá být problematickou, a to zejména na úseku financování. 17 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Analýza současného systému financování školství [online]. Praha: Dostupné z: <www.ucitelskenoviny.cz/userfiles/file/analyza_financovani_skolstvi-msmt> 18 Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy. Zpráva o vývoji českého regionálního školství od listopadu 1989 [online]. Praha: Dostupné z: <www.msmt.cz/file/8254_1_1/download/>. 19 HLEDÍKOVÁ. Z., JANÁK. J., DOBEŠ. J., Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost, Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2007, s Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Zpráva o vývoji českého regionálního školství od listopadu 1989 [online]. Praha: Dostupné z: <www.msmt.cz/file/8254_1_1/download/>. 19

20 3 Financování regionálního školství Jak jsem se zmínila v úvodu, jsou školy a školská zařízení spadající do regionálního školství financovány převáţně z veřejných rozpočtů, a to zejména ze státního rozpočtu a z rozpočtů zřizovatelů. Vícezdrojové financování je ještě doplněno moţností čerpání finančních prostředků z mezinárodních programů (dotační programy EU) nebo také hospodaření s finančními prostředky získanými z vlastní hospodářské činnosti. Veřejné výdaje na školství vykazují převáţně rostoucí tendenci, jak vyplývá z tabulky uvedené v příloze č. 2. V roce 2001 byly celkové veřejné výdaje téměř 98 miliard korun, v roce 2012 dosáhly jiţ téměř 163 miliard. K jediným meziročním poklesům došlo v letech 2008 a 2010 (coţ bylo dáno aplikací zákona č. 26/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 21 ) a také v souvislosti s nastupující celosvětovou ekonomickou krizí, díky níţ došlo ke zpomalení růstu české ekonomiky a celkově sníţeným výdajům státního rozpočtu (viz. příloha č. 2). Přestoţe veřejné výdaje na školství v uplynutém období rostly, výše výdajů převedená na podíl HDP 22 má spíše stagnující tendenci. V letech 2001 aţ 2010 se poměr veřejných výdajů na školství vůči HDP pohyboval mezi 4,1% a 4,5%. Pokud se podíváme dále do historie, na léta 1992 aţ 1996, tvořily veřejné výdaje na školství více neţ 5% HDP. 23 Z uvedeného výčtu veřejných výdajů je patrné, ţe se nedaří naplnit cíle, které byly stanoveny v koncepčním materiálu Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, tzv. Bílé knize, který povaţuje za optimální poměr veřejných výdajů na školství 6% HDP: Pro zabezpečení nutných změn vzdělávací soustavy je nezbytná finanční a politická podpora, konkretizací této podpory je požadavek, aby došlo k postupnému nárůstu veřejných výdajů na vzdělávání tak, aby se vyrovnaly s ostatními vyspělými zeměmi a dosáhly 6% hrubého domácího produktu 24 Stejné výši výdajů na vzdělávání (6% HDP) doporučuje také OECD 25. Ve srovnání s ostatními evropskými státy je české školství dlouhodobě podfinancované. Česká republika 21 Zákon stanovil nemoţnost převádění nevyčerpaných prostředků organizačních sloţek státu do rezervních fondů, a tudíţ jejich nezahrnutím do čerpání. 22 Hrubý domácí produkt je peněţním vyjádřením celkové hodnoty statků a sluţeb nově vytvořených v daném období na určitém území; pouţívá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky. 23 Ústav pro informace ve vzdělávání. Veřejné výdaje na školství v letech [online]. Praha: Dostupné z: <http://www.uiv.cz/clanek/437/412>. 24 Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy. Národní program rozvoje vzdělání v České republice: Bílá kniha. Praha : Nakladatelství Tauris, s. 25 OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je mezivládní organizací 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a trţní ekonomiky. Vznikla v roce

21 se ve srovnání s ostatními zeměmi vyznačuje velmi nízkými výdaji na ţáka v povinném vzdělávání, spolu se Slovenskem a Německem patří ke třem evropským zemím s nejniţšími výdaji na ţáka v primárním vzdělávání (0,67 % HDP, průměr EU 1,16 % HDP), naopak výdaje na odborné vzdělávání jsou nadprůměrné. 26 Výdaje na studenty mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol vzrostly v letech 1995 aţ 2008 v zemích OECD v průměru o 54%, v těchto letech byl počet zapisovaných ţáků a studentů relativně stabilní. Tempo tohoto růstu bylo podobné před i po roce 2000, pouze Česká republika a Švýcarsko vykazovaly pokles mezi roky 1995 a V následujících kapitolách se budu věnovat jednotlivým zdrojům finančních prostředků škol a školských zařízení regionálního školství, největší pozornost budu v souladu se zadáním této práce věnovat finančním prostředkům poskytovaným ze státního rozpočtu. 3.1 Finanční prostředky poskytované zřizovateli Povinnosti zřizovatelů škol vymezuje zejména část sedmnáctá školského zákona, která ukládá obcím a krajům povinnost zřizovat určité druhy škol (a také moţnost zřizovat jiné), a také výslovně stanoví povinnosti obce a kraje zajišťovat ty výdaje jimi zřízených škol, které nejsou hrazeny ze státního rozpočtu. Jedná se o výdaje provozní, a to investiční i neinvestiční. Investiční výdaje jsou kapitálovými výdaji, jde o jednorázové výdaje vynakládané na pořízení nebo zhodnocení majetkových sloţek, neinvestiční výdaje jsou součástí běţných výdajů, jde o kaţdoročně se opakující příjmy a výdaje, z nichţ většina je mandatorních (v případě provozních výdajů škol např. výdaje na energie). 28 Ve školském zákoně je duplicitně ( 160, 180 školského zákona) ustanoveno zmocnění obcí a krajů přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu (včetně mzdových výdajů). Takto případně navíc poskytnuté prostředky pak můţe škola pouţít mimo závazné ukazatele stanovené jí krajským úřadem v rámci rozpisu prostředků státního rozpočtu. 29 Jak jsem jiţ uvedla výše, převáţná většina škol regionálního školství je zřizována v právní formě příspěvkové organizace, tudíţ poskytování příspěvku na provoz a následné 26 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Analýza Bílé knihy [online]. Praha : Dostupné z: <http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/analyza-naplnovani-cilu-vzdelavani>. 27 ORGANIZATION FOR ECONOMIC COOPERATION DEVELOPMENT. Education at a Glance 2011 OECD indicators. Paris : OECD, s VALENTA, J. Financování a rozpočet školy, vyd. Karviná : Nakladatelství Paris, s VALENTA, J. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem, 4. aktualizované vyd. Ostrava: nakl. ANAG,

22 hospodaření s ním probíhá v reţimu zákona o malých rozpočtových pravidlech. Provázanost tohoto zákona se školským zákonem je patrná např. z 28 odst. 4: Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Ve formě příspěvku z rozpočtu obce či kraje jsou poskytovány pouze neinvestiční výdaje, patří sem zejména náklady na energie, opravy, náklady na pokrytí odpisů, nájemné, nákupy neinvestičního majetku, sluţby apod. Investiční výdaje školy zřizované ve formě příspěvkových organizací hradí školy z investičního fondu. Zdrojem investičního fondu mohou být např. jednorázové dotace z rozpočtu zřizovatele a také odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu, opět v reţimu zákona o malých rozpočtových pravidlech. Povinnost odepisovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je zakotvena v 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, smyslem odpisů je zajistit přidělování finančních prostředků do investičního fondu, který škola pouţívá na krytí svých investičních potřeb. 30 Obdobný princip funguje také u soukromých škol, které mohou k pokrytí svých výdajů pouţít ještě školné, v případě církevních škol jsou ze státního rozpočtu hrazeny veškeré neinvestiční výdaje, církevní zřizovatelé hradí pouze investiční potřeby svých škol (blíţe kapitola Normativní financování soukromého školství a kapitola Financování církevního školství ). 3.2 Úplata za vzdělání a školské služby V souladu s ustanoveními čl. 33 LZPS vymezuje školský zákon, za jaké vzdělávání a školské sluţby a v jakých školách a školských zařízeních lze poţadovat úplatu za vzdělávání a školské sluţby (dále jen úplata ). V soukromých a církevních školách lze poţadovat úplatu vţdy, omezení v 123 školského zákona se vztahuje pouze na školy veřejné. Ve vyšších odborných školách lze poţadovat úplatu vţdy, bez rozdílu zřizovatele, v základních a středních pouze v případě soukromých a církevních škol, coţ odpovídá pojetí práva na bezplatné vzdělání v základních a středních školách. Bez rozdílu zřizovatele lze ţákovi stanovit úplatu za vzdělávání ve školách, které neposkytují stupeň vzdělání mateřské školy, základní umělecké školy, jazykové školy a také ve školních zařízeních. Výjimkou je vzdělávání v posledním ročníku veřejné mateřské školy, přípravné třídě základní školy a 30 Štoček, M., Maršík, A. Obec a škola. Nový Bydţov : Nakladatelství atre, s

23 přípravném stupni základní školy speciální. Podmínky pro stanovení úplaty jsou v současné době nastaveny tak, ţe úplata můţe krýt (ať jiţ plně nebo částečně) pouze výdaje na provoz škol (tj. výdaje jinak hrazené z rozpočtů zřizovatelů) a neumoţňují ani částečné krytí výdajů poskytovaných z rozpočtu státního. Výši úplaty stanovuje ředitel školy v souladu s dotčenými vyhláškami MŠMT, které se vztahují k jednotlivým druhům škol a školských zařízení. Ředitel má moţnost úplatu sníţit nebo ţáka osvobodit od povinnosti úplaty, a to zejména v případě ţáků se sociálním znevýhodněním (např. 6 odst. 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů: Osvobozen od úplaty bude zákonný zástupce dítěte, který pobírá sociální příplatek 5), nebo fyzická osoba, která o dítě osobně pečuje a z důvodu péče o toto dítě pobírá dávky pěstounské péče 6), a tuto skutečnost prokáže řediteli mateřské školy). 3.3 Granty a dotační programy Granty a dotační programy patří mezi další moţné finanční zdroje. V souvislosti s jejich vyuţitím je třeba sledovat oznámení jejich vyhlašovatelů. Nejvýznamnějšími dotačními zdroji jsou v posledních letech finanční prostředky získávané ze strukturálních fondů Evropské unie, v případě regionálního školství se jedná zejména o Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Z tohoto programu lze poměrně jednoduše, prostřednictvím šablon klíčových aktivit (připravené vzory projektových ţádostí MŠMT), získat finanční prostředky na rozvoj znalostí, schopností a dovedností ţáků a pedagogických pracovníků ZŠ v sedmi prioritních oblastech: cizí jazyky, matematika, přírodní vědy, ICT, čtenářská a informační gramotnost, finanční gramotnost a inkluzívní vzdělávání. 31 K dispozici je cca 4,5 miliardy korun, převáţně jsou tyto prostředky čerpány na posílení platové úrovně pedagogických pracovníků. Dotačních programů je celá řada, jsou vyhlašovány na různých úrovních obec, kraj, stát, soukromé osoby, evropské a mezinárodní dotace, záleţí pouze na schopnostech a moţnostech školy, kterých dotačních výzev se zúčastní. 31 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. EUpenizeskolam [online]. Praha : Dostupné z: <http://www.eupenizeskolam.cz/>. 23

24 3.4 Finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu Ze státního rozpočtu jsou finanční prostředky na financování regionálního školství poskytovány ze dvou výdajových kapitol státního rozpočtu jedná se o kapitolu 333 Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy a kapitolu 398 Všeobecná pokladní správa. V zákoně o státním rozpočtu je v příloze č. 3 uveden celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol a v příloze č. 4 jsou jednotlivé kapitoly rozčleněny do ukazatelů, jinak řečeno závazných ukazatelů. Kapitola 333 MŠMT je třetí nejvyšší výdajovou kapitolou státního rozpočtu. Výdaje kapitoly 333 MŠMT na rok 2011 dosáhly výše 127 miliard korun, z toho na regionální školství 82,8 miliard. 32 Z kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa je poskytován příspěvek na školství obcím a hlavnímu městu Praze, v roce 2011 byla výše poskytnutého příspěvku cca 1,5 miliardy korun. Příspěvek obcím má alespoň částečně pokrýt provozní náklady škol. V širším pojetí státních výdajů na školství je do výčtu třeba zahrnout výdaje z kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa, ze které je obcím a krajům poskytován příspěvek na přenesený výkon státní správy na úseku školství. Graf č. 1: Výdaje státního rozpočtu na regionální školství v běžných cenách v roce 2011 Běžné výdaje na regionální školství v roce 2011: ,690 mil. Kč Normativní výdaje na krajské a obecní školství ,496 mil. Kč Normativní výdaje na soukromé školství 3 920,888 mil. Kč Normativní výdaje na církevní školství 1 016,598 mil. Kč Normativní výdaje na státní školství 2 022,448 mil. Kč Rozvojové programy 3 091,260 mil. Kč Zdroj: Principy normativního rozpisu rozpočtu a normativní rozpis rozpočtu přímých výdajů regionálního školství samosprávných celků na rok 2011 v úrovni MŠMT KÚ, dostupné z: <www.msmt.cz>,, vlastní zpracování 32 Zákon č. 433/2010 Sb., zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, ve znění pozdějších předpisů 24

