Ročenka. Ekologické zemědělství v České republice

Transkript

1 Ročenka 2010 Ekologické zemědělství v České republice

2 Ročenka EZ v ČR 2010 byla vydána ve spolupráci těchto organizací: Ministerstvo zemědělství ČR Ústav zemědělské ekonomiky a informací Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství Bioinstitut o.p.s

3 Obsah Úvod Sou asný stav ekologického zem d lství v R Další informace o ekologických farmách Struktura produkce na ekologických farmách Výroba biopotravin Obchod s biopotravinami Podpora ekologického zem d lství a výroby biopotravin Právní úprava, kontrola a certifikace Fotografie: Ing. Markéta Sáblíková 1

4 2

5 Úvod Ro enku ekologického zem d lství v eské republice vydává Ministerstvo zem d lství R již n kolik let. P vodn vycházela jako populariza ní publikace, která obsahovala statistické informace jen jako dopln k k zajímavostem z oboru a ukon ená statistická data za roky, ve kterých vycházela v ní nebyla uvád na. V roce 2008 zm nilo ministerstvo koncepci a rozhodlo se vydávat ro enku s uzav enými statistickými údaji za daný rok. Tato koncepce sice umož uje vydat ro enku pozd ji, až v roce následujícím, ale pro citace a sjednocení údaj o eském ekologickém zem d lství se tento zp sob jeví lepší. V souladu s koncepcí vyšly první ro enky EZ za rok 2008 a 2009 v eské i anglické verzi. Statistická data poskytlo MZe R a kontrolní organizace EZ a jejich zpracováním a vyhodnocením byl pov en Ústav zem d lské ekonomiky a informací (ÚZEI). Na celkové koncepci ro enek se podílel Bioinstitut Olomouc a PRO-BIO Liga Praha. Takto zpracované souhrnné publikace obsahovaly nejen údaje o vým rách ekologicky obhospoda ovaných ploch, po tech ekologických podnikatel, výrob biopotravin atd., ale i adresá e klí ových aktér oboru a další pot ebné informace, které jsou asto používány a archivovány. Ro enky jsou v R využívány na všech typech akcí a jejich anglické verze slouží propagaci oboru v zahrani í (nap íklad veletrh Biofach). Finálním zpracováním ro enek EZ byl p vodn pov en Bioinstitut na základ zakázky MZe R. V roce 2011 nebylo zpracování ro enky EZ za rok 2010 ministerstvem zadáno a již se zdálo, že po mnoha letech tato pot ebná publikace nevyjde. ÚZEI však m lo statistické informace za rok 2010 k dispozici a tým pod vedením Andrei Hrabalové je sestavil do podoby, kterou je možné standardn publikovat a kterou vám práv nabízíme. Ro enka Ekologické zem d lství v eské republice 2010 vychází v Úst edním kontrolním a zkušebním ústavu zem d lském, ve spolupráci vyjmenovaných organizací a TPEZ v tišt ném nákladu 40 ks a je krom toho zve ejn na na portálu v rubrice životní prost edí ekologické zem d lství. Ing. Ji í Urban koordinátor eské technologické platformy pro ekologické zem d lství V Brn

6 4

7 1. Sou asný stav ekologického zem d lství v R Cílem této ásti ro enky je prezentovat základní statistické údaje o stavu ekologického zem d lství v R (tj. o po tu ekofarem a struktu e p dního fondu v EZ k a dále o struktu e p stovaných plodin, po tu chovaných hospodá ských zví at a celkové bioprodukci na eských ekofarmách v roce 2010) Vývoj ekologického zem d lství Celková vým ra ekologicky obhospoda ovaných ploch k vzrostla na tém 450 tis. ha, což p edstavuje 10,59% podíl na celkové zem d lské p d R (viz Tab. 1). Vým ra ploch v p echodném období dosáhla 27% podílu. T etím rokem pokra oval také významný nar st po tu ekologicky hospoda ících farem. V roce 2010 došlo zatím k nejv tšímu nár stu, a to o 828 subjekt na celkových ekofarem. Ke konci roku 2010 hospoda ilo ekologickým zp sobem již p es 11 % registrovaných zem d lských podnikatel v R. Pr m rná velikost ekofarmy poklesla na 127 ha v roce 2010 a trvale klesá od roku 2001, kdy dosáhla nejv tší vým ry 333 ha. Znamená to, že do EZ vstupují nov farmy s nižší vým rou a dále je to také zp sobeno d lením stávajících farem na menší celky. P esto stále platí, že pr m rná vým ra ekofarmy je v tší než farmy konven ní (okolo 80 ha) a výrazn p evyšuje EU-27 pr m r (40 ha). Celkový vývoj ekologického zem d lství v R od roku 1990 je znázorn n níže. Tab. 1 Vývoj vým ry zem d lské p dy a po tu farem v ekologickém zem d lství Rok Po et farem hospoda ících v EZ Vým ra zem d lské p dy v EZ (ha) Podíl z celkové vým ry ZPF (%) Meziro ní zm na po tu farem v EZ (%) Meziro ní zm na vým ry zem d lské p dy v EZ (%) , ,36 2,3-12, ,37 4,4 1, ,37 32,6 1, ,35-3,2-5, ,40 0,6 13, ,47 15,9 18, ,67 64,9 253, ,58 35,9 54, ,86 19,0 49, ,09 16,2 31, ,50 10,2 7, ,97 12,3 8, ,16 3,2 3, ,98-0,8-3, ,61 16,2 10, ,35 36,9 11, ,04 47,6 9, ,38 38,2 16, ,59 30,8 12,5 Zdroj: MZe R (údaje vždy k daného roku); zpracoval ÚZEI 5

8 Graf 1 Vývoj celkové vým ry p dy a po tu farem v EZ a podílu na celkovém ZPF ( ) 100 ha / po et ekofarem Po et farem hospoda ících v EZ Vým ra zem d lské p dy v EZ (100 ha) Podíl z celkové vým ry ZPF (%) podíl na ZPF (%) 0 Zdroj: MZe R (údaje vždy k daného roku) Zp esn ní oficiálních údaj k : Statistiky prezentované v této zpráv vycházejí z aktualizovaných údaj a proto se mírn liší od údaj publikovaných jako Základní statistické údaje ekologického zem d lství k Dle této aktuální evidence 1 bylo k registrováno ekofarem hospoda ících na ha zem d lské p dy. Dalších 54 ha zabíraly rybníky a celková plocha v EZ tedy inila ha (viz. Tab. 2). Tab. 2 Opravené statistické údaje k Plochy Vým ra v PO Vým ra v EZ Vým ra celkem (ha) (ha) (ha) Vým ra ploch v EZ celkem , , ,91 Vým ra p dy v EZ celkem (bez rybník ) , , ,80 Trvalé travní porosty , , ,53 Orná p da , , ,09 z toho: orná p da bez zeleniny a bylin , , ,05 zelenina a byliny 161,72 685,32 847,04 Trvalé kultury 3 736, , ,95 z toho: sady 3 160, , ,80 vinice 568,17 234,64 802,81 chmelnice 8,34 0 8,34 Ostatní plochy 1 325, , ,23 Rybníky 20,25 33,86 54,11 Zdroj: MZe R (údaje vždy k daného roku) 1 Seznamy subjekt registrovaných v EZ jsou každoro n publikovány na stránkách MZe R, za rok 2010 viz. 6

