Alberto Campo Baeza. Filip Galko, Martin Klanica SAT 2015/2016. GSEducationalVersion GSPublisherVersion

Transkript

1 Alberto Campo Baeza Filip Galko, Martin Klanica SAT 2015/2016

2 Obsah seminární práce Život Filosofie tvorby Tvorba a vývoj Alberta Campa Baezy V zažitých principech Závěr Zdroje

3 Život Alberto Campo Baeza tvrdí, že pokud človek žije v harmonii, tak je možné harmonii uplatnit i v tvorbě prostoru. Narodil se v roce 1946 ve španělském městečku Valladolid. Baeza měl to štěstí na spokojené dětství bez větších traumat a zvratů. Pochází ze starého rolnického rodu, ze kterého pochází mnozí architekti a doktoři. Zájem o architekturu zdědil po rodině z matčiny strany. V dobách studií na škole architektury v Madridu tvořil především v zaujetí čisté abstrakce u profesora Alejandra de la Soty. 1 Školu absolvoval v době politických změn ve Španělsku. V té době nebylo mnoho významných učitelů, kteří by ovlivnili Baezu na univerzitě. Nemálo důležití byli architekti, kteří ho ovlivnili v jeho práci s konstrukcí. Příspělo to k jeho nezaměnitelnému osobního stylu. Osobnosti jako Le Corbusier, Mies Van der Rohe, Louis Barragán a Tadao Ando. Ovšem nejdůležitejší pro jeho tvoru byli španělští architekti, které osobně znal, nebo se kterými osobně pracoval jako Javiér Carvajal, Francisco Javier Sáenz de Oíza a zmiňovaný Alejandro de la Sota. 2 Po dokončení studií v roce 1971 začal spolupracovat s architektem Cadalasem v jeho ateliéru na Floridě. Zanedlouho se opět vrátil na akademickou půdu, ale tentokrát jako pedagog spolu s Franciscem Javierem Sáenzem de Oízou. 5 Alberto Campo Baeza učil v Curychu ( ), v Dablinu (1992), Kodani (1996), na EPFL Lausanne (1997), v Pensylvánii (1986 a 1999), na Bauhausu ve Výmaru (2002), IIT Chicagu (2003). Byl také pozvaný jako hostující profesor na Columbia University (2003). Obklopování se mladými lidmi je v jeho živote velmi důležité. Tato role je mu blízká dodnes. Alberto Campo Baeza má rád kontakt s lidmi, zejména se svými klienty, kteří jeho budovy užívají. Jeho povaha je vřelá až narcistická. Baeza nevěří v technologie, v kresbě se spoléhá pouze na svou ruku. Podle Baezy je nejdůležitější věcí v architektuře myšlenka. V ateliéru Alberta Campa Baezy pracují pouze dva lidé, kteří jeho skici překreslují v počítači. Proč dva? Protože jen tak dokáže mít kontrolu nad svými projekty a zpracovat je do detailu. 1 1 Dokument: Architektura světla: Portela & Baeza, Španělsko, Alberto Campo Baeza, Works and Projects, Electa Milano, 1999, str URL:

4 Filozofie tvorby Podle Alberta Campa Baezy je nejdůležitější věcí v architektuře myšlenka. Architektura bez myšlenek není ničím jiným než obyčejnou formou. Architektura stejně jako jakákoli jiná práce potřebuje myšlenku, která by architekturu podpořila. Baeza rád hovoří o architektuře, jako o postavené myšlence. Myšlenka je to abstraktní, co stavbě dává smysl. Na to, aby architektura mohla být reálná, v reálném prostoru a čase je zapotřebí, aby byla postavená z těžkých materiálů. Materiálů, které podléhají gravitaci a vytvářejí konstrukci. Baeza říká: Stavba vytváří prostor. Prostor tedy vytváří kontrolou gravitace. Pokud je vytvořen prostor a v něm žije člověk, tak poslední úlohou, kterou dosáhneme atributu kvalitní architektury je dostat do prostoru světlo. 1 Světlo se spolupodílí na vytváření prostoru a je ústředním tématem všech staveb Alberta Campa Baezy. Baeza rád používa výraz esenciální architektura. Architektura, která je schopná dosáhnout maximálního možného efektu za použití minimálních prostředků. Alberto Campo Baeza rád ve své architektuře používá stručnost. Slovo stručnost tady ale nemá nic společného s minimalistem, ten je pouze estetikou. Stručnost je u něj technika, zbraň a také filozofie. Jedině s pomocí těch pravých materiálů je možné vytvořit nebe v domě, nebo na zemi. 1 Jeho půdorysy, řezy a pohledy se vyvíjí tak plynule, jako nejpřirozenější věci na světě. Vše přeložil do forem velkých sil. Z pohledu Baezy je pravidelnost v kubické síti najtradičnejší výrazový prostředek architektů 20. století. 3 Čistý a prostý - to je to, co Alberto Campo Baeza aplikuje ve všech svých projektech. Mrazivá dokonalost jeho tvorby ja však pouze zdánlivá, stejně jako jeho výraz se projevují i jeho díla. Fasáda je vždy dokonale upravená, uvnitř hoří plamen, který představuje vášeň. Svou práci považuje jako určitý způsob svádění, a to si vyžaduje citlivou a rafinovanou duši. Jeho vášní je tvořit soukromé a jednoduché příbytky plné světla. Domy k bydlení, k rozhovorům, k milování. 1 Dokument: Architektura světla: Portela & Baeza, Španělsko, Alberto Campo Baeza, Works and Projects, Electa Milano, 1999, str. 8

