pravá cena zboží BANÁNY Co skrývají pod slupkou Plantáže jsou plné dětské práce i fatálního znečišťování Strana E5

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "pravá cena zboží BANÁNY Co skrývají pod slupkou Plantáže jsou plné dětské práce i fatálního znečišťování Strana E5"

Transkript

1 [MSMAFRA: MFP_CS-PRILO_C1-VYROBA <PRIL_1> [STR_CECHY_3.V. -1 ] ] Author:NOVA Date: Time:13:31 pravá cena zboží MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA SPOLEČNOSTI ČLOVĚK V TÍSNI RŮŽE Květiny ze suché Afriky Potřebují vláhu, přitom miliarda lidí nemá čistou vodu Strana E3 BANÁNY Co skrývají pod slupkou Plantáže jsou plné dětské práce i fatálního znečišťování Strana E5 ÚTERÝ E Kde hledat informace Vše podstatné o rozvojovém světě na Na cestě pro vodu Malí Afričané jsou od útlého dětství zvyklí na každodenní dřinu mnohdy vláčejí kanystry s vodou na mytí a praní pro celou rodinu několik kilometrů. Foto: Alžběta Jungrová Nedostatek vody nemůže řešit jen Afrika, ale my všichni Každý by se měl zamyslet, jakou cenu má u nás běžně dostupné zboží, říká bývalá diplomatka v Keni a Zimbabwe Marie Imbrová třeba o růžích z Afriky či o výrobě džínů. Růže dovážené z Keni, kovy z tzv. měděného pásu v Zambii či módní džíny mají jedno společné. Zatímco Evropané z nich mají zisk a potěšení, v rozvojových zemích se kontaminují zdroje pitné vody, vysychají jezera a majitelé firem zneužívají levnou pracovní sílu. Podle posledních odhadů OSN pracuje v továrnách, dolech či na plantážích 215 milionů dětí. Druhým domovem afrikanistky a diplomatky Marie Imbrové je vesnice Tengenenge v Zimbabwe, kde je zdrojem obživy umělecké sochařství. Kámen tu opracovávají i děti. Většina mých přátel z Tengenenge si uvědomuje, jakou má vzdělání cenu. Na druhou stranu v té vesnici několik let žiji, proto vím, že dětská práce je součástí celého systému výchovy, říká Imbrová. Nebrání tedy práce dětem v přístupu ke vzdělání? Rodiče předávají dětem ty nejlepší znalosti, které v životě nabyli, ať je to práce na polích nebo s kamenem. Jestliže je dítě z toho cyklu vyčleněno, není plnohodnotným členem komunity. Vždy jsem litovala holčičky, co se starají o sourozence a nosí je na zádech. Ale potkala jsem dívku, která nosila na zádech panenku. Říkala, že dokud se bratranci nenarodí dítě, tak ji mezi sebe kamarádky nepřijmou. Cítila se sociálně vyčleněná. Pokud jde o dětskou práci, byla bych velmi opatrná, kde je hranice. To, že děti pomáhají rodičům, je podle mě přiměřené. Ale nesmí jim to bránit v přístupu ke vzdělání nebo dokončení školy. S tím souvisí také jiný typ dětské práce, který bytostně nenávidím zaměstnávání dětí za minimální peníze v továrnách. Dostávají podstatně méně, než kolik by se muselo platit dospělému. Firmy na nich tak vydělávají. Pokud dítě začne chodit do školy, rodina přijde o jednoho ze spoluživitelů. Dá se vůbec problém s dětskou prací řešit? Ve městech se setkáte s rodinami, které mají daleko méně dětí. Nemají jich sedm, devět, jako je zvykem na venkově, ale třeba dvě nebo tři. Už myslí na to, že dětem musí poskytnout kvalitní vzdělání. Nejlepší cestou je ukázat jim možnost změny na konkrétních příkladech. Pokud dítě vyrůstá ve společnosti, kde nikdo nemá vzdělání, je jeho motivace chodit do školy minimální. A se vzděláním přichází třeba možnost uplatnit se mimo tradiční vesnici. Pak si lidi mohou aspoň do určité míry vybrat práci. To je cesta z předurčení osudem. Dvě třetiny dětí, které nechodí do školy, jsou dívky. V čem je jejich pozice horší? Děvčata jsou pro rodinu užitečná a levná pracovní síla, dělají hlavně na polích a v domácnosti. Chlapci jsou připravováni, že budou plnit vůdcovskou roli pasou dobytek, včelaří, učí se bojovat. Vůdcovský princip způsobuje i to, že pokud má rodina víc dětí a málo peněz, vzdělání získá chlapec. Žena má v africkém společenství specifické postavení, má hodnotu v tom, že ji budoucí manžel nebo nápadník musí z rodiny vyplatit. Dívka se dá za něco vyměnit, ale pro chlapce je důležité, aby se dostal někam výš, podstatné je tedy i vzdělání.» Pokračování na str. E2 Pracovat v domácnosti, nebo chodit do školy? V Keni, Etiopii, Indii nebo třeba Brazílii narazíte na stejný obrázek děti s obřími kanystry na vodu. Zajistit rodině vodu je jejich každodenní povinností Projdete-li se po keňském slumu Kibera či vydáte-li se na etiopský venkov, spatříte jeden typ každodenní reality pro obě místa společný: děti s kontejnery na vodu. Někdy mají na sobě ještě školní aktovku, jindy jsou bez ní. Buď proto, že ji stačily odložit, nebo jednoduše proto, že do školy vůbec nechodí. Podobnou scénu zažijete v mnoha rozvojových zemích na světě od Indie přes Ugandu po Brazílii. Bez vody nelze žít, a tak se zkrátka musí obstarat, i kdyby kvůli tomu dítě nemohlo chodit do školy. I přesto, že většina vlád v rozvojových zemích ví, co je dětská práce. Podepsaly mezinárodní úmluvy o její nepřípustnosti. Přitom často také kvůli těžké práci v domácnosti je dětem upíráno právo na vzdělání. K prameni chodí s těžkými kanystry i několik hodin denně, a na školní povinnosti tak nemají čas. Studny jsou často velmi vzdálené od vesnic. První na ráně jsou vždy děti Zajištění pitné vody a hygienických podmínek je na seznamu Rozvojových cílů tisíciletí OSN, jež stanovují do roku 2015 snížit ve světě chudobu, hlad, nerovnost a nemoci. Už teď OSN ví, že tento cíl se plní nejhůře ze všech. Školačka jen ve volném čase Dětská práce brání chodit do školy více než 200 milionům dětí. Foto: Naďa Straková Světová zdravotnická organizace uvádí, že přes 39 procent světové populace nemá přístup k základním hygienickým zařízením. A ačkoli polovina obyvatel světa žije ve městech a druhá na venkově, je to právě venkov, který je na tom s přístupem ke zdravotně nezávadné vodě hůř. Přitom nedostatek vody od pitné až po užitkovou má zcela zjevně zhoubné důsledky. Na polovině nemocničních lůžek v subsaharské Africe leží pacienti, kteří trpí nemocí získanou z nečisté vody. Nejohroženější skupinou těchto parazitárních a průjmových chorob jsou děti. Až čtyři tisíce z nich denně umírají na nemoci spojené s nedostatečným přístupem k vodě. A jsou to také děti, které mají víc než často v rámci rodin na starosti donášení vody. Jak se žije ve slumu Kibera Do afrických měst se stěhuje překotné množství lidí a vlády jim nestíhají zajistit důstojné podmínky k životu. Většina slumů vzniká nelegálně na půdě, která patří někomu jinému, ze všeho nejčastěji státu. A právě stát odmítá zajistit jakékoli veřejné služby, od kanalizace až po státem garantované vzdělávání.» Pokračování na str. E4 Víte, kde se vzalo vaše bavlněné tričko? P řemýšleli jste někdy, kde se pěstují květiny prodávané po celý rok? Nebo kdo trhal banán, který máte k svačině? Nebo jak vzniká bavlněné tričko? I o tom se dočtete v této příloze. Zjistíte, že cena zboží není jen v penězích. Dá se vyčíslit v hodinách přesčasu, mizerně nízké mzdě i zhoršující se kvalitě životního prostředí v rozvojových zemích. Právě odtud totiž často pocházejí růže, banány i bavlna. S lidmi na druhé straně planety máme tedy přece jen něco společného. Svým spotřebitelským chováním ovlivňujeme jejich životy. Příkladem jsou právě růže. V Africe se musí uměle zavlažovat. Na celém světě nemá přitom téměř miliarda lidí přístup k pitné vodě a velká část z ní žije právě v suché Africe. Boje o vodu, ať už na úrovni států či jednotlivců, jsou tu na denním pořádku. I proto, že si společně s řezanou květinou kupujeme i africkou vodu. Podobně si často kupujeme i porušování lidských práv, a to i těch dětských. Na světě pracuje více než 300 milionů dětí. Téměř třetina z nich se přitom něco naučí, pomůže rodičům, chodí do školy a neztrácí bezstarostné dětství. Zbylých 215 milionů dětí pracuje v podmínkách, které poškozují jejich zdraví, brání jim získat vzdělání a vymanit se z chudoby, do které se narodily. Polovina z nich otročí v nejhorších formách dětské práce: těží v dolech, pracují s chemikáliemi, bojují jako vojáci, jsou zneužívány sexuálně nebo při obchodu s drogami. I my máme na využívání dětské práce vliv. Ptejme se, jak přesně firmy kontrolují své dodavatelské řetězce a nenechme se umlčet jejich zeleným a etickým PR. Hledejme a kupujme fair trade výrobky. Podporujme rozvojové projekty primárně zaměřené na základní školství, zvyšování kvalifikace učitelů nebo vzdělávání dívek. A hlavně zajímejme se o svět kolem nás. Přeji inspirativní čtení. OBSAH Tereza Hronová mediální koordinátorka Rozvojovky, sekce spol. Člověk v tísni Strana 2 Pravá tvář textilního průmyslu Při pěstování bavlny se plýtvá vodou a porušují se i lidská práva Strana 3 Jezera plná mýdla Reportáž z Ugandy o způsobech praní prádla a jejich rizicích Strana 4 Komu patří Nil Etiopie chce stavět novou přehradu na Nilu. Na země podél toku nebude brát ohled. Hrozí válka o vodu? Strana 5 Život na banánových plantážích Do pěstování i sklizně banánů se nelegálně zapojují děti. Řešením jsou známky Fairtrade Strana 6 Život malých prostitutek Etiopie je první v obchodu s dětmi. Tři příběhy malých prostitutek

