1 ÚVOD SOCIÁLNÍ DIALOG OBECNÉ INFORMACE O SOCIÁLNÍM DIALOGU...5
|
|
- Drahomíra Novotná
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2
3 OBSAH 1 ÚVOD SOCIÁLNÍ DIALOG OBECNÉ INFORMACE O SOCIÁLNÍM DIALOGU ODVĚTVOVÝ SOCIÁLNÍ DIALOG HISTORIE ČESKOMORAVSKÉ ELEKTROTECHNICKÉ ASOCIACE ZAMĚSTNAVATELSKÁ ČINNOST PODNIKATELSKÁ ČINNOST PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍHO DIALOGU NÁRODNÍ SOCIÁLNÍ DIALOG PRIORITY TRIPARTITA RADA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY (RHSD) REGIONÁLNÍ TRIPARTITY ZÁVĚR K RHSD ZÁKLADNÍ PRACOVNĚPRÁVNÍ PŘEDPISY VZTAHUJÍCÍ SE K SOCIÁLNÍMU DIALOGU PODNIKOVÝ SOCIÁLNÍ DIALOG KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ OBECNÉ INFORMACE O KOLEKTIVNÍM VYJEDNÁVÁNÍ KROKY PŘEDCHÁZEJÍCÍ KOLEKTIVNÍMU VYJEDNÁVÁNÍ POSTUP PŘI KOLEKTIVNÍM VYJEDNÁVÁNÍ KOMUNIKACE MEZI OBĚMA STRANAMI KOLEKTIVNÍ SPORY ŘÍZENÍ PŘED ZPROSTŘEDKOVATELEM ŘÍZENÍ PŘED ROZHODCEM STÁVKA NEBO VÝLUKA VE SPORU O UZAVŘENÍ KOLEKTIVNÍ SMLOUVY KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ ELA ZKUŠENOSTI Z NÁVŠTĚVY VE ŠVÝCARSKU PŘÍLOHY
4
5 1 ÚVOD Tato publikace by měla v obecné poloze informovat uživatele o principech a formách sociálního dialogu v České republice, zejména pak specifikovat postup při uzavírání kolektivních smluv a to jak na úrovni podniku, tak na úrovni kolektivní smlouvy vyššího stupně. Obsah příručky vychází zejména z právní úpravy sociálního dialogu v právu České republiky, a to ze zákona o kolektivním vyjednávání, zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti a dalších norem vztahujících se k pracovnímu právu. 2 SOCIÁLNÍ DIALOG 2.1. Obecné informace o sociálním dialogu Pod pojem sociálního dialogu je nutno zařadit vztahy mezi sociálními partnery, jimiž jsou jejich zástupci a to nejen na nadnárodní nebo národní úrovni a odvětvové úrovni, ale hlavně na úrovni podniků. V sociálním dialogu je prostor pro diskusi, konzultaci vzájemných vztahů a pro vyjednávání podmínek těchto vztahů. V současné době lze pozorovat, že sociální dialog, právě v době ekonomické krize, je jednou z důležitých forem pokusit se řešit ekonomické problémy společně. Po sametové revoluci v listopadu 1989 došlo k zásadnímu formování obou stran sociálního dialogu. Vznikala řada zaměstnavatelských a podnikatelských sdružení na jedné straně, na druhé pak bývalé organizace odborů jednotné Revoluční odborové hnutí se transformovalo na zhruba 70 profesních odborových svazů Odvětvový sociální dialog Historie Českomoravské elektrotechnické asociace Českomoravská elektrotechnická asociace historicky navázala na zařazení do struktury bývalého Svazu českých průmyslníků a byla jedním ze zakládajících subjektů vznikajícího Svazu průmyslu v roce Svaz průmyslu a dopravy ČR byl a je největším zaměstnavatelským svazem v České republice. Sdružuje 30 členských asociací (sdružení), které jsou strukturovány většinou podle odvětví a cca 110 firem, které nejsou začleněny v žádné asociaci. Z toho vyplývá i její postavení v Radě hospodářské a sociální dohody (RHSD tripartita). 5
6 Co se týká samotné Českomoravské elektrotechnické asociace (ElA), tak ta byla založena až v lednu 1992 jako ekonomicky i právně samostatný zaměstnavatelský a podnikatelský svaz. Sdružuje právnické i fyzické osoby elektronického a elektrotechnického průmyslu a též subjekty, které mají s elektrotechnickým průmyslem společné zájmy. Hájí zájmy zaměstnavatelů na principech podnikatelské demokracie. Kromě vlastního kolektivního vyjednávání s odbory, což je základ sociálního dialogu, komunikuje dále s příslušnými orgány státní správy (Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem školství a tělovýchovy, Ministerstvem životního prostředí) a samozřejmě s její zastřešující zaměstnavatelskou organizací, Svazem průmyslu a dopravy ČR. Svým členům umožňuje účast na tvorbě nových legislativních norem, při práci v odborných skupinách a dalších činnostech. Podporuje také etické podnikání, a také se aktivně hlásí k etickému kodexu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Činnost asociace se řídí stanovami a programovým prohlášením, tyto dokumenty jsou zveřejněny na oficiálních stránkách asociace Zaměstnavatelská činnost Vyjednává s odborovými svazy podle zákona č. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání v platném znění za členské organizace, které k tomu dají souhlas. Vede sociální dialog s Odborovým svazem KOVO ke kolektivní smlouvě vyššího typu. Takto pomáhá svým členům zajistit sociální smír. Vytvořila a spravuje webový portál jobs.electroindustry.cz, který slouží k získávání kvalitních zaměstnanců. Zasadila se o vznik Sektorové rady elektrotechnické, v jejímž rámci je vytvářen katalog povolání včetně definic požadavků na zaměstnance. Vyhledává a realizuje projekty se státní podporou v oblasti lidských zdrojů a pomáhá členským subjektům s jejich získáváním a realizací Podnikatelská činnost Uplatňuje liberální politiku a aktivně podporuje odstraňování netarifních a technických překážek v obchodu. Zajišťuje prezentace asociace a doprovodné programy na tuzemských i zahraničních veletrzích, výstavách a konferencích. Je zakládajícím čle- 6
7 nem Veletržního výboru Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde navrhuje elektrotechnické veletrhy do seznamu akcí podporovaných státem. Organizuje společné české stánky a těm členům asociace, kteří přímo nevystavují, umožňuje zdarma využít stánek asociace. Účastní se, a také sama organizuje podnikatelské mise, spolupracuje s partnerskými elektrotechnickými asociacemi a vyhledává příležitosti pro obchod. Udržuje kontakty s příslušnými ambasádami a zahraničními partnery. Sjednává s veletržními správami, které pořádají výstavy a veletrhy v elektrooborech, svým členům slevy či další výhody. Vydává v anglickém jazyce katalog členských organizací, který nese název ElA DIRECTORY, který je distribuován nejen v zahraničí, ale je též předáván zahraničním ambasádám v Praze a českým obchodně ekonomickým úsekům ve světě. Tento katalog je vlastně tištěná podoba části webové stránky asociace a slouží jako výchozí informace o českém elektroprůmyslu a jeho firmách. Odbornou veřejnost informuje o dění v elektrotechnickém průmyslu prostřednictvím odborných konferencí, kde přední odborníci diskutují na aktuální problémy a témata. Propojuje aktivity průmyslu a vysokých škol, a to nejen v rámci ČR. Zapojila se do práce Fóra průmyslu a vysokých škol. Prestižním setkáním členů této asociace s představiteli průmyslu, státní správy, zástupců Svazu průmyslu a dopravy a dalších relevantních partnerů je valná hromada, která se koná dvakrát do roka. Představuje platformu networkingu, který doplňuje odborný program i neformální setkání. Mezi významné pravidelné hosty patří představitelé MPO, TAČR, EZÚ, ÚNMZ, ČIA, MŠMT, MPSV, ČSSZ a další. ElA byla partnerem i příjemcem v několika dotačních programech a svým členům je k dispozici jako poradní orgán, partner a pomocník při hledání vhodných kontaktů na MPO, MPSV, TAČR či CzechInvest. Pro řešení povinností vyplývajících ze zákona o odpadních elektrických a elektronických zařízeních asociace založila a provozuje vlastní kolektivní systém pro nakládání s elektroodpady. Služeb tohoto systému již využívá přes 1000 subjektů. Náš systém je transparentní, pokrývá všechny skupiny OEEZ, a to včetně technologických zařízení FVE. Asociace ElA je významným členem Svazu průmyslu a dopravy ČR a díky tomu se mohou její členové účastnit podnikatelských misí s nejvyššími představiteli země, využívat širokou síť kontaktů či například vznášet připomínky k veškeré legislativě, 7
8 která se připravuje v ČR i v EU. O chystané legislativě se tak dozvíte dříve než konkurence. Českomoravská elektrotechnická asociace je silná podnikatelská lobby, která reprezentuje 14 % tržeb ve zpracovatelském průmyslu v České republice s téměř zaměstnanci (zdroj: ČSÚ) Právní úprava sociálního dialogu Základem sociálního dialogu je vymezení stran sociálního dialogu. K této problematice se vztahují jednak mezinárodní úmluvy, kterými je Česká republika vázána a právní předpisy, které tyto úmluvy upravují v základních právních předpisech. Pokud jde o postavení zaměstnavatelské strany, je postavení zaměstnavatele na základní úrovni, tj. podniku či jiného zaměstnavatelského subjektu určeno jeho vznikem (podmínky upravuje Obchodní zákoník či živnostenský zákon) a jeho pozice je vymezena. Tento zaměstnavatel, v případě, že u něho působí odborová organizace, je povinen účastnit se jednání o uzavření kolektivní smlouvy, pokud jej k tomu příslušná odborová organizace vyzve. Na druhou stranu zahájit kolektivní vyjednávání může i zaměstnavatel. Sociální dialog na vyšší úrovni se týká kolektivního vyjednávání mezi zaměstnavatelskými a odborovými svazy. Zde je nutno vymezit dvě možnosti vzniku zaměstnavatelského nebo podnikatelského sdružení. U zaměstnavatelského sdružení je základní právním předpisem zatím, do vzniku účinnosti nového Občanského zákoníku, zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování osob. V 9a je zapracováno ustanovení Úmluvy MOP č. 87, o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat. Vznik sdružení je poměrně snadný, založení mohou iniciovat minimálně tři zástupci, sdružení se pouze eviduje na příslušném odboru ministerstva vnitra ČR. Ten samý postup je možný i u vzniku základních odborových organizací a jejich sdružení. Protože právní úprava zcela jasně říká, že sdružení na straně zaměstnavatelů je sdružení zaměstnavatelské, vyplývá z tohoto postavení i povinnost kolektivně vyjednávat, pokud o to požádá strana odborů, či možnost zahájit kolektivní vyjednávání ze své strany. Druhou formou sdružení je možnost upravená v 20a současného Občanského zákoníku, kdy sdružení je registrováno u příslušného krajského úřadu, ale z funkce sdružení nevyplývá povinnost kolektivně vyjednávat. 8
