Analýza uplatnění absolventů VŠ na trhu práce - kraj Vysočina

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza uplatnění absolventů VŠ na trhu práce - kraj Vysočina"

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb Analýza uplatnění absolventů VŠ na trhu práce - kraj Vysočina BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí bakalářské práce: Regina NOVOTNÁ Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, PhD. Znojmo, duben 2010

2

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří mi pomáhali a poskytovali konzultace při vypracování bakalářské práce. Především vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D., za odborné rady, vedení a cenné připomínky, které přispěly k dokončení této bakalářské práce. Poděkování patří také mé rodině a nejbližším za psychickou podporu, ochotu a trpělivost pomáhat mi.

4

5

6 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problematikou trhu práce ve vztahu k absolventům vysokých škol. Skládá ze dvou celků. V první teoretické části se zaměřuje na obecnou specifikaci demografického vlivu, příčin neúspěchu uplatnění vysokoškolsky vzdělaných absolventů v kraji Vysočina. Ve druhé praktické části je provedeno porovnání dat absolventů evidovaných na okresech Jihlava a Třebíč v časové ose tří let. Dále je zde provedena analýza a komparace dat absolventů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a Západomoravské vysoké školy v Třebíči vzhledem k počtům evidovaných absolventů z těchto škol a jejich umístění na trhu práce. Na základě komparace těchto dat proběhlo hodnocení, které poukázalo na stejné šance absolventů těchto škol na trhu práce. Závěr je věnován celkovému shrnutí všech poznatků a doporučení pro stávající absolventy vysokých škol v kraji Vysočina. Klíčová slova: absolvent, trh práce, nezaměstnanost, Západomoravská vysoká škola v Třebíči, Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Abstract This bachelor thesis focuses on the relation between labor market and college graduates. It consists of two essential parts. The theoretical part deals with the general specification of the demographic influence and reasons of college graduates failure in the labor market in the Vysocina region. The second practical part provides the data comparison of the college graduates registered in the district of Jihlava and Třebíč within three years. Further, the comparative data analysis of the College of Polytechnics graduates in Jihlava and Westmoravian College graduates in Třebíč follows in terms of number of graduates and their position in the labor market. The evaluation, based on this data comparison, leads to the conclusion that both college graduates have the same opportunities in the labor market. The conclusion is devoted to the general summary and recommendation for current college graduates in the Vysočina region. Key words: graduate, labor market, unemployment, Westmoravian College in Třebíč, College of Polytechnics in Jihlava.

7 Obsah 1 Úvod Cíl práce a metodika Regionální školství v kraji Vysočina Zhodnocení regionálního školství v kraji Vysočina Vliv regionu na začlenění absolventů do trhu práce Zhodnocení struktury volných míst dle vzdělání Umístění a studijní náplň vysokých škol v kraji Vysočina ve vztahu k uplatnění absolventů Nezaměstnanost a problematika nezaměstnanosti absolventů VŠ a jejich příčiny Podíl zaměstnaných vysokoškoláků v kraji Vysočina Důvod migrace absolventů VŠ do jiných krajů Nezaměstnanost v kraji Vysočina Současný stav nezaměstnanosti vzhledem k hospodářské krizi v kraji Vysočina Dopad hospodářské krize na uplatnění absolventů VŠ v kraji Vysočina v časovém horizontu Vyhodnocení uplatnění absolventů VŠ v kraji Vysočina Analýza dat absolventů Vysoké školy polytechnické Jihlava Analýza dat absolventů Západomoravské vysoké školy v Třebíči Komparace analýzy Vysoké školy polytechnické Jihlava a Západomoravské vysoké školy Třebíč Závěr Použité zdroje Přílohy... 7

8 1 Úvod Problematika uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce je téma, které nabývá celorepublikového významu. Zařazení mladých lidí do společnosti je jednou z priorit, kterým by se měl sociální systém našeho státu zabývat. Programy, které by podpořily tyto mladé lidi v hledání a začlenění se do společnosti existují buď okrajově, nebo v rámci velkých podniků a jejich vnitřních struktur, ve většině případů však vůbec. Pokud si položíme otázku, jaký vliv má na mladého ambiciózního člověka nemožnost uplatnit své znalosti v praxi na trhu práce, musíme dostat jednoznačnou odpověď negativní. Takovíto jedinci se nezřídka kdy dostávají na okraj společnosti jsou marginilizováni, upadají do depresí a stávají se z nich sociální případy. Protože ten, kdo si neosvojí základní návyky a potřeby v mládí, bude si v pozdějším věku jen těžko přivykat na povinnosti, které má vůči společnosti, ale i sobě samému. Tato bakalářská práce se zabývá problémem uplatnění absolventů s vysokoškolským vzděláním jen v regionální dimenzi, problémovou oblastí je v tomto případě státní aparát (veřejná správa v kraji Vysočina) a jeho nedostatečná synchronizace s požadavky trhu, nesoulad a také, což je nejdůležitější, nezohledňování potřeby přilákat investory s odlišnou nabídkou, než je strojírenství. Strojírenství je odvětví, které je na Vysočině nejvíce rozvinuté, nenabízí však uplatnění vysokoškolsky vzdělaným studentům, ale lidem s nižším stupněm vzdělání. Ten, kdo na tuto špatnou komunikaci doplácí, nejsou však ti, kdo stojí v čele veřejné správy v tomto regionu a kteří ovlivňují investory v kraji a činí tato rozhodnutí, nýbrž koncoví účastníci, v tomto případě vysokoškoláci. Jaké šance mají uplatnit své poznatky na Vysočině, regionu úzce spjatém se strojírenským průmyslem, se snaží poodhalit tato bakalářská práce. V současné době je podpora vzdělání jeden ze základních předpokladů našeho uplatnění ve společnosti, podílí se na životním standardu, který si nejen na Vysočině, ale v celé společnosti stanovíme. Životní zkušenosti a moudrost jdou ruku v ruce s pochopením problémů a správným životním rozhodnutím 7

