OBEZITA DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy Radka Wagnerová, DiS. 3. ročník kombinované studium obor Učitelství pro mateřské školy OBEZITA DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Michaela Hřivnová, Ph.D. Olomouc 2011

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a užila jen uvedených pramenů a literatury. V Brně dne.... Radka Wagnerová

3 Děkuji Mgr. Michaele Hřivnové, Ph.D, za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a vstřícný přístup.

4 Obsah 1 Úvod Cíle práce Teoretické podklady Úvod do problematiky Definice obezity Prevalence obezity v dětské populaci Charakteristika dítěte předškolního věku Faktory vzniku obezity Výţiva dětí předškolního věku Pitný reţim Stravování v MŠ Pohybová aktivita Pohybová aktivita obézních dětí Hodnocení výţivového stavu dítěte Způsoby hodnocení výţivového stavu Posouzení příčiny obezity Moţnosti terapie a prevence obezity Důsledky nadváhy a obezity u dětí Zdravotní komplikace Psychické problémy Materiál a metodika praktické části Charakteristika souboru Výsledky průzkumu a jejich analýza Závěr Souhrn... 53

5 8 Summary Seznam pouţité literatury Seznam příloh... 57

6 1 Úvod Tato bakalářská práce zpracovává téma Obezita dětí předškolního věku. Téma dětské obezity bylo zvoleno proto, ţe se stává narůstajícím zdravotním problémem populace celého světa a Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem obezity. Dle výzkumu agentury STEM/MARK z roku 2006 zhruba 20 procent dětí ve věku od 6 do 12 let trpí nadváhou nebo obezitou. Problematikou obezity je třeba se zabývat nejen pro její trvalý nárůst, ale také pro její četné zdravotní a potaţmo psychosociální komplikace a problémy, které mají vliv na celou společnost. Tato práce stručně popisuje oblasti, které s problémem obezity přímo souvisejí a věnuje se také její prevenci, kterou je nutné pokládat za velmi důleţitou součást řešení tohoto problému. Informovanost je základem prevence. Tato práce můţe být dobrou pomůckou pro rodiče, jejichţ dítě obezita trápí a nevědí, jak jim od přebytečných kilogramů pomoci. Mnoho dětí by mohlo být šťastnějších, kdyby jim byly včas vštípeny některé, ne tak sloţité, celoţivotní návyky. 2 Cíle práce Hlavním cílem práce je shrnout současné poznatky o dětské obezitě a také zjistit pohybové a výţivové zvyklosti u dětí předškolního věku. Dílčími cíly sleduji: zjistit pravidelnost stravovacího reţimu dětí předškolního věku, zjistit, jaké nápoje tyto děti preferují, zjistit, jakou časovou dotaci pohybu mají děti s hmotností zvýšenou nebo nadměrnou oproti dětem s hmotností v normě. 6

7 3 Teoretické podklady 3.1 Úvod do problematiky Definice obezity Obezita je multifaktoriálně podmíněná metabolická porucha charakterizována zmnoţením tělesného tuku. Je důsledkem interakce genetických dispozic s faktory zevního prostředí a je významným rizikovým faktorem, který se podílí na vzniku a rozvoji závaţných somatických onemocnění. Znepokojující je významný nárůst prevalence obezity v posledních letech, který je zapříčiněn nejčastěji zvýšenou spotřebou potravin s vysokou energetickou denzitou, vysokým podílem tuků, jednoduchých sacharidů a zároveň poklesem pohybové aktivity. Musíme mít na paměti, ţe zdraví dětí je klíčem ke zdraví celé dospělé populace (Hainerová, 2009) Prevalence obezity v dětské populaci V současnosti se obezita stává stále více problémem nejen u dospělých, ale i u dětí. Je obecně známo, ţe obezita v dětském věku předurčuje jedince k obezitě v dospělosti a v důsledku toho stoupá riziko předčasné nemocnosti a úmrtnosti vlivem komplikací obezity (Hainerová, 2009). Ve srovnání obezity a nadváhy dětí ČR a ostatních evropských zemích a USA, není situace ještě tak alarmující, ale je zřejmý vzrůstající trend (Pařízková, Lisá, 2007). Dle výzkumu České obezitologické společnosti z roku 2005 je zřejmé, ţe nadváhou nebo obezitou trpí 20 % dětí ve věku 6 12 let. 3.2 Charakteristika dítěte předškolního věku Předškolní věk trvá od začátku čtvrtého roku do konce šestého roku. Duševní vývoj dítěte je pomalejší neţ tělesný vývoj. Má ještě málo ţivotních zkušeností, ale je velmi zvídavé, a to také vysvětluje, proč často v tomto období dochází k úrazům. 7

8 Hlavní činnosti v tomto věku je hra. Hrou se rozvíjí myšlení, paměť, představivost, řeč, hrubá i jemná motorika. Velmi touţí po společnosti vrstevníků i dospělých. Je připraveno část dne strávit mimo domov v mateřské škole. V rodině i mateřské škole má moţnost uvědomit si své trvalé místo a tím se socializuje (Machová, 2008). Růst a proporcionalita těla Od začátku čtvrtého roku nastupuje pomalé a pravidelné růstové tempo. Za rok vyroste předškolní dítě asi o 6 cm a hmotnost se zvyšuje o 2 kg za rok. Průměrné dítě v šesti letech měří okolo 118 cm a váţí přibliţně 22 kg. Rozdíl mezi chlapci a dívkami je 1 cm ve prospěch chlapců. Na začátku školního věku má dítě krátké končetiny a hlava je stále relativně velká v porovnání s trupem. A protoţe ještě nemá dovyvinuté zádové a břišní svalstvo, odstupují mu lopatky a břicho vyčnívá dopředu. Trup je válcovitý bez projmutí v pase. Období do šesti let bývá označováno jako neutrální dětství, protoţe nejsou patrny ţádné pohlavní rozdíly mezi děvčaty a chlapci. Kolem šestého roku nastává první proměna postavy. Končetiny se prodluţují, podkoţní tuk se ztenčuje. Toto období se dle Machové nazývá období první vytáhlosti (Machová, 2008). Psychomotorický vývoj Vytváří se základy pro nejvyšší funkce vyšší nervové soustavy. Postupně se zdokonaluje hrubá i jemná motorika. Tříleté dítě by mělo dobře chodit, umět se rozběhnut, bez častých pádů. Ve čtyřech letech bez problémů přeskakovat nízké překáţky a jezdit na tříkolce. Mezi pátým a šestým rokem zvládat sebeobsluhu, oblékání, obratně házet míčem a skákat s dopadem na špičky. Rozvíjí se také myšlení, paměť a řeč. Ve čtyřech letech se mocně vyvíjí fantazie, která zastupuje realistický výklad jevů. 8

9 V tomto období dítě rádo kreslí, v kresbě se odráţí pohybová dovednost ruky i úroveň psychického vývoje. Myšlení předškolního dítěte je úzce spojeno s jeho vnímáním a činnost. Dokáţe dokončit úkol, který vyţaduje trpělivost a vytrvalost (Machová, 2008). 3.3 Faktory vzniku obezity V dětském věku je hlavní příčinou z velké většiny špatná ţivotospráva, tedy nerovnováha mezi příjmem energie a jejím výdejem. Zanedbatelné procento obezity dětí je zapříčiněno nemocí, genetickým syndromem a endokrinologickými onemocněními (MUDr. Pastucha ČRO, 2011). Další významnou příčinou je nepravidelné stravování. Obézní děti často nesnídají a problémem jsou i svačiny. Tyto nepravidelnosti způsobí, ţe u oběda má dítě velký hlad a zkonzumuje buď velké mnoţství potravy, nebo čekají na nevhodné vysoce kalorické potraviny. Tyto potraviny buď vyţadují od rodičů, nebo jim je rodiče samotní nabízejí (hranolky, sušenky, uzeniny, majonéza). Problémem je také pití slazených nápojů, které přinášejí jen prázdné kalorie. Příčinou je také nedostatečná fyzická aktivita. Ta je způsobená mimo jiné tím, ţe děti tráví volný čas z valné většiny sledováním televizních pořadů nebo u počítačových her namísto sportu či obecně pohybových aktivit. Genetika ovlivňuje dědičnost rozvoje obezity, ale u dětí se jedná spíše o predispozice k obezitě. Obezita je vázána na celou řadu genů, jedná se o polygenní dědičnost obezity. To, jak se tyto geny dědí, závisí na tom, zda je dítě vystaveno tzv. toxickému obezitogennímu prostředí. Pokud dítě s predispozicí k obezitě bude vychováváno ve zdravém prostředí a bude mít dostatek pohybu a vyváţenou stravu, nemusí být obézní. A naopak dítě, které nemá genetické predispozice k obezitě a bude vychováváno k nezdravému ţivotnímu stylu, můţe mít problémy s nadváhou či obezitou. Významným rizikovým faktorem je přítomnost nadváhy či obezity u rodičů, přítomnost nadměrné hmotnosti u jednoho z rodičů zvyšuje pravděpodobnost výskytu nadváhy u dítěte v mladším školním věku asi o třetinu, v případě výskytu nadváhy u obou rodičů 9

10 dokonce o polovinu. U dětí ve věku 13 aţ 17 let je v případě výskytu obezity u jednoho z rodičů 3x vyšší pravděpodobnost, ţe jí dítě také bude postiţeno, v případě obezity u obou rodičů je to dokonce 5x vyšší pravděpodobnost (Kunešová, 2006). Obezita v dětství zvyšuje riziko přetrvávání obezity i v období dospělosti. Z předškolních dětí trpících obezitou zůstane % obézními i v dospělosti, z obézních dětí školního věku asi 50 %. Čím vyšší stupeň obezity v dětství, tím vyšší je riziko obezity v dospělosti (Hainerová, 2009). V poslední době se v souvislosti s obezitou často mluví o poruše regulace leptinu - hormonu tukové tkáně. Leptin je jeden z regulátorů tělesné hmotnosti, působí na centrum sytosti v hypotalamu a vyvolává v něm pocit hladu nebo pocit nasycení. Reguluje tak příjem potravy, ale i výdej energie, tvorbu a výdej tepla. U obézních se předpokládá rezistence na leptin. Hlavní příčiny vzniku obezity: nadměrný energetický příjem, nízký energetický výdej, porucha regulace bílkoviny leptinu, slazené lahvové nápoje, nepravidelná strava. Pro obézní dítě je vhodná kognitivně-behaviorální terapie. Zahrnuje změnu chování zejména týkající se změny stravování a návyku pohybové aktivity. Tato metoda se pouţívá při skupinové terapii, např. v klubu STOB (Machová, 2009). Obezita můţe ovlivnit dítě stejně jako některá somatická onemocnění. Výzkumy ukazují zhoršené pocity psychického zdraví (Fořt, 2004). Podle Fraňkové (2004) se ukazují jiţ v předškolním věku rozdílné tendence ve struktuře i rozsahu zájmů. Děti s nadváhou preferují činnosti vyţadující menší tělesnou zátěţ. 10