25 Základní princip financování regionálního školství ze státního rozpočtu vychází ze školského zákona. Tento základní princip je zaloţen důsledně na kombinaci výkonového (neboli normativního) a programového financování. 33 Základním prvkem pro normativní financování je pojem výkon, normativní financování je financování na jednotku výkonu. Výkonem se dle 161 odst. 2 školského zákona rozumí dítě, ţák nebo student (dále jen ţák ) ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůţko, stravovaný, třída, studijní skupina, oddělení nebo jiná jednotka stanovená zvláštním právním předpisem. 34 Rozsah poskytovaných finančních prostředků je dán školským zákonem, zákon sice jiţ nepouţívá pojmu přímé výdaje na vzdělávání, ale tento termín je v praxi pořád stále uţíván, budu s ním pracovat také v další části této práce. V praxi je v některých případech velmi obtíţné vyhodnotit, zda určitý výdaj je výdajem přímým, hrazeným ze státního rozpočtu, či výdajem nepřímým, hrazeným z rozpočtu zřizovatele. Pouţívá se jednoduché pravidlo to, co jde přímo k ţákovi či ke vzdělávání jako takovému je výdaj přímý (učebnice, počítač apod.), a to, co jde kolem ţáka či přímo k budově, je výdaj nepřímý (sekačka na školní zahradu, oprava fasády apod.). Školy získávají ze státního rozpočtu prostředky na zajištění celého rozsahu vzdělávání vyplývajícího z platných učebních dokumentů pro daný druh školy či obor vzdělání. Přímé výdaje na vzdělávání zahrnují: platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné; výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění (zdravotní a sociální pojistné); výdaje na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb; výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, ţáků a studentů zdravotně postiţených; výdaje na učební pomůcky, školní potřeby a učebnice, pokud jsou ze zákona poskytovány bezplatně; 33 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Analýza současného systému financování školství [online]. Praha : Dostupné z: <www.ucitelskenoviny.cz/userfiles/file/analyza_financovani_skolstvi-msmt>. 34 Např. 16 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů,ve znění pozdějších předpisů, stanoví jednotkou výkonu děti s rizikem poruch chování či s jiţ rozvinutými projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji, u nichţ není nařízena ústavní výchova nebo uloţena ochranná výchova, případně zletilé osoby do ukončení středního vzdělávání (dále jen "klient"). 25

26 výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen DVPP ); na činnosti, které přímo souvisí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání; výdaje na zajištění vzdělávání smluvně u jiné osoby (Jedná se např. o úhradu výuky plavání v základních školách, nebo výuky k získání řidičského či svářečského oprávnění ve vybraných oborech středních škol. Na tyto druhy výuky nejsou běţné školy uzpůsobeny, zajišťují si tedy výuku smluvně u jiných fyzických či právnických osob). 35 Uvedený výčet se v plné míře vztahuje na školy zřizované obcemi a kraji, u státních škol jsou hrazeny veškeré výdaje přímé, investiční i neinvestiční, u církevních škol jsou ze státního rozpočtu hrazeny přímé a provozní výdaje (investiční výdaje církevních škol hradí zřizovatel) a soukromé školy dostávají ze státního rozpočtu finanční prostředky na přímé a provozní výdaje, ovšem ne v plné výši jako školy církevní. Největší podíl na přímých výdajích tvoří část výdajů určená na platy. V roce 2011 byl počet zaměstnanců regionálního školství (jsou zahrnuti pedagogičtí i nepedagogičtí zaměstnanci) a tomu odpovídá i výše poskytnutých mzdových prostředků cca 55 miliard korun (69% celkových přímých výdajů). Výdaje na odvody tvoří cca 24% přímých výdajů a ostatní běţné výdaje (učebnice, DVPP) tvoří pouze cca 7% celkových přímých výdajů. Viz. graf č. 2. Graf č. 2: Přímé výdaje na regionální školství v roce 2011 Přímé výdaje regionálního školství v roce 2011: ,242 mil. Kč Mzdové prostředky ,780 mil. Kč Odvody ,567 mil. Kč Ostatní běţné výdaje 6 047,895 mil. Kč Zdroj: Principy normativního rozpisu rozpočtu a normativní rozpis rozpočtu přímých výdajů regionálního školství samosprávných celků na rok 2011 v úrovni MŠMT KÚ, dostupné z: <www.msmt.cz>, vlastní zpracování zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. 26

27 Přímé výdaje jsou ze státního rozpočtu rozepisovány převáţně normativní metodou, coţ je metoda, kdy je určitý objem finančních prostředků přiřazen na jednotku výkonu (tj. dítě, ţák, student, ubytovaný, stravovaný, lůţko, třída, studijní skupina nebo oddělení), pokud budu v následujících kapitolách hovořit o financování na žáka, myslím tím financování na jednotku výkonu. Finanční prostředky se poskytují podle skutečného počtu dětí, nejvýše však do povolené kapacity zapsané ve školském rejstříku. 36 Pojem výkonové financování je totoţný s pojmem normativní financování, protoţe stále se jedná o stanovení normativu na jednotku výkonu, oba výrazy jsou běţně pouţívány. Zmíněné normativní financování je doplněno financováním programovým neboli financováním z rozvojových programů (blíţe kapitola Programové financování ). Výše finančních prostředků alokovaná v rozvojových programech je v jednotlivých letech různá, závisí na potřebě státu řešit situace, které nelze zahrnout do normativního systému. Celková výše alokovaná v rozvojových programech se pohybuje v rozmezí 1 aţ 4 % celkových běţných výdajů MŠMT na regionální školství. Programovým financováním jsou poskytovány opět přímé výdaje na vzdělávání Normativní financování krajského a obecního školství 1) MŠMT kraje Výchozím a základním nástrojem pro rozdělení prostředků státního rozpočtu z rozpočtu MŠMT vyčleněné na regionální školství jsou republikové normativy. Republikové normativy slouţí k rozpisu finančních prostředků na jednotlivé kraje,stanovuje je MŠMT jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské sluţby pro jedno dítě, ţáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí na kalendářní rok. 37 Republikové normativy se zveřejňují ve Věstníku. Čtyři republikové normativy pro věkové kategorie korespondují s předškolním vzděláváním (3 aţ 5 let), povinnou školní docházkou (6 aţ 14 let), středním (15 aţ 18 let) a vyšším odborným vzděláváním (19 aţ 21 let) jsou doplněny republikovým normativem pro kategorii 3-18 let 36 VALENTA, J. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem, 4. aktualizované vydání. Ostrava : Nakladatelství ANAG, s zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. 27

28 v krajských zařízeních ústavní výchovy (dále jen KZÚV ). Ačkoliv se v souvislosti s republikovými normativy pouţívá výraz věková kategorie, nejde o věkové kategorie v pravém slova smyslu, neboť určujícím znakem pro zařazení do jednotlivých kategorií není věk dítěte, ţáka či studenta, ale je jím skutečnost, ţe dítě, ţák nebo student se vzdělává v příslušném stupni vzdělávání. 38 V republikových normativech nejsou zahrnuty pouze přímé neinvestiční výdaje na vzdělávání v jednotlivých druzích škol, jsou v nich zahrnuty také další neinvestiční výdaje související se stravováním dětí, ţáků a studentů v zařízeních školního stravování, s ubytováním ţáků a studentů, výdaje související se zájmovým vzděláváním, ostatními volnočasovými aktivitami apod. Při stanovení výše jednotlivých republikových normativů se od roku 2011 vychází ze skutečných výdajů mzdových prostředků a počtu zaměstnanců v jednotlivých druzích škol a typech školských zařízení za 1. aţ 3 čtvrtletí předchozího roku v členění na pedagogické a nepedagogické pracovníky. 39 Tyto skutečné výdaje na pedagogické a nepedagogické pracovníky jsou alikvotními podíly rozděleny do příslušných věkových kategorií. Celkovým objemem výdajů poskytovaných rozpisem finančních prostředků státního rozpočtu prostřednictvím republikových normativů se rozumí celková výše přímých neinvestičních výdajů (dále jen NIV ), členěná na mzdové prostředky (dále jen MP ) + zákonné odvody a na ostatní neinvestiční výdaje (dále jen ONIV ), viz. tab. č. 2. Tab. č. 2: Republikové normativy pro rok 2011 Věková kategorie NIV celkem Kč/ţáka MP vč. odvodů pedagog. Kč/ţáka MP vč. odvodů nepedag. Kč/ţáka ONIV celkem Kč/ţáka ONIV náhrady Kč/ţáka ONIV přímé Kč/ţáka Zam. Z./1000ţ 3-5 let , let , let , let , let v KZÚV ,000 Zdroj: MŠMT - Republikové normativy škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky na rok 2011, dostupné z: <http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/republikove-normativy-skol-a-skolskych-zarizeni> 38 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Principy normativního rozpisu rozpočtu a normativní rozpis rozpočtu výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2011 v úrovni MŠMT KÚ [online]. Praha, Dostupné z: <http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/principy-rozpisu-rozpoctu-a-rozpis-rozpoctu-primych-vydaju> 39 Informace získává MŠMT ze sběru dat ve statistickém výkaznictví, a to konkrétně ve statistických výkazech P1-04 o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství, členěném do jednotlivých čtvrtletí. 28

29 MŠMT na základě republikových normativů stanovuje jednotlivým krajům příslušné objemy finančních prostředků a to dle počtu výkonů (dětí, ţáků, studentů). 40 Údaje o počtech ţáků jsou čerpány z výkonných výkazů, které školy vyplňují kaţdoročně po zahájení školního roku. MŠMT krajům finanční prostředky rozepisuje do závazných a orientačních ukazatelů, tj. prostředků na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků, prostředků na ostatní osobní náklady (dále jen OON ), odvodů pojistného (jsou zahrnuty odvody na sociální zabezpečení, příspěvek na státní sociální politiku zaměstnanosti a na všeobecné zdravotní pojištění), přídělů do fondu kulturních a sociálních potřeb ( FKSP ) a na ONIV přímý (učebnice, učební pomůcky, další vzdělávání pedagogických pracovníků) a ONIV náhrady (náhrada platu za prvních 14 dnů čerpání pracovní neschopnosti). Závazným ukazatelem je také stanovení limitu počtu zaměstnanců, coţ je stanovení počtu zaměstnanců připadajících na určitý počet jednotek výkonů. Rozpis rozpočtu finančních prostředků státního rozpočtu ve struktuře závazných a orientačních ukazatelů je uveden v tabulce č. 3. Tab. č. 3: Normativní rozpis rozpočtu regionálního školství na rok 2011 ve struktuře závazných a orientačních ukazatelů Závazné ukazatele NIV celkem v tis. Kč MP celkem v tom: Platy pedagogů Platy nepedagogů OON pedagogů OON nepedagogů Orientační ukazatele Odvody - pojistné v tis. Kč Odvody - FKSP ONIV z toho náhrady Závazný ukazatel Počet zaměstnanců ,3 Zdroj: MŠMT - Republikové normativy škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky na rok 2011, dostupné z: <http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/republikove-normativy-skol-a-skolskych-zarizeni> Závazné ukazatele jsou pro jednotlivé kraje nepřekročitelné, ale v průběhu kalendářního roku bývají krajům umoţněny přesuny, např. mezi závaznými ukazateli platů na pedagogické 40 Ministerstvo školství, mládeţe a sportu. Principy normativního rozpisu rozpočtu a normativní rozpis rozpočtu výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2011 v úrovni MŠMT KÚ [online]. Praha : Dostupné z: <http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/principy-rozpisu-rozpoctu-a-rozpis-rozpoctu-primych-vydaju> 29

30 pracovníky a nepedagogické pracovníky, případně mezi prostředky na platy a OON. 41 MŠMT tím reaguje na aktuální poţadavky a potřeby jednotlivých krajů. Od roku 2011 je v členění do závazných a orientačních ukazatelů zaveden nový průřezový ukazatel, který rozdělil mzdové prostředky na platy pedagogických pracovníků a platy nepedagogických pracovníků. Aplikace průřezového ukazatele byla obtíţná zejména v prvním roce po zavedení, kdy se školy musely v průběhu školního roku vypořádat s tímto rozdělením mzdových prostředků. Pod tlakem krajů MŠMT v červnu 2011 dovolilo přesuny mezi závaznými ukazateli, aby školy měly dostatek času se s průřezovým ukazatelem vypořádat. V roce 2012 a následujících letech se jiţ neočekávají výraznější nesrovnalosti, mimo jiné také proto, ţe MŠMT při stanovení závazných ukazatelů na platy vyšlo ze skutečných výdajů škol za rok Cílem zavedení rozdělení prostředků na platy na pedagogické a nepedagogické pracovníky je zcela jistě připravit půdu pro chystanou změnu systému financování regionálního školství (viz. kapitola 4. Koncepční záměr reformy financování regionálního školství ). 2) Kraje školy a školská zařízení Dalším krokem v distribuci finančních prostředků je rozdělení financí na úrovni krajů a jejich distribuce jednotlivým školám. Zcela zásadní úlohu v této fázi procesu financování mají krajské úřady, které stanovují krajské normativy. Krajské úřady musí při stanovení krajských normativů vycházet jednak z ustanovení 161 odst. 3 školského zákona z dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, 42 z rámcových vzdělávacích programů, z rozsahu přímé vyučovací a výchovné činnosti a z naplněnosti tříd nebo oddělení v jednotlivých školách. Dále musí krajské úřady respektovat ustanovení vyhlášky o krajských normativech. Vyhláška o krajských normativech stanoví jednotlivé jednotky výkonu, na které krajský úřad stanoví krajský normativ, druhy příplatků na zdravotní postiţení ţáků, opravné koeficienty normativu a také postup při výpočtu krajského normativu. Aby byla dodrţena 41 OON - ostatní osobní náklady bývají ve většině případů pouţívány na úhradu nákladů plynoucích z dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti dle 75 a 76 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. 42 Dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy jsou jedním z významných nástrojů řízení vzdělávací soustavy, a to na úrovni státu a na úrovni krajů. Dlouhodobý záměr na úrovni kraje obsahuje analýzu vzdělávací soustavy v kraji a stanovuje na základě předpokládaného demografického výdoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje kraje zejména cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdělávání, strukturu vzdělávací nabídky, především strukturu oborů vzdělání, druhů, popřípadě typů škol a školských zařízení a jejich kapacitu a návrh na financování vzdělávání v kraji - 8 odst. 3 školského zákona. Příklad: pokud dlouhodobý záměr kraje stanoví, ţe prioritou je podpora technicky zaměřených oborů vzdělání středních škol, můţe toto krajský úřad promítnout do krajských normativů a tyto obory podpořit i v případě nedostatečné naplněnosti. 30