9 1.2. Struktura užití p dy v ekologickém zem d lství Z pohledu užití p dy dlouhodob dominují v EZ trvalé travní porosty (TTP), v roce 2010 s vým rou tém 370 tis. ha (viz Tab. 3). Jejich plocha se však s r stem celkové vým ry ekologicky obhospoda ované p dy od roku 2003, kdy byl jejich podíl nejvyšší (90,86 %), již nezvyšuje a na celkové vým e v EZ z stává okolo 82 % (viz Tab. 4). Jako pozitivní lze ozna it stabilní r st vým ry orné p dy a také trvalých kultur, což by se m lo projevit v nár stu produkce bioprodukt a následn biopotravin. Meziro ní nár st vým ry orné p dy v roce 2010 inil 22 % (r st o ha na celkových ha) a její podíl na celkové struktu e p dního fondu v EZ p ekonal 12 %. Od roku 2007 významn stoupá vým ra trvalých kultur, což je zp sobeno zejména navýšením plateb na tuto produkci, ale také nap. posílením know-how jak p stovat ovoce a víno v kvalit bio. Meziro ní nár st o ha p edstavuje zatím nevyšší absolutní navýšení, z toho plochy vinic vzrostly meziro n o 24 %, plochy sad o tém 40 % a vým ra chmelnic z stala na lo ských 8 ha. 7

10 Tab. 3 Vývoj struktury p dního fondu v ekologickém zem d lství ( ) Užití p dy Orná p da Trvalé travní porosty Trvalé kultury (sady, vinice, chmelnice) Ostatní plochy Celková plocha ) Ostatní plochy v etn vým ry rybník ( ha + 47 ha). Zdroj: MZe R (údaje vždy k daného roku) Tab. 4 Srovnání struktury p dního fondu v ekologickém zem d lství v letech 1999, 2003, 2005, 2008, 2009 a 2010 Užití p dy Meziro ní zm na 2010/09 (ha) (%) (ha) (%) (ha) (%) (ha) (%) (ha) (%) (ha) (%) (%) Orná p da , , , , , ,22 21,85 Trvalé travní porosty , , , , , ,42 12,10 Trvalé kultury (sady, vinice, chmelnice) 359 0, , , , , ,33 37,13 Ostatní plochy 576 0, , , , , ,03-9,44 Celková plocha , , , , , ,00 12,39 Zdroj: MZe R (údaje vždy k daného roku); zpracoval ÚZEI 8 8

11 1.3. Velikostní struktura podnik v ekologickém zem d lství Pr m rná velikost ekologického podniku klesla za poslední t i roky tém na polovinu (z 237 ha v roce 2007 na 127 ha v roce 2010). Nej ast ji zastoupenou kategorií ekofarem jsou podniky s rozlohou od 10 do 50 ha (35,4 %), která od roku 2006 nahradila kategorii od 100 do 500 ha. Oproti roku 2009 p ibylo do této kategorie 327 farem (40 % nových podnik ) a jedná se trvale o kategorii s nejv tším absolutním nár stem po tu ekofarem. Naopak stagnuje po et ekofarem s vým rou nad ha, p i emž po et farem nad ha za poslední dva roky poklesl na polovinu (z 11 na 5 farem). P esto R pat í k zemím, kde pr m rná velikost ekofarmy výrazn p evyšuje evropský pr m r, který se pohybuje okolo 40 ha. Pohlížíme-li na velikostní strukturu podnik z hlediska vým ry ploch, pak jsou dominující kategorií ekofarmy s vým rou od 100 do 500 ha (30,8 %), která vyst ídala doposud vedoucí kategorii 500 až ha (28,4 %). Trvale klesá podíl podnik s vým rou nad 500 ha (z tém 70 % v 2006 na 55 % v 2010), p esto stále platí, že v EZ dominují velké zem d lské podniky s p evahou TTP. (Pozn.: nejv tší ekologický podnik v roce 2010 dosáhl vým ry ha). Z dlouhodobého hlediska dochází k nejrychlejšímu nár stu u ekofarem s malými vým rami. Jedná se v tšinou o rodinné ekofarmy se smíšenou výrobou a pestrou škálou hospodá ských zví at. Tab. 5 Velikostní struktura ekofarem v roce 2009 a 2010 Velikostní skupiny ekofarem dle vým ry (ha) Meziro ní zm na 2010/09 Po et Plocha Po et Plocha Po et Plocha (abs.) (%) (ha) (%) (abs.) (%) (ha) (%) (%) (%) 0 až < , , , ,3 49,1 45,3 5 až < , , , ,6 39,7 39,2 10 až < , , , ,0 35,7 33,4 50 až < , , , ,1 22,3 21,3 100 až < , , , ,8 20,2 17,1 500 až < , , , ,4 9,1 7, až < , ,5 75 2, ,9 8,7 9, a více 7 0, ,1 5 0, ,9-28,6-20,7 Celkem , , , ,0 30,7 12,4 Zdroj: MZe R (údaje vždy k daného roku); zpracoval ÚZEI 9

12 1.4. Vývoj ekologického zem d lství v krajích R Sledujeme-li po ty ekologických podnik a jejich rozmíst ní v rámci kraj, hlavním rysem je jejich nerovnom rné rozmíst ní na území R (viz Tab. 6). Hlavními oblastmi EZ jsou tradi n mén p íznivé horské a podhorské oblasti, kdy zhruba polovina t chto ploch je dnes obhospoda ována ekologicky. Nejv tší plochy ekologicky obhospoda ované p dy se nacházejí v pohrani ních hornatých okresech Jiho eského, Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje (viz Graf 2). V t chto krajích se nachází tém 50 % ploch v EZ (viz Graf 3) a je zde také dosahována nejvyšší pr m rná velikost ekofarem v rozmezí od 142 ha v Jiho eském kraji po 306 ha v kraji Karlovarském. Naopak nízké zastoupení ekologických ploch najdeme v kraji St edo eském, Jihomoravském, Pardubickém a Vyso ina, kde se nacházejí silné produk ní oblasti na orné p d. Úkolem do budoucna je rozší it ekologickou produkci i do t chto oblastí a vyvážit podíl obd lávané orné p dy a travních porost. Argumentem pro tento trend jsou krom produkce širšího spektra a v tšího množství bioprodukt i prokázaná pozitiva EZ ve vztahu k ochran prost edí. V po tu ekologických farem vede dlouhodob kraj Jiho eský (458 ekofarem) následovaný v roce 2010 krajem Plze ským. Na Morav hospoda í více než t etina ekozem d lc s nejsiln jším zastoupením ve Zlínském a Moravskoslezském kraji (viz Graf 4). Z pohledu vývoje došlo meziro n k nejv tšímu procentnímu nár stu po tu ekofarem ve t ech krajích, a to v kraji Jihomoravském, Plze ském a Vyso ina. Nár st ploch v EZ je dlouhodob nejv tší v kraji Vyso ina následovaném krajem Pardubickým a Jihomoravským. Toto potvrzuje i vyšší podíl ploch v p echodném období. Tab. 6 Po et ekofarem a vým ra celkové plochy v EZ v krajích R v roce 2010 Kraj 1) Vým ra celkové plochy Z toho v p echodném Pr m rná Po et v EZ 2) období ekofarma ekofarem (ha) (%) (ha) (%) (ha) Jiho eský ,1 14, ,0 28,2 142 Karlovarský ,1 13, ,0 11,0 306 Moravskoslezský ,0 11, ,4 26,4 154 Ústecký ,9 9, ,3 16,4 204 Plze ský ,9 9, ,7 37,5 120 Zlínský ,3 8, ,1 17,4 103 Olomoucký ,0 8, ,4 26,5 160 Liberecký ,3 7, ,4 21,6 146 Vyso ina ,2 4, ,1 66,3 65 Královéhradecký ,6 4, ,7 25,2 110 Jihomoravský ,6 3, ,6 42,3 52 St edo eský ,5 3, ,4 47,9 60 Pardubický ,1 2, ,0 46,7 85 Hl. m. Praha 13 41,3 0,0 9,3 22,5 3 Celkem ,9 100, ,2 27, ) Kraje jsou v tabulce se azeny dle vým ry celkové ekologické plochy. 2) Ekologicky obhospoda ované plochy byly p i azeny k jednotlivým kraj m dle adresy provozovny ekofarmy nikoli jejího sídla, tedy dle skute né lokality hospoda ení. Zdroj: MZe R (údaje vždy k daného roku); zpracoval ÚZEI 10