11 Proţitková sféra se dá analyzovat pomocí postupů běţně pouţívaných v diagnostice dětí s různými poruchami chování. Poruchy příjmu potravy jsou pouze jednou z komponent celkových změn osobnosti obézního dítěte Nepříznivý vliv na děti má televize, a to zejména z těchto důvodů: zvyšuje riziko návyku na nevhodné potraviny působením neetické reklamy, sniţuje objem fyzické aktivity dítěte (Fořt, 2004). Děti se dají lehce ovlivnit a následně tyto potraviny z reklam vyţadují na rodičích. Někteří rodiče podlehnou nátlaku, mohou vyţadované potraviny koupit jako odměnu a vznik nevhodného návyku je na cestě. 3.4 Výživa dětí předškolního věku Dětství je důleţitým obdobím pro rozvoj jídelních preferencí a vzorců příjmu potravy. Děti jsou ovlivňovány rodiči a jejich modelem stravování, chováním vrstevníků, dostupností potravin, atd. Negativní úlohu sehrává reklama zaměřující se na potraviny bohaté na kalorie, tuky a jednoduché sacharidy a mnoho dětí také zvyšuje svůj energetický příjem sladkými nápoji. Je doloženo, že konzumace sladkých nápojů koreluje se zvýšeným denním energetickým příjmem, vyšší tělesnou hmotností a zvýšeným rizikem vzniku obezity (Hainerová, 2009, str ). V dětském věku jde o rozhodující období důleţité pro přijetí celoţivotních zásad zdravé výţivy. Dítě je při stolování relativně samostatné, u předškoláků se však začínají objevovat rysy prosazování vlastní osobnosti vůči rodičům. Odmítání některých jídel tak můţe mít i účelový podtext. Předškolní děti mají malou kapacitu ţaludku a střídavou chuť k jídlu, proto by měly jíst v menších porcích a několikrát denně. Dítě by mělo jíst 5x denně a svačiny jsou proto stejně významnou součástí jídla jako jídla hlavní. Důleţitý je také způsob stolování. Dítě by mělo sedět tak, aby chodidly dotýkalo země, vhodné jsou stolky a ţidličky odpovídající velikosti dítěte. 11

12 V předškolním věku se jídlo stále více stává společenskou událostí, která má být oddělena od denního stresu. Pravidelný stravovací reţim i se snídaní je nutný k zajištění denní kalorické potřeby dítěte (Nevoral, 2003). Oproti batolecímu období je třeba v předškolním věku sniţovat zastoupení tuků v potravě vzhledem k sacharidům a bílkovinám. Tuky by jiţ neměly přesahovat 30 % celkově přijaté energie. Energetický základ stravy by měly tvořit sacharidy. O zastoupení bílkovin ve stravě se dosud vedou diskuse. Jak nadbytečný, tak nedostatečný příjem bílkovin má svoje rizika. Nízký příjem bílkovin do konce čtvrtého roku ţivota je spojen se sníţením mentálních funkcí. Naopak nadbytečný příjem bílkovin je spojen s nadbytečným příjmem tuků a s tím souvisí riziko kardiovaskulárních onemocnění, obezity, diabetu a některých nádorových onemocnění. Sacharidy by měly tvořit % denního energetického příjmu, jsou tedy hlavním zdrojem energie. Přednost bychom měli dávat zdrojům z celozrnného pečiva, rýţe, bezvaječných těstovin a brambor. Tuky mají tvořit % z celkového energetického příjmu, z toho třetinou ţivočišnými tuky a dvěma třetinami rostlinnými tuky. V úvahu musíme brát také tuky z mléčných výrobků a masa. Bílkoviny tvoří % energetického příjmu dítěte. Zdrojem je libové maso, mléčné výrobky, luštěniny, ořechy. Zapomínat nesmíme ani na zeleninu a ovoce. Dítě by mělo konzumovat alespoň tři porce zeleniny a dva kusy ovoce denně. Potrava má být doplněna dostatečným mnoţstvím tekutin ve formě stolní vody, nebo neslazených ovocných či bylinných čajů (Machová, 2009). 12

13 Obrázek 1. Výživová pyramida (zdroj: I pro děti předškolního věku platí takzvaná výživová pyramida. Spodní patra tvoří potraviny, které mají tvořit i základ jídelníčku, vrchní patro naopak potraviny, které je nutné jíst pouze střídmě a výjimečně. Do spodních pater patří zelenina, ovoce, obiloviny. Střední patro je tvořeno mléčnými výrobky, vejci, masem, luštěninami. Horní patro je tvořeno především tuky a sladkostmi. Potravinová a jídelní doporučení: Atmosféra u jídla je velmi důleţitá, jíst je třeba pomalu a v klidu, nepouţívat jídlo jako formu odměny, rodiče, sourozenci by měli jít příkladem s ohledem na druh a skladbu jídla, 13

14 děti by měly být vystaveny různým druhům jídla s ohledem na jeho chuť a texturu, jídlo by mělo být nabízeno několikrát i přes jeho odmítání, nabízet řadu jídel s nízkým energetickým obsahem, zákaz konzumace určitých potravin spíše zvýší jeho preferenci, nucení do určitého jídla sníţí preferenci, nenutit dítě dojídat, servírovat jídlo na menší talíře, preferovat pestrou a rozmanitou stravu bohatou na ovoce a zeleninu, obilniny a výrobky z nich, střídmost v konzumaci cukru, sladkostí a slazených nápojů, nedosolovat hotové pokrmy, vhodný pitný reţim, kvalitní zdroje bílkovin (drůbeţí a rybí maso, luštěniny), nenechat děti přejídat ani hladovět, často se zamýšlet nad jejich růstem, tělesnou výškou a hmotností, učit děti zdravému způsobu ţivota svým vlastním příkladem, učit děti uplatňovat právo na aktivní volbu potravin, učit je přemýšlet o jejich výţivě a ovlivňovat ji. Mají-li děti moţnost, nechť si vybírají spíše syrové ovoce a zeleninu a vyhýbají se uzeným a smaţeným pokrmům a konzervám (Hainerová, 2009). Pravidla stravování pro dítě s nadměrnou hmotností Pravidelně snídat, jíst co 3 hodiny, pokud má dítě neustále hlad, je třeba navýšit porci o přílohu tak, aby třetinu talíře tvořila čistě zelenina, na dojídání připravit zeleninový salát, nebo nakrájet samotnou zeleninu, omezovat sladké, či tučné jídlo a limonády. 14

15 Při tvoření správného jídelníčku pro dítě s nadměrnou hmotností se musí nejprve zjistit dosavadní stravovací návyky. Na základě dosavadních stravovacích návyků se upraví jídelníček tak, aby byl vyhovující. Nelze dítěti sestavovat jídelníček z potravin, které odmítá jíst (Pastucha ČRO, 2011) Pitný režim Důleţitou podmínkou správného pitného reţimu je rovnoměrný přísun tekutin během dne a dodrţení správného mnoţství. Nedostatek tekutin způsobuje únavu, podrážděnost a bolesti hlavy (Pařízková, Lisá, 2007, str. 143). Při dlouhodobém nedostatku tekutin dochází k zácpě a hrozí i riziko poškození ledvin. Část denního příjmu tekutin je zastoupena i ve formě potravin, týká se to především ovoce, zeleniny, polévek, kaší apod. Sortiment nápojů pro děti je velký, ale zdaleka ne všechny nápoje jsou pro děti vhodné. Základem pitného reţimu má být voda, vhodné jsou také bylinkové čaje určené pro děti nebo ovocné čaje a vodou ředěné 100 % dţusy a vodou ředěné čerstvé ovocné šťávy (Fořt, 2000). Za nevhodné lze povaţovat slazené limonády, neředěné ovocné dţusy z důvodu vysokého obsahu cukru, minerální vody s vysokým obsahem soli, sycené perlivé nápoje z důvodu nadýmání, silný černý čaj a kávu a naprosto vyloučené jsou alkoholické nápoje (Pařízková, Lysá, 2007). Tabulka 1. Doporučený příjem tekutin pro děti o tělesné hmotnosti do 30 kg Tělesná hmotnost Objem tekutin na 1 kg hmotnosti Do 10 kg 100 ml na kaţdý 1 kg hmotnosti kg 1000 ml (tj. 1 litr) + 50 ml na kaţdý 1 kg nad 10 kg Nad 20 kg 1500 ml + 20 ml na kaţdý kg nad 20 kg (Fořt, 2000, str. 160) 15

16 3.4.2 Stravování v MŠ Významnou úlohu ve stravování předškolních dětí sehrává strava v mateřské škole. Dávku pro dopolední svačinu, oběd i přesnídávku jsou v ČR normovány zákonem č. 48/1993 Sb., jak nutriční dávkou, tak formou spotřebního koše. Z tohoto zákona se odvíjí základní schéma stavby jídelníčku v předškolním věku ve formě výţivové pyramidy: 4 5 porce obilovin (1 porce = 1 krajíc chleba (60 g), 1 rohlík, g rýţe, těstovin, knedlíků), 2 3 porce mléka a mléčných výrobků (1 porce = 150 ml mléka, 100 ml jogurtu, 30 g sýra), 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce (z toho jedna s vysokým obsahem vitaminu C, jedna porce zelené listové zeleniny, 1 porce ţluté aţ oranţové zeleniny nebo ovoce) ekvivalentem jedné porce je 1 středně velký kus (kolem g), sklenice ředěné ovocné šťávy (150 ml), 1 porce masa denně (50 70 g), ekvivalent ½ hrnku luštěnin, 1 vejce, 1,5 lţíce ořechů, 2 aţ 3 porce volného tuku (k pečivu či k přípravě syrových a vařených jídel) 10 g (Svačina, 2008). 3.5 Pohybová aktivita Pohyb je pro dítě předškolního věku jednou ze základních potřeb a nemůţe bez něho být. Rozvíjí si pohybem tělo, komunikuje pohybem, seznamuje se s prostředím. Pohyb je pro ně zdrojem poznatků. Pohyb je základním praktickým, činnostním a hravým prostředkem k získávání klíčových i dílčích kompetencí ve všech oblastech RVP PV (Dvořáková, 2009). U předškolních dětí je potřeba pohybu okolo dvou hodin denně, reálné hodnoty u dnešních předškolních dětí jsou však podstatně menší. Mimo školní zařízení je pohyb mnohem více omezený, neţ tomu bylo například ještě před dvaceti lety. Čas strávený před obrazovkou monitoru nebo televize naopak kaţdým rokem narůstá. I některé předškolní děti tráví aţ 4 hodiny denně u televize nebo počítače. Děti někdy 16