31 zásada transparentnosti veřejné správy, jsou kraje povinny do 30 pracovních dnů od obdrţení rozpočtu z MŠMT zveřejnit krajské normativy, jejich jednotlivé části, ukazatele a koeficienty. Krajské normativy stanoví krajský úřad jako výši výdajů připadajících na jednotku výkonu (tj. základní částka) a koeficienty příplatků k normativu pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Stanovení výše krajských normativů na příslušný kalendářní rok je plně v kompetenci krajských úřadů, vyhláška o krajských normativech stanoví pouze ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů. Pro nastavení krajského normativu jsou rozhodné tyto ukazatele: Np průměrný počet jednotek výkonu připadajících na jednoho pracovníka; No průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 nepedagogického pracovníka; Pp - průměrná měsíční výše platu pedagogického pracovníka; Po průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka; ONIV průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů připadajících na jednotku výkonu. 43 Nejdůleţitějším ukazatelem pro stanovení krajských normativů je nastavení hodnoty Np. Vyhláška o krajských normativech zakotvuje povinnost krajských úřadů vycházet při stanovení hodnoty Np z průměrného počtu dětí, ţáků nebo studentů ve třídě (Ţ), z průměrného počtu vyučovacích hodin ve třídě za týden (H) a z průměrného týdenního počtu hodin přímé vyučovací činnosti pedagogických pracovníků (VP). Konkrétní konstrukce finančního normativu na jednotku výkonu u škol a školských zařízení, jejichţ činnost je realizována pedagogickými i nepedagogickými zaměstnanci, je stanovena vztahem: 1/Np*Pp*12*1/Proc + 1/No*Po*12*1,Proc + ONIV kde Proc je součtem procent sazby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, procent sazby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a procent, v jejichţ výši se stanoví základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb. 44 Jiţ z nastíněné konstrukce krajského normativu je zřejmé, ţe normativ zohledňuje mnoho faktorů, které umoţňují krajským úřadům reagovat na konkrétní situace a výši normativu výrazně ovlivnit, zejména nastavením ukazatele průměrného počtu ţáků ve 43 2 odst. 1 vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů. 31

32 třídě. Základní normativy na jednotky výkonu jednotlivých druhů a typů škol a školských zařízení jsou doplňovány příplatky k finančnímu normativu, jak jsem se jiţ zmínila výše. Opravné koeficienty jsou vyhláškou o krajských normativech stanoveny buď pevnou částkou (např. opravný koeficient 0,25 k základní částce normativu, plní-li ţák povinnou školní docházku v zahraničí) nebo je ponechána kompetence stanovení opravného koeficientu krajským úřadům. V odstavcích 6 aţ 14 3 vyhlášky o krajských normativech je řešeno rozlišení příplatků za zdravotní postiţení a stanovení podmínek pro jejich uplatnění. Určení výše jednotlivých příplatků je v kompetenci krajských úřadů, vyhláška o krajských normativech obsahuje pouze odkaz na příslušná ustanovení právních předpisů, které tuto oblast věcně upravují (tj. především na vyhlášku č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů, dále jen vyhláška o speciálním vzdělávání ). 45 Pro ilustraci přikládám v příloze normativní rozpis rozpočtu finančních prostředků ze státního rozpočtu pro konkrétní školskou organizaci, zahrnující mateřskou školu, základní školu, školní druţinu a školní jídelnu (viz. příloha č. 3). Vysoká autonomie krajských úřadů v rozhodovacím procesu financování je důsledkem v poslední době dosti kritizované rozdílnosti výše krajských normativů stanovených jednotlivými kraji na určitou jednotku výkonu. Rozdílnost výše normativů stanovených pro stejný druh vzdělávání je důsledkem kombinace několika faktorů, mezi nejvýznamnější patří: Stanovení hodnoty Ţ, tj. průměrného počtu dětí, ţáků, studentů ve třídě, studijní skupině nebo oddělení v příslušném oboru vzdělání ve školách v rámci kraje. Při stanovení průměrného počtu ţáků mají kraje velmi rozsáhlé moţnosti, protoţe stejně rozsáhlá jsou i ustanovení prováděcích předpisů ke školskému zákonu. Např. vyhláška o základním vzdělávání stanovuje rozmezí ţáků v plně organizované základní škole mezi 17 aţ 30 ţáky a nad tento počet můţe zřizovatel v souladu s 23 odst. 4 školského zákona povolit výjimku z nejvyššího počtu ţáků ve třídě aţ do počtu 34 ţáků ve třídě. Jednotlivé krajské úřady tak stanovují hodnotu Ţ jako jim se jevící optimální naplněnost třídy, čímţ mají poměrně široké moţnosti. Stanovení hodnoty Ţ umoţňuje krajským úřadům podporovat málo naplněné obory vzdělání čím niţší stanovená hodnota Ţ, tím niţší ukazatel Np. Důsledkem je vysoká hodnota krajského normativu, která pokrývá mzdové výdaje i ve třídě s malým počtem ţáků. 45 VALENTA, J. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem, 4. aktualizované vydání. Ostrava : Nakladatelství ANAG, s

33 Stanovení hodnoty H, tj. průměrného počtu vyučovacích hodin ve třídě za týden. Situace je obdobná, jako u stanovení hodnoty Ţ". Hodnota H je pro jednotlivé obory vzdělání stanovena v Rámcových vzdělávacích programech 46, není však stanoveno, pro jak velkou třídu uvedená hodnota platí. Na otázku, zda jsou odlišné krajské normativy kladem či záporem stávajícího normativního systému financování regionálního školství, je obtíţné odpovědět. Z pohledu státu se jedná o nerovnou podporu jednotlivých oborů vzdělávání a z pohledu krajů jde o moţnost řešit svá územní specifika. Rozdílné výše krajských normativů jsou kaţdoročně předmětem diskuzí odpovědných pracovníků krajských úřadů a pracovníků MŠMT, kteří rozdíly analyzují a hledají jejich příčiny. Dle mého názoru je hlavní příčinou stále více se prohlubujících rozdílných výší krajských normativů nepříznivý demografický vývoj a také neochota či nemoţnost zřizovatelů demografickému vývoji přizpůsobit síť škol. U předškolního a základního vzdělávání je obtíţné síť škol redukovat tak, aby byla zachována dobrá dostupnost všem ţákům, ale zejména u středního školství je třeba výrazné optimalizace sítě škol. Neexistuje ţádný ekonomický nástroj, který by přiměl kraje coby dominantní zřizovatele středních škol, aby přistupoval k nepopulárním opatřením a střední školy slučoval, případně rušil. Tak dochází k rozmělňování finančních prostředků státního rozpočtu a jejich neefektivní distribuci. Pro názornou ilustraci jsem vybrala porovnání krajských normativů mzdových prostředků v roce 2011 pro I. stupeň základní školy, protoţe se jedná o nejčetnější druh školy v České republice (viz. graf č. 3) a porovnání krajských normativů mzdových prostředků v roce 2011 pro vyšší odbornou školu, obor vzdělání diplomovaná sestra (viz. graf č. 4). Z grafů je zřejmá velmi rozdílná mezikrajová výše krajských normativů. V grafu č. 3 je znázorněna mezikrajová výše rozdílů krajských normativů pro I. stupeň základní školy. Základní škola tvořená oběma stupni, která vzdělává na I. stupni 144 ţáků, měla v roce 2011 Olomouckým krajským úřadem normativně přiděleno Kč na ţáka (Np nastaveno ve výši 19,79 ţáka připadajícího na jednoho pedagogického pracovníka) a stejně velká škola v Kraji Vysočina měla normativně přiděleno Kč na ţáka (Np nastaveno ve výši 16,47 ţáka připadajícího na jednoho pedagogického pracovníka). Celkový rozdíl v tomto případě dosáhne v ročním rozpočtu škol částky Kč odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů: Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným ukazatelem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle 160 až

34 Graf č 3: Porovnání krajských normativů mzdových prostředků v roce 2011 pro I. stupeň základní školy Zdroj: MŠMT: Porovnání krajských normativů mzdových prostředků stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství [online]. Dostupné z: <http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/porovnanikrajskych-normativu-mzdovych-prostredku> Ještě výraznější rozdíl je v druhém případě (graf. č. 2), kdy na obor vzdělání diplomovaná sestra na vyšší odborné škole stanovil Plzeňský krajský úřad normativ ve výši Kč na studenta (Np nastaveno ve výši 13,13 studenta připadajícího na jednoho pedagogického pracovníka) a Krajský úřad Středočeského kraje stanovil normativ téměř o 1/3 vyšší, ve výši Kč na studenta (Np nastaveno ve výši 9,34 studenta připadajícího na jednoho pedagogického pracovníka). V tomto případě se uţ jedná o velmi výrazný rozdíl, středočeský kraj jednoznačně dotuje nízkou naplněnost tohoto oboru. Stávající systém financování na ţáka tuto podporu nenaplněných oborů umoţňuje, ukazatel H není provázán s počtem ţáků ve třídě, tzn. není stanoveno, pro kolik dětí ve třídě uvedená hodnota průměrného počtu vyučovacích hodin platí. 34

35 Graf č 4: Porovnání krajských normativů mzdových prostředků v roce 2011 pro vyšší odbornou školu, obor vzdělání diplomovaná sestra Zdroj: MŠMT: Porovnání krajských normativů mzdových prostředků stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství [online]. Dostupné z: <http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/porovnanikrajskych-normativu-mzdovych-prostredku> Krajské úřady stanoví jednotlivým školám závazné a orientační ukazatele ve stejné struktuře jako MŠMT krajům. Závazné ukazatele jsou nepřekročitelné. Při nedočerpání prostředků na platy a OON musí zůstat nedočerpán i příslušný podíl zákonných odvodů a přídělu do FKSP. Nevyčerpané finanční prostředky jsou po uplynutí kalendářního roku předmětem finančního vypořádání. Při překročení stanoveného závazného ukazatele můţe škola uhradit toto překročení z fondu odměn, jak jsem jiţ zmínila v kapitole Příspěvkové organizace. Pokud toto škola neučiní, dopouští se porušení rozpočtové kázně dle 22 zákona o malých rozpočtových pravidlech. Překročení OON nelze uhradit z fondu odměn, z fondu odměn lze hradit pouze výdaje na platy. Při nedočerpání některého z orientačních ukazatelů lze tuto úsporu pouţít pouze v rámci ostatních orientačních ukazatelů Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Krajská metodika rozpisu přímých výdajů právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a krajem na rok 2012 [online]. Ostrava, Dostupné z: <http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/krajska-metodika-rozpisu-primych-vydaju-pravnickychosob-vykonavajicich-cinnost-skol-a-skolskych-zarizeni-zrizovanych-obcemi-a-krajem-na-rok-2012> 35

36 Pro řešení zvláštních věcných okruhů, které nelze promítnout do rozpisu rozpočtu jednotlivých škol, vytváří krajské úřady finanční rezervu. Rezerva se vytváří, v souladu se směrnicí MŠMT o rozpise rozpočtu, ve výši nejméně 1 % a nejvíce 2,5 % celkového objemu finančních prostředků rozepsaných krajskému úřadu ministerstvem pro daný kalendářní rok. Rezerva se pouţívá zejména na financování výjimečných situací a rozvojových aktivit: podpory málo naplněných oborů ţádaných trhem práce; vzdělávání dětí a ţáků s hlubokým mentálním postiţením a speciálními vzdělávacími potřebami; zabezpečení funkce školního psychologa, asistenta pedagoga k ţákům se speciálními vzdělávacími potřebami; pořízení kompenzačních pomůcek pro ţáky se zdravotním postiţením; při nedostatečném objemu finančních prostředků přidělených škole normativním rozpisem; výuky náboţenství; řešení dopadů změn v rejstříku škol a školských zařízení, které budou realizovány v průběhu kalendářního roku (např. otevření mateřské školy k daného roku); zohlednění jiných důvodů hodných zvláštního zřetele majících zásadní vliv na úroveň odměňování. 48 Výše uvedený výčet není kompletní, snaţila jsem se vystihnout ty oblasti výdajů rezervy, které jsou v praxi nejčetnější. Věcnost některých řešených okruhů vyplývá jiţ ze samotného názvu, ale např. v posledním bodě je dán prostor pro řešení naprosto specifických nijak blíţe nedefinovaných situací. Jedná se např. o zohlednění vysokého platového stupně pedagogických pracovníků ( přestárlý pedagogický sbor ). Vysoký platový stupeň můţe vyvolat nedostatek finančních prostředků na platy, protoţe při konstrukci normativu je pouţit ukazatel průměrného platu (ukazatel P ), normativ tedy nemůţe pokrýt platové potřeby pedagogických pracovníků zařazených ve vyšších platových stupních. Při rozpise rozpočtu finančních prostředků státního rozpočtu (dále jen rozpis rozpočtu ) na jednotlivé školy spolupracují krajské úřady s úřady obcí s rozšířenou působností (pokud 48 Čl. II odst. 1 písm. c) směrnice MŠMT č.j.: / ze dne 12. prosince 2005, kterou se stanoví závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle 161 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle kterých provádějí obecní úřady obcí s rozšířenou působností návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu podle 161 odst. 7 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb. 36