9 2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je zhodnocení vlivu regionu na integraci absolventů vysokých škol na trhu práce a vyhodnocení ukazatelů jednotlivých vysokých škol v kraji Vysočina. Zhodnocení se bude týkat Západomoravské vysoké školy v Třebíči a Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Problémovou oblastí je problematika regionálního školství, které nepokryje danou oblast ani poptávku na trhu práce, dále problematika struktury zaměstnanosti, odvětvové struktury firem na Vysočině, oborové specializace vysokých škol a nevyváženosti mezi těmito subjekty. V teoretické části této bakalářské práce půjde zejména o posouzení regionálního školství v kraji Vysočina, především o náhled na možnosti, které kraj Vysočina absolventům v oblasti vysokoškolského vzdělání poskytuje, dále o problematiku nezaměstnanosti a nezaměstnanosti absolventů vysokých škol a jejich příčiny, zhodnocení současného stavu nezaměstnanosti vzhledem k vývoji vzdělanosti a poptávce vysokoškolsky vzdělaných absolventů na trhu práce v kraji Vysočina. V praktické části bude zpracována analýza uplatnění absolventů vysokých škol - nejprve všech absolventů v okrese Jihlava a Třebíč v časové ose tří let a dále porovnání Západomoravské vysoké školy v Třebíči a Vysoké školy polytechnické v Jihlavě na základě sběru dat ukazatelů, výstupy budou provedeny pomocí matematických výpočtů, komparace analýzy a konečné znázornění bude provedeno pomocí grafů zpracovaných na základě těchto dat. Analýza se bude opírat především o sběr dat z úřadů práce jednotlivých regionů. Doporučení, které z této analýzy vyplynou, mohou posloužit jako výstup pro současné absolventy středních škol v kraji Vysočina a přispět k efektivnějšímu rozhodování při výběru vhodné vysoké školy. 8

10 3 Regionální školství v kraji Vysočina 3.1 Zhodnocení regionálního školství v kraji Vysočina Kraj Vysočina disponuje v současné době dvěma vysokými školami, které byly založeny v Jihlavě a Třebíči. Jsou to soukromá Západomoravská vysoká škola v Třebíči a veřejnoprávní Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Problematika výběru a nabídky oboru vysoké školy pro absolventa střední školy z hlediska jeho dalšího uplatnění v kraji Vysočina, to je jedno z hlavních témat, kterým se ve zhodnocení regionálního školství budeme věnovat. Západomoravská vysoká škola Třebíč je soukromá vysoká škola v Třebíči. Vznikla v roce 2003 na místě bývalé základní školy v sídlišti Borovina. První absolventi vysoké školy promovali v roce Západomoravská vysoká škola disponuje vlastní knihovnou a má vlastní menzu. Škola používá studijní informační systém ISVOŠ vybavený e-learningem. (Wikipedia oficiální webové stránky) Celkem 244 studentů složilo státní zkoušky a obdrží titul bakalář v tříletých oborech finance a řízení, cestovní ruch nebo počítačové systémy na VŠ polytechnické Jihlava. (Jihlavské listy, 7. srpna 2009, str. 3) Absolventi bakalářského studia nastoupí do praxe, nebo mohou pokračovat ve studiu na jiných vysokých školách v navazujících magisterských programech. (Jihlavské listy, 7. srpna 2009, str. 3) Možnosti vysokoškolského studia pro studenty středních škol není limitována jen touto omezenou nabídkou dvou domovských vysokých škol. Své zastoupení formou poboček má v kraji Vysočina vybudováno i několik dalších vysokých škol, ať již veřejnoprávních, nebo soukromých, které mají svá sídla v jiných krajích. 9

11 Mezi nejznámější veřejnoprávní vysoké školy rozhodně patří Masarykova univerzita v Brně, fakulta ekonomicko-správní, fakulta filosofická, která má zastoupení v Univerzitním centru v Telči dále Universita Palackého Olomouc, fakulta filosofická zastoupená také v Telči a to ve Vzdělávacím a konferenčním centru MŠMT Telč, k soukromým školám se potom řadí například Bankovní institut vysoká škola, a.s. (pobočka Jihlava), která sídlí přímo v krajském městě Vysočiny a nabízí studium v oblasti financí, bankovnictví, pojišťovnictví, ale i veřejné správy, práva a dalších oblastech. Bakalářské studium na soukromé ekonomické vysoké škole je tříleté, ve formě prezenčního i kombinovaného studia. K bakalářskému studiu a vzdělávání jsou přijímáni uchazeči s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou, případně vysokoškolským vzděláním. (BIVŠ, ) Globálně tedy lze konstatovat, že co do rozmanitosti vysokých škol v kraji Vysočina není situace až tak kritická, jak by se na první pohled mohlo zdát. Své zastoupení zde mají jak humanitární studia, tak studium s technickým zaměřením, bankovnictví, finance. Bohužel však ve velmi specifikovaném a omezeném rozsahu, a to jak do počtu přijímaných studentů, tak v omezení množství otevíraných oborů. Například již zmiňovaná Universita Palackého Olomouc, fakulta filosofická nabízí na svém odloučeném pracovišti (pobočce) v Telči pouze studijní obory zaměřené na andragogiku a psychologii a to pouze kombinovanou formou studia, což pro absolventy středních škol není ideální řešení jejich situace. Podobně úzce oborově i kvantitativně jsou omezeny i další nabídky poboček vysokých škol v kraji Vysočina, nehovoříme-li o finanční stránce studia na soukromých vysokých školách, které v některých případech přesahují částku dvaceti tisíc korun za semestr (více v příloze). Hlavním pilířem vysokoškolského vzdělání tedy stále i přes nabídku ostatních vysokých škol na Vysočině zůstávají Západomoravská vysoká škola v Třebíči a Vysoká škola polytechnická 10

