Klíčové kompetence vedoucího pracovníka v procesu řízení školy Efektivní metody v řízení vzdělávacího procesu při uplatňování BOZP Zástupce ředitele

Transkript

1 Klíčové kompetence vedoucího pracovníka v procesu řízení školy Efektivní metody v řízení vzdělávacího procesu při uplatňování BOZP Zástupce ředitele a personální práce Základní kompetence v hospodaření a ekonomice školy Komunikace s veřejností Uplatnění řízení týmu a projektů v praxi

2 Východiska metodiky Předkládaný materiál vznikl v rámci projektu Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízení reg.č.: CZ.1.07/1.3.49/ Realizátorem projektu je Evropská obchodní akademie, Děčín, příspěvková organizace Projekt je zaměřen na vzdělávání zástupců ředitele ve školství v ÚK, s úkolem předání těch nejdůležitějších vědomostí a dovedností, které mají pro denní práci při zastupování ředitele školy zásadní význam. Cílem projektu je vytvoření ucelené studijní opory v oblasti řízení školy s kapitolami z práva, financování, personálního managementu, BOZP organizace a hospodaření školy a pedagogického procesu a komunikace. Projekt si dává za cíl rozšířit odborné kompetence cílové skupiny - zástupců ředitelů škol pro zastupitelnost ředitele školy formou profesního rozvoje CS s následnou případnou akreditací. V rámci projektu vznikl předkládaný materiál, který bude následně digitalizován, cílová skupina absolvuje kombinované vzdělávání a praktickou stáž. Cílová skupina získá nové informace, vědomosti, dovednosti, odborné kompetence, které jí v plném rozsahu umožní zastupovat ředitele školy, včetně odborné praxe. 1

3 Základní kompetence v hospodaření a ekonomice školy 2

4 Cíl vzdělávací opory Cílem představované vzdělávací opory je seznámit zástupce cílové skupiny s důležitými ekonomickými momenty, které jsou součástí každodenního života managementu školy. Materiál slouží jako teoretický základ pro nově vznikající opory. Hlavním smyslem je ucelení teoretických a praktických poznatků z dané problematiky. V rámci předkládaného materiálu bude cílová skupina obeznámena s problematikou financí v příspěvkové organizace, vlivu zřizovatelské funkce na příspěvkovou organizaci, dále porozumění rozpočtu školy, fondům. Vzhledem k aktuální novele zákona o veřejných zakázkách z je jedna kapitola věnována této novele a hlavním změnám, se kterými se může management příspěvkové organizace školy setkat a na které by si měl dát pozor. 3

5 1. Příspěvková organizace 4

6 1. Příspěvkové organizace V České republice upravuje základy právního postavení příspěvkových organizací zákon o rozpočtových pravidlech státu a zákon o rozpočtových pravidlech územních odborů. Podle nich zřizují příspěvkové organizace organizační složky státu a územní samosprávné celky, a to pro takové činnosti v jejich působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. O vzniku příspěvkové organizace vydává zřizovatel zřizovací listinu. Zřizovatel dále jmenuje a odvolává jejího ředitele, rozhoduje o jeho odměňování, může šetřit stížnosti směřující proti němu a vůbec provádět kontrolu hospodaření celé příspěvkové organizace 1. Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní (resp. hlavní) činností a s peněžními prostředky od jiných osob, především z rozpočtu svého zřizovatele. Zřizovatel poskytuje příspěvkové organizaci příspěvek na provoz v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Výše příspěvku na provoz nebo úhrad podle jiných zákonů, jimiž příspěvková organizace zabezpečuje odměňování za práci svých zaměstnanců, má vliv na to, zda organizace odměňuje své zaměstnance platem, nebo mzdou. V České republice je právní forma příspěvkové organizace velmi častá a to zejména kvůli vykonávání této činnosti zejména školami a školskými zařízeními, nemocnicemi, muzei. Původem jsou příspěvkové organizace socialisticky upravenou formou právně tradičních veřejných ústavů veřejného práva. V českém právním řádu se příspěvkové organizace uvádějí např. ve vyhlášce ministerstva financí č. 84/1958 Ú. l., o rozpočtovém řádu národních výborů, dále ve vyhlášce vlády č. 78/1960 Sb., o rozpočtovém řádu národních výborů (čl. 15 odst. 2: Národní výbor může za podmínek stanovených zvláštními předpisy poskytnout organizacím, které plní veřejné úkoly, příspěvek ze svého rozpočtu (příspěvkové organizace). ), poté ve vyhlášce vlády č. 90/1965 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, v nařízení vlády č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, v nařízení vlády č. 14/1971 Sb., o finančním hospodaření státních a dalších hospodářských organizací, vyhlášce federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, v zákoně č. 129/1989 Sb., o rozpočtové soustavě Československé socialistické republiky a o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla), v zákoně č. 163/1989 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České socialistické republiky (rozpočtová pravidla republiky), v zákoně č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, v zákoně č. 563/1990 Sb., o rozpočtových 1 dostupné on-line na: 5