17 u obrazovek i jedí. Nebezpečí tkví v tom, ţe do mozku se nedostane pocit nasycení a dítě má poté tendenci se dojídat (MUDr. Pastucha, ČRO, 2011) Pohybová aktivita obézních dětí V 3. roce se mají upevňovat všechny dovednosti: chůze, běh, skoky dolů, vpřed, přes malou překáţku (např. nataţenou gumu), lezení, vylézání po ţebříku (nohy střídavě). Je dobré nosit dítě v různých polohách, převracet, točit, učit rovnováze, akrobacii, vyuţívat říkadla a písničky s pohybem, učit manipulovat s předměty (házení a chytání vhodných větších míčů), hrát si ve vodě, seznamovat s lyţováním, vhodné je i jeţdění na tříkolce nebo kole. Ve 4. roce s větší jistotou, rozsahem a intenzitou provádět výše uvedené dovednosti (hry, honičky, chytání, zvedání, převracení, točení, prvky akrobacie, říkadla a písničky s pohybem), vyuţívat prolézačky, rozvíjet sportovní dovednosti v jízdě na tříkolce, kole, učit dítě plavat, lyţovat, při zdravých kyčlích a kotnících i bruslit. V 5. roce ve výše uvedených činnostech opět prohloubit intenzitu, zařazovat odváţné činnosti, odpoutávat děti od rodičů například ve sportovních krouţcích. V 6. roce vytvářet podmínky pro různé druhy sportů a pohybových aktivit v různém prostředí (Dvořáková, 2009). U obézních je zejména důleţitý dlouhodobý pohybový reţim, přičemţ dlouhodobost je důleţitější neţ forma pohybové aktivity. Nutné je změnit celý ţivotní styl. Při volbě pohybové aktivity je třeba reálně posoudit moţnosti vzhledem k věku, stupni obezity a zdravotního stavu (Kučera, 1996). Nejvhodnějším druhem pohybové aktivity obézních dětí je chůze, jízda na kole a plavání, nejlépe ve vyhřátém bazénu. Můţe se začít chůzí třikrát týdně po dobu 30 minut a postupem času přejít na chůzi pětkrát týdně s prodlouţením času (Machová, 2009, str. 226). 17

18 Pohybová aktivita je bezpečným prostředkem prevence obezity a ve spojení s dietním reţimem a behaviorální intervencí je základním prvkem léčby obezity a nadváhy. Pohybová aktivita pomáhá zlepšit metabolický stav (Štich in Hainer, 2004). Obezita je bezprostředně spojena s pohybovou aktivitou a obecnou zdatností. V dětském kolektivu je třeba kalkulovat s preferencí pohybové aktivity nad aktivity ostatní a také s posměchem dětí k méně šikovným jedincům. To obojí výrazně ovlivňuje vztah obézního dítěte k těmto aktivitám. V poslední době stoupá obliba a dostupnost počítačových her a tato statická aktivita můţe sniţovat handicap pohybové nedovednosti, ale zároveň ještě více ubírá času na pohybové aktivity. Odpovídající pohyb je jedna ze základních otázek terapie i prevence obezity a nadváhy. Při volbě pohybové aktivity musí být striktně dán do relace příjem, výdej a mentální odraz obojího. Při cíleném zvyšování energetického výdeje musí zároveň působit racionální ovlivňování jak nemocného, tak i rodiny. Důleţitá je jak spontánní forma pohybu, tak organizovaná forma. Při spontánní pohybové aktivitě nezasahujeme přímo, ale je ji moţné ovlivnit vzorem a vytvořením vhodných podmínek. Ve spontánních aktivitách si dítě upevní naučené, ale také samovolně vykompenzuje eventuální přetíţení. Při volbě pohybové aktivity formou organizovanou je nutné respektovat věk, pohlaví, pohybovou vyspělost, celkovou hmotnost, příčiny obezity a psychiku. Organizovaná forma pohybové aktivity se skládá ze čtyř cvičebních jednotek: 1. úvodní část (cca 10 min), 2. obecná část stimulující krevní oběh, např. rychlá chůze, poklus, 3. speciální část s vyuţitím prvků sportovních her, 4. uklidňující část vhodné je začlenění zpěvu (cca 10 min) (Pařízková, Lysá et al, 2007, str ). 18

19 3.6 Hodnocení výživového stavu dítěte Při posouzení stavu výţivy dítěte jsou rozhodující údaje o tělesné hmotnosti a tělesné výšce. V dětském věku se nejlépe osvědčují dvě hmotnost vztaţená k výšce a index tělesné hmotnosti (body mass index BMI). Pro věkovou skupinu dětí se při hodnocení výšky a váhy vyuţívají percentilové grafy, které umoţní porovnat stav příslušného dítěte s referenční populací příslušného věku a pohlaví. Toto téma je podrobněji rozvedeno v následující kapitole. Pro českou populaci jsou k dispozici percentilové grafy sestavené na základě výzkumu z roku 1991 a nejnověji z roku Způsoby hodnocení výživového stavu Hmotnost vztažená k výšce: v percentilovém grafu tělesné hmotnosti stanovíme ideální tělesnou hmotnost ve vztahu k dané výšce dítěte a vypočítáme dané procento nadváhy. Jako mírnou obezitu označujeme stav se % ideální hmotnosti. Více jak 130 % značí těţkou obezitu. Body mass index: hmotnost v kilogramech / výška v metrech na druhou. Pro děti a dospívající jsou k dispozici percentilové grafy BMI, jsou uvedeny v příloze. Střední obvod paže: obvod středu paţe. Měří se pásem na paţi volně visící a relaxované (Nevoral, 2003). Jiné metody: pro určení podílu tukové a netukové tělesné komponenty se vyuţívá řada metod. Např. měření koţních řas kaliperem, stanovení bioelektrické impedance, hydrodenzitometrie (váţení pod vodou), změření tloušťky tukové tkáně pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie nebo nukleární magnetické rezonance či vyšetření pomocí DEXA (Lebl, 2004). Percentilové grafy: v percentilových grafech jsou znázorněny čáry, které odpovídají hodnotám 3., 10., 25., 50., 75., 90., a 97. percentilu. Padesátý percentil vystihuje střední hodnotu a je v grafech vyznačen silně. Čím jsou čáry od středu vzdálenější, tím jsou hodnoty extrémnější. Hodnoty směrem nahoru od střední čáry odpovídají hodnotám vyšším neţ je průměr a hodnoty směrem od čáry dolů odpovídají hodnotám menším neţ je průměr. 90. percentil je brán jako hranice nadměrné hmotnosti a 97. percentil 19

20 jako hranice obezity (Pařízková, Lisá, 2007, str. 33,40). Percentilové grafy jsou uvedeny v příloze číslo Posouzení příčiny obezity Z hlediska výskytu obezity, kardiovaskulárních onemocnění a diabetu je potřebné zjistit rodinnou anamnézu, osobní anamnézu a nutriční anamnézu. U dětí se pouţívají percentilové grafy. Rodinná anamnéza: zjišťuje se nadměrná hmotnost členů rodiny, ţivotní styl a funkčnost rodiny. Osobní anamnéza: zjišťují se lékové medikace včetně psychofarmak, porodní hmotnost dítěte, perinatální údaje, zejména předčasné narození, intrauterinní nebo také gestační diabetes matky. Důleţité jsou také údaje o hmotnostních přírůstcích (Hainerová, str. 88). Posouzení výšky dítěte a jeho biologického věku: děti s prostou obezitou jsou obvykle středního nebo vyššího vzrůstu. Mají urychlený biologický věk (Lebl 2004). Pokud jsou nadále pochybnosti o příčině obezity, provádí se laboratorní vyšetření. Při hodnocení výţivového stavu sledujeme poměr mezi příjmem a výdejem energie a rovněţ zastoupení jednotlivých ţivin v potravě (bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy, minerální látky, stopové prvky). 3.7 Možnosti terapie a prevence obezity V předškolním věku dítěte velmi záleţí na tom, jak se stravuje rodina. Pro tento věk je typickým procesem kopírování. Nedá se mu zabránit a je zcela nezbytný pro vývoj dítěte. Většina rodičů se nestravuje vhodným způsobem a dítě tak napodobuje nevhodné návyky jiţ od útlého věku (Fořt, 2004). Součástí prevence zahájené jiţ v útlém věku dítěte, by měla být jeho stimulace k vysoké úrovni spontánní fyzické akitivity. Rodiče, kteří jsou sami fyzicky neaktivní, mohou 20

21 dítě zapojit do sportu prostřednictvím sportovního oddílu, u dívek do různých forem tance (Fořt, 2004). Krizovým obdobím pro rozvoj obezity je rok ţivota, který se pojí s nástupem do základní školy (MUDr. Pastucha, ČRO, 2011) a proto je velmi vhodné začít s prevencí jiţ v mateřské škole. Nadváhu je třeba léčit jen v případě, je-li doprovázena zvýšeným obvodem pasu, nebo se vyskytují zdravotní komplikace. Obvyklé je doporučení změny skladby přijímané potravy a mírné zvýšení pohybové aktivity. Obezita musí být léčena vţdy a to podle stupně zdravotních komplikací. Léčba obezity podle České obezitologické společnosti Jana Evangelisty Purkyně má tři sloţky: sníţení energetického příjmu, zvýšení pohybové aktivity, změna ţivotního stylu, zejména pohybových a jídelních návyků. Ţádoucí je pomalé a trvalé sniţování hmotnosti pod lékařským dozorem. Dieta musí vycházet z jídelních zvyklostí pacienta a dítě při ní nesmí pociťovat hlad. Jídelníček má být pestrý, vynalézavý, s vyváţenou skladbou potravy. Mezi prvními, kteří zahajují intervenci obézního dítěte, by měl být lékař, který má moţnost odeslat dítě na specializované pracoviště. Mohou to však být také rodiče nebo jiní rodinní příslušníci. Nejlepší spolupráce ale bývá, kdyţ si problém dítěte uvědomují oba rodiče a společně jej chtějí řešit. Průběh vyšetření obézního dítěte ve fakultní nemocnici Olomouc: 1. laboratorní testy (vyloučení onemocnění způsobujícím obezitu), 2. vyšetření na Bodystatu (kg tuku, kg svalů a hodnota bazálního metabolismu) 3. komplexní vyšetření lékařem včetně zátěţových testů spirometrie zjištění, jak pracuje srdce při zátěţi, TK, P- doporučení při jaké tepové frekvenci by mělo provádět pohybové aktivity, 4. pohovor s nutriční terapeutkou, 21