2 [MSMAFRA: MFP_CS-PRILO_C1-VYROBA <PRIL_2> [STR_CECHY_3.V. -2 ] ] Author:NOVA Date: Time:13:32 2 E pravá cena zboží Odvrácená tvář textilního průmyslu Slevy. Magické slovo, po jehož zaznění hlavně ženy vyrážejí na nákupy. Obchody s módou neváhají snižovat ceny o 30, 50 i 70 procent. Kdo by odolal! Reálná cena oblečení je ale mnohem vyšší má mnohdy podobu dětské práce a ničení životního prostředí. Cena, již za konfekční módu platí obchody výrobcům a dovozcům, je stále několikanásobně nižší. Nezisková organizace NaZemi, která usiluje o zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců v rozvojových zemích, zveřejnila v kampani Ušili to na nás! rozbor ceny trička, které se v Česku prodává za 250 korun. Celé dvě stovky tvoří marže obchodu a výdaje na marketing. Administrativní náklady v zemi výroby přijdou bezmála na třicet korun. Materiál na necelých dvacet. A mzda dělníka? Dvě koruny padesát haléřů. 16 hodin u šicího stroje Konkurenční boj tlačí výrobce ke snižování cen, tedy i nákladů. Většina podniků se tak přesouvá do rozvojových zemí, kde jsou lidé ochotní pracovat za podmínek hraničících s otroctvím. Ostatním zemím často nezbývá než tento trend dodržet, protože jsou na vývozu textilních komodit závislé. S nabídkou pracovního trhu a nízkými cenami produktů tak jde ruku v ruce i výše mezd. Třeba bangladéšský dělník si na kilogram rýže vydělává tři hodiny, zatímco Čech jen patnáct minut. Extrémně nízké mzdy však nejsou jediným problémem. Dalším je i nelidsky dlouhá pracovní doba s minimem přestávek. Ta je hlavní důvod pochybné kvality levných oděvů. Jejich výroba totiž obnáší i úkony vyžadující přesnost a soustředění. Všívání zipů, našívání knoflíků, ozdob i cedulek značek. Asijské dělnice úkony vykonávají denně dvanáct i šestnáct hodin, výjimkou nejsou ani časté pracovní víkendy. Vady a chyby jsou tak zpravidla důsledkem únavy. Co je proti tomu našich čtyřicet pracovních hodin týdně? Ve vyspělých zemích hodně diskutovaná asertivita je v zemích rozvojových považována za revoltu. Odmítnutí splnit přesčas znamená srážku z nízké mzdy.» Pokračování ze str. E1 Převážně dívčí povinností je v Africe také obstarávání vody. Může i to být nelegální dětská práce? Dělají to děti v celé Africe, nejmenší chodí s matkami. Nesmí se to ale přehánět. Pokud chodí příliš dlouhé vzdálenosti, je to pro ně vyčerpávající. Vodu si domů totiž nosí v těžkých kanystrech. Připravují z ní jídlo, myjí se v ní, perou. I proto jsem ve vesnici nikdy neviděla, že by se vodou plýtvalo. Ve velkoměstech, kde stačí otočit kohoutkem, tomu tak je vždy. Z ceny trička za 250 korun tvoří dvě stovky marže obchodu, administrativa v zemi výroby třicet korun, materiál dvacet a mzda dělníka dvě koruny padesát haléřů. Koloběh chudoby a nevzdělanosti Trendem rozvojových zemí je bohužel i dětská práce. Přežít se snaží všichni. Pěstitelé a zpracovatelé bavlny zaměstnávají děti proto, aby ušetřili na mzdách a mohli dodávat levné suroviny a výrobky. A rodič, který zůstane bez partnera, nutí své děti pracovat nebo žebrat, aby rodina byla vůbec schopna se uživit. Nutnost dětské práce způsobuje hlavně chudoba a nedostatečné vzdělání obyvatel asijských, jihoamerických a afrických států. Na školu kvůli práci nezbývá čas. V budoucnu se pracující děti stanou negramotnou a nekvalifikovanou pracovní silou, přijdou o možnost najít si solidní a lépe placené zaměstnání. Vzniká tak koloběh chudoby a nevzdělanosti, který se bude opakovat po generace. Rodiče, kteří nejsou schopni zajistit obživu své rodiny, budou potomky opět posílat do špatně placené práce namísto do školy. Češi chtějí levný textil Základním stavebním kamenem pro odstranění chudoby v rozvojových zemích je uvědomělé chování spotřebitelů v zemích ekonomicky vyspělých. Na dotaz spotřebitele po dodržování lidských práv při výrobě oblečení dokáže málokterá prodavačka odpovědět. Existují organizace, jež se obchodníků ptají místo nás. V Česku působící NaZemi společnost pro fair trade provádí každoroční průzkum pracovních podmínek i v podnicích dodávajících textil na pulty našich obchodů. Výsledky ukazují, že je jen málo mezinárodních, a ještě méně českých značek, které jsou ochotny spolupracovat. A tam, kde nechybí ochota, brzdí snahu fakt, že oblečení splňující tyto podmínky by v konkurenci levného textilu zřejmě neobstálo. Chybí poptávka. Měnit podmínky může každý Jak funguje kupní síla západních zemí, se projevuje zvýšením nabídky oblečení z organické bavlny. Certifikát bio zaručuje, že výrobek je z bavlny, která nebyla ošetřována chemickými prostředky sloužícími k hubení ani hnojivy. Při jejím pěstování tedy nedocházelo ke znečištění vody a půdy. Mezi nejvýznamnější producenty organické bavlny patří Turecko, Indie, Čína, Sýrie, Peru, Uganda, Tanzanie, Izrael, USA a Pákistán. Jsou mezi nimi stejné státy, které dodávají i ty nejlevnější suroviny pro výrobu. Značí to, že rozvojové země reagují pružně na poptávku ze strany odběratelů. Změna tedy není nedosažitelná. Omezit negativní dopady na životní prostředí a zlepšit životní podmínky rodin v rozvojových státech může každý. I u nás jsou k dostání oděvy s certifikátem Fairtrade. Chce to jen trochu hledat, ptát se a nepodceňovat kupní sílu, kterou vládne český trh. Pokud spotřebitelé projeví zájem, změna přijde. Vysychání a kontaminace vody Západní svět přiměly ke zvýšení poptávky po organické bavlně především ekologické dopady jejího pěstování. PROFIL Marie Imbrová Svůj život zasvětila Africe v roce 1984 získala doktorát v oboru orientalistika a afrikanistika. Pracovala na velvyslanectvích v Zimbabwe a Keni. Založila Klub přátel Tengenenge a od roku 2005 pomáhá v této vesnici v Zimbabwe místní sochařské komunitě. Mimo jiné zařizuje dětem rodné listy, aby mohly chodit do školy. Pomohla tu otevřít školku, platí z finančních darů učitelku angličtiny a plánuje výstavbu školy, pořádá výstavy, koncerty a jiné charitativní akce. Je majitelkou rozsáhlé sbírky moderního afrického umění. Otřesné pracovní podmínky, vysychání jezer a kontaminace vody i to se ukrývá za vaším novým tričkem, které si koupíte ve slevě. Můžete však zvolit dražší oblečení s certifikátem Fairtrade. Tak se rodí vaše oblečení I když dá v Česku zákazník za nové tričko například 250 korun, k dělníkům, jejich ženám a dětem, kteří v Indii nebo Pákistánu sklízeli a zpracovávali bavlnu, se dostane jen směšný zlomek z této částky. 2x foto: Profimedia.cz S jakými dalšími problémy s vodou jste se v Africe setkala? Zásadním problémem celého afrického kontinentu je přístup k užitkové vodě. Sahara se rozšiřuje, roste počet odlesněných míst a přežívá stále víc dětí. Na každý zdroj vody tak připadá stále větší skupina lidí. Afričané se původně přesouvali k řekám, ale i to je dnes problém. Jsou velmi znečištěné, hlavně toky v hlavních městech. Většina lidí třeba ze slumu v Nairobi na to doplácí. Lijí se tam i výkaly a přenášejí se tak choroby. A co pás sladkovodních jezer, jež se táhnou od Etiopie po Malawi? Nejvíc se využívají v Keni, a to tím nejméně šťastným způsobem. Třeba jezero Naivasha se stalo rezervoárem pro velké plantáže růží, které jsou náročné na zalévání. Růže jsou pěstované pro evropský trh a většina ploch skutečně patří Evropanům nebo je v nich evropský kapitál. Květiny se řežou brzy ráno a letadly se dovážejí na burzu v Holandsku. Odtud se distribuují do celé Evropy včetně Prahy. Růže je nádherná, ale k ceně lidské práce, která je velmi nízká, nikdo nezapočítá cenu vody. Jezero ztratilo čtvrtinu plochy, protože ho napájí jen voda z dešťů, nemá přítok. Spolu s růžemi tak Keňa prodává i zásobu vody. S rostoucím zájmem o tento přírodní materiál se totiž úměrně zvětšuje i plocha plantáží teplomilného a na vláhu náročného bavlníku. Jako příklad dobře poslouží problém vysychání Aralského jezera, z jehož hlavních přítoků byla po dlouhá léta odváděna voda pro zavlažování bavlníkových polí Uzbekistánu, Turkmenistánu a dalších zemí. Na výrobu jednoho bavlněného trička se od zasazení rostliny po odeslání do obchodu spotřebuje neuvěřitelných litrů vody. Není tedy divu, že přírodní zdroje vysychají. Rybářství kolem Aralu kdysi zaměstnávalo desetitisíce lidí. Dnes leží staré přístavy i několik desítek kilometrů od břehů jezera. Zmenšující se vodní plocha nestačí ochlazovat okolí a klima se za posledních několik let celkově zhoršilo. Nedostatek vody v oblasti ale není jediným problémem. Neutuchající poptávka po příjemném přírodním materiálu pro výrobu oděvů nedá odpočinout ani půdě, na které je bavlník pěstován. Plodina se na stejných místech a obrovských plochách pěstuje každoročně a není střídána jinými kulturami. K produkci potřebného výnosu tudíž vyžaduje umělé vyživování. Konvenčně pěstovaná bavlna je jednou z chemicky nejošetřovanějších plodin vůbec. Pěstování bavlny spotřebuje 10, některé zdroje uvádějí až 20 procent světové spotřeby pesticidů. Řada z nich, používaných například pro dezinfekci půdy či ochranu rostlin před škůdci, přitom patří mezi vysoce toxické látky. Kontaminace vody a půdy chemikáliemi v oblasti je tak velká, že ohrožuje zdraví desítek milionů obyvatel centrální Asie. V okolí Aralu je zvýšený výskyt různých forem rakoviny, respiračních chorob i nemocí ledvin, jater a očí. Vzrostla také novorozenecká úmrtnost. Mezinárodně plánovaná nápravná opatření budou stát miliardy a jejich dopad na zlepšení situace je stále nejasný. Jaké barvy jsou letos in? Pesticidy používané při pěstování nejsou jedinými chemikáliemi, se kterými přijde bavlna do styku předtím, než se objeví na pultech našich obchodů. Původní krémové zbarvení materiálu je sice také žádané, ale tvoří jen zlomek produktů na trhu. Většina bavlněných látek se před zpracováním barví do různých módních odstínů, které si odběratel žádá. A to zahrnuje i barvu bílou. Naprostá většina barviv a bělicích prostředků není kvůli požadavkům na stálost nebo sytost barvy vyráběna ze surovin na přírodní bázi. Jejich složení bývá zpravidla Kolem 40 procent Keňanů nemá přístup k pitné vodě. Je tedy vůle to nějak změnit? Bohužel není vůle ani z jedné strany. Na plantážích pracují převážně ženy a pro ně je to jediná možnost obživy. Zaměstnavatelé jim neříkají, že jezero umírá, nedostatek vody se vysvětluje globálním oteplováním. Vůle přiznat si, kdo je viníkem vysychání vody, tu rozhodně není. I tabák je náročný na vodu. V podstatě každá monokultura, která se v Africe pěstuje ve velkém, musí být zavlažována. Nedostatek vody ale nemůže řešit jen Afrika, musíme jít cestou udržitelného rozvoje. Podle jedné holandské neziskovky jen barvení plísňových džínů prodávaných u nás stojí 200 litrů užitkové vody. Látka se obarví v indigu, pak se v pračce s kusy pemzy třikrát vypere, aby kámen vydřel světlé mapy. Spotřebovaná voda by Afričanovi vystačila na měsíc. Každý z nás by se měl zamyslet nad tím, jakou cenu má u nás běžně dostupné zboží. Není jedním z možných řešení problémů s vodou vzdělávání? Vzdělání je řešení, ale musí se dokončit. Škola, kde se děti naučí jen číst, psát a počítat, je k lepšímu životu nedovede. Vzdělání musí být komplexní, dlouhodobé a v rámci komunity. Chce to pracovat s matkami, které předají znalosti dětem. Na výrobu jednoho bavlněného trička se od zasazení rostliny po odeslání do obchodu spotřebuje neuvěřitelných litrů vody. toxické a v Evropě je jejich použití zakázané. Barví se tedy opět v rozvojových zemích, mnohdy bez použití potřebných ochranných pracovních pomůcek. Zhruba jedna třetina barviv navíc k bavlně nepřilne a v první fázi praní se vymyje do odpadní vody. Z menších výrobních podniků nebo dílen, které často nemají vlastní čističku odpadních vod, pak proudí voda znečištěná barvivy a zbytky pesticidů odpadními stokami přímo do řek, které plní roli zásobárny užitkové a pitné vody pro celou oblast. O mnoho lépe na tom nejsou ani lidé žijící v okolí větších závodů, které čističky mají. Jen málo z nich totiž skladuje toxický odpadní kal na bezpečném místě. Zbytky jedovatého kalu z barvicího procesu se tak často kupí v blízkosti polí nebo řek. Jak si vybrat nové triko Spotřeba bavlněného oblečení ve vyspělých zemích je obrovská, pohybuje se mezi patnácti a dvaceti kilogramy textilu na osobu za rok. Hlavní problém spočívá v tom, že jej není možné účinně recyklovat. Bavlněný textil je sice po rozcupování možné použít pro výrobu lepenky na střechy, na výrobu zátěžových koberců nebo izolačního materiálu, ne ale pro výrobu dalších oděvů. Ke zlepšení životních podmínek lidí v rozvojových zemích i životního prostředí může přitom přispět každý. A stačí opravdu málo. Nejlepším řešením je kupovat trička s certifikátem Fairtrade, který zaručí absenci ilegální dětské práce i ničivých dopadů průmyslu na životní prostředí. Namísto nového trička ve slevě, které pak nosíme jen jednu sezonu, si také můžeme koupit mnohdy kvalitněji zpracované tričko dobré značky v secondhandu. Martina Dalejská SOUTĚŽ Vyhrajte biotričko! Kolik litrů vody se v průměru spotřebuje na výrobu běžného bavlněného trička? Kolik dětí na celém světě podle odhadů OSN nelegálně pracuje? Ve které zemi se pěstuje nejvíce řezaných květin na vývoz? Odpovědi posílejte do 5. června na adresu: Vylosovaný výherce získá biotričko z organické bavlny. Jeho výrobci zaručují mimo jiné eliminaci dětské práce a plnění standardů ekologického zemědělství. Bavlna se zalévá převážně vodou z monzunových dešťů. Nedostatek vody nemůže řešit jenom Afrika, ale my všichni Nenabízejme lidem v Africe nějakou naši cestu, ale nabízejme jim alternativu k tomu, co mají dnes. Právem výběru posílíme jejich sebevědomí, vybízí afrikanistka Marie Imbrová Pokud ve vesnici necháte postavit studnu s čerpadlem na elektřinu, nikdo ho v případě poruchy neopraví. Lidi začnou opět chodit k původnímu zdroji znečištěné vody. Situace v Africe vzbuzuje beznaděj. Máte nějaké povzbuzení? Čím déle žiji s komunitami v Africe, tím více zjišťuji, že se chtějí učit. Jsou otevřené tomuto světu. Nenabízejme jim proto nějakou naši cestu, ale nabízejme jim alternativu k tomu, co mají dnes. Právem výběru posílíme jejich sebevědomí. Ti emancipovaní, kteří prošli vzděláním, chtějí hlavně spolupráci. Ti bojují třeba o to, aby se africké plodiny dostaly na mezinárodní trh. Tereza Hronová Autorka je mediální koordinátorka Rozvojovky