9 2.4. Národní sociální dialog Priority Tripartita Rada hospodářské a sociální dohody (RHSD) Vznik RHSD se datuje do začátku 90. let minulého století, kdy v souvislosti se sbližováním evropského práva a evropského sociálního dialogu s realitou v naší zemi a na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP) byla v říjnu 1990 podepsána třístranná dohoda, kterou byla ustavena výše uvedená instituce tehdy ještě na federální úrovni. Koncem roku 1990 došlo potom analogicky k založení republikových tripartit. Statut RHSD vymezuje pojem a obsah tripartitního sociálního dialogu na národní úrovni. Je zaměřen zejména na hospodářskou politiku, pracovněprávní vztahy, kolektivní vyjednávání a zaměstnanost, sociální otázky, mzdy a platy, nevýrobní sféru, bezpečnost práce a členství v Evropské unii. Orgány RHSD tvoří plenární schůze, předsednictvo, pracovní týmy a skupiny a sekretariát. Plenární schůze RHSD je nejvyšším dohodovacím orgánem. Na jejím jednání se projednávají zásadní návrhy zákonů, základní směry rozvoje hospodářské politiky, sociálních otázek, zaměstnanosti a dalších, dohadují se i případné rozpory mezi partnery, řeší se situace ohrožující sociální smír. Vládní delegaci na plenární schůzi RHSD tvoří 8 zástupců vlády, 7 zástupců odborových centrál a 7 zástupců zaměstnavatelských svazů (asociací). Delegace sociálních partnerů jsou složeny ze 4 stálých a 3 alternujících členů podle projednávané problematiky. Složení jednotlivých delegací je v jejich pravomoci, účast zaměstnavatelů a odborů je limitována kritérii reprezentativnosti. Ta jsou následující: U zástupců zaměstnavatelů se musí jednat o zaměstnavatele v oblastech velkého, středního a drobného podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, zemědělství, obchodu a službách, v němž je zaměstnána či sdružena rozhodující část zaměstnanců a členů družstev. Organizace, jejichž představitelé by měli působit v orgánech RHSD, mají celostátní působnost a sdružují zaměstnavatelské organizace v regionech a v různých oborech. Zřízeny a evidovány jsou podle ustanovení 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování, v platném znění. Organizace nevyvíjí politickou činnost ve smyslu znění zákona o politických stranách. Dále pak každý zaměstnavatelský subjekt ucházející se o členství v RHSD musí vykázat nejméně zaměstnanců. 9
10 Delegaci odborů tvoří zástupci organizací, které jsou zřízeny a evidovány podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování osob v platném znění a nevyvíjejí politickou činnost ve smyslu zákona o politických stranách a hnutích. Organizace jsou nezávislé na vládě a zaměstnavatelích, mají konfederační strukturu tzn., že sdružují minimálně tři odborové svazy reprezentující různá odvětví, mají celostátní působnost a každý subjekt na straně odborů, který by chtěl působit v rámci RHSD, musí vykázat nejméně odborově organizovaných členů. Mezi jednotlivými plenárními schůzemi řídí činnost Rady její předsednictvo (výkonný orgán tripartity). To projednává koncepční dokumenty z jednotlivých oblastí činnosti, dále jedná o zásadních rozporech, které se objevily na jednání plenární schůze tripartity, řeší situace ohrožující sociální smír a v naléhavých případech informuje o výsledcích svého jednání přímo příslušné státní, odborové i zaměstnavatelské orgány. Pro řešení základních okruhů problémů, které jsou předmětem činnosti RHSD (hospodářská politika a pracovněprávní vztahy) jsou zřizovány expertní týmy nebo skupiny či komise. Na této úrovni se zpracovávají odborná stanoviska jako podklady pro jednání a rozhodování na plenární schůzi Rady. Úkolem těchto expertních uskupení je výměna názorů zástupců jednotlivých členů RHSD k předkládané problematice a tím usnadnění jednání vrcholných orgánů Rady k předkládaným materiálům. Běžně má RHSD ke své výše uvedené činnosti ustaveno cca 8 pracovních týmů a skupin, které projednávají zásadní otázky týkající se zejména: hospodářské politiky mezd a platů (problematika odměňování) pracovněprávních vztahů, kolektivního vyjednávání a zaměstnanosti sociálních otázek bezpečnosti práce rozvoje lidských zdrojů a vzdělávání veřejných služeb a veřejné správy problematika Evropské unie v rámci členství ČR vlastní činnost tripartity (organizační otázky) Koordinaci činností Rady je pověřen sekretariát RHSD, který zajišťuje organizačně technickou přípravu jednání všech orgánů Rady. 10
11 Regionální tripartity Sociální dialog na tripartitním základě v jednotlivých regionech se počal rozvíjet až po změně struktury ve správním uspořádání státu (zrušení okresních úřadů, přenesení pravomocí státu na kraje). Nejdříve se krajské tripartity začaly formovat zejména v průmyslových oblastech státu a pak, z důvodů čerpání finančních prostředků, došlo i ke spojování na jednotlivé oblasti definované strukturami EU (známé pod zkratkami NUTS) Závěr k RHSD V činnosti RHSD se ale negativně projevuje proces založení, a tím je pouze dohoda a v důsledku toho výsledky nebo závěry jednání nejsou právně závazné, a proto jsou nevymahatelné. Z pohledu sociálního dialogu lze však činnost RHSD hodnotit pozitivně, několikrát se podařilo prosadit sjednocené zájmy zástupců zaměstnavatelů a odborů úpravu do navrhovaných legislativních návrhů vlády i do realizace některých projektů v rámci krajů. V této souvislosti můžeme i kladně hodnotit členství Českomoravské elektrotechnické asociace ve Svazu průmyslu a dopravy ČR, neboť z titulu členství může asociace uplatňovat své připomínky k legislativním i ostatním návrhům vlády, projednávaných na jednání Rady hospodářské a sociální dohody, i když se sociální dialog na národní úrovni neomezuje jen na tripartitní jednání. Odbory i zaměstnavatelé jednají s jednotlivými rezorty i mezi sebou bez vztahu k tripartitě Základní pracovněprávní předpisy vztahující se k sociálnímu dialogu Zákoník práce obecně, s přihlédnutím ke změnám platných od Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č.2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zákon č.309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Další prováděcí předpisy, zejména zákon o inspekci práce, nařízení vlády o minimální mzdě a nařízení vlády o okruhu a rozsahu jiných důležitých překážek v práci. 11
12 Pokud jde o základní právní předpis vztahující se k úpravě vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem tzn., zákoník práce, je vhodné v této příručce upozornit na některé změny, kterými tato základní právní úprava prošla. Tzv. koncepční novela Zákoníku práce, platná k přinesla některé změny, které přispěly k liberalizaci pracovního práva. Z těch důležitých oblastí např. definice základních zásad, subsidiární použití Občanského zákoníku, nová úprava zkušební doby a pracovního poměru na dobu určitou, dočasné přidělení zaměstnance, konkurenční doložka, konto pracovní doby atd Podnikový sociální dialog Nejrozšířenější formou podnikového sociálního dialogu v České republice je kolektivní vyjednávání směřující k uzavírání podnikových kolektivních smluv. Forma zastoupení zaměstnanců je upravena v základním pracovněprávním předpisu, a to v Zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce). Prostřednictvím svých zástupců buď v odborové organizaci, nebo Radě zaměstnanců či zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se mohou zaměstnanci účastnit sociálního dialogu. To ovšem neznamená, že zaměstnanec nemůže svá práva uplatňovat osobně. Odborové organizace mají postavení účastníka pracovněprávních vztahů, mohou jednat se zaměstnavatelem a uzavírat s ním kolektivní smlouvy a to bez ohledu na počet členů. Protože v našem právu existuje svoboda sdružování, může u zaměstnavatele působit více odborových organizací, počet není omezen. V zákoníku práce ale existuje právní úprava, která upravuje pluralitu odborů při kolektivním vyjednávání, a to tak, že zaměstnavatel může uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací, která má u něj největší počet členů. Zákon o kolektivním vyjednávání (č. 2/1991 Sb.) pak upravuje postup při uzavírání kolektivních smluv, řešení sporů vzniklých při uzavírání kolektivních smluv, případně při neplněn závazků vzniklých z uzavřených kolektivních smluv. 3 KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ 3.1. Obecné informace o kolektivním vyjednávání Důležitost kolektivní smlouvy je nutno chápat v kontextu sociálního dialogu jako vrchol jednání, které předcházelo uzavření kolektivní smlouvy, a to jak na úrovni vyšší kolektivní smlouvy, tak zejména na úrovni podnikové kolektivní smlouvy, neboť právě zde se řeší ožehavé otázky vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. O legitimitě obou stran kolektivní smlouvy je pojednáno výše, ale pro úplnost: 12
13 Na úrovni vyšší kolektivní smlouvy je na straně zaměstnavatele ze zákona oprávněn jednat zástupce sdružení (asociace) zaměstnavatelů, kteří jsou sdruženi ve smyslu ustanovení 9a zákona č. 89/1990 Sb., o sdružování občanů v platném znění (př. Českomoravská elektrotechnická asociace, Svaz dopravy, Svaz chemického průmyslu, a další). Na straně zaměstnanců pak stojí adekvátně založená vyšší organizace odborů, většinou organizovaná podle odvětví (př. Odborový svaz KOVO, Odborový svaz chemie, Odborový svaz dopravy a další). Pokud jde o podnikové kolektivní smlouvy, pak stranami kolektivního vyjednávání je vedení firmy, zapsané v obchodním rejstříku a vedení odborové organizace evidované u Ministerstva vnitra ČR. Pro vlastní vyjednávání, a to jak na úrovni vyšší kolektivní smlouvy a zejména na úrovni podniku, lze z praktického hlediska i dlouhodobých zkušeností Českomoravské elektrotechnické asociace doporučit, aby pro jednání o kolektivní smlouvě byla ustavena skupina odborníků, která bude o navrhované smlouvě jednat. Důležitým aspektem je, aby alespoň jeden z členů skupiny měl mandát k jednání. Pokud jde o vyjednávání o kolektivní smlouvě vyššího stupně, pak speciálně u Českomoravské elektrotechnické asociace schvaluje složení vyjednávací skupiny nejvyšší orgán asociace, což je valná hromada, případně valná hromada deleguje ustavení vyjednávací skupiny na jiný vyšší orgán asociace. O složení vyjednávacích skupin by se měly obě strany vyjednávání informovat již při zahájení kolektivního vyjednávání, které vyplývá ze zákona o kolektivním vyjednávání. Na úvodním jednání je vhodné (pokud se to již nestalo při vyjádření k návrhu smlouvy) seznámit protistranu se složením vyjednávací skupiny a potvrzeným mandátem a upřesnit části návrhu kolektivní smlouvy, které jsou akceptovatelné s menšími výhradami a specifikovat vyloženě neakceptovatelné návrhy. Pro zjednodušení dalšího jednání je možno uvést i případné protinávrhy k jednotlivým částem návrhu. Z právní úpravy nevyplývá, že jednání o uzavření kolektivní smlouvy je osobní, tzn., jednání pouze za osobní účasti obou stran. Nevylučuje se samozřejmě písemná či elektronická korespondence, z historické zkušenosti i z praxe v rámci EU a v neposlední řadě i ze zkušeností získaných při studijní cestě do Švýcarské konfederace v rámci tohoto projektu, dávají smluvní strany kolektivního vyjednávání přednost osobního jednání, zejména v rozhodujících fázích jednání. Přípravu na kolektivní vyjednávání nelze v žádném případě podcenit. Čím důkladnější a preciznější příprava, tím lepší výsledek lze od připravovaného jednání oče- 13