22 5. v jiném termínu návštěva klinického psychologa (MUDr. Pastucha, ČRO, 2011). Lázeňská léčba Je určena pro děti a mladistvé od 3 do 18 let. Do lázní dítě posílá dětský lékař. Jeho návrh posuzuje ještě revizní lékař a příslušné zdravotní pojišťovny. Cílem lázeňské péče je dosaţení redukce hmotnosti, ale také změny ve stravovacích návycích a pohybového reţimu. Metodika lázeňské léčby: sníţení energetického přívodu nízkoenergetickou dietou zvýšení výdeje energie pohybem behaviorální intervence balneoterapie (perličkové a vířivé koupele) Děti v lázních dostávají rady, jak se zbavit nevhodných návyků. Úbytek tuku se poté nejvíce projevuje ve zmenšení koţních řas a obvodových rozměrů trupu (Machová, 2009). Hubneme s Bumbrlínkem - jedná se o metodiku pro lektory skupinového kurzu sniţování nadváhy pro děti v doprovodu rodičů. Metodika je rozdělena do 10 lekcí, součástí kaţdé lekce je krátká informace o zdravé stravě zpracovaná hravou formou pro děti, ale i přímá pohybová aktivita spolu s rodiči. Hravě žij zdravě projekt pod záštitou organizace STOB (společnost lékařů, psychologů, dietních sester, cvičitelek a dalších odborníků, věnující se terapii obezity), zabývá se poradenstvím pro rodiče a děti, pro odbornou i laickou veřejnost. Poskytuje praktické informace o zdravém ţivotním stylu. Pod záštitou této organizace probíhají také rodinné kurzy snižování nadváhy, v kterých se vyuţívá metoda kognitivně behaviorální terapie. Zdravá 5 jedná se o projekt organizovaný společností Ahold (provozovatel supermarketů a hypermarketů Albert), mající za cíl propagovat u dětí konzumaci 22

23 alespoň pěti kusů ovoce a zeleniny denně. Internetová adresa tohoto projektu je Výživa dětí - poradenské centrum Výţiva dětí poskytuje bezplatné konzultace z oblasti výţivy a správného ţivotního stylu zdravých dětí od 3 do 18 let. Pomocí bezplatné linky radí tým nutričních terapeutek ne bezplatné informační lince Důsledky nadváhy a obezity u dětí Zdravotní komplikace Obezita je spojena s celou řadou zdravotních komplikací. Obézním dívkám dříve nastupuje puberta a v pozdějším věku mohou mít problém otěhotnět. Mohou nastat také problémy s pohybovým aparátem, který není v mladém věku připravený na nadměrnou zátěţ způsobenou obezitou, ještě závaţnější komplikací obezity jsou onemocnění srdce a cév, metabolická onemocnění, tyto komplikace se však častěji vyskytují aţ ve vyšším věku. Nadměrná hmotnost působí jako velká zátěţ pro rostoucí kostru, zejména páteř a dolní končetiny. Způsobuje kulatá záda, bederní lordézu, skoliózu, vbočená kolena a plochou nohu. V krvi se nachází vyšší hladina cholesterolu, která můţe vést k ateroskleróze. Obézní mívají změny v hladině inzulinu a v hospodaření s cukry obézní špatně zpracovávají cukr i při zvýšené produkci inzulinu. Problémem můţe být také vyšší krevní tlak a varixy na dolních končetinách (Machová, 2009). V raném věku se také vytvářejí tukové buňky a jejich počet se v průběhu ţivota nesníţí, pouze se mohou zmenšit. Z toho vychází, ţe základ pro obezitu se můţe tvořit jiţ od útlého věku. Výchova ke zdravé stravě a k pohybu je tak velmi důleţitá (MUDr. Pastucha, ČRO, 2011) Psychické problémy U dětí s nadváhou nebo obezitou je vyšší pravděpodobnost horších výsledků ve škole, nízké sebeúcty, depresí, častěji podléhají negativním stereotypům a šikaně vrstevníků (Galloway 2007, str ). 23

24 Dětská obezita je tedy přímo spojena s psychickými problémy a při terapii je třeba spolupracovat s dětským psychologem. Obézní děti jsou častěji terčem posměchu. Častěji bývají na okraji kolektivu a děti si s nimi nechtějí hrát, nechtějí je do týmu, protoţe obézní děti jsou často nemotorné. Tyto děti mívají porušené sebevědomí anebo naopak se mohou začít rozvíjet poruchy chování, kterými se snaţí špatné postavení v kolektivu kompenzovat, jako je sklon k neposlušnosti, či agresivitě. 24

25 4 Materiál a metodika praktické části Ke zjištění stanovených cílů bylo pouţito dvou postupů. Jednak sestavení stručné analýzy dané problematiky na základě studia literatury i internetových zdrojů, jednak metody dotazníkového šetření. Dotazníky byly anonymní a byly rozdány rodičům dětí z deseti brněnských mateřských škol. Rozdání prováděly učitelky náhodným výběrem rodičů dětí z příslušné mateřské školy. Dotazníků bylo rozdáno 80, z toho 11 se nevrátilo a v 8 chyběly základní údaje. Celkový počet zpracovaných dotazníků je tedy 61. Dotazník obsahoval otázky na základních údajích, jako je pohlaví dítěte, rok narození, výška a hmotnost. Dalších 17 otázek bylo zaměřených na stravovací návyky a pitný reţim dětí, jejich pohyb a ţivotní styl. Dotazník je přiloţen jako příloha číslo 1. Dotazníky byly statisticky zpracovány v programu Microsoft Office Excel. Všechna získaná data jsou rozvedena dále pomocí grafů, tabulek a komentářů. Dotazníky byly zvoleny z několika důvodů, jsou jednoduché na vyplnění, nejsou dotěrné a také jsou anonymní, coţ zaručuje vyšší autenticitu odpovědí. Jejich pozitivem je také moţnost jednoznačného vyhodnocení a tabulkového vyjádření. Ve výsledcích byly srovnávány děti s normální hmotností s dětmi s hmotností zvýšenou a nadměrnou. 4.1 Charakteristika souboru Dotazníkem byly v první řadě zjištěny základní informace. Slouţí k rozdělení respondentů na chlapce a dívky (tab. č. 2), rozdělení podle ročníku narození (tab. č. 3), a +také zjištění výšky a hmotnosti, která byla dále zpracována pomocí percentilových grafů a poté vyjádřena v tabulce č. 4. Tabulka 2. Pohlaví dětí Pohlaví Počet Procenta Chlapci 30 49,2% Dívky 31 50,8% Celkem ,0% 25

26 Tabulka č. 2 nám ukazuje celkový počet dětí 61 a z toho je 31 dívek a 30 chlapců. Dívky tvoří 50,8 % a chlapci 49,2 %. Tabulka 3. Roky narození dětí Rok narození Věk Počet Procenta ,10% ,30% ,20% ,10% ,30% Celkem ,00% Jak vyplývá z tabulky č. 3, nejvíce je dětí v souboru šestiletých (ročník 2005), téměř polovina. Zhruba čtvrtina je pětiletých (tedy ročník 2006). Děti ročníku 2004, tj. sedmiletí, a 2007, tj. čtyřletí, mají stejné početní zastoupení a sdílí třetí místo. Nejméně zastoupeným rokem narození je rok 2008, tj. tříleté děti. (Graf č. 9 v příloze č. 3) Tabulka 4. Hmotnost Hmotnost Počet Procenta Normální 45 73,8% Zvýšená 12 19,7% Nadměrná 4 6,6% Celkem ,0% V této tabulce je hodnoceno zařazení dítěte do percentilového grafu, přičemţ hmotnost do 75. percentilu je hodnocena jako normální, nad 75. percentil se hodnotí jako zvýšená a nad 90. percentil jako jednoznačně nadměrná (Pařízková, Lisá, 2007, str. 42). Případnou podváhu jsem pro potřeby této práce nebrala v úvahu. Jak je moţno vidět v tabulce 4, tři čtvrtiny dětí mají normální hmotnost, asi kaţdé páté dítě má hmotnost zvýšenou a nejméně je dětí s hmotností nadměrnou. (Graf č. 10 v příloze č. 3) 26

27 5 Výsledky průzkumu a jejich analýza V této části práce jsou postupně uvedeny otázky, které byly poloţeny v dotazníku. Kaţdou otázku doprovází tabulka číselně vyjadřující zastoupení odpovědí u respondentů, tabulka vyjadřující tyto hodnoty procentuálně a také stručný komentář. Tato data jsou zpracovány i graficky, tyto grafy je moţné nalézt v příloze č Frekvence konzumace potravy 1. Prosím, označte v tabulce, frekvenci konzumace daných denních jídel vašim dítětem: Denní jídlo Pravidelně Občas Nikdy Snídaně Svačina I Oběd Svačina II Večeře Následující tabulky ukazují, jaká je pravidelnost ve stravovacím reţimu ve zkoumaném vzorku dětí a v rámci této zkoumané skupiny nabízí také srovnání mezi dětmi s normální hmotností a dětmi s hmotností zvýšenou či nadměrnou. Tabulky 6a a 6b ukazují pravidelnosti stravovacího reţimu u celkového počtu těchto dětí, tab. č. 6a v absolutním vyjádření: Tabulka 6a: Děti celkem Pravidelně Občas Nikdy Celkem Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře

28 Tabulka 6b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 6b: Děti celkem Pravidelně Občas Nikdy Celkem Snídaně 67% 23% 10% 100% Svačina 1 74% 18% 8% 100% Oběd 98% 2% 0% 100% Svačina 2 66% 23% 10% 100% Večeře 95% 5% 0% 100% Následují tabulky dětí s normální hmotností. Tabulka 7a je vyjádřena číselně. Tabulka 7a: Dětí s normální hmotností Pravidelně Občas Nikdy Celkem Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře Tabulka 7b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 7b: Dětí s normální hmotností Pravidelně Občas Nikdy Celkem Snídaně 73% 18% 9% 100% Svačina 1 71% 20% 9% 100% Oběd 98% 2% 0% 100% Svačina 2 69% 20% 11% 100% Večeře 93% 7% 0% 100% 28

29 Z tabulek 7 vyplývá, ţe asi tři čtvrtiny dětí s normální hmotností pravidelně snídají a svačí. Přibliţně kaţdé desáté dítě nesnídá či nesvačí nikdy. Naopak naprostá většina dětí pravidelně obědvá a jenom o málo méně dětí pravidelně večeří. Všechny děti obědvají a večeří alespoň občas. Následují tabulky dětí se zvýšenou a nadměrnou hmotností. Tabulka 8a je vyjádřena číselně. Tabulka 8a: Dětí se zvýšenou a nadměrnou hmotností Pravidelně Občas Nikdy Celkem Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře Tabulka 8b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 8b: Děti se zvýšenou a nadměrnou hmotností Pravidelně Občas Nikdy Celkem Snídaně 50% 38% 13% 100% Svačina 1 81% 13% 6% 100% Oběd 100% 0% 0% 100% Svačina 2 63% 31% 6% 100% Večeře 100% 0% 0% 100% Z tabulek 8 vyplývá, ţe pouze polovina dětí s vyšší hmotností pravidelně snídá. Osmina dětí dokonce nesnídá nikdy. O něco lepší je situace u odpolední svačiny, kdy pravidelně svačí asi dvě třetiny dětí. Dopolední svačinu pravidelně konzumuje většina dětí, více neţ tři čtvrtiny. Pouze jedno dítě nikdy nesvačí. Všechny děti obědvají a večeří pravidelně. Významným údajem, který z otázky č. 1 plyne, je souvislost mezi dětmi s hmotností nad 75. percentilem a jejich nepravidelným stravováním. Zvláště u snídaní je rozdíl dosti zásadní, děti s hmotností zvýšenou či nadměrnou snídají pouze v polovině 29