3 [MSMAFRA: MFP_CS-PRILO_C1-VYROBA <PRIL_3> [STR_CECHY_3.V. -3 ] ] Author:NOVA Date: Time:13:32 pravá cena zboží E 3 FAKTA Kolik spotřebují vody? Spotřeba vody na výrobu vybraných produktů 1 kg hovězího l 1 džíny l 1 bavlněné triko l 1 hamburger l 1 kg sójových bobů l 1kg banánů 859 l 1 kg pomerančů 457 l 1 šálek kávy 140 l 1 puget růží (20 kusů) 100 l 1 šálek čaje 30 l 1 list papíru 10 l Na co je voda potřeba? Obchod s květinami a jeho trny V Keni, Zambii či Ugandě je tak málo vody, že nestačí lidem ani na pití. Přitom má v rozvojových zemích kolem rovníku centrum květinový byznys příznivé klima, levná pracovní síla i mizivá ochrana životního prostředí nahrávají vzniku dalších farem. Kdo a kde je pěstoval? Při nákupu se jen málokdo pídí po původu kytice. Foto: Tereza Hronová Na pěstování květin v Africe není nic romantického. Foto: Kunzwana Womens Ass. Na vypěstování každé plodiny a na výrobu každého zboží je potřeba voda. Nejvíce vody v zemědělství je spotřebováno při produkci masa, obilovin a bavlny. Důležitější než celkový objem vody potřebný k produkci daného produktu je skutečnost, zda pochází z lokality s dostatkem vody a udržitelným vodním hospodářstvím. Člověk, který jí maso, spotřebuje o 60 procent více vody než vegetarián. I když se maso nedováží ze suchých oblastí, zvířata jsou krmena sójou a ta se musí hodně zalévat. Kde hledat informace? Na internetové stránce najdete statistiku spotřeby vody mnoha produktů a také jednoduchý program, který spočítá vaši vodní stopu tedy celkové množství vody, které spotřebujete všemi každodenními činnostmi v závislosti na tom, co jíte, kupujete a kolik vody spotřebujete v domácnosti. Zdroj: Kde se pěstují květiny, které si můžeme koupit po celý rok? Jejich krásu obdivujeme tak bezmezně, že se zapomínáme ptát na jejich původ. U řezaných květin si můžeme být téměř jisti, že pocházejí ze zahraničí. I když prodejci nejčastěji udávají jako zemi původu Holandsko, realita je jiná. Krásu pro nás pěstují ve vyprahlé Africe, převážně v Keni. Je sedm hodin ráno a ze dvora domku v africké Ugandě se ozývá smích několika žen. Začínají pracovat s východem slunce. Máma natírá chleby máslem, babička jen tiše pozoruje a dvě sestry pilně pracují. Starší Eva myje nádobí, mladší Stella mydlí špinavé prádlo. Nejlepší je mýdlo z Indie. Nejlíp čistí, říká s úsměvem. Z rovníku letadlem do Evropy Chlazené květiny se převážejí letadly do Nizozemska, nejčastěji do Aalsmeeru. Místní burzu provozuje družstevní společnost FloraHolland v komplexu, který je s téměř sto tisíci metry čtverečními plochy třetí největší budovou světa. Každý všední den se tu při tzv. holandských aukcích (postupuje se od nejvyšší nabídky k nule) prodá kolem dvaceti milionů květin. Obchoduje tu tři a půl tisíce zákazníků a devět tisíc dodavatelů. Ti zaměstnávají kolem čtvrt milionu lidí po celém světě. Naprostá většina řezaných květin, jako jsou růže nebo gerbery, putuje k zákazníkovi přes Aalsmeer z rozvojových zemí kolem rovníku. Příznivé klimatické podmínky, levná pracovní síla a laxní pravidla ochrany přírody lákají v těchto končinách podnikatele do květinového byznysu. Pro rozvojové země je vývoz květin vítanou možností, jak získat devizy nezbytné pro dovoz potřebných surovin a zboží nebo na splácení dluhů. Třeba pro Keňu jde po čaji o druhou nejvýnosnější exportní plodinu s příjmem čtvrt milionu dolarů ročně. Pochází odtud celá čtvrtina řezaných květin prodaných v Evropě. Nelidská dřina mezi růžemi Pro pracovnice (a těch je tu většina) a pracovníky na květinových farmách je bilance výhod a nevýhod podstatně odlišná. V Keni je v květinovém průmyslu zaměstnáno pětapadesát tisíc lidí, ale nepřímo na něm závisí až dva miliony obyvatel. Pro většinu Pračku ano, nebo ne? Rodina má zásoby vody donesené z nejbližší vodní nádrže ve velkém sudu, doma jim totiž voda neteče. Ze sudu Stella nalévá do lavoru čistou vodu a opakovaně v ní přepírá prádlo. Bílá trička jsou za půl hodiny bez jediné stopy z prašné cesty. Pereme alespoň dvakrát týdně, vysvětluje Uganďanka a dodává: Ale chtěli bychom pračku, určitě by nám ušetřila čas a energii. Na mysli má energii, kterou sama vynaloží na praní, nikoli tu elektrickou. Ta je jedním z důvodů, proč pračky v Ugandě mnohdy nemají ani ti bohatí. Pravidelné výpadky proudu a vysoké poplatky odsuzují ženy k ručnímu praní. Chodí to tak nejen v Ugandě, ale v celém rozvojovém světě. Názory na vlastnění pračky se však liší od rodiny k rodině. Anusha není zaměstnaná, tak má čas prát ručně, říká Srílančan Samanthe a pokračuje: Pračku nepotřebujeme. Pračka je drahá, a když ji máte, platíte vyšší poplatky za elektřinu. Stát vás totiž nepodporuje. Ani mýdlo nevyčistí všechno Půjdeme si zaplavat, hlásí Samanthe a za pár minut sedí s manželkou a dvěma dcerami na motorce. V okolí srílanské vesničky Meegalewa je několik jezer. Místní lidé loví v jezerech ryby, plavou i perou prádlo šikovnými mýdly stejně jako Samantheho žena Anusha. Pracovní dobu s častými přesčasy tráví zaměstnanci těžkou prací v prostředí plném jedů. Na plantážích pracují často i děti. z nich je to práce z nouze za minimální mzdu. Pracovní dobu s častými přesčasy tráví těžkou prací v prostředí nasáklém jedovatými postřiky. Nemají ochranné pomůcky a trny strhávají holýma rukama. Na plantážích často pracují i děti. Neexistují tu odbory ani možnost vzpoury. Nespokojeného zaměstnance za chvíli nahradí jiný. Většina zisku putuje do Evropy. V Africe, Latinské Americe i Asii zůstává jen bída a zničené životní prostředí. Keňa je největší vývozce řezaných květin. V Africe však najdete plantáže i v Zambii, Ugandě nebo Etiopii. Paradoxně to jsou nejsušší oblasti světa, kde voda nestačí ani na pití. Na zavlažování jediné růže je přitom potřeba asi pět litrů vody. V Keni odvádí vodu uměle z jezera Naivasha, které je ze všech stran obklopeno plantážemi. Jeho plocha se už zmenšila o čtvrtinu a hrozí úplné vyschnutí. Vedle toho se do vody dostávají pesticidy, takže je kontaminovaná. Na oba problémy se od roku 2004 snaží odpovídat zařazení květin do systému fair trade. Teď záleží na zákaznících Ve většině evropských zemí jsou běžně k dostání květiny s certifikátem spravedlivého obchodu. Zaručuje dodržování pracovních práv, ale také minimalizaci dopadů na životní prostředí. V oblasti jezera Naivasha fairtradové farmy květiny pěstují dál od jezera a používají vodu ze studní. Zároveň přecházejí na hydroponické pěstování s daleko menší spotřebou vody i chemikálií a také čistí odpadovou vodu. V České republice zatím certifikované květiny k dostání nejsou, i když se sem fakticky dovážejí. Zatím se žádná firma neodhodlala investovat do své vlastní certifikace, aby mohla fairtradové květiny dodávat na trh. Důležité proto je, aby po sociálně a ekologicky lepší alternativě vznikla poptávka ze strany zákazníků. Jiří Silný Autor je koordinátor projektu Férové květiny (Ekumenická akademie Praha) Mýdlem přepírá šaty, zatímco se manžel s dětmi koupou. Mýdlo se stalo artiklem, který se tu užívá dennodenně. Je nejlevnějším pracím prostředkem a jeho užívání je i základním předpokladem k odstranění mnoha nemocí. Podle výzkumného centra pro vodu, hygienu a zdravé životní prostředí WELL může užívání mýdla až o 45 % snížit riziko nákazy průjmem. Ten tady zabíjí nejvíc dětí do pěti let. Ročně jich na nemoci ze špinavé vody zemřou dva miliony, každých dvacet sekund jedno. Voda z jezer a řek často není vůbec vhodná k praní, koupání, čištění zubů, natož k pití. Místní však nemají jinou možnost. Z oříšků je vývozní artikl Mýdlo ze zvířecích a rostlinných olejů používali lidé už v době před Kristem. Postupně přírodní mýdla nahradily syntetické prostředky. Jde to i lépe V Keni už fungují květinové farmy, které dodržují pravidla fair trade tedy respektují zaměstnance i přírodu. Foto: Eva Malířová Ženy vydrhnou šaty v jezeře mýdlem. A pak si vodou vyčistí zuby S kouzelným mýdlem Ženy na Srí Lance nedají na mýdlo dopustit. Jenže kvůli stovkám pradlen je pak voda v jezerech špinavá. Foto: Tomáš Libenský Odborníci zjistili, že některé hygienické prostředky způsobují vrozené vady u zvířat. A kolem srílanského jezera se jich pasou desítky. Máme problémy se znečištěním vody v jezerech, ale hlavně kvůli pesticidům a jiným chemikáliím, myslí si Samanthe. Naštěstí jsou ostatní prací prostředky v rozvojových zemích dražší než mýdla. Znečišťují totiž vodu mnohem závažněji. V některých oblastech je přitom zvykem pomáhat si přímo z přírody. Třeba mýdlové oříšky rostou na stromech na Jávě, v Nepálu i Indii. Častěji se však vyvážejí do Evropy a Ameriky, kde jsou populární. Proč je hygiena důležitá Jde tedy o začarovaný kruh. Podle OSN přibližně 2,6 miliardy lidí nemělo v roce 2010 přístup k základní hygieně. Hlavně v zemích subsaharské Afriky chodí lidé pro vodu pěšky i několik kilometrů. Když ji však mají poblíž, rozhodně ji nenabírají ze sudu na dvorku. Celé rodiny se myjí a perou přímo v ní. Vodní zdroje se pak znečišťují a slovo hygiena ztrácí smysl, i když lidé užívají mýdla. Světová zdravotnická organizace chce ve školách zavést předměty o důležitosti hygieny. Děti by si měly osvojit hygienické návyky. Hygiena je totiž přímo spojena se zdravím a to ovlivňuje ekonomický růst země. Nemocní lidé jen těžko můžou pracovat. Například v Nepálu se žáci učí, jak funguje prevence a proč je mýdlo důležité, ale také to, jak se staví toalety a jak se o ně starat. Kromě nauky o hygieně by se však ve všech zemích měla zavést také environmentální výchova. Právě proto, aby mýdla nekončila v jezerech, ale aby sloužila zdraví. Magdaléna Vaculčiaková