7 pravidlech federa, a č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky) 2. Základní rozdělení finančních prostředků ve školství úzce souvisí se správou jednotlivých škol a školských zařízení. Z tohoto hlediska rozlišujeme školství na: přímo řízené a financované školství zahrnující zejména vysoké školy, regionální školství zahrnující všechny školy mimo škol vysokých, ostatní přímo řízené organizace př. Česká školní inspekce. Pro projektové potřeby, se budeme zabývat zejména regionálním školstvím (základní a střední školy) a jeho financováním. Školství, jako odvětví veřejného sektoru, je řízeno a spravováno veřejnou správou v rozsahu, který odpovídá typu školy. Činnost veřejné správy v regionálním školství je zaměřena na vytváření předpokladů pro fungování a financování škol ve smyslu školského zákona. Státní správu ve školství vykonávají: ředitelé škol a školských zařízení, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Česká školní inspekce, jiné ústřední orgány státní správy, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Samosprávu ve školství vykonávají: kraj, obec nebo svazek obcí, školská rada (na úrovni školy). Zřizovatelé škol a školských zařízení 2 dostupné on-line na: 6

8 Na úrovni regionálního školství jsou školy a školská zařízení nejčastěji zřizovány jako právnické osoby, státní příspěvkové organizace nebo příspěvkové organizace, které hospodaří s finančními prostředky veřejných rozpočtů. Podle zřizovatelů se odvíjí i způsob financování škol. Typ zřizovatele: MŠMT ČR, obce a svazky obcí, (dále jen obce), kraje, fyzické nebo právnické osoby (pro soukromé školy), registrované církve nebo náboženská společenství. 1.1 Právní předpisy v platném znění Základní právní normou upravující financování škol všech typů zřizovatelů, je zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Další právní normy v oblasti školství: pro školy zřízené obcí zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích; pro školy zřízené krajem zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích; pro školy zřízené MŠMT zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ČR, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR; pro soukromé školy zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením a příslušný právní předpis, podle kterého zřizovatel zvolil právní formu školy; pro církevní školy zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a o postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů; vyhláška č. 47/2008 Sb., o krajských normativech. 7

9 Zřizovatelé mají možnost v rámci výše uvedených předpisů a norem stanovit i další pravidla. Řadíme sem např. vymezení práv při správě majetku zřizovatele. Je vhodné toto zahrnout přímo do zřizovací listiny. 8

10 2. Náklady škol a školských zařízení v oblasti regionálního školství 9

11 2. Náklady škol a školských zařízení v oblasti regionálního školství Náklady pro regionální školství je vhodné rozdělit dle zdrojů, ze kterých jsou hrazeny. a) Investiční prostředky (IP). b) Neinvestiční prostředky (NIP 2.1 Investiční prostředky Mezi investiční prostředky (někdy také používán termín kapitálové výdaje) řadíme odpisy, pokud zřizovatel svěřil škole do správy odepisovaný majetek, investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, dotace ze státního rozpočtu na reprodukci majetku, výnosy prodeje hmotného investičního majetku ve správě školy, dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené k investičním účelům, převody z rezervního fondu schválené zřizovatelem 3. Co je investičním nákladem? Investicí jsou náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku s pořizovací cenou nad 40 tisíc korun za 1 kus, případně dlouhodobého nehmotného majetku s pořizovací cenou nad 60 tisíc korun za 1 kus. Investicí je náklad na takový zásah do majetku, který má za následek změnu jeho užívání nebo změnu technických parametrů. Pojem technické zhodnocení zavádí v 33 zákon č. 586/1992 Sb. Umožňuje posuzovat náklad jako neinvestiční, i když má charakter investice, ale nepřesáhne u jednoho majetku v kalendářním roce celkem 40 tisíc korun. 2.2 Neinvestiční prostředky Neinvestiční prostředky jsou veškeré náklady spojené s financováním nákladů školy s výjimkou nákladů na investice. Do NIV zahrnujeme: 1. Přímé vzdělávací náklady - stanovuje 160 školského zákona. Lze je hradit z prostředků státního rozpočtu a poskytují se zejména na: platy tj. platy a náhrady platů, popř. mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost a ostatní prostředky za provedenou práci (ostatní osobní náklady, odstupné, odměny žákům za produktivní práci atd.); 3 více - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, v platném znění 10

