Peníze. Funkce peněz. Historie peněz

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Peníze. Funkce peněz. Historie peněz"

Transkript

1 Peníze Funkce peněz Peníze používáme tak často, že nám ani nepřijde se nad nimi zamýšlet. Peníze jsou však významným makroekonomickým agregátem, s řadou funkcí. Často o něm přitom mluvíme nepřesně typickým příkladem je zaměňování bohatství a peněz. Pokud o někom (např. Billovi Gatesovi) říkáme, že má hodně peněz, vlastně myslíme, že má velké bohatství. Peníze v ekonomickém smyslu jako aktivum, které je používáno k nákupu ostatních aktiv. Teoreticky si lze představit člověka, který je velmi bohatý vlastní řadu statků typu aut, domů apod., má však málo peněz, tedy aktiv, jež může použít k nákupu dalších statků. O penězích můžeme z ekonomického pohledu říci, že je likvidním aktivem, tedy aktivem, které lze snadno použít na nákup ostatních statků. Ekonomická teorie přisuzuje penězům následující funkce: 1. prostředek směny jak již bylo uvedeno výše, za peníze mohou lidé nakupovat další statky, mohou tedy prostřednictvím peněz směňovat jeden statek za druhý. 2. účetní jednotka/měřítko cen peníze slouží k vyjadřování cen jednotlivých statků v ekonomice. 3. uchovatel hodnoty peníze mohou být jednou ze složek bohatství, tedy aktivem, které si uchovává svou hodnotu. Podmínkou samozřejmě je nízká inflace. Historie peněz Peníze v minulosti vznikly ve formě komoditních peněz, tedy statků s vnitřní hodnotou, tj. statků, které měly svou hodnotu i v případě, kdy nebyly používány jako peníze, Už od pradávných časů se jako peníze používalo zlato a stříbro, respektive zlaté a stříbrné mince 1. Důvody byly následující: - šlo o homogenní statek bylo jedno, kterou minci dostanete, všechny byly stejné (pomíjíme vědomě případy záměrného snižování zlatého/stříbrného obsahu mincí) - zlato a stříbro bylo relativně vzácné, množství zlata i stříbra bylo omezené, tj. neexistovala velké nebezpečí inflace 2. Držba zlatých a stříbrných mincí byla však nákladná. Proto někteří zlatníci začaly přijímat tyto mince do úschovy a místo nich vydávat potvrzení o této úschově. Tato potvrzení se postupem času změnila v bankovky. V minulosti tedy bankovky byly kryty zlatem, eventuelně jinými reálnými aktivy. Brzy se však přišlo na to, že většina lidí nepožaduje směnu bankovek za zlaté či stříbrné peníze, jinými slovy, že suma bankovek nemusí odpovídat (může být vyšší) sumě zlatých/stříbrných mincí. S růstem států vlády jednotlivých zemí začaly regulovat právo bank emitovat bankovky a převáděly je na banky, které byly vlastněny státem nebo měly ke státu nějaký vztah. Nicméně stále byly alespoň částečně bankovky kryty zlatem/stříbrem či jinými aktivy a lidé měly právo směnit bankovky za zlaté nebo stříbrné mince. Konec tohoto krytí a 1 Zlato a stříbro jsou nejčastější podobou komoditních peněz. Nejsou ale jedinou. V dávné minulosti jako peníze sloužil i dobytek, v zajateckých táborech jako prostředek směny byly používány cigarety apod. 2 Není náhodou, že první zmínky o inflaci jsou z konce 15. století, tj. z doby objevení Ameriky, kde byly rovněž objeveny velké zásoby zlata a stříbra.

2 směnitelnosti přinesla první světová válka nutnost financovat válečnou výrobu vedla k tomu, že jednotlivé státy emitovaly výrazně více bankovek než jaké bylo množství zlata. To vedlo k inflaci v řadě zemí. Po první světové válce byla sice částečně směnitelnost bankovek za zlato obnovena, různé systémy však omezovaly směnitelnost pro běžné občany. Na počátku 70. let 20. století byla i tato částečná směnitelnost u všech významných měn zrušena. Peníze tak ztratily svou vnitřní hodnotu. Množství peněz v oběhu není nijak vázáno na zlato či jiné aktivum. V současné době jsou jako peníze používány bezhotovostní nebo hotovostní formy, které emitují centrální banky jednotlivých zemí. Těmto penězům se říká peníze s nuceným oběhem. K tomu, aby dané peníze vskutku sloužily jako peníze, musí být splněny následující podmínky: - musí být uzákoněno, že peníze slouží jako peníze, že je každý povinen je přijímat a provádět jimi transakce - lidé musí mít k daným penězům důvěru, musí chtít jimi platit, chtít je přijímat. Jsou známy situace, kdy je legálně včetně sankcí nařízeno, aby určité peníze fungovaly jako peníze, lidé k těmto penězům ale nemají důvěru a raději jako prostředek směny používají jiné aktivum 3. Peněžní agregáty Jak již bylo uvedeno, peníze jsou relativně velmi likvidním aktivem, snadno jsou použít jako prostředek směny. Přesto se ukazuje, že různé formy peněz jsou více či méně likvidní - podle formy likvidity se rozlišují následující peněžní agregáty (platí pro ČR, v jiných zemích může být vymezení poněkud odlišné): Agregát M1 je suma emise oběživa (bez hotovosti na pokladnách bank) a jednodenních vkladů, Agregát M2 zahrnuje M1, vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců a vklady se splatností do 2 let, Agregát M3 zahrnuje M2, akcie/podílové listy fondů peněžního trhu, emitované dluhové cenné papíry se splatností do 2 let a repo 4 operace. Obecně platí, čím vyšší/širší agregát, tím horší likvidita. Nabídka a poptávka po penězích Hovoříme-li o nabídce a poptávce po penězích, máme na mysli nabídku peněžních zůstatků a poptávku po peněžních zůstatcích. Co se týče nabídky peněz platí, že množství peněz v oběhu určuje centrální banka svými operacemi. Rozhodování centrální banky je nezávislé, není závislé na žádném faktoru, proto se křivka nabídky peněz zobrazuje jako svislá. Jak bude ukázáno dále, rozhodnutí centrální banky může mít multiplikační efekty. Základní nástroje centrální banky, které ovlivňují množství peněz: 3 Typickým příkladem byla situace v Srbsku na konci 20. století, kdy Srbové nechtěli přijímat (v důsledku vysoké inflace) srbský dinár a raději používali jiné měny nebo aktiva typu cigarety apod. 4 Repo operace je operace, kdy centrální banka prodává své cenné papíry (pokladniční poukázky) s krátkou dobou splatnosti (obvykle 14 dní, 3 měsíce), s tím, že po uplynutí dané doby vrátí subjektu, který si tento cenný papír koupil, nominální hodnotu cenného papíru zvýšenou o úrokovou míru. Za repo operace se často označuje i opačný postup, kdy centrální banka kupuje od komerčních subjektů cenné papíry, které jim po dohodnuté době prodá zpět, přičemž při zpětném prodeji zaplatí komerční subjekt cenu cenného papíru zvýšenou o úrokovou míru.

3 - operace na volném trhu: pokud centrální banka nakupuje nějaká aktiva, tak zvyšuje množství peněz v oběhu (při prodeji naopak snižuje) - diskontní, lombardní a eventuelně jiné sazby: jedná se o sazby, za které centrální banka půjčuje peníze komerčním bankám - povinná míra bankovních rezerv: stanovení množství peněz (z celkového množství vkladů), které banky nemohou půjčovat, ale musí mít k dispozici, aby byly schopny uspokojit nároky vkladatelů. Při zkoumání nabídky peněz většinou operujeme s reálnou nabídkou peněz, kdy sledujeme změny cenové hladiny a zkoumáme, jak velké množství statků lze za dané množství peněz koupit. Platí závislost: roste-li cenová hladina, klesá reálná nabídka peněz. Množství peněz v oběhu se obvykle značí výrazem M, reálnou nabídku peněz výrazem M/P (P je cenová hladina). Poptávka po penězích je tedy poptávkou po reálných peněžních zůstatcích. Lidé poptávají peníze z řady důvodů. Na základě toho můžeme rozdělit jednotlivé složky poptávky po penězích: - transakční poptávka: lidé potřebují peníze, aby mohly provádět ekonomické transakce (nakupovat/spotřebovávat, investovat apod.). Platí zde následující závislosti: -- čím vyšší disponibilní důchod, tím vyšší poptávka po penězích: při vyšším disponibilním důchodu si lidé mohou koupit více statků a potřebují více peněz čím vyšší úroková míra, tím nižší poptávka po penězích (zejména v podobě agregátu M, případně M2). Důvodem je, že držbou peněz člověk přichází o úrok/výnos, který by měl, kdyby držel jiná aktiva. - Opatrnostní poptávka: lidé potřebují peníze na krytí nenadálých situací. Opatrnostní poptávka závisí na úrokové míře stejná závislost jako u transakční poptávky. - Spekulační poptávka: (někteří) lidé poptávají peníze, aby za ně mohli nakupovat jiná aktiva, spekulovat na pokles a vzestup cen. Závislost je zde nejednoznačná. Obecně můžeme rozlišit řadu faktorů, které ovlivňují poptávku po penězích: - disponibilní důchod: závislost - čím vyšší disponibilní důchod, tím vyšší poptávka - úroková míra: závislost čím vyšší úroková míra, tím nižší poptávka - náklady na výběr peněz: závislost, čím vyšší jsou náklady na výběr peněz, tím více peněz budou chtít lidé držet, méně často budou směňovat jiná aktiva za peníze, čili tím nižší poptávka - náklady na získání peněz: je-li získání peněz nákladné (banky nechtějí půjčovat apod.), bude klesat poptávka po penězích. 5 Lze namítnout, že pokud se lidem zvyšuje jejich disponibilní důchod vlastně se zvyšuje množství peněžních zůstatků, které drží. To je sice pravda, ale zároveň se zvyšuje i jejich poptávka po penězích. Kdyby se lidem zvýšil disponibilní důchod (v podobě vyššího množství peněz, které mají k dispozici) a nechtěli tyto peníze držet, tak by se jich snažili zbavit a nakupovali by za peníze jiná aktiva. Poptávka lidí po penězích by tedy klesala. Možná ještě srozumitelněji lze vysvětlit zvýšenou poptávku po penězích, je-li člověk odměňován v naturáliích (tj. roste jeho odměna v naturáliích). Pak je bohatší a může si dovolit koupit více statků. K tomu ale nejprve musí proměnit naturální důchod/příjem za peníze, jeho poptávka po penězích tedy roste.

4 I v případě poptávky po penězích nás zajímá zejména reálná poptávka, čili kolik peněz potřebujeme při dané cenové hladině. Pokud např. vzroste cenová hladina dvojnásobně, k tomu, abychom si koupili stejné množství statků jako před růstem potřebujeme dvojnásobné množství peněz. Nominálně se tedy poptávka po penězích zvýší, reálně se ale nic nezmění. Rovnice reálné poptávky po penězích má tvar: L = k*y h*i rovnice 1, Kde: L = reálná poptávka po penězích, Y = hrubý domácí produkt, i = (nominální) úroková míra, k = koeficient závislosti poptávky na HDP, h = koeficient poptávky na úrokové míře. Peníze slouží jako měřítko cen. Co je ale cenou peněz? Odpověď zní: úroková míra pokud si půjčujeme peníze, musíme zaplatit úrok. Nyní už můžeme nakreslit graf nabídky a poptávky po penězích. i M/P I0 M/P, L Na trhu peněz je rovnováha tam, kde se nabídka střetává s poptávkou. I0 je rovnovážná úroková míra. Poznámka: Je-li v rovnováze trh peněz, je rovněž v rovnováze trh aktiv, kde se střetává nabídka a poptávka po zapůjčitelných fondech, tj. úspory a investice. Proč? Předpokládejme třeba, že úroková míra je nižší než rovnovážná. V takovém případě lidé poptávají více peněz, takže prodávají některá aktiva nesoucí výnos/úrok jako např. obligace. Tímto prodejem cena daných aktiv klesá, čímž se zvyšuje úroková/výnosová míra. Tím, že lidé prodávají daná aktiva, tak snižují rovněž výši úspor (na grafu zapůjčitelných fondů se křivka úspor posouvá vlevo (viz dále). Obecně pro výši úrokové/výnosové míry platí vztah: r e = Re/P (rovnice 2), Kde: r e = očekávaná výnosová/úroková míra 6, Re = očekávaný výnos daného aktiva/statku, P = cena daného aktiva/statku Otázky jednoduché příklady: Co se stane, pokud se zvýší množství peněz v oběhu? Odpověď: křivka nabídky peněz se posune doprava. Co se stane, pokud vzroste cenová hladina? Odpověď: křivka nabídky peněz se posune doleva. L1 6 Vědomě hovoříme o očekávané úrokové/výnosové míře. Každý výnos v budoucnu, i když je relativně jistý (jako třeba v případě vládních dluhopisů) je jen očekávaný.

5 Co se stane, pokud se rozšíří platební karty? Odpověď: lidé nemusí k transakcím držet tolik peněz, křivka poptávky po penězích se posune doleva. Co se stane, pokud vzrostou důchody obyvatel? Odpověď: křivka poptávky po penězích se posune doprava. Co se stane, pokud se zvýší politická nestabilita? Odpověď: lidé budou pravděpodobně chtít držet více peněz, křivka poptávky po penězích se posune doprava. Multiplikační proces vkladů Změna množství peněz v oběhu centrální bankou má multiplikační účinek celkové množství peněz v oběhu (peněžní zásoba) se zvýší vícekrát než jaký je růst vyvolaný rozhodnutím centrální banky. Vysvětleme si to na příkladu. Příklad: předpokládejme ekonomiku bez oběživa. Povinná minimální míra rezerv, tj. množství peněz (z celkového množství vkladů), které musí mít banky k dispozici je 10 % (tj. 0,1). Předpokládejme, že centrální banka nakoupí dluhopisy v hodnotě 1 mil. Kč. V takovém případě se nabídka peněz, tj. celkové množství peněz v oběhu (M) zvýší o 1 mil. Kč. Tyto peníze skončí na účtu některé z bank (v ekonomice nefunguje oběživo) jako vklady. Banky ale dané peníze nenechají ležet ladem to by jim způsobilo ztrátu. Budou se dané peníze snažit půjčit, maximálně mohou půjčit 90 % z přírůstku vkladů (10 % si musí ponechat jako povinné minimální rezervy). Pokud banky vskutku půjčí 90 % z přírůstku vkladů, půjčí 900 tisíc Kč. Těchto 900 tisíc Kč opět skončí na bankovních účtech jako vklady. Banky z nich opět 90 %, tj. 810 tisíc Kč půjčí a celý proces dále pokračuje. Celkový přírůstek lze vypočíst podle vzorce 7 : M =(1/rr)* D (rovnice 3), kde je znak pro delta, tj. přírůstek, M = celkový přírůstek peněžní zásoby, rr = povinná míra minimálních rezerv v setinách, D = počáteční přírůstek vkladů. Výraz 1/rr se nazývá jednoduchý peněžní multiplikátor Prozatím jsme předpokládali, že lidé nedrží hotovostní peníze. Pokud opustíme tento málo realistický předpoklad, je zřejmé, že celkový multiplikační účinek bude menší peníze v podobě hotovostních peněz/oběživa nemají multiplikační efekt. Než zde uvedem vzorec, o kolik vzroste množství peněz v oběhu, při existenci hotovostních peněz (tento vzorec nebudeme odvozovat), rozlišme dva důležité pojmy: - peněžní zásoba, neboli celkové množství peněz v oběhu se rovná sumě oběživa a bankovních vkladů: M = Cr + D rovnice 4, kde: Cr = oběživo, D = bankovní vklady - peněžní báze neboli mocné peníze jsou sumou oběživa a bankovních rezerv 8 : Mb = Cr + R (rovnice 5), kde: Mb = peněžní báze, R = bankovní rezervy. Z výše uvedených vzorců můžeme spočítat kolikrát je peněžní zásoba větší než peněžní báze: M/Mb = (Cr+D)/(Cr+R) (rovnice 6.) Z rovnice 6 potom lze potom odvodit o kolik se zvýší množství peněz v oběhu při existenci hotovostních peněz vychází se z toho, že počáteční zvýšení peněz v oběhu zvyšuje peněžní bázi, později větší část těchto peněz má multiplikační účinek. Celkové zvýšení množství peněz v oběhu je rovno: 7 Vzorec lze odvodit aplikací vzorce pro součet nekonečné geometrické řady. 8 Bankovní rezervy chápeme jako peníze, které banky nepůjčují svým klientům, ale ponechávají si je z důvodu, aby mohli dostát nárokům svých klientů na výplatu peněz.

6 M = (cr +1)/(cr+rr) * Mb rovnice 7, kde cr = podíl oběživa na vkladech. Výraz (cr +1)/(cr+rr) se nazývá peněžním multiplikátorem. Kvantitativní teorie peněz Kvantitativní teorie peněz říká, že peníze jsou neutrální, neboli, že změna (růst) množství peněz sama o sobě nevede k růstu HDP, ale jen k růstu cenové hladiny 9. Je to logické na první pohled: kdyby změna množství peněz vedla ke změně HDP, stačilo by jen měnit toto množství a vše by bylo zařízeno. Tento na první pohled logický a intuitivní předpoklad však vyžaduje podrobnější analýzu. Kvantitativní teorie peněz vychází z tzv. transakčního přístupu: v ekonomice se za určité období uskuteční určité množství transakcí. K těmto transakcím se používá nějaké množství peněz, které se de facto obrátí. Vztah mezi množstvím peněz a počtem transakcí na straně jedné a cenovou hladinou a reálným HDP na straně druhé potom vyjadřuje následující rovnice 10 : M*V = Y (rovnice 8) M*V = P*Yr (rovnice 9) kde: M = množství peněz v oběhu/peněžní zásoba, V = rychlost obratu peněz, Y = nominální HDP, Y = P*Yr, P = cenová hladina, Yr = reálný HDP. Rovnice říká, že množství peněz v oběhu spolu s rychlostí obratu peněz musí být schopno uspokojit všechny transakce, které se týkají nominálního HDP v daném časovém období, neboli nominální HDP vyprodukovaný v daném časovém období musí být koupen (a spotřebován) penězi, které jsou k dispozici. Množství peněz v oběhu je v zásadě stavová veličina, která se za určité období setkává s určitým tokem transakcí. Pokud se zvýší počet transakcí (např. produkty přicházejí častěji na trh, jejich množství se však nemění), musí se stálé množství peněz v oběhu častěji obrátit rychlost obratu se zvýší. Protože se nemění ale množství vyprodukovaných statků (tj. Yr), musí vzrůst cenová hladina, aby obě strany rovnice byly v rovnováze. Kvantitativní teorie peněz vychází z předpokladu, že rychlost obratu peněz je (alespoň v krátkém období) konstantní, že se případně mění až v dlouhém období. Za tohoto předpokladu (při nezměněném Yr) změna v množství peněz musí vést jedině k růstu cenové hladiny. Předpoklad konstantní/neměnné rychlosti byl mnohokrát zpochybněn. Ve 20. a 30. letech byla zformulována teorie, že poptávka po penězích L je funkcí nominálního důchodu L = k*y = k*yr*p (rovnice 10.) Má-li platit rovnost M = L, musí platit i rovnost M = k*yr*p (rovnice 11). Z logiky věci potom plyne, že k = 1/V. Nicméně autoři rovnice M = k*yr*p zdůrazňují, že koeficient k závisí na řadě faktorů, mj. na úrokové míře, která se může často měnit. Jinými slovy rychlost obratu peněz pak není stabilní. Kritikové stabilní rychlosti peněz argumentovali takto: zvýšení peněz v oběhu vede k poklesu úrokové míry, ke zvýšení poptávky po penězích a tím ke snížení rychlosti peněz. Nová náhled na spor přinesl Milton Friedman, který zformuloval novou kvantitativní teorii peněz (vychází mj. ze skutečnosti, že v krátkém období jsou ceny strnulé, že 9 Kvantitativní teorie peněz byla prvně zformulována na konci 15. století i zde její formulace souvisela s růstem množství zlata a stříbra v důsledku objevení Ameriky. 10 Jejím autorem je americký ekonom Irwing Fisher. Rovnice byla formulována v roce Často se nazývá kvantitativní rovnicí peněz.

7 v krátkém období lidé nejsou schopni rozlišit, zda se množství peněz v oběhu mění atd.). Základní teze této teorie peněz zní: 1. existuje vztah mezi změnou množství peněz v oběhu a změnou nominálního HDP 11. Tento vztah je těsnější v delším než v kratším období. 2. V krátkém období (maximálně do dvou let) vedou změny peněz v oběhu ke změnám reálných veličin (reálný HDP, reálná úroková míra, reálný měnový kurs). Je to mj. způsobeno výše uvedenými faktory cenové strnulosti, nedostatečné informace apod. Jinými slovy v krátkém období změny (zvýšení) množství peněz v oběhu vedou k tomu, že se zvýší počet vyprodukovaných statků (reálný HDP), že vzroste úroková míra, aniž by se změnila inflace (tj., že vzroste reálná úroková míra) atd. 3. V dlouhém období jsou změny množství peněz neutrální. Vedou pouze k růstu cenové hladiny (a tím i nominálního HDP), nikoliv však reálného HDP pokud se totiž mění jak cenová hladina, tak nominální HDP ve stejném poměru, tak reálný HDP zůstává stejný. V dlouhém období totiž mizí výše uvedené strnulosti. 4. Inflace je výlučně peněžním jevem jedinou konečnou příčinou inflace je růst peněžní zásoby. 11 Nezapomínejme, že nominální HDP je dán součinem reálného HDP (tj. množství vyprodukovaných statků) a cenové hladiny.

hmotné věci (zboží), tak nehmotné věci (služby), tak nejrůznější finanční aktiva (dluhopisy, akcie, podílové listy apod.)

hmotné věci (zboží), tak nehmotné věci (služby), tak nejrůznější finanční aktiva (dluhopisy, akcie, podílové listy apod.) 2. Peníze 2.1 Funkce peněz Peníze používáme tak často, že nám ani nepřijde se nad nimi zamýšlet. Peníze jsou však významným makroekonomickým agregátem, s řadou funkcí. Často o něm přitom mluvíme nepřesně

Více

Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš

Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš Peníze Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš Bez peněz by byl život trudný, aneb dvojí náhoda směny Bez peněz by se lidé nespecializovali. Peníze vznikly spontánně jako prostředek směny.

Více

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012 Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012 Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty Drobeček

Více

21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ

21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ 5. přednáška 21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ 5. přednáška 21.03.2007 I. Peníze II. Trh peněz 5. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA peníze, barterová směna, komoditní peníze, papírové peníze, státovky, depozitní

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit Řešené ukázkové příklady k bakalářské zkoušce z MTP0 1. Peněžní multiplikátor Vyberte potřebné údaje a vypočítejte hodnotu peněžního multiplikátoru pro měnový agregát M1, jestliže znáte následující údaje:

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

1. Přednáška FINANCE I. Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky

1. Přednáška FINANCE I. Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky 1. Přednáška FINANCE I Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky PENÍZE, MĚNA Tři základní funkce peněz: zúčtovací jednotka, prostředek směny, uchovatel hodnoty (funkce

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6.1 Charakterizujte pojmy definice peněz příčiny vzniku peněz komoditní peníze zlatý standard monetizace a demonetizace zlata formy soudobých peněz funkce peněz

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz 9. přednáška Makroekonomie I Peníze a parita kupní síly, měnový kurz Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Definice peněz Historie vzniku peněz Funkce peněz Osnova přednášky Nabídka peněz peněžní

Více

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0 5b. Nabídka peněz a poptávka po penězích slide 0 Obsahem přednášky je Jak bankovní systém vytváří peníze Tři metody, pomoci kterých může CB kontrolovat nabídku peněz, a proč jí CB není schopna kontrolovat

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Funkce peněz 1. prostředek směny 2. jednotka zúčtování 3. uchovatel hodnoty 2 Měnové systémy problém

Více

Finanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh

Finanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh Finanční trhy Doc Ing Jana Korytárová, PhD Finanční trh trh peněz (trh krátkodobých úvěrů splatnost do 1 roku), trh kapitálu (respektive zahrnuje ještě devizový trh a trh drahých kovů) 1 Historický vývoj

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Peníze a centrální banka. Vzdělávací prezentace, Jan Filáček, červen 2010

Peníze a centrální banka. Vzdělávací prezentace, Jan Filáček, červen 2010 Peníze a centrální banka Vzdělávací prezentace, Jan Filáček, červen 2010 1 Historie peněz Směna zboží a služeb za jiné zboží a služby (tzv. barter) Peníze v podobě mušlí, dobytka, soli, tabáku, či plátna

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Peníze mají dlouhou historii. Jejich různé formy nevznikly najednou ze dne na den, ale prošly vývojem, s jehož základními fázemi se nyní seznámíme.

Peníze mají dlouhou historii. Jejich různé formy nevznikly najednou ze dne na den, ale prošly vývojem, s jehož základními fázemi se nyní seznámíme. 4.kapitola Peníze V této kapitole se seznámíte s tím, jak se peníze vyvíjely v minulosti až do dnešních forem peněz s nabídkou peněz, neboli jak centrální banka prostřednictvím celé bankovní soustavy vytváří

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Téma č. 4: Peníze a bankovní soustava

Téma č. 4: Peníze a bankovní soustava Základy ekonomie II Téma č. 4: Peníze a bankovní soustava Petr Musil Peníze Peníze = cokoli, co je všeobecně akceptováno jako prostředek směny kdo určí, co bude penězi?......účastníci směny důležitá je

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Bankovnictví a pojišťovnictví 5

Bankovnictví a pojišťovnictví 5 Bankovnictví a pojišťovnictví 5 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Vkladové bankovní produkty Obsah:

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí.

OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí. OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí. Za nejvýznamnější ukazatel výkonnosti ekonomiky je považován

Více

Nositelem MP je centrální banka (v ČR Česká národní banka - ČNB), zprostředkovaně pak i komerční banky.

Nositelem MP je centrální banka (v ČR Česká národní banka - ČNB), zprostředkovaně pak i komerční banky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 9. Monetární politika Monetární politika (MP) = peněžní politika. Je zaměřena na: kontrolu množství

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 12. Lekce Banky a jejich úloha v národním hospodářství Struktura

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost. Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň

Více

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace Otázka: Finanční trh a finanční instituce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): andy.232 Finanční trh a finanční instituce bankovní soustava měna, peníze nemovitosti, cenné papíry, akcie mezinárodní

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz

Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz 1. Finanční systém Struktura bohatství českých domácností FINANČNÍ SYSTÉM trhy instituce instrumenty zákony transakce FINANČNÍ SYSTÉM VÝČET

Více

Ča Č sov o á ho h dn o o dn t o a pe p n e ě n z ě Petr Málek

Ča Č sov o á ho h dn o o dn t o a pe p n e ě n z ě Petr Málek Časová hodnota peněz Petr Málek Časová hodnota peněz - úvod Finanční rozhodování je ovlivněno časem Současné peněžní prostředky peněžní prostředky v budoucnu Úrokové výnosy Jiné výnosy Úrokové míry v ekonomice

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Finanční řízení pro nefinančníky Ing. Jaroslava Syrovátkov tková jsou univerzální aktivum (zboží), které je všeobecně přijímáno při směně (tj. za zboží/služby nebo při úhradě dluhu). FUNKCE PENĚZ - prostředek

Více

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Měnová politika Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím měnového trhu provádí ji centrální banka konkrétní země a to většinou nezávisle na vládě základním cílem je udržení cenové

Více

Model IS-LM. Křivka IS

Model IS-LM. Křivka IS Model IS-LM Křivka IS Doposud jsme při zkoumání rovnováhy v krátkém období předpokládali, že plánované investice firem jsou autonomní veličinou (I P = Ia). Ve skutečnosti však výše investic v ekonomice

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE PENĚŽNÍ AGRAGÁTY, ROVNOVÁHA PENĚŽNÍHO TRHU, MEZINÁRODNÍ TRH PENĚZ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA. Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Rozvrh. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo ZS 2009/2010

FINANČNÍ MATEMATIKA. Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Rozvrh. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo ZS 2009/2010 Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo FINANČNÍ MATEMATIKA ZS 2009/2010 Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Kontakt: e-mail: oldrich.soba@mendelu.cz ICQ: 293-727-477 GSM: +420 732 286 982 http://svse.sweb.cz web

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Nejčastější model v tržních ekonomikách je dvouokruhové bankovnictví, které tvoří: Centrální banka Obchodní (komerční) banky Bankovní soustava

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6.-7. přednáška 28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6. přednáška 28.03.2007 I. Trh zboží a křivka k IS II. Trh peněz z a křivka k LM III. Rovnováha IS-LM IV. Fiskáln lní a monetárn

Více

Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém.

Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém. 10. přednáška Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika Jednostupňový Dvoustupňový Bankovní systém Jednostupňový systém Jednostupňový

Více

9. Přednáška Česká národní banka

9. Přednáška Česká národní banka 9. Přednáška Česká národní banka Česká národní banka ústřední banka České republiky, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance (novela č. 257/2004 Sb.). hlavní cíl CENOVÁ STABILITA, Další cíle: podpora

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Základy ekonomie II Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Struktura definice měnového kurzu poptávka po národní měně a nabídka měny utváření směnného kurzu a jeho změny nominální vs. reálný kurz

Více

BANKOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková

BANKOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková BANKOVNICTVÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

Investování volných finančních prostředků

Investování volných finančních prostředků Investování volných finančních prostředků Rizika investování Lidský faktor Politická rizika Hospodářská rizika Měnová rizika Riziko likvidity Inflace Riziko poškození majetku Univerzální optimální investiční

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Charakteristika modelu

Charakteristika modelu Model křivek IS-LM Charakteristika modelu Rozdíl oproti modelu s přímkou 45 stupňů: investice už nejsou nezávislé, tj. nejsou autonomní, rozšíření o nabídku a poptávku po penězích vedle trhu statků zavádíme

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0499

CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek,s.r.o. VY_32_INOVACE_245_ESP_03 Marcela Kovářová Datum tvorby

Více

Finanční deriváty. Základní druhy finančních investičních instrumentů. Vymezení termínových obchodů. spotový versus termínový obchod (resp.

Finanční deriváty. Základní druhy finančních investičních instrumentů. Vymezení termínových obchodů. spotový versus termínový obchod (resp. Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Finanční deriváty strana 2 Základní druhy finančních investičních instrumentů strana 3 Vymezení termínových

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč.

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. I N F L A C E Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. INFLACE 5 1 17:55 1 Výukový materiál je připraven pro 9. ročník s využitím Power

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

Pracovní list 1 Peněžní trh:

Pracovní list 1 Peněžní trh: Pracovní list 1 Peněžní trh: 1. Vysvětlete funkce peněz: a) prostředek směny.... b) zúčtovací jednotka... c) uchovatel hodnoty.... 2. K čemu slouží směnka:.. 3. Jaké druhy směnek rozlišujeme:.. 4. Které

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA 8. CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Centrální banka také národní banka je základní banka státu je vrcholnou institucí bankovního dozoru a určuje měnovou politiku v zemi VZNIK CENTRÁLNÍCH BANK

Více

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 OPAKOVÁNÍ A 1. Napiš 3 funkce peněz: 2. Doplň druh peněz: mince z drahých kovů, jejich nominální hodnota byla kryta drahým kovem, z něhož byly vyrobeny mince z obecných kovů (mosaz, hliník, ), od 18. století

Více

Struktura přednášky Peníze 1. Definice peněz 2. Historický vývoj emise peněz 3. Emise a oběh peněz ve vyspělých ekonomikách 4. Úloha peněz při rozhodování (měkké, tvrdé rozpočtové omezení) 5. Měnové unie

Více

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o.

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o. Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice Přednáška pro TRIA, s.r.o. Doc. Ing. Luboš Komárek, Ph.D., M.Sc., M.B.A. ředitel odboru vnějších ekonomických vztahů Praha, 10. září 2015

Více

předmětu MAKROEKONOMIE

předmětu MAKROEKONOMIE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Krátkodobé cenné papíry a Skonto obsah přednášky

Krátkodobé cenné papíry a Skonto obsah přednášky Krátkodobé cenné papíry a Skonto obsah přednášky 1) Vybrané krátkodobé cenné papíry 2) Skonto není cenný papír, ale použito obdobných principů jako u krátkodobých cenných papírů Vybrané krátkodobé cenné

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

8. kapitola: Peníze, bankovní soustava a trh peněz. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

8. kapitola: Peníze, bankovní soustava a trh peněz. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 8. kapitola: Peníze, bankovní soustava a trh peněz Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: se vznikem peně a s jejich úlohou v ekonomice s podstatou peněz s dvoustupňovou bankovní soustavou a úlohou

Více

Základy účetnictví. 2. přednáška

Základy účetnictví. 2. přednáška Základy účetnictví 2. přednáška Formy sdělení účetních dat Účetnictví poskytuje informace v účetních výkazech: Bilance Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) Výkaz cash-flow (o toku peněz) Výkaz o změnách ve

Více

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová Finanční trh Bc. Alena Kozubová Finanční trh Finanční trh je místo, kde se obchoduje se všemi formami peněz. Je to největší trh v měřítku národní i světové ekonomiky. Je to trh velice citlivý na jakékoliv

Více

14. kapitola Krugman Obstfeld

14. kapitola Krugman Obstfeld 2. Peníze, úrokové sazby a směnné kurzy 14. kapitola Krugman Obstfeld Základní problémy Faktory, které v zemi ovlivňují nabídku peněz nebo poptávku po nich, patří mezi nejsilnější determinanty směnného

Více

OBCHODNÍ (KOMERČNÍ) BANKY

OBCHODNÍ (KOMERČNÍ) BANKY Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA3_15 Název materiálu: FINANCOVÁNÍ ČINNOSTI PODNIKU Tematická oblast: Ekonomika, 3. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům možnosti financování podniku

Více

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)

Více

PENÍZE, BANKY, FINANČNÍ TRHY

PENÍZE, BANKY, FINANČNÍ TRHY PENÍZE, BANKY, FINANČNÍ TRHY Úročení 2 1. Jednoduché úročení Kapitál, Jistina označení pro peněžní částku Úrok odměna věřitele, u dlužníka je to cena za úvěr = CENA PENĚZ Doba splatnosti doba, po kterou

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více