12 v Jihlavě a to z několika důvodů: jednak se jedná o domovské školy, které zde mají několikaletou tradici, jsou stabilní na poli vzdělání a také poskytují jistotu kvalitní výuky. Dalším důvodem, proč zvolit studium na těchto vysokých školách je neustálé rozšiřování portfolia oborů a služeb pro studenty, o čemž obyvatele Vysočiny každým rokem tyto školy přesvědčují a v neposlední řadě, což se týká Západomoravské vysoké školy v Třebíči i když je tato škola soukromá, cena za semestr je jedna z nejnižších dostupných cen na trhu vůbec. V loňském roce byla úspěšnost uchazečů při přijímacích zkouškách na tyto školy velmi vysoká a to 77,1% na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě a 99,7% na Západomoravské vysoké škole v Třebíči. Uplatnění absolventů těchto škol již bohužel tak vysoká procenta neukazuje Vliv regionu na začlenění absolventů do trhu práce Vysočina patří ke krajům, ve kterých počet obyvatel v posledních letech každoročně pravidelně klesá, příčinou není pouze záporná přirozená měna, ale také pasivní migrační saldo (výjimkou byl rok 2003, kdy kraj získal stěhováním 505 osob). (TOUŠEK, 2005, s. 106) Příčinou tohoto úbytku je mimo jiné nedostatečná možnost zapojení středoškoláků a vysokoškoláků na trhu práce v rámci kraje, kdy jsou k dispozici pracovní místa zejména pro pracovníky s nižším vzděláním. To vede k jejich migraci do regionů, kde mají šanci využít svou kvalifikaci lépe a jednodušeji. O tom, jak si kraj stojí z hlediska inovací, mnohé také vypovídají zahraniční investice. Tedy v podstatě cizí firmy a jejich peníze, které k nám na Vysočinu přišly. (VYSTRČIL, 2008, s. 34) Příliv kapitálu zahraničních firem i toto je jedním z faktorů, kterým region prostřednictvím trhu práce ovlivňuje začlenění absolventa vysoké školy v kraji Vysočina. Zastoupení firem, které na Vysočině zbudují svá sídla, z velké míry ovlivňuje veřejná správa, protože mnohdy je to právě ona, která vypisuje veřejné zakázky a vlastní strategická místa v průmyslových zónách. 11

13 Vysočina je region úzce specifikovaný a zaměřený na strojírenský průmysl. To, zda investují v kraji Vysočina další firmy s touto specializací, či zde vystaví svoji pobočku firma jinak zaměřená, může v nemalé míře ovlivňovat příliv, odliv a postavení absolventů v kraji Vysočina i to jak se na trhu práce začlení, tedy zda nebudou ve svém důsledku marginilizováni. Zatímco frikční nezaměstnanost může být chápána jako jeden z mechanismů udržování rovnováhy na trhu práce, dlouhodobá nezaměstnanost představuje ekonomické a sociální ztráty jak pro jedince, tak i pro společnost. Z hlediska jedinců či celých sociálních kategorií je jednou z hlavních a nejviditelnějších forem jejich marginalizace, z hlediska společnosti pak jevem ohrožujícím jejich integraci. Marginalizovány jsou především osoby a sociální kategorie s nízkým lidským kapitálem. Zejména nízkým vzděláním, malou či žádnou kvalifikací, ale i s nedostatečnými pracovními návyky, neschopné požadované flexibility. (SIROVÁTKA, 2004, s. 61) Bohužel v poslední době se nezaměstnanost a tím i marginilizace osob nestává pouze měřítkem pro sociální kategorie, ale i pro osoby s nemožností uplatnit své schopnosti na trhu práce, mezi které bezesporu v poslední době patří právě absolventi vysokých, ale i středních škol bez praxe, což v nemalém měřítku ovlivňuje právě region, jeho investoři, veřejná správa, legislativa a samozřejmě sami obyvatelé Zhodnocení struktury volných míst dle vzdělání Čím vzdělanější lidé pracují ve firmách, tím je pravděpodobnější, že firmy budou používat modernější postupy a vůbec lépe prosperovat. Navíc to znamená orientaci na náročnější odvětví výroby, a tedy více peněz pro ekonomiku celého kraje. (VYSTRČIL, 2008, s. 36) Struktura volných míst dle vzdělání není v rámci kraje Vysočina pro vysokoškoláky příliš příznivá. Velké podniky, které působí v rámci kraje, jsou ve většině případů pouze výrobními závody s potřebou pracovníků s nižším vzděláním a kvalifikací, zcela chybí například výzkumná a vývojová centra, která jsou umístěna v rámci těchto podniků jinde. 12

14 Tato struktura pracovních míst vede k nižší potřebě zaměstnávat vysokoškoláky, ale i středoškoláky. Struktura volných míst podle vzdělání v kraji Vysočina ukazuje především na nesoulad mezi počtem uchazečů a míst pro osoby se středním vzděláním a maturitou (na 1 volné místo připadalo k více než 22 uchazečů, v ČR necelých 15). Největší problémy se získáním zaměstnání mají osoby se středním vzděláním s maturitou v okrese Třebíč a Havlíčkův Brod, navíc v okrese Třebíč je rovněž minimum pracovních míst pro vysokoškoláky. (TOUŠEK, 2006, s. 30) Bohužel se jedná o regionální problém, který ve svém důsledku způsobuje migraci a odliv vysokoškolsky vzdělaných absolventů do jiných regionů. Takovým regionem je již po několik let Praha, která absolventům nabízí nejen uplatnění, ale i vysoké výdělky. Průměrem tedy dosáhne Česká republika menšího nárůstu podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí na nezaměstnanosti. Otázkou ovšem zůstává, jak s takovou výzvou do budoucna naloží kraj Vysočina, který prozatím podporuje pouze investory vytvářející pracovní místa pro osoby se základním, nebo středoškolským vzděláním. Výjimku tvoří pouze absolventi lékařské fakulty, kteří najdou v kraji Vysočina uplatnění v podstatě kdykoli. Tito absolventi ovšem nejsou produkty školství v tomto regionu. Na nárůstu mladých lidí bez práce se přesto vysokoškoláci podílejí nejmenší měrou. Podle evidence úřadů práce bylo ve srovnání s předchozím rokem k 30. září 2009 o 30 procent nezaměstnaných absolventů VŠ více. Počet nezaměstnaných absolventů SŠ však vzrostl o celých 54 procent a s čerstvým výučním listem se o práci ucházelo o 42 procent více vyučených než před rokem. (Mladá fronta Dnes, příloha Dnes vzdělávání, 2010, str. D1) 13