12 odvody tj. náklady na úhradu pojistného na sociální zabezpečení 4 a zdravotní pojištění 5, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb; ostatní neinvestiční náklady tj. ostatní náklady, vyplývající z pracovně právních vztahů: cestovné, osobní ochranné pracovní pomůcky, zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, výdaje na učebnice, učební pomůcky, školní potřeby, pokud se poskytují škole ze SR bezplatně, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou zdravotně postižených, náklady na další vzdělávání pedagogických pracovníků a služby, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání např. praktická výuka žáků SOU. 2. Ostatní provozní náklady neinvestiční náklady související se zajištěním provozu školy, zejména náklady na energie, nájemné, opravy, materiál, ostatní služby, odpisy atd Zdroje financování V následujících kapitolách se budeme věnovat jednotlivým způsobům financování příspěvkových organizací zřizovaných ÚSC. Financování regionálního školství je založeno na principu vícezdrojového financování. Základním finančním zdrojem školy v ČR je dotace ze státního rozpočtu (SR) na přímé náklady bez rozdílu zřizovatele. Může ji obdržet jen škola, která je zařazena do sítě škol. Školy získávají finanční prostředky formou základních dotací (nutné pro výkon hlavní činnosti, pro kterou jsou zřízené), alternativními finančními toky prostředky z dotačních programů (MŠMT, EU), z doplňkové a jiné činnosti, z politiky aktivní zaměstnanosti, dary atd. 4 více - Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění 5 více - Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění 6 Mgr. Zeman a spol.: Studium pro ředitele škol a školských zařízení, Praha, vydal Národní institut pro další vzdělávání, 2005, Financování školy. 11

13 2.3.1 Neinvestiční dotace MŠMT Ministerstvo stanovuje republikové normativy (viz níže republikové normativy 2012) jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie, zveřejňuje je ve Věstníku a následně poskytuje krajským úřadům formou dotace na zvláštní účet kraje. Krajské úřady stanovují krajské normativy 7 jako výši výdajů připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok za podmínek stanovených vyhláškou a zveřejní je. Jejich prostřednictvím pak rozepisují a poskytují finanční prostředky jednotlivým právnickým osobám. Pro školy zřizované obcemi nebo kraji je způsob financování upraven právními předpisy téměř shodně. Příspěvek na úhradu přímých nákladů poskytuje MŠMT kraji formou dotace, škola obdrží dotaci SR prostřednictvím příspěvku od zřizovatele. Nevyčerpanou část dotace vrací prostřednictvím zřizovatele škola zpět do SR. Prostředky soukromým školám jsou ze SR jako účelové poskytovány do rozpočtů krajů, který je formou dotace poskytne škole na neinvestiční náklady. U škol zřizovaných MŠMT a církevních škol je dotace přímo ze SR poskytována na úhradu všech neinvestičních nákladů Republikové normativy škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky na rok 2012 Stanovení výše republikových normativů 2012 vychází z materiálu čj / Principy rozpisu rozpočtu a rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2012 v úrovni MŠMT KÚ. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanovuje v souladu s ustanovením 161 odstavce 1 zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, na kalendářní rok 2012 tyto republikové normativy 8 : NIV MP ONIV Zam. CELKEM celkem celkem Z./1000ž Kč/žáka vč. odvodů Kč/žáka Kč/žáka 7 více - Vyhláška č. 47/2008 Sb., o krajských normativech 8 dostupné on-line na: 12