14 kávat. Je zapotřebí si uvědomit, že nelze v přípravě postihnout všechny možnosti a úskalí, které v průběhu jednání mohou nastat, vždyť jde o jednání dvou partnerů, kteří jsou rozdílně motivovaní. Členové vyjednávajícího týmu za zaměstnavatele by měli být detailně seznámeni se situací v rámci asociace (při kolektivním vyjednávání o vyšší kolektivní smlouvě) a samozřejmě hlavně při jednání o uzavření podnikové kolektivní smlouvy o situaci v podniku. K tomu patří nejen pracovní podmínky a ekonomická situace podniku, ale celková nálada a vztahy na jednotlivých pracovištích. Příprava na proces kolektivního vyjednávání ze strany zaměstnavatele by měla být vedena snahou zachovat sociální smír a vytvořit takové podmínky pro práci v podniku, které umožní pokud možno bezproblémové vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. To jsou předpoklady pro ekonomický růst podniku a udržení konkurenceschopnosti na trhu. Je třeba si uvědomit, že přípravu na proces kolektivního vyjednávání nelze podcenit, i když v mnoha případech, zvlášť u opakovaného kolektivního vyjednávání by se mohlo jednat o rutinu. V každém případě se v případě zaměstnavatele musí kolektivní vyjednávání připravovat a vnímat jako součást jednání zaměstnavatele v personální, mzdové a sociální politice Kroky předcházející kolektivnímu vyjednávání Složení vyjednávajícího týmu je zapotřebí připravovat dlouhodobě. Zde je vhodné připomenout, že vyjednávací tým nemusí být nutně složen pouze ze zaměstnanců společnosti, důležité je, aby vyjednávací tým dokázal reagovat na všechny okolnosti vyjednávání. Z tohoto důvody by členové týmu měli: mít základní znalosti, pokud jde kolektivní vyjednávání být důkladně seznámeni s ekonomickou, personální i sociální situací v podniku průběžně vyhodnocovat ustanovení a plnění předchozí kolektivní smlouvy vyhodnocovat vazby návrhu nové kolektivní smlouvy na kolektivní smlouvu předchozí na základě této analýzy pak formulovat cíle pro novou kolektivní smlouvu nezanedbávat kontakt s představiteli odborů, a to i nad rámec kontaktů nutných při kolektivním vyjednávání 14
15 s předstihem ustanovit vedoucího vyjednávacího týmu Složení vyjednávacího týmu a potvrzení vedoucího týmu a určením mantinelů pro vyjednávání by měl odsouhlasit statutární orgán společnosti. Pokud jde o vedoucího vyjednávacího týmu, měl by na úrovni podniku tuto funkci zastávat ten, kdo na úrovni podniku má zkušenosti zejména z činnosti v oblasti personální, je dostatečně respektován stranou odborů, má dostatek informací o podniku a obvykle průběžně jedná se zástupci zaměstnanců. Vedoucí vyjednávacího týmu pak koordinuje činnost týmu, plánuje veškeré aktivity spojené s vyjednáváním, ukládá úkoly jednotlivým členům týmu a je zodpovědný zejména za: formulaci cílů kolektivního vyjednávání ve všech kapitolách návrhu kolektivní smlouvy vypracování ekonomického rozboru a možností, za kterých lze s druhou stranou jednat u podnikové kolektivní smlouvy pak důkladně analyzovat případnou vyšší kolektivní smlouvu s dopadem podmínek na nároky a závazky zaměstnavatele v podnikové kolektivní smlouvě stanovit pozice a role jednotlivým členům vyjednávacího týmu V této souvislosti je nutno připomenout, že členové týmu by měli mít dostatečně velkou časovou rezervu pro přípravu na jednání. Zde je nezastupitelná role vedoucího týmu, který by měl včas zaktivizovat vyjednávací tým a připravit jej na nadcházející jednání. V přípravě nelze opomenout zejména možné novinky v pracovním právu a ekonomickou situaci podniku tzn., současný stav a předpokládaný vývoj. U kolektivního vyjednávání na úrovni podniku lze předpokládat, že se složení vyjednávacího týmu příliš nemění, v tomto případě je příprava na kolektivní vyjednávání jednodušší. V podstatě je jasné, kdy asi nastane den D tzn., kdy skončí platnost stávající kolektivní smlouvy nebo kdy lze očekávat návrh jednání druhé strany, případně kdy iniciativa na zahájení jednání bude ze strany zaměstnavatele Postup při kolektivním vyjednávání Teorie vyjednávání jako takového a kolektivního zvlášť, pak dává přednost taktice WIN WIN, to znamená relativní vítězství obou stran a ne za každou cenu. 15
16 Je nutné si uvědomit, že vyjednávání není boj, jednání má však určité znaky souboje, ale souboje gentlemanského s pochopením pro postoje druhé strany. Již na počátku jednání je vhodné alespoň virtuálně dohodnout pravidla a postupy akceptovatelná oběma stranami. Jedná se zejména o: průběh jednání (termíny a délky jednacích dnů) formy dokumentace jednání a zodpovědnost za výměnu dílčích stanovisek uzavírání jednotlivých částí (kapitol) a možnost jejich opětovného otevření způsob dohodovacího řízení v případě nečekaných problémů (zásadní nesouhlas či dokonce odmítnutí návrhů) formulování kompromisních návrhů a nejen v neposlední řadě pak i místa jednání, zde je vhodné volit i střídání prostředí (prospívá to atmosféře jednání) důležitým faktorem při jednání je i přítomnost žen. Ve vyjednávacím týmu má ženský element svůj význam Jak vyplývá z výše uvedeného, výsledkem jednání má být oboustranná dohoda a k tomu je nutné dodat, že dohoda je uzavřena a celé jednání ukončeno až podpisem obou stran pod schváleným dokumentem. Taktika jednání je jednou z důležitých součástí vyjednávání. U jednání o kolektivní smlouvě je fází velmi důležitou. K taktice vyjednávání patří i forma jednání a zde je třeba upozornit na problém slušnosti, to znamená schopnosti umění naslouchat protistraně, nechat dokončit myšlenku, neskákat do řeči, dát prostor k vyjádření, zkrátka vstřícnost, případně alespoň snaha o ni pak dává prostor pro jednání bez emocí a zbytečných konfliktů. Dalším významným taktickým nástrojem je vhodné načasování přestávek, a to nejen v předem naplánovaném čase, ale hlavně v situacích, kdy atmosféra takzvaně houstne a jednání se dostává do slepé uličky. Vhodně zvolená přestávka umožní také sjednotit názory ve vlastním táboře. Podle průběhu jednání je další taktickou variantou včasné vystoupení buď hodného nebo zlého muže či ženy. Přispívá to k uklidnění situace nebo nastolení jiného tempa jednání či změně nálady. Jednou z taktik při vyjednávání je i stanovení ceny ústupku, v tomto případě je vhodné stanovit i cenu, formulovat co za co vyměnit. I přes rámec předloženého návrhu 16
17 je možné a v mnoha případech i taktické předkládat doplňující návrhy nebo i návrhy zcela nové. Zde je však nutno upozornit, že návrhy je nutno dopracovat až do závěrečné fáze, to znamená konečnou změnu dosavadního textu. Z taktického hlediska je vhodné stanovit si předem mantinely, kam až v diskusi o návrhu můžeme zajít, aniž bychom ztratili kredit a především neztratili prostor pro další jednání, a to i pro fázi tzv. vyměňování. Důležitým aspektem je také vhodně zvolená doba a místo jednání. Současně s tím je dobré předem stanovit pořadí jednání o problematických okruzích nebo návrzích. Zpravidla jde o pořadí od lehce přijatelného až po obtížně vyjednatelné. Nakonec jen drobná rada. Pro případ těžko zvládnutelné situace v průběhu jednání je vhodné připravit dohodnutý vstup s tzv. bílým psem. Zde takticky vpašujeme do programu jednání problém, který zdánlivě nebo vůbec nesouvisí s projednávanou problematikou a který v napjaté chvíli odvede pozornost mimo diskutovaný problém. Jak bylo zmíněno výše, k taktice patří i rozhodování, zda jako zaměstnavatelé máme podat návrh kolektivní smlouvy jako první nebo máme čekat na iniciativu zaměstnanecké strany. Ze strany zaměstnavatele se jedná o velmi závažné rozhodnutí a jde skutečně o to, zda po analýze stávající kolektivní smlouvy nebo v případě, že se budeme účastnit kolektivního vyjednávání poprvé dokážeme zanalyzovat, že naše iniciativa přinese oproti dosavadnímu stavu, tzn. stávající kolektivní smlouvě či smlouvě zcela nové vyšší přidanou hodnotu. V tomto případě bude zapotřebí, aby návrh kolektivní smlouvy byl zejména po právní stránce perfektní Komunikace mezi oběma stranami Komunikace mezi stranami kolektivní smlouvy je zahájena samotným zasláním návrhu kolektivní smlouvy druhé straně, to znamená zahájením kolektivního vyjednávání. Jak vyplývá z textu zákona o kolektivním vyjednávání, tak jednání je zahájeno dnem, kdy byl návrh kolektivní smlouvy prokazatelně doručen druhé straně. Zákon na druhé straně ukládá povinnost na zaslaný návrh kolektivní smlouvy odpovědět bez zbytečného odkladu a to nejpozději do 7 dnů ( 8 odst. 2 zákona č.2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání v platném znění), pokud si ovšem smluvní strany nedohodnou pro odpověď a vyjádření jinou lhůtu. V odpovědi na návrh kolektivní smlouvy je strana, která návrh obdržela, oprávněna vyjádřit se k obsahu návrhu kolektivní smlouvy s tím, že nemůže návrh odmítnout 17
18 jako celek. Je proto vhodné, a dokonce nutné, aby zaměstnavatel ve svém vyjednávacím týmu, a zejména v odborných útvarech podniku, nechal prověřit návrh kolektivní smlouvy, a to jak po stránce formální a právní, pak zejména věcné. Výsledkem by mělo být zhodnocení návrhu a podklady pro případný protinávrh, včetně možných ústupků ale pozor!! Něco za něco. Ve své odpovědi musí specifikovat své námitky k těm bodům návrhu, které pro ni nejsou akceptovatelné. Pokud z vyjádření protistrany vyplývá, že druhý účastník požaduje změny původního návrhu, pak se jedná o nový návrh (v praxi se někdy používá termín protinávrh ). Protinávrh musí být doručen druhé straně v termínu určeném zákonem, nebo v termínu dohodnutém oběma stranami. Z tohoto důvodu není tedy kolektivní smlouva uzavřena a povinností obou stran je nadále o obsahu navržené kolektivní smlouvy jednat. Po absolvování všech jednání, která vedou k uzavření kolektivní smlouvy a konečnému dopracovanému návrhu kolektivní smlouvy, na kterém se vyjednávací týmy shodly, je nutno definitivní návrh předat oběma stranám. Návrh by měli podrobně zkontrolovat pověření zástupci každé strany a potvrdit správnost textu svým podpisem na každé straně. Takto připravený návrh by měly projednat statutární orgány zúčastněných stran a připravit tak text smlouvy k podpisu. Kolektivní smlouva, ve smyslu znění 27 odst. 2 zákoníku práce, musí být podepsána oprávněnými osobami, které jednají jménem smluvních stran na téže listině a na příslušném počtu shodných výtisků. Po definitivním podepsání kolektivní smlouvy je povinností obou stran seznámit zaměstnance s obsahem kolektivní smlouvy. Tuto povinnost mají obě strany ze zákona současně, případná dohoda o způsobu zveřejnění kolektivní smlouvy jenom potvrdí shodu partnerů jak v jednání, tak v realizaci kolektivní smlouvy Kolektivní spory Ne vždy se podaří uzavřít kolektivní smlouvu bez problémů, nebo plnit závazky vyplývající z kolektivní smlouvy bezezbytku. Již při zahájení jednání, ale hlavně v jeho průběhu, případně i při realizaci závazků z již uzavřené kolektivní smlouvy, dochází k situacím, které se zdají z pohledu zúčastněných stran neřešitelné. Na tyto případy pamatuje zákon o kolektivním vyjednávání (zákon č. 2/1991, o kolektivním vyjednávání v platném znění). Jedná se řízení před zprostředkovatelem a rozhodcem. 18