15 3.1.3 Umístění a studijní náplň vysokých škol v kraji Vysočina ve vztahu k uplatnění absolventů V kraji Vysočina mají sídlo dvě vysoké školy s bakalářským studijním programem. V roce 2003 byla založena Západomoravská vysoká škola v Třebíči. Studijní programy orientované na informatiku a informační technologie tu navštěvuje 55 studentů (školní rok 2005/2006). Vysoká škola polytechnická v Jihlavě zahájila činnost v roce Přijímací řízení se zde poprvé uskutečnilo v roce 2005 a na studijní program ekonomika a management bylo přijato 246 studentů. (TOUŠEK, 2006, s. 31) V současné době (akademický rok 2009/2010) jsou v kraji Vysočina i nadále pouze výše uvedené dvě vysoké školy. Obě školy mají akreditaci pouze na bakalářský studijní program. Západomoravská vysoká škola v Třebíči je školou soukromou, oproti tomu Vysoká škola polytechnická v Jihlavě je škola veřejnoprávní. Obě školy rozšířily studijní programy a to takto: Vysoká škola polytechnická v Jihlavě měla v roce 2005/2006 pouze studijní program Ekonomika a management, v současné době má studijní programy Elektrotechnika a informatika, Ošetřovatelství a Ekonomika a management. Dále se rozšířila možnost studia o kombinovanou formu. Západomoravská vysoká škola v Třebíči měla v roce 2005/2006 pouze studijní program Informatika a informační technologie, v současné době má studijní programy Aplikované vědy a informatika, Hospodářská politika a správa a Ekonomika a management. I přes snahu obou vysokých škol rozšiřovat studijní programy nabízí tyto školy primárně zaměření na ekonomiku a oblast IT, což v regionu s velkým podílem strojírenské výroby není optimální vzhledem k možnostem budoucího uplatnění jejich absolventů na trhu práce v kraji Vysočina. Pokud jde o strategické umístění těchto dvou vysokých škol, je jejich poloha z hlediska dopravní dostupnosti velice dobrá. Vysoká škola polytechnická, která má své sídlo v Jihlavě, je umístěna přímo u autobusového nádraží, nedaleko od centra města, je tedy dobře dostupná 14

16 jak studentům, kteří dojíždějí, tak místním. Vedle toho také poskytuje mimojihlavským studentům možnost ubytování na kolejích. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě má ubytovací zařízení (dále kolej) o kapacitě 51 lůžek se sídlem Tolstého 16 (vchod z ulice Tyršova). Jsou zde tří lůžkové pokoje. Sociální zařízení je společné na chodbách. (Vysoká škola polytechnická Jihlava) Na koleji Brtnická 13 Jihlava, je kapacita 95 lůžek. Jsou zde dvou, tří až pětilůžkové pokoje. Sociální zařízení je společné na chodbách. (Vysoká škola polytechnická Jihlava) Provoz kolejí je nepřetržitý včetně sobot a nedělí. Na kolejích platí Kolejní řád. Cena za používání internetu je součástí ceny za ubytování. (Vysoká škola polytechnická Jihlava) Západomoravská vysoká škola v Třebíči je umístěna na dopravní tepně Jihlava Třebíč - Znojmo - Wien, nicméně usazení samotné budovy školy není tak lukrativní jako Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a to proto, že se nachází na okraji města, daleko od centra. Navíc tato škola nedisponuje vlastním ubytovacím zařízením, což může být pro studenty další finanční zatížení. Škola může zajistit privátní ubytování - ceny se odvíjí od požadavků pronajímatele. (ZMVS - oficiální web školy) 15

17 3.2 Nezaměstnanost a problematika nezaměstnanosti absolventů VŠ a jejich příčiny Problematika nezaměstnanosti absolventů vysokých škol se v konečném důsledku nedotýká pouze absolventů samotných, ale celé společnosti. Záhy po ukončení školy se jak vyučení, tak středoškoláci a vysokoškoláci začínají rozhlížet po svém bližším i vzdálenějším okolí a hledat nejvhodnější příležitost pro uplatnění v praxi. Dalo by se však říci, že to už může být pozdě. (HANZLÍKOVÁ, 2001, s. 24) Pokud mladý člověk nezíská a neosvojí si návyky, které hrají důležitou roli v jeho budoucím životě a to že pracovat je naprosto přirozený jev, ihned po ukončení studia, může se lehce stát, že sklouzne a přidá se ke skupině chronicky nezaměstnaných a takto pokroucenou představu o tom, že práce není až tak důležitá, bude přenášet i na své potomky. Finální následky ponese stát, potažmo kraj či obec, neboť jevy, které provázejí nezaměstnanost jako například růst kriminality, snižování tržeb ve službách a podobně může významně oslabit rozvojový potenciál všech zmíněných subjektů. Absolventi škol jsou ostatně specifická kategorie z pohledu všech, kteří se zabývají zaměstnaností, včetně absolventů samotných. Říkává se těžko na cvičišti, lehko na bojišti, neplatí to však zcela. V dnešní konkurenční době je dost často těžko i na bojišti, protože praxe bývá poměrně málo připravena absolventy přijmout a vhodně se postarat o jejich přirozené, nenásilné a rychlé vtažení do pracovního procesu. (HANZLÍKOVÁ, 2001, s. 27) Faktory, které navyšují počty nezaměstnaných absolventů a znemožňují jejich začlenění se do společnosti v pracovní rovině to jsou otázky, kterým se bude věnovat tato kapitola Podíl zaměstnaných vysokoškoláků v kraji Vysočina Vysočina je v počtu zaměstnaných vysokoškoláků na desátém místě mezi kraji, toto procento se ale poměrně rychle zvyšuje. V této rychlosti zaujímáme čtvrté místo. (VYSTRČIL, 2008, s. 36) 16