37 jsou zřizovateli škol obce) a samozřejmě je nezbytná součinnost škol. Konkrétní proces rozpisu rozpočtu má v průběhu roku několik fází: Krajský úřad stanoví školám normativní rozpis rozpočtu na kalendářní rok dle počtu výkonů a zašle jej na školy. Pokud škola souhlasí s normativně přidělenými finančními prostředky, zašle své souhlasné stanovisko obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Pokud jsou pro školu normativně přidělené prostředky nedostačující, také zašle své vyjádření obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, ale ve svém vyjádření se škola pokusí identifikovat příčiny deficitu, způsob a termíny k jeho odstranění. Škola, která poţaduje navýšení finančních prostředků, musí vypracovat podklady mzdové inventury a finanční rozvahy o počtu zaměstnanců, o mzdových prostředcích a ostatních běţných výdajích školy na příslušný kalendářní rok. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností projednají se školami individuální rozpory, posoudí ţádosti škol, jejich oprávněnost. To vyţaduje vysokou znalost právních předpisů vztahujících se jednak k organizaci jednotlivých druhů škol, ale také právní úpravu vztahující se k pracovněprávním vztahům (např. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů). Po posouzení návrhu školy obecní úřady obcí s rozšířenou působností vypracují svůj návrh rozpočtu pro jednotlivé školy a předkládají ho krajským úřadům. Krajské úřady projednají s obecními úřady obcí s rozšířenou působností jejich návrhy rozpočtu a buď návrhy akceptují a stanoví závazné ukazatele dle návrhu obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, nebo návrhy shledají neopodstatněnými a stanoví závazné ukazatele v původní, normativně napočtené výši. O projednání návrhů rozpočtu a jeho výsledcích se sepisuje protokol, ve kterém se uvedou konkrétní opatření, kroky a termíny, jejichţ realizací by mělo dojít k vyrovnání se s rozpočtem. Závazné ukazatele se škole stanovují na fiskální (kalendářní) rok, který nekoresponduje s rokem školním, který začíná měsícem září a končí měsícem srpnem, a proto krajské úřady v září přistupují k úpravě rozpisu rozpočtu dle počtu výkonů k daného roku. Proces je obdobný jako u výše uvedeného rozpisu rozpočtu na celý kalendářní rok. Pravidla se upřesňují kaţdoročně aţ podle zůstatku finančních prostředků v rezervě. Ukázka rozpisu rozpočtu konkrétní školy je v příloze č. 3. Tok finančních prostředků je zakotven ve školském zákoně, MŠMT poskytuje krajům finanční prostředky formou dotace na zvláštní účet kraje, a to v reţimu zákona o velkých rozpočtových pravidlech, kraje posílají dotace přímo na jednotlivé školy. 37

38 3.4.2 Normativní financování soukromého školství V případě financování soukromých škol školský zákon v 160 pouze odkazuje na zákon o poskytování dotací soukromým školám. Zásadní kompetenci ve stanovení normativů pro soukromé školy má MŠMT. Na rozdíl od věkových republikových normativů jde v tomto případě o normativy oborové, tj. o normativy na jednotlivé obory vzdělání a na jednotlivé druhy školských sluţeb. Svojí oborovou strukturou tak tyto normativy korespondují s oborovou strukturou krajských normativů. 49 Dotace soukromé škole se stanoví procentním podílem z normativu jako ročního objemu neinvestičních výdajů, mzdových prostředků zákonných odvodů připadajících na jedno dítě, ţáka nebo studenta ve srovnatelném oboru vzdělání a ve formě vzdělání ve škole nebo ve srovnatelné školské sluţbě ve školském zařízení zřizovaném krajem nebo ministerstvem. 50 Právě hledisko srovnatelnosti oborových normativů se skutečnými neinvestičními výdaji na jednoho ţáka ve srovnatelné škole obecní či krajské zakotvuje povinnost MŠMT do oborových normativů zahrnout vedle přímých výdajů škol také výdaje provozní, které jsou u veřejných škol zajišťovány zřizovateli. Naplnit hledisko srovnatelnosti v oblasti přímých výdajů je ze strany MŠMT reálné, avšak v oblasti provozních výdajů se jedná o ustanovení velmi obtíţně naplnitelé. Na rozdíl od veřejných škol, které jsou financovány automaticky dle statistických výkonných výkazů, musí soukromá škola o přidělení finančních prostředků státního rozpočtu ţádat, a to formou ţádosti o poskytnutí dotace předkládané příslušnému krajskému úřadu. Soukromá škola obdrţí finanční prostředky ve výši 50 aţ 80 % z normativu stanoveného MŠMT pro daný obor vzdělání. Výši procentního rozdílu z normativu podle druhu školy stanoví 4 odst. 5 zákona o poskytování dotací soukromým školám. Například základní škola dosáhne na 60 % oborového normativu. Vedle zmíněného procentuálního základu můţe soukromá škola poţádat o zvýšenou dotaci, přidělení zvýšené dotace je v 5 zákona o poskytování dotací soukromým školám podmíněno kumulativním splněním několika podmínek. Škola musí poskytovat vzdělávání v daném oboru po dobu nejméně jednoho školního roku, musí mít alespoň průměrné a lepší hodnocení Českou školní inspekcí, musí být zřízena v právní formě obecně prospěšné společnosti nebo školské právnické osoby, v případě jiné právní formy 49 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Analýza současného systému financování školství [online]. Praha : Dostupné z: <www.ucitelskenoviny.cz/userfiles/file/analyza_financovani_skolstvi-msmt> 50 4 odst. 1 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů 38

39 se musí zavázat k reinvestování celého zisku zpět do školy. I po splnění zmíněných podmínek nedosáhnou všechny druhy škol na 100 % normativu, obecně mají střední školy strop na 90 %, školská zařízení na 80%, na 100% mohou dosáhnout pouze základní a mateřské školy. Pokud škola sdruţuje více součástí, nebo má zařazeno více studijních nebo učebních oborů, stanoví se procentní výše zvýšené dotace pro jednotlivé její součásti, studijní nebo učební obory zvlášť. 51 Soukromá škola se tak můţe dostat do sloţité situace, zvlášť závaţné je to v případě, ţe nabízí trhem práce ţádané, ale obtíţně naplňované obory, jako je třeba stavebnictví nebo strojírenství. Pokud soukromá škola otevře obor vzdělání zedník co dva roky, nahlíţí se na obor, jako by byl otevřen poprvé. 52 De lega ferenda by moţnost získání zvýšené dotace aţ ve druhém roce existence oboru vzdělání zasluhovala úpravy. V rozhovoru s Ing. Hanou Havránkovou, vedoucí oddělení přímých nákladů odboru školství, mládeţe a sportu Moravskoslezského kraje, který se týkal financování regionálního školství, Ing. Havránková uvedla: Za celou dobu svého působení na krajském úřadě (8 let) jsem nezažila, že by některé soukromé škole byla vyplácena základní částka dotace, všechny soukromé školy mají výborné hodnocení České školní inspekce a je jim vyplácena zvýšená dotace. Jako konkrétní příklad pro moţnost srovnání normativů pro veřejné a soukromé školy jsem vybrala obor vzdělání 7941K41 Gymnázium, protoţe v případě gymnázií se krajské normativy mezi sebou liší jen minimálně. Normativ daného oboru stanovený Moravskoslezským krajem NIV/ţák 53 Oborový normativ daného oboru stanovený MŠMT NIV/ţák 54 V daném oboru vzdělání má soukromá škola automaticky nárok na 80% oborového normativu, coţ činí Kč, v případě splnění podmínek zvýšené dotace škola obdrţí na jednoho ţáka částku Kč. Ţe se pravděpodobně nejedná o srovnatelnou částku s výdaji na veřejné školy, zahrnující jak přímé, tak i provozní výdaje, je zcela zřejmé. Můţeme konstatovat, ţe soukromé školy jsou dnes o 38 % levnější proti školám obecních a krajských zřizovatelů KADEČKA, S., ONDRUŠ, R., PRŮCHA, P. Základy správního práva pro ekonomy. Brno : MU, s KOLDER, V. Peníze soukromých škol jsou pod přísnou kontrolou. Učitelské noviny. 2011, roč. 114, s Krajský úřad moravskoslezského kraje. Krajská metodika rozpisu přímých výdajů právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a krajem na rok 2012 [online]. Ostrava. Dostupné z: <http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/krajska-metodika-rozpisu-primych-vydaju-pravnickychosob-vykonavajicich-cinnost-skol-a-skolskych-zarizeni-zrizovanych-obcemi-a-krajem-na-rok-2012> 54 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Normativy soukromých škol na rok 2012 [online]. Praha: Dostupné z: <http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/normativy-soukromych-skol-na-rok-2012> 55 Sdruţení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska. Memorandum ke koncepčnímu záměru reformy financování regionálního školství 2013 [online]. Praha, Dostupné z: <http://www.soukromeskoly.cz/uvod.html> 39

40 Jak jsem se jiţ zmínila, finanční prostředky jsou poskytovány soukromým školám formou dotace, a to v reţimu zákona o poskytování dotací soukromým školám. Dotace se uzavírá mezi soukromou školou a krajským úřadem. Kompetence krajských úřadů jsou při financování soukromých škol dosti omezené. Krajské úřady jsou jen prostředníkem mezi MŠMT a soukromými školami, při uzavírání smluv o dotaci pouze posuzují soulad ţádostí o dotace soukromých škol s podmínkami stanovenými zákonem o poskytování dotací soukromým školám. S trochou nadsázky se dá říci, ţe krajské úřady jsou v případě financování soukromého školství pouze administrátory. Při splnění zákonem daných podmínek musí krajské úřady smlouvy o dotaci uzavřít, v případě splnění podmínek musí krajské úřady uzavřít smlouvy o poskytnutí zvýšené dotace. Tok finančních prostředků je shodný s tokem finančních prostředků u veřejných škol MŠMT zvláštní účet kraje škola Normativní financování církevního školství Financování církevního školství se řídí ustanoveními 160 a 162 školského zákona. Dle zmíněných ustanovení jsou ze státního rozpočtu církevním školám financovány přímé výdaje na vzdělávání a také veškeré výdaje provozní, s výjimkou výdajů na pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku. Jednoduše řečeno, veškeré výdaje s výjimkou investičních výdajů hradí stát. Finanční prostředky ze státního rozpočtu jsou církevním školám poskytovány formou dotace, a to dotace v reţimu zákona o velkých rozpočtových pravidlech. Pro stanovení objemu finančních prostředků je pouţita opět normativní metoda financování na jednotku výkonu. Pro církevní školy se pouţívají oborové normativy stanovené MŠMT pro soukromé školy, jsou tím zajištěny srovnatelné podmínky obou segmentů regionálního školství. Církevním školám je však, na rozdíl od škol soukromých, vypláceno 100 % oborových normativů stanovených MŠMT. Nad rámec těchto oborových normativů je doplněna část normativu zahrnující provozní náklady (ONIV) pro mateřské školy, školní druţiny a kluby a zařízení školního stravování, které nejsou zahrnuty do normativů pro soukromé školy (v souladu s 1 odst. 2 zákona o poskytování dotací soukromým školám). Dotace se poskytuje na základě ţádosti dle 14 zákona o velkých rozpočtových pravidlech a musí být finančně vypořádány podle vyhlášky č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem. 40

41 Tok finančních prostředků je odlišný od předchozích segmentů regionálního školství, finanční prostředky jsou poskytovány přímo z rozpočtu MŠMT na účet školy Normativní financování státního školství Financování státních škol se řídí ustanovením 160 odst. 1 písm. a) školského zákona. Základním nástrojem pro financování státních škol jsou opět oborové normativy stanovené na daný rok pro soukromé školství, doplněné stejně jako v případě církevních škol o část normativu zahrnující provozní náklady (ONIV) pro mateřské školy, školní druţiny a kluby a zařízení školního stravování. Dále je normativní soustava doplněna o normativy nadstandardních činností státních škol a školských zařízení, které respektují skutečné potřeby organizací, protoţe se vesměs jedná o organizace, které mají nadregionální význam, např. dětské diagnostické ústavy, dětské domovy, výchovné ústavy, speciální školy pro slepé ţáky apod. Státním školám, jak jiţ vyplývá z názvu, jsou ze státního rozpočtu hrazeny veškeré výdaje neinvestičního i investičního charakteru. Finanční prostředky jsou státním školám transferovány přímo z rozpočtu MŠMT Programové financování regionálního školství Programové financování, nebo-li financování z rozvojových programů, má své zákonné zakotvení v 171 odst. 2 a 163 odst. 1 školského zákona. Programové financování umoţňuje řešit takové ekonomické aspekty vzdělávání a školských sluţeb, jejichţ promítnutí do republikových normativů buď není moţné (opatření, která se nedotýkají všech škol a školských zařízení stejného druhu či typu), nebo by to nebylo účelné (např. řešení rozdílné hustoty sítě škol a jiná specifika školských soustav v jednotlivých krajích). 56 Výše finančních prostředků alokovaná v rozvojových programech je v jednotlivých letech různá, závisí na oblasti, která má být v rozvojovém programu řešena. Pro rok 2011 byla v rozvojových programech regionálního školství alokována částka mil. Kč. Pro názornost uvádím výčet některých rozvojových programů, které se kaţdoročně opakují: Hustota a specifika. Tento dotační program byl kaţdoročně téměř ze 100 % vyčerpán na úhrady mzdových prostředků asistentů pedagoga pro děti se zdravotním postiţením. 56 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Analýza současného systému financování školství [online]. Praha: Dostupné z: <www.ucitelskenoviny.cz/userfiles/file/analyza_financovani_skolstvi-msmt> 41

42 V roce 2012 byl tento rozvojový program v důsledku rozpočtové restrikce zrušen a finanční prostředky byly přesunuty do normativního systému financování, coţ bude částečně kompenzovat absenci tohoto rozvojového programu, ale zcela jistě ne v celkové míře. Školní vybavení pro ţáky 1. ročníku základního vzdělávání. Účelové poskytnutí finančních prostředků na nákup školního vybavení pro ţáky 1. ročníku základní školy. Tento oblíbený program jiţ v roce 2012 nebyl vyhlášen, coţ můţe v kombinaci se sníţením finančních prostředků na ONIV o 30,54% výrazně sníţit moţnosti nákupu zboţí a sluţeb z prostředků ONIV. 57 Financování asistentů pedagoga pro děti, ţáky a studenty se sociálním znevýhodněním. Dotační program je určen na úhradu nákladů spojených s funkcí asistenta pedagoga zřízenou dle 16 odst. 9 školského zákona. 58 Speciální učebnice, speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami. 59 Rozvojový program na podporu inkluzívního vzdělávání. Cílem je posílení nenárokových sloţek platů pedagogických pracovníků, kteří praktikují inkluzívní vzdělávání. 60 Kaţdý rozvojový program se v účetnictví sleduje odděleně, má přidělen svůj účetní znak, coţ je pro školy zcela jistě administrativní zátěţí. Např. u mzdových prostředků se u kaţdého pedagogického pracovníka sledují odděleně mzdové prostředky poskytnuté z přímých výdajů a mzdové prostředky poskytnuté z rozvojového programu a také se sledují odděleně související náhrady platu a odvody. Záměrem MŠMT bude v budoucnu připravit několik velkých programů, které by pokryly hlavní oblasti, kde je potřeba zapojení programového financování největší. Bylo by to lepší neţ mnoho malých, aţ příliš úzce zaměřených programů, které jsou pro školu někdy spíše zatěţující neţ přínosné, hůře dosaţitelné a sloţitěji administrovatelné Ministerstvo školství, mládeţe a sportu. Principy normativního rozpisu rozpočtu a normativní rozpis rozpočtu výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2012 v úrovni MŠMT KÚ [online]. Praha, Dostupné z: <http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/principy-rozpisu-rozpoctu-a-rozpis-rozpoctu-primych-vydaju-2012> 58 Za sociální znevýhodnění se dle 16 odst. 4 školského zákona povaţuje rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohroţení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní nebo ochranná výchova a postavení osob, na které se vztahuje zákon č. 325/2005 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. 59 Prostřednictvím rozvojového programu je prakticky naplňováno ustanovení čl. 23 Úmluvy o právech dítěte, pokud jde právo jedince se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním na zvláštní péči, výchovu a profesní přípravu, aby mohl ţít plným a důstojným ţivotem a dosáhnout nejvýše moţného stupně samostatnosti, nejvyššího moţného vzdělání a sociálního začlenění. 60 Inkluzívní vzdělávání je přístup, který předpokládá zařazení všech dětí do běţné školy (tzv. hlavní vzdělávací proud), nerozděluje děti na ty se speciálními vzdělávacími potřebami a bez nich. 61 MATUŠKOVÁ, Z. Krok první: Popis financování školství. Učitelské noviny. 2010, roč. 113, s. 15. ISSN