19 V 10 tohoto zákona je uvedena definice kolektivního sporu. Kolektivním sporem je spor o uzavření kolektivní smlouvy a spor o plnění závazků kolektivní smlouvy, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům. Postup při řešení sporu upravují následující paragrafy 11 (řízení před zprostředkovatelem) a 12 (řízení před rozhodcem). K těmto řízením se přistupuje zpravidla až potom, kdy spor není řešitelný ani s využitím ujednání v kolektivní smlouvě o řešení případných sporů Řízení před zprostředkovatelem Právní úprava řízení před zprostředkovatelem, jako první fázi řešení sporu, stanoví jednoznačně postup a lhůty řešení sporu. Strany si pro řešení sporu mohou zvolit zprostředkovatele, kterým může být fyzická osoba způsobilá k právním úkonům podle práva České republiky nebo právnická osoba, která souhlasí s výkonem této funkce. V případě nedohody určí zprostředkovatele Ministerstvo práce a sociálních věcí z vlastní databáze zprostředkovatelů rozhodců. Tím, že zprostředkovatel, na kterém se strany sporu dohodly, přijme jejich žádost, je řízení před zprostředkovatelem zahájeno. Smluvní strany i zprostředkovatel jsou povinni poskytovat si navzájem požadovanou součinnost. Nedohodnou-li se smluvní strany na osobě zprostředkovatele, určí zprostředkovatele na návrh kterékoliv ze smluvních stran ministerstvo. Zprostředkovatel musí být uveden na sezamu, který ministerstvo vede. Ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy může být takový návrh podán až po uplynutí 60 dnů od předložení písemného návrhu na uzavření této smlouvy. Do 15 dnů od obdržení žádosti o řešení sporu sdělí zprostředkovatel písemně smluvním stranám návrh na řešení sporu, pokud se strany a zprostředkovatel nedohodnou jinak. Řízení před zprostředkovatelem se považuje za neúspěšné, jestliže spor není vyřešen do dvaceti dnů ode dne přijetí žádosti zprostředkovatelem nebo ode dne doručení rozhodnutí o určení zprostředkovatele, nedohodnou-li se smluvní strany jinak. Je-li řízení před zprostředkovatelem neúspěšné, mohou smluvní strany společně požádat Ministerstvo práce a sociálních věcí o určení zprostředkovatele nového. Pokud jde o náklady spojené s řízením, pak náklady hradí každá strana jednou polovinou. Součástí nákladů je zejména jeho odměna. Nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem na odměně, náleží mu odměna podle prováděcího předpisu Řízení před rozhodcem Při neúspěšnosti řízení před zprostředkovatelem mohou smluvní strany po dohodě písemně požádat rozhodce o rozhodnutí ve věci sporu. Jestliže rozhodce žádost přijme, 19
20 je řízení před rozhodcem zahájeno. Tak jako při řízení před zprostředkovatelem, tak i při řízení před rozhodcem jsou smluvní strany včetně rozhodce povinni poskytovat si vzájemnou součinnost. Pokud nedojde k dohodě podle předešlého jednání a jde-li o spor o uzavření kolektivní smlouvy vzniklý na pracovišti, kde je zakázáno stávkovat, nebo o spor plnění závazků z kolektivní smlouvy, určí rozhodce ze seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeného ministerstvem práce a sociálních věcí na návrh kterékoliv ze smluvních stran ministerstvo. Doručením rozhodnutí ministerstva o určení rozhodce je řízení před rozhodcem zahájeno. Rozhodcem může být fyzická osoba způsobilá k právním úkonům podle práva české republiky, pokud je zapsána v seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeného ministerstvem práce a sociálních věcí. Stejná osoba však nesmí být v témže sporu zprostředkovatelem a rozhodcem. Rozhodce do 15 dnů od zahájení řízení sdělí smluvním stranám své rozhodnutí ve sporu. Rozhodnutí rozhodce by mělo být v mezích návrhu obou smluvních stran. Doručením rozhodnutí rozhodce je kolektivní smlouva uzavřena. Náklady řízení před rozhodcem včetně jeho odměny hradí ministerstvo. Při řízení o plnění závazků z kolektivní smlouvy může smluvní strana napadnout návrhem na zrušení nebo změnu rozhodnutí rozhodce u příslušného krajského soudu s tím, že v případě zrušení rozhodnutí rozhodce rozhoduje o sporu týž rozhodce, případně nesouhlasu jedné ze stran určí rozhodce ministerstvo. Při svém rozhodování je rozhodce vázán právním názorem soudu Stávka nebo výluka ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy Pokud jde o institut stávky, lze konstatovat, že právo na stávku je obecně upraveno v základních právních dokumentech a to v ÚstavěČeské republiky a v Listině základních lidských práv a svobod. V praxi se však běžně setkáváme s pojmy stávková pohotovost nebo výstražná stávka. K tomu lze pouze uvést, že tyto pojmy zákonná úprava nezná. Právně je upravena pouze stávka nebo výluka jako krajní řešení sporu o uzavření kolektivní smlouvy. Oba instituty jsou upraveny v zákoně o kolektivním vyjednávání v 16 až 32. Vzhledem k tomu, že tyto instituty nejsou v praxi běžně využívány, nebudeme tuto úpravu podrobně rozebírat Kolektivní vyjednávání ElA Historie kolektivního vyjednávání Českomoravské elektrotechnické asociace sahá už do roku 1992, kdy ze strany Odborového svazu KOVO byl vznesen požadavek na jednání o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně mezi oběma subjekty. Smlou- 20
21 va byla, po několika kolech jednání, uzavřena. Od té doby je KSVS uzavírána pravidelně, i když ne bez problémů. Pro období je uzavřena kolektivní smlouva, která zejména řeší právo kontroly a právo na informace s tím, že jedním z podkladů budou údaje z informačního systému OS KOVO pro mzdovou oblast. Dále kolektivní smlouva řeší zajištění činností odborových organizací. V KSVS je zaručen růst průměrné nominální mzdy o 1,5 %. Dále KSVS upravuje sociální oblast jako je stravování zaměstnanců a vzdělávání. Důležitým ustanovením v kolektivní smlouvě je sjednání sociálního smíru po dobu účinnosti této kolektivní smlouvy a závazek obou stran bezprostředně se informovat o všech důvodech, které by mohli vést k porušení tohoto smíru u těch zaměstnavatelů, pro které je tato KSVS závazná. Pokud jde o vlastní vyjednávání lze konstatovat, že obě strany se řídí doporučenými postupy, tak jak bylo popsáno výše (ustavení vyjednávacích skupin a vymezení mandátů vedoucích vyjednávacích týmů vrcholnými orgány obou stran, součinnost obou týmů, informovanost vyšších orgánů stran o výsledcích jednání až po řešení sporů před zprostředkovatelem a rozhodcem). V současné době složení vyjednávací skupiny navrhuje a schvaluje valná hromada Českomoravské elektrotechnické asociace a zpravidla pověřuje prezidenta asociace, aby v případě potřeby rozšířil složení vyjednávací skupiny o další odborníky. To bývají zpravidla specialisté na pracovní právo. Po ustanovení skupiny není možnost její členy nějakým způsobem ovlivňovat, ale vzhledem k tomu, že jsou to vesměs zástupci členských společností asociace, řídí se potřebami dosáhnout smír přijatelný jak z hlediska jejich organizací, ale také ostatních členů asociace. Proto valná hromada asociace také vymezí mantinely pro možnosti vyjednáván a v případě, že se nedaří dosáhnout sociálního smíru v rámci těchto mantinelů, vyjednávací skupina navrhuje pokračovat ve vyjednávání před zprostředkovatelem, případně v dalším vyjednávání i před rozhodcem. O složení vyjednávací skupiny je informována strana odborů. Vyjednávací skupina pak po dohodě s odbory navrhuje termíny jednání o návrhu kolektivní smlouvy. Jednání vyjednávacích skupin odpovídá výše popsanému postupu při kolektivním vyjednávání, včetně využití možností krátkých přestávek pro možnost konzultací uvnitř jednotlivých vyjednávacích týmů, případně k získání dalších informací nutných k posouzení projednávaného materiálu. Z průběhu jednání je pořizován zápis, který je popisuje průběh jednání a závěry, které z jednání vyplynuly. Počet jednání je ovlivněn možnostmi ústupků obou stran, pohybuje kolem 5 až 6 kol. Po konečné úpravě je návrh kolektivní smlouvy 21
22 předložen valné hromadě (představenstvu) ke schválení. Podpis kolektivní smlouvy pověřenými zástupci obou stran je pak definitivní tečkou za jednáním. Ne vždy dochází k bezproblémovým jednáním, i jednání asociace ElA s OS KOVO o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně skončilo sporem, a to nejen před zprostředkovatelem, ale i rozhodcem. Ve většině případů to byly problémy s požadovaným navýšením mezd. Jak vyplývá z přiložených materiálů, na tom, že spor bude řešen zprostředkovatelem nebo rozhodcem, se obě strany sporu dohodly na svých jednáních. 4 ZKUŠENOSTI Z NÁVŠTĚVY VE ŠVÝCARSKU Je zřejmé, že v jednotlivých zemích se formy kolektivního vyjednávání navzájem odlišují některými vyjednávacími postupy, zejména ale rozsahem toho, co je kolektivní smlouvou upravováno. Mezi Švýcarskou konfederací a Českou republikou je hlavním a stěžejním rozdílem rozsah zákoníku práce. Přesto, že švýcarské anglosaské právo má podobné kořeny jako zákonodárství celé EU (a také mnoho z legislativních norem přebírá). Nelze považovat legislativní prostředí ČR a Švýcarska v oblasti pracovního práva za homogenní. Ve Švýcarsku se uplatňují i v naplnění pracovního práva prvky přímé demokracie, například samotné zavedení minimální mzdy i nastavení její výše podléhá referendu a ne legislativní normě, na kterou jsme v ČR zvyklí. Tím, že se (ve Švýcarsku) přenáší větší důraz na kolektivní smlouvy a mnoho oblastí není jinak legislativně vůbec řešeno, se nejen podporuje tripartitní systém a tzv. podnikatelská demokracie, ale umožňuje se oběma zúčastněným stranám (odborům i zaměstnavatelům) připravovat kolektivní smlouvy více na míru jednotlivým odvětvím a přizpůsobovat je lokálním podmínkám. Ukazuje se, že přímá demokracie uplatněná v pracovním právu může zasáhnout nediskriminačně i do legislativy zajišťující sociální smír. Mnoho oblastí, které švýcarský systém řeší (například duální vzdělávání) nemá v našem systému prostor, překvapivě ale mnoho z našeho pohledu standardních ustanoveních (například již zmíněná minimální mzda) byly ustanoveny až v roce Z diskuzí také jednoznačně vyplývá, že zástupci zaměstnanců (ať už závodní rady nebo zejména odbory) ve Švýcarsku jednoznačně preferují udržení zaměstnanosti i za cenu snížení nominálních mezd. To je zcela opačná pozice ve srovnání s ČR, kdy stanovisko odborů vždy podporovalo mzdový nárůst i přes omezení pracovních míst. Další zajímavostí a zásadní odlišností je regulace maximálních manažerských platů na dvanáctiná- 22