13 Graf 2 Po et ekofarem a vým ra celkové plochy v EZ v krajích R v roce Vým ra celkové plochy v EZ (1000 ha) Po et ekofarem ha po et ekofarem 0 0 Jiho eský Karlovarský Moravskoslezský Ústecký Plze ský Zlínský Olomoucký Liberecký Vyso ina Královéhradecký Jihomoravský St edo eský Pardubický Hl. m. Praha Zdroj: MZe R; zpracoval ÚZEI Graf 3 Podíl kraj na celkové vým e v EZ v roce 2010 Liberecký 7,1% Plze ský 9,7% Královéhradecký 4,4% Vyso ina 4,5% Ústecký 9,7% Karlovarský 13,6% St edo eský 3,0% Pardubický 2,4% Jiho eský 14,5% Hl. m. Praha 0,0% Moravskoslezský 11,8% Jihomoravský 3,4% Zlínský 8,0% Olomoucký 8,0% Zdroj: MZe R; zpracoval ÚZEI 11

14 Graf 4 Podíl kraj na celkovém po tu farem v EZ v roce 2010 Karlovarský 5,7% Královéhradecký 5,1% Pardubický 3,6% Hl. m. Praha 0,4% Zlínský 9,8% Ústecký 6,1% Moravskoslezský 9,8% Liberecký 6,2% St edo eský 6,5% Vyso ina 8,8% Plze ský Jiho eský 10,3% 13,0% Jihomoravský 8,4% Olomoucký 6,3% Zdroj: MZe R; zpracoval ÚZEI Odlišné po adí dostaneme, pokud se adíme kraje dle podílu vým ry celkové ekologické p dy na celkové zem d lské p d R. V roce 2010 byl celorepublikový pr m r (tj. 10,6 %) p ekro en v osmi krajích, p i emž vysoce nad tímto pr m rem s 49,1 % vede Karlovarský kraj. Podobn jako v p edchozích letech následuje kraj Liberecký, Moravskoslezský, Zlínský a Ústecký. V produk ních oblastech se zastoupení EZ pohybuje od 2 do 5 %. V rámci jednotlivých kategorií užití p dy dominuje op t Karlovarský kraj, kde se nachází v ekologickém režimu p es 8 % ploch orné p dy a 78 % ploch travních porost. Více jak 50 % ploch TTP v ekologickém režimu mají pak další ty i kraje Olomoucký, Moravskoslezský, Ústecký a Zlínský (viz Tab. 7). Nejv tší podíl trvalých kultur v EZ na jejich celkové vým e se nachází v Moravskoslezském kraji (72 %) a Vyso in (44 %). Z celorepublikového pohledu dosáhl v roce 2010 podíl veškeré p dy v EZ (tj. v etn tzv. ploch ostatních avšak bez rybník ) na celkové z.p. R 10,6 %. Do EZ vstoupila více než t etina trvalých travních porost (luk a pastvin) (37,4 %) avšak pouze 1,8 % orné p dy a 7,8 % ploch trvalých kultur (resp. 11,0 % sad, 4,1 % vinic a 0,1 % chmelnic). Využití p dy v EZ se tedy výrazn liší od struktury užití p dy v zem d lství R celkem. 12

15 Tab. 7 Zastoupení ekologických ploch dle užití p dy na jejich celkové vým e v krajích R v roce 2010 Kraj 1) Vým ra celkové p dy v EZ (ha) Z toho vým ra (ha): Zem d lská p da R (ha) Podíl p dy v EZ na celkové vým e dané kategorie užití p dy v R (%) OP TTP TK z.p. celkem OP TTP TK Karlovarský ,10 8,14 78,26 10,88 Liberecký ,66 3,00 43,72 16,68 Moravskoslezský ,20 2,41 55,15 71,67 Zlínský ,36 3,43 51,94 20,75 Ústecký ,71 1,37 53,25 3,01 Jiho eský ,18 1,86 34,38 11,34 Olomoucký ,71 1,15 55,60 12,33 Plze ský ,38 2,44 32,43 11,51 Královéhradecký ,13 1,01 24,56 4,71 Vyso ina ,89 2,03 15,65 44,31 Pardubický ,93 1,08 13,65 2,40 Jihomoravský ,60 2,45 15,31 7,19 St edo eský ,06 0,67 13,05 3,14 Hl. m. Praha ,20 0,06 0,55 3,63 Celkem ,58 1,82 37,44 7,76 1) Kraje jsou v tabulce se azeny dle podílu vým ry celkové ekologické p dy na celkové zem d lské p d R. Zdroj: MZe R, ÚZK; zpracoval ÚZEI 13 13

16 1.5. Po et registrovaných subjekt v ekologickém zem d lství Ke konci roku 2010 p sobilo v EZ celkem ekologických podnikatel 2, což je o 815 více než v roce B hem roku 2010 ukon ilo svoji innost 287 subjekt, p esn ji 231 subjekt skute n ukon ilo svoje p sobení v EZ a 56 subjekt zm nilo svoji registraci (tj. bu svoji registraci rozší ily / zúžily anebo p ešly do jiné kategorie). P es tisíc subjekt se do EZ nov registrovalo, nej ast ji v kategorii ekozem d lec (p esn ji subjekt se nov registrovalo a 56 subjekt zm nilo svoji p vodní registraci) (viz Tab. 9). Pokud bychom zahrnuly do evidence všechny pobo ky (tj. ekofarmy, provozovny registrovaných subjekt ), pak v EZ p sobilo pobo ek. Nár st je zp soben zejména zapo ítáním 194 provozoven et zce BILLA spol. s r.o. Hlavní kategorii tvo í registrovaní ekozem d lci (3 515 ekofarem, resp ekologických podnikatel ), jejichž po et meziro n vzrostl o více jak 30 % a jedná se o nejvyšší absolutní nár st v celé historii vývoje EZ. Z celkového po tu ekozem d lc bylo 140 subjekt (zhruba 4%) navíc registrováno v dalších kategoriích, nej ast ji v kategorii výrobce biopotravin (tj. jedná se o faremní zpracovatele). V posledních dvou letech významn vzrostl také po et výrobc vstup do EZ na cca 50 subjekt. Jako výrobce biopotravin bylo ke konci roku 2010 registrováno 404 subjekt (resp. 618 výrobních míst). Oproti konci roku 2009, kdy bylo registrováno 395 výrobc (resp. 497 provozoven), vzrostl po et výrobc biopotravin pouze o 2 % (viz Tab. 8), což p edstavuje významné zpomalení ve srovnání s 14 % nár stem v roce 2009 a 82 % nár stem v roce K nej ast ji zpracovávaným bioprodukt m pat í zpracování masa a výroba masných výrobk. Na druhé místo p ed výrobu peka ských, cukrá ských a jiných mou ných výrobk (p evážn erstvého pe iva) se v roce 2010 dostalo zpracování mléka a mlé ných výrobk a zpracování zeleniny a ovoce. V posledních letech výrazn vzrostl po et registrovaných výrobc vína, v roce 2010 celkem 80 subjekt. V pr b hu roku 2010 stagnoval také vývoj po tu distributor, kterých bylo ke konci roku registrováno 172 (resp. 186 provozoven). Je t eba ale zmínit, že v obchodu s biopotravinami navíc p sobí velký po et subjekt realizujících maloobchodní prodej, které se však dle zákona o EZ od roku 2006 nemusí registrovat 3. Tab. 8 Po et registrovaných subjekt v EZ k a 2010 Typ ekologického podnikatele 1) Po et subjekt / provozoven Meziro ní zm na 2010/ (%) Ekologi tí zem d lci / / ,9 Výrobci biopotravin 395 / / 618 2,3 Distributo i bioprodukt a biopotravin 168 / / 186 2,4 Výrobci krmiv 25 / / 32 28,0 Výrobci osiv 15 / / 21 40,0 Ekologi tí v ela i 12 / / 14 16,7 Z toho dále: Dovozci biopotravin ze t etích zemí 39 / / 44 12,8 Vývozci biopotravin do t etích zemí 0 / 0 10 / 10 x Faremní zpracovatelé 94 / / ,7 1) Po et registrovaných subjekt dle jednotlivých typ registrace (jeden subjekt m že mít více typ registrace). Zdroj: Kontrolní organizace (ABCert, Biokont, KEZ); zpracoval ÚZEI 2 Po et všech ekologických subjekt s jednou i více aktivními registracemi. 3 Registrace není vyžadována u prodejc, kte í pouze prodávají biopotraviny kone nému spot ebiteli ve spot ebitelském balení. 14