30 případů, zatímco děti s hmotností normální ve třech čtvrtinách. (Grafy č. 11, 12 a 13 v příloze č. 3) 2. Snídaňové potraviny 2. Nejčastěji Vaše dítě snídá: (Lze označit více odpovědí). Pokud dítě nesnídá, uveďte prosím jeho první denní jídlo. a) slazené cereálie nebo cornflakes b) sladké pečivo (vánočka, koláč, ) c) namazané pečivo (chleba, rohlík, ) d) obilné kaše, ovesné vločky e) mléko a mléčné výrobky f) uzeniny (salám, párek, ) g) jiné, uveďte: Tato tabulka 9a vyjadřuje odpovědi respondentů v číslech. Tabulka 9a: Jídla k snídani Hmotnost Cereálie Sladké pečivo Pečivo Obilniny Mléko Uzeniny Jiné Celkem Normální Zvýšená či nadměrná Celkem Tabulka 9b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 9b: Jídla k snídani Hmotnost Cereálie Sladké pečivo Pečivo Obilniny Mléko Uzeniny Jiné Celkem Normální 25% 12% 28% 5% 23% 5% 3% 100% Zvýšená či nadměrná 21% 18% 30% 6% 15% 6% 3% 100% Celkem 23% 14% 29% 5% 20% 5% 3% 100% 30

31 V celkové skupině dětí se nejčastěji objevovala odpověď namazané pečivo, následována cereáliemi, mlékem a mléčnými výrobky. Další skupina odpovědí byla sladké pečivo. Nejméně podle odpovědí děti snídají obilné kaše, uzeniny. V odpovědích jiné se objevilo jednou suché pečivo a dvakrát sušenky BeBe Dobré ráno. Ve skupině dětí s normální hmotností je pořadí zastoupení odpovědí totoţné. Ve skupině dětí s hmotností zvýšenou či nadměrnou je pořadí také totoţné aţ na jeden bod, kterým je o něco oblíbenější sladké pečivo na úkor mléčných výrobků. Z této otázky tedy ve srovnání obou skupin nevyplývá ţádný významný údaj. (Graf č. 14 v příloze č. 3) 3. Preference pečiva 3. Nejčastěji Vaše dítě z pečiva konzumuje: a) pečivo celozrnné b) pečivo z pšeničné mouky s různými přídavky semínek a zrníček c) bílé pečivo Tabulka 10a vyjadřuje odpovědi respondentů v absolutní hodnotě. Tabulka 10a: Preference pečiva Hmotnost Celozrnné S přídavky zrníček a semen Bílé Celkem Normální Zvýšená či nadměrná Celkem Tabulka 10b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 10b: Preference pečiva Hmotnost Celozrnné S přídavky zrníček a semen Bílé Celkem Normální 9% 27% 64% 100% Zvýšená či nadměrná 6% 13% 81% 100% Celkem 8% 23% 69% 100% 31

32 V obou skupinách i skupině celkové je nejoblíbenější bílé pečivo. U dětí s vyšší hmotností je to s větším rozdílem, především na úkor pečiva s přídavky semínek či zrníček. Celozrnné pečivo je u obou skupin na shodném 3. místě. (Graf č. 15 v příloze č. 3) 4. Preference nápojů 4. Jaké nápoje pije Vaše dítě nejčastěji? Je možné zvolit i více odpovědí. a) pitnou vodu b) minerální vodu, limonádu, vodu se sirupem c) džus d) čaj e) jiné, uveďte: Tabulka 11a vyjadřuje odpovědi respondentů v číselných hodnotách. Tabulka 11a: Preference nápojů Hmotnost Voda Slazené nápoje Džusy Čaje Celkem Normální Zvýšená či nadměrná Celkem Tabulka 11b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 11b: Preference nápojů Hmotnost Voda Slazené nápoje Džusy Čaje Celkem Normální 29% 32% 5% 35% 100% Zvýšená či nadměrná 20% 48% 12% 20% 100% Celkem 26% 36% 7% 31% 100% 32

33 Celkově jsou dětmi nejvíce preferovány sladké nápoje, jako limonády či častěji voda se sirupem. Druhé nejčastější jsou čaje, aţ na třetím místě je voda. Dţusy jsou nejméně četnou odpovědí. U dětí s normální hmotností jsou nejpreferovanějí čaje, na druhém místě slazené nápoje, voda opět aţ na třetím místě. I zde jsou dţusy výrazně nejméně početnou skupinou. U dětí s vyšší hmotností jsou velmi jednoznačně nejčetnější odpovědí slazené nápoje. Čaje a voda byly označovány stejně často a jsou druhé nejčetnější. Dţusy jsou nejméně frekventovanou odpovědí. Pouze jednou byla uvedena odpověď e) jiné a to mléko. Statisticky je toto číslo zanedbatelné. Opět je moţno povšimnout si zajímavé souvztaţnosti. Mezi dětmi s vyšší hmotností je pozorovatelná vyšší preference slazených nápojů a džusů. Naopak voda byla u těchto dětí méně často označena, méně oproti skupině s normální hmotností byly označovány také čaje. (Graf č. 16 v příloze č. 3) 5. Množství tekutin 5. Jaké množství tekutin vypije denně Vaše dítě? a) méně než 1l b) 1 až 2l c) více než 2l Tabulka 12a vyjadřuje odpovědi respondentů číselně. Tabulka 12a: Množství tekutin Hmotnost Méně než 2 a více 1-2 litry litr litru Celkem Normální Zvýšená a nadměrná Celkem

34 Tabulka 12b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 12b: Množství tekutin Hmotnost Méně než 2 a více 1-2 litry litr litru Celkem Normální 18% 78% 4% 100% Zvýšená a nadměrná 19% 75% 6% 100% Celkem 18% 77% 5% 100% Jak vyplývá z tabulek číslo 12, z celkové skupiny dětí dodrţuje správný pitný reţim, tedy ve váhové kategorii odpovídající danému věku 1 aţ 2l, většina dětí. Menší část pije méně, neţ je vhodné a ještě menší část pije více neţ je vhodné. Situace je podobná u dětí s normální i vyšší hmotností. (Graf č. 17 v příloze č. 3) 6. Četnost pití slazených nápojů 6. Jak často Vaše dítě pije slazené limonády či vodu se sirupem? a) denně b) několikrát týdně c) několikrát měsíčně d) nepije tyto nápoje Tabulka 13a vyjadřuje odpovědi respondentů v číselných hodnotách. Tabulka 13a: Četnost pití slazených nápojů Hmotnost Denně Týdně Měsíčně Nepije Celkem Normální Zvýšená a nadměrná Celkem Tabulka 13b vyjadřuje tyto hodnoty procentuálně. 34

35 Tabulka 13b: Četnost pití slazených nápojů Hmotnost Denně Týdně Měsíčně Nepije Celkem Normální 36% 24% 20% 20% 100% Zvýšená a nadměrná 63% 19% 6% 13% 100% Celkem 43% 23% 16% 18% 100% Jak vysvítá z tabulek číslo 13, celkové skupině dětí je nejvíce zastoupena moţnost denního pití slazených nápojů. Následují moţnosti několikrát týdně, nepije tyto nápoje a několikrát měsíčně. U dětí s normální hmotností tyto výsledky odpovídají, pouze moţnosti nepije tyto nápoje a několikrát měsíčně byly stejně zastoupeny. U dětí s hmotností vyšší je výrazně nejčastější pití denní a to ve více neţ polovině případů, následují moţnosti několikrát týdně, nepije tyto nápoje a několikrát měsíčně. Zajímavým faktem je především zásadní, téměř dvojnásobný rozdíl mezi denním pitím slazených nápojů u dětí s vyšší hmotností oproti dětem s hmotností nižší. (Graf č. 18 v příloze č. 3) 7. Četnost konzumace ovoce 7. Jak často Vaše dítě jí ovoce? a) každý den b) 5x nebo 6x týdně c) 4x nebo 3x týdně d) 2x nebo 1x týdně e) méně často Tabulka 14a vyjadřuje odpovědi respondentů v absolutních hodnotách. 35

36 Tabulka 14a: Četnost konzumace ovoce Hmotnost Denně 5x - 6x 4x - 3x 2x - 1x Méně Celkem Normální Zvýšená či nadměrná Celkem Tabulka 14b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 14b: Četnost konzumace ovoce Hmotnost Denně 5x - 6x 4x - 3x 2x - 1x Méně Celkem Normální 44% 11% 24% 13% 7% 100% Zvýšená či nadměrná 31% 19% 13% 31% 6% 100% Celkem 41% 13% 21% 18% 7% 100% Z celkového počtu jí nejčastěji děti ovoce denně. Druhou nejfrekventovanější odpovědí je moţnost 4x nebo 3x týdně, třetí 2x nebo 1x týdně. Nejméně častá byla moţnost méně neţ 1x týdně. U dětí s hnmotností zvýšenou či nadměrnou jsou shodně zastoupené dvě odpovědi, denně a 2x nebo 1x týdně. Méně neţ 1x týdně je nejméně volenou odpovědí.u dětí s normální hmotností je vyšší častost denní konzumace ovoce, jinak jsou výsledky obdobné. Na základě analýzy tabulek č. 14 si můţeme povšimnout, ţe děti s váhou zvýšenou nebo nadměrnou jí ovoce méně často než jejich vrstevníci s normální hmotností. (Graf č. 18 v příloze č. 3) 8. Četnost konzumace zeleniny 8. Jak často Vaše dítě jí zeleninu? a) každý den b) 5x nebo 6x týdně c) 4x nebo 3x týdně d) 2x nebo 1x týdně e) méně často 36