18 Stav v zaměstnanosti absolventů vysokých škol není v současné době ideální, ale z narůstající rychlosti zvyšování procenta zaměstnaných vysokoškoláků lze hledět do budoucna s mírným optimismem. Na rychle se zvyšujícím podílu vysokoškoláků v kraji Vysočina se podílí několik hlavních faktorů. V první řadě je to změna struktury zaměstnanosti, která se za posledních 20 let velmi přeměnila. Právě na tyto posuny a proměny se budeme v této kapitole zaměřovat. Přesuny v struktuře zaměstnanosti se i v kraji Vysočina promítly do změn profesní struktury zaměstnanosti, ve které se navíc odrazil nástup, byť proti západní Evropě pomalý a nevyvážený, nových technologií a vědních oborů. Celkem obyvatel Vysočiny má podle posledního sčítání lidu vysokoškolské vzdělání (5,6%), zatímco v celé České republice mělo vysokou školu obyvatel (7,4%). Vyšší odborné vzdělání mělo na Vysočině obyvatel (2,6%) a v České republice obyvatel (2,9%). (VYSTRČIL, 2008, s. 36) Právě změna struktury zaměstnanosti je jedním ze stěžejních pilířů, od kterého se nezaměstnanost absolventů vysokých škol v kraji Vysočina odvíjí. Struktura odvětví firem na Vysočině, oborové specializace vysokých škol a nevyváženost mezi nimi, to všechno jsou hlavní příčiny nezaměstnanosti vysokoškolsky vzdělaných studentů na Vysočině. Rozbor dostupných údajů totiž ukazuje, že nárůst zastoupení složitějších profesí se oproti předchozím desetiletím příliš nezrychlil, neboť firmy působící na Vysočině nabízí práci spíše lidem se základním vzděláním, nebo středním vzděláním bez maturity. Příčinami malého nárůstu zastoupení profesí na trhu práce v kraji Vysočina mohou být na jedné straně přesun části vysokoškolsky vzdělaných lidí z profesí s nejvyšším stupněm složitosti práce do oblasti drobného podnikání, a na druhé straně pak rozvoj některých nejjednodušších forem prodeje a služeb a dále také prosperita malých, především stavebních firem, využívajících ve větší míře než dříve nekvalifikovanou a příležitostnou pomocnou práci. 17

19 Takováto situace ale bohužel není pouze na Vysočině a teprve vývoj v posledních letech naznačuje, že by se v celé České republice mohl postupně prosadit kvalifikačně náročný trh práce s orientací na produkci zboží a služeb s vysokou přidanou hodnotou. Takovýto vývoj může v budoucnu znamenat cestu k dlouhodobě rostoucí produktivitě práce a zlepšení výkonnosti naší ekonomiky, což je pozitivem pro prognózu zaměstnanosti vysokoškoláků Důvod migrace absolventů VŠ do jiných krajů Vzdělání dětí, mládeže, ale i celoživotní vzdělání dospělých považuji za to nejdůležitější, co můžeme pro kraj Vysočina, ale nakonec i pro sebe samé udělat. Je to jeden ze základních předpokladů našeho společenského uplatnění i profesního růstu a přímo se podílí na životním standardu. Hlavně proto, že se vzděláním přichází vyšší kultura života, kultivovanost a obecný rozhled. (VYSOČINA, 2008, s. 1) Důležitým faktorem, který ovlivňuje migraci absolventů vysokých škol do jiných regionů, je přesun části vysokoškolsky vzdělaných lidí do oblasti drobného podnikání, jak již bylo zmíněno v předešlé kapitole. Zejména v jiných regionech, například ve velkých městských aglomeracích jsou pro toto podnikání příznivější podmínky. Organizační struktura podnikatelské sféry Stěžejní průmyslová odvětví Dopravní strojírenství, ostatní strojírenství, elektrotechnický průmysl, potravinářský průmysl, kovodělný průmysl. (Investiční příležitosti v kraji Vysočina, 2008, s. 2) Pro Vysočinu je tradičním odvětvím zemědělství a lesnictví. Do regionálního HDP přispívá 9,6%, což je ve srovnání s ostatními kraji neobvykle vysoký podíl. S tím souvisí i vysoká zaměstnanost v primárním sektoru (25 tisíc, tj. 10,4%). V rostlinné výrobě vyniká kraj v pěstování brambor (34% produkce v ČR) a v živočišné výrobě intenzitou chovu prasat. Na tento chov navazují masokombináty, z nichž největší jsou Kostelecké uzeniny. (VYSOČINA, 2008, s. 108) 18