43 3.5 Hodnocení systému dvouzdrojového financování regionálního školství Kombinace dvouzdrojového financování regionálního školství ze státního rozpočtu a z rozpočtu zřizovatelů - je bezpochyby přínosná, přispívá k ekonomické stabilitě celého systému. Slabým místem dvouzdrojového systému financování je neexistence přesné hranice mezi prostředky poskytovanými státem a zřizovateli. Ta hranice je stanovena, ale pouze jednosměrně finanční prostředky státního rozpočtu nelze pouţít k jinému účelu, neţ vymezuje část čtrnáctá školského zákona. Avšak finanční prostředky poskytované zřizovateli, finanční prostředky z dotačních programů, z darů a také finanční prostředky získané vlastní činností škol (doplňková činnost příspěvkových organizací) mohou být pouţity také na úhradu nákladů jinak hrazených ze státního rozpočtu. Má to své opodstatnění zřizovatelé a také školy samotné určitě mohou své škole přispívat na činnost, zlepšení kvality a podmínek vzdělávacího procesu, ale měly by to být finanční prostředky navíc, zřizovatelé by neměli suplovat roli státu. Pokud je škole zřizovatelem udělena výjimka z nejniţšího počtu ţáků dle 23 odst. 5 školského zákona, hradí zřizovatel zvýšené výdaje na vzdělávací činnosti školy, které nepokryje normativní rozpis rozpočtu. To má svou logiku a také je v prováděcích předpisech MŠMT nastavena spodní hranice počtu ţáků ve třídách, která je únosná pro financování ze státního rozpočtu. Ale v případě škol, kterým výjimka dle 23 odst. 5 není udělena, náklady spadající do skupiny přímých výdajů by měly být hrazeny státem. Pokud škole nepostačují normativně stanovené mzdové prostředky, má moţnost se v opodstatněných důvodech domáhat navýšení rozpočetu, jak jsem uvedla dříve, avšak není obvyklé poţadovat navýšení finančních prostředků ONIV. Tyto prostředky jsou pouţívány především na nákup učebnic a pomůcek, úhradu nákladů na další vzdělávání pedagogických pracovníků, náhrady platu za prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti dle 192 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen náhrady ) apod. Jak jsem uvedla v kapitole Normativní financování krajského a obecního školství, je v roce 2012 ONIV krácen na celorepublikové úrovni o 30,54 %. Pokud se v konkrétní škole k tomuto přidá ještě krácení v souvislosti se sníţením počtu výkonů, můţe se jednat aţ o 50 % pokles finančních prostředků na ONIV. Základní škola se 274 ţáky, jejíţ normativní rozpis rozpočtu je přílohou (příloha č. 3), v roce 2012 obdrţí 133 tis. Kč na ONIV. V roce 2011 tato organizace vyplatila cca 90 tis. na náhrady platu za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, 40 tis. povinné pojištění zaměstnanců a cca 50 tis. na úhradu výuky plavání Tyto výdaje se dají povaţovat za kvazimandatorní výdaje školy, je pravděpodobné, ţe se budou opakovat. 43

44 Kde vezme škola finanční prostředky na nákup učebnic a pomůcek? Škola si finanční prostředky vţdy někde seţene, ať uţ je to z prostředků zřizovatele, doplňkové činnosti, sponzorských darů apod., ale jsou to přímé výdaje, které má dle 160 školského zákona hradit stát. Na poradě ředitelů obecních a krajských škol Ing. Hana Havránková, vedoucí oddělení přímých nákladů Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, které proběhlo dne v Novém Jičíně, řekla: Co se týká ONIV, je situace obtížná, školy si musí poradit jak umí, pokud mají hodného zřizovatele, mají vyhráno, pokud ne, musí vymyslet jiné cesty k získání finančních prostředků. Takto je v praxi řešeno ústavně zaručené právo na bezplatné vzdělávání na základních a středních školách Hodnocení financování z rozpočtu zřizovatelů Rozsah finančních prostředků poskytovaný školám zřizovateli je, dle mého názoru, nastaven správně. Financování provozních výdajů škol zřizovateli dokáţe pruţně reagovat na konkrétní poţadavky jednotlivých škol, ze státního rozpočtu by toto bylo velmi obtíţné, spíše nerealizovatelné. Obce dostávají na úhradu nákladů škol státní příspěvek z výdajové kapitoly 538 Všeobecná pokladní správa, který se pohybuje kaţdoročně ve výši cca Kč na ţáka. Tento příspěvek obdrţí obce bez ohledu na to, jestli jsou nebo nejsou zřizovateli škol. Školský zákon v 178 a 179 stanovuje u základních a mateřských škol povinnost úhrady neinvestičních nákladů na základní a předškolní vzdělávání mezi obcemi. V případě, kdy se ţák základní školy nebo dítě v posledním ročníku mateřské školy vzdělává ve škole zřízené jinou obcí, je obec, ve které má zmíněné dítě trvalý pobyt, povinna hradit obci, která školu zřizuje, její neinvestiční výdaje poskytnuté obcí, pokud se obce nedohodnou jinak. Tato povinnost obci nevzniká, pokud zřizuje školu, v níţ by měl ţák podmínky pro bezplatné plnění povinné školní docházky zajištěny, pokud se příslušné obce nedohodnou jinak. 62 Problematickým místem této právní úpravy je, ţe obce povinné k úhradě jsou vesměs obce velmi malé, které nezřizují školy, a také rozsah úhrady je omezený pouze na neinvestiční výdaje školy, tedy nikoliv všech součástí školy jakoţto právního subjektu, ale pouze základní a mateřské školy jakoţto druhu školy. V úhradě nejsou zahrnuty neinvestiční výdaje školních jídelen, školních druţin, školních klubů, středisek volného času apod. a také zde nejsou zahrnuty investiční výdaje. Školský zákon sice připouští moţnost dohody mezi obcemi, ale 62 VALENTA, J. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem, 4. aktualizované vyd. Ostrava : Nakladatelství ANAG, s

45 v praxi jde převáţně o odpuštění či sníţení zákonné úhrady neinvestičních výdajů, protoţe povinné obce mají díky své velikosti a systému rozpočtového určení daní omezené rozpočty. 63 V městě Odry, které zřizuje dvě základní školy a jednu mateřskou školu, byly v roce 2011 celkové neinvestiční výdaje na školství cca 9 mil. Kč (5 % výdajové stránky rozpočtu města), příspěvek ze státního rozpočtu 1,4 mil. Kč a úhradou za dojíţdějící ţáky město získalo pouze 336 tis. Kč Kladné stránky stávajícího systému financování ze státního rozpočtu Transparentnost. Z výše uvedených údajů je zřejmé, ţe prvek transparentnosti je vzhledem k objemu poskytovaných finančních prostředků velmi důleţitý. Prostřednictvím normativního a programového financování je ke konečným příjemcům alokováno aţ 98 % disponibilních rozpočtovaných zdrojů. Jak republikové, tak i krajské normativy jsou zveřejňovány způsobem umoţňujícím dálkový přístup, neexistuje ţádné omezení, které by vyjímalo jakoukoliv část systému financování regionálního školství z reţimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů, veškeré informace a data z procesu financování jsou tedy veřejné. V úrovni přidělování finančních prostředků z rozpočtu MŠMT je princip normativního a programového financování uplatňován prakticky absolutně, coţ výrazně sniţuje rizika spojená s různými formami klientelismu či lobismu. 64 Prostor pro subjektivní rozhodování při procesu financováni mají krajské úřady, a to jednak při stanovení výše jednotlivých krajských normativů, ale také při poskytování finančních prostředků z jimi vytvořené rezervy (viz. kapitola Normativní financování krajského a obecního školství ). Je pravdou, ţe kraje tak mohou podporovat některé školy bez objektivních příčin, ale bez existence rezervy by nebylo moţné zohledňovat určitá specifika vzdělávání (jako je např. vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami), nebo by nebylo moţné pruţně reagovat na změny, které by se udály v průběhu roku (např. zřízení nové školské organizace v průběhu roku, nejčastěji se jedná o mateřské školy). Školám také mohou v průběhu roku vzniknout nepředvídatelné výdaje vyplývající z pracovněprávních vztahů, např. vyplácení odstupného při ukončení pracovního poměru se 63 Výše úhrady za dojíţdějící ţáky můţe být v jednotlivých letech různá, odvíjí se od skutečných neinvestičních výdajů předchozího kalendářního roku a počtu ţáků. Např. provedením rozsáhlejší opravy podlahových krytin či střešního pláště budovy školy, které není investicí, se můţe nákladovost na jednoho ţáka zvýšit aţ o několik tisíc Kč. Povinné obce mohou jen stěţí rok dopředu předvídat výši úhrady za dojíţdějící ţáky. 64 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Analýza současného systému financování školství [online]. Praha, Dostupné z: <www.ucitelskenoviny.cz/userfiles/file/analyza_financovani_skolstvi-msmt> 45

46 zaměstnancem (ve výši trojnásobku průměrného platu zaměstnance), vyplácení odstupného v případě pracovního úrazu, který má za následek neschopnost dále vykonávat svou práci (ve výši dvanáctinásobku průměrného platu) a v neposlední řadě také třeba náklady na soudní výlohy v případě neúspěšných soudních sporů v pracovněprávní oblasti. To je jen demonstrativní výčet nepředvídatelných výdajů, které by bez existence krajské rezervy bylo obtíţné financovat. Pružnost. Při tvorbě republikových normativů je umoţněno velmi pruţně a operativně přesouvat finanční zdroje alokované ve státním rozpočtu na regionální školství mezi jednotlivými věkovými kategoriemi. K přesunům můţe docházet kvůli demografickému vývoji nebo kvůli změně rozsahu poskytovaných sluţeb. Pokles ţáků na základních školách je patrný zejména od roku 1997 a v dnešní době se postupně přesouvá na střední školy, coţ u některých krajů vyvolalo snahu síť středních škol optimalizovat (síť základních škol lze optimalizovat mnohem obtíţněji, je to moţné pouze ve větších městech). Ke změně rozsahu poskytovaných sluţeb došlo např. v roce 2007, kdy se podařilo velmi podstatným způsobem rozšířit rozsah jazykového vzdělávání v základních školách o 11 hodin týdně a v gymnáziích o 8 hodin týdně, a to prakticky bez dodatečných nároků na výdaje státního rozpočtu Slabé stránky stávajícího systému financování ze státního rozpočtu Zápisy do školského rejstříku. V dnešní době má MŠMT poměrně malou pravomoc v rozhodování o vzniku nových škol či školských zařízení a o zvyšování jejich kapacit při zápisu do školského rejstříku. 66 MŠMT nemůţe zabránit vzniku nových školských subjektů, i kdyţ musí tyto školy finančně zabezpečit. Jediným nástrojem, který můţe MŠMT pomoci, je správní řízení o zápise školy do školského rejstříku jak jsem uvedla v kapitole 2.3 Vzdělávací soustava, okamţikem zápisu do školského rejstříku vzniká škole mimo jiné právo na finanční prostředky ze státního rozpočtu. Při posuzování ţádosti o zápis do školského rejstříku musí orgán, který vede školský rejstřík (převáţně MŠMT a v některých případech krajské úřady) zamítnout ţádost, pokud není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky a současně příslušného kraje Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Analýza současného systému financování školství [online]. Praha, Dostupné z: <www.ucitelskenoviny.cz/userfiles/file/analyza_financovani_skolstvi-msmt> 66 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Analýza současného systému financování školství [online]. Praha, Dostupné z: <www.ucitelskenoviny.cz/userfiles/file/analyza_financovani_skolstvi-msmt> odst 3 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 46

