Egypt

Transkript

1 Egypt

2 Ve 23 hodin jsme se sešli na letišti v Ruzyni. Plánovaný odlet v 1.00 /dle pokynů k odletu/ se ukázal být iluzí, skutečný odlet byl plánován na Při odbavení zavazadel jsme se však dozvěděli, že let je o 2 hodiny opožděn a hned jsme vyfasovali poukázky na občerstvení v hodnotě Kč 140,-. Noční čekání bylo nekonečné, obsluhující dáma v letištní restauraci neskutečně otrávená, jídlo drahé a studené. Ve 3.30 přistálo naše letadlo na ploše a ve 4.30 jsme konečně odstartovali. Let trval 4 hodiny a cestou jsme byli odměněni za zpoždění -viděli jsme nádherný východ slunce, ani fotit a natáčet se nedalo, slunce bylo mimořádně ostré, ale byla to nádhera. Na pláži se nás okamžitě ujal pikolík a dovedl nás k volným lehátkům, přinesl molitanovou podložku a čisté ručníky, povlékl lehátka a odporoučel se. Stejný servis fungoval po celý náš pobyt, jak u moře, tak u bazénů. V 7 večer jsme se vydaly na večeři, stoly se prohýbaly jídlem - masem, zeleninou, ovocem a hlavně krásnými moučníky. Nacpaly jsme se k prasknutí, vypily první fresh džus z manga a s Jarkou a Michalem se vydali do města - cílem byl nákup Antinalu. Nákup se vydařil, a tak jsme se v klidu uložily k prvnímu spánku na naší dovolené Po snídani (jak jinak než vydatné) jsme Po příletu do Hurghady jsme vyplnili přihlašovací formuláře, někteří zakoupili víza /i my, 15USD za vízum/ a naskákali do přistavených a označených autobusů. Z letiště jsme odjeli do Safagy,což je cca 60km. Cestou vystupovali rekreanti do svých hotelů, až zůstalo posledních 6 statečných - Eva, Lenka, Jarka, Michal, Eva a Oldřiška. Dojeli jsme k hotelu Amira Safaga,opět vyplnili nějaký formulář a v 11,30 jsme se ubytovali. Náš pokoj byl prostorný a pěkně zařízený, jen z velkých šoupacích oken se koukalo přes halu s jídelnou do dalšího bloku pokojů. V poledne jsme s Lenkou huply do bazénu a pak se vypravily k moři. Moře bylo cca 250m a odvezla nás tam mašinka, která je u hotelu k dispozici pro dopravu hotelových hostů na pláž a zpět. v 10 hodin odjeli autobusem do Káhiry. Nejprve jsme dorazili za město na seřadiště a poté odjeli v koloně autobusů a autobusků za doprovodu policajtů do Káhiry. Občas jsme projeli dalším stanovištěm policie. Autobus byl klimatizovaný, s WC, pan řidič prodával vodu, a tak to bylo v každém autobuse. Zhruba v polovině cesty byla asi třiceti minutová přestávka, s možností občerstvení. Při vjezdu do Káhiry jsme asi všichni v autobuse oněměli. Jeli jsme totiž kolem obrovského sídliště z červených cihel, spousta domů měla každé okno jiné, někde nebyla vůbec nebo jenom díry. Na nedokončených střechách byl obrovský nepořádek, domy byly blízko u sebe a všude byl ukrutný bordel... Ulice plné odpadků, občas plné 2

3 špinavé vody s odpadky, mezi tím chodili a guavu, byly vynikající s četnými kusy lidé, běhaly děti a taktéž krávy a kozy. ovoce. Po večeři jsme v zahradě chvíli Některá zvířata byla dokonce i na klábosily s Lenkou a Markétou. střechách! Něco tak příšerného jsme si snad ani neuměli představit. A v tom náhle po pravé straně na nás vykoukly pyramidy. První setkání bylo tedy trochu Ráno v 9 jsme odjeli na prohlídku Káhiry. rozpačité. První zastávka byla v Gíze, kde jsme si Doprava ve městě je taky zážitek, plno prohlédli jeden ze sedmi divů světa, aut, pravidla asi žádná, pruhů určitě pyramidy. Chufevova je největší, 137 m, méně než ve skutečnosti, mezitím se lidé je vystavena z kvádrů, které snaží přejít a sem tam se na křižovatce váží od dvou do třiceti tun a byly svezeny prodávají tradiční chlebové placky. z celého Egypta po Nilu. Chafremova má V 19 hodin jsme dojeli na okraj Káhiry, 136 m a na její špičce jsou ještě do komplexu hotelu Oasis. Ubytování pozůstatky původního pláště. Jediná bylo super, bydleli jsme v bungalovech, otevřená pyramida je 66 m vysoká pokoje byly pěkně vybavené, obrovské Mykerinova, uvnitř jsme však nebyly, postele, televize, lednice. V koupelně neboť je prý těžko přístupná a uvnitř je byla dokonce vana, fén a na umyvadle prázdná. Sfinga - socha faraona s tělem Egypt 2004 skvosty: šamponky, sprchové gely, čapka na sprchování, houba na boty s krémem, sirky. Také jsme našly blok s propiskou. Bungalovy byly v nádherné a rozlehlé zahradě, kde rostla spousta květin, keřů a stromů, obrovské kaktusy, palmy (i palma královská, která má listy nejen ve dvou řadách - jako třeba u nás borovice), mangovníky i s plody, banánovníky, buganvilie a spousta nám neznámých krásných rostlin. Palmy byly pouze datlové, s obrovskými hrozny plodů, které se právě sklízely. Vše bylo upravené, v zahradě bylo i jezírko s vodotryskem a občas na trávě stolek s židlemi. Uprostřed hotelového bazénu byl rovněž vodotrysk, večer ozářený. Večeře byla opět bohatá, k pití jsme si objednaly opět fresh džus, mango lva a hlavou člověka je 75 m dlouhá a impozantní. Její ulomený nos se dnes nachází v muzeu v Londýně. Všude kolem pyramid se pohybuje spousta policajtů, pěšky a hlavně na velbloudech, jejich úkolem je hlídat bezpečnost a odhánět od turistů dotěrné Egypťany, kteří jsou někdy opravdu docela vlezlí. Pokud si jich však nevšímáte, nevšímají si Vás taky. Chtěly jsme se vyfotit s velbloudem, stihly jsme však jen jednu fotku (za 0,5 libry) a už se na našeho velbloudáře řítil řvoucí policajt a fofrem ho odehnal, takže jsme měly po fotografování. U sfingy jsme také zakoupily první egyptský šátek za 10 liber, prodavač ho Lence vlastnoručně uvázal a tak se mohla cítit jako domorodec. 3

4 Od pyramid jsme odjeli na návštěvu muzea papyrusu. po vypití karkadového džusu jsme si vyslechli, jak se papyrus vyrábí (je posvátný, protože jeho stonek má tvar trojúhelníku) a poté si prohlédli prodejní výstavu. Domů jsme si koupily jeden papyrus, části papyru určené pro výrobu a květ rostliny. Poté následoval odjezd do Egyptského muzea se 160 tisíci exponáty, na jehož prohlídku by byly potřeba alespoň dva dny. My měli však jen něco přes dvě hodiny, tak jsme si s průvodcem prohlédli nejdůležitější exponáty a pak dostali rozchod. V areálu muzea byl příšerný vzduch, dusno a vedro, mnoha lidem se dělalo mdlo (Lenka mezi nimi). Vrcholem prohlídky byly poklady z Tutanchamonova hrobu, rozložené V pondělí byl volný den v Káhiře, a tak jsme si téměř všichni zakoupili fakultativní výlet do Sakkary (35 dolarů za 1 osobu). Začali jsme u Džo-serovi pyramidy, nejstarší v Egyptě. Je vysoká 59 metrů, stupňovitá. Okolo jsou pak menší pyramidy synů faraona a jeho hodnostářů. Následovala návštěva kobercové školy, kde se učí školou povinné děti vyrábět koberce a gobelíny, pracují 4 hodiny denně za 2 egyptské libry na hodinu. Průvodce nám sdělil, že dětem se dávají drobné dárky, bonbony, žvýkačky, event. peníze. A tak jsme rozdávali. V prvním patře pak byla prodejní výstava, ale myslím, že náš autobus jim velkou tržbu v klimatizované (!!!) místnosti. Spousta zlatých šperků, vybavení hrobu, zlaté boty a doplňky faraona a hlavně 12 kg těžká, nádherně malovaná posmrtná maska a 120 kg vážící zlatá rakev. Nebýt hrozného vzduchu a nedostatku času, mohla být návštěva muzea o mnoho lepší. Posledním bodem programu bylo největší tržiště v Káhiře Chán al-chalilí. Úzké uličky, spousty krámků, turistů, vodních dýmek a neustále se překřikující trhovci, kteří lákají k nákupu právě v jejich krámku. Na tržišti jsme zakoupily pohledy a za 12 liber tričko s egyptským motivem. Později jsme zalitovaly, že jsme se nerozšouply víc, protože ceny i výběr byly nejlepší z celého Egypta. zrovna neudělal. Poté jsme odjeli na oběd do zahradní restaurace, kde jsme mohli zhlédnout, jak se vyrábí místní chlebové placky. Po obědě jsme projeli starou Káhiru, nejstarší kóptskou čtvrť, kde jsme se zastavili na prohlídce nejstaršího kostela (kóptský+křesťanský). Cestou k alabastrové mešitě jsme projížděli kolem mrtvého města, je to rozsáhlý starý hřbitov s mnoha hrobkami hodnostářů i obyvatel Káhiry. Dnes zde bydlí nejchudší bezdomovci Káhiry a je zde zavedena i elektřina a voda. Alabastrová mešita (mešita Muhameda Alího) je do 16 metrů postavena z alabastru, proto ten název. Je to rozsáhlý komplex, kde se smí chodit jen 4

5 naboso. V celé mešitě je koberec, na kterém se během výkladu sedí. V Káhiře nám dělal průvodce Ibrahim, Od vlaku jsme odjeli autobusem Egypťan, který 6 let studoval v Praze a do hotelu Basma, který byl situován má doma českou manželku. Celé 2 dny na vyvýšenině na okraji města. nám poutavě vyprávěl o Egyptu. Po nezbytné sklence džusu na uvítanou a V Egyptě je 70 mil. obyvatel, kteří obývají po ubytování jsme v poledne zamířily pouze 7%, tj km čtverečních k bazénu a vydržely zde až do večeře. plochy země. Veškeré obyvatelstvo je Část dne jsme prochruply na lehátku soustředěno kolem Nilu. V samotné a část proklábosily s ostatními v bazénu. Káhiře a přilehlých oblastech pak žije Večeře byla opět skvostná, Lenka téměř 20 milionů lidí. Každých 26 sekund dokonce načínala celý obrovský dort a se narodí nový občan, za 10 měsíců tak tentokrát si naložila 1,5 talíře moučníků! přibude jeden milion obyvatel. Po večeři jsme si daly u baru karkadový Ibrahim byl muslim, a tak nám dal v džus a v 9 večer jsme s Michalem vyrazili mešitě přednášku na téma náboženství. posledním hotelbusem do města, Objasnil nám, jak to bylo 11. září a kdo prolezli tržnici a nakoupili spoustu vše způsobil. Ve dvojčatech pracovalo ibiškového čaje. Domů jsme dorazili 4500 židů, kteří nepřišli do práce kolem 11 hodiny. Egypt a dosud jsou naživu (dle tajných služeb). Tím si Ibrahim pokazil svůj jinak příjemný celkový dojem. Po večeři jsme odjeli na vlak do Asuánu. Vlak vyjel na čas, v Místo první třídy jsme ale cestovali druhou, v kupé již na nás čekalo několik arabských rodin s malými dětmi, jedno z nich řvalo celou noc, a tak ač sedačky se daly dobře sklopit, spánku jsme moc neužili, navíc zásluhou dobře fungující klimatizace nám byla docela zima. Kapitola sama o sobě bylo WC, které při vystupování již okupovalo i uličku. Raději jsme si tam vyhrnovali kalhoty. V 7 hodin nám místní průvodce dodal v balíčcích snídani. Vlak jsme opustili v Po snídani v 9 hodin jsme vyrazili s Jarkou a Michalem do města. Tam jsme si najali taxi a odjeli na Asuánskou přehradu. Domluvili jsme se na ceně 60 liber, která se platí až při příjezdu z výletu. Pan řidič byl velmi milý a slušný. Pouští jsme dojeli na přehradu, pořídili pár fotek (točit se nesmělo). Cestou domů nám řidič oznámil, že v ceně máme i výlet na ostrov Philae a nedokončený obelisk. Na chrám jsme šli odpoledne ve skupině, ale návštěvu obelisku jsme absolvovali. V 11 hodin jsme dojeli do hotelu, rozloučili se s řidičem, uhradili cestu a za slušnost jsme přidali 10 liber Bakšišného. Pak jsme šli ještě na chvíli 5

6 Do bazénu. Ve 12 hodin jsme opustili hotel a odjeli autobusem na loď Horizon. Ubytovali jsme se a šli na oběd. Ve jsme odjeli na lodní nádraží. Cestou k nástupišti jsme si koupily od núbijských domorodců náramky se scaraby a další šátek. Loďkou nás dopravili na ostrov Philae, cestou s námi jeli další prodavači a nabízeli zboží, ale tentokrát jsme se s Lenkou nedaly. Po prohlídce chrámu, který byl kvůli četným záplavám rozřezán a přesunut na jiné místo, jsme opět lodí dojeli na nádraží a vyrazili zpět na loď. V 17 hodin loď odplula směr Luxor. V se na palubě podávala káva či čaj a moučník. Na palubě byl bar, lehátka, bazén a vířivka. Po večeři v 19 hodin jsme odjeli byla ochotna zaplatit 30 liber. V krámě se však nedomluvila, a tak jsme odešli ke koním, kteří nás měli dopravit zpět na loď. Jakmile jsme usedli, objevil se prodavač a šaty přinesl za usmlouvanou cenu. Večer na galabi párty se oblečky hodily. Po obědě jsme měli volno, chvíli jsme chrupli a pak byli na palubě, v bazénu, ve vířivce... O páté se opět podávala svačinka. Po večeři pak byla na programu galabi párty a disko. V místní půjčovně jsme Lence vypůjčily galabi s korálky, krásně cinkala. Lenka s Michalem vyhráli soutěž o zabalení mumie. Lenka balila, Michal byl balen. Cena byla sklenka džusu pro každého. Večer jsme strávili tanečkem, klábosením a popíjením nealkokoktejlu. Staří pak o půlnoci odešli na prohlídku Kom Ombo. V nočním osvětlení to bylo moc pěkné. V 22 hodin jsme se vrátili, chvíli jsme na palubě sledovali plavbu a probírali společně zážitky a život vůbec Ráno jsme odjeli koňskými povozy do Edfu. Naši dva mladí řidiči byli dost drzí a vydolovali z nás za fotografování bakšiš, který hned tak každý nedostal. Po prohlídce chrámu, při východu z objektu, se na nás vrhli prodavači, vyhlédli si Michala, navlékli na něj místní úbor - dvoudílné galabi a po dlouhém smlouvání a handrkování Michal podlehl a za 40liber si pořídil úbor spolu s šátkem. Jarka nezůstala pozadu, smlouvala šaty, na kutě, mladí pokračovali v zábavě, a tak jim neušlo projetí lodi pod visutým mostem a průjezd zdymadlem V pátek jsme dojeli na konec plavby do Luxoru a ráno vyjeli na prohlídku. Nejprve jsme krátce zastavili u Memnonových kolosů. Pak jsme navštívili Údolí králů, kam nás z parkoviště dovezla mašinka. Na parkovišti jsme si koupily 3 sady pohlednic - skládačky za 10 liber. V Údolí králů se nesmí natáčet a v samotných hrobkách ani fotit. V ceně vstupenek byla prohlídka tří hrobek. Na stěnách byly nádherné barevné malby, pohřební místnosti jsou většinou 6

7 prázdné, vybavení bylo buď rozkradeno byl strom, ve kterém zpívala spousta vykrádači hrobů nebo jsou exponáty ptáků, jakmile pán od lístků tleskl, ptáci uloženy v muzeích. Prohlédnout hrobky ztichli. Návštěva za večerního osvětlení jsme taktak stihli. byla opět krásná. Pak jsme odjeli k parkovišti zádušního V Luxoru jsme také hromadně navštívili chrámu královny Hatšepsut a k chrámu zlatnictví, kde nám nabízeli spousty zlata samotnému nás opět dopravil vláček. a stříbra. Největším hitem byly kartuše Chrám je obrovský, na bývalé zahradě s vlastním jménem ve starém egyptském jsou k vidění ještě pozůstatky stromů, písmu. Odolaly jsme a nic si s Lenkou vysazených za královny Hatšepsut. nekoupily. Poslední zastávka byla v alabastrové Večer na lodi jsme pak vlezly do krámku, dílně. Tam nám předvedli, jak se chtěly jsme vlastně jen koupit penál pro zpracovává alabastr. Místnost, do které jedno z Lenčiných dětí, ale nějak se to jsme pak vstoupili, byla plná všech zvrhlo. Já jsem si koupila Nefertiti možných výrobků, většina moc pěkných. (20USD), Markéta dokonce i s řetízkem. Nejvíc nás zaujali svítící výrobky s Zjistily jsme, že ceny jsou nižší než v neonem. Pyramidu za původní cenu 30 navštíveném zlatnictví, naše radost byla USD jsme nakonec, Lenčinou zásluhou, hned větší. Jen Jarka zaplakala, protože usmlouvaly na 10 USD a byla naše. její přívěšek byl o dost dražší než ten Egypt 2004 Po návratu na loď byl oběd, pak jsme odpočívaly v pelíšku (s krokodýlem a chlapem z ručníků a polštářů vyrobili uklízeči) nebo u bazénu. Ve 4 jsme vyrazily s Markétou a Lenkou do Luxoru. Cestou po silnici nás usmlouval mladík s koňským povozem a tak jsme nasedly a za 20 liber za všechny jsme se 1,5 hodiny vozily po Luxoru s koněm Natálkou. Koupily jsme si nakonec dvě osušky s egyptskými motivy, na které jsme měly zálusk už delší dobu. Z původních 260 liber za jeden jsme je koupily oba za 100. Ale byla to makačka, až když jsme odešly z krámu, tak za námi prodavač vyběhl a plácli jsme si. Před večeří jsme vyrazili na noční návštěvu Luxorského chrámu. U vchodu samý na lodi. Zlato jsme usmlouvaly, penál však ne. Při odchodu jsme všichni dostaly papyrusovou záložku do knihy jako dárek. U večeře jsme zažili všichni překvápko, moravský Michal od našeho stolu měl narozeniny (40). Od kuchařů dostal dort, zazpívali mu a zatančili si s ním. Dort jsme pak snědli po večeři, byl moooc dobrý. Večer nás navštívila břišní tanečnice, poněkud obstarožní dáma. Michal, kterého vyzvala k tanci, jí zcela zastínil. Lepší pak byl tanečník v dvou velkých sukních, který při tanci dělal divy. Pak jsme šli na palubu a oslavovali Michalovi narozeniny, hráli jsme dokonce hru na Macháčka, kdo prohrál, musel do bazénu, Lenka šla jako první. Objednali 7

8 jsme si alkokoktejl a docela jsme se nasmáli. S představou ranního balení jsme pak my starší odešli balit či chrnět a omladina spolu s oslavencem pak vydržela do půl čtvrté Ráno jsme vyklidili pokoje a po snídani odjeli do Karnaku. V areálu jsme si pro štěstí obešli 3x proti směru hodinových ručiček sochu scaraba a hned nám bylo lépe. Po návratu na loďjsme ještě naposledy okusili bazén a ve 14 hodin odjeli do Hurghady. O přestávce na parkovišti si Lenka a Michal zajezdili na velbloudovi a s Moraváky, kteří jeli do jiného hotelu, Zakoupili jsme si celodenní výlet na ostrov Giftun (20USD). Jelo nás pět. Eva, Lenka, Martina, Michal a Michal. V 10 hodin jsme odjeli z přístavu z Hurghady, uvelebili jsme se na přídi lodi, byli jsme tam pěkně sami, ostatní se mačkali na palubě. Cestou na první útes posádka zahvízdala na speciální píšťalky a z vody se vynořovali delfíni. Od 11 do 12 hodin jsme stáli u prvního korálového útesu, vybaveni brýlemi, šnorchly a ploutvemi, jsme si celou hodinu prohlíželi nádherný podmořský život, spousty různých barevných korálů, ryb, voda průzračně čistá a teplá, hodina uběhla rychle. Pak nám na palubě podávali oběd. Byla jsme se domluvili na společném výletu na Giftun. V Safaze jsme se opět ubytovali v hotelu Amira Safaga, my s Lenkou jsme tentokrát měly pokoj přímo u bazénu s terasou se židlemi, prostě nádhera. Hned jsme všichni až na Jarku hupli do bazénu, po večeři jsme se chvíli prošli, nakoupili čaje a džusy a hráli karty Po snídani jsme vyrazili mašinkou k moři a váleli se tam celý den. V moři byl malý korálový útes s nádherným podmořským životem, spoustou korálů, rybiček a také tam byli přímo obrovští ježci. Voda byla krástně teplá. Po večeři jsme se chvíli prošli a pak šli chrnět. ryba, karbanátky, rýže, brambory, zeleninový salát a Cola nebo voda. Mezitím jsme dojeli k cíli cesty, na ostrov Giftun, což je malý ostrov bez jakékoliv vegetace, pokrytý pouze bílým pískem. Jsou zde jen postaveny přístřešky z bambusů. My jsme zašli kousek dál, zalezli si k útesu a plavali a plavali a sbírali mušle a fotili se ve vodě. Ve 14 hodin jsme odjeli na druhý korálový útes a po další hodině potápění jsme odjeli zpět do Hurghady. Tam jsme se rychle osprchovali v aquaparku, za což nás vedoucí výpravy pěkně sprdnul a odjeli autobusem zpět do hotelů. V autobuse jsme se definitivně rozloučili s Martinou a Michalem. Po večeři jsme šli naposledy do města, já a Jarka jsme si 8

9 i koupily u Bati kožené pantofle za 21,50 liber a taky sváču na úterý. Lenka pak večer ještě seděla u bazénu s Michalem a zpívajícím velbloudem Po časné snídani jsme naposledy odjeli k moři, rozloučili se s útesem a rybami, zaplavali si a v 11 hodin odjeli balit. Pak jsme seděli u bazénu a čekali na odjezd. Ve 13 hodin jsme odjeli na letiště. Odlet v tentokrát klapl na minutu. Cestou jsme viděli západ slunce a za 4 hodiny jsme přistáli v Praze. Rozloučili jsme se s našimi spolucestujícími, poděkovali Jarce a Michalovi za jejich kladný přínos k naší dovolené a vyšli vstříc realitě... Lenka a Eva 9

10