14 3-5 let , let , let , let ,607 KZÚV ,862 Programové financování umožňuje řešit takové ekonomické aspekty vzdělávání 9 a školských služeb, jejichž promítnutí do republikových normativů buď není možné (opatření, která se nedotýkají všech škol a školských zařízení stejného druhu, či typu), nebo by nebylo účelné. Na rozvojové programy vyhlašované pro oblast RgŠ je v rozpočtu přímých výdajů na rok 2012 vyčleněno cca 268 mil. Kč, což je naprosté minimum (0,3 % rozpočtových zdrojů RgŠ). Většina rozvojových programů se týká cílené podpory inkluzivního vzdělávání. 2.4 Příspěvek na provoz U škol zřízených obcí nebo krajem poskytuje škole příspěvek na provoz zřizovatel. Školský zákon umožňuje obci nebo kraji poskytnout škole i příspěvek na úhradu přímých vzdělávacích nákladů. Ty toto činí ve velmi omezené míře, především proto, že úhradu přímých nákladů považují za úkol státu, nikoli územních samosprávných celků (ÚSC). U soukromých škol se tento zdroj vyskytuje výjimečně, protože většina zřizovatelů zakládá soukromou školu s cílem, aby nebyla ztrátová. Tento zdroj se nevyskytuje u škol zřízených MŠMT, které dostávají dotaci ze SR na úhradu všech nákladů stejně jako školy církevní. Výnosy z vlastní činnosti Významným zdrojem financování jsou výnosy z vlastní činnosti. Jejich výše odpovídá možnostem jednotlivých škol. U některých škol jsou stanoveny právními předpisy, např. úhrada nákladů na potraviny u školních jídelen, úhrada za ubytování na domovech mládeže. Významným zdrojem vlastních výnosů jsou prostředky získané produktivní prací žáků při 9 dostupné on-line na: 13

15 praktickém vyučování, což se týká především učebních a studijních oborů středních odborných učilišť (SOU). K dalším výnosům z vlastní činnosti mohou patřit např. prostředky za pronájem majetku ve správě nebo vlastnictví školy. 2.5 Školné Pod pojmem školné rozumíme prostředky poskytnuté soukromé škole žákem nebo jeho zákonným zástupcem na základě dohody, ve které jsou uvedeny podmínky využití těchto prostředků. Pokud není využití prostředků stanoveno, soukromá škola s nimi nakládá v rámci obecně platných právních předpisů (zákon o dani z příjmu, zákon o účetnictví atd.). 2.6 Příspěvek na částečnou úhradu neinvestičních nákladů Vzdělávání v základních a středních školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí a ve vyšších odborných školách lze poskytovat za úplatu. Stejně tak i vzdělání, které neposkytuje stupeň vzdělání (s výjimkou posledního ročníku mateřské školy a přípravné třídy základní školy) a školské služby lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy. Výši úplaty stanoví ředitel školy v případě škol zřízených státem, krajem, obcí. Výši úplaty v případě škol zřízených jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou stanoví právnická osoba, která vykonává činnost těchto škol. O snížení nebo prominutí úplaty, rozhoduje ředitel školy nebo školského zařízení. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky příslušné úplaty 10. Žádosti o investiční nebo neinvestiční dotace mohou mít podobu: Dotace od zřizovatele pro podávání žádostí o dotace od zřizovatele obvykle platí pravidla vydaná zřizovatelem. V případě reprodukce majetku je vhodné, aby škola zpracovala investiční záměr s příslušným návrhem rozpočtu akce (náklady a zdroje). Dotace ze státního rozpočtu u škol zřizovaných kraji nebo obcemi musí škola žádat o dotaci prostřednictvím zřizovatele. Žadatel musí předkládat investiční záměr, je-li organizační složkou státu, v ostatních případech žádost o poskytnutí dotace 10 více 123 zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon; Vyhláška č. 14/2005 Sb., úplata za předškolní vzdělávání v mateřské škole ( 6); Vyhláška č. 71/2005 Sb., úplata za vzdělávání v základním uměleckém vzdělávání ( 8); Vyhláška č. 74/2005 Sb., úplata za zájmové vzdělávání ( 11, 13 a 14). Všechny předpisy v platném znění. 14