4 [MSMAFRA: MFP_CS-PRILO_C1-VYROBA <PRIL_4> [STR_CECHY_3.V. -4 ] ] Author:NOVA Date: Time:13:32 4 E pravá cena zboží FAKTA Základní údaje o Nilu řeka protéká východní Afrikou z jihu na sever v délce km Nil se vlévá do Středozemního moře povodí má rozlohu km 2, tedy 1/10 afrického kontinentu země podél toku Nilu: Burundi, Rwanda, Tanzanie, Uganda, Demokratická republika Kongo, Súdán, Egypt první moderní hráz postavena v roce 1861 Zdroj: Nevyužitá voda. Zatím. Modrý Nil, který pramení v Etiopii, dává celkem 85 procent vody Nilu. Přesto Etiopané řeku zatím nepoužívají na zavlažování ani výrobu elektřiny. Foto: Profimedia.cz Komu ve skutečnosti patří Nil Kazatelé budoucí apokalypsy předvídají svět plný válek o přírodní zdroje, jako je tomu na Nilu, kde Etiopie naplánovala další přehradu. Na protesty Súdánu a Egypta etiopská vláda ohledy nebere. Egypt plány na etiopské využívání vody z Nilu považuje za otázku národní bezpečnosti. V minulosti lobboval za to, aby na přehrady a zavlažovací systémy nepřispívala Světová banka a západní dárci. Etiopie proto musí elektrárny zaplatit ze svého, zadlužit se a spoléhat na pomoc z Číny. Nejvíc náladu vyostřil etiopský prezident Meles Zenawi, když obvinil Káhiru z podpory separatistických rebelů v Etiopii a varoval, že Egypt v případné válce neuspěje. Egyptští politici odmítli, že by kvůli využívání veletoku vymýšleli bojové strategie, ale napětí zůstává. Budoucnost určitě přinese vojenskou konfrontaci mezi státy regionu, varoval například Egypťan a bývalý generální tajemník OSN Butrus Butrus Gálí. Také think-tank International Rivers Network považuje Nil za jedno z míst, kde nejvíce hrozí budoucí války o vodu. Přitom se zdá, že je konflikt v severovýchodní Africe přímo naprogramovaný. Nil je životem Egypta... Nil je životem Egypta, glosovala pro BBC bývalá zástupkyně ministra zahraničí Mona Omar. Veletok je prakticky jediným zdrojem sladké vody v Egyptě, kde 95 procent obyvatel žije v úzkém pásu území u jeho břehů. Počet obyvatel Egypta navíc v příštích čtyřiceti letech stoupne ze 79 na 122 milionů. Egypt potřebuje zavlažovat zemi z Nilu kvůli zajištění dostatku potravin i života venkovských farem, jejichž krach by urychlil úprk mladých do měst, kde těžko hledají práci. Egypt se bojí, že mu voda bude chybět, když ji budou země na horním toku využívat víc než dnes.... ale může zachránit i Etiopii Pochopitelný je i postoj Etiopie, která se proměňuje z rozvrácené země v regionální mocnost. U jezera Tana tam totiž pramení Modrý Nil, který dodává 85 procent vody Nilu. Etiopané ale řeku dosud nevyužívají k zavlažování ani k výrobě elektřiny. Kdybychom mohli zavlažovat pole z Nilu, nebudeme potřebovat potravinovou pomoc ze zahraničí, ospravedlňují stavební plány na Nilu představitelé etiopského ministerstva pro vodu a energetiku. Podle některých studií by zavlažování pomohlo 15 milionům lidí, tedy zhruba třetině obyvatel země s historií hladomorů. Vodní elektrárny by vygenerovaly dost elektřiny pro místní ekonomiku i na export, který by Etiopii přinesl tolik chybějící zahraniční valuty. I Etiopie se přitom musí vyrovnat s velkým přírůstkem obyvatel z dnešních 83 milionů na 150 milionů v roce V cestě etiopským ambicím stojí smlouva, která určuje, kolik procent vody mohou země v povodí Nilu využívat. Egyptu a Súdánu garantuje plné využití nilských vod Egypt má dnes garantovaný přístup k 80 procentům průtoku a má právo vetovat vodohospodářské projekty ostatních zemí na Nilu. Tato dohoda je dílem britských kolonialistů, kteří ji uzavřeli nejprve v roce 1929 a revidovali Jejich prioritou bylo tehdy zásobování pouštního a strategicky důležitého Egypta. Státy na horním toku se během krizí a válek o revizi smlouvy nesnažily na stavbu větších přehrad a zavlažovacích systémů neměly myšlenky ani peníze. O nespravedlnosti a přežilosti koloniální dohody hovoří země až nyní, kdy zažívají hospodářský růst. Větší využití řek pro výrobu elektřiny je přitom v Africe nevyhnutelné, celý kontinent s výjimkou JAR produkuje tolik elektřiny jako Polsko a využívá méně než pět procent energetického potenciálu vodních toků. Bez paniky Vrcholem snahy o změnu pravidel na Nilu byl loňský podpis nové smlouvy, která zbavuje Egypt práva veta proti projektům ostatních států v povodí. Ratifikace dohody končí letos v květnu, Egypt a Súdán změnu zatím odmítají podepsat. Egypt prý v žádném případě nedopustí redukci své kvóty. Vypadá tak cesta k válce o vodu, před níž už dlouho varují akademici a mezinárodní organizace? Skutečnost je zatím střízlivější a ani situace na Nilu není beznadějná. Pacifický institut v Kalifornii v historii napočítal 203 konfliktů, ve kterých se aspoň částečně bojovalo o přístup k vodě. Jednašedesát z nich se přihodilo v minulých deseti letech. Nikdy se ale nebojovalo pouze o vodu a příliš reálná není ani představa, že proti sobě kvůli řekám a jezerům potáhnou do boje armády různých států. Nejblíže k válce o vodní zdroje má zatím konflikt v Dárfúru jednou z příčin rozvratu je boj pastevců a zemědělců o zmenšující se a vysychající zatravněnou plochu. Sucho, dezertifikace a nedostatek potravin region dovedl ke kolapsu. Podobně může nedostatek vody v určitých regionech posilovat separatistické snahy některých etnik. Zatím ovšem není důvod k panice. Voda se krade hůř než ropa Týdeník The Economist v loňské speciální příloze o vodě zmínil faktor, který riziko válek o vodu výrazně snižuje: voda se hůř krade, hromadí a prodává než diamanty nebo ropa. Je tedy mnohem menším lákadlem pro vojevůdce a diktátory, kteří kvůli surovinám organizují a financují boje. Řeky protékající více státy zatím podle podrobné studie Oregonské státní univerzity vedou spíš k větší spolupráci mezi sousedy než k větším konfliktům. Západoafrické země se kupříkladu dělí o energii z elektráren z řeky Senegal, podobně se devět států dohodlo na dvacetiletém společném postupu, který má zabránit vysychání řeky Niger, podobné dohody existují na Mekongu, Indu Asuán Egypťané už svou přehradu na Nilu mají. Asuánská přehrada leží v jižní části země. Foto: Profimedia.cz Negativní důsledky stavby přehrad Spodní tok zastavení průtoku vody a sedimentů a změna biodiverzity snížení kvality vody změna druhového složení ryb a migrace lidí za obživou Přehradní hráz blokování pohybu ryb ubývání vody kvůli zavlažování zvýšení množství vypařené vody riziko a hrozba protržení hráze nebo záplav Nádrž nutnost vystěhovat původní komunity ve stojaté vodě žijí původci různých nemocí hnijící rostliny vypouštějí skleníkové plyny Zdroj: a dalších řekách protékajících nestabilními regiony. I v povodí Nilu už přes 10 let existuje stálá mezivládní komise spravující povodí. Snahou podobných říčních komisí je hlavně učinit z vody zdroj, který země nebude dál rozdělovat, ale zvýší jejich vzájemnou závislost některé nové etiopské elektrárny by měly v budoucnu například exportovat elektřinu i do Súdánu a Egypta. Dohody na nižších úrovních zatím přehlušují hádky čelných politiků a vypjaté editorialy v etiopských i egyptských novinách. Egyptští byrokrati a akademici diskutují také o tom, jak zefektivnit nekvalitní egyptský zavlažovací systém nebo jak nahradit na vodu náročné pěstování rýže jinými plodinami. Možná tedy budou neviditelní úředníci i na Nilu nakonec mocnější než tvrdohlaví politici a válka o řeku zůstane jenom nenaplněným proroctvím. Tomáš Lindner Autor pracuje pro týdeník Respekt Voda nad zlato: výstava fotografií Alžběty Jungrové Víte, co se stane, když v Etiopii dlouho neprší? Víte, jak daleko musí ženy a děti chodit pro vodu? Víte, že situace v Africe souvisí i s námi? Rozvojovka, informační sekce společnosti Člověk v tísni, vás zve na výstavu v rámci kampaně Cena vody. Kdy června 2011, 10. června je v vernisáž, kam přijde Alžběta Jungrová a zahraje kapela TiDiTaDe Kde Žluté lázně, Podolské nábřeží 3/1184, Praha 4 Podolí Pracovat v domácnosti, nebo chodit do školy? V rozvojových zemích narazíte na stejný obrázek děti s obřími kanystry na vodu. Zajistit vodu je jejich každodenní povinností» Pokračování ze str. E1 Stejné to je i ve slumu Kibera v keňském Nairobi. Život ve slumech přitom není pro drtivou většinu obyvatel volbou ani cílem. Velkou naději pro ně představují jejich děti, které jim mohou v budoucnu zajistit možnost se ze slumu jednou vystěhovat. Lepší vzdělání, jež by jim rádi zajistili, pro ně bohužel zůstává často nesplněným přáním. V Kibeře vláda postavila jedinou oficiální školu, a proto je většina místních dětí odkázána na vzdělávání v tzv. neformálních školách, vedených neziskovými organizacemi a dobrovolníky. Aby se tyto školy udržely při životě, musí žáci platit alespoň minimální školné. U nás činí jen dvě stě šilinků měsíčně (asi 50 korun). Je to naprosté minimum. Pro spoustu rodičů většinou jde o svobodné matky či vdovy je to i tak příliš, osvětluje problém Charles Ocheng, ředitel neformální kiberské komunitní školy St. Christine. Kruh se tak uzavírá: většina obyvatel slumu zůstává i po přestěhování do měst za prací chudá, a proto posílají rodiče k přilepšení rozpočtu své děti vydělávat. Jelikož ve slumech chybí kanalizace i voda, nabízí se pro děti práce v domácnosti. Tou vůbec nejrozšířenější formou dětské práce ve slumu je nošení kbelíků s vodou a výkaly, říká Wafula Wanjala z nevládní organizace Coexist. Jelikož tu žije milion lidí, dovedete si představit, jak to tu vypadá po hygienické stránce. Děti riskují své zdraví, či dokonce životy, protože latríny čistí holýma rukama. A těma pak nosí vodu do svých příbytků. Používají ji k mytí i ke konzumaci, popisuje smutnou denní realitu kiberských dětí Wanjala. Nejprve na pastvu, pak do školy Podobná je každodenní realita i v Etiopii. Vydáte-li se po silnici autem kamkoli z hlavního města Addis Abeby, potkáte cestou bezpočet dětí se žlutými kanystry. V některých případech jsou děti tak malé, že jim kanystr dosahuje až po ramena a plný vody ho za sebou spíše vláčí, než nesou. I zde fungují neformální školy, a to dokonce tak, že vychází vstříc pracujícím dětem. Nabízí jim ranní či odpolední studium, aby dítě zvládlo napást dobytek či zajistit vodu. Je samozřejmě otázka, nakolik je možné dělat v oblasti dětských práv kompromisy, ale taková je tu prostě realita, vysvětluje Adane Melese, zástupce ředitele nevládní organizace Wabe/WCAT. Ta staví a provozuje neformální školy v odlehlých částech země, kde by jinak děti s největší pravděpodobností zůstaly negramotné. Stejně jako jejich rodiče. Naďa Straková Autorka pracuje v týdeníku Respekt

5 [MSMAFRA: MFP_CS-PRILO_C1-VYROBA <PRIL_5> [STR_CECHY_3.V. -5 ] ] Author:NOVA Date: Time:13:32 pravá cena zboží E 5 Poskvrněná sklizeň: jak se žije na banánových plantážích Pod slupkou banánů se skrývá dětská práce, zamořená půda a voda i tvrdé pracovní podmínky. Jak to chodí na banánových plantážích? Kdo sklízí jeden z nejoblíbenějších plodů na světě? Carlos vstává každé ráno v 6 hodin, sní trochu fazolí s rýží a jde do práce. Nemá to daleko, bydlí hned na okraji plantáže, kde pracuje celá jeho rodina. Banány se sklízejí celý rok, pořád je tedy práce až nad hlavu. Carlos mačetou odsekává trsy vážící i 20 kilogramů. Opatrně, aby se nepoškodily, je pokládá na gumovou podložku, kterou má na rameni, nebo je věší na háky, které vozí banány až na místo, kde se umyjí a zabalí do krabic. Na přestávky není čas. Až pozdě večer, kdy se celá rodina sejde u večeře, je chvilka klidu. Pak hned usne, čeká ho další podobný den. Carlosovi je 10 let. O dalších podobných příbězích z Ekvádoru informovala roku 2002 renomovaná nezisková organizace Human Rights Watch ve výzkumu s příznačným názvem Tainted Harvest Poskvrněná sklizeň. Ekvádor je největší světový exportér banánů. Každý rok se odsud především do Spojených států a Evropské unie vyveze čtvrtina všech banánů na světě, tedy asi 4 miliony tun. Na produkci banánů tady závisí živobytí 2 milionů lidí, sedminy obyvatelstva. Přesto ale nejde o zelené zlato. Ekvádor zůstává velice chudou zemí, kde přibližně 38 procent populace žije pod hranicí chudoby. 3,5 dolaru za vysilující dřinu Většině dětí, s nimiž zástupci Human Rights Watch hovořili, bylo v době, kdy začaly pracovat na plantáži, 10 nebo 11 let. Děti popisovaly dlouhé hodiny náročné práce, s nebezpečnými nástroji a v prostředí zamořeném chemikáliemi. Za každý den si vydělaly v průměru 3,5 dolaru, skoro o polovinu méně než dospělí pracovníci. Děti svou prací přispívaly do rodinného rozpočtu nebo si vydělávaly na školní pomůcky. Dnes děti musí na plantážích pracovat i proto, že majitelé plantáží neplatí své zaměstnance na základě odpracovaných hodin, ale na základě splnění daných kvót. Ty jsou pro pracovníky nastaveny neúměrně vysoko tak, aby jim zaměstnavatel při jejich nesplnění mohl zkrátit plat nebo je při protestech vyhodit. Někdy je tedy nutné zapojit celou rodinu. Práce v horku, vlhku a zadarmo Práce na banánové plantáži není ničím snadným pro dospělého, natož pak pro dítě. Pracovní doba je až 16 hodin denně. Pracuje se v horku a vlhku, s nucenými a neplacenými přesčasy, bez pojištění nebo lékařské péče a s mzdami hluboko pod částkou, za kterou se dá vést normální důstojný život. Pokud se pracovníci snaží nějak bránit svá práva například zapojením do odborů hrozí jim vyhazov, násilné útoky, nebo dokonce Pracují celé rodiny Při sklizni banánů pracují všichni členové rodiny. Na fairtradových farmách mají děti práci zakázanou. Foto: Oxfam Wereldwinkels Jen samé banánovníky Monokultury jsou velmi nebezpečné šíří se tu snadno nemoci i škůdci rostlin. Foto: Bananalink smrt, jak dokazuje například 8 zavražděných odborových předáků v Guatemale v minulém roce. Mezinárodní úmluvy zakazují dětem dělat práci, která je nebezpečná, brání jim ve vzdělávání a osobním rozvoji. Malí zaměstnanci přitom denně nosí těžké banánové trsy, používají nebezpečné nástroje při odsekávání listů nebo trsů z banánovníku, a navíc tráví většinu dne v nezdravém prostředí v neustálém kontaktu s chemikáliemi. Všechny tyto činnosti jsou přitom nelegální. Bez přístupu k čisté vodě Produkce banánů ohrožuje také celé oblasti znečišťováním vody. Banány se totiž pěstují na monokulturních plantážích, kde nerostou žádné jiné rostliny než banánovníky. V monokultuře se neuvěřitelně rychle a snadno šíří nemoci a škůdci. To je spolu s touhou spotřebitelů po dokonalém ovoci bez poskvrnky důvodem, proč se banány staly nejvíc chemicky ošetřovanou plodinou na světě hned po bavlně. Odhaduje se, že v Ekvádoru připadá na hektar banánové plantáže 20 kilogramů chemikálií za rok, v Kostarice dokonce až 40 kilo. Různé druhy pesticidů se aplikují postřiky z letadel nebo ručně, jenže 85 procent skončí mimo rostliny. Znečišťují tak půdu a především vodu. Lidé v okolí plantáží proto nemají přístup k čisté vodě. Na pití, vaření a umývání používají vodu kontaminovanou chemikáliemi. V Ekvádoru, Guatemale i Hondurasu si místní stěžují, že některé druhy ryb, které tvořily základ jejich jídelníčku, z vod téměř nebo úplně vymizely. Velkým rizikem pro vodní toky je i eroze půdy, která je na velkých plochách monokulturních plantáží snadno splachována častými dešti. V Ekvádoru způsobilo rozšiřování plantáží od pobřeží směrem k hornatějšímu středu země usazování hlíny a kalu v korytech řek. A to vedlo ke snížení průtoku vody a v některých případech se tok zastavil úplně. Zdroje pitné i užitkové vody vysychají i kvůli plantážím samotným. Monokultury se musí často uměle zavlažovat, což je v oblastech s nedostatkem srážek problém. Příkladem je pěstování banánů v Jemenu nebo Izraeli. Už jen třicet tisíc dětí na plantážích Situace se v Ekvádoru od roku 2002, kdy Human Rights Watch provedla průzkum, v mnohém zlepšila. Vláda si vytyčila boj s dětskou prací jako jeden ze svých velkých úkolů. Dětská práce v Ekvádoru již dávno není hlavním tématem, o kterém v kontextu banánové produkce mluvíme, popisuje Alistair Smith, mezinárodní koordinátor organizace Bananalink, která se již 20 let věnuje monitorování produkce banánů, a pokračuje: Dnes se zdá být mnohem větším problémem znečištění vody a životního prostředí a cenové války supermarketů, které vedou k tlaku na firmy a pěstitele a k extrémní honbě za nízkými náklady. Vláda přijala novou ústavu, kterou dnes mnozí Ekvádorci oslavují jako dokument, jenž vede k úctě k lidským právům i k životnímu prostředí. Děti, které jsou kontrolou přistiženy při práci, dostávají stipendia, aby mohly chodit do školy. Statistiky UNICEF potvrzují úspěch: pokud v roce 2006 pracovalo v Ekvádoru 17 procent všech dětí do 17 let, v roce 2010 už šlo jen o 13 procent. Nezisková organizace Oxfam Deutschland provedla v roce 2010 odhad, že dětí pracujících přímo na banánových plantážích je asi 30 tisíc. Tedy mnohem méně než v minulosti. Certifikace a odpovědnost O zlepšení podmínek na banánových plantážích se kromě snah vlády zasloužily i různé druhy certifikací, kterými je možné garantovat lepší sociální nebo environmentální podmínky. Jednou z nich je certifikace Fairtrade. Fairtrade nucenou dětskou práci úplně vylučuje, říká Joaquin Vasquez, předseda fairtradového družstva UROCAL v Ekvádoru, a popisuje pravidla: Členové našeho družstva mají garantovánu minimální výkupní cenu, která pokrývá náklady na udržitelnou produkci i na důstojný život. Rodiče tedy mají dostatek peněz, aby děti mohly studovat. Kromě toho používáme část tzv. fairtradové sociální prémie, příplatku k minimální ceně, o jehož použití všichni rozhodujeme, na stipendia pro studenty. Ekvádor není jedinou zemí, odkud se exportují banány. Dětská práce zůstává velkým tématem pro Nikaraguu, Kolumbii a další země. Ekvádor tak může sloužit jako příklad. Dětskou práci i ničivé zásahy do životního prostředí je možné postupně vymýtit. Barbora Mrázková Autorka je jedna z koordinátorek mezinárodní kampaně Za férové banány! (NaZemi společnost pro fair trade) Žádná dětská práce, žádné chemikálie. Jen férové banány J. Vasquez, šéf fairtradového družstva UROCAL Ročně Češi utratí za banány téměř 3,75 miliardy korun. Z průzkumu nevládní organizace NaZemi vyplývá, že 82 % Čechů kupuje banány v supermarketu nebo diskontní prodejně a že 10 % jich kupuje banány denně. Pěstují se přitom nejčastěji v rozvojových zemích, kde se porušují lidská práva i ničí životní prostředí. Na pultech českých obchodů spotřebitel zatím nenajde banány se známkou Fairtrade, která by zaručovala důstojné pracovní podmínky i vyloučení dětské práce. Ve Velké Británii či Švýcarsku se přitom prodávají běžně za stejnou cenu jako necertifikované banány. Dováží se i z Ekvádoru, říká Joaquin Vasquez, předseda místního fairtradového družstva UROCAL. Jaké jsou v Ekvádoru rozdíly mezi farmami běžnými a těmi, které pěstují a prodávají banány podle principů ekologického zemědělství nebo fair trade? V ekologickém zemědělství se nepoužívají chemické prostředky, zatímco jinde se s tím setkáte. To my odmítáme. Fairtradové farmy se liší mimo jiné tím, že se nám daří odstraňovat dětskou práci. Co se týká ekologie, musíme na zlepšení podmínek ještě pracovat. Chemikálie nepoužíváme, abychom zachovali kvalitu půdy a vody. Nepráškujeme letecky a používáme jenom organická hnojiva. Usilujeme také o diverzifikaci produkce, aby byla efektivnější. Jedna plodina tak doplňuje a chrání jinou plodinu v ekosystému, spolu lépe udržují vodu. V monokulturním systému je to jinak každá plodina je produkována zvlášť, což je náročnější na zdroje a životní prostředí. Takže tu dříve opravdu pracovaly děti? Ano. Když celá rodina pracovala na plantáži, týkalo se to i dětí. Dnes věnujeme velkou pozornost vzdělání. Děti musí chodit do školy, na základní a střední školu, ne se starat o banány. Máme technické pracovníky, kteří kontrolují vybavení a pracovní podmínky farem. Ti také ověřují v rodinách, zda jsou děti ve škole. Možnost vzdělání je zcela zásadní podmínka spravedlivého obchodu. Kolik je v Ekvádoru producentů banánů zapojených do férového obchodu? Dnes můžeme mluvit o nějakých 500 producentech. Jsou to rodiny a malé skupiny farmářů roztroušené po celé zemi. V UROCAL je nás 140. Prodáváme hlavně čerstvé banány a také banánové pyré. Zkoušeli jsme také vyrábět třeba papír ze stonku banánovníku. Ale to jsou zatím jen pokusy. Pavla Začalová FAKTA Co znamená fair trade? Fair trade (neboli spravedlivý obchod) je způsob obchodu, který účinně podporuje chudé zemědělce a řemeslníky v rozvojových zemích a nabízí jim možnost uživit se vlastní prací za důstojných podmínek. Fair trade zlepšuje životní situaci znevýhodněných producentů prostřednictvím spravedlivějších obchodních podmínek, odpovídajících odměn za práci, zákazem nedůstojných obchodních i výrobních praktik (mezi nimi například zneužívání dětské práce nebo porušování lidských práv), upřednostňováním k přírodě šetrnější produkce a dalšími faktory. Zdroj: NaZemi společnost pro fair trade

6 [MSMAFRA: MFP_CS-PRILO_C1-VYROBA <PRIL_6> [STR_CECHY_3.V. -6 ] ] Author:NOVA Date: Time:15:07 6 E pravá cena zboží Anketa Jak podle vás vypadá dětská práce? Kateřina 5let Česká republika» Třeba umývání nádobí nebo když si musím hrát Dětská práce je například umývání nádobí nebo když se musím umýt já, taky když se musím obléknout nebo si hrát. Linda 12 let Česká republika» Doma je to uklízení, ve škole soutěž Dětskou práci dělám ve škole, když musím jít například ven na pracovní činnosti, nebo to taky znamená, když někdo přes školu jede například na soutěž a musí tam něco napsat. Doma je potom dětská práce třeba uklízení. Život malých prostitutek Čtyřtisícové hory, památky i surmské ženy s talířky ve rtech. Ale také chudoba, množství HIV pozitivních lidí a nízká úroveň vzdělanosti. To vše je Etiopie, země, která drží chmurné světové prvenství v obchodu s dětmi. Mato 10 let Etiopie» Znamená to nosit vodu nebo se starat o dobytek Dětská práce znamená různou výpomoc rodičům, například nošení vody a starání se o dobytek. Dětská práce je vodit krávy a kozy na pastvu nebo je krmit. Oskar 13 let Česká republika» Když děti udělají něco hezkého Dětská práce znamená, když děti udělají něco hezkého pro dospělé, třeba když jim vyrobí nějakou panenku nebo autíčko. Tabavich 13 let Etiopie» Některé děti nemohou kvůli práci chodit do školy Myslím, že to je nošení vody a dřeva na oheň, někdy taky trávy pro dobytek. Rodiče některých mých kamarádů nutí chodit své děti pro trávu tak daleko, že pak nemohou chodit ani do školy. Líčení musí být výrazné Je jim kolem šestnácti, přesto se Hiwot (vlevo) a Mekdes živí prostitucí. Příčinou je všudypřítomná chudoba. V temném pokoji s oprýskanými zelenými zdmi se krčí 3 dívčí postavy. Co chvíli vytahují z roztrhané látkové kapsičky šminky. Líčení musí být výrazné, víc tahá zákazníky, upozorňuje šestnáctiletá prostitutka Hiwot Tadefe. Úpěnlivě dbá, aby jí z hlavy nespadl černobílý šátek. Jeden zákazník jí rozbil hlavu kamenem, reaguje patnáctiletá Mekdes Girme a soucitně ji hladí po hlavě. Hiwot protáhne rty do odevzdaného výrazu své tělo prodává 2 roky, tak je zvyklá na ledacos. Stejně jako o 2 roky starší Martha, kterou zákazník zmlátil tak, že se domů musela téměř doplazit. Trojice dívek patří mezi děti, které se staly oběťmi obchodu. Podle výzkumu Mezinárodní organizace pro migraci se jen v Etiopii prodá okolo 20 tisíc dětí ročně, nejčastěji od 8 do 14 let. Linka obchodu vede z vesnic do měst, ale mnohdy překračuje hranice a směřuje na Blízký východ, především do Libanonu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Tam putují nejčastěji ženy a dívky, které končí jako pomocnice v domácnosti a prostitutky. Ty, které zůstávají v rodné zemi, pracují v tkalcovských dílnách, menších továrnách, na plantážích, velkých farmách nebo jako pomocníci v obchodech. Děvčata jejich majitelé obvykle prodávají jako služky. Z chůvy služka a pak prostitutka Mekdes pochází z Gondaru. Do hlavního města ji v necelých 13 letech nalákala kamarádka, která jí slibovala úžasné výdělky. Rodiče s návrhem nadšeně souhlasili. Nejprve hlídala děti v bohaté rodině, ale z chůvy se nakonec stalo děvče pro všechno. Nedalo se to vydržet, znechuceně vzpomíná Mekdes a namotává si žvýkačku na špinavý prst, tak jsem prostě začala šlapat. Všechny dívky se shodují, že nejhorší jsou první dny. Zákazníci nejrůznějšího věku a profese se často chovají hrubě. Chtějí sex bez kondomu a divný polohy, vkládá se do hovoru nejzkušenější Martha. Napadá na jednu nohu, což ale naprosto zastírá její půvabný, jemný obličej. Když je odmítneš, jsou schopný tě dost zmlátit, dodává. Prostitutky jsou ještě děti, ale nemají u místních zastání. Když jsi na ulici, každej tě bere jako něco míň, povzdechne si Mekdes, a zrovna policajti, který by nás měli chránit, s námi chodí nejčastěji. V Etiopii je obchod s dětmi sice ilegální, ale jak říká projektová koordinátorka společnosti Člověk v tísni Tereza Porybná, společensky je tolerovaný. Místní vláda ratifikovala řadu mezinárodních konvencí na ochranu dětí a přijala zákony, které umožňují překupníky s lidmi tvrdě postihovat. V praxi bohužel nemají policisté dostatečnou kapacitu na odhalování těchto případů, stejně jako soudcům a prokurátorům chybí dostatečná zkušenost, konstatuje Porybná. Ta pracovala v Etiopii na misi spojené především se vzděláváním. Stejně jako Hiwot totiž většina prodaných dětí přichází z velmi chudého a nevzdělaného jihoetiopského venkova. Když jsi na ulici, každej tě bere jako něco míň. A zrovna policajti, který by nás měli chránit, s námi chodí nejčastěji. Mekdes Girme prostitutka, 15 let Lidé tu vnímají dětskou práci jako něco zcela normálního a nutného ke správnému chodu rodiny. Proto se rodiče na obchodu svých dětí často sami podílí, a když ne přímo oni, tak jejich příbuzní. Očekávají, že ve městech se ratolesti naučí nejen řemeslu, ale dostanou patřičné vzdělání a za nějakou dobu se vrátí domů. V jejich naivní představě je ujišťují překupníci, kteří zaplatí za dítě 10 až 20 birrů (14 až 28 korun) a u zaměstnavatele pak požadují procenta z platu malého otroka. Foto: J. Kovaříková Peníze jsou nejdůležitější Hiwot překupníka neměla. Do Addis Abeby přijela s tetou, aby jí pomáhala v domácnosti. Rodičům zaplatila nějaké drobné a dušovala se, že dítěti pomůže k důstojnějšímu životu. Koupila si mě jako služku. Pořád na mě jen křičela a dávala mi čím dál víc práce, rozčiluje se Hiwot, kamarádka mě přemluvila, abych zkusila sexbyznys, tak jsem u toho zůstala. Víc bych si nikde nevydělala. Otázku peněz řeší dívky neustále. Musí zaplatit určité procento Marthě za malinký pokoj, který si za 300 birrů měsíčně (kolem 420 korun) pronajímá od majitele. Výdělek za sexuální služby se pohybuje od 15 do 25 birrů, v průměru se nechají zlákat dva klienti za den. O jídlo dívkám nejde, důležité je mít na silné cigarety a čaj, místní stimulační drogu nabuzující lehkou euforii. Dívkám pomáhá tlumit časté pocity zoufalství. Sehnat lepší práci není pro dívky nic jednoduchého. Už několikrát jsem chtěla odejít, hlavně když mi nějaký zákazník nezaplatil nebo jsem od něho chytla nemoc, říká Martha, kterou na ulici prodala přímo její babička. Nejde to. Všichni v okolí ví, co dělám, takže by mě jen tak někdo nezaměstnal, povzdechne si. Jak je důležité mít doklady a hlavně vzdělání I kdyby dívky zmizely někam do utajení, lepší práce by je stejně míjela. Podle Terezy Porybné totiž není možné v Etiopii sehnat práci ve státní sféře bez identifikačního průkazu. Takový občanský průkaz vlastní jen vyvolení, rozhodně ne děti z chudých venkovských rodin. Pracovníci Člověka v tísni se snaží především podporovat vzdělání. Také díky němu se můžou děti z Etiopie dočkat změny. Mimo to je nutné posilovat legislativu a odhodlání úředníků a policistů problém řešit. Druhou cestou ke změně je osvěta ve venkovských komunitách. Vysvětlovat zdejším lidem podrobně rizika dětské práce a usnadnit jim přístup ke vzdělání. Negramotný zemědělec totiž jen těžko dokáže odhadnout poskytovanou nabídku třeba od překupníka. Ale jako všechny důležité reformy v Africe i tato bude stát především spoustu času a úsilí. Jarmila Kovaříková Podoby dětské práce Děti v rozvojových zemích vykonávají i nesmírně těžkou práci například v dolech nebo v armádě Celý den v soli Přes 100 milionů dětí vykonává nejhorší formy práce, jako je těžba soli z kráteru El Sod v jižní Etiopii. Nemají žádné nástroje a sůl nabírají rukama. Foto: Jarmila Kovaříková Dřou téměř od kolébky Většinu práce v konžských vesnicích zastanou ženy. Děvčátka pomáhají, proto je ve škole víc chlapců. Práce v domácnosti je nejčastější dětskou prací. Foto: Lenka Klicperová To není hra na vojáky Tlupy rebelů i vojenské skupiny, jež působí v pralesích ve východních provinciích Konga, často verbují dětské vojáky. Foto: Lenka Klicperová Mimořádná příloha společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Šafaříkova 24, Praha 2. Redakce: Tereza Hronová, Marie Hokrová, Pavla Začalová (ČvT). Editor: Magdalena Nová (MF DNES). Příloha vychází v rámci projektu Stop dětské práci, finančně podpořeného z fondů Evropské unie. Za obsah nese plnou odpovědnost společnost Člověk v tísni; názory v ní obsažené nelze interpretovat jako stanovisko Evropské unie. Projekt byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Příloha vznikla v rámci kampaní Stop dětské práci a Cena vody.

Důsledky nedostatku pitné vody

Důsledky nedostatku pitné vody Důsledky nedostatku pitné vody Není možné žít bez pitné vody. Když člověk nemá pravidelný přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, jejímž prvním příznakem je pocit žízně je tedy logické, že dehydratovaný

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ZPRÁVA O POMOCI V ETIOPII ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ekvtisni.cz strana 1 / 5 Voda nad zlato Více než 700 milionů obyvatel planety nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Téměř polovina

Více

Afrika Severní region. Státy část I

Afrika Severní region. Státy část I Afrika Severní region Státy část I Severní Afrika Přiřaď státy do mapy severní Afriky Súdán Egypt Libye Alžírsko Tunisko Maroko Západní Sahara Hry a testy o Africe (EN) Alžírsko Alžírská demokratická a

Více

Svět se dá vybarvit. Toto jsou omalovánky o fair trade. Kresby: Dalibor Krch

Svět se dá vybarvit. Toto jsou omalovánky o fair trade. Kresby: Dalibor Krch Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade Kresby: Dalibor Krch Tady v horách, daleko od všeho, žijí lidé, kteří se živí pěstováním kávy. Je jich 25 milionů. Jejich pozemky jsou průměrně veliké

Více

Není to úplně v pytli. Férový obchod existuje! Toto je leták o fair trade

Není to úplně v pytli. Férový obchod existuje! Toto je leták o fair trade Není to úplně v pytli. Férový obchod existuje! Toto je leták o fair trade Pytle s fairtradovým kakaem z družstva Naranjillo v Peru CO JE FAIR TRADE? Fair trade je obchod. Lidem ze zemí Afriky, Asie a

Více

Není to úplně v pytli. Férový obchod existuje! Toto je leták o fair trade

Není to úplně v pytli. Férový obchod existuje! Toto je leták o fair trade Není to úplně v pytli. Férový obchod existuje! Toto je leták o fair trade Pytle s fairtradovým kakaem z družstva Naranjillo v Peru CO JE FAIR TRADE? Fair trade je obchod. Lidem ze zemí Afriky, Asie a Latinské

Více

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org Širší souvislosti konzumace lokálních potravin Kopřivnice, 17. 5. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext Počet lidí trpících podvýživou

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

SKVĚLÁ KÁVA, KTERÁ POMÁHÁ SKVĚLÉ VĚCI

SKVĚLÁ KÁVA, KTERÁ POMÁHÁ SKVĚLÉ VĚCI SKVĚLÁ KÁVA, KTERÁ POMÁHÁ SKVĚLÉ VĚCI VÍTEJTE V KAVÁRNĚ ASPRETTO O vše jsme se postarali Od zrnka kávy až po odborníky na její přípravu. A dokážeme mnohem více všechny naše kávy a čaje jsou maximálně

Více

Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe - UNCCD

Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe - UNCCD Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe - UNCCD Byla sjednána v Paříži v roce 1994. ČR je členem od roku 2000. Do dnešní doby má tato

Více

Fair trade (metodický list)

Fair trade (metodický list) Fair trade (metodický list) Cíle: Časová dotace: Pomůcky: a) studenti si uvědomi nerovnosti ve světovém obchodě b) studenti se seznámí s konceptem fair trade a přínosy, které z toho plynou pro drobné zemědělce

Více

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost.

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. ANALÝZA KAKAO LONG Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30.6. 2015 Shrnutí Kakao je ve vědeckém světě známé

Více

kondenzace evapo- (transpi)race

kondenzace evapo- (transpi)race Voda jako zdroj evapo- (transpi)race Koloběh vody v krajině kondenzace Voda jako zdroj Voda jako zdroj Celkové množství vody na Zemi: 1,38 x 109 km 3 Z toho je 97,4 % slané vody. Celkové množství sladké

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

DĚLENÍ BANÁNU. ti nakonec postoupí zbytek pracovníkům na plantážích.

DĚLENÍ BANÁNU. ti nakonec postoupí zbytek pracovníkům na plantážích. DĚLENÍ BANÁNU Cíl: Informovat o cestě banánů na trh co se s banánem stane před tím, než dojde ke spotřebiteli. Diskuze nad realitou, kdo dostane kolik za produkci a prodej banánů. Pravidla hry: Rozdělte

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

7.10. 14.10. 15.10. 22.10.

7.10. 14.10. 15.10. 22.10. 2014 1.10. 5.11. 1. 10. FOOD SAVERS promítání filmu Film Food Savers je dokumentární snímek ukazující "potravní řetězec" z různých úhlů pohledu. Jiný pohled na jídlo má farmář, supermarket, kuchař, student

Více

Ostrava, 11. února 2010. Seminář pro učitele geografie

Ostrava, 11. února 2010. Seminář pro učitele geografie Ostrava, 11. února 2010 Seminář pro učitele geografie Globální a rozvojové vzdělávání informuje o problémech dlouhodobé chudoby a životech lidí v rozvinutých a v rozvojových zemích. směřuje k přijetí zodpovědnosti

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

Prosím, sedřete nás z kůže! Toto je leták o pracovních podmínkách v oděvním průmyslu

Prosím, sedřete nás z kůže! Toto je leták o pracovních podmínkách v oděvním průmyslu Prosím, sedřete nás z kůže! Toto je leták o pracovních podmínkách v oděvním průmyslu Dělník v továrně u řeky Burigangy v bandladéšské Dháce, autor: Zbyněk Hrbata Kde se šijí oděvy? Velká část zboží, které

Více

Lekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země

Více

Přednášející: DOBRÝ DEN. Jaromír Novák. "Hospodaření s vodními zdroji - specifika rozvojových zemí"

Přednášející: DOBRÝ DEN. Jaromír Novák. Hospodaření s vodními zdroji - specifika rozvojových zemí "Hospodaření s vodními zdroji - specifika rozvojových zemí" Přednášející: Jaromír Novák DOBRÝ DEN Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

59.Afrika oblasti Afriky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

59.Afrika oblasti Afriky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Světadíly a oceány Afrika Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními pojmy nového předmětu

Více

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ÚSES - zákon č.114/1992 Sb. O Ochraně přírody a krajiny Hlavní cíle: - nerušený vývoj přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění - optimální prostorový

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA DODÁVKA PITNÉ VODY PRO ETIOPII REKONSTRUKCE VRTU VE VESNICI HANSHA, OKRES ALABA page 1 / 6 1. ÚVOD Popis situace Přístup k nezávadným zdrojům

Více

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Tematický celek: Asie úvod do studia regionální geografie, vodstvo Asie

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Tematický celek: Asie úvod do studia regionální geografie, vodstvo Asie Název: Vodstvo Asie Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický

Více

Nejnovější vývoj na světových trzích s biopotravinami

Nejnovější vývoj na světových trzích s biopotravinami Nejnovější vývoj na světových trzích s biopotravinami Tom Václavík Základní data Světový trh sbiopotravinami 2008 Celková spotřeba: přibližně 37 mld. EUR Meziroční nárůst: +-10 % (2007/2008) Největší trhy:

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

SSOS_ZE_2.17 Ekologické značky

SSOS_ZE_2.17 Ekologické značky Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_2.17

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ

Více

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,

Více

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

NÁVRH USNESENÍ. CS Jednotná v rozmanitosti CS 17. 10. 2012 B7-0000/2012. předložený na základě prohlášení Komise

NÁVRH USNESENÍ. CS Jednotná v rozmanitosti CS 17. 10. 2012 B7-0000/2012. předložený na základě prohlášení Komise EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Dokument ze zasedání 17. 10. 2012 B7-0000/2012 NÁVRH USNESENÍ předložený na základě prohlášení Komise v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu o udržitelném celosvětovém

Více

Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti

Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti Tom Václavík Projekt realizován za podpory dárcovského fondu Nadace Veronica Společně pro Brno Globální ekologická krize

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Značení výrobků. Zahraniční ekoznačky

Značení výrobků. Zahraniční ekoznačky Značení výrobků Tzv. ekospotřebitelství je v Evropě poměrně rozvinuté. K lepší orientaci zákazníka v záplavě výrobků byly vyvinuty systémy ekologického značení, tzv. ekoznačky, kterými jsou označeny výrobky

Více

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi?

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Výsledky nejrozsáhlejšího průzkumu generace Y Financial Times a Telefónica Praha, 20. června 2013 Metodologie Region / Země Severní Amerika Latinská Amerika Západní

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Kakao long. Nákup kakaa očekáváme růst ceny. Červen 2005. Kamil Bednář

Kakao long. Nákup kakaa očekáváme růst ceny. Červen 2005. Kamil Bednář Kakao long Nákup kakaa očekáváme růst ceny Červen 2005 Kamil Bednář 1 Kakao na vzestup Ještě před 500 lety bylo kakao nazýváno pokrmem bohů. Nyní se zdá, že si bohové budou muset šáhnout při jeho nákupu

Více

Sluneční soustava. Význam a vývoj Geografie

Sluneční soustava. Význam a vývoj Geografie Zeměpis 6 třída Sluneční soustava Ročníková práce je určena pro žáky šestého ročníku základní školy. cíl projektu: vytvořit výukové listy slunce a jednotlivých planet probíraných v zeměpise. zadání: vyhledej

Více

Název: Zonálnost Afriky

Název: Zonálnost Afriky Název: Zonálnost Afriky Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace, biologie Ročník: 3. (1. ročník vyššího

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AFRIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 2. Hospodářsky nevýznamnější státy bohaté, vyspělé, rychle se rozvíjející podle celkového hrubého domácího produktu (mil. US dolarů) 2008 podle Světové banky (WB)

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Dobrovolnictví není jenom o tom, že někomu věnujeme svůj čas. Je to především jedinečná příležitost získat nové přátelé a rozšířit si obzory.

Dobrovolnictví není jenom o tom, že někomu věnujeme svůj čas. Je to především jedinečná příležitost získat nové přátelé a rozšířit si obzory. Dobrovolnictví není jenom o tom, že někomu věnujeme svůj čas. Je to především jedinečná příležitost získat nové přátelé a rozšířit si obzory. Paběrkování bude skvělou možností nasát čerstvého vzduchu venkova,

Více

Saharská Afrika. Obr. 1

Saharská Afrika. Obr. 1 Saharská Afrika Obr. 1 Státy: Mauritánie, Mali, Niger, Čad, Súdán, Jižní Súdán (2012) Obyvatelstvo: Arabové, Černoši - časté nepokoje, většinou kvůli náboženským otázkám Příroda: Sahara Sahel (= savany

Více

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Základní charakteristika Doněcké a Luganské oblasti Doněcká oblast: Poloha: Plocha: Obyvatelstvo : jihovýchodní část Ukrajiny, hraničí s Ruskou federací 26,5 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Počet:

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

Současnost a budoucnost českého zemědělství. Ing. Martin Pýcha

Současnost a budoucnost českého zemědělství. Ing. Martin Pýcha Současnost a budoucnost českého zemědělství Ing. Martin Pýcha Zemědělský svaz ČR Svaz je největší organizací zaměstnavatelů - podnikatelů v zemědělství a vykonává všechny funkce s tím spojené včetně práva

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

VY_32_INOVACE_08-Brazílie_10

VY_32_INOVACE_08-Brazílie_10 VY_32_INOVACE_08-Brazílie_10 AUTOR: VĚRA JANSKÁ ŠKOLA: Základní škola SLUŠOVICE, okres Zlín, příspěvková organizace Datum: listopad 2011 Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:

Více

Můj žák má vztah se šičkou z Kambodže Toto je leták o globálním rozvojovém vzdělávání

Můj žák má vztah se šičkou z Kambodže Toto je leták o globálním rozvojovém vzdělávání Můj žák má vztah se šičkou z Kambodže Toto je leták o globálním rozvojovém vzdělávání Šička Prem Sreyroth z Kambodže Co přináší globální rozvojové vzdělávání pedagogům? Získáte kompetence pro rozvíjení

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Člověk v tísni, o. p. s. Sekce humanitární a rozvojové pomoci

Člověk v tísni, o. p. s. Sekce humanitární a rozvojové pomoci Člověk v tísni, o. p. s. Sekce humanitární a rozvojové pomoci O společnosti Člověk v tísni Společnost Člověk v tísni vznikla jako humanitární organizace s cílem pomáhat v krizových oblastech a podporovat

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Projekt Škole krávy, dětem mléko! se stal realitou!

Projekt Škole krávy, dětem mléko! se stal realitou! Projekt Škole krávy, dětem mléko! se stal realitou! Jsme rádi, že díky dárcům, mezi něž patříte i Vy, jsme mohli v minulém půlroce pomoci na svět projektu Škole krávy, dětem mléko!, který měl zprostředkovat

Více

Průzkum ManpowerGroup

Průzkum ManpowerGroup Průzkum ManpowerGroup Praha, 9. června 2015 Společnost ManpowerGroup dnes zveřejnila výsledky 10. ročníku každoročního průzkumu ManpowerGroup Nedostatek lidí s potřebnou kvalifikací, který se zaměřuje

Více

Význam vody pro lidstvo

Význam vody pro lidstvo Význam vody pro lidstvo Helena Lipavská Katedra experimentální biologie rostlin Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova Pohyb vody rostlinou pohyb vodní páry do prostředí skrze průduchy odpařování vody

Více

Projekt opravy vodního vrtu v Gurura Bucho v Etiopii.

Projekt opravy vodního vrtu v Gurura Bucho v Etiopii. Projekt opravy vodního vrtu v Gurura Bucho v Etiopii. Etiopie je jednou z nejzaostalejších a nejvíce zalidněných zemí na světě. Dostupnost pitné vody pro obyvatele v Etiopii patří mezi jednu z nejhorších

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Leonardo da Vinci Project Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 1 Voda v prádelnách Kapitola 2 Používání vody pro praní Obsah typy zdrojů vody pro prádelny obecné vlivy na spotřebu vody - Délka

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ENVIRONMENTÁLNÍ CHOVÁNÍ ZVÍŘATA ZACHRAŇUJÍ SVĚT SLONÍ SPRCHA

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ENVIRONMENTÁLNÍ CHOVÁNÍ ZVÍŘATA ZACHRAŇUJÍ SVĚT SLONÍ SPRCHA aktivita VODA ANOTACE: Žáci si prostřednictvím aktivity uvědomí význam vody v přírodě a důsledky, které plynou z jejího nedostatku. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI A OBSAHOVÉ VZDĚLÁVACÍ OKRUHY: člověk a jeho svět PRŮŘEZOVÁ

Více

Problémové oblasti světa

Problémové oblasti světa Problémové oblasti světa 1 Problémové oblasti Afrika (Alžírsko, Keňa, Mosambik, Súdán, Zimbabwe, Rwanda) Amerika (Kolumbie, Mexiko, Peru) Asie (Afghánistán, Čečensko, Irák, Írán, Kašmír, Timor) Evropa

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 9. ročník Základní

Více

ROZJÍŽDÍME VELKOU VÝZVU VĚC, KTERÁ SE BEZ TEBE NEHNE Z MÍSTA

ROZJÍŽDÍME VELKOU VÝZVU VĚC, KTERÁ SE BEZ TEBE NEHNE Z MÍSTA ROZJÍŽDÍME VELKOU VÝZVU VĚC, KTERÁ SE BEZ TEBE NEHNE Z MÍSTA Rozjíždíme Velkou výzvu Věc, která se bez tebe nehne z místa O globálních změnách klimatu už nestačí jen mluvit. Ekologická organizace Hnutí

Více

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální problémy životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to globalizace a globální problémy. Jaké jsou výhody a nevýhody

Více

GLOBALIZACE. 1.vlna globalizace: druhá polovina 19.st. význam průmyslové revoluce a koloniální expanze 2.vlna globalizace: konec 70 let 20.st.

GLOBALIZACE. 1.vlna globalizace: druhá polovina 19.st. význam průmyslové revoluce a koloniální expanze 2.vlna globalizace: konec 70 let 20.st. GLOBALIZACE Globální - celosvětový Globalizace propojení (propojení) světa v jednu velkou společnost Dochází k odstraňování překážek v mezinárodním pohybu: 1)lidí 2)zboží 3)peněz 4)myšlenek 5)informací

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Vlasáková 1 Zboží je statek nebo služba určená ke

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 431 Autor: Silvie Lidmilová Datum: 14.3.2012 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Regiony světa

Více

společně pro přírodu výroční zpráva 2008

společně pro přírodu výroční zpráva 2008 společně pro přírodu výroční zpráva 28 KDO JSME Obecně prospěšná společnost Česká krajina je celostátní nezisková organizace působící v oblasti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí. Naším hlavním

Více

based on Need-driven Grassroots Ownership Venkovské projekty, ve kterých místní vědí co chtějí a aktivně o to usilují

based on Need-driven Grassroots Ownership Venkovské projekty, ve kterých místní vědí co chtějí a aktivně o to usilují based on Need-driven Grassroots Ownership Venkovské projekty, ve kterých místní vědí co chtějí a aktivně o to usilují bongo Worldwide je nevládní nezisková organizace, která od roku 2005 podporuje několik

Více

Projekt hmotné podpory ústavům sociální péče v Kyrgyzstánu

Projekt hmotné podpory ústavům sociální péče v Kyrgyzstánu Projekt hmotné podpory ústavům sociální péče v Kyrgyzstánu Kyrgyzstán je země bývalého Svazu sovětských socialistických republik. Po jeho rozpadu v roce 1991 získal Kyrgyzstán nezávislost a v témže roce

Více

Jméno: Martin Dočkal Datum: 26. 9. 2010 Referát na téma: GMO Geneticky modifikované organismy Geneticky modifikované organismy Člověk je od přírody pohodlný a má velkou dávku fantazie. Aby nemusel měnit

Více

ODBYT FAREMNÍ PRODUKCE PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU KPZ

ODBYT FAREMNÍ PRODUKCE PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU KPZ ODBYT FAREMNÍ PRODUKCE PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU KPZ Jan Valeška v rámci semináře Zásady správného obhospodařování zemědělské půdy (13/018/1310b/164/000699) Komunitou podporované zemědělství KPZ je systém

Více

NaZemi Centrum globálního rozvojového vzělávání. Kristýna Hrubanová

NaZemi Centrum globálního rozvojového vzělávání. Kristýna Hrubanová NaZemi Centrum globálního rozvojového vzělávání Kristýna Hrubanová Kdo jsme NaZemi je česká nevládní organizace (2004-2011 Společnost pro Fair Trade) zaměřuje se na propojenost našeho spotřebního chování

Více

GLOBALGAP- OVOCE A ZELENINA. (FV- FRUIT AND VEGETABLES ČESKÁ VERZE V 3.0-2_Sep07) část B

GLOBALGAP- OVOCE A ZELENINA. (FV- FRUIT AND VEGETABLES ČESKÁ VERZE V 3.0-2_Sep07) část B GLOBALGAP- OVOCE A ZELENINA (FV- FRUIT AND VEGETABLES ČESKÁ VERZE V 3.0-2_Sep07) část B Základní cíle systému Globalgap zajistit bezpečnost produktů zemědělské prvovýroby (rostlinná, živočišná, osivo-sadba,

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Vodárenská společnost Chrudim, a.s. Novoměstská 626, 537 28 Chrudim IČ: 27484211

Vodárenská společnost Chrudim, a.s. Novoměstská 626, 537 28 Chrudim IČ: 27484211 Vodárenská společnost Chrudim, a.s. IČ: 27484211 Kalkulace ceny - vodné (v mil. Kč) --nájemné 96 800 tis. Kč-- Nákladová položka plán Rok 30.9. 31.12. Rozdíl plán 13 - plán 12 Podíl plán / odhad 2011 Plán

Více

Káva long. Nákup kávy C spekulace na růst ceny. Kamil Bednář. Listopad 2004

Káva long. Nákup kávy C spekulace na růst ceny. Kamil Bednář. Listopad 2004 Káva long Nákup kávy C spekulace na růst ceny Kamil Bednář Listopad 2004 1 Káva na vzestup Káva v současné době reprezentuje velmi zajímavou obchodní příležitost. Kombinace fundamentálních a technických

Více

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo 1. Globální aspekty světového hospodářství Obyvatelstvo 1.1 Světová populace, demografické charakteristiky 1.1.1 Demografie Je vědní disciplína, která se zabývá obyvatelstvem, zejména jeho vývojem a složením.

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Globální problémy světa IV. ročník HLADOMOR V AFRICE. Denisa Toboříková 4. A

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Globální problémy světa IV. ročník HLADOMOR V AFRICE. Denisa Toboříková 4. A Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Globální problémy světa IV. ročník HLADOMOR V AFRICE Denisa Toboříková 4. A 22. 10. 2014 1 Hladomor v Africe 1) Obecná charakteristika pojmu hladomor a) Základní

Více

PRÁCE S MAPOU AFRIKY ZAJÍMAVOSTI, ČÍSELNÉ ÚDAJE

PRÁCE S MAPOU AFRIKY ZAJÍMAVOSTI, ČÍSELNÉ ÚDAJE Materiál pro domácí VY_03_Z6E_52 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------------------------------- Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/34.0766 Klíčová aktivita: V/2 Číslo dokumentu: VY_52_INOVACE_ZE.S4.02 Typ výukového materiálu: Pracovní list pro žáka Název

Více

Mobilní tak, abychom neškodili klimatu!

Mobilní tak, abychom neškodili klimatu! Klimabündnis grenzenlos >>> Mobilní tak, abychom neškodili klimatu! Doprava je pro klima problémem číslo 1 Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií z programu INTERREG IIIA pro přeshraniční spolupráci.

Více

Kulatý stůl ke zvyšování propojení aktivit českých podnikatelských a nevládních subjektů se zahraniční rozvojovou spoluprací ČR

Kulatý stůl ke zvyšování propojení aktivit českých podnikatelských a nevládních subjektů se zahraniční rozvojovou spoluprací ČR Kulatý stůl ke zvyšování propojení aktivit českých podnikatelských a nevládních subjektů se zahraniční rozvojovou spoluprací ČR 21. 7. 2014, 14:30 hod Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, Andrea

Více

Znáte organizaci ADRA?

Znáte organizaci ADRA? Znáte organizaci ADRA? Nevládní organizace ADRA mezinárodní humanitární organizace pomoc lidem v nouzi založena v USA před více než 50 lety 125 poboček po celém světě v ČR působí už více jak 20 let poskytuje

Více

Zasedání OSN: Je možné změnit svět?

Zasedání OSN: Je možné změnit svět? Zasedání OSN: Je možné změnit svět? Cíle aktivity: - Seznámit se s Rozvojovými cíli tisíciletí - Rozvíjet dovednosti vyhledávat a zpracovávat informace z různých zdrojů. - Simulovat jednání OSN Cílová

Více

02 Životní úroveň a odpad učební list

02 Životní úroveň a odpad učební list Projekt CZ.1.07/1.1.00/08.0094 Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v environmentálních a ekonomických souvislostech Asociace pedagogů základního školství České republiky www.vcele.eu 02 Životní úroveň a odpad

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ PROSTŘEDKY A ALTERNATIVNÍ ČIŠTĚNÍ

EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ PROSTŘEDKY A ALTERNATIVNÍ ČIŠTĚNÍ Projekt ROZŠÍŘENÍ VYBRANÝCH PROFESÍ O ENVIRONMENTÁLNÍ PŘESAH Č. CZ.1.07/3.2.04/05.0050 EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ PROSTŘEDKY A ALTERNATIVNÍ ČIŠTĚNÍ EKOZNAČKY Ekologicky šetrný výrobek šetrnější k životnímu prostředí

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Regionální značka jako součást marketingu

Regionální značka jako součást marketingu Regionální značka jako součást marketingu Magda Sedmíková Asociace regionálních značek, o.s. Znojmo, 23. března 2011 Co je to regionální značka? vizuální označení = logo, grafická značka záruka původu

Více

Jak uspět na místním trhu. Třebíč 21. 2. 2014

Jak uspět na místním trhu. Třebíč 21. 2. 2014 Jak uspět na místním trhu Třebíč 21. 2. 2014 Region{lní produkty Marketing Marketing je sociální proces, kde se jednotlivci a skupiny pokoušejí získat, co chtějí nebo potřebují tím, že vytvářejí a směňují

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více