37 Tabulka 15a vyjadřuje odpovědi respondentů v absolutních hodnotách. Tabulka 15a: Četnost konzumace zeleniny Hmotnost denně 6-5x 4-3x 2-1x méně Celkem Normální Zvýšená a nadměrná Celkem Tabulka 15b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 15b: Četnost konzumace zeleniny Hmotnost denně 5x - 6x 4x - 3x 2x - 1x méně Celkem Normální 31% 13% 29% 9% 18% 100% Zvýšená či nadměrná 0% 13% 38% 25% 25% 100% Celkem 23% 13% 31% 13% 20% 100% Podle tabulek č. 15 téměř třetina dětí z celkového počtu konzumuje zeleninu 4x - 3x týdně a asi čtvrtina dětí konzumuje zeleninu denně. Méně často neţ 1x týdně konzumuje zeleninu kaţdé páté dítě. Děti s normální hmotností jedí zeleninu nejčastěji denně, nepatrně menší zastoupení má varianta 4x 3x týdně. Méně často neţ 1x týdně asi pětina dětí. Více neţ třetina dětí ze skupiny se zvýšenou a nadměrnou hmotností jí zeleninu 4x 3x týdně a čtvrtina těchto dětí se stejnou četností konzumuje zeleninu 2 1x týdně a méně neţ 1x týdně. Denně nejí zeleninu ţádné z této skupiny dětí. Podobně jako u ovoce i zde si můţeme povšimnout velkého rozdílu mezi frekvencí konzumace zeleniny u dětí s normální a vyšší hmotností, přičemţ největším rozdílem je četnost odpovědí o denní konzumaci, kdy se jedná o téměř třetinu dětí ze skupiny s normální hmotností oproti žádnému dítěti ze skupiny s hmotností vyšší. (Graf č. 19 v příloze č. 3) 37

38 9. Četnost konzumace sladkostí 9. Jak často Vaše dítě jí sladkosti? a) denně b) několikrát týdně c) několikrát měsíčně d) nejí sladkosti Tabulka 16a vyjadřuje odpovědi respondentů v absolutních hodnotách. Tabulka 16a: Četnost konzumace sladkostí Hmotnost Denně Několikrát týdně Několikrát měsíčně Sladké nejí Celkem Normální Zvýšená a 16 nadměrná Celkem Tabulka 16b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 16b: Četnost konzumace sladkostí Hmotnost Denně Několikrát týdně Několikrát měsíčně Sladké nejí Celkem Normální 13% 69% 18% 0% 100% Zvýšená a nadměrná 31% 50% 19% 0% 100% Celkem 18% 64% 18% 0% 100% U celkového počtu dětí byla nejčetnější odpověď konzumování sladkostí několikrát týdně, několikrát týdně konzumuje, dle tabulek č. 16 zhruba 6 z deseti dětí, tj. většina. Denně a několikrát měsíčně necelá čtvrtina dětí. Všechny děti jí sladkosti alespoň několikrát měsíčně, ani jednou nebyla zvolena odpověď sladké nejí vůbec. U dětí s normální hmotností je nejčetnější odpovědí několikrát týdně necelé tři čtvrtiny, několikrát měsíčně zhruba pětina těchto dětí, odpověď a denně přibliţně jedno z deseti dětí. 38

39 I u dětí s vyšší hmotností je nejčastěji volenou moţností několikrát týdně, ale následuje ji moţnost denně, coţ je třetina dětí. Několikrát měsíčně jí sladkosti o něco méně těchto dětí. Děti se zvýšenou a nadměrnou hmotností jí ve srovnání se skupinou dětí s normální hmotností častěji sladkosti každodenně. (Graf č. 21 v příloze č. 3) 10. Konzumace uzenin a pokrmů z rychlého občerstvení 10. Konzumuje Vaše dítě pokrmy z rychlého občerstvení nebo uzeniny? a) několikrát týdně b) několikrát měsíčně c) výjimečně d) nejí tyto pokrmy Tabulka 17a vyjadřuje odpovědi respondentů v absolutních hodnotách. Tabulka 17a: Četnost konzumace uzenin a pokrmů z rychlého občerstvení Hmotnost Několikrát týdně Několikrát měsíčně Výjimečně Nejí tyto pokrmy Celkem Normální Zvýšená a nadměrná Celkem Tabulka 17b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 17b: Četnost konzumace uzenin a pokrmů z rychlého občerstvení Hmotnost Několikrát týdně Několikrát měsíčně Výjimečně Nejí tyto pokrmy Celkem Normální 7% 27% 49% 18% 100% Zvýšená a nadměrná 13% 38% 31% 19% 100% Celkem 8% 30% 44% 18% 100% V tabulkách č. 17 vidíme, ţe u celkového počtu dětí byla moţnost výjimečně 39

40 vybírána s největší četností asi v polovině případů, s o málo menší četností byla vybírána odpověď několikrát měsíčně, asi třetinou respondentů. U dětí ze skupiny s normální hmotností výsledky odpovídají celku. Více neţ jedna třetina skupiny dětí se zvýšenou a nadměrnou hmotností má vybranou odpověď několikrát měsíčně, na druhém místě výjimečně a o něco více neţ desetina několikrát týdně. Děti ze zkoumané skupiny s vyšší hmotnosti jí uzeniny a pokrmy z rychlého občerstvení o něco častěji než děti s hmotností v normě. (Graf č. 22 v příloze č. 3) 11. Preference druhu masa 11. Jaký druh masa Vaše dítě preferuje (můžete zvolit i několik možností)? a) drůbež b) ryby c) hovězí d) vepřové e) maso nejí vůbec Tabulka 18a vyjadřuje odpovědi respondentů v absolutních hodnotách. Tabulka 18a: Preference druhu masa Hmotnost drůbež ryby hovězí vepřové vegetarián Celkem Normální Zvýšená a nadměrná Celkem Tabulka 18b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. 40

41 Tabulka 18b: Preference druhu masa Hmotnost drůbež ryby hovězí vepřové vegetarián Celkem Normální 47% 21% 13% 15% 4% 100% Zvýšená či nadměrná 37% 7% 11% 41% 4% 100% Celkem 45% 17% 12% 22% 4% 100% Tabulky č. 18 ukazují, ţe u celkového počtu dětí je nejoblíbenějším masem maso drůbeţí. Druhým nejoblíbenějším druhem masa je vepřové maso. Rybí a hovězí maso je oblíbené méně a jen velmi malé mnoţství dětí maso nejí vůbec. U dětí s normální hmotností je nejpreferovanějším masem maso drůbeţí, druhá nejčastěji zvolená moţnost je rybí maso, třetí je maso vepřové, poté hovězí a nepatrné mnoţství dětí s normální hmotností maso nejí vůbec. U dětí s vyšší hmotností je výrazně více preferováno vepřové maso, druhou nejčetnější odpovědí je maso drůbeţí, hovězí maso bylo u této skupiny dětí třetí nejčetnější odpovědí, následováno rybím masem a pouze jedno dítě je vegetariánem. U dětí s vyšší hmotností je nápadná vysoká preference vepřového masa a malá oblíbenost ryb. (Graf č. 23 v příloze č. 3) 12. Spokojenost rodičů se stravováním dítěte 12. Jste spokojeni s tím, jak se dítě stravuje? ANO NE Tabulka 19a vyjadřuje odpovědi respondentů v absolutních hodnotách. Tabulka 19a: Spokojenost rodičů se stravováním dítěte Hmotnost ano ne částečně Celkem Normální Zvýšená a nadměrná Celkem

42 Tabulka 19b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 19b: Spokojenost rodičů se stravováním dítěte Hmotnost ano ne částečně Celkem Normální 76% 22% 2% 100% Zvýšená a nadměrná 63% 25% 13% 100% Celkem 72% 23% 5% 100% Přibliţně tři čtvrtě rodičů je spokojeno se stravováním dítěte. Zajímavé je, ţe u odpovědi ano není patrný ţádný zásadní rozdíl mezi rodiči dětí s normální a vyšší hmotností. Rodiče dětí s vyšší hmotností však procentuálně častěji odpovídali, ţe jsou spokojeni částečně. (Graf č. 24 v příloze č. 3) 13. V případě, že odpověď na předchozí otázku je záporná, co byste rádi změnili? Objevily se následující odpovědi: - Zařadit více ovoce a zeleniny, odmítá. Zlepšit pitný reţim. - Vţdy je co zlepšovat, ubrala bych bílé pečivo, které vyţaduje, zařadila bych vice druhu zeleniny, které nechce. - Rada bych přiměla dceru, aby jedla vice mléčných výrobků. - Omezit sladké, více masa, ovoce a zeleniny. - Od narození je přijímání potravy problematické, odmítá si zvykat na chuť potravin - Skladbu jídel. - Aby pil více mléka, ale odmítá. - Jí sice často, ale male mnoţství, je hubený. Následující tři odpovědí pochází od rodičů dětí, které mají zvýšenou či nadměrnou hmotnost. - Zdravější jídlo. - Někdy se přejídá. 42

43 - Omezit sladkosti. 14. Pohybové kroužky 14. Navštěvuje Vaše dítě nějaký zájmový kroužek, který vyžaduje pohyb? ANO NE Tabulka 20a vyjadřuje odpovědi respondentů v absolutních hodnotách. Tabulka 20a: Pohybové kroužky Hmotnost Ano Ne Neodpověděli Celkem Normální Zvýšená a nadměrná Celkem Tabulka 20b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 20b: Pohybové kroužky Hmotnost Ano Ne Neodpověděli Celkem Normální 36% 56% 9% 100% Zvýšená a nadměrná 56% 44% 0% 100% Celkem 41% 52% 7% 100% Ze skupiny všech dětí zkoumaného souboru nadpoloviční většina dětí pohybový krouţek nenavštěvuje. Několik respondentů neodpovědělo. U dětí s normální hmotností jsou výsledky stejné jako v souhrnu všech dětí. Děti se zvýšenou a nadměrnou hmotností navštěvují dle odpovědí v dotazníku pohybové kroužky častěji a odpověděli všichni dotazovaní. Tato skutečnost by mohla mít souvislost s obecným tvrzením, ţe došlo k nárůstu počtu lidí, kteří navštěvují sportovní centra a i přesto dochází ke zvýšení prevalence obezity (Hainerová, 2009, str. 96). (Graf č. 25 v příloze č. 3) 43

44 15. Volný čas 15. Zakroužkujte prosím, jak často se uvedeným činnostem dítě věnuje ve svém volném čase: sleduje televizi: denně několikrát týdně 1x týdně méně často Tabulka 21a vyjadřuje odpovědi respondentů v absolutních hodnotách. Tabulka 21a: Volný čas - televize Hmotnost Denně Několikrát týdně 1x týdně Méně často Celkem Normální Zvýšená a nadměrná Celkem Tabulka 21b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 21b: Volný čas - televize Hmotnost Denně Několikrát týdně 1x týdně Méně často Celkem Normální 58% 31% 2% 9% 100% Zvýšená a nadměrná 63% 38% 0% 0% 100% Celkem 59% 33% 2% 7% 100% Četnost sledování televize je, jak vidíme v tabulkách č. 21, u skoro dvou třetin dětí denní, několikrát týdně sleduje televizi asi jedna třetina dětí, třetí nejfrekventovanější odpovědí je odpověď méně často neţ jednou týdně a pouze jeden respondent odpověděl, ţe dítě televizi sleduje jednou týdně. U dětí s normální hmotností výsledky odpovídají souhrnu. Dvě třetiny dětí s vyšší hmotností sleduje televizi denně a více neţ jedna třetina několikrát týdně. Zajímavým podnětem je právě fakt, ţe ze skupiny dětí se zvýšenou a nadměrnou hmotností se každé dítě dívá na televizi alespoň několikrát týdně. Rozdíl mezi oběma skupinami však není příliš zásadní. (Graf č. 26 v příloze č. 3) 44