16 2.7 Doplňková a jiná činnost Doplňkovou činnost (DČ) a jinou činnost (JČ) provádí škola mimo svou hlavní činnost, za jejímž účelem byla zřízena. Všechny takto vykonávané činnosti musí být v souladu s živnostenským zákonem č. 455/1991 Sb., v platném znění 2-4. Dokladem k provozování činnosti je živnostenský list. Soukromé a církevní školy nemusí ve svých činnostech rozlišovat hlavní a doplňkovou nebo jinou činnost, a proto se jimi v této části dále nebudu zabývat. Více k tomuto tématu v samostatné kapitole Doplňková činnost. 2.8 Jiná činnost (JČ) Základním právním předpisem, který upravuje výkon jiné činnosti škol zřizovaných MŠMT je zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech 63 odst. 1, v platném znění. Škola může zahájit jinou činnost až po schválení dodatku zřizovací listiny MŠMT, kde je uveden předmět, případně i rozsah JČ. Dalším závazným dokumentem pro výkon JČ je vypracování vnitřní směrnice, podle které bude škola postupovat. Je vhodné připomenout, že výnosy z majetku ČR nelze zahrnovat do výnosů JČ např.: prodej nemovitého majetku - 6 odst. 1 písm. i) příjem SR, prodej DHM a DNM - 58 odst. 1 písm. c) zdroj fondu reprodukce majetku, pronájem majetku ČR příjem v hlavní činnosti. Jiná činnost nesmí narušovat plnění hlavních účelů organizace, pro které byly zřízeny. Tyto činnosti jsou účetně vedeny odděleně od činnosti hlavní z důvodu, že organizace nesmí k jejich činnosti používat prostředky ze státního rozpočtu. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění se kladný výsledek u JČ zdaňuje, a proto je nutné případnou daň zakalkulovat do příslušných finančních rozvah při plánování těchto činností. Pořizování majetku V rámci JČ u příspěvkových organizací lze pořizovat pouze majetek neinvestiční povahy. Pokud se používá v rámci těchto činností majetek školy pořízený v hlavní činnosti, musí se provést příslušné kalkulace za opotřebení tohoto majetku a podle nich zahrnout do nákladů JČ a do výnosů hlavní činnosti odvádět prostředky za toto opotřebení. Podobně se do hlavní činnosti vracejí i prostředky za spotřebované energie, vodné, vyplacené mzdy pracovníkům, příslušné odvody apod. 15

17 2.9 Alternativní zdroje financování aktivit příspěvkové organizace Prostředky pro aktivní politiku zaměstnanosti poskytuje u škol zřizovaných obcí, krajem místně příslušný úřad práce prostřednictvím zřizovatele. V případě církevních a soukromých škol poskytuje prostředky úřad práce přímo škole. Plnění pojišťoven finanční plnění od pojišťoven se u jednotlivých škol uskutečňuje za škodní události na základě uzavřených smluv. Dary škole, žákům u škol zřizovaných MŠMT jsou dary zdrojem rezervního fondu, fondu reprodukce majetku nebo fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP). U škol zřizovaných obcemi nebo kraji jsou dary zdrojem rezervního fondu, investičního fondu nebo FKSP. Pro soukromé a církevní školy není přijímání darů upraveno zvláštními předpisy Další možné zdroje financování Programy Evropské unie (EU) Pro období vyčlenila EU na oblast vzdělávání přibližně 7 miliard eur. Prostředky jsou rozděleny do různých programů a řídí se dle pravidel jednotlivých programů. Mezi hlavní programy, ze kterých mohou příspěvkové organizace resp. školy a školská zařízení čerpat prostředky jsou programy SOCRATES I resp. II, Leonardo da Vinci a další. Program Socrates II 11 Cíl programu: Podnítit spolupráci mezi školami a učiteli, přispět k dalšímu rozvoji vzdělávacích systémů, podpořit zlepšení kvality výchovy dětí, mládeže a dospělých, nabídnout všem studujícím možnost vzájemného poznání a posílit vědomí evropské identity. Komu je určen? Všem školám v České republice od základních (event. mateřských), přes střední školy, střední odborná učiliště, vyšší odborné školy až po školy vysoké - možnosti spolupráce se školami ze zemí Evropské unie. Co umožňuje? 11 dostupné on-line na: 16