17 Tab. 9 Vývoj a struktura registrovaných subjekt v EZ v roce 2010 Registrované subjekty 1) Stav ke konci roku 2009 Ukon ené registrace v roce 2010 Nové registrace v roce 2010 Stav ke konci roku 2010 Pouze ekozem d lec Pouze výrobce biopotravin Pouze distributor biopotravin Pouze výrobce krmiv Pouze výrobce osiv Pouze v ela MIX registrace ve více kategoriích: Výrobce + ekozem d lec Výrobce + distributor Výrobce + krmiva / osiva Výrobce + v ela Distributor + ekozem d lec Distributor + krmiva / osiva Distributor + v ela Ekozem d lec + krmiva / osiva Ekozem d lec + v ela Výrobce + distributor + ekozem d lec Výrobce + distributor + krmiva / osiva Výrobce + distributor + v ela Výrobce + ekozem d lec + krmiva/ osiva Výrobce + ekozem d lec + v ela Celkový po et registrovaných subjekt ) Uvedené po ty registrovaných subjekt jsou bez zohledn ní pobo ek. Zdroj: Kontrolní organizace (ABCert, Biokont, KEZ); zpracoval ÚZEI 15

18 2. Další informace o ekologických farmách Krom základních údaj o EZ k daného roku jsou dále dostupné výstupy statistických šet ení EZ provád ných ÚZEI. Zjiš ovány jsou informace týkající se rozsahu soub hu ekologického a konven ního hospoda ení na ekofarmách, jejich ekonomické životaschopnosti prost ednictvím dotazu na realizovaný hospodá ský výsledek, stanovení pot eby lidské práce v EZ prost ednictvím dotazu na po et pracovník na farm a rozsahu p ímého prodeje z ekofarem. Tyto informace jsou zjiš ovány v tšinou zp tn, tedy vztahují se k roku Soub h ekologického a konven ního hospoda ení na ekofarmách (rok 2010) Z celkového po tu respondent uvedlo 381 ekofarem (tj. 10,7 %), že provozovalo v roce 2010 soub žn ekologické i konven ní hospoda ení. Podobný podíl byl dosažen i v p edchozích dvou letech. Z uvedených 381 ekofarem m lo soub h v rostlinné výrob 291 podnik, p i emž tém polovina (189) realizovala soub h pouze v RV. Soub h v živo išné výrob uvedlo 191 ekofarem, z toho soub h pouze v ŽV m lo 89 ekofarem. Jinými slovy 102 ekofarem (tj. 27 %; 25 % v roce 2009) provozovalo konven n jak rostlinou, tak živo išnou výrobu. Celkov ekofarmy v roce 2010 obhospoda ovaly konven ním zp sobem ha zem d lské p dy, z toho 92 % tvo ila orná p da, 6 % TTP a 2 % trvalé kultury. V konven ním chovu zví at šlo nej ast ji o chov skotu (112 ekofarem) s nadpolovi ním podílem chovu dojnic, následoval chov prasat (51 ekofarem) a koní (34 ekofarem). Ostatní kategorie jako ovce, kozy, dr bež nebo králíci se vyskytovaly mén asto. Z regionálního pohledu se nejvíce farem se soub hem i ploch ponechaných v konvenci nachází v Jihomoravském kraji a dále pak v kraji Vyso ina. V nich se nachází t etina všech farem se soub hem a 54 % zem d lské p dy ponechané v konvenci (resp. 53 % orné p dy, tém 60 % TTP a 64 % TK). Stejn tak je v t chto dvou krajích chováno nejvíce konven ních zví at na ekofarmách Data o hospodá ském výsledku na ekofarmách (rok 2009) K posouzení ekonomické výkonnosti ekofarem je sledován vývoj podílu ziskových ekofarem na jejich celkovém po tu. Všechny subjekty v šet ení jsou dotazovány na jejich hospodá ský výsledek (HV) v p edchozím roce, a už hospoda ily ekologicky nebo ješt konven n. Z celkového po tu respondent uzav elo hospoda ení v roce 2009 se ziskem 82,8 % farem (2 946 subjekt ), 6,7 % realizovalo ztrátu a zbylých 10,6 % (337 subjekt ) údaj neuvedlo, nej ast ji z d vodu, že v daném roce neexistovaly (jedná se o nov za ínající zem d lce). Proti roku 2008 i 2007 došlo ke zlepšení, jelikož podíl ztrátových podnik v t chto letech byl 19 %, resp. 11 %. Pokud se zam íme na ekonomiku pouze ekologicky hospoda ících farem (tj. vylou íme odpov di farem registrovaných po roce 2009), z stává cca ekofarem, z nichž 91,6 % uvedlo, že v roce 2009 byl jejich hospodá ský výsledek kladný (tém shodné s 90 % v roce 2008). Záporný výsledek uvedlo 8,2 % ekofarem (tj. 209 subjekt ). V rámci ekofarem se záporným HV jsou zastoupeny jak farmy malé, tak ty nejv tší (rozp tí od 0,21 ha až po ha) a také r zné typy ekofarem. Z podrobn jší analýzy však vychází, že ke ztrátov jším podnik m pat í ve v tším pom ru ekofarmy zam ující se na p stování trvalých kultur, kdy ztrátu vykázalo 14 % zem d lc. Proti roku 2008 došlo ke zlepšení situace zejména u p stování zeleniny a hospoda ení ve vinicích. 16