23 sobek průměrné mzdy v konkrétní společnosti i tento požadavek vzešel z národního referenda. Obecně můžeme konstatovat, že úroveň kolektivního vyjednávání v ČR je na dobré úrovni a hlavní rozdíly se nacházejí v legislativním rámci, v kterém se pohybujeme. Tím se děje již výše popsané, tedy že v ČR máme mnoho situací již popsaných v legislativních normách a není nutné je opakovat do kolektivních smluv, kde je situace přesně obrácená. To přináší výhody větší volnosti, ale také větší rizika pro obě strany. Přímá demokracie pak může do oblasti pracovního práva přinést prvky, na které nejsme zvyklí, a které nám mohou přijít nelogické, nicméně ve švýcarském systému mají své nezastupitelné místo. Z přímého porovnání zaměstnaneckých výhod vyplývá, že v některých oblastech se mají lépe čeští zaměstnanci, jindy je to obráceně. Nejde však tyto jednotlivosti vytrhovat a porovnávat bez komplexu všech atributů práv a povinností obou smluvních stran. V každém případě je nutné podtrhnout roli odborů a závodních rad jako roli partnerů, kteří pomáhají při řízení lidských zdrojů ve firmách. Jedině při dobré spolupráci může firma přinést zaměstnancům dobrá a perspektivní pracovní místa, což by mělo být cílem nejen firem, ale zejména odborů a rad. Pokud budou jejich požadavky vůči firmám nereálné, ty se stanou v ostrém globálním světě nekonkurenceschopnými, a tak může být ohrožena samotná existence pracovních míst. Toto je bohužel skutečnost, kterou si ne všichni čeští zástupci zaměstnanců uvědomují. 23
24 5 PŘÍLOHY Zápis z jednání vyjednávacích skupin ElA a OS KOVO Návrh zprostředkovatele Rozhodnutí rozhodce v kolektivním sporu 24
25 Příloha 1 4. Z á p i s z jednání vyjednávacích skupin ElA a OS KOVO o KSVS pro rok 2005 a následující, konaného dne Přítomni: dle prezenční listiny Místo konání: hotel Olšanka, Táboritská 23, Praha 3 1. Kontrola zápisu z 3. kola kolektivního vyjednávání Ke znění tohoto zápisu nebyly připomínky. 2. Smluvní strany projednávaly dosud rozporné z předchozích kol kolektivního vyjednávání a to po jednotlivých statích KSVS v pořadí BOZP, pracovněprávní, sociální, mzdová atd. Výsledky kolektivního vyjednávání jsou dále uvedeny pro přehlednost chronologicky v řazení dle předchozích zápisů. 2 Předmět kolektivní smlouvy odst. 1 - souhlas odst. 2 -souhlas 3 Platnost a účinnost kolektivní smlouvy odst. 1 - rozpor OS KOVO souhlasí s účinností na delší časové období, konkrétní doba účinnosti bude sjednána v rámci řešení dále rozporných paragrafů. odst. 2 Po dobu účinnosti této kolektivní smlouvy a jejich příloh je sjednán sociální smír a nelze u člena ElA, na něhož se vztahuje tato kolektivní smlouva, vyhlásit stávku podle zákona o kolektivním vyjednávání za podmínky dodržování pracovněprávních předpisů, KSVS a PKS. Smluvní strany této KSVS se dále zavazují vzájemně se bezprostředně informovat o všech důvodech, které by mohly vést k porušení sociálního smíru u jednotlivých zaměstnavatelů, pro které je tato KSVS závazná. Nový (za 3) souhlas s vypuštěním Nový (za 4) Touto kolektivní smlouvou je ve smyslu ustanovení 8 odst. 5 zákona o kolektivním vyjednávání sjednána možnost změny této kolektivní smlouvy v ustanoveních hlavy III. Odměňování zaměstnanců a hlavy IV. Pracovněprávní vztahy. 5 Právo na projednání nový odst. 2
26 Projednáním se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a příslušným odborovým orgánem za účelem dosažení shody s tím, že zaměstnavatel poskytne příslušnému odborovému orgánu nezbytné podklady v předem dohodnutém termínu, informace a konzultace. Výsledek projednávání bude dokumentován písemným zápisem, vyhotoveným smluvní stranou, která má na tom zájem. 6 Právo na informace nový odst. c) informace o sociálním a ekonomickém vývoji firmy, nejvýše však v rozsahu listin povinně ukládaných do sbírky listin obchodního rejstříku a způsobem nepoškozujícím zájmy zaměstnavatele, nový odst. d) údaje z výkazu P 3 04 (bd) nebo P 3 04 (d), oddíl 004 a 005 odst. 2 informováním o záležitostech, uvedených v odst. 1 tohoto se rozumí prokazatelné předání nezbytných podkladů. V dalších případech informování, sjednaných v úrovni smluvních stran PKS, bude současně sjednán způsob předání těchto informací. nový (za 6) - Právo kontroly souhlas s vypuštěním nový - Informační systém Smluvní strany se dohodly, že jedním z podkladů pro kolektivní vyjednávání KSVS budou údaje z informačního systému OS KOVO pro mzdovou oblast. Zaměstnavatelé na požádání ZO OS KOVO předají potřebné údaje k vyplnění Výkazu o mzdách v OS KOVO. 7 Závazky odborové organizace odst. a) - souhlas s vypuštěním v návaznosti na 3 odst. 2 odst. e) rozpor 8 Závazky zaměstnavatele odst. b) umožnit pro uplatnění práv příslušného odborového orgánu součinnost s experty nebo expertními organizacemi, včetně zaměstnanců a funkcionářů OS KOVO. Pro uvedené osoby v případě vstupu do podniku platí stejné podmínky jako pro služební návštěvníky organizace s tím, že tato návštěva bude předem ohlášena, nový odst. c) umožnit pro uplatnění práv příslušného odborového orgánu vstup na pracoviště jeho členům, kteří nejsou zaměstnanci zaměstnavatele, při dodržování předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a technologických předpisů a ochrany utajovaných skutečností a obchodního tajemství dle 17 obchodního zákoníku. 9 Zajištění činnosti odborových organizací odst. a) souhlas s vypuštěním odst. b) z podnětu zaměstnance provádí srážky členských příspěvků na základě individuálních písemných dohod o srážkách ze mzdy a tyto zasílá na účet ZO OS KOVO u příslušného
27 peněžního ústavu. Za zdaňovací období předchozího kalendářního roku provede rekapitulaci sražených členských příspěvků jednotlivě za každého člena příslušné ZO OS KOVO tak, aby toto mohlo být po potvrzení ZO OS KOVO podkladem pro účely odpočtu od základu daně z příjmu fyzických osob ve smyslu 15 odst. 14 zák. č. 586/1992 Sb. v platném znění, dále souhlas s výkladem k tomuto odst. ve znění : Smluvní strany PKS vymezí rozsah evidence členských příspěvků, kterou poskytne zaměstnavatel pověřenému funkcionáři příslušného odborového orgánu při zachování zásad mlčenlivosti. nové písm. e) souhlas s vypuštěním 11 - Vzdělávání závěrečný odst. V případech podle písm. b) poskytne zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku a ostatních dohodnutých nákladů spojených se vzděláváním. V případech podle písm. c) poskytne zaměstnavatel náhradu dohodnutých nákladů spojených se vzděláváním. nový (za 11) Zásady pro odměňování dohodnuté v této kolektivní smlouvě jsou základem pro sjednání podnikových mzdových systémů. 12 Mzdový vývoj odst. 1 U jednotlivých zaměstnavatelů vzroste průměrná nominální mzda za zaměstnance, kterým je poskytována mzda podle kolektivní smlouvy v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 minimálně o 2,5 %. Při zásadních strukturálních změnách ovlivňujících výši průměrné mzdy bude proveden přepočet na srovnatelnou základnu. nový odst. 2) - rozpor 13 Stupnice minimálních mzdových tarifů rozpor ElA navrhuje zachovat hodnoty tarifů dle KSVS nový (za 13) Mzda za práci ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách 1) Za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci mzda a příplatek. Pracemi ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí se pro mzdové účely považují práce vymezené v příloze č. 2 NV 333/1993 Sb. v platném znění. 2) Minimální výše příplatku činí 6,00 Kč/hod. nový - Mzda za další rizikové práce 1) Za práce zařazené dle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, a prováděcí vyhlášky
28 o kategorizaci prací jako rizikové ve 3. a 4. kategorii rizika hluk (resp. tyto rizikové práce určené podle dřívější kategorizace, nebylo-li dosud rozhodnuto o novém zařazení práce podle citovaných předpisů) a rovněž za další rizikové práce, které zaměstnavatel po dohodě s odborovou organizací určil ve vlastních seznamech, přísluší zaměstnanci mzda a příplatek, pokud výše uvedené práce nejsou v příloze č. 2 NV č. 333/1993 Sb. v platném znění. 2) Minimální výše příplatku činí 6,00 Kč/hod. nový - Mzda za práci v noci Za práci v noci a noční směně přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Výše příplatku za hodinu práce činí 6,30 Kč. nový - Mzda za práci v sobotu a neděli 1) Za práci v sobotu a neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 50 % tarifní mzdy, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí pracovního volna za dobu práce v sobotu a neděli. 2) Příplatek nebo náhradní volno podle odst. 1) nepřísluší, je-li práce v sobotu a neděli zvýhodněna ve výši dle odst. 1), případně výhodněji, následujícími způsoby: - příplatkem za vícesměnný provoz v případech, kdy je pracovní doba rozvržena i na sobotu nebo neděli, - příplatkem za nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, - vyšší tarifní mzdou. nový - Mzda a náhrada mzdy při prostoji Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu, způsobenou poruchou na strojním zařízení, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými podobnými provozními příčinami - byl-li převeden na jinou práci, přísluší mu mzda za tuto práci, nejméně však ve výši průměrného výdělku, - nebyl-li převeden, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 85 % průměrného výdělku. nový (za 14) Pracovní doba U jednotlivých zaměstnavatelů nedojde ke zvýšení týdenní pracovní doby stanovené v roce nový - Ukončení pracovního poměru souhlas s vypuštěním nový - Práce přesčas souhlas s vypuštěním nový - Dovolená na zotavenou 1) U zaměstnavatelů, u kterých v roce 2004 vznikl nárok na jeden týden nad zákonnou výměru dovolené, náleží všem zaměstnancům zaměstnavatele nárok na 5 týdnů dovolené po celou dobu účinnosti této KSVS.
Členství v odborovém svazu, práva a povinnosti členů. Odborová organizace a orgány odborového svazu
STANOVY OSZSP ČR I. Poslání a postavení odborového svazu II. Členství v odborovém svazu, práva a povinnosti členů A. Vznik členství B. Druhy členství C. Odmítnutí přijetí člena D. Ukončení členství E.
VíceČlánek I Název a sídlo Článek II Právní postavení Společnosti Článek III Účel Společnosti
Článek I Název a sídlo 1. Název spolku: Česká evaluační společnost, z.s. 2. Anglický ekvivalent názvu spolku: Czech Evaluation Society, registered association 3. Sídlem spolku je Heřmanova 22, 170 00 Praha
VíceMĚSTO KROMĚŘÍŽ ORGANIZAČNÍ ŘÁD
MĚSTO KROMĚŘÍŽ ORGANIZAČNÍ ŘÁD Zpracovatel: JUDr. František Dočekal, Ph.D. JUDr. Irena Gráfová Mgr. Ing. Marie Navrátilová Schváleno: RMK dne 8. 12. 2014, usnesení č.87 Účinnost od: 1.1.2015 Účinnost do:
VíceSchváleno: RMK dne 1. 6. 2015, usnesení č. 370 Účinnost od: 2. 6. 2015
MĚSTO KROMĚŘÍŽ ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KROMĚŘÍŽ Zpracovatel: Mgr. Jana Kutá Mgr. Ing. Marie Navrátilová Mgr. Veronika Škrabalová Schváleno: RMK dne 1. 6. 2015, usnesení č. 370 Účinnost od: 2. 6.
VíceČeskobratrská církev evangelická. Organizační řád ÚCK
Českobratrská církev evangelická Organizační řád ÚCK 2016 1 OBSAH 1 Úvodní ustanovení... 3 2 Právní postavení ÚCK... 3 3 Poslání a činnost ÚCK... 3 4 Vztah ÚCK a synodní rady... 3 5 Vztah ÚCK a předsednictva
VíceS T A N O V Y. Fotbalového klubu FK Boršov nad Vltavou. I. Základní ustanovení. 2. Sídlem FK je: Obecní 52, Boršov nad Vltavou, 373 82
S T A N O V Y Fotbalového klubu FK Boršov nad Vltavou I. Základní ustanovení 1. FK Boršov nad Vltavou je dobrovolným sdružením fyzických osob provozující tělovýchovu a sport. Je svobodnou organizací s
VíceStatut sektorové rady
Příloha číslo 2 ustavujícího dekretu SR Statut sektorové rady ČLÁNEK 1 Postavení a působnost SR Sektorovou radu (dále SR) zřizuje a ruší Správní rada Agentury pro rozvoj SR jako zplnomocněný zástupce zřizovatele
VícePŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje ZÁKON o kolektivním vyjednávání Úvodní ustanovení zrušeny
PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 519/1991 Sb., zákonem č. 118/1995 Sb., zákonem č. 155/1995 Sb., zákonem
VícePŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání,
PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 519/1991 Sb., zákonem č. 118/1995 Sb., zákonem č. 155/1995 Sb., zákonem
VíceKolektivní smlouvu vyššího stupně
Odborový svaz pracovníků obchodu Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1 zastoupený předsedou Alexandrem Leinerem (dále jen "odborový svaz ") a Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky Těšnov č. 5, 110
VíceProgramové prohlášení Českomoravské elektrotechnické asociace pro léta 2013 2015, přijaté valnou hromadou asociace dne 23. listopadu 2012 v Třeboni
Programové prohlášení Českomoravské elektrotechnické asociace pro léta 2013 2015, přijaté valnou hromadou asociace dne 23. listopadu 2012 v Třeboni I. Preambule Českomoravská elektrotechnická asociace
VíceStatut. Článek 1 Funkce a cíle RHSD ČR
Statut Článek 1 Funkce a cíle RHSD ČR Rada hospodářské a sociální dohody České republiky (dále jen RHSD ČR) je společným dobrovolným dohadovacím a iniciativním orgánem odborů, zaměstnavatelů a vlády České
Vícewww.zzslk.cz ORGANIZAČNÍ ŘÁD ZZS LK Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje příspěvková organizace
Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ZZS LK www.zzslk.cz Husova 976/37 I 460 01 Liberec 1 tel.: +420 485 218 511 I GSM: +420 606 651 125 e-mail: sekretariat@zzslk.cz
Vícev y š š í h o s t u p n ě
K o l e k t i v n í s m l o u v a v y š š í h o s t u p n ě Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu, se sídlem 130 00 Praha 3, nám. W. Churchilla č. 1800/2, IČ 00006025, vedený
VíceI/5 Živnostenské podnikání
I Oblast územního rozvoje, koncepcí rozvoje I/5 Živnostenské podnikání Cíl kapitoly Cílem kapitoly je seznámit vedoucí úředníky ÚSC s prameny právní úpravy a s obsahem rozhodujících pramenů v oblasti živnostenského
VíceDůvodová zpráva. Obecná část. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA)
IV. Důvodová zpráva Obecná část A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA) 1. Důvod předložení Název návrh zákona, kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání
VíceVLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha č. 1 k usnesení vlády ze dne 30. července 2014 č. 629 Statut Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí
VíceVyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008
Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008 1. Oblast ekonomického prostředí podnikání Ekonomické podmínky pro podnikání se za uplynulé čtyři roky zlepšily, podstatně
VíceOrganizační řád. Městského úřadu Miroslav
Organizační řád Městského úřadu Miroslav Únor 2010 O b s a h 1. Úvod 2. Základní ustanovení 2.1. Postavení a působnost městského úřadu 2.2. Vztahy městského úřadu k zastupitelstvu a radě 3. Organizační
VíceSTANOVY SVAZU ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV. ČÁST PRVNÍ Čl. 1. Základní ustanovení
STANOVY SVAZU ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV ČÁST PRVNÍ Čl. 1 Základní ustanovení 1. Svaz českých a moravských bytových družstev (dále jen "svaz") je zájmovým sdružením právnických osob podle 20f
Více8. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 371 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19.
8. funkční období 231 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (Navazuje na sněmovní
VícePRACOVNÍ ŘÁD. tento P R A C O V N Í Ř Á D. Část I Rozsah platnosti. Čl. 1. Část II Pracovní poměr. Čl. 2
Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., Vídeňská 1083, Praha 4 Krč, 142 20 PRACOVNÍ ŘÁD podle 306 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, vydávám s předchozím písemným souhlasem odborové organizace tento
VíceStanovy České asociace sester, z. s.
Stanovy České asociace sester, z. s. Část první Obecná ustanovení Článek 1 Název, sídlo 1. Česká asociace sester, z. s. (dále jen ČAS) je dobrovolná samosprávná, nepolitická a profesní organizace zdravotnických
VíceKonsolidovaný statut útvaru interního auditu a nesrovnalostí
Konsolidovaný statut útvaru interního auditu a nesrovnalostí Verze 2.0 Revize č. 1 platná od 1. 10. 2011 Rev. č. Platná od Předmět revize Zpracoval Zrevidoval Schválil 1 1. 10. 2011 Komplexní aktualizace
VíceStanovy Českého tenisového svazu, z. s.
Stanovy Českého tenisového svazu, z. s. I. Vznik, právní forma, název, sídlo a symboly 1. Tyto stanovy jsou dokumentem spolku Český tenisový svaz, z. s., který: a) původně vznikl a působil v právní formě
VíceÚŘADU MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA KUNRATICE K LIBUŠI 7/10, 148 00 PRAHA 4 - KUNRATICE
Organizační řád ÚŘADU MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA KUNRATICE K LIBUŠI 7/10, 148 00 PRAHA 4 - KUNRATICE ze dne 12.3.2015 Strana 1 (celkem 12) Preambule Zastupitelstvo Městské části Praha-Kunratice ve smyslu zákona
VíceMonitorovacího výboru Operačního programu Praha pól růstu ČR
U S N E S E N Í Monitorovacího výboru Operačního programu ČR číslo 5 ze dne 16. prosince 2015 k aktualizaci Jednacího řádu Monitorovacího výboru Operačního programu ČR Monitorovací výbor Operačního programu
VíceŘÁD PRÁVNÍ POMOCI Odborového svazu ECHO
ŘÁD PRÁVNÍ POMOCI Odborového svazu ECHO (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) I. Úvodní ustanovení Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) v souladu se stanovami svazu a v zájmu ochrany práv a oprávněných
VíceSpolečnost Parkinson, z.s. S T A N O V Y. dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Společnost Parkinson, z.s. S T A N O V Y dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Schválené valnou hromadou společnosti v Praze dne 9. června 2015 Článek 1 Všeobecná ustanovení 1. Společnost Parkinson,
VíceRÁMCOVÁ KUPNÍ SMLOUVA
VZORY SMLUV Níže uvedené vzory jsou pouze ilustrativní a obecné. Nejsou uzpůsobeny individuálním požadavkům jednotlivých případů. Město Třebíč neodpovídá za škodu vzniklou v souvislosti s poskytnutými
VíceORGANIZAČNÍ ŘÁD MENS SANA o. s.
MENS SANA o. s. Ukrajinská 1533/13, 708 00 Ostrava-Poruba, tel: 596 918 104 ORGANIZAČNÍ ŘÁD MENS SANA o. s. MENS SANA o.s. Zastoupená Mgr. Jaroslavou Saidlovou, předsedkyní Rady sdružení Ukrajinská 1533/13,
Více216/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 1. listopadu 1994. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ČÁST PRVNÍ
216/1994 Sb. ZÁKON ze dne 1. listopadu 1994 o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Změna: 245/2006 Sb. Změna: 296/2007 Sb. Změna: 7/2009 Sb. Změna: 466/2011 Sb. Změna: 19/2012 Sb. Parlament se
VíceSvaz zaměstnavatelů a podnikatelů v dopravě České republiky Sdružení dopravních podniků v České republice * * *
Svaz zaměstnavatelů a podnikatelů v dopravě České republiky Sdružení dopravních podniků v České republice * * * Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy
VíceSLOVENSKEJ REPUBLIKY
ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1983 Vyhlásené: 07.04.1983 Časová verzia predpisu účinná od: 07.04.1983 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 31 PŘEDSEDNICTVO ČESKÉ NÁRODNÍ RADY
VíceSTANOVY Klub vodních sportů Hranice, z.s.
STANOVY Klub vodních sportů Hranice, z.s. I. Základní ustanovení 1. Klub vodních sportů Hranice, z.s. (dále jen KVS) je dobrovolným sdružením fyzických osob provozujícím tělovýchovu, sport, turistiku,
VíceJEDNACÍ A VOLEBNÍ ŘÁD SH ČMS
Soubor předpisů SH ČMS I/6 2015 JEDNACÍ A VOLEBNÍ ŘÁD SH ČMS ČÁST 1. Jednací řád SH ČMS I. Úvodní ustanovení Článek 1 Jednací řád Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (dále jen SH ČMS ) vychází ze stanov
VícePROCESNÍ ŘÁD FOTBALOVÉ ASOCIACE ČESKÉ REPUBLIKY
PROCESNÍ ŘÁD FOTBALOVÉ ASOCIACE ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ 1 Základní ustanovení 1. Tento Procesní řád FAČR (dále tento řád ) upravuje řízení před orgány Fotbalové asociace České republiky
VíceMěstská část Praha 17 Úřad městské části Praha l7
Městská část Praha 17 Úřad městské části Praha l7 Žalanského 291/12b, Praha 6 - Řepy ORGANIZAČNÍ ŘÁD schválený usnesením RMČ č. Us RMČ 000132/2013 ze dne 22.5.2013 v úplném aktualizovaném znění s účinností
VíceSoutěžní řád České komory architektů SOUTĚŽNÍ ŘÁD
Soutěžní řád České komory architektů SOUTĚŽNÍ ŘÁD 2015 VALNÁ HROMADA ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ vědoma si nutnosti posilovat důvěru architektů i veřejnosti ve smysl a poslání soutěží, kterým je umožnit architektům
VíceSTATUT ZÁKLADNÍ ORGANIZACE OS KOVO TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY
KONFERENCE ZO OS KOVO TŽ Dolní Lomná, 24. dubna 2012 Základní organizace OS KOVO Třinecké železárny STATUT ZÁKLADNÍ ORGANIZACE OS KOVO TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY Schválený konferencí ZO OS KOVO TŽ 24.4.2012 Seznam
VíceANALÝZA KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ. Zpracovali:
ANALÝZA KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ Zpracovali: Mgr. Jan Brádler JUDr. Libuše Brádlerová Stanislav Filip JUDr. Jitka Hejduková, CSc. JUDr. Stanislav Klimeš JUDr. Bořivoj Šubrt leden 2010 OBSAH ÚVOD... 4 1.
VíceZÁKON č. 301/1992 Sb. České národní rady
ZÁKON č. 301/1992 Sb. České národní rady o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 5. května 1992 Změna: 121/1993 Sb. Změna: 223/1994 Sb. Česká národní rada se usnesla
VíceTHERMAL F, a. s. Organizační řád. Představenstvo společnosti projednalo a schválilo tento Organizační řád dne 03.06. 2015 na zasedání č. 0515.
THERMAL F, a. s. Organizační řád Počet stran: 13 Rozdělovník: úsek finanční úsek obchodní úsek ubytovací úsek stravovací úsek zdravotní úsek technický úsek generálního ředitele úsek personální Přílohy:
VíceSTAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 1 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY
STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 1 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY Sjezd delegátů České lékařské komory podle 15 odst. 2, písm. a) zák. č. 220 / 1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické
VíceMěsto Kojetín. O R G A N I Z AČNÍ ŘÁD MěÚ KOJETÍN VNITŘNÍ SMĚRNICE OBSAH: 1) Základní ustanovení. 2) Postavení a působnost úřadu
Město Kojetín VNITŘNÍ SMĚRNICE O R G A N I Z AČNÍ ŘÁD MěÚ KOJETÍN OBSAH: 1) Základní ustanovení 2) Postavení a působnost úřadu 3) Vnitřní členění městského úřadu 4) Řízení městského úřadu 5) Vnitřní vztahy
VíceManuál provádění kontrol plnění standardů kvality sociálně právní- ochrany
Manuál provádění kontrol plnění standardů kvality sociálně právní- ochrany pro krajské úřady včetně Magistrátu hlavního města Prahy Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Odbor ochrany práv dětí Praha
VíceS M L O U V A o poskytování a úhradě hrazených služeb pro poskytovatele ambulantní specializované péče číslo:...
S M L O U V A o poskytování a úhradě hrazených služeb pro poskytovatele ambulantní specializované péče číslo:... ISO 9001 ISO 9001 Článek I Smluvní strany Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České
Vícehttp://www.akilda.cz/odborne-clanky-k-pracovnepravni-tematice/soudni-reseni-sporu-onaroky-z-pracovnepravnich-vztrahu/
http://www.akilda.cz/odborne-clanky-k-pracovnepravni-tematice/soudni-reseni-sporu-onaroky-z-pracovnepravnich-vztrahu/ Ilona Kostadinovová, zpracováno dne 31. 01. 2007 Řízení před soudy o nárocích z pracovněprávních
VíceP A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y
P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y P o s l a n e c k á s n ě m o v n a 2005 4. volební období tisk 835/4 Pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními
VícePojetí veřejné správy a její členění
MODUL 2 - Veřejná správa Úvod Vstoupili jsme do části vstupního vzdělávání následného nazvané Veřejná správa. Jejím cílem je zprostředkovat základní znalosti a vědomosti v této problematice orientované
VíceNávrh. Zákon. ze dne 2016, ČÁST PRVNÍ OCHRANA PAMÁTKOVÉHO FONDU. Hlava I Úvodní ustanovení. Předmět úpravy
III. Návrh Zákon ze dne 2016, o ochraně památkového fondu a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně památkového fondu) Parlament se usnesl
VíceJEDNACÍ ŘÁD Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova (dále PRV ) 2014 2020 ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ
JEDNACÍ ŘÁD Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova (dále PRV ) 2014 2020 Článek 1 Úvodní ustanovení ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ 1. Jednací řád Monitorovacího výboru PRV (dále Jednací řád) se vydává
VíceSTATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ MAGISTRÁT MĚSTA KARVINÉ. Organizační řád Magistrátu města Karviné
STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ MAGISTRÁT MĚSTA KARVINÉ Organizační řád Magistrátu města Karviné 006.01 Předpis SCHVÁLENO: 11. prosince 2007 ÚČINNOST: l. ledna 2008 ZMĚNA: ZPRACOVATEL: tajemník Magistrátu města
Více294/2013 Sb. ZÁKON. ze dne 12. září 2013,
294/2013 Sb. ZÁKON ze dne 12. září 2013, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních
VíceV l á d n í n á v r h
V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne. 2015, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti
VícePROTOKOL O STATUTU EVROPSKÉHO SYSTÉMU CENTRÁLNÍCH BANK A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ZŘÍZENÍ ESCB CÍLE A ÚKOLY ESCB
PROTOKOL O STATUTU EVROPSKÉHO SYSTÉMU CENTRÁLNÍCH BANK A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY, PŘEJÍCE SI přijmout statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, jak to
VíceST STANOVY. Cechu elektrické požární signalizace České republiky. Základní ustanovení
ST STANOVY Cechu elektrické požární signalizace České republiky Základní ustanovení Cech elektrické požární signalizace České republiky (dále jen Cech EPS ČR) je dobrovolným zájmovým sdružením založeným
VíceORGANIZAČNÍ ŘÁD OBECNÍHO ÚŘADU TLUMAČOV
ORGANIZAČNÍ ŘÁD OBECNÍHO ÚŘADU TLUMAČOV Rada obce Tlumačov schválila na svém zasedání v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích, 102 odst.2,písm.f) a o) ve znění pozdějších novel, tento organizační
VíceSTANOVY POLITICKÉHO HNUTÍ ANO 2011
STANOVY POLITICKÉHO HNUTÍ ANO 2011 ve znění změn schválených Celostátním sněmem dne 1. března 2015 Programové cíle Naším hlavním cílem je dobře fungující, stabilní a prosperující společnost, ve které demokratická
VíceORGANIZAČNÍ ŘÁD KATASTRÁLNÍHO ÚŘADU PRO JIHOČESKÝ KRAJ. ve znění. Sdělení o opravě tiskové chyby: č. KÚ 02901/2015-300-01001 ze dne 18.8.
ČESKÁ REPUBLIKA - KATASTRÁLNÍ ÚŘAD PRO JIHOČESKÝ KRAJ Lidická 11, 370 86 České Budějovice České Budějovice 30.6 2015 Č. j.: KÚ 02383/2015-300-01001 Počet stránek: 33 Počet stránek příloh: 23 ORGANIZAČNÍ
VíceS m ě r n i c e č. 1
Krajská knihovna Karlovy Vary Závodní 378/84, 360 06 Karlovy Vary S m ě r n i c e č. 1 PRACOVNÍ ŘÁD OBSAH: ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení 3 ČÁST DRUHÁ Vznik, změna a skončení pracovního poměru 3 ČÁST TŘETÍ
VíceThe Czech Private Equity and Venture Capital Association (CVCA) zájmové sdružení právnických osob STANOVY
The Czech Private Equity and Venture Capital Association (CVCA) zájmové sdružení právnických osob STANOVY Úplné znění stanov ke dni 21.6. 2012 Obsah 1.1 Název Asociace... 3 1.2 Sídlo Asociace... 3 1.4
VíceČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ VALNÁ HROMADA ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ. v y h l a š u j e. t e n t o. úvodní ustanovení
1 úvodní ustanovení VALNÁ HROMADA ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ vědoma si nutnosti posilovat důvěru architektů i veřejnosti ve smysl a poslání soutěží, kterým je umožnit architektům poměřovat vzájemně svoje
VíceSTANOVY VYSOKOŠKOLSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU
STANOVY VYSOKOŠKOLSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU I. Základní ustanovení a poslání odborového svazu Článek 1 Název odborového svazu: Vysokoškolský odborový svaz (zkratka VOS) Sídlo Vysokoškolského odborového svazu:
VíceVLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii České republiky
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 3. září 2014 č. 724 Statut Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro energetickou
VíceSTANOVY SPOLKU. Základní ustanovení
STANOVY SPOLKU Spolek rodičů a přátel školy při Vyšší odborné škole a Střední škole veterinární, zemědělské a zdravotnické Třebíč, z. s. I. Základní ustanovení I.1. Název spolku je: Spolek rodičů a přátel
VíceORGANIZAČNÍ ŘÁD. Městského úřadu Český Krumlov. Město Český Krumlov
Město Český Krumlov ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městského úřadu Český Krumlov Obsah: ČÁST I. Úvodní ustanovení ČÁST II. Organizace a řízení úřadu ČÁST III. Činnost organizačních jednotek úřadu ČÁST IV. Závěrečná ustanovení
VíceDůvodová zpráva. I. Obecná část
Materiál do meziresortního připomínkového řízení III.b Důvodová zpráva I. Obecná část SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA 1. Základní identifikační údaje Název návrhu zákona: Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004
VíceStudie k problematice souběhu funkcí jednatelů a členů představenstev Červenec 2014
Studie k problematice souběhu funkcí jednatelů a členů představenstev Červenec 2014 Autoři prof. Ing. Zuzana Dvořáková, CSc., VŠE v Praze Mgr. Kateřina Háblová, AGROFERT, a.s. Bc. Darja Krasnikova, VŠE
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Šalamounovými ostrovy
CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 22.4.2010 KOM(2010)177 v konečném znění 2010/0094 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Šalamounovými
VíceA S O C I A C E M A L É H O FOTBALU ČESKÉ REPUBLIKY
STANOVY ASOCIACE MALÉHO Základní ustanovení 1 Název a sídlo 1. Občanské sdružení se nazývá Asociace malého fotbalu České republiky, o. s., ve zkratce AMF ČR, o. s., dále jen AMF. 2. AMF je občanským sdružením
VíceStanovy společenství vlastníků...
Stanovy společenství vlastníků......... Usnesením shromáždění vlastníků jednotek v domě č.p.......... na ulici... v..., konané dne 11.3. 2014, v souladu s 1158 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník
VíceStatut Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Článek 1 Úvodní ustanovení
Statut Rady vlády pro rovnost žen a mužů Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro rovnost žen a mužů (dále jen Rada ) je stálým poradním orgánem vlády v oblasti prosazování rovnosti žen a mužů a zahrnování
VíceStanovy České komory zdravotnických pracovníků
Stanovy České komory zdravotnických pracovníků Sjezd delegátů České komory zdravotnických pracovníků schvaluje tento Stavovský předpis. Část první Obecná ustanovení 1 (1) Stanovy České komory zdravotnických
VíceČÁST PRVNÍ Základní ustanovení. (1) Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem.
6/1993 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance ve znění zákonů č. 60/1993 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 278/2001 Sb., zákonů č. 482/2001
VíceSTANOVY. 2. Člen společenství má právo zejména:
Čl. I Základní ustanovení 1. Společenství vlastníků, dále jen "společenství", je právnickou osobou podle 1194 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. 2. Společenství nabývá práv a zavazuje se ve věcech
VíceStanovy. České federace florbalu vozíčkářů
Stanovy České federace florbalu vozíčkářů 1. Název a sídlo a. Česká federace florbalu vozíčkářů o.s. (dále jen ČFFV o.s.) je dobrovolným, samostatným občanským sdružením, sdružuje fyzické, případně i právnické
VíceSTANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK
STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK Čl. I Základní ustanovení 1. Společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství") je právnickou osobou podle 1194 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,založenou
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období. Návrh. poslanců Waltera Bartoše, Petra Nečase, Vlastimila Tlustého a dalších
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období 1206 Návrh poslanců Waltera Bartoše, Petra Nečase, Vlastimila Tlustého a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992
VíceSVAZ ZKUŠEBEN PRO VÝSTAVBU. Pravidla pro udělování licence pro používání značky Osvědčeno pro stavbu
SZV SVAZ ZKUŠEBEN PRO VÝSTAVBU Sekretariát: Pražská 16, 102 21 Praha 10 - Hostivař IČO 45 24 60 33 DIČ CZ 45 24 60 33 Pravidla pro udělování licence pro používání značky Osvědčeno pro stavbu SZV Pravidla
Více69/2006 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2006. o provádění mezinárodních sankcí ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy
69/2006 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2006 o provádění mezinárodních sankcí Ve znění zákona č. 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 139/2011 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ
VíceVšeobecné nákupní podmínky společnosti e4t electronics for transportation s.r.o.
Všeobecné nákupní podmínky společnosti e4t electronics for transportation s.r.o. Obchodní firma: e4t electronics for transportation s.r.o. Sídlo: Praha 4, Novodvorská 994, PSČ 14221 IČO: 26466023 DIČ:
VíceSTANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK. Čl. I Základní ustanovení
STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK Čl. I Základní ustanovení 1. Společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství") je právnickou osobou podle 1194 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 2.
VíceIMPLEMENTAČNÍ PLÁN PRO STRATEGICKÝ CÍL 2: Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území
Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 2020 IMPLEMENTAČNÍ PLÁN PRO STRATEGICKÝ CÍL 2: Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území Verze 3 k 15. 12. 2014 Obsah
VíceSbírka zákonů ČR Předpis č. 298/2015 Sb.
Sbírka zákonů ČR Předpis č. 298/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Ze dne 22.10.2015 Částka 126/2015
VíceSTANOVY. Společnosti radiologických asistentů České republiky z.s.
STANOVY Společnosti radiologických asistentů České republiky z.s. Společnost radiologických asistentů ČR z.s. Sekretariát SRLA ČR, Náves Svobody 35/47, 779 00 Olomouc Telefon: +420 602 786 085, +420 775
VíceI. Úvodní ustanovení
STANOVY ČESKÉHO SVAZU ORIENTAČNÍCH SPORTŮ I. Úvodní ustanovení 1. Český svaz orientačních sportů (dále také jen ČSOS ) je občanským sdružením podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění
VíceMetodika k doručování prostřednictvím datových schránek při provádění úkonů v zadávacím řízení
Metodika k doručování prostřednictvím datových schránek při provádění úkonů v zadávacím řízení Metodický dokument Zpracovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování Staroměstské
VícePenzijní plán č. 3. http://www.generalipf.cz/cz/menu-pro-ucastniky/smluvni-podminky/penzijni-plan-c.-3/... platný od 1. 9. 2004
Stránka č. 1 z 12 Penzijní plán č. 3 platný od 9. 2004 Penzijní plán č. 3 ve formátu PDF si můžete stáhnout zde Generali penzijní fond a.s. Bělehradská 132 120 84 Praha 2 Část I. Úvodní ustanovení Článek
VícePracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy České republiky Č.j.: 14 269/2001-26 Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává podle 58 písm.
VíceK O L E K T I V N Í S M L O U V A V Y Š Š Í H O S T U P N Ě. pro rok 2016. uzavřená. mezi
Svaz dopravy České republiky Sekce silničního hospodářství Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Sekce silničního hospodářství K O L E K T I V N Í
VíceOrganizační řád Svazu podnikatelů ve stavebnictví
Organizační řád Svazu podnikatelů ve stavebnictví Organizační řád je vnitřní organizační normou Svazu podnikatelů ve stavebnictví (dále jen Svaz), která v souladu s obecně závaznými právními předpisy a
VíceČlánek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost OPS
B E Z P E Č N O S T N Í R A D A S T Á T U P ř í l o h a k usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 27. dubna 2009 č. 13 Organizační řád odborné pracovní skupiny Ústředního krizového štábu pro koordinaci
VíceSTANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK
STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK Čl. I. Základní ustanovení 1. Společenství vlastníků jednotek (dále jen společenství ) je právnickou osobou podle 1194 zákona čl. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
VíceEtický kodex. Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Část A pro společnosti působící v oblasti investičního managementu
Etický kodex Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Část A pro společnosti působící v oblasti investičního managementu Základní principy a doporučené postupy 1/21 I. ÚVOD, CÍLE, ROZSAH A PLATNOST Etický kodex
VíceKolektivní vyjednávání a řešení sporů z kolektivního vyjednávání
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická Diplomová práce Kolektivní vyjednávání a řešení sporů z kolektivního vyjednávání Ondřej Špendlíček ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická Akademický
VíceSenát Parlamentu České republiky souhlasí s ratifikací
276 8. funkční období 276 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení, podepsaná
VíceSdružení rodičů při Gymnáziu Ústavní, z.s.
Sdružení rodičů při Gymnáziu Ústavní, z.s. Stanovy spolku Preambule Rodiče studentů Gymnázia v Ústavní ulici v Praze 8, vědomi si nezastupitelné úlohy podílu rodiny na zvyšování kvality výchovy a vzdělávání
VíceII. kapitola Vznik pracovního poměru. 1 Pracovní smlouva
24 I Pracovní právo praktické II. kapitola Vznik pracovního poměru Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak. V případech
VíceSoulad (či nesoulad?) povinnosti must-carry uložené zákonem v České republice s příslušnými předpisy Evropského společenství
Soulad (či nesoulad?) povinnosti must-carry uložené zákonem v České