18 Školám a dalším vzdělávacím institucím umožňuje spolupracovat formou společných projektů; školy mohou v jeho rámci přijímat asistenty k zajištění výuky cizích jazyků a vysílat učitele na jazykové kurzy; vysokoškolským studentům umožňuje absolvovat část studia na zahraniční vysoké škole a vysokoškolským učitelům vyučovat na zahraničních vysokých školách. Jaké podprogramy a projekty zahrnuje? 1) Comenius - program pro spolupráci základních a středních škol, případně mateřských škol, a další profesní vzdělávání učitelů. Smyslem projektu je posílit spolupráci škol evropského regionu při realizaci vzdělávací politiky v jednotlivých zemích a postupně sbližovat vzdělávací systémy v zemích Evropy a odstraňovat bariéry mezi národy a zeměmi. K aktivitám realizovaným v jeho rámci patří přípravné návštěvy, další vzdělávání pedagogických pracovníků a mezikulturní vzdělávání. 2) Erasmus - program pro oblast univerzitního vzdělávání. Formou tzv. institucionálních kontraktů se v jeho rámci poskytují granty. Studenti absolvují 3-12měsíční studijní stáže na univerzitách v zemích Evropské unie (zahraniční studenti mohou studovat na českých univerzitách). 3) Grundtvig - program zaměřený na vzdělávání dospělých a jiné formy vzdělávání. Nabízí čtyři druhy aktivit, do nichž se mohou zapojit jak klasické vzdělávací instituce, tak i neziskové organizace, knihovny, muzea, média, vydavatelství apod. 4) Lingua - program, jehož cílem je zlepšit úroveň výuky cizích jazyků. V jeho rámci se realizují intenzivní jazykové kurzy pro učitele jazyků; projekty zaměřené na přípravu učebních pomůcek a osnov pro výuku cizích jazyků; výměnné pobyty studentů učitelství cizích jazyků. Školy mohou díky programu Lingua získat asistenty ze zemí Evropské unie, kteří se budou podílet na výuce cizích jazyků. Program umožňuje i bilaterální spolupráci se zahraničními školami na jazykových projektech. Leonardo da Vinci 12 Specifické cíle programu podporovat účastníky odborné přípravy a dalších vzdělávacích aktivit v získávání a používání vědomostí, dovedností a kvalifikací podporujících osobní rozvoj, zaměstnatelnost a účast na evropském trhu práce; 12 dostupné on-line na: 17

19 podporovat zvyšování kvality a inovace v systémech, institucích a postupech odborného vzdělávání a přípravy; zvýšit přitažlivost odborného vzdělávání. Operativní cíle programu 13 zlepšit kvalitu a zvýšit objem mobility osob zapojených do počátečního odborného vzdělávání a přípravy a do další odborné přípravy v rámci Evropy, aby do ukončení programu celoživotního učení došlo ke zvýšení počtu stáží v podnicích alespoň na za rok; zlepšit kvalitu a zvýšit objem spolupráce mezi institucemi nebo organizacemi poskytujícími možnosti vzdělávání, podniky, sociálními partnery a dalšími příslušnými subjekty v Evropě; usnadnit vývoj inovačních postupů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na jiné než vysokoškolské úrovni a jejich přenos, včetně přenosu mezi zúčastněnými zeměmi; zlepšit průhlednost a uznávání kvalifikací a kompetencí, včetně kvalifikací a kompetencí získaných neformálním a informálním učením; podporovat rozvoj jazykových dovedností; podporovat vývoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe založených na informačních a komunikačních technologiích v oblasti celoživotního učení. Kdo může o finance, podporu žádat? instituce a organizace poskytující možnosti vzdělávání v oblastech, na které se vztahuje program Leonardo da Vinci; sdružení a zástupci těch, kdo se účastní odborného vzdělávání a přípravy, včetně sdružení studentů a učňů, rodičů a učitelů; podniky, sociální partneři a další zástupci pracovního života, včetně obchodních komor a dalších odborových organizací; subjekty zabývající se konzultacemi a poradenstvím a informačními službami souvisejícími s různými aspekty celoživotního učení; 13 dostupné on-line na: 18

20 subjekty zodpovědné za systémy a politiky týkající se jakéhokoli aspektu odborného vzdělávání a přípravy na místní, regionální a celostátní úrovni; výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami celoživotního učení; vysokoškolské instituce; neziskové organizace, dobrovolné organizace, nevládní organizace. Podmínka žadatel musí mít status právnické osoby! Kdo je do programu zapojen? V roce 2012 jsou do programu zapojeny tyto země 26 členských států Evropské unie, Turecko; 3 země ESVO - Norsko, Island, Lichtenštejnsko nově zapojené: Chorvatsko plná účast: Švýcarsko Finance lze získat i z programů MŠMT O poskytování finančních prostředků na základě projektu mohou žádat právnické osoby všech zřizovatelů v programech, které jsou zaměřeny např. na: prevenci sociálně patologických jevů, organizaci soutěží a přehlídek, státní informační politiku ve vzdělávání (SIPVZ), na podporu environmentálního vzdělávání ve školách (EVVO), na podporu výuky cizích jazyků. Na výše uvedené činnosti lze získat finance z EU společně s MŠMT. V rámci této spolupráce jsou podpořeny tyto programy: Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), 19

21 Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), Ostatní zahraniční programy (EHP/Norsko). Více o žádání o získání finančních prostředků z dotačních programů v kapitole č

22 3. Náklady škol a školských zařízení v oblasti regionálního školství 21

23 3. Rozpočet příspěvkové organizace Při sestavování rozpočtu se musí příspěvková organizace, v našem případě střední škola, řídit zejména těmito základními právními předpisy v platném znění: zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla ČR), zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhláška MF č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, vyhláška č. 15/2005, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, vyhláška č. 505/2002 Sb., k provedení zákona o účetnictví pro územní samosprávu a organizační složky státu, vyhláška č. 47/2008 Sb., o krajských normativech. Získané finanční prostředky z veřejných rozpočtů lze vydávat jen na účely, pro které jsou určeny. Tyto účel jsou upraveny ve výše zmíněné legislativě, zvláštními předpisy a jsou upřesněny zřizovatelem ve zřizovací listině. Pozn. možné využití prostředků z veřejných rozpočtů náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti práce, požární ochrany, pojištění majetku apod. Příspěvková organizace každoročně sestavuje rozpočet v podobě návrhu, který předkládá zřizovateli. Při sestavování návrhu rozpočtu je potřeba dodržovat závazné ukazatele, kterými jsou v případě příspěvkové organizace: neinvestiční prostředky celkem (NIV) platy (PLATY) ostatní osobní náklady (OON) počet pracovníků (PRAC) 22

24 Základním principem rozpisů je normativní metoda, přičemž ukazatele stanoví krajský úřad. U příspěvku na provoz stanoví výši Rada kraje. Pro rozpis přímých vzdělávacích nákladů je využívána vyhláška o krajských normativech. Dále je při sestavování rozpočtu nezbytné respektovat formální náležitosti: členění na výnosy, náklady; členění podle rozpočtové sklady. V průběhu kalendářního roku provádí krajský úřad změny rozepsaných rozpočtových ukazatelů, kdy může dojít k posílení rozpočtu, což je vždy příjemné, nebo k úsporným opatřením. Zde se nejdříve využívá nerozepsaných rezerv, poté různá provozní omezení a teprve v poslední řadě snížení objemu mzdových prostředků. Rozpočtové změny vyžaduje obvykle i změna výkonů od září příslušného roku. Pokud se výkony sníží, oznámí tuto skutečnost ředitel krajskému úřadu, a ten provede snížení závazných ukazatelů. V průběhu roku musí PO průběžně provádět kontrolu čerpání rozpočtu - vyhodnocovat čerpání rozpočtu, porovnávat zjištěnou skutečnost se závaznými ukazateli, hledat příčiny nerovnoměrnosti v čerpání a přijímat příslušná opatření. Z uvedeného vyplývá, že je nesmírně důležité znát dokonale vlastní organizaci, mít přesnou analýzu všech finančních potřeb a nároků, jejich dokladovatelnost, přesnou formulovatelnost a nezpochybnitelnost ZEMAN, Pavel FORMAN, Ladislav. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Financování školy. 2. vyd. Praha: Národní institut pro další vzdělávání,