45 hraje hry na počítači nebo playstationu: denně několikrát týdně 1x týdně méně často Tabulka 22a vyjadřuje odpovědi respondentů v absolutních hodnotách. Tabulka 22a: Volný čas - playstation, PC Hmotnost Denně Několikrát týdně 1x týdně Méně Celkem Normální Zvýšená a nadměrná Celkem Tabulka 22b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 22b: Volný čas - playstation, PC Hmotnost Denně Několikrát týdně 1x týdně Méně Celkem Normální 18% 11% 16% 56% 100% Zvýšená a nadměrná 25% 19% 19% 38% 100% Celkem 20% 13% 16% 51% 100% Tabulky č. 22 vypovídají, ţe ve skupině všech dětí je nejvíce těch, kteří hrají hry na počítači nebo playstationu méně neţ jednou týdně, a to více neţ polovina. Pětina dětí denně, odpověď jednou týdně a několikrát týdně je zastoupena menším mnoţstvím odpovědí. Odpovědí u dětí s normální hmotností odpovídají výsledkům celkové skupiny. Odpovědi u dětí s hmotností vyšší jsou také podobné, ale možnost méně než jednou týdně je méně preferována. (Graf č. 27 v příloze č. 3) navštěvuje sportovní kroužky: denně několikrát týdně 1x týdně méně často Tabulka 23a vyjadřuje odpovědi respondentů v absolutních hodnotách. 45

46 Tabulka 23a: Volný čas - kroužky Hmotnost Denně Několikrát týdně 1x týdně Méně Celkem Normální Zvýšená a nadměrná Celkem Tabulka 23b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 23b: Volný čas - kroužky Hmotnost Denně Několikrát týdně 1x týdně Méně Celkem Normální 4% 29% 20% 47% 100% Zvýšená a nadměrná 0% 25% 56% 19% 100% Celkem 3% 28% 30% 39% 100% Z celkového počtu dětí byly voleny podobně často odpovědi návštěvy sportovních krouţků: několikrát týdně, jednou týdně a méně často neţ 1x týdně, denně navštěvují krouţky pouze dvě děti. U dětí s hmotností v normě tyto krouţky navštěvuje méně neţ 1. týdně téměř polovina dětí. U skupiny dětí se zvýšenou nebo nadměrnou hmotností 1x týdně navštěvuje sportovní krouţek téměř dvě třetiny dětí. Dle analýzy tabulek 23 se zdá, ţe pohyb není u předškolních dětí tolik významným faktorem v rozvoji zvýšené a nadměrné hmotnosti, jako je jídelníček stravovací návyky. (Graf č. 28 v příloze č. 3) tráví čas venku: denně několikrát týdně 1x týdně méně často Tabulka 24a vyjadřuje odpovědi respondentů v absolutních hodnotách. 46

47 Tabulka 24a: Volný čas venku Několikrát 1x Hmotnost Denně Méně Celkem týdně týdně Normální Zvýšená a 16 nadměrná Celkem Tabulka 24b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 24b: Volný čas venku Hmotnost Denně Několikrát 1x týdně týdně Méně Celkem Normální 73% 22% 4% 0% 100% Zvýšená a nadměrná 50% 50% 0% 0% 100% Celkem 67% 30% 3% 0% 100% Tabulky 24 ukazují, ţe z celkového počtu dětí tráví čas venku denně největší část dětí. S dost velkým odstupem je jako druhá nejčastější moţnost několikrát. 1x týdně bylo zvoleno jako odpověď pouze u dvou dětí. Ţádné z dětí netráví čas venku méně neţ jednou týdně. V kategorii normální hmotnosti většina dětí tráví denně čas venku. Významně menší část dětí tráví čas venku několikrát týdně a zanedbatelná část dětí tráví čas venku 1x týdně. Děti se zvýšenou a nadměrnou hmotností se stejnou četností tráví čas venku denně nebo několikrát týdně, moţnost 1x týdně a méně neţ 1x týdně nebyla zvolena ani jednou. Děti se zvýšenou nebo nadměrnou hmotností tráví méně času venku denně oproti dětem s hmotností v normě. (Graf č. 29 v příloze č. 3) 47

48 Čas věnovaný pohybu 16. Kolik času týdně věnuje Vaše dítě sportu (procházky, pohybové hry, )? a) více než 14 hodin týdně (více než 2 hodiny denně) b) 7 14 hodin týdně (1-2 hodiny denně) c) 3 7 hodin týdně (0,5 1 hod denně) d) méně Tabulka 25a vyjadřuje odpovědi respondentů v absolutních hodnotách. Tabulka 25a: Čas věnovaný pohybu Hmotnost Více než 14 h 7-14 h 3-7 h Méně Celkem Normální Zvýšená a nadměrná Celkem Tabulka 25b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 25b: Čas věnovaný pohybu Hmotnost Více než 14 h 7-14 h 3-7 h Méně Celkem Normální 33% 36% 29% 2% 100% Zvýšená a nadměrná 6% 50% 44% 0% 100% Celkem 26% 39% 33% 2% 100% V tabulkách 25 vidíme, ţe z celkového počtu dětí přibliţně stejná část (okole jedné třetiny) dětí se týdně věnuje pohybu 3 7 h, 7 14 h a více neţ 14 h. U dětí s hmotností v normě je je tomu obdobně. U dětí se zvýšenou nebo nadměrnou hmotností je zhruba polovina těch, co věnují čas pohybu 3 7 h týdně a polovina těch, co věnují 7 14 h týdně pohybu, zanedbatelná část věnuje pohybu více neţ 14 h týdně. Významným rozdílem mezi oběma skupinami je procento dětí věnující pohybu více než 14 hodin týdně, kdy je to třetina dětí s normální hmotností oproti šestnáctině dětí s hmotností vyšší. (Graf č. 30 v příloze č. 3) 48

49 Nadváha v rodině 17. Vyskytuje se ve Vaší rodině obezita nebo nadváha? a) ano, u alespoň poloviny členů rodiny b) ano, u několika členů rodiny c) ano, u jednoho člena d) nevyskytuje se Tabulka 26a vyjadřuje odpovědi respondentů v absolutních hodnotách. Tabulka 26a: Nadváha v rodině Hmotnost Min. u poloviny U několika U 1 Nevyskytuje rodiny členů člena se Celkem Normální Zvýšená a nadměrná Celkem Tabulka 26b vyjadřuje odpovědi respondentů v procentech. Tabulka 26b: Nadváha v rodině Hmotnost Min. u poloviny U několika U 1 Nevyskytuje rodiny členů člena se Celkem Normální 0% 33% 31% 36% 100% Zvýšená a nadměrná 31% 50% 6% 13% 100% Celkem 8% 38% 25% 30% 100% Tabulky 26 ukazují, ţe z celkového počtu dětí se nejvíce vyskytovala nadváha nebo obezita v rodině u několika členů rodiny, u jedné třetiny se nevyskytovala vůbec, ve čtvrtině případů se nadváha nebo obezita vyskytuje u jednoho člena rodiny a malé procento je těch, u kterých se nadváha nebo obezita vyskytuje minimálně u poloviny členů rodiny. Ve skupině dětí s hmotností v normě je okolo jedné třetiny těch, co se u nich v rodině nadváha nebo obezita vyskytuje u několika členů rodiny, u jednoho člena rodiny a těch, co se u nich v rodině nadváha nebo obezita nevyskytuje vůbec. Moţnost vyskytuje se 49

50 min. u poloviny členů rodiny nebyla ani jednou zvolena. Ve skupině dětí se zvýšenou nebo nadměrnou hmotností je velká část dětí, u kterých se v rodině vyskytuje nadváha nebo obezita u několika členů rodiny. Méně je těch, u kterých se dle odpovědí v rodině nadváha nebo obezita vyskytuje minimálně u poloviny rodinných členů. U třetiny dětí s vyšší hmotností se tedy nadváha vyskytuje u alespoň poloviny členů rodiny, coţ je výrazný rozdíl oproti nulovému zastoupení této odpovědi u dětí s normální hmotností. Naopak výrazně méně jsou u dětí s hmotností vyšší zastoupeny odpovědi, ţe nadváha se vyskytuje v jednom či ţádném případu. (Graf č. 30 v příloze č. 3) 50

51 6 Závěr Cíle práce shrnout současné poznatky o dětské obezitě a také zjistit pohybové a výţivové zvyklosti u dětí předškolního věku se podařilo naplnit. Pro splnění cíle byly pouţity informace z odborné literatury a internetových stránek. Pro praktickou část byl vytvořen dotazník určený pro rodiče předškolních dětí, který jsem rozdávala v mateřských školách Brno střed a Brno - Bohunice, na základě kterého byly zjištěny zajímavé skutečnosti. Po statistickém zpracování dotazníku mi z dotazníkového šetření vyplývá několik souvztaţností, které bych ráda zmínila. Děti s hmotností nad 75. percentilem často nesnídají pravidelně, pouze 8 z 16 pravidelně snídá, coţ je jenom polovina. Častěji také snídají sladké pečivo. Bílé pečivo je preferováno u obou skupin dětí, ale u dětí s vyšší hmotností o něco jednoznačněji. Děti s hmotností zvýšenou nebo nadměrnou jí ovoce méně často neţ jejich vrstevníci s normální hmotností. Ţádné z dětí s vyšší hmotností ze sledované skupiny nejí denně zeleninu, oproti téměř třetině dětí s hmotností normální. Jak sladkosti, tak uzeniny a pokrmy z rychlého občerstvení, konzumují děti s vyšší hmotností častěji, ale rozdíl není tak zásadní, jak bych čekala. U dětí s vyšší hmotností je nápadně vyšší preference vepřového masa oproti skupině dětí s hmotností normální a malá oblíbenost ryb. Zajímavým faktem je, ţe rodiče obou skupin dětí odpovídali podobně často ano na otázku, zda jsou spokojeni se stravovacím reţimem svého dítěte, viz otázka č. 12. Z analýzy ale vyplývá, ţe stravovací reţim dětí se zvýšenou nebo nadměrnou hmotností není ani zdaleka ideální a je tedy co zlepšovat. Většina zkoumaných dětí má dostatečný přísun tekutin. Nicméně zajímavým faktem je zásadní, téměř dvojnásobný rozdíl mezi denním pitím slazených nápojů u dětí s vyšší hmotností oproti dětem s hmotností niţší. 51