47 MŠMT a také kraje na toto ustanovení začaly pozvolna reagovat, ale pouze u některých druhů škol, např. u základních uměleckých škol, je v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR stanovena stagnace kapacity základních uměleckých škol a v místech demografického poklesu dokonce sniţování kapacity tohoto druhu školy. 68 Obdobně je řešeno střední a vyšší odborné vzdělávání při zařazování nové školy do sítě škol bude respektováno zdůvodněné negativní stanovisko kraje (tamtéţ s. 49). Avšak na nejrozšířenější druhy škol základní a mateřské školy - nemá Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR stanovena ţádná omezující stanoviska. Financování nepedagogických pracovníků je problémem spíše vyššího řádu, a to problémem nastavení obsahu financování regionálního školství ze státního rozpočtu. Financování nepedagogických pracovníků je nesporně pozůstatkem z dob, kdy stát plnil roli zaměstnavatele i u tzv. obecního školství. 69 Řešením by zcela jistě bylo převést odpovědnost za financování nepedagogických pracovníků do kompetencí zřizovatelů, a s tím související změna rozpočtového určení daní, přesněji řečeno zohlednění existence škol v rozpočtovém určení daní. U takové zcela zásadní změny pojetí financování regionálního školství by muselo dojít k politickému konsensu napříč celým politickým spektrem. Díky tradičnímu pojetí naší české školy jakoţto celistvého organismu zahrnujícího všechny součásti zatím nic nenasvědčuje tak zásadnímu zásahu do financování nepedagogických pracovníků, jako je přesun pod rozpočtové určení daní. Krajské normativy. Mezi slabé stránky stávajícího systému bývá uváděno zejména přerozdělování finančních prostředků státního rozpočtu na úrovni krajů stanovením krajských normativů, které jsou bez objektivních příčin v krajích odlišné, jak jsem jiţ uvedla v předcházejících kapitolách. Krajské úřady disponují velkým rozsahem svěřených pravomocí, bez odpovídající spoluodpovědnosti za financování. Stát do značné míry ztrácí moţnost prostředky státního rozpočtu zacílit na jednotlivé druhy vzdělávání, vše je převáţně v kompetenci krajů. Zmíněná odlišnost krajských normativů, která je v poslední době terčem největší kritiky, byla v době zavádění systému financování (v souvislosti s reformou veřejné správy) záměrem. Celá reforma veřejné správy byla prolnuta principem decentralizace a ten se projevil i ve financování regionálního školství. Kraje dostaly kompetence, aby mohly na 68 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR ( ) [online]. Praha, Dostupné z: <http://www.msmt.cz/vzdelavani/strategicke-a-koncepcnidokumenty-cerven-2009>. s Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Analýza současného systému financování školství [online]. Praha, Dostupné z: <www.ucitelskenoviny.cz/userfiles/file/analyza_financovani_skolstvi-msmt> 47

48 svém území řešit své specifické a demografické problémy, dnes jsou kraje (resp. krajské úřady) za tento přístup kritizovány. Nemyslím si, ţe mezikrajské rozdíly ve výši normativů jsou největším problémem financování regionálního školství. Na pravidelných poradách pracovníků krajských úřadů se o rozdílnosti normativů kaţdoročně diskutuje a analyzují se příčiny větších výkyvů. Obavy, ţe ze strany krajských úřadů dochází k neopodstatněnému zvýhodňování určitého oboru vzdělání na úkor jiného, mají sice racionální základ (rozdílnost normativu), ale ve většině případů také logické zdůvodnění. Kraje mají moţnost zvýhodnit např. ten obor vzdělání, který je ţádaný zaměstnavateli, coţ na celorepublikové úrovni bude obtíţně realizovatelné. Tím, ţe stanoví vyšší normativ např. pro obor vzdělání diplomovaná sestra, který je na trhu práce v daném kraji ţádaný, umoţní kraj toto vzdělání, i kdyţ nejsou třídy naplněné ideálním počtem studentů. Konkrétně v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje je v čl Podpora technického vzdělávání stanovena priorita kraje podpořit technické obory vzdělávání. 70 Krajské normativy jsou zneuţitelné v případech, kdy kraj coby zřizovatel středních škol udělí škole dle 23 odst. 5 školského zákona výjimku z nejniţšího počtu studentů (samostatná působnost kraje) a chybějící finanční prostředky škole kompenzuje stanovením výše krajského normativu pro daný obor (přenesený výkon státní správy). Dle mého názoru je slabým místem normativního systému financování na ţáka samotná existence krajských normativů a nikoliv jejich mezikrajské rozdíly. Česká republika je relativně malou zemí, s dobrou dopravní dostupností ve všech regionech, se stejnou ţivotní úrovní ve všech regionech a také s poměrně vyváţenou hustotou osídlení. Jednotlivé kraje mají svá specifika, ale ta nejsou natolik odlišná, aby se musela promítat do financování školství v podobě krajských normativů. Je třeba si také uvědomit, ţe na tvorbě a realizaci krajských normativů se podílí pracovníci odborů školství na krajských úřadech a také pracovníci na úseku školství obcí s rozšířenou působností. Jen na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje je v oddělení přímých nákladů zaměstnáno 22 úředníků. Z pohledu efektivnosti veřejné správy je třeba si na pomyslné misky vah poloţit veškeré administrativní náklady spojené s tvorbou a realizací krajských normativů a přínos, který byl zákonodárcem sledován tj. moţnost krajů si na regionální úrovni řešit svá specifika v oblasti financování regionálního školství. Vývoj financování v předchozích letech jednoznačně ukázal, ţe krajskými normativy nejsou řešena specifika územní, ale specifika školského systému jako 70 Moravskoslezský kraj. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2008 [online]. Ostrava, Dostupné z: <http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/sk_dokumenty.html> 48

49 celku, coţ jistě nebylo záměrem decentralizace kompetencí na úseku financování regionálního školství. Speciální vzdělávání. Normativní způsob financování se za celou dobu své existence (10 let) nedokázal vypořádat s financováním vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen speciální vzdělávání ). Speciální vzdělávání se uskutečňuje v různých formách, ţáci mohou být individuálně integrováni do běţných tříd, mohou mít doporučeno školským poradenským zařízením vzdělávání za pomoci asistenta pedagoga, mohou se vzdělávat ve speciálních třídách v běţné škole, mohou se vzdělávat v Základních školách speciálních (dříve pomocné školy ), případně ve školách zřizovaných při zdravotnických zařízeních, mohou mít nároky na kompenzační pomůcky apod. Některé segmenty speciálního vzdělávání řeší programové financování (např. kompenzační pomůcky, prostředky na platy asistentů pedagoga), normativní financování se snaţí se speciálním vzděláváním vypořádat prostřednictvím příplatků k základnímu normativu za jednotlivá postiţení. Tyto příplatky ve skutečnosti nic konkrétního neřeší, jejich opodstatnění nalezneme pouze u dětí se zdravotním postiţením, které jsou individuálně integrované v běţných třídách. Ve speciálních třídách běţné základní školy se vzdělávají děti lehce a středně těţce mentálně postiţené, 71 ale také, v souladu s 10odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů, se ve speciálních třídách mohou vzdělávat ţáci bez postiţení, pouze na základě ţádosti zákonných zástupců (do výše 25% celkového počtu dětí ve speciální třídě). Tyto speciální třídy se naplňují maximálně do počtu 12 dětí. Pro financování dětí ve speciálních třídách je pouţit stejný normativ, jako na vzdělávání dětí v třídách běţných, jeţ je koncipován většinou na počet 22 dětí ve třídě (hodnota Ţ při výpočtu Np, viz. kapitola Normativní financování krajského a obecního školství ), příplatky k základnímu normativu na děti se zdravotním postiţením v ţádném případě nevyváţí sníţený počet ţáků ve speciální třídě. Financování školských zařízení. Problematické je také financování činností školských zařízení na jednotku výkonu (např. školní stravování, zájmové vzdělávání apod.), přitom rozsah školských sluţeb poskytovaných ve školských zařízeních je v kompetenci ředitele školy. Pro názornost uvedu příklad školní druţina je normativně financována na počet dětí, ale je v kompetenci ředitele určit dobu provozu školní druţiny. Nákladově je samozřejmě 71 Mentální retardaci dělíme dle Světové zdravotnické organizace na lehkou (IQ 50 69), středně těţkou (IQ 35 49), těţkou (IQ 20 35) a hlubokou (IQ niţší neţ 20), v České republice je tato klasifikace historicky uznávána. 49

50 rozdíl, jestli bude denně v provozu 4 nebo 8 hodin, ale ze státního rozpočtu je normativně přidělen stejný obnos finančních prostředků. Škola nevyuţité přidělené finanční prostředky můţe pouţít pro financování pedagogických pracovníků jiné součásti školy. K největším přesunům finančních prostředků v rámci školy (jednoho právního subjektu) dochází ze zařízení zájmových vzdělávání (školní druţina, klub, středisko volného času) do základní školy, v menší míře se jedná také o přesuny z mateřské do základní školy. U nejrozsáhlejšího segmentu školských zařízení školních jídelen - také není ideální normativní financování na počet přihlášených strávníků. Počet strávníků se můţe v průběhu roku výrazně odlišovat od počtu uvařených hlavních jídel, jinak řečeno, ne kaţdý přihlášený strávník dochází na obědy pravidelně (zejména u středních škol), normativní financování na přihlášené strávníky neumoţňuje zohlednit skutečnou potřebu finančních prostředků na chod školních jídelen. Obdobná situace je v případě normativního financování nepedagogických pracovníků (provozních pracovníků) na počet ţáků. Skutečná potřeba se však odvíjí od velikosti budovy, pozemků apod. nezávisle na počtu ţáků. Nasávací efekt stávajícího systému. Stávající normativní systém financování je zaloţen na jednotce výkonu, kterou je dítě, ţák nebo student. Jednoduše řečeno, čím více ţáků, tím více peněz. Neexistuje ţádná hranice, která by nasávací efekt limitovala. Boj o ţáka se v praxi nedá nazvat zdravou konkurencí. Promítnutí určitého objemu finančních prostředků do ţáka přispívá, mimo jiné, i ke zhoršení kvality vzdělávání v regionálním školství jako celku, ale také k individuálním újmám na vzdělávání jednotlivých ţáků. Efektivnost systému financování na jednotku výkonu. Jak jsem se jiţ zmínila v úvodu, cílem veřejné správy školství je dosaţení sociálních cílů školství s vynaloţením co nejniţších nákladů. Systém financování na jednotku výkonu však vykonavatele stimuluje ke zvýšení kvantity výstupů a nikoli k efektivnímu vyuţití vstupů. Jak uvedl G. Bouckaert s odkazem na četnou literaturu: Podle kritéria efektivnosti na jednotku výkonu dojde k rozšíření činnosti, i když její další rozšiřování vůbec není žádoucí anebo znamená život nad poměry. 72 Vzhledem k demografickému vývoji, bude zcela jistě ţádoucí optimalizovat síť škol, systém financování na jednotku výkonu není ve své podstatě schopen tento poţadavek podporovat. 72 HENDRYCH, D. Správní věda Teorie veřejné správy. 3. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, s

51 4 Koncepční záměr reformy financování regionálního školství O nutnosti reformovat systém normativního financování na ţáka se začalo mluvit snad hned při jeho zavedení. Zejména v posledních letech byly slabé stránky systému financování na ţáka zřetelnější a výše jednotlivých krajských normativů se začaly čím dál tím víc rozcházet. Hlavním důvodem je demografický vývoj, v regionálním školství začalo ţáků ubývat a demografická křivka bude mít i v následujících letech klesající tendenci. Tomuto jevu je třeba přizpůsobit síť škol tak, aby byla dostatečně efektivní, právě to si klade za cíl reforma systému financování regionálního školství (dále jen reforma ). Konkrétní podobu reformy zveřejnilo MŠMT v roce Jiţ v roce 2010 zahájilo MŠMT intenzívní práce na přípravě reformy, vedením MŠMT byl koncepční záměr reformy schválen 3. května 2011 a dne 12. října 2011 odsouhlasila principy reformy také porada ekonomických ministrů. 73 V listopadu téhoţ roku byl koncepční záměr reformy předloţen k odborné diskuzi a zveřejněn na stránkách MŠMT. Předpokládaná účinnost nového systému financování regionálního školství je 1. leden Zásadní změnou je přechod od normativního financování na ţáka, ve kterém mají klíčovou roli krajské úřady, k normativnímu financování na optimálně naplněnou třídu, kdy normativy stanovuje pouze MŠMT. V kaţdém oboru vzdělání je stanoveno tzv. fixní minimum, tj. nejniţší počet ţáků ve třídě, pro který jsou zajištěny finanční prostředky na vzdělávání v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem (dále jen RVP ). V případě niţšího počtu ţáků ve třídě koncepce počítá s povinností zřizovatelů dofinancovat chybějící finanční prostředky do výše fixního minima. 4.1 Popis koncepčního záměru reformy financování regionálního školství Základními atributy reformy jsou: Opuštění stávajícího normativního systému financování na ţáka a zavedení oborových normativů. Tyto normativy pro jednotlivé druhy škol a obory vzdělání stanoví MŠMT, krajské úřady nebudou mít pravomoc normativy upravovat. Financování nepedagogických pracovníků, zájmového vzdělávání a školských sluţeb řešit nákladovým financováním, které bude v kompetenci krajských úřadů. 73 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství, podklad pro odbornou diskuzi [online]. Praha, Dostupné z: <http://www.msmt.cz/ekonomikaskolstvi/koncepcni-zamer-reformy-systemu-financovani-regionalniho-1> 51

52 Financování ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami řešit přímou podporou v oborovém normativu. Stejný přístup při financování škol bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem školy. Zrušení limitů mzdové regulace, tzn. zrušení závazných ukazatelů. Revize podmínek pro stanovení úplaty za vzdělávání neposkytující stupeň vzdělání a za školské sluţby. Oborový normativ se dá výstiţně nazvat státním normativem na optimálně naplněnou třídu. Neopouští princip financování na ţáka, ale je ovlivněn dalšími parametry. Prvním parametrem jsou fixní náklady související s RVP a nejzásadnějším průřezovým parametrem je stanovení ukazatele průměrné (optimální) naplněnosti třídy. Stanovením státního oborového normativu by chtělo MŠMT odstranit rozdílnost ekonomických podpor stejných druhů či oborů vzdělání v jednotlivých krajích. Obsahem oborových normativů budou stále tzv. přímé výdaje hrazené ze státního rozpočtu ( 160 školského zákona). Oborové normativy jsou nastaveny na optimálně naplněnou třídu, konkrétní parametry optimální naplněnosti tříd v jednotlivých oborech vzdělání jsou i v těchto dnech předmětem jednání a odborné diskuze. Stanovení optimálního počtu ţáků ve třídě prochází bouřlivým vývojem např. u základních škol. V koncepčním záměru reformy financování regionálního školství, který byl projednáván 12. října 2011 na poradě ekonomických ministrů, byl jako optimální počet ţáků v běţné třídě II. stupně základní školy uveden počet 26 ţáků, v materiálu, který byl předloţen k odborné diskuzi, je uveden počet 24 ţáků a v poslední verzi návrhu je to 20 ţáků ve třídě. 74 Oborové normativy, stejně jako dnes pouţívané normativy na ţáka, musí zohlednit finanční náročnost pedagogické práce v daném oboru vzdělání pro určitý počet ţáků ve třídě musí být stanoven počet hodin výuky dle RVP - coţ se dá definovat jako vzdělávací standard. Např. při optimálním naplnění běţné třídy gymnázia na 26 studentů je optimální rozsah vzdělávání 47 hodin týdně. Při průměrné týdenní přímé vyučovací povinnosti pedagoga 20 hod/týdně představuje vzdělávací standard v tomto případě 2,35 úvazku pedagoga, pokud počítáme s průměrným platem Kč/měsíčně, pak je na tento počet ţáků vyčíslena roční potřeba (včetně odvodů) částka cca tis. Kč, resp. 40 tis. Kč na jednoho ţáka v optimálně naplněné třídě. Princip normativního financování tedy zůstává fakticky stejný, s tím hlavním rozdílem, ţe hodnoty Ţ (počet ţáků ve třídě), H (počet hodin výuky ve třídě) a průměrný plat pedagoga nebudou stanovovat krajské úřady, ale MŠMT. 74 ŠTIKOVÁ, M. Obec a škola jsou jedno. Veřejná správa. 4/2012, roč. XXIII, s. 12. ISSN