20 Dalším faktorem, s nímž je migrace absolventů vysokých škol úzce spjatá, je nabídka pracovních příležitostí firem v kraji Vysočina. Mezi největší firmy, které na Vysočině nabízejí uplatnění, patří již několik let Bosch Diesel Jihlava, jenž se specializuje na výrobu pro automobilový průmysl, a který i po propouštění v roce 2009 je největším zaměstnavatelem na Vysočině (cca pracovníků), mezi další giganty se potom řadí společnost Mann+Hummel Nová Ves, jejímž portfoliem jsou mimo jiné vzduchové a kapalinové filtrační systémy, sací moduly, kabinové filtry atd., mezi další velké firmy patří Autolighting Jihlava, Valeo Compressor Europe s.r.o., Kostelecké uzeniny Kostelec, Sapeli a jiné. Tyto úzce oborově specifikované firmy ovlivňují poptávku po absolventech a do jisté míry i oborové studium, které si volí absolvent střední školy, jenž nechce z Vysočiny odejít. Všechny tyto a mnohé další faktory musíme brát v potaz, pokud si klademe otázku, proč absolventi vysokých škol, kteří dostudují na vysokých školách na Vysočině, odejdou jinam. Odpověď je velmi jednoduchá Vysočina je úzce specifikovaný region zaměřený průmyslově především na strojírenský průmysl a poskytuje málo pracovních příležitostí pro absolventy jiných studijních oborů, kromě lékařství. Tito absolventi zde najdou uplatnění vždy. Pokud bude Vysočina do budoucna směřovat k nápravě, bude nutné zaměřit se především na rozšíření průmyslových oborů a také na jiné oborové zaměření vysokých škol, působících v kraji Vysočina, na čemž by se stejnou měrou měla podílet jak veřejná správa v zastoupení radnice a kraje, tak podnikatelé a v neposlední řadě i veřejnost. Jestliže shrneme a zhodnotíme vliv regionálního školství, regionu a zamyslíme se nad celkovým stavem a možnostmi uplatnění vysokoškolských absolventů v kraji Vysočina, musíme konstatovat, že školy které vznikají na Vysočině, respektive jejich pobočky sice navýší počty vzdělaných vysokoškoláků v kraji Vysočina, neřeší však problém jejich uplatnění na trhu práce a to proto, že spolupráce mezi státní administrativou, veřejností a podnikateli nesplňuje účel celistvosti. 19

21 Plánování rozvoje a toky investičních příležitostí v kraji nejdou ruku v ruce s potřebami a nabídkou profesí, které vysoké školy nabízejí (týká se nabídky oborů). Západomoravská vysoká škola v Třebíči a Vysoká škola polytechnická v Jihlavě uspokojí poptávku spíše těch studentů, kteří nemohou, nebo nechtějí z jakéhokoliv, at již osobního, či finančního důvodu studovat mimo kraj Vysočina, případně jim oborově vyhovuje nabídka právě těchto škol, ale nevadí jim fakt, že po ukončení studia nenaleznou uplatnění v kraji Vysočina, nýbrž mimo tento region. 20

22 4 Nezaměstnanost v kraji Vysočina 4.1 Současný stav nezaměstnanosti vzhledem k hospodářské krizi v kraji Vysočina Nezaměstnanost je vyjádřena poměrem počtu nezaměstnaných k těm, kteří pracovat mohou. Vysočina je kraj s nezaměstnaností dlouhodobě zhruba o půl procenta nižší, než je průměr České republiky, a v tomto ohledu pátý nejlepší český kraj. (VYSTRČIL, 2008, s. 22) To, jaký vliv měla hospodářská krize na nezaměstnanost na Vysočině v obecném měřítku, lze vyčíst a porovnat z tabulek číslo 1 a 2. V této části kapitoly bych se ráda dotkla problému nezaměstnanosti v širším spektru a to proto, aby vznikl obrázek toho, jaká míra nezaměstnanosti je v kraji Vysočina a jak se dlouhodobě pohybuje, zda kolísá, je stabilní či klesá. Na základě této analýzy bude možné posoudit, do jaké hloubky zasáhla Vysočinu hospodářská krize a zda ukazatele nezaměstnanosti v druhé polovině roku 2009 vykazují rapidně větší hodnoty, či nikoli. Na první pohled by se mohlo zdát, že tyto hodnoty nejsou relevantní pro hodnocení absolventů vysokých škol, nicméně je nutné získat celkový přehled o vývoji nezaměstnanosti v kraji Vysočina, abychom mohli lépe posoudit, zda takovýto posun, či stagnaci zaznamenali i absolventi vysokých škol. Míra nezaměstnanosti v kraji Vysočina k je vyšší než celorepublikový průměr. Míra registrované nezaměstnanosti v kraji Vysočina se ke konci roku 2009 zvýšila na 10,25 %, když ještě ke konci listopadu činila 9,31 %. V mezikrajském srovnání byla sedmá nejnižší, přičemž nejnižší míra registrované nezaměstnanosti je stabilně vykazována v Praze. Míru nezaměstnanosti vyšší než 10 % byla z okresů Vysočiny zaznamenána ve Žďáře nad Sázavou (10,55 %) a v Třebíči (12,75 %). 21

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červenec 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva srpen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. 5. Vysoké školy Vysoké školy představují nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Nabízejí akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen

Více

Řád celoživotního vzdělávání

Řád celoživotního vzdělávání Řád celoživotního vzdělávání Září 2009 Praha Čl. 1 Úvodní ustanovení Tento řád upravuje bližší podmínky celoživotního vzdělávání na vysoké škole CEVRO Institut, o.p.s. (dále jen "Vysoká škola"). Studium

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Moravská vysoká škola Olomouc. Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc

Moravská vysoká škola Olomouc. Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc Moravská vysoká škola Olomouc Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc červenec 2014 1 Úvod Moravská vysoká škola Olomouc (MVŠO), jediná vysoká škola v Olomouckém kraji zaměřená na ekonomiku,

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2013 činil 7,7 % jde celkem o 551 662 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V

Více

Řád celoživotního vzdělávání na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze ze dne 25. června 2010

Řád celoživotního vzdělávání na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze ze dne 25. června 2010 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 25. června 2010