19 2.3. Po et pracovník na ekofarmách (rok 2009) Obdobn jako u dotazu na hospodá ský výsledek byl po et pracovník na ekofarm zjiš ován zp tn za rok 2009 u všech respondent, avšak do vyhodnocení byly zahrnuty pouze farmy, které vdaném roce již hospoda ily ekologicky (tj subjekt ). V roce 2009 pracovalo na ekologických farmách bez ohledu na po et odpracovaných hodin celkem osob (tj. o cca 14 % více než v 2008), z toho 74 % na plný úvazek, 10 % na áste ný úvazek a 16 % tvo ili sezónní pracovníci. Z tohoto celkového po tu pracovník byla zhruba t etina rodinných len (2 933 osob), z nichž 73 % pracovalo na plný úvazek a 20 % na áste ný úvazek (viz Tab. 10). Meziro n vzrostl podíl pracovník na plný úvazek na úkor pracovník sezónních, a to jak mezi pracovníky celkem, tak i rodinnými leny. Po et zam stnaných rodinných len v roce 2009 rostl rychleji (nár st o 27 % proti 14 % u pracovník celkem) a nej ast ji p sobí na ekofarm jako pracovníci na áste ný úvazek (66 % podíl této kategorie). Celkov po et pracovních sil v roce 2009, v p epo tu na pln zam stnané 4, inil pracovník, což je nár st o 23 % z po tu pracovník v roce Vzhledem k tomu, že po et ekofarem vzrostl o cca 42 %, došlo k poklesu po tu pracovník na jednu ekofarmu z p vodních 3,27 na 2,83 AWU. Ve srovnání s celorepublikovým pr m rem je zam stnanost v EZ spíše nižší, což je d sledkem v tšího zastoupení farem s TTP a nižší extenzivitou hospoda ení. Naopak nad celorepublikovým pr m rem jsou 4 kraje: Jihomoravský, Karlovarský, Moravskoslezský a Zlínský (od 4,45 do 3,38 AWU na farmu). Z pohledu zam stnanosti vychází EZ taktéž h e p i srovnání po tu pracovník p ipadajících na 100 ha z.p. s 1,81 proti 3,76 pracovník v zem d lství jako celku (údaj FSS 2007). Jinými slovy na jednoho pracovníka v EZ p ipadá v pr m ru 55 ha z.p., zatímco v zem d lství celkem je to jen 27 ha z.p. Tab. 10 Po et pracovník na ekologických farmách v roce 2008 a 2009 Po et pracovník na ekofarmách Po ty Meziro ní Struktura Struktura zm na Po ty (%) (%) 2009/08 Pracovníci na plný úvazek , ,7 22,3 z toho rodinných len , ,0 39,1 Pracovníci na áste ný úvazek 686 8, ,8 30,0 z toho rodinných len , ,8 14,2 Sezónní a p íležitostní pracovníci , ,4-16,2 z toho rodinných len , ,0-19,4 Pracovníci celkem , ,0 14,4 z toho rodinných len , ,4 27,0 P epo et na AWU 1) x x 23,4 Po et farem x x 42,3 AWU / ekofarma 3,27 x 2,83 x -13,3 AWU / 100 ha z.p. 1,71 x 1,81 x 5,8 100 ha z.p. / AWU 58 x 55 x -4,7 1) AWU = Annual Work Unit = po et pracovník p epo tených na plný úvazek. Zdroj: Statistické šet ení ÚZEI 2010 a Pro p epo et na pln zam stnané (AWU) je použit ro ní fond pracovní doby ve výši hodin. 17

20 2.4. P ímý prodej bioprodukt a biopotravin na ekofarmách (rok 2009) P ímý prodej z ekofarem zahrnuje zejména prodej na farm bez obchodu nebo ve vlastním obchod zem d lce, prodej v rámci agroturistiky na ekofarm, prodej bioprodukt na tržnicích nebo prost ednictvím zásilkové služby, donášky nebo p es internet. Z celkového po tu ekofarem, které mohly v roce 2009 již realizovat prodej svých bioprodukt s certifikátem, jich pouze 80 uvedlo, že prodává své bioprodukty p ímo na farm (tj. necelých 6 %). Tento podíl je pravd podobn vyšší, jelikož nejsou zahrnuty ekofarmy, které sice prodej ze dvora realizují, ale svoje produkty prodávají bez certifikátu jako b žné konven ní produkty. Ze získaných údaj vyplývá, že v roce 2009 bylo formou p ímého prodeje z ekofarem prodáno bioprodukt a biopotravin za více jak 10 mil. K. Navíc vzrostl i význam p ímého prodeje. Zatímco v roce 2008 více jak polovina ekofarem uvedla, že podíl p ímého prodeje nedosahuje 10 % jejich celkového obratu farmy, v roce 2009 to bylo jen okolo 25 % farem. Tém tvrtina farem uvedla podíl mezi 26 až 50 % a také nad 50 % celkového faremního obratu. Zbylých 27 % farem m lo podíl p ímého prodeje mezi 11 a 25 % faremního obratu. Z pohledu prodávaných bioprodukt a biopotravin se zhruba polovina ekofarem specializuje na prodej živo išných bioprodukt a polovina na prodej produkt rostlinných. Jen asi 7 % ekofarem nabízí jak živo išnou tak rostlinou produkci. Z živo išných bioprodukt, pokud pomineme prodej živých zví at (nej ast ji jeh at), se jednalo zejména o prodej masa (hov zího), mléka a mlé ných výrobk (kozího mléka a sýr, 20 ekofarem) a vajec (7 ekofarem). Z rostlinných bioprodukt dominoval na orné p d prodej zeleniny (nej ast ji prodej mrkve a cibule, 18 ekofarem), ovoce (zejména jablek a sušeného ovoce, 8 ekofarem) a brambor (14 ekofarem). Celkem astý byl i prodej bylinek (6 ekofarem). U komodity vína lze o ekávat výrazný nár st prodeje z ekofarem v nejbližších letech s ohledem na obrovský nár st p stitel révy vinné vstupujících do EZ. 18

21 3. Struktura produkce na ekologických farmách Sb r údaj o rostlinné a živo išné produkci na ekofarmách je provád n ÚZEI ve spolupráci s kontrolními organizacemi od roku 2007, a to z pov ení MZE R. Detailní údaje jsou zjiš ovány v pr b hu daného roku, proto se liší od základních statistických údaj prezentujících stav EZ k Rostlinná výroba a produkce Dle detailního šet ení bylo obhospoda ováno ekologickým zp sobem celkem ha, z nichž 12,5 % zaujímá orná p da (tj ha, z toho je 49 % v p echodném období), 86,2 % TTP (tj ha, z toho cca 30 % v p echodném období) a zbylé 1 % trvalé kultury (tj ha, z toho 67 % v p echodném období) (viz Tab. 11). Hlavními plodinami na orné p d jsou obiloviny s tém 45% podílem (pokles proti 56 % v roce 2009) a dále pícniny (podíl 40 % proti 33 % v roce 2009). Z obilovin je nej ast ji p stována, stejn jako p edešlých letech, pšenice a oves, které spole n zabírají tém polovinu ploch obilovin v EZ. Okolo 3 % plochy orné p dy tvo í luskoviny na zrno a p stován je zejména hrách setý (tém 57 % t chto ploch). Technické plodiny zabírají p es 5 % plochy orné p dy, p i emž cca 80 % tvo í olejniny, a to zejména ho ice a epka (zabírají 43 % resp. 38 % celkové plochy olejnin). P stování zeleniny a okopanin z stává na nízké úrovni. Zelenina se p stuje na zhruba 2 % orné p dy, p i emž tém 90 % její plochy zabírá zelenina plodová, a to p stování dýní (z celkové plochy ha zeleniny tvo í dýn 88 %). Okopaniny zabírají pouze 0,5 % orné p dy a jedná se p evážn o p stování brambor (81 % plochy okopanin) (viz Tab. 11). Objem ekologické produkce (tj. produkce pouze z ploch již v ekologickém režimu) v roce 2010 dosáhl tun (nár st o 24 % proti 2009), z toho však produkce píce (p epo tená na seno) tvo ila cca 93 % (tj. 706,7 tis. tun z TTP a dalších 38,6 tis. tun z pícnin na orné p d ). Celková produkce z orné p dy inila tun (11% podíl), z nich cca 46 % tvo ily obiloviny (tj tun) a 44 % pícniny na orné p d (objem v sen ). V rámci obilovin dosahují nejv tší objem produkce, obdobn jako u vým ry, pšenice a oves (tvo í tém 40 % celkové produkce obilovin). Celková produkce u trvalých kultur dosáhla tun, z toho 87,9 % p ipadá na ovocné sady a 12,2 % na vinice. 19