53 Při stanovení objemu finančních prostředků pro konkrétní třídu (ne kaţdá třída bude naplněna optimálním počtem ţáků) jsou stanoveny upravující koeficienty, které hodnotu oborového normativu sniţují či zvyšují v závislosti na odchylce skutečné naplněnosti třídy a třídy optimálně naplněné. Pro kaţdý obor vzdělání je zároveň stanovena minimální úroveň ekonomického zabezpečení vzdělávání fixní minimum, coţ je minimální objem finančních prostředků na náklady na třídu, který ještě umoţňuje vzdělávání v oboru vzdělání v souladu s RVP. 75 Pro třídy s vyšší naplněností, neţ je optimální počet ţáků, je stanovena pevná částka, o kterou se oborový normativ zvýší bez ohledu na počet ţáků ve třídě škola dostane stejný objem finančních prostředků pro třídu např. s 27 ţáky a pro třídu s 33 ţáky. V případě niţšího neţ optimálního počtu ţáků ve třídě stanoví MŠMT degresní koeficienty, kterými se oborový normativ na třídu sníţí s kaţdým ţákem pod optimální počet. Působení oborového normativu je patrné z následujícího grafu, který znázorňuje působení oborového normativu na běţnou třídu čtyřletého gymnázia (viz. graf č. 5). Graf č. 5: Působení oborového normativu pro běžnou třídu čtyřletého gymnázia Zdroj: MŠMT: Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství, podklad pro odbornou diskuzi [online]. Praha: s. 29. Dostupné z: <http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/koncepcni-zamerreformy-systemu-financovani-regionalniho-1> 75 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství, podklad pro odbornou diskuzi [online]. Praha, Dostupné z: <http://www.msmt.cz/ekonomikaskolstvi/koncepcni-zamer-reformy-systemu-financovani-regionalniho-1> 53

1. NORMATIV MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ A OSTATNÍCH NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ

1. NORMATIV MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ A OSTATNÍCH NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ Základní informace k materiálu: Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2013 Materiál

Více

Základní informace k materiálu

Základní informace k materiálu Základní informace k materiálu Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2015 Materiál

Více

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s

Více

Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání

Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Ve znění poslední změny vyhláškou č. 279/2012 Sb., s účinností dnem 31. srpna 2012. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst.

Více

2005/74 Sb. Vyhláška o zájmovém vzdělávání. Vyhláška o zájmovém vzdělávání

2005/74 Sb. Vyhláška o zájmovém vzdělávání. Vyhláška o zájmovém vzdělávání 2005/74 Sb. Vyhláška o zájmovém vzdělávání 74/2005 Vyhláška o zájmovém vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,

Více

74/2005 Sb. VYHLÁŠKA

74/2005 Sb. VYHLÁŠKA 74/2005 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 9. února 2005 o zájmovém vzdělávání ve znění vyhlášky č. 109/2011 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle

Více

74 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o zájmovém vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

Mateřská škola Těšetice, okres Znojmo, příspěvková organizace VÝROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY ROK 2005

Mateřská škola Těšetice, okres Znojmo, příspěvková organizace VÝROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY ROK 2005 Mateřská škola Těšetice, okres Znojmo, příspěvková organizace VÝROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY ROK 2005 Za organizaci : Jana Mikulášková, ředitelka školy Mateřská škola Těšetice IČO : 70988323 Mateřská

Více

PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ

PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ III.1 Financování ze státního rozpočtu Právní rámec financování regionálního školství Základní právní rámec upravující financování regionálního školství (RgŠ)

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních. Modul : Základní kompetence v hospodaření a ekonomice školy

Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních. Modul : Základní kompetence v hospodaření a ekonomice školy Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Základní kompetence v hospodaření a ekonomice školy Ing.

Více

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004

Více

Výpočet neinvestičních nákladů na dítě se provede podle přílohy č. 1 tohoto pokynu.

Výpočet neinvestičních nákladů na dítě se provede podle přílohy č. 1 tohoto pokynu. Škola Čakovičky Pokyn ředitele mateřské školy ke stanovení úplaty za předškolní vzdělávání Účinnost od: 1.9. 2015 Tento pokyn vychází z: - 123 odst. 2 a odst. 4, školského zákona a dále podle - 6 vyhlášky

Více

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Změna: 214/2012 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst.

Více

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY V ROCE 2013

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY V ROCE 2013 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY V ROCE 2013 Základní údaje se uvádějí za kalendářní rok, ve kterém byl zahájen školní rok, za který je zpracována výroční zpráva školy. Tyto údaje jsou členěny do následujících

Více

Základní škola a Mateřská škola Žďárná VNITŘNÍ SMĚRNICE STANOVENÍ ÚPLATY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ

Základní škola a Mateřská škola Žďárná VNITŘNÍ SMĚRNICE STANOVENÍ ÚPLATY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Základní škola a Mateřská škola Žďárná VNITŘNÍ SMĚRNICE STANOVENÍ ÚPLATY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY MALÝ SVĚT

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY MALÝ SVĚT ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY MALÝ SVĚT I. Základní ustanovení Tento organizační řád mateřské školy (dále jen školka ), upravuje organizační strukturu a řízení, formy a metody práce školky, práva a povinnosti

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY ROK 2009. Mateřská škola Těšetice, příspěvková organizace, okres Znojmo IČO : 70988323

VÝROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY ROK 2009. Mateřská škola Těšetice, příspěvková organizace, okres Znojmo IČO : 70988323 Mateřská škola Těšetice, příspěvková organizace, okres Znojmo IČO : 70988323 VÝROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY ROK 2009 Za organizaci : Jana Mikulášková, ředitelka školy Mateřská škola Těšetice IČO :

Více

SMĚRNICE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

SMĚRNICE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Problém financování výuky náboženství na škole je ošetřen Směrnicí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 33 377/2004 i SMĚRNICE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č.j.: 33 377/2004-45

Více

Čl. 1 Základní vymezení, cíle a podmínky programu

Čl. 1 Základní vymezení, cíle a podmínky programu Vyhlášení rozvojového programu ve vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1. kolo rozvojového programu na podporu odborného vzdělávání v roce 2015 č. j.: MSMT-40617/2014-1 ze dne 3. března

Více

Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam.

Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam. ROČNÍ ZPRÁVA dle vyhlášky č. 323/2005 Sb. Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam.cz Diagnostický ústav

Více

Základní škola Jirny, okres Praha - východ, příspěvková organizace se sídlem Brandýská 45, 250 90 Jirny

Základní škola Jirny, okres Praha - východ, příspěvková organizace se sídlem Brandýská 45, 250 90 Jirny Základní škola Jirny, okres Praha - východ, příspěvková organizace se sídlem Brandýská 45, 250 90 Jirny ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ÚPLATA ZA ŠKOLSKÉ SLUŽBY Č.j.: 744/2012 Vypracoval: Mgr. Bc. Hana Kudrnová,

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Mateřská škola, Liberec, Matoušova 468/12, Liberec 1, 460 01, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Č.j.: 1/14 Účinnost od: 1. 1. 2014 Spisový znak: 1.1 Skartační znak: A 10 Změny: nahrazuje Organizační

Více

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR):

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR): Analýza koncepčních dokumentů - Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy krajských úřadů ve 14 krajích České republiky ve vztahu k pozici školských výchovných a ubytovacích zařízení domovů

Více

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 32. ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 32. ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 32. ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Č.j.: 65 /2015 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala dne 25.

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Tyršova 446 - příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Č.j.: 517/2013 Směrnice č.: 02/2013 Vypracovala: Schválila: Pedagogická rada

Více

ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ

ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ se sídlem ve Frýdku-Místku ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Č.j.: ZS6 486/2012 Vypracoval: Schválil:,, Pedagogická rada projednala dne 31. 8. 2012 Směrnice nabývá platnosti ode dne: 3. 9. 2012 Směrnice nabývá

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 436/2010 Sb. Ministerstvo školství, mládeže

Více

Čl. 1 Základní vymezení a cíle

Čl. 1 Základní vymezení a cíle III. Vyhlášení Rozvojového programu MŠMT Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na rok 2015 Ministerstvo

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,

Více

V návrhu rozpočtu výdajů města na rok 2015 jsou celkové výdaje rozpočtovány v částce 624.763.851,17 Kč a tvoří je:

V návrhu rozpočtu výdajů města na rok 2015 jsou celkové výdaje rozpočtovány v částce 624.763.851,17 Kč a tvoří je: Při tvorbě návrhu rozpočtu města na rok 2015 se vycházelo z předpokládaných ročních příjmů a ze skutečně dosaţených příjmů za rok 2014. Celkové příjmy jsou rozpočtovány v částce 632.659.859,17 Kč a tvoří

Více

Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD

Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Dvůr Králové nad Labem 5.8.2014 1 Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále jen škola) upravuje organizační strukturu

Více

Porada ředitelů krajských Š/ŠZ duben 2015

Porada ředitelů krajských Š/ŠZ duben 2015 Porada ředitelů krajských Š/ŠZ duben 2015 I. Rozpis rozpočtu přímých výdajů na vzdělávání na rok 2015 1) Rozpis rozpočtu z MŠMT na kraje Zveřejněné informace Materiál Principy normativního rozpisu rozpočtu

Více

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008 Metodický pokyn ke zřizování pracovního místa asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, s účinností od 1.1. 2009

Více

OBSAH V 74/2005 v.z. 109/2011 31. 8.2011 -v platnosti

OBSAH V 74/2005 v.z. 109/2011 31. 8.2011 -v platnosti 1 21.9.2011 74 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o zájmovém vzdělávání ve znění vyhlášky č. 109/2011 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č.

Více

Úplata za předškolní vzdělávání v mateřské škole

Úplata za předškolní vzdělávání v mateřské škole Základní škola a Mateřská škola Vysoké Pole, okres Zlín, příspěvková organizace Vnitřní směrnice školy Úplata za předškolní vzdělávání v mateřské škole Vydal: ředitel Základní školy a Mateřská školy Vysoké

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY ROK 2014

VÝROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY ROK 2014 Mateřská škola Těšetice, příspěvková organizace, okres Znojmo IČO : 70988323 VÝROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY ROK 2014 Za organizaci : Mgr. Lea Šmikmátorová, ředitelka školy Mateřská škola Těšetice IČO

Více

43. Dny malých obcí. Národní fond rozvoje kapacit mateřských a základních škol. Navýšení tarifních platů pracovníků od 1.11.2014

43. Dny malých obcí. Národní fond rozvoje kapacit mateřských a základních škol. Navýšení tarifních platů pracovníků od 1.11.2014 43. Dny malých obcí Národní fond rozvoje kapacit mateřských a základních škol Navýšení tarifních platů pracovníků od 1.11.2014 Příprava reformy financování regionálního školství 1 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ

Více

Obecná ustanovení. 1. Působnost a zásady směrnice

Obecná ustanovení. 1. Působnost a zásady směrnice Základní škola a Mateřská škola Chlebičov, příspěvková organizace, Školní 105, 747 32 Chlebičov 1. ORGANIZAČNÍ ŘÁD Č.j.: 115 /2015 A.1. A5 Vypracoval: Schválil: Mgr. Milena Široká, ředitelka školy Ilja

Více

Přehled právních předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy

Přehled právních předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy Přehled právních předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy Následující informativní přehled uvádí právní předpisy v resortu školství, mládeže a tělovýchovy ve znění účinném k 1. 6. 2014. Členění

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č. j. 4557/2010-80 SEZNAM

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č. j. 4557/2010-80 SEZNAM Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č. j. 4557/2010-80 SEZNAM PLATNÝCH PŘEDPISŮ V RESORTU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY podle stavu k 1. 6. 2010 Seznam platných předpisů v resortu školství,

Více

Některé právní předpisy pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání

Některé právní předpisy pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání Zdroj: www.drmacek.cz Některé právní předpisy pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání Uvedené právní předpisy ani zdaleka nepředstavují úplný výčet všech, jejichž znalost je nutná, nejsou ani úplným

Více

108/2005 Sb. VYHLÁŠKA

108/2005 Sb. VYHLÁŠKA 108/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. února 2005 o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních Změna: 436/2010 Sb. (část) Změna: 436/2010 Sb. Ministerstvo školství, mládeže

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. I. Všeobecná ustanovení

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. I. Všeobecná ustanovení I. Všeobecná ustanovení ORGANIZAČNÍ ŘÁD a) Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále jen škola) upravuje organizační strukturu a řízení, formy a metody práce školy, práva a povinnosti pracovníků

Více

Úplata za předškolní vzdělávání

Úplata za předškolní vzdělávání Příloha č. 4 Základní škola a mateřská škola Dolní Bojanovice, okres Hodonín, příspěvková organizace Směrnice č. 14/2008 Úplata za předškolní vzdělávání Obecná ustanovení Na základě 123 odst. (4) zákona

Více

Základní škola, Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace

Základní škola, Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace Základní škola, Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace Směrnice č. 2/2012 nahrazuje směrnici č. 2/2003 Organizační řád Základní školy a Mateřské školy, Vojkovice, okres Brno-venkov, příspěvková

Více

Veřejná správa školství

Veřejná správa školství Veřejná správa školství Ústavní základy Ústavním základem správně právní úpravy českého školství jsou zejména ustanovení čl. 33 Listiny základních práv a svobod a článku 15 odst. 1, odst. 2 téhož ústavního

Více

Výpočet neinvestičních nákladů na dítě se provede podle přílohy č. 1 tohoto pokynu.

Výpočet neinvestičních nákladů na dítě se provede podle přílohy č. 1 tohoto pokynu. Mateřská škola Hladké Životice Pokyn ředitele mateřské školy ke stanovení úplaty za předškolní vzdělávání Č.j.: Účinnost od: 1.9.2015 Spisový znak: Skartační znak: Změny: Tento pokyn vychází z: - 123 odst.

Více

Školy - 7. mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola

Školy - 7. mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola ŠKOLSKÁ SOUSTAVA Školy - 7 mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Školská zařízení 7 poskytuje

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD 2011/2012

ORGANIZAČNÍ ŘÁD 2011/2012 ORGANIZAČNÍ ŘÁD 2011/2012 I. Všeobecná ustanovení a) Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále MŠ) upravuje organizační strukturu a řízení, formy a metody práce školy, práva a povinnosti

Více

Česká školní inspekce PROTOKOL

Česká školní inspekce PROTOKOL Česká školní inspekce PROTOKOL Kontrolovaná osoba: Gymnázium, Trhové Sviny, Školní 995 Adresa: Školní 995, 374 01 Trhové Sviny Jihočeský inspektorát Identifikátor školy: 600 008 037 Vedoucí týmu: Ing.

Více

Čl. 1 Základní vymezení a cíle programu

Čl. 1 Základní vymezení a cíle programu Vyhlášení rozvojového programu na podporu školních psychologů a školních speciálních pedagogů ve školách a metodiků specialistů ve školských poradenských zařízeních v roce 2015 III. Vyhlášení rozvojového

Více

Dodatek č. 2 ke zřizovací listině ze dne 11.12.2000

Dodatek č. 2 ke zřizovací listině ze dne 11.12.2000 Dodatek č. 2 ke zřizovací listině ze dne 11.12.2000 Zastupitelstvo města Jičína schválilo na svém 21. zasedání dne 19.10.2009 s účinností od 1.11.2009 změnu čl. V-VII zřizovací listiny Základní umělecké

Více

Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice. Organizační řád

Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice. Organizační řád Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice Organizační řád Organizační řád Mateřské školy Vlkava Č.j.: 112/2013 Platnost od: 2.9.2013 Účinnost od: 2.9.2013 Zpracovaný v

Více

Krajská metodika rozpisu přímých výdajů právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a krajem pro rok 2009

Krajská metodika rozpisu přímých výdajů právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a krajem pro rok 2009 Krajský úřad Libereckého kraje Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajská metodika rozpisu přímých výdajů právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcemi

Více

IČ 70 958 165 : 1. Rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu 1.1. Údaje o použití finančních poskytnutých prostředků 1.2. Ukazatele nákladovosti 1.3. Přehled o skutečně dosaženém průměrném

Více

Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v Domově mládeţe SŠHS Kroměříţ

Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v Domově mládeţe SŠHS Kroměříţ Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v Domově mládeţe SŠHS Kroměříţ V souladu s 123 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),

Více

Dlouhodobý záměr ČR vychází z dokumentů vztahujících se:

Dlouhodobý záměr ČR vychází z dokumentů vztahujících se: Vyhláška č. 225/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Nabývá účinnosti od 1. srpna 2009. Vyhláška

Více

Ekonomické zabezpečení rozvojového programu na rok 2012 vyčleněny neinvestiční finanční prostředky v celkové výši 5 mil. Kč.

Ekonomické zabezpečení rozvojového programu na rok 2012 vyčleněny neinvestiční finanční prostředky v celkové výši 5 mil. Kč. Vyhlášení rozvojového programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Kompenzační pomůcky pro žáky se zdravotním postižením v roce 2012 č.j. 34915/2011-27 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb. v platném znění

Poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb. v platném znění Poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb. v platném znění 1. Pravomoci a působnost ředitele školy Ředitel školy: Ing. Jiří Zajíček, jmenován dne 25.7.2000 dekretem Ministerstva školství, mládeže

Více

Čj.: ČŠIG-2500/14-G2 a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015

Čj.: ČŠIG-2500/14-G2 a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Seznam příloh Příloha č. 1 Příloha č. 2 Prameny ke Kritériím hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Seznam zkratek 1/5 Příloha č. 1 Prameny ke Kritériím hodnocení podmínek,

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

UKÁZKY Z DOKUMENTU NAHODILÉ VÝTAŽKY KAPITOL

UKÁZKY Z DOKUMENTU NAHODILÉ VÝTAŽKY KAPITOL UKÁZKY Z DOKUMENTU NAHODILÉ VÝTAŽKY KAPITOL 2. JEDNOTLIVÉ NOVELIZOVANÉ BODY 19. V 30 odst. 1 písm. a) se slova s pedagogickými pracovníky nahrazují slovy se zaměstnanci ve škole nebo školském zařízení.

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Ústí nad Labem Inspekční zpráva Základní škola Žatec Komenského alej 749, okres Louny, 438 01 Žatec Identifikátor školy: 600 083 012 Zřizovatel: Město Žatec, náměstí

Více

Statut Technologické agentury České republiky

Statut Technologické agentury České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY III. Příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince 2009 č. 1530 ve znění přílohy k usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 991 Statut Technologické agentury České republiky Článek

Více

Čl. 1. Čl. 2. Příplatek za vedení

Čl. 1. Čl. 2. Příplatek za vedení Postup při odměňování ředitelů škol a školských zařízení (dále jen ředitelů škol), které jsou zřizovány Středočeským krajem jako příspěvkové organizace Č.j.: 074637/2009/KUSK K plnění úkolů souvisejících

Více

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a mateřská škola Všetaty okres Mělník, příspěvková organizace ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: ZŠMŠV/ 1 /2013 Vypracoval: Schválil: Spisový znak A. 1. Skartační znak Jelena Darášová,

Více

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a Mateřská škola Břeclav, Kpt. Nálepky 7 ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: 430/2014 Vypracoval: Schválil: Spisový znak A. 1. Skartační znak Hana Šimková, vedoucí učitelka Mgr. Jitka

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola a mateřská škola Brno, Blažkova 9 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 50. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: 872 /2010 Vypracoval: Schválil: Spisový znak Skartační znak Pedagogická rada projednala

Více

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Moravskoslezský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. z tematické inspekce

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Moravskoslezský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. z tematické inspekce ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA z tematické inspekce Základní škola Opava, Šrámkova 4 Šrámkova 4, 747 05 Opava Identifikátor školy:

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

Královéhradecký inspektorát PROTOKOL. Základní škola Kostelec nad Orlicí

Královéhradecký inspektorát PROTOKOL. Základní škola Kostelec nad Orlicí Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát PROTOKOL čj. ČŠI-967/07-09 o veřejnosprávní kontrole podle ustanovení 174 odst. 2 písm. e) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

5.3.1. Zřizovatel školy a školského zařízení

5.3.1. Zřizovatel školy a školského zařízení 5.3.1. Zřizovatel školy a Česká vzdělávací soustava, tvořená školami a školskými zařízeními, je poměrně výrazně decentralizovaná. Až na určité výjimky je řízena převážně regionálními celky, jen velmi malá

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY A PLNĚNÍ ÚKOLŮ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY A PLNĚNÍ ÚKOLŮ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY A PLNĚNÍ ÚKOLŮ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2012 Obsah A) Základní údaje o organizaci k 31. 12. 2012 3 B) Vyhodnocení závazných ukazatelů 4 1. Dotace z rozpočtu MŠMT 4 2. Dotace

Více

Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace

Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková

Více

Investice do rozvoje vzdělávání. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. Školská legislativa

Investice do rozvoje vzdělávání. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. Školská legislativa Investice do rozvoje vzdělávání Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů Školská legislativa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Více

Organizační řád málotřídní školy

Organizační řád málotřídní školy Základní škola a mateřská škola Božičany, okres Karlovy Vary Organizační řád málotřídní školy 1.1. Úvodní ustanovení 1. Organizační řád Základní školy a mateřské školy Božičany (dále jen škola) upravuje

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Č.j.: Základní škola s rozšířenou výukou jazyků a Mateřská škola Litvínov, Podkrušnohorská 1589, okres Most se sídlem: Podkrušnohorská 1589, 436 01 Litvínov Vypracoval: Schválil: ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

Více

Česká školní inspekce Zlínský inspektorát PROTOKOL. Č. j. ČŠIZ-486/12 Z

Česká školní inspekce Zlínský inspektorát PROTOKOL. Č. j. ČŠIZ-486/12 Z Česká školní inspekce Zlínský inspektorát PROTOKOL Č. j. ČŠIZ-486/12 Z o veřejnosprávní kontrole podle ustanovení 174 odst. 2 písm. e) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším

Více

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ RADA KRAJE Z Á S A D Y

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ RADA KRAJE Z Á S A D Y MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ RADA KRAJE Z Á S A D Y pro stanovení tarifního platu, výše příplatku za vedení, pro poskytování osobního příplatku, zvláštního příplatku a odměn ředitelům škol a školských zařízení

Více

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy 01. Pojem veřejná správa 02. Vymezení veřejné správy

Více

Výroční zpráva o hospodaření školy za kalendářní rok 2009

Výroční zpráva o hospodaření školy za kalendářní rok 2009 Základní škola a Mateřská škola Strunkovice nad Blanicí 384 26 Strunkovice nad Blanicí 202 Výroční zpráva o hospodaření školy za kalendářní rok 2009 Vydaná dne 20. dubna 2010 Schválená školskou radou dne..

Více

IČ 70 958 165 : 1. Rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu 1.1. Údaje o použití finančních poskytnutých prostředků 1.2. Ukazatele nákladovosti 2. Další informace 3. Tabulky r r rs

Více

Organizační řád. Obsah: 1 Úvodní ustanovení 2 2 Zaměstnanci 2 3 Organizační schéma školy 3 4 Organizace výchovně vzdělávacího procesu 4

Organizační řád. Obsah: 1 Úvodní ustanovení 2 2 Zaměstnanci 2 3 Organizační schéma školy 3 4 Organizace výchovně vzdělávacího procesu 4 Gymnázium, Česká Lípa, Žitavská 2969, příspěvková organizace Žitavská 2969 470 01 Česká Lípa tel.: +420 487 829 101 e-mail: info@gym-cl.cz fax: +420 487 829 152 www: www.gym-cl.cz Organizační řád Organizační

Více

Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence sociálně patologických jevů

Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence sociálně patologických jevů Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence sociálně patologických jevů MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném

Více

K 34 odst. 5 Období, ve kterém lze odpočet na podporu odborného vzdělávání uplatnit Dodatečné daňové přiznání K 34f odst. 2 Odborné vzdělávání

K 34 odst. 5 Období, ve kterém lze odpočet na podporu odborného vzdělávání uplatnit Dodatečné daňové přiznání K 34f odst. 2 Odborné vzdělávání Informace Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva průmyslu a obchodu k uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů podle zákona

Více

Děti představují naši nesmrtelnost

Děti představují naši nesmrtelnost Děti představují naši nesmrtelnost 1 2 Osnova 1. Proč změny? 2. Evropská unie 3. Koncepce 4. Legislativní předpisy ř (zákony, vyhlášky) 5. Různé 6. Závěr 3 4 1. Proč změny? globální problémy světa problémy

Více

Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí. Ministerstvo financí červen 2014

Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí. Ministerstvo financí červen 2014 Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí Ministerstvo financí červen 2014 Obsah 1. Výsledky hospodaření obcí za rok 2013 2. Rozpočtové určení daní od roku 2013 3. Kritérium počet dětí MŠ a žáků

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

2. Specifické úkoly České školní inspekce v souvislosti s hodnocením a kontrolou vzdělávání ve školách a školských zařízeních

2. Specifické úkoly České školní inspekce v souvislosti s hodnocením a kontrolou vzdělávání ve školách a školských zařízeních Česká školní inspekce Plán hlavních úkolů ČŠI Čj.: ČŠIG-2499/14-G2 na školní rok 2014/2015 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2014/2015 1. Inspekční činnost ve školách a školských

Více

Novela č. 82/2015, kterou se mění školský zákon č. 561/2004 Sb.

Novela č. 82/2015, kterou se mění školský zákon č. 561/2004 Sb. Novela č. 82/2015, kterou se mění školský zákon č. 561/2004 Sb. Novela školského zákona zejména upravuje: Vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami Přijímání do přípravných tříd základní školy

Více

Česká školní inspekce Inspektorát v kraji Vysočina INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-304/09-J. Předmět inspekční činnosti

Česká školní inspekce Inspektorát v kraji Vysočina INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-304/09-J. Předmět inspekční činnosti Česká školní inspekce Inspektorát v kraji Vysočina INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-304/09-J Název školy: Mateřská škola Markvartice Adresa: Markvartice 42, 675 22 Stařeč Identifikátor: 600 121 208 IČ: 70995184

Více

Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže

Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Legislativní předpisy Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ A MATEŘSKÁ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ 101 00 Praha 10, Moskevská 29. tel: 271 720 585 email: reditelka@logopedickaskola.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ A MATEŘSKÁ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ 101 00 Praha 10, Moskevská 29. tel: 271 720 585 email: reditelka@logopedickaskola. ZÁKLADNÍ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ A MATEŘSKÁ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ 101 00 Praha 10, Moskevská 29 tel: 271 720 585 email: reditelka@logopedickaskola.cz Organizační řád Část I. - Všeobecná ustanovení Článek 1 Úvodní

Více