Více

Moravská vysoká škola. Olomouc, o.p.s. www.mvso.cz

Moravská vysoká škola. Olomouc, o.p.s. www.mvso.cz Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. www.mvso.cz Obsah OBSAH... 2 1 VEDENÍ MVŠO... 3 2 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA MVŠO... 4 3 HISTORIE MVŠO... 5 4 NABÍDKA STUDIA... 6 strana 2 strana 3 1 Vedení MVŠO 2 Organizační

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

Kraj Vysočina. Celková nezaměstnanost v kraji

Kraj Vysočina. Celková nezaměstnanost v kraji Kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra kraji 4,8 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 13 001 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc

Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc Moravská vysoká škola Olomouc Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc prosinec 2014 Šárka Štveráková 1 Úvod Moravská vysoká škola Olomouc (MVŠO), jediná vysoká škola v Olomouckém kraji

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v kraji 8,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 912 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán nárůst

Více

Řád celoživotního vzdělávání Masarykovy univerzity

Řád celoživotního vzdělávání Masarykovy univerzity Řád celoživotního vzdělávání Masarykovy univerzity Článek 1 Úvodní ustanovení Tento Řád celoživotního vzdělávání Masarykovy univerzity (dále jen Řád ) upravuje v souladu s ustanovením 60 a 60a zákona č.

Více

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Ladislav Dokoupil (Jméno) Datum : úterý, 11. října 2011 Obsah : Obsah :... 2 1 Veřejnosprávní studia... 3 1.1 Studijní program Hospodářská politika a správa...

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ ŘÁDU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ ŘÁDU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo v souladu s 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) dne 27. prosince

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Ústeckém kraji 13,6 % 1 a celkový počet dosahoval 58 998 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Západomoravská vysoká škola Třebíč obecně prospěšná společnost Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké,

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Karlovarském kraji 10,1 % 1 a celkový počet dosahoval 17 309 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Hl. m. Praha 2,5 % 1 a celkový počet dosahoval 17 954 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006

Více

Zlínský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Zlínský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra e Zlínském kraji 5,3 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 16 269 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2009/2010 činil 147 957, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 127 806

Více

Karlovarský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Karlovarský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra Karlovarském kraji 6,6 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 11 124 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím

Více

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Pardubickém kraji 5,7 % 1 a celkový počet dosahoval 15 167 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Plzeňském kraji 4,9 % 1 a celkový počet dosahoval 14 765 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Olomouckém kraji 11,5 % 1 a celkový počet dosahoval 38 159 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0). Česká republika Celková míra v dubnu 2010 činila 9,2 % 1, což představuje 523 591 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.

Více

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve Česká republika Celková míra v dubnu 2012 činila 8,4 %, což představuje 480 818 tzv. dosažitelných 1 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková míra v ČR klesala. Dopad ekonomické

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 1. 11. 2013 Účinnost od: 4. 11. 2013 Účinnost do: odvolání Číslo jednací: 39369/2013 Počet stran: 4 Počet příloh:

Více

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Ústeckém kraji 12,6 % 1 a celkový počet dosahoval 54 737 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Libereckém kraji 11,1 % 1 a celkový počet dosahoval 25 839 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Vyhodnocení přijímacího řízení na navazující magisterské studijní obory akademický rok 2014/2015 Zpracovala: Mgr. Vlasta Ditrichová Ing. Romana Lamačová Předkládá:

Více

Analýza uplatnění absolventů FIM UHK. Petra Poulová Univerzita Hradec Králové

Analýza uplatnění absolventů FIM UHK. Petra Poulová Univerzita Hradec Králové Analýza uplatnění absolventů FIM UHK Petra Poulová Univerzita Hradec Králové Dotazníkové šetření = za 2 let existence má fakulta 534 absolventů = dotazníky distribuovány e-mailem 8 absolventům, kteří se

Více

SMĚRNICE DĚKANA FZV UP K ŘÁDU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI

SMĚRNICE DĚKANA FZV UP K ŘÁDU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FZV- SD-4/2013 FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD UP V OLOMOUCI PROVÁDĚCÍ NORMA SMĚRNICE DĚKANA FZV UP K ŘÁDU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI Předkládá Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D. proděkanka

Více

Studenti vysokých škol v ČR 1

Studenti vysokých škol v ČR 1 203,5 30,1 220,2 31,2 243,7 33,0 264,8 38,4 44,3 289,5 53,5 316,2 63,6 343,9 73,2 81,7 368,1 88,1 93,0 389,0 396,0 392,1 381,0 93,9 367,9 91,7 347,3 88,1 Studenti vysokých škol v ČR 1 Lidské zdroje ve

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2006/2007 činil 160 841, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 140 564

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Ústeckém kraji 13,0 % 1 a celkový počet dosahoval 56 451 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Pardubickém kraji 7,8 % 1 a celkový počet dosahoval 21 785 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo. Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo. Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Hl. m. Praha 2,7 % 1 a celkový počet dosahoval 21 189 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Ústeckém kraji 12,4 % 1 a celkový počet dosahoval 53 329 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Vedoucí oddělení zaměstnanosti josef.burger@bm.mpsv.cz Obsah prezentace

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

,8% 8,8% ,1% 9,6% ,0% 10,2% ,9% 8,9% ,7% 8,3% ,4% 6,8%

,8% 8,8% ,1% 9,6% ,0% 10,2% ,9% 8,9% ,7% 8,3% ,4% 6,8% Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Moravskoslezském kraji 11,4 % 1 a celkový počet dosahoval 72 717 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Plzeňském kraji 6,7 % 1 a celkový počet dosahoval 21 684 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Pardubický kraj. Situace na trhu práce