22 Tab. 11 Struktura, produkce a výnos plodin na ekofarmách v roce 2010 Plodiny Po et ekofarem 1) Období konverze (ha) Ekologický režim (ha) Celkem (ha) Ekologická produkce (t) Ekologické výnosy (t/ha) Orná p da celkem , , , ,54 n.a. Obiloviny pro produkci zrna (v etn osiva) celkem , , , ,81 2,90 Z toho: Pšenice obecná , , , ,25 3,26 Špalda , , , ,22 2,91 Žito , , , ,72 2,82 Je men , , , ,01 2,82 Oves , , , ,23 2,54 Tritikále , , , ,27 2,95 Kuku ice na zrno 9 273,21 424,83 698, ,00 5,09 Pohanka ,73 704,05 840, ,91 1,76 Luskoviny na zrno celkem ,94 983, , ,06 2,05 Z toho: Hrách ,52 342, ,56 694,67 2,03 Bob 4 40,21 96,64 136,85 277,00 2,87 Lupina 8 23,39 43,08 66,47 73,00 1,69 Sója 9 6,66 313,21 319,87 649,00 2,07 Peluška 16 53,34 158,38 211,72 268,00 1,69 Okopaniny celkem ,08 197,61 282, ,97 15,85 Z toho: Brambory ,39 147,35 228, ,47 16,85 Technické plodiny celkem ,56 692, ,09 786,73 1,14 Olejniny ,31 444, ,25 508,42 1,14 Z toho: Slune nice 2 1,00 44,40 45,40 96,10 2,16 epka a epice 2 860,53 4,20 864,73 5,50 1,31 Mák 5 162,11 0,46 162,57 0,56 1,22 Ho ice ,87 168,72 983,59 245,06 1,45 Ostatní olejniny 11 19,80 227,16 246,96 161,20 0,71 Textilní plodiny 0 13,58 0,00 13,58 0,00 n.a. Aromatické, lé ivé rostliny a ko ení ,29 240,50 498,79 271,20 1,13 erstvá zelenina v. jahod ,69 855, , ,44 2,29 Koš áloviny / brukvovité 26 3,32 4,35 7,67 42,03 9,65 Z toho: Kv ták a brokolice 9 0,66 0,63 1,29 5,25 8,28 Kapusta 6 1,28 0,25 1,53 2,35 9,40 Hlávkové zelí 13 0,54 1,08 1,62 17,43 16,14 Listová / stonková zelenina 28 1,96 33,94 35,90 323,92 9,54 Z toho: Pór 12 0,16 0,51 0,67 3,53 6,91 Salát 15 0,83 0,92 1,74 4,35 4,73 Špenát 6 0,20 0,25 0,45 1,78 7,12 Ostatní listová zelenina 16 0,77 32,26 33,03 314,26 20,31 Plodová zelenina ,62 770,86 922,48 405,92 0,53 Z toho: Raj e 16 0,86 1,18 2,04 13,71 11,58 20

23 Paprika 10 0,40 0,60 1,00 4,92 8,20 Okurek 15 1,37 1,31 2,68 10,76 8,21 Dýn ,10 763,08 911,18 331,43 0,43 Ko enová a hlízová zelenina 52 4,24 43,85 48, ,26 26,94 Z toho: Mrkev 27 1,05 21,44 22,49 990,48 46,20 Petržel 19 0,42 1,96 2,38 12,92 6,60 esnek 23 0,60 1,95 2,56 5,67 2,90 Cibule a šalotka 26 1,04 12,44 13,48 111,89 8,99 Luskoviny 14 8,56 0,49 9,05 2,08 4,28 Jahody 7 6,11 0,90 7,01 1,63 1,81 Pícniny na orné p d celkem (píce v sen ) , , , ,88 3,80 Jednoleté pícniny v sen , , , ,60 3,85 Kuku ice na zeleno (na siláž) 4 521,10 45,37 566, ,00 22,81 Ostatní jednoleté pícniny v sen , , , ,60 3,83 Víceleté pícniny v sen , , , ,28 3,79 Další plodiny na OP (v. kv tin a okrasných rostlin a p dy na osivo) P da ladem (sou ást osevního postupu) ,86 243,87 388,73 205,66 n.a ,98 634, ,64 0,00 n.a. TTP celkem (píce v sen ) , , , ,73 2,65 Trvalé kultury celkem , , , ,32 2,39 Ovocné sady , , , ,12 2,36 Jablon ,20 741, , ,59 3,24 Hrušn ,22 149,83 374,05 505,62 3,56 Meru ky ,90 86,00 596,9 40,92 0,48 Broskvon 8 94,63 7,74 102,36 17,80 2,30 T ešn / višn ,94 218,82 510,76 266,37 1,32 Švestky ,03 300,24 727,27 370,98 1,27 Ostatní ovoce 22 61,19 83,70 144,89 112,80 1,35 O echy ,76 11,50 135,26 13,36 1,24 Bobuloviny (drobné ovoce) ,31 64,75 379,06 90,69 2,23 Vinice ,23 200,61 769,84 514,20 2,63 Chmelnice 1 8,34 0,00 8,34 0,00 n.a. 1) Po et ekofarem, které mají plochy dané plodiny již v ekologickém režimu. Zdroj: Statistické šet ení ÚZEI

24 Z pohledu podílu hlavních kategorií ekologicky p stovaných plodin na jejich celkové vým e v R dosahují trvale vyšší podíl luskoviny na zrno (5,7 % v 2010). V roce 2010 významn vzrostl podíl zeleniny (z 5,8 % na 12,0 % v 2010), avšak toto zvýšení bylo zp sobeno výrazným nár stem ploch pro p stování dýní na semeno s výnosy pod 0,5 t/ha. Nad 5 % vzrostl také podíl pícnin na orné p d. Podíl ploch obilovin v EZ na jejich celkové vým e v R z stává nadále pod 2 %, avšak u ovsa, tritikále a žita dosáhl podíl tém 9 resp. 7 % jejich celkové osevní plochy v roce 2010 (viz Tab. 12). Z pohledu produkce nedosahuje žádná hlavní kategorie plodin na orné p d více jak 5% podílu na její celkové produkci v R. Nejv tší podíl mají luskoviny na zrno (3,5 %). Produkce bioobilovin tvo í jen 0,6 % jejich celkové sklizn (avšak u ovsa a žita je podíl mezi 4-5 %), pícniny 1,6 % a zelenina 1,3 %. Objem ekologické produkce na orné p d meziro n vzrostl o 11,3 %, p i emž tento nár st byl zp soben p edevším r stem produkce pícnin na OP. Naopak k poklesu produkce došlo u obilovin (pokles o 7,3 %), okopanin (o 26,2 %) a zeleniny (o 29,4 %). Plocha orné p dy meziro n vzrostla o 24,2 % (resp. o 13,7 % u ploch v ekologickém režimu). Nejv tší nár st byl zaznamenán u pícnin (52 % resp. 47 % u ploch v ekologickém režimu), zeleniny (102 % resp. 144 %) a dále olejnin (94 % resp. 18 %). Celková plocha trvalých travních porost vzrostla o 14 % a plocha trvalých kultur tém o 29 %. 22