5 Tvorba a vývoj Alberta Campa Baezy Raná tvorba: Technická univerzita, Alméria (1976) Projekt Univerzitad laboral de Alméria měl na Baezův pozdější architektonický vývoj určitý vliv, především v tomto projektu prvně vytvořil prostor, který je z vnějšku uzavřený, a naopak do átrií se otevírajicí dům. Tento kompoziční princip později uplatní ve svých projektech rodinných domů. Plán těchto do átrií se orientujících objemů je striktně modulární. Dvě ortogonální osy se protínají ve velkém sloupovém átriu, které se stává sociálním místem setkání, krytém před větrem a prachem. Baeza vytváří šachovnicový půdorys. Stěny jsou omítnuté vápnem a bílou omítkou, která vytváří striktně nezdobné hmoty. Tyto stěny tvoří nádvoří, které popisuje jako oázy, chráněné před hlukem. Samotný projekt zpracoval společně s Juliem Cano Lasso, ten ho také zaměstanal ve svém ateliéru ještě při Baezových studiích na škole. 4 foto zdroj: 8 foto zdroj: 9 García Marcos House, Valdemoro, Madrid (1991) Tento dům je jeden z prvních, kde Baeza použil princip vysoké zdi lemující pozemek. Zdi převyšují výšku člověka, který je chráněný před okolním světem. Átriové zdi v Baezových projektech mají často funkci ochrany před okolním prachem. 3x foto zdroj: Alberto Campo Baeza, Works and Projects, Electa Milano, 1999, str. 10,11,12

6 Moliner House, Zaragoza (2008) O 17 let později použil stejný princip zdí lemující pozemek. Baeza chtěl vytvořit dům pro poezii, dům pro sny, život a smrt. Dům pro čtení, psaní a přemýšlení. Vysoké zdi vytváří krabici otevřenou do nebe. Atmosféru interiérů vytváří umístění přízemí pod úroveň okolního terénu. Dům je tak zakopán v zemi s pohledem na stromy. Ve třetím patře se nachází knihovna s otvory propouštějící severní světlo, které je vhodné pro čtení. Přízemí se zahradou je určeno pro bydlení a je osvětlováno z jižní strany. Podzemní patro je určeno ke spaní. 3 3x foto zdroj: 6 Pino House, Vicálvaro, Madrid (1999) Dům, jehož koncept stejně jako zmiňované projekty zakládá na izolaci od okolního prostředí. Vysoké zdi rovněž izolují dům od cest přiléhající k pozemku. Půdorys tohoto malého domu je navržen tak, aby dal pocit mnohem většího prostoru, než doopravdy má. Na obou stranách pozemku o rozměrech 12x8 m se nachází cesty. Baeza od těchto cest odstoupil s hmotou domu o 4 metry na každé straně. Hmota domu má tak pouhou plochu 32m 2. Podzemní část je navržena téměř na celém pozemku, je rozdělena do tří částí, ze kterých vystupují další prostory nad. Jsou to dvě átria, která jsou opticky propojena skleněnou stěnou v prvním nadzemním podlaží a propouští tak diagonálně světlo skrze. Pevná hmota domu je ve druhém a třetím nadzemním podlaží. Tato hmota vytváří hru světla a stínů v prvním nadzemním podlaží. 2 3x foto zdroj: Alberto Campo Baeza, Works and Projects, Electa Milano, 1999, str. 156,157 2 Alberto Campo Baeza, Works and Projects, Electa Milano, 1999, str. 156,157 6 Zdroj:

7 V zažitých principech Alberto Campo Baeza ve své tvorbě využívá jemu vlastní postupy. My sme se při sledování jeho tvorby soustředili na ty, které nás nejvíce zaujaly. V následujícím textu se pokusíme vysvětlit a popsat alespoň pár principů Alberta Campa Baezy, které se neustále obměňují v různých obdobách ve všech jeho návrzích. Těmito principy zároveň vzniká nezaměnitelný autorův rukopis, díky kterému je vždy snadno rozpoznatelný. A) Minimalizace a jednoduchost tvarosloví Při tvorbě Alberto Campa Baeza se nikdy nesetkáme orgamickými hmotami. Jeho stavby jsou naopak poznamenány vysokou mírou pravidelnosti a pravoúhlosti. Objekty jsou vždy jasně a přesně geometricky definovány. Zamora offices, Zamora Culural centre coobquecura, Chile B) Práce s materiály Alberto Campo Baeza rád pracuje s čistými plochami, které podporují jednoduché a minimalistické tvarosloví, typické pro jeho tvorbu. Nejčastěji se v jeho tvorbě setkáváme s pohledovým betonem, bíle zbarvenými plochami a různými druhy kamene. Práce s materiálem je u Baezy úzce propojena s prací se světlem. Caja General, Granada Medzi katedrálmi, Cádiz - 6