Pardubický kraj. Situace na trhu práce Pardubický kraj Situace na trhu práce Mapa Pardubického kraje údaje o nezaměstnanosti k 30.9.2014 Počet obyvatel: Pardubický kraj 516 440 Chrudim 104 206 Pardubice 168 237 Svitavy 104 971 Ústí nad Orlicí

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra ve Zlínském kraji 10,7 % 1 a celkový počet dosahoval 32 578 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Jihočeském kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 439 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 míra stoupla

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Plzeňském kraji 8,0 % 1 a celkový počet dosahoval 25 644 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Studijní obor. Účetnictví a daně. Studijní program Ekonomika a management SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ

Studijní obor. Účetnictví a daně. Studijní program Ekonomika a management SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ Studijní obor Účetnictví a daně Studijní program Ekonomika a management SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ Obecné informace studijní obor je odborně garantován Katedrou financí a účetnictví výuka je zajišťována

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Moravská vysoká škola Olomouc. Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc

Moravská vysoká škola Olomouc. Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc Moravská vysoká škola Olomouc Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc Zpráva červenec 2013 1 Strom se pozná po ovoci, škola podle absolventů Moravská vysoká škola Olomouc (MVŠO), jediná

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra ve Středočeském kraji 4,8 % 1 a celkový počet dosahoval 29 825 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Hlavní město Praha Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v Karlovarském kraji 9,9 % 1 a celkový počet dosahoval 16 712 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové Měsíční statistická zpráva duben 2015 Zpracoval: Bc. Lucie Vechetová http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 1 Informace o nezaměstnanosti v Královéhradeckém

Více

Řád celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty UJEP

Řád celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty UJEP Řád celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty UJEP Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Tento řád Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně (dále jen PF UJEP) upravuje podmínky v souladu se zákonem č.111/1998

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0). Česká republika Celková míra v dubnu 2009 činila 7,9 % 1, což představuje 445 024 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Jihomoravském kraji 10,3 % 1 a celkový počet dosahoval 64 091 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně Měsíční statistická zpráva leden 2017 Zpracoval: Mgr. Martina Štorová RNDr. Eva Toušková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky Informace o nezaměstnanosti v

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Královéhradecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Královéhradecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra Královéhradeckém kraji 4,0 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 11 534 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným

Více

ÚČETNICTVÍ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU (ÚFŘP)

ÚČETNICTVÍ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU (ÚFŘP) ÚČETNICTVÍ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU (ÚFŘP) 1 nabízíme univerzitní studium bakalářského a navazujícího magisterského studijního oboru obor je nepřetržitě vyučován na JU již od roku 1994 garantem je Katedra

Více

I N F O R M A Č N Í B U L L E T I N. Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Jihlavě

I N F O R M A Č N Í B U L L E T I N. Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Jihlavě I N F O R M A Č N Í B U L L E T I N Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Jihlavě srpen 2012 Obsah: I. Přehled zaměstnanosti v Kraji Vysočina II. Nezaměstnanost v Kraji Vysočina III. Přehled nezaměstnanosti

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,0 9, ,4 12, ,6 12, ,7 8, ,1 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,0 9, ,4 12, ,6 12, ,7 8, ,1 6,1 Kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v kraji 7,4 % 1 a celkový počet dosahoval 19 599 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán pokles

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Jihomoravském kraji 9,6 % 1 a celkový počet dosahoval 60 742 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Bankovní institut vysoká škola, a.s. Praha Karlovy Vary Písek Teplice Břeclav

Bankovní institut vysoká škola, a.s. Praha Karlovy Vary Písek Teplice Břeclav Bankovní institut vysoká škola, a.s. Kdo jsme? První soukromá vysoká škola Atraktivní studijní obory Univerzitní informační systém Skvělé zázemí a nejnovější technika Moderní bezbariérová budova Jsme součástí

Více

Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2014 Zpracovala: Ing. Jana Šindlerová

Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2014 Zpracovala: Ing. Jana Šindlerová Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2014 Zpracovala: Ing. Jana Šindlerová Dokument schválila Vědecká rada Matematického ústavu dne 17. února 2015. 1. Studijní

Více

Kvalifikace pracovní síly jako nástroj prosperity moderní ekonomiky. Pavel Mertlík ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA

Kvalifikace pracovní síly jako nástroj prosperity moderní ekonomiky. Pavel Mertlík ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA Kvalifikace pracovní síly jako nástroj prosperity moderní ekonomiky Pavel Mertlík ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA Obsah Renesance univerzity Profil ŠKODA AUTO Vysoké školy Studijní plány Shrnutí a závěry 1. Renesance

Více

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra Libereckém kraji 5,8 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 12 988 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím

Více

Výnos děkana č. 1/2009 (Upravené znění ze dne 10. 1. 2011) Mimořádné studium (MS) v rámci celoživotního vzdělávání (CŽV)

Výnos děkana č. 1/2009 (Upravené znění ze dne 10. 1. 2011) Mimořádné studium (MS) v rámci celoživotního vzdělávání (CŽV) Výnos děkana č. 1/2009 (Upravené znění ze dne 10. 1. 2011) Mimořádné studium (MS) v rámci celoživotního vzdělávání (CŽV) Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Studium je poskytováno jako program celoživotního

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra ve Středočeském kraji 5,6 % 1 a celkový počet dosahoval 38 514 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Olomoucký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Olomoucký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Olomouckém kraji 7,6 % 1 a celkový počet dosahoval 25 012 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno volných pracovních míst, což je oproti předchozímu roku téměř dvojnásobný počet.

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno volných pracovních míst, což je oproti předchozímu roku téměř dvojnásobný počet. Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra ve Zlínském kraji 6,7 % 1 a celkový počet dosahoval 20 651 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji PŘÍLOHY - GRAFY 12 Graf 1: Pohyb obyvatel Plzeňského kraje 1 počet osob 8 6 4 2 Živě narození Zemřelí celkem Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek -2 Zdroj

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Libereckém kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 14 577 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více