25 Tab. 12 Plochy a produkce v EZ v letech 2009 a 2010 a srovnání s celkovou osevní plochou a produkcí v roce 2010 Plodiny Celková plocha EZ (ha) Ekologick á produkce (t) Celková plocha EZ (ha) Ekologická produkce (t) Struktura plodin (%) Meziro ní zm na produkce (%) Celková plocha (ha) 2010 Celková produkce (t) Hektarový výnos (t/ha) Podíl na celkové ploše (%) Podíl na celkové produkci (%) Podíl ekologického na celkovém hektarovém výnosu (%) Obiloviny , , ,99-7, ,70 1,67 0,59 61,64 Pšenice 5 266, , ,51-3, ,99 0,75 0,22 65,56 Špalda 2 559, , ,11-6,83 n.d. n.d. n.d. n.d. n.d. n.d. Je men 2 958, , ,95 30, ,07 0,75 0,25 69,33 Žito 1 840, , ,83 27, ,91 7,15 4,13 72,07 Oves 5 570, , ,24-6, ,64 9,95 5,22 95,93 Tritikále 3 791, , ,20-9, ,73 7,58 2,54 79,05 Kuku ice na zrno 1 182, , ,85-64, ,71 0,68 0,31 75,96 Luskoviny na zrno 1 462, , ,28 6, ,86 5,70 3,47 110,45 Hrách 811, , ,50-33, ,98 4,13 1,44 102,69 Okopaniny 255, , ,52-26, ,48 0,33 0,08 35,63 Brambory 250, , ,91-40, ,56 0,84 0,37 68,59 Technické plodiny 1 489, , ,24 74, ,34 0,57 0,07 48,65 Olejniny 1 190, , ,70 55, ,37 0,47 0,04 48,31 epka 273, , ,54-85, ,83 0,23 0,00 46,33 Ho ice 667, , ,70 27, ,58 3,67 1,57 249,93 Zelenina 511, , ,90-29, ,33 12,04 1,32 13,23 Pícniny , , ,38 52, ,10 5,45 1,57 62,22 Zdroj: Statistické šet ení ÚZEI 2010 a 2009, Sklize zem d lských plodin SÚ; zpracoval ÚZEI 23 23

26 Z regionálního pohledu se nejv tší rozloha ekologicky obhospoda ované orné p dy nachází v kraji Jihomoravském, Vyso in a Plze ském, avšak v p ípad Vyso iny tvo í až 46 % t chto ploch pícniny (viz Tab. 13). Naopak nejv tší rozlohy ostatních kategorií plodin na orné p d se nacházejí v Jihomoravském kraji (17 % ploch obilovin, 22 % ploch olejnin, 38 % luskovin, 23 % okopanin a až 75 % veškerých ploch zeleniny). V Jihomoravském kraji se nachází také nejvíce trvalých kultur, a to 23 % ekologických sad a až 93 % ekologických vinic. Následuje kraj Zlínský s podílem tém 19 % ekosad. Nejvíce ploch ekologických TTP má kraj Jiho eský, Karlovarský a Moravskoslezský (spole n 41 % všech TTP v EZ). 24

27 Tab. 13 Struktura užití p dy v EZ v krajích R v roce 2010 Kraj 1) Po et ekofarem Orná p da celkem Obiloviny Luskoviny Okopaniny Technické plodiny Olejniny Zelenina Pícniny TTP TK Sady Jihomoravský , ,87 673,28 63,65 628,51 517,70 779, , , , , ,80 Vyso ina , ,72 206,61 35,14 379,70 208,64 29, , ,45 269,28 268, ,01 Plze ský , ,45 249,71 4,31 711,62 572,94 1, , ,29 212,52 212, ,12 Jiho eský , ,70 186,32 63,45 189,46 186,95 31, , ,21 216,64 216, ,43 Karlovarský , ,47 82,85 2,08 18,33 8,65 0, , ,63 68,24 68, ,17 Moravskoslezský , ,71 111,17 9,43 131,45 131,45 2, , ,91 409,91 409, ,36 Zlínský , ,21 91,94 4,71 85,94 43,11 10, , ,08 816,06 816, ,77 St edo eský , ,93 87,59 12,18 112,38 102,39 17, , ,64 500,48 453, ,00 Ústecký , ,25 0,00 47,92 142,42 138,18 4, , ,58 344,23 338, ,51 Olomoucký ,02 936,89 58,02 16,69 66,22 24,61 3, , ,44 384,54 379, ,00 Pardubický ,57 733,61 2,87 1,99 262,90 262,90 0,52 996, ,19 43,55 43, ,31 Liberecký ,71 776,29 23,08 8,10 41,82 40,72 1, , ,66 243,38 243, ,75 Královéhradecký ,46 683,75 11,77 12,63 83,26 64,95 150,50 864, ,86 211,01 211, ,34 Hl. m. Praha 14 12,88 5,00 0,00 0,41 0,08 0,06 0,05 6,09 69,63 23,07 23,01 105,58 Celkem , , ,21 282, , , , , , , , ,15 Celkem z.p. 1) Kraje jsou v tabulce se azeny dle vým ry orné p dy v EZ; uvád né vým ry jsou v hektarech. Zdroj: Statistické šet ení ÚZEI

28 3.2. Živo išná výroba a produkce V roce 2010 bylo na ekofarmách chováno okolo 252 tis. kus zví at 5 (nár st o cca 12,4 % proti roku 2009), což p i p epo tu na dobyt í jednotky p edstavuje zhruba 124 tis. DJ. Nejd ležit jší kategorií v EZ je jednozna n chov skotu s 88,8% podílem na celkovém po tu DJ (p íp. 85,3 % bez dojnic), následovaný chovem ovcí s podílem 7,0 % (viz Tab. 14). Z meziro ního srovnání je patrný zejména výrazný nár st u dr beže, a to konkrétn u nosnic (o tém 84 %) zp sobený vstupem dvou velkých chovatel nosnic do EZ. U ostatních kategorií dr beže stavy spíše stagnovaly. Nár st stavu zví at okolo 20 % byl zaznamenán u chovu koní (nov vstoupilo 83 ekofarem) a dále chovu koz (nár st díky vstupu n kolika nových velkých chovatel ). Mírn vzrostly i stavy ovcí (o 8,6 %) a jejich chovem se již zabývá 444 ekofarem. Naopak došlo ke stagnaci stav prasat, kdy po lo ském tém 27% nár stu došlo k 1% poklesu a klesl i po et ekofarem s jejich chovem (z 21 na 19). O t etinu také klesly stavy králík a v el. Pozitivní trend nastal u chovu dojnic, jejichž stavy vzrostly o tém 65 % a dostaly se tak zp t na úrove p edchozích let. Stále však pom r dojnic na celkovém stavu skotu v EZ výrazn zaostává za celorepublikovým pom rem (2,8 % v EZ proti celkovým 28,4 %). Navyšuje se i po et farem, které chovají ostatní zví ata (nap. bizony, osly, jelenovité apod.). Podíl na celkových stavech zví at v R ukazuje, že nejv tší zastoupení v EZ má chov ovcí a dále koz (29 % ovcí a 24 % koz je chováno ekologicky). U chovu skotu celkem se jedná o 11 %, z toho však podíl dojnic na jejich celkovém stavu v R dosahuje pouze 1 %. U chovu prasat a dr beže je tento podíl ješt nižší a pohybuje se dlouhodob okolo 0,1 %. Tab. 14 Po et zví at na ekologických farmách v roce 2009 a 2010 Kategorie zví at Po et ekofarem Po et ekologicky chovaných zví at 1) (kusy) Meziro ní zm na po tu ekologicky chovaných zví at 2010/09 (%) Kon ,80 Skot ,61 Skot do 1 roku ,35 Skot mezi 1. a 2. rokem ,79 Skot nad 2 roky ,80 Z toho: dojnice ,61 KBTPM ,37 Ovce ,58 Kozy ,01 Prasata ,90 Dr bež ,24 Z toho: brojle i ,23 nosnice ,88 Králíci ,50 V ely (po et roj ) ,95 Ostatní zví ata 2) ,00 Ryby ,00 1) Po et ekologicky chovaných zví at zahrnuje všechna tzv. BIO zví ata na ekofarm po p echodném období. 2) Kategorie ostatní zví ata zahrnovala v roce 2009: 18 poník, 20 osl, 5 bizon a 5 lam, v roce 2010: 54 poník, 19 osl, 43 bizon, 100 jelenovitých a 24 pratur. Zdroj: Statistické šet ení ÚZEI 2010 a Údaj zahrnuje základní kategorie ekologicky chovaných zví at na ekofarmách v roce 2010 (tj. pouze tzv. BIO zví ata po p echodném období již v ekologickém režimu) bez zapo ítání chovu v el, ryb a ostatních zví at. 26

29 V rámci živo išné produkce inila v roce 2010 produkce biomasa celkem 4,4 tis. tun a s výjimkou masa kozího (nár st o 31,6 %) stagnovala kolem úrovn roku Nejv tší podíl tvo í maso hov zí (tj. 3,7 tis. tun, 85 %), necelých 10 % pak maso skopové/jehn í. Do roku 2009 byly zapo ítávány do objemu vyprodukovaného masa také zví ata prodávaná v živém jako zástav (nej ast ji skot). Od roku 2010 je prodej ekologických zví at v živém evidován zvláš (viz. Tab. 15). U hov zího se jednalo o prodej 25 tis. kus zástavu, což p i pr m rné hmotnosti a obvyklé výt žnosti p edstavovalo cca dalších 2,8 tis. tun masa. V rámci mlé né produkce bylo vyprodukováno 17,9 mil. l mléka (nár st o tém 36 % proti 13,2 mil. l v roce 2009), okolo 50 tun sýr (stejn jako v roce 2009) a dalších cca 154 tun mlé ných produkt (z toho 100 tun tvo ila syrovátka). Meziro ní nár st produkce mléka je zp soben p evážn r stem produkce mléka kravského, jehož podíl inil 96 % a odpovídá nár stu po tu dojnic v EZ. U produkce ov ího mléka je t eba zd raznit, že 25 % pokles produkce mléka je zp soben jeho p esunem do výroby ov ího sýru, jehož objem vzrostl více jak dvojnásobn. Naopak produkce kravského i kozího sýru zaznamenala mírný pokles. S rostoucím po tem nosnic (o 84 %) vzrostla také op t produkce vajec, a to tém dvojnásobn na celkových tis. kus (tj. p i uvažované pr m rné hmotnosti 62,5g na vejce okolo 167 tun vajec). Produkce medu stagnovala okolo 19 tun. Tab. 15 Živo išná produkce na ekologických farmách v roce 2009 a 2010 Produkty Jednotka Živo išná produkce Po et z ekologických chov Meziro ní ekofarem zm na (%) Maso Hov zí kg , ,59-1,56 Hov zí - maso kg n.d. n.d ,46 x Hov zí - zástav kg n.d. n.d ,13 x Skopové/Jehn í kg ,58 407,41 1,96 Kozí kg 98 22,49 29,60 31,60 Vep ové kg ,64 144,61 0,68 Dr beží kg 21 80,75 77,93-3,49 Králi í kg 1 0,45 0,45 0,00 Další maso 1) kg 1 0,60 0,62 3,33 Mlé ná produkce erstvé mléko - kravské l , ,11 35,84 - ov í l 8 105,00 78,55-25,19 - kozí l ,26 428,95 19,73 Sýr - kravský kg 2 2,50 2,30-8,00 - ov í kg 8 3,80 7,75 103,95 - kozí kg 14 43,79 39,24-10,40 Další mlé ná produkce: Jogurt kg 1 50,00 41,30-17,40 Tvaroh kg 5 42,97 10,38-75,84 Máslo kg 2 1,12 1,82 62,50 Smetana l 1 1,50 0,20-86,67 Syrovátka l 1 0,16 100, ,00 Vejce kg 33 86,99 167,12 92,12 Med kg 4 18,96 19,20 1,27 1) V rámci dalšího masa se jedná o produkci ryb (2009) a maso bizon (2010). Zdroj: Statistické šet ení ÚZEI 2010 a

30 3.3. Zp soby uplatn ní produkce ekologických farem (2009) Z celkového po tu ekofarem, které m ly již možnost prodat v roce 2009 n jaký sv j produkt s certifikátem, jich zhruba 75 % uvedlo, že byly nuceny ást nebo i veškerou svoji bioprodukci prodat na konve ním trhu (tém 80 % v roce 2008). P i emž více jak polovina respondent (53 %) uvedla, že v roce 2009 neprodali žádný sv j bioprodukt s certifikátem a produkci realizovali pouze na konven ním trhu. Naopak prodej veškeré své bioprodukce s certifikátem uskute nilo 119 ekofarem (8 %), dalších cca 22 % realizovalo prodej jak na konven ním trhu tak trhu bioprodukt. Zhruba 17 % ekofarem uvedlo, že v daném roce nerealizovaly prodej v bec a svoji produkci nej ast ji spot ebovaly p ímo na farm 6. Nej ast ji p stovanou plodinou v EZ jsou obiloviny. V roce 2009 dosáhla jejich produkce 42,2 tis. tun, z toho bylo zhruba 63 % prodáno (25,2 tis. tun) a to tém vše v bio kvalit (90 %). Více jak polovina bioobilovin však sm ovala do zahrani í, exportovala se zejména pšenice (58 %), špalda (62 %) a žito (37 %). V zahrani í skon ila také veškerá produkce prosa a až 80 % kuku ice na zrno (viz. Tab. 16). Zhruba 37 % objemu obilovin nebylo prodáno a bylo spot ebováno p ímo na farm, nej ast ji jako krmivo. Výjimkou byla špalda, pohanka a kuku ice na zrno, kde p evažovalo umíst ní na sklad ve form produkce, která zatím nebyla prodána. Mezi další plodiny, jejichž odbyt v bio kvalit sm oval p evážn do zahrani í, pat ily luskoviny na zrno a brambory (78 % resp. 62 % jejich prodaného množství). P i emž u luskovin meziro n vzrostl podíl produkce ponechané na ekofarm (na 43 %), kde byla nej ast ji uplatn na jako krmivo. Objem neprodaných brambor byl spot ebován bu jako krmivo nebo pro vlastní spot ebu farmá e, v malém množství pak také na sadbu. Ostatní plodiny (olejniny, byliny a osiva) byly taktéž p evážn prodávány v bio kvalit (v rozmezí 74 až 88 % jejich prodaného množství), avšak dominoval prodej na domácím trhu. Podobn je na tom p stování zeleniny, jejíž produkce byla tém celá prodávána v bio kvalit a uplatn na v R. Výjimkou je však uplatn ní produkce mrkve a dýní, které trvale sm ují do zahrani í (90 % resp. 46 % prodaného množství). Produkce z trvalých kultur z stává také p evážn na eském trhu, avšak v p ípad peckovin dominuje stejn jako v roce 2008 prodej na konve ním trhu (76 % prodaného množství). Tém polovina hrozn je také prodávána jako konven ní produkt, zejména z d vodu trvajícího p echodného období u vinic. Z pohledu jiného užití u trvalých kultur se jednalo nej ast ji o vlastní spot ebu zem d lcem. Avšak u hrušek byla p evážná ást tohoto neprodaného množství uplatn na formou zpracování na farm (60 %), u jablek pak šlo o zkrmení úrody z d vodu nízkých výkupních cen (68 %). Neprodané množství hrozn (444 tun, 73 % celkové produkce), asto ješt z p echodného období, bylo zpracováno p ímo na farmách na konven ní víno. 6 Spot eba na farm zahrnuje spot ebu ve form vstup (krmiva, osiva) nebo ve form vlastní spot eby farmá e. 28