8 C) Práce se světlem Přítomnost a význam světla v architektuře je jedním ze základních znaků Baezovy tvorby. Sám ho považuje za jeden z materiálů, z nichž se stavba skládá. Využití světla přitom vždy určuje funkce stavby a zeměpisná šířka, kde se daný objekt nachází. Caja General, Granada- 7 Zamora offices, Zamora Pibamarmi Stand, Verona Porta Miláno D) Urbanismus, lokalita Baeza ve svých textech často nepopisuje konstrukci, nebo širší urbanismus. Jeho vztah k místu srovnáváme pomocí dvou zadání, které mají velmi podobnou konstrukci, fasádu i hmotové řešení, avšak leží na odlišných kontinentech. Prvním je dům navžený v Santa Fé, Nové Mexiko v Severní Americe pro návrháře Toma Forda (pozn.: Pro Forda navrhl dům také Tadao Ando). Tento dům je řešen jako soubor jednotlivých staveb, které reagují na stávající terén. půdorys zdroj: 6 foto zdroj: 6

9 Druhým domem je soubor čtyř vil pro Španělské velvyslanectví v Africkém Alžíru. Tento soubor také reaguje na přilehlý terén. Má srovnatelné konstrukce i fasádu s prvním domem. Dá se tedy říci, že oba domy jsou si hmotově, fasádně i konstrukčně podobné, avšak leží na opačné straně světa, z čehož plyne upřednostnění osobního stylu před regionálním výrazem. půdorys zdroj: foto zdroj: 6 E) Prostor před a za zdí Je pravda, že při "obalení" stavby stěnami dochází k zamezení kontaktu s okolní krajinou, ale na druhé straně tento "obal" vytváří vnitřní svět, svět čistý a chráněn od okolního světa, kde jediným výhledem je výhled na nebe, čímž vzniká "ráj na zemi ". Centre BIT, Mallorca - Daycare center for Benneton - Guerrero house, Cádiz Gaspar house, Cádiz - 6

10 F) Hmota x Skelet Další z charakteristických znaků Baezových staveb je kontrast mezi uzavřenou a otevřenou částí stavby. Tyto dva kontrapunkty Alberto Campo Baeza komponuje do jednoho objektu, což v pozorovateli vyvolává jistý pocit napětí. De Blas house, Madrid - Medzi katedrálmi, Cádiz - Závěr: Vývoj nebo stagnace? Odpovědět na otázku, zda se tvorba Campa Baezy během jeho tvůrčího období vyvíjí nebo ne, je velmi komplikovaná. Při sledování jeho tvorby v konfrontaci s jeho vyjádřením v jednotlivých rozhovorech, jsme však dospěli k jasnému závěru, že stavby Alberta Campa Baezy přímo vychází z jeho osobní povahy. Stejně jako je Campo Baeza opatrný k nový technologickým inovacím, tak jsou i jeho návrhy imunní k aktuálním trendům ve světové architektuře. Jeho budovy jsou stavěny v mírném až tropickém podnebném pásu. Proto je zřejmě schopný používat stejné kontrukce, materiály a fasády. V jeho tvorbě není takřka žádná konfrontace s podnebím, které panuje např: v severských zemích, kde by Baeza musel přistoupit k jiným principům. Rozhodně se nedá přímo říci, že se jeho stavby nevyvíjejí, ale Alberto Campo Baeza jednoduše neustále věří ve své zažité principy, které velmi rád ve svých návrzích využívá k jedinnému výsledku a to k maximálnímu uspokojení všech smyslů uživatele jeho budov. V práci Alberta Campa Baezy je velké téma čistota, kterou interpretuje skrze bílou barvu konstrukce, či fasádní omítku. Je ovšem otázkou, zda-li tato čistota ustojí působení času. Na mnohých budovách je přirozené stárnutí elegatním architektonickým výrazem, ovšem pokud se stáří projeví na budovách Baezy, budou působit jednoduše špinavě a zašedle. Jeho konstrukce a interiéry jsou až strojově čisté a svým způsobem i nepřirozené pro každodenní život. Tyto konstrukce musí být také finančně velmi náročné, neboť se snaží všemi způsoby dosáhnout právě čistoty. Pokud připomenem jeho stavby rodinných domů, nenajdeme zde okapní žlab, nebo jakékoli prvky zamezující pronikání slunečního záření do interiéru - žaluzie, které by obzvlášť ve Španělsku měly opodstatnění.

11 Zdroje: (1) Dokument: Architektura světla: Portela & Baeza, Španělsko, 2006 (2) Alberto Campo Baeza, Works and Projects, Electa Milano, 1999, str (3) Alberto Campo Baeza, Works and Projects, Electa Milano, 1999, str. 8 (4) Alberto Campo Baeza, Works and Projects, Electa Milano, 1999, str. 10,11,12 (5) URL: (6) URL: (7) URL: (8) URL: (9) URL: