USNESENÍ. Statutární město Jihlava sídlem Masarykovo nám. 1, Jihlava zastoupeno advokátem JUDr. Radkem Ondrušem sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno

Transkript

1 č. j USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., v právní věci žalobce: Jihlavské vodovody a kanalizace, a. s., IČ: sídlem Masarykovo náměstí 97/1, Jihlava zastoupený advokátem JUDr. Radkem Ondrušem sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno proti žalovanému: za účasti: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 17, Praha Statutární město Jihlava sídlem Masarykovo nám. 1, Jihlava zastoupeno advokátem JUDr. Radkem Ondrušem sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne , čj /2016-MZE takto: Vodárenská akciová společnost, a. s., IČ: , sídlem Soběšická 820/156, Brno, není osobou zúčastněnou na řízení. I. Řízení se zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku Kč, a to k rukám jeho advokáta JUDr. Radka Ondruše do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Žalobci bude vrácena část zaplaceného soudního poplatku ve výši Kč, a to k rukám jeho advokáta JUDr. Radka Ondruše do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad ), rozhodnutím ze dne , čj. KUJI 82005/2015, nevydal žalobci na základě 6 odst. 3 písm. a) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen zákon o vodovodech a kanalizacích ), povolení k provozování vodovodů, kanalizací a čistírny odpadních vod, jelikož povolení bylo vydáno jiné osobě a k žádosti nebyl doložen zákonem požadovaný podklad doklad o uzavření písemné dohody vlastníků provozně souvisejících vodohospodářských zařízení nebo staveb podle 8 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích. 2. Napadeným rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání žalobce.

2 2 3. Podáním ze dne žalovaný informoval Krajský soud v Brně (dále také soud ) o záměru uspokojit žalobce vydáním nového rozhodnutí. Soud následně usnesením ze dne , čj. -24, stanovil ve smyslu 62 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v rozhodném znění (dále jen soudní řád správní ), lhůtu pro vydání a oznámení nového rozhodnutí. Žalovaný rozhodnutím ze dne , čj /2016-MZE (dále také nové rozhodnutí ), na základě 153 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen správní řád ), změnil napadené rozhodnutí tak, že zrušil rozhodnutí krajského úřadu a vrátil ho k dalšímu řízení. Žalovaný dospěl k závěru, že ve věci nebyla dostatečně zjištěna skutková stránka věci a bylo rozhodováno v rozporu s ustanovením 3 správního řádu. 4. Podáním ze dne oznámila uplatňování práv osoby zúčastněné na řízení Vodárenská akciová společnost, a. s., IČ: (dále také Vodárenská akciová společnost ), přičemž zároveň oznámila, že proti novému rozhodnutí žalovaného podá rozklad. Rovněž uvedla, že ve věci nelze zastavit řízení podle 62 soudního řádu správního, jelikož by tím došlo k zasažení práv nebo povinností třetích osob. Žalovaný z důvodu zasažení práv třetích osob nebyl oprávněn změnit postupem podle 153 správního řádu své napadené rozhodnutí. Vodárenská akciová společnost požádala soud, aby řízení nezastavoval i v případě, že by žalobce sdělil, že byl postupem žalovaného uspokojen. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne ke vstupu Vodárenské akciové společnosti do řízení uvedl, že napadené rozhodnutí nezaložilo této společnosti žádná práva ani povinnosti, jelikož jeho obsahem bylo pouze zamítnutí žádosti žalobce. 5. Na dotaz soudu žalobce úkonem ze dne sdělil, že vzhledem k avizovanému podání rozkladu Vodárenskou akciovou společností bude postupem žalovaného uspokojen až poté, co nabude právní moci. Zároveň navrhl přerušení řízení do vydání rozhodnutí o rozkladu (příp. do doby uplynutí lhůty pro podání rozkladu). Uvedl rovněž, že Vodárenská akciová společnost nemůže být zastavením soudního řízení ani pokračováním správního řízení jakkoliv dotčena na svých právech. 6. Na výzvu soudu Statutární město Jihlava (dále také město Jihlava ) dne sdělilo, že bude uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení, jelikož pronajalo žalobci dotčené vodovody, kanalizace a čističku odpadních vod za účelem jejich provozování. Proto napadené rozhodnutí zasahuje do jeho práva nakládat se svým majetkem dle vlastní úvahy a do jeho ekonomických zájmů. 7. V podání ze dne Vodárenská akciová společnost uvedla, že napadené rozhodnutí i rozhodnutí krajského úřadu jsou zákonná a správná a žalobní námitky nejsou důvodné, jelikož se nevztahují ke správnímu řízení o žádosti žalobce. Zároveň setrvala na svém stanovisku, že v řízení nelze postupovat dle 62 soudního řádu správního jednak z důvodu dotčení práv Vodárenské akciové společnosti a jednak z důvodu zákonnosti napadeného rozhodnutí. Navrhla proto, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. 8. Ministr zemědělství rozhodnutím ze dne , čj /2017-MZE-12151, zamítl rozklad podaný proti novému rozhodnutí Vodárenskou akciovou společností, jelikož shledal, že se jedná o nepřípustné podání. Na dotaz soudu žalovaný podáním ze dne sdělil, že proti tomuto rozhodnutí nebyla podána správní žaloba. a) k výroku I. 9. Poté, co se dozvěděla o tomto řízení, přihlásila se Vodárenská akciová společnost jako v úvahu připadající osoba zúčastněná na řízení. Soud podle 34 odst. 2 věta třetí soudního řádu správního vyrozuměl město Jihlavu, které sdělilo, že v řízení bude práva osoby zúčastněné na řízení uplatňovat.

3 3 10. Ustanovení 34 odst. 1 soudního řádu správního říká, že osobami zúčastněnými na řízení jsou osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat. 11. Soud s ohledem na skutečnosti uvedené v následné části odůvodnění tohoto usnesení (na které soud v podrobnostech odkazuje), dospěl k závěru, že Vodárenská akciová společnost nebyla přímo dotčena na svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí (nevydání povolení žalobci, resp. potvrzení tohoto rozhodnutí) a nemůže být dotčena ani jeho zrušením podle návrhu výroku formulovaného v žalobě žalobcem. Vodárenská akciová společnost může být považována za dotčenou napadeným rozhodnutím toliko nepřímo, tudíž by jí z důvodu právního zájmu mohlo svědčit například právo nahlížet do spisu ve smyslu 45 odst. 2 soudního řádu správního. 12. Tyto důvody se naopak nevztahují na město Jihlava, jelikož je vlastníkem předmětných objektů, o jejichž provozování jde, a tyto objekty pronajalo žalobci za účelem jejich provozování. Z tohoto pohledu je město Jihlava nevydáním povolení žalobci přímo dotčeno. Lze ovšem konstatovat, že postavení této osoby zúčastněné na řízení nevylučovalo možnost uplatnění institutu uspokojení navrhovatele, což ostatně ani v rámci svého vyjádření nenamítala uspokojením navrhovatele nebyla právní sféra města Jihlava zasažena negativně. b) k výroku II. 13. Vzhledem k rekapitulovanému průběhu soudního řízení soud vychází ohledně posouzení uspokojení žalobce z jeho vlastního sdělení ze dne o tom, že bude postupem žalovaného uspokojen až poté, co nové rozhodnutí nabyde právní moci. Ačkoliv nové rozhodnutí žalovaného může nabýt právní moci ve smyslu 62 odst. 5 soudního řádu správního až dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení, soud dospívá k závěru, že z celkového kontextu vyjádření žalobce je bez pochyb zřejmé, co chtěl soudu sdělit (bude se cítit uspokojen, až po vydání rozhodnutí o případném rozkladu). Vzhledem k tomu, že nové rozhodnutí nebylo v rámci vypořádání podaného rozkladu jakkoliv dotčeno, má soud za to, že žalobce je daným postupem uspokojen. Soud nadto rovněž ověřil, že proti rozhodnutí o rozkladu nebyla podána správní žaloba. Za této situace dospívá k závěru, že v předmětné věci došlo k uspokojení žalobce (v souladu s jeho vyjádřením) a je na místě zastavení řízení ve smyslu 47 písm. b) ve spojení s 62 odst. 4 soudního řádu správního. 14. Bližší pozornost si zaslouží otázka nezasažení práv nebo povinností třetích osob, jelikož se jedná o jednu z podmínek pro aplikaci institutu uspokojení navrhovatele a soud se touto podmínkou při zastavování řízení musí zabývat (Blažek, T. a kol. Soudní řád správní, 3. vydání, 2016, komentář k ustanovení 62). 15. Dle informací o správním řízení dostupných ze soudního spisu (napadené rozhodnutí, předcházející rozhodnutí krajského úřadu, nové rozhodnutí žalovaného) je zřejmé, že žalobce podal žádost k provozování blíže specifikovaných vodovodů, kanalizací a čistírny odpadních vod ve vlastnictví města Jihlavy, přičemž Vodárenská akciová společnost nebyla účastníkem tohoto řízení. Této žádosti nebylo vyhověno vzhledem ke zjištění, že povolení bylo vydáno jiné osobě (Vodárenské akciové společnosti) a nebyl doložen jeden ze zákonem stanovených podkladů. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí ztotožnil se závěry rozhodnutí krajského úřadu. V novém rozhodnutí žalovaný napadené rozhodnutí změnil s poukazem na to, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav. Výslovně uvedl, že krajskému úřadu sice bylo známo, že došlo k vydání povolení k provozování jiné osobě, nicméně se měl zabývat tím, zda tímto povolením bude jiná osoba disponovat i k datu, od něhož žádá o povolení žalobce. V případě zjištěných pochybností budou tyto pochybnosti odstraněny, např. bude na zvážení zahájení řízení zrušení povolení k provozování.

4 4 16. Z uvedeného je zřejmé, že v posuzované věci šlo o řízení o žádosti o vydání povolení k provozování vodovodů a kanalizací ve smyslu 6 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, přičemž žádané povolení nebylo vydáno. V rámci tohoto řízení bylo sice již vydané povolení podkladem pro rozhodnutí, nicméně povolení jiné osoby samotným tímto řízením nijak dotčeno nebylo (a ani být nemůže). V novém rozhodnutí je sice zmiňována nutnost zkoumat konkrétní časovou působnost již vydaného povolení, ovšem stále pouze pro účel rozhodnutí v řízení o žádosti žalobce. Pokud by snad mělo být vydané povolení jakýmkoliv způsobem dotčeno, muselo by se tak stát v rámci odlišného správního řízení, což ostatně rovněž vyplývá z odůvodnění nového rozhodnutí. Zároveň je třeba říci, že ani na základě jazykového výkladu tuto část odůvodnění nového rozhodnutí nelze vnímat jako instrukci (resp. příkaz) odlišné správní řízení zahájit. 17. Odůvodnění nového rozhodnutí je třeba chápat tak, že na vydané povolení Vodárenské akciové společnosti správní orgán v tomto řízení nahlíží v intencích volného hodnocení důkazu jako na podklad pro rozhodnutí o předmětu řízení a v tomto ohledu ho posuzuje samostatně a ve vzájemné souvislosti s dalšími opatřenými podklady nicméně v rámci volného hodnocení důkazů nemůže žádným způsobem autoritativně měnit jeho podstatu a právní účinky. Pokud by dospěl k tak závažným pochybnostem o právních účincích předmětného podkladu, bylo by na místě zahájení příslušného správního řízení, v rámci kterého by tento podklad dotčen být mohl. Teprve v tomto případném odlišném správním řízení by potenciálně mohla být zasažena právní sféra Vodárenské akciové společnosti, jako držitele již vydaného povolení, a teprve v tomto řízení by mohla požívat plného procesního komfortu, který poskytuje postavení účastníka řízení. 18. V aktuálním případě došlo k uspokojení účastníka po podání žaloby ve správním soudnictví změnou napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení ve smyslu 153 odst. 1 písm. a) správního řádu. Dle odst. 2 citovaného ustanovení nesmí nové rozhodnutí měnit práva nebo povinnosti ostatních účastníků založené napadeným rozhodnutím. Z výše ozřejměných důvodů Vodárenská akciová společnost nebyla účastníkem řízení a napadené rozhodnutí nezaložilo práva nebo povinnosti třetím osobám (bylo rozhodnuto o nevydání povolení, resp. toto rozhodnutí bylo potvrzeno). 19. Uspokojení navrhovatele reflektuje dále i ustanovení 62 soudního řádu správního, které říká, že správní orgán může uspokojit navrhovatele, pokud tím nezasáhne práva nebo povinnosti třetích osob. Novým rozhodnutím došlo ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení k dalšímu řízení krajskému úřadu. Vzhledem k tomu, že napadeným rozhodnutím nebyla dotčena právní sféra třetích osob, soud dospěl k závěru, že ani novým rozhodnutím (resp. zrušením napadeného rozhodnutí) k dotčení práv a povinností Vodárenské akciové společnosti (příp. třetích osob) nedochází a nemůže k němu dojít ani pokračováním ve správním řízení o žádosti žalobce (viz zejména bod 13 odůvodnění). 20. Soud uzavírá, že podmínka nezasažení práv a povinností třetích osob je splněna. b) k výrokům III. až V. 21. O náhradě nákladů řízení účastníků řízení bylo rozhodnuto podle 60 odst. 3 soudního řádu správního, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Ve vztahu k osobě zúčastněné na řízení soud rozhodoval podle 60 odst. 5 soudního řádu správního, podle něhož osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Z důvodů zvláštního zřetele hodných jí může soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. 22. Jelikož bylo řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má žalobce právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Odměna žalobcova advokáta a náhrada hotových výdajů byla stanovena

5 5 podle 35 odst. 2 soudního řádu správního a vyhlášky č. 177/1996 Sb., v tomto případě za tři úkony právní služby (převzetí věci, žaloba, vyjádření k uspokojení a návrh na přerušení řízení) ve výši 3 x Kč, dále za tři režijní paušály ve výši 3 x 300 Kč, tedy celkem Kč. Protože žalobcův advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se náklady řízení ve smyslu 57 odst. 2 soudního řádu správního o částku Kč, odpovídající dani, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést. Žalobci byla v souladu s ustanovením 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vrácena část zaplaceného soudního poplatku, jelikož řízení bylo zastaveno před prvním jednáním. Nevrácená část zaplaceného soudního poplatku ve výši Kč tvoří rovněž náklady řízení žalobce. Celkem mu tedy vůči žalovanému byla přiznána náhrada nákladů ve výši Kč. K jejímu zaplacení soud určil přiměřenou lhůtu. 23. V dané věci soud osobě zúčastněné na řízení neuložil žádnou povinnost, současně pak neshledal důvody hodné zvláštního zřetele pro přiznání práva na náhradu dalších nákladů řízení (ostatně je osoba zúčastněná na řízení ani netvrdila). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 22. srpna 2018 JUDr. Zuzana Bystřická, v.r. předsedkyně senátu