52 Děti se zvýšenou a nadměrnou hmotností navštěvují dle odpovědí v dotazníku pohybové krouţky častěji, ale co se týká celkové časové dotace investované do pohybu, děti s niţší hmotností se zdají být aktivnějšími, jak ukazují tabulky č. 25. Děti s vyšší nebo nadměrnou hmotností tráví více času před obrazovkou, všichni se dívají několikrát týdně na televizi a stejně tak hrají hry na počítači nebo playstationu, ale ani zde nejsou rozdíly příliš výrazné. U třetiny dětí s vyšší hmotností se také nadváha vyskytuje alespoň u poloviny členů rodiny, coţ je výrazný rozdíl oproti nulovému zastoupení této odpovědi u dětí s normální hmotností. Naopak výrazně méně jsou u dětí s hmotností vyšší zastoupeny odpovědi, ţe nadváha se vyskytuje v jednom či ţádném případu. Z výše uvedeného vyplývá, ţe existuje souvztaţnost mezi hmotností, stravovacím reţimem a ţivotním stylem. Významným faktorem je i výskyt obezity nebo nadváhy v rodině vzhledem k vyšší či nadměrné hmotnosti. Nedostatek pohybu se dle zpracovaných dotazníků předškolních dětí netýká ve významné míře, coţ můţe být způsobeno tím, ţe dítě v tomto věku vnímá pohyb jako přirozenou součást ţivota a nejsou mu v něm kladeny zatím velké překáţky, anebo tím, ţe rodiče těchto dětí je s vyšší četností vodí do pohybových krouţků. Časté je denní sledování televize dětmi, méně často děti hrají hry na počítači nebo playstationu. I tak by však bylo lepším řešením dětem například číst, neţ je nechávat příliš často se věnovat zábavní elektronice. Co se týká stravovacího reţimu, je situace váţnější. Ne všichni rodiče jsou dostatečně důslední v dodrţování správné ţivotosprávy svého dítěte. Často podlehnou nátlaku dítěte, nebo sami nejsou o správném jídelníčku dobře informováni. Tento problém bych řešila ve spolupráci s rodiči, hlavně jejich příkladem a důsledností ve výchově ke správnému ţivotnímu stylu. 52

53 7 Souhrn Bakalářská práce byla zpracována jako teoreticko praktická. Celá práce pojednává o problematice Obezita dětí předškolního věku. Jako cíl bylo stanoveno shrnout poznatky o dětské obezitě a zjistit stravovací návyky a ţivotní styl u dětí v předškolním věku a zjistit rozdíl mezi dětmi s hmotností v normě a dětmi s hmotností zvýšenou nebo nadměrnou. Vedlejším cílem bylo zjistit, pravidelnost jejich stravovacího reţimu, jaké nápoje tyto děti preferují a jakou časovou dotaci pohybu mají děti s hmotností zvýšenou nebo nadměrnou, oproti dětem s hmotností v normě. Pro výzkum bylo pouţito 61 dotazníků. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. První se zabývá teoretickou stránkou obezity dětí předškolního věku a stručně předestírá danou oblast. Druhá část je věnována vlastnímu dotazníkovému šetření a analýze dat z dotazníkového šetření. Po vyhodnocení bylo zjištěno, ţe stravovací návyky a ţivotní styl mají jasnou souvztaţnost s vyšší či nadměrnou hmotností dětí a to zejména ve špatných stravovacích návycích. 53

54 8 Summary This thesis consists of a theoretical and a practical part. The main subject of the thesis is The obesity of preschool children. It summarizes what is known about the preschool child obesity, about eating habits and lifestyle of preschool children. It intends to discover and describe patterns in those eating habits, for example which drinks children prefer and how much time they spend on physical activities. Then a comparison is made between normal weight children and those with higher weight based on sixty one questionnaires. In the first part of the thesis, the theory of preschool child obesity is introduced. In the second part, the research is presented and the questionnaires are evaluated. The results show that eating habits, especially the bad ones, and lifestyle of children closely corelate with their weight. 54

55 9 Seznam použité literatury Monografie 1. DVOŘÁKOVÁ, H. Pohybové činnosti pro předškolní vzdělávání. Praha: Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s.r.o., s. ISBN FOŘT, P. Stop dětské obezitě. 1. vydání. Praha: Euromedia Group, k.s. Ikar, s. ISBN FOŘT, P. Moderní výţiva pro děti. 2. vydání. Praha: Metramedia, s. ISBN FRAŇKOVÁ, S., DVOŘÁKOVÁ-JANÜ, V. Psychologie výţivy a sociální aspekty jídla. Praha: Karolinum, GALLOWAY, J. Děti v kondici. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing, a. s s. ISBN HAINER, V. Obezita. 1. vydání. Praha: Triton, s. ISBN HAINER, V. Základy klinické obezitologie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s s. ISBN HAINEROVÁ, I. A. Dětská obezita. Praha: Maxdorf, s. ISBN HOLOUŠOVÁ, D.; KROBOTOVÁ, M. a kol. Diplomové a závěrečné práce. 1. vydání. Olomouc: UP Olomouc, s. ISBN KUČERA, M. Pohyb v prevenci a terapii. Praha: Karolinum, s. ISBN LEBL, J., ZAPLETALOVÁ, J., KOLOUŠKOVÁ, S. Dětská endokrinologie. 1. Vydání. Praha: Galén, s. ISBN MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro učitele. Praha: Karolinum, s. ISBN MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. A kol. Výchova ke zdraví. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN NEVORAL, J. Výţiva v dětském věku. 1. vydání. Jihlava: H&H Vyšehradská, s.r.o s. ISBN PAŘÍZKOVÁ, J.;LISÁ, L. Obezita v dětství a dospívání. 1. vydání. Praha: Galén, s. ISBN

56 16. SVAČINA, Š. Klinická dietologie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s s. ISBN Ostatní zdroje: &id=4&itemid=31 3. KUNEŠOVÁ M., studie zveřejněná na tiskové konferenci Ţivotní styl a obezita v ČR, 2006, citováno dne PASTUCHA, D. Obezita u dětí, rozhovor ze dne , pořad Apatyka, audio archiv Českého rozhlasu, citováno dne , dostupné z percentilove_grafy_rustove_tabulky.html

57 10 Seznam příloh 1. Dotazník 2. Percentilové grafy 3. Grafické vyjádření analýzy dotazníkového šetření 58

58 Příloha číslo 1 dotazník Vážení rodiče, dovoluji si Vás požádat o laskavé vyplnění tohoto dotazníku. Studuji 3. ročník Učitelství pro mateřské školy na Univerzitě Palackého v Olomouci, kombinovanou formu. Dotazník bude sloužit jako podklad pro bakalářskou práci na téma Obezita u dětí v předškolním věku. Dotazník je anonymní a získané informace budou použity pouze jako podklad pro moji práci. Děkuji za ochotu a čas, který vyplnění tohoto dotazníku věnujete. V Brně Radka Wagnerová, DiS. Pohlaví dítěte: chlapec dívka Rok narození dítěte: Výška dítěte: cm Hmotnost dítěte: kg 1. Prosím, označte v tabulce, frekvenci konzumace daných denních jídel vašim dítětem: Denní jídlo Pravidelně Občas Nikdy Snídaně Svačina I Oběd Svačina II Večeře

59 2. Nejčastěji Vaše dítě snídá: (Lze označit více odpovědí). Pokud dítě nesnídá, uveďte prosím jeho první denní jídlo. a) slazené cereálie nebo cornflakes b) sladké pečivo (vánočka, koláč, ) c) namazané pečivo (chleba, rohlík, ) d) obilné kaše, ovesné vločky e) mléko a mléčné výrobky f) uzeniny (salám, párek, ) g) jiné, uveďte: 3. Nejčastěji Vaše dítě z pečiva konzumuje: a) pečivo celozrnné b) pečivo z pšeničné mouky s různými přídavky semínek a zrníček c) bílé pečivo 4. Jaké nápoje pije Vaše dítě nejčastěji? a) pitnou vodu b) minerální vodu, limonádu c) dţus d) čaj e) jiné, uveďte: 5. Jaké množství tekutin vypije denně Vaše dítě? a) méně neţ 1l b) 1 aţ 2l c) více neţ 2l 6. Jak často Vaše dítě pije slazené limonády či vodu se sirupem? a) denně b) několikrát týdně

60 c) několikrát měsíčně d) nepije tyto nápoje 7. Jak často Vaše dítě jí ovoce? a) kaţdý den b) 5x nebo 6x týdně c) 4x nebo 3x týdně d) 2x nebo 1x týdně e) méně často 8. Jak často Vaše dítě jí zeleninu? a) kaţdý den b) 5x nebo 6x týdně c) 4x nebo 3x týdně d) 2x nebo 1x týdně e) méně často 9. Jak často Vaše dítě jí sladkosti? a) denně b) několikrát týdně c) několikrát měsíčně d) nejí sladkosti 10. Konzumuje Vaše dítě pokrmy z rychlého občerstvení nebo uzeniny? a) několikrát týdně b) několikrát měsíčně c) výjimečně d) nejí tyto pokrmy

61 11. Jaký druh masa Vaše dítě preferuje (můžete zvolit i několik možností)? a) drůbeţ b) ryby c) hovězí d) vepřové e) maso nejí vůbec 12. Jste spokojeni s tím, jak se dítě stravuje? ANO NE 13. V případě, že odpověď na předchozí otázku je záporná, co byste rádi změnili? Navštěvuje Vaše dítě nějaký zájmový kroužek, který vyžaduje pohyb? ANO NE 15. Zakroužkujte prosím, jak často se uvedeným činnostem dítě věnuje ve svém volném čase: sleduje televizi: denně několikrát týdně 1x týdně méně často hraje hry na počítači nebo playstationu: denně několikrát týdně 1x týdně méně často navštěvuje sportovní kroužky: denně několikrát týdně 1x týdně méně často tráví čas venku: denně několikrát týdně 1x týdně méně často případně jiné, uveďte: denně několikrát týdně 1x týdně méně často

62 16. Kolik času týdně věnuje Vaše dítě sportu (procházky, pohybové hry, )? a) více neţ 14 hodin týdně (více neţ 2 hodiny denně) b) 7 14 hodin týdně (1-2 hodiny denně) c) 3 7 hodin týdně (0,5 1 hod denně) d) méně 17. Vyskytuje se ve Vaší rodině obezita nebo nadváha? a) ano, u alespoň poloviny členů rodiny b) ano, u několika členů rodiny c) ano, u jednoho člena d) nevyskytuje se

63 Příloha číslo 2 Percentilové grafy Graf 1. Percentilový graf výšky chlapců (zdroj:

64 Graf 2. Percentilový graf výšky dívek (zdroj:

65 Graf 3. Percentilový graf hmotnosti chlapců (zdroj:

66 Graf 4. Percentilový graf hmotnosti dívek (zdroj:

67 Graf 5. Percentilový graf BMI chlapců (zdroj:

68 Graf 6. Percentilový graf BMI dívek (zdroj: