Peníze. Funkce peněz. Historie peněz
|
|
- Luděk Čech
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Peníze Funkce peněz Peníze používáme tak často, že nám ani nepřijde se nad nimi zamýšlet. Peníze jsou však významným makroekonomickým agregátem, s řadou funkcí. Často o něm přitom mluvíme nepřesně typickým příkladem je zaměňování bohatství a peněz. Pokud o někom (např. Billovi Gatesovi) říkáme, že má hodně peněz, vlastně myslíme, že má velké bohatství. Peníze v ekonomickém smyslu jako aktivum, které je používáno k nákupu ostatních aktiv. Teoreticky si lze představit člověka, který je velmi bohatý vlastní řadu statků typu aut, domů apod., má však málo peněz, tedy aktiv, jež může použít k nákupu dalších statků. O penězích můžeme z ekonomického pohledu říci, že je likvidním aktivem, tedy aktivem, které lze snadno použít na nákup ostatních statků. Ekonomická teorie přisuzuje penězům následující funkce: 1. prostředek směny jak již bylo uvedeno výše, za peníze mohou lidé nakupovat další statky, mohou tedy prostřednictvím peněz směňovat jeden statek za druhý. 2. účetní jednotka/měřítko cen peníze slouží k vyjadřování cen jednotlivých statků v ekonomice. 3. uchovatel hodnoty peníze mohou být jednou ze složek bohatství, tedy aktivem, které si uchovává svou hodnotu. Podmínkou samozřejmě je nízká inflace. Historie peněz Peníze v minulosti vznikly ve formě komoditních peněz, tedy statků s vnitřní hodnotou, tj. statků, které měly svou hodnotu i v případě, kdy nebyly používány jako peníze, Už od pradávných časů se jako peníze používalo zlato a stříbro, respektive zlaté a stříbrné mince 1. Důvody byly následující: - šlo o homogenní statek bylo jedno, kterou minci dostanete, všechny byly stejné (pomíjíme vědomě případy záměrného snižování zlatého/stříbrného obsahu mincí) - zlato a stříbro bylo relativně vzácné, množství zlata i stříbra bylo omezené, tj. neexistovala velké nebezpečí inflace 2. Držba zlatých a stříbrných mincí byla však nákladná. Proto někteří zlatníci začaly přijímat tyto mince do úschovy a místo nich vydávat potvrzení o této úschově. Tato potvrzení se postupem času změnila v bankovky. V minulosti tedy bankovky byly kryty zlatem, eventuelně jinými reálnými aktivy. Brzy se však přišlo na to, že většina lidí nepožaduje směnu bankovek za zlaté či stříbrné peníze, jinými slovy, že suma bankovek nemusí odpovídat (může být vyšší) sumě zlatých/stříbrných mincí. S růstem států vlády jednotlivých zemí začaly regulovat právo bank emitovat bankovky a převáděly je na banky, které byly vlastněny státem nebo měly ke státu nějaký vztah. Nicméně stále byly alespoň částečně bankovky kryty zlatem/stříbrem či jinými aktivy a lidé měly právo směnit bankovky za zlaté nebo stříbrné mince. Konec tohoto krytí a 1 Zlato a stříbro jsou nejčastější podobou komoditních peněz. Nejsou ale jedinou. V dávné minulosti jako peníze sloužil i dobytek, v zajateckých táborech jako prostředek směny byly používány cigarety apod. 2 Není náhodou, že první zmínky o inflaci jsou z konce 15. století, tj. z doby objevení Ameriky, kde byly rovněž objeveny velké zásoby zlata a stříbra.
2 směnitelnosti přinesla první světová válka nutnost financovat válečnou výrobu vedla k tomu, že jednotlivé státy emitovaly výrazně více bankovek než jaké bylo množství zlata. To vedlo k inflaci v řadě zemí. Po první světové válce byla sice částečně směnitelnost bankovek za zlato obnovena, různé systémy však omezovaly směnitelnost pro běžné občany. Na počátku 70. let 20. století byla i tato částečná směnitelnost u všech významných měn zrušena. Peníze tak ztratily svou vnitřní hodnotu. Množství peněz v oběhu není nijak vázáno na zlato či jiné aktivum. V současné době jsou jako peníze používány bezhotovostní nebo hotovostní formy, které emitují centrální banky jednotlivých zemí. Těmto penězům se říká peníze s nuceným oběhem. K tomu, aby dané peníze vskutku sloužily jako peníze, musí být splněny následující podmínky: - musí být uzákoněno, že peníze slouží jako peníze, že je každý povinen je přijímat a provádět jimi transakce - lidé musí mít k daným penězům důvěru, musí chtít jimi platit, chtít je přijímat. Jsou známy situace, kdy je legálně včetně sankcí nařízeno, aby určité peníze fungovaly jako peníze, lidé k těmto penězům ale nemají důvěru a raději jako prostředek směny používají jiné aktivum 3. Peněžní agregáty Jak již bylo uvedeno, peníze jsou relativně velmi likvidním aktivem, snadno jsou použít jako prostředek směny. Přesto se ukazuje, že různé formy peněz jsou více či méně likvidní - podle formy likvidity se rozlišují následující peněžní agregáty (platí pro ČR, v jiných zemích může být vymezení poněkud odlišné): Agregát M1 je suma emise oběživa (bez hotovosti na pokladnách bank) a jednodenních vkladů, Agregát M2 zahrnuje M1, vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců a vklady se splatností do 2 let, Agregát M3 zahrnuje M2, akcie/podílové listy fondů peněžního trhu, emitované dluhové cenné papíry se splatností do 2 let a repo 4 operace. Obecně platí, čím vyšší/širší agregát, tím horší likvidita. Nabídka a poptávka po penězích Hovoříme-li o nabídce a poptávce po penězích, máme na mysli nabídku peněžních zůstatků a poptávku po peněžních zůstatcích. Co se týče nabídky peněz platí, že množství peněz v oběhu určuje centrální banka svými operacemi. Rozhodování centrální banky je nezávislé, není závislé na žádném faktoru, proto se křivka nabídky peněz zobrazuje jako svislá. Jak bude ukázáno dále, rozhodnutí centrální banky může mít multiplikační efekty. Základní nástroje centrální banky, které ovlivňují množství peněz: 3 Typickým příkladem byla situace v Srbsku na konci 20. století, kdy Srbové nechtěli přijímat (v důsledku vysoké inflace) srbský dinár a raději používali jiné měny nebo aktiva typu cigarety apod. 4 Repo operace je operace, kdy centrální banka prodává své cenné papíry (pokladniční poukázky) s krátkou dobou splatnosti (obvykle 14 dní, 3 měsíce), s tím, že po uplynutí dané doby vrátí subjektu, který si tento cenný papír koupil, nominální hodnotu cenného papíru zvýšenou o úrokovou míru. Za repo operace se často označuje i opačný postup, kdy centrální banka kupuje od komerčních subjektů cenné papíry, které jim po dohodnuté době prodá zpět, přičemž při zpětném prodeji zaplatí komerční subjekt cenu cenného papíru zvýšenou o úrokovou míru.
3 - operace na volném trhu: pokud centrální banka nakupuje nějaká aktiva, tak zvyšuje množství peněz v oběhu (při prodeji naopak snižuje) - diskontní, lombardní a eventuelně jiné sazby: jedná se o sazby, za které centrální banka půjčuje peníze komerčním bankám - povinná míra bankovních rezerv: stanovení množství peněz (z celkového množství vkladů), které banky nemohou půjčovat, ale musí mít k dispozici, aby byly schopny uspokojit nároky vkladatelů. Při zkoumání nabídky peněz většinou operujeme s reálnou nabídkou peněz, kdy sledujeme změny cenové hladiny a zkoumáme, jak velké množství statků lze za dané množství peněz koupit. Platí závislost: roste-li cenová hladina, klesá reálná nabídka peněz. Množství peněz v oběhu se obvykle značí výrazem M, reálnou nabídku peněz výrazem M/P (P je cenová hladina). Poptávka po penězích je tedy poptávkou po reálných peněžních zůstatcích. Lidé poptávají peníze z řady důvodů. Na základě toho můžeme rozdělit jednotlivé složky poptávky po penězích: - transakční poptávka: lidé potřebují peníze, aby mohly provádět ekonomické transakce (nakupovat/spotřebovávat, investovat apod.). Platí zde následující závislosti: -- čím vyšší disponibilní důchod, tím vyšší poptávka po penězích: při vyšším disponibilním důchodu si lidé mohou koupit více statků a potřebují více peněz čím vyšší úroková míra, tím nižší poptávka po penězích (zejména v podobě agregátu M, případně M2). Důvodem je, že držbou peněz člověk přichází o úrok/výnos, který by měl, kdyby držel jiná aktiva. - Opatrnostní poptávka: lidé potřebují peníze na krytí nenadálých situací. Opatrnostní poptávka závisí na úrokové míře stejná závislost jako u transakční poptávky. - Spekulační poptávka: (někteří) lidé poptávají peníze, aby za ně mohli nakupovat jiná aktiva, spekulovat na pokles a vzestup cen. Závislost je zde nejednoznačná. Obecně můžeme rozlišit řadu faktorů, které ovlivňují poptávku po penězích: - disponibilní důchod: závislost - čím vyšší disponibilní důchod, tím vyšší poptávka - úroková míra: závislost čím vyšší úroková míra, tím nižší poptávka - náklady na výběr peněz: závislost, čím vyšší jsou náklady na výběr peněz, tím více peněz budou chtít lidé držet, méně často budou směňovat jiná aktiva za peníze, čili tím nižší poptávka - náklady na získání peněz: je-li získání peněz nákladné (banky nechtějí půjčovat apod.), bude klesat poptávka po penězích. 5 Lze namítnout, že pokud se lidem zvyšuje jejich disponibilní důchod vlastně se zvyšuje množství peněžních zůstatků, které drží. To je sice pravda, ale zároveň se zvyšuje i jejich poptávka po penězích. Kdyby se lidem zvýšil disponibilní důchod (v podobě vyššího množství peněz, které mají k dispozici) a nechtěli tyto peníze držet, tak by se jich snažili zbavit a nakupovali by za peníze jiná aktiva. Poptávka lidí po penězích by tedy klesala. Možná ještě srozumitelněji lze vysvětlit zvýšenou poptávku po penězích, je-li člověk odměňován v naturáliích (tj. roste jeho odměna v naturáliích). Pak je bohatší a může si dovolit koupit více statků. K tomu ale nejprve musí proměnit naturální důchod/příjem za peníze, jeho poptávka po penězích tedy roste.
4 I v případě poptávky po penězích nás zajímá zejména reálná poptávka, čili kolik peněz potřebujeme při dané cenové hladině. Pokud např. vzroste cenová hladina dvojnásobně, k tomu, abychom si koupili stejné množství statků jako před růstem potřebujeme dvojnásobné množství peněz. Nominálně se tedy poptávka po penězích zvýší, reálně se ale nic nezmění. Rovnice reálné poptávky po penězích má tvar: L = k*y h*i rovnice 1, Kde: L = reálná poptávka po penězích, Y = hrubý domácí produkt, i = (nominální) úroková míra, k = koeficient závislosti poptávky na HDP, h = koeficient poptávky na úrokové míře. Peníze slouží jako měřítko cen. Co je ale cenou peněz? Odpověď zní: úroková míra pokud si půjčujeme peníze, musíme zaplatit úrok. Nyní už můžeme nakreslit graf nabídky a poptávky po penězích. i M/P I0 M/P, L Na trhu peněz je rovnováha tam, kde se nabídka střetává s poptávkou. I0 je rovnovážná úroková míra. Poznámka: Je-li v rovnováze trh peněz, je rovněž v rovnováze trh aktiv, kde se střetává nabídka a poptávka po zapůjčitelných fondech, tj. úspory a investice. Proč? Předpokládejme třeba, že úroková míra je nižší než rovnovážná. V takovém případě lidé poptávají více peněz, takže prodávají některá aktiva nesoucí výnos/úrok jako např. obligace. Tímto prodejem cena daných aktiv klesá, čímž se zvyšuje úroková/výnosová míra. Tím, že lidé prodávají daná aktiva, tak snižují rovněž výši úspor (na grafu zapůjčitelných fondů se křivka úspor posouvá vlevo (viz dále). Obecně pro výši úrokové/výnosové míry platí vztah: r e = Re/P (rovnice 2), Kde: r e = očekávaná výnosová/úroková míra 6, Re = očekávaný výnos daného aktiva/statku, P = cena daného aktiva/statku Otázky jednoduché příklady: Co se stane, pokud se zvýší množství peněz v oběhu? Odpověď: křivka nabídky peněz se posune doprava. Co se stane, pokud vzroste cenová hladina? Odpověď: křivka nabídky peněz se posune doleva. L1 6 Vědomě hovoříme o očekávané úrokové/výnosové míře. Každý výnos v budoucnu, i když je relativně jistý (jako třeba v případě vládních dluhopisů) je jen očekávaný.
5 Co se stane, pokud se rozšíří platební karty? Odpověď: lidé nemusí k transakcím držet tolik peněz, křivka poptávky po penězích se posune doleva. Co se stane, pokud vzrostou důchody obyvatel? Odpověď: křivka poptávky po penězích se posune doprava. Co se stane, pokud se zvýší politická nestabilita? Odpověď: lidé budou pravděpodobně chtít držet více peněz, křivka poptávky po penězích se posune doprava. Multiplikační proces vkladů Změna množství peněz v oběhu centrální bankou má multiplikační účinek celkové množství peněz v oběhu (peněžní zásoba) se zvýší vícekrát než jaký je růst vyvolaný rozhodnutím centrální banky. Vysvětleme si to na příkladu. Příklad: předpokládejme ekonomiku bez oběživa. Povinná minimální míra rezerv, tj. množství peněz (z celkového množství vkladů), které musí mít banky k dispozici je 10 % (tj. 0,1). Předpokládejme, že centrální banka nakoupí dluhopisy v hodnotě 1 mil. Kč. V takovém případě se nabídka peněz, tj. celkové množství peněz v oběhu (M) zvýší o 1 mil. Kč. Tyto peníze skončí na účtu některé z bank (v ekonomice nefunguje oběživo) jako vklady. Banky ale dané peníze nenechají ležet ladem to by jim způsobilo ztrátu. Budou se dané peníze snažit půjčit, maximálně mohou půjčit 90 % z přírůstku vkladů (10 % si musí ponechat jako povinné minimální rezervy). Pokud banky vskutku půjčí 90 % z přírůstku vkladů, půjčí 900 tisíc Kč. Těchto 900 tisíc Kč opět skončí na bankovních účtech jako vklady. Banky z nich opět 90 %, tj. 810 tisíc Kč půjčí a celý proces dále pokračuje. Celkový přírůstek lze vypočíst podle vzorce 7 : M =(1/rr)* D (rovnice 3), kde je znak pro delta, tj. přírůstek, M = celkový přírůstek peněžní zásoby, rr = povinná míra minimálních rezerv v setinách, D = počáteční přírůstek vkladů. Výraz 1/rr se nazývá jednoduchý peněžní multiplikátor Prozatím jsme předpokládali, že lidé nedrží hotovostní peníze. Pokud opustíme tento málo realistický předpoklad, je zřejmé, že celkový multiplikační účinek bude menší peníze v podobě hotovostních peněz/oběživa nemají multiplikační efekt. Než zde uvedem vzorec, o kolik vzroste množství peněz v oběhu, při existenci hotovostních peněz (tento vzorec nebudeme odvozovat), rozlišme dva důležité pojmy: - peněžní zásoba, neboli celkové množství peněz v oběhu se rovná sumě oběživa a bankovních vkladů: M = Cr + D rovnice 4, kde: Cr = oběživo, D = bankovní vklady - peněžní báze neboli mocné peníze jsou sumou oběživa a bankovních rezerv 8 : Mb = Cr + R (rovnice 5), kde: Mb = peněžní báze, R = bankovní rezervy. Z výše uvedených vzorců můžeme spočítat kolikrát je peněžní zásoba větší než peněžní báze: M/Mb = (Cr+D)/(Cr+R) (rovnice 6.) Z rovnice 6 potom lze potom odvodit o kolik se zvýší množství peněz v oběhu při existenci hotovostních peněz vychází se z toho, že počáteční zvýšení peněz v oběhu zvyšuje peněžní bázi, později větší část těchto peněz má multiplikační účinek. Celkové zvýšení množství peněz v oběhu je rovno: 7 Vzorec lze odvodit aplikací vzorce pro součet nekonečné geometrické řady. 8 Bankovní rezervy chápeme jako peníze, které banky nepůjčují svým klientům, ale ponechávají si je z důvodu, aby mohli dostát nárokům svých klientů na výplatu peněz.
6 M = (cr +1)/(cr+rr) * Mb rovnice 7, kde cr = podíl oběživa na vkladech. Výraz (cr +1)/(cr+rr) se nazývá peněžním multiplikátorem. Kvantitativní teorie peněz Kvantitativní teorie peněz říká, že peníze jsou neutrální, neboli, že změna (růst) množství peněz sama o sobě nevede k růstu HDP, ale jen k růstu cenové hladiny 9. Je to logické na první pohled: kdyby změna množství peněz vedla ke změně HDP, stačilo by jen měnit toto množství a vše by bylo zařízeno. Tento na první pohled logický a intuitivní předpoklad však vyžaduje podrobnější analýzu. Kvantitativní teorie peněz vychází z tzv. transakčního přístupu: v ekonomice se za určité období uskuteční určité množství transakcí. K těmto transakcím se používá nějaké množství peněz, které se de facto obrátí. Vztah mezi množstvím peněz a počtem transakcí na straně jedné a cenovou hladinou a reálným HDP na straně druhé potom vyjadřuje následující rovnice 10 : M*V = Y (rovnice 8) M*V = P*Yr (rovnice 9) kde: M = množství peněz v oběhu/peněžní zásoba, V = rychlost obratu peněz, Y = nominální HDP, Y = P*Yr, P = cenová hladina, Yr = reálný HDP. Rovnice říká, že množství peněz v oběhu spolu s rychlostí obratu peněz musí být schopno uspokojit všechny transakce, které se týkají nominálního HDP v daném časovém období, neboli nominální HDP vyprodukovaný v daném časovém období musí být koupen (a spotřebován) penězi, které jsou k dispozici. Množství peněz v oběhu je v zásadě stavová veličina, která se za určité období setkává s určitým tokem transakcí. Pokud se zvýší počet transakcí (např. produkty přicházejí častěji na trh, jejich množství se však nemění), musí se stálé množství peněz v oběhu častěji obrátit rychlost obratu se zvýší. Protože se nemění ale množství vyprodukovaných statků (tj. Yr), musí vzrůst cenová hladina, aby obě strany rovnice byly v rovnováze. Kvantitativní teorie peněz vychází z předpokladu, že rychlost obratu peněz je (alespoň v krátkém období) konstantní, že se případně mění až v dlouhém období. Za tohoto předpokladu (při nezměněném Yr) změna v množství peněz musí vést jedině k růstu cenové hladiny. Předpoklad konstantní/neměnné rychlosti byl mnohokrát zpochybněn. Ve 20. a 30. letech byla zformulována teorie, že poptávka po penězích L je funkcí nominálního důchodu L = k*y = k*yr*p (rovnice 10.) Má-li platit rovnost M = L, musí platit i rovnost M = k*yr*p (rovnice 11). Z logiky věci potom plyne, že k = 1/V. Nicméně autoři rovnice M = k*yr*p zdůrazňují, že koeficient k závisí na řadě faktorů, mj. na úrokové míře, která se může často měnit. Jinými slovy rychlost obratu peněz pak není stabilní. Kritikové stabilní rychlosti peněz argumentovali takto: zvýšení peněz v oběhu vede k poklesu úrokové míry, ke zvýšení poptávky po penězích a tím ke snížení rychlosti peněz. Nová náhled na spor přinesl Milton Friedman, který zformuloval novou kvantitativní teorii peněz (vychází mj. ze skutečnosti, že v krátkém období jsou ceny strnulé, že 9 Kvantitativní teorie peněz byla prvně zformulována na konci 15. století i zde její formulace souvisela s růstem množství zlata a stříbra v důsledku objevení Ameriky. 10 Jejím autorem je americký ekonom Irwing Fisher. Rovnice byla formulována v roce Často se nazývá kvantitativní rovnicí peněz.
7 v krátkém období lidé nejsou schopni rozlišit, zda se množství peněz v oběhu mění atd.). Základní teze této teorie peněz zní: 1. existuje vztah mezi změnou množství peněz v oběhu a změnou nominálního HDP 11. Tento vztah je těsnější v delším než v kratším období. 2. V krátkém období (maximálně do dvou let) vedou změny peněz v oběhu ke změnám reálných veličin (reálný HDP, reálná úroková míra, reálný měnový kurs). Je to mj. způsobeno výše uvedenými faktory cenové strnulosti, nedostatečné informace apod. Jinými slovy v krátkém období změny (zvýšení) množství peněz v oběhu vedou k tomu, že se zvýší počet vyprodukovaných statků (reálný HDP), že vzroste úroková míra, aniž by se změnila inflace (tj., že vzroste reálná úroková míra) atd. 3. V dlouhém období jsou změny množství peněz neutrální. Vedou pouze k růstu cenové hladiny (a tím i nominálního HDP), nikoliv však reálného HDP pokud se totiž mění jak cenová hladina, tak nominální HDP ve stejném poměru, tak reálný HDP zůstává stejný. V dlouhém období totiž mizí výše uvedené strnulosti. 4. Inflace je výlučně peněžním jevem jedinou konečnou příčinou inflace je růst peněžní zásoby. 11 Nezapomínejme, že nominální HDP je dán součinem reálného HDP (tj. množství vyprodukovaných statků) a cenové hladiny.
hmotné věci (zboží), tak nehmotné věci (služby), tak nejrůznější finanční aktiva (dluhopisy, akcie, podílové listy apod.)
2. Peníze 2.1 Funkce peněz Peníze používáme tak často, že nám ani nepřijde se nad nimi zamýšlet. Peníze jsou však významným makroekonomickým agregátem, s řadou funkcí. Často o něm přitom mluvíme nepřesně
VíceŠtěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš
Peníze Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš Bez peněz by byl život trudný, aneb dvojí náhoda směny Bez peněz by se lidé nespecializovali. Peníze vznikly spontánně jako prostředek směny.
VíceTrh peněz a finančních aktiv
Trh peněz a finančních aktiv Funkce peněz Prostředek směny Uchovatel hodnoty Měřítko cen Poptávka po penězích (MD) Transakční Opatrnostní Spekulační Poptávka po penězích v praxi: že držíme peníze. Tím,
VícePENÍZE. Obsah. Historie vzniku peněž. Peníze Proces tvorby peněz Rovnice směny Peněžní agregáty Makroobezřetnostní politika.
Obsah Peníze Proces tvorby peněz Rovnice směny Peněžní agregáty Makroobezřetnostní politika PENÍZE Historie vzniku peněž 1) Barterová směna (zboží za zboží) Peníze prošly vývojem Co jsou to peníze? Peníze
VícePen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012
Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012 Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty Drobeček
VícePENÍZE.
PENÍZE www.ekofun.cz HISTORIE VZNIKU PENĚZ 1. Barterová směna- výměna zboží za zboží, velké transakční náklady na vyhledávání 2. Komoditní peníze-sukno, víno, pazourek, kovové mince(dělitelnost, vzácnost)
VíceKrátkodobá rovnováha na trhu peněz
Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).
VíceBANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012
BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají
VíceInflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.
Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)
Více21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ
5. přednáška 21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ 5. přednáška 21.03.2007 I. Peníze II. Trh peněz 5. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA peníze, barterová směna, komoditní peníze, papírové peníze, státovky, depozitní
VíceMakroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015
Makroekonomie 6. přednáška 24. března 2015 1 Obsah přednášky 1. Ekonomický růst vs. cykly dokončení 2. Peníze a peněžní trh - poptávka po penězích, - rovnice směny. 2 Ekonomický růst graficky v AS-AD P
Vícer T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit
Řešené ukázkové příklady k bakalářské zkoušce z MTP0 1. Peněžní multiplikátor Vyberte potřebné údaje a vypočítejte hodnotu peněžního multiplikátoru pro měnový agregát M1, jestliže znáte následující údaje:
VíceCíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze
Více2. setkání. Peníze, inflace, nezaměstnanost
2. setkání Peníze, inflace, nezaměstnanost PENÍZE OBSAH Funkce peněz Historie peněz Soudobý bankovní systém a regulace banky Nabídka peněz Podstata nabídky peněz a peněžní agregáty Celkové množství peněz,
VícePeníze a monetární politika
Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném
VíceKAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
VíceÚstav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Funkce peněz 1. prostředek směny 2. jednotka zúčtování 3. uchovatel hodnoty 2 Měnové systémy problém
Více6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I
6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6.1 Charakterizujte pojmy definice peněz příčiny vzniku peněz komoditní peníze zlatý standard monetizace a demonetizace zlata formy soudobých peněz funkce peněz
VícePoptávka po penězích
Poptávka po penězích 1. Neoklasické teorie poptávky po penězích - tradiční: Fisherova, Marshallova, cambridgeská - moderní: Friedmanova 2. Keynesiánská teorie poptávky po penězích tradiční: Keynesova moderní:
VícePeníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz
9. přednáška Makroekonomie I Peníze a parita kupní síly, měnový kurz Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Definice peněz Historie vzniku peněz Funkce peněz Osnova přednášky Nabídka peněz peněžní
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo
Více5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0
5b. Nabídka peněz a poptávka po penězích slide 0 Obsahem přednášky je Jak bankovní systém vytváří peníze Tři metody, pomoci kterých může CB kontrolovat nabídku peněz, a proč jí CB není schopna kontrolovat
Více1. Přednáška FINANCE I. Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky
1. Přednáška FINANCE I Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky PENÍZE, MĚNA Tři základní funkce peněz: zúčtovací jednotka, prostředek směny, uchovatel hodnoty (funkce
VíceFinanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh
Finanční trhy Doc Ing Jana Korytárová, PhD Finanční trh trh peněz (trh krátkodobých úvěrů splatnost do 1 roku), trh kapitálu (respektive zahrnuje ještě devizový trh a trh drahých kovů) 1 Historický vývoj
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceMakroekonomie I. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Řešení.
Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch Makroekonomie I Důchod a 300 500 700 900 1100 g 1500 2000 Spotřeba 100 340 c 660 e 980 1140 1300 ch Úspory -100 b 0 d 80 f 160 h 300 Ing. Jaroslav ŠETEK,
VícePeníze. Historie vzniku peněz. Nabídka peněz. Funkce peněz. PŘEDNÁŠKA č. 9. Peníze. Trh peněz
Peníze PŘEDNÁŠKA č. 9 Peníze Trh peněz 1 2 Hstore vznku peněz Peníze jsou zvláštním statkem, který zprostředkovává výměnu ost. statků a jsou všeobecným ekvvalentem Vlastnost peněz trvanlvost přenosnost
VíceKapitálový trh (finanční trh)
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.
Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:
VícePeníze mají dlouhou historii. Jejich různé formy nevznikly najednou ze dne na den, ale prošly vývojem, s jehož základními fázemi se nyní seznámíme.
4.kapitola Peníze V této kapitole se seznámíte s tím, jak se peníze vyvíjely v minulosti až do dnešních forem peněz s nabídkou peněz, neboli jak centrální banka prostřednictvím celé bankovní soustavy vytváří
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VíceCíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské
Více9b. Agregátní poptávka I: slide 0
9b. Agregátní poptávka I: (odvození ISLM modelu) slide 0 Obsahem přednášky je Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity
VíceÚstav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,
VíceMakroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz
Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky
VíceROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě?
ROVNOVÁHA Zadání 1. Použijte neoklasickou teorii rozdělování k předpovědi efektu následujících událostí na reálnou mzdu a reálnou cenu kapitálu: a) Vlna imigrace zvýší množství pracovníků v zemi. b) Zemětřesení
VícePeníze a centrální banka. Vzdělávací prezentace, Jan Filáček, červen 2010
Peníze a centrální banka Vzdělávací prezentace, Jan Filáček, červen 2010 1 Historie peněz Směna zboží a služeb za jiné zboží a služby (tzv. barter) Peníze v podobě mušlí, dobytka, soli, tabáku, či plátna
VíceTéma č. 4: Peníze a bankovní soustava
Základy ekonomie II Téma č. 4: Peníze a bankovní soustava Petr Musil Peníze Peníze = cokoli, co je všeobecně akceptováno jako prostředek směny kdo určí, co bude penězi?......účastníci směny důležitá je
VíceObsah. BANKOVNÍ SYSTÉM (soustava) Bankovní soustava Monetární politika. 1) Jednostupňový bankovní systém
Obsah Bankovní soustava Monetární politika BANKOVNÍ SYSTÉM (soustava) Bankovní soustava je rozhodující složkoufinančního systému a představuje souhrn všech bankovních institucí v daném státě a uspořádání
VíceModel IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM
Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,
VíceVZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE
VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)
VíceRovnováha trhu zboží a služeb a křivka IS
Předpoklady modelu Krátké období fixní cenová hladina Nominální veličina = reálné veličině Dokonalá kapitálová mobilita Domácí úroková míra = světové úrokové míře Vhodnost pro malou otevřenou ekonomiku
VíceOE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí.
OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí. Za nejvýznamnější ukazatel výkonnosti ekonomiky je považován
VíceNositelem MP je centrální banka (v ČR Česká národní banka - ČNB), zprostředkovaně pak i komerční banky.
Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 9. Monetární politika Monetární politika (MP) = peněžní politika. Je zaměřena na: kontrolu množství
VíceHlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010
Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí
VíceÚvod do ekonomie Týden 8. Tomáš Cahlík
Úvod do ekonomie Týden 8 Tomáš Cahlík Systém národních účtů Trh práce - mzdy Domácnosti Úspory Trh zboží a služeb - spotřeba Firmy Investice Vládní nákupy Daně - D Finanční sektor Čistý export NX Vláda
VíceInvestiční výdaje (I)
Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.
VíceTrh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.
Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň
VícePhilipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W.
Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W. Phillipsem, který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a růstem nominálních
VíceSám o sobě, papírek s natištěnými penězy má malinkou hodnotu, akceptujeme ho ale jako symbol hodnoty, kterou nám někdo (stát) garantuje.
Otázka: Finanční trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): sztrudy Vznik a význam peněz: Úplně na počátku byl směnný obchod neboli barter - zboží na zboží. Časem bylo ale těžší najít někoho, kdo by směnil právě
VícePeníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz
Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz 1. Finanční systém Struktura bohatství českých domácností FINANČNÍ SYSTÉM trhy instituce instrumenty zákony transakce FINANČNÍ SYSTÉM VÝČET
VíceIng. Jaroslava Syrovátkov. tková
Finanční řízení pro nefinančníky Ing. Jaroslava Syrovátkov tková jsou univerzální aktivum (zboží), které je všeobecně přijímáno při směně (tj. za zboží/služby nebo při úhradě dluhu). FUNKCE PENĚZ - prostředek
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 12. Lekce Banky a jejich úloha v národním hospodářství Struktura
VíceOTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,
OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra
VíceMakroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena
VíceBankovnictví a pojišťovnictví 5
Bankovnictví a pojišťovnictví 5 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Vkladové bankovní produkty Obsah:
Vícewww.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA
Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Měnová politika Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím měnového trhu provádí ji centrální banka konkrétní země a to většinou nezávisle na vládě základním cílem je udržení cenové
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE PENĚŽNÍ AGRAGÁTY, ROVNOVÁHA PENĚŽNÍHO TRHU, MEZINÁRODNÍ TRH PENĚZ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento
VíceMetodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST
Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející
VícePRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1
PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,
VíceStruktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti
11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý
Více- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace
Otázka: Finanční trh a finanční instituce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): andy.232 Finanční trh a finanční instituce bankovní soustava měna, peníze nemovitosti, cenné papíry, akcie mezinárodní
VíceMakroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky
11. přednáška Makroekonomie I Monetární politika Fiskální politika + státní rozpočet Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový,
VíceMezinárodní ekonomie. Kurzová politika Peníze, úrokové sazby a směnné kurzy
Mezinárodní ekonomie Kurzová politika Peníze, úrokové sazby a směnné kurzy 1. Směnné kurzy a devizové trhy 13. kapitola Krugman Obstfeld Základní problémy Směnný kurz umožňuje převést ceny v různých zemích
VícePlán přednášek makroekonomie
Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické
VíceMakroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace
Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována
VíceKAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ
KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl
VíceMakroekonomie. Bankovní institut vysoká škola magisterské kombinované studium zimní semestr 2015/16. Metodický list č. 2
Bankovní institut vysoká škola magisterské kombinované studium zimní semestr 205/6 Metodický list č. 2 Makroekonomie Model 45 stupňů a model IS - LM Vysvětlení makroekonomické rovnováhy na trhu statků
VíceČa Č sov o á ho h dn o o dn t o a pe p n e ě n z ě Petr Málek
Časová hodnota peněz Petr Málek Časová hodnota peněz - úvod Finanční rozhodování je ovlivněno časem Současné peněžní prostředky peněžní prostředky v budoucnu Úrokové výnosy Jiné výnosy Úrokové míry v ekonomice
VíceSLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2
SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb
VíceMetodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy
Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice
VíceModel IS-LM. Křivka IS
Model IS-LM Křivka IS Doposud jsme při zkoumání rovnováhy v krátkém období předpokládali, že plánované investice firem jsou autonomní veličinou (I P = Ia). Ve skutečnosti však výše investic v ekonomice
VíceMetodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS
Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen
VíceInstituce finančního trhu
Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana
VíceInflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR
Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je
VíceMakroekonomie I cvičení
Téma Makroekonomie I cvičení 25. 3. 015 Dvousektorový model ekonomiky Spotřební funkce Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Model 45 - jak je dosaženo rovnovážného HDP Východiska - graf: Osa x.
VícePRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1
PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika
VíceAgregátní poptávka (AD)
Agregátní poptávka (AD) Podstata AD Zahrnuje vztah mezi mírou inflace (π) a HDP (Y). Tento vztah je negativní čím vyšší inflace (π), tím nižší Y Odvozuje se z křivek IS a MP (křivka měnové politiky) Křivka
Více28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE
6.-7. přednáška 28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6. přednáška 28.03.2007 I. Trh zboží a křivka k IS II. Trh peněz z a křivka k LM III. Rovnováha IS-LM IV. Fiskáln lní a monetárn
VíceTRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát
TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky
VíceZáklady makroekonomie
Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský
VíceZáklady ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy
Základy ekonomie II Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Struktura definice měnového kurzu poptávka po národní měně a nabídka měny utváření směnného kurzu a jeho změny nominální vs. reálný kurz
VíceMakroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné
Přednáška 3. Ekonomická rovnováha a její modely spotřební funkce, dvousektorový model Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceSPOTŘEBA, INVESTICE A
SPOTŘEBA, INVESTICE A ROVNOVÁŽNÝ HDP KEYNESOVA TEORIE SPOTŘEBY Velikost spotřeby závisí na: velikosti důchodu(y) + úrokové míře YD čím více máme peněž tím více utrácíme -i spotřebitel se rozhoduje, kolik
VícePR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb
PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka
VíceBankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém.
10. přednáška Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika Jednostupňový Dvoustupňový Bankovní systém Jednostupňový systém Jednostupňový
VíceFiskální politika, deficity a vládní dluh
Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního
VíceVZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE
VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE 1. Povinná míra rezerv je: a) procento z depozit, které komerční banka musí držet u centrální banky b) rezerva, kterou si komerční banka nechává pro případ okamžitých
VíceI N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč.
I N F L A C E Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. INFLACE 5 1 17:55 1 Výukový materiál je připraven pro 9. ročník s využitím Power
VíceOtázka: Cenné papíry kapitálového trhu a burzy. Předmět: Ekonomie a bankovnictví. Přidal(a): Lenka CENNÉ PAPÍRY KAPITÁLOVÉHO TRHU
Otázka: Cenné papíry kapitálového trhu a burzy Předmět: Ekonomie a bankovnictví Přidal(a): Lenka CENNÉ PAPÍRY KAPITÁLOVÉHO TRHU Jsou vydávány na dobu delší než 1 rok Stejně jako šeky a směnky mají zákonem
VíceBankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová
Bankovní soustava ČR Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Nejčastější model v tržních ekonomikách je dvouokruhové bankovnictví, které tvoří: Centrální banka Obchodní (komerční) banky Bankovní soustava
VíceInflace- všeobecný růst cenové hladiny (cen) v čase, inflace pokud je ekonomika v poklesu
Otázka: Finanční strategie Předmět: Ekonomie Přidal(a): Minninka Inflace- všeobecný růst cenové hladiny (cen) v čase, inflace pokud je ekonomika v poklesu Deflace- je opakem, všeobecný pokles cen v čase
VíceBankovní účetnictví Pokladní a bankovní účty, závazky z krátkých prodejů
Bankovní účetnictví Pokladní a bankovní účty, závazky z krátkých prodejů Bankovní účetnictví - účtová třída 1 1 BANKOVNÍ ÚČETNICTVÍ ÚČTOVÁ TŘÍDA 1 Účtová skupina 11 Pokladní hodnoty Účtová skupina 12 Vklady,
VíceFINANČNÍ MATEMATIKA. Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Rozvrh. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo ZS 2009/2010
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo FINANČNÍ MATEMATIKA ZS 2009/2010 Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Kontakt: e-mail: oldrich.soba@mendelu.cz ICQ: 293-727-477 GSM: +420 732 286 982 http://svse.sweb.cz web
VícePřijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání
Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu
VíceAS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS
AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ Průsečík AD a krátkodobé AS krátkodobá rovnováha Poptávané množství se rovná nabízenému Bod E 1 značí krátkodobou rovnováhu + krátkodobý rovnovážný
VíceÚvod. Kapitál (kapitálový statek) vstup. Q=f(L,K)
TRH KAPITÁLU Úvod Kapitál (kapitálový statek) vstup Q=f(L,K) Není primární výrobní faktor Vznik výrobou výrobek Není určen ke spotřebě, ale k další výrobě Spotřeba není najednou, ale postupná amortizace
Vícepředmětu MAKROEKONOMIE
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem
VíceEkonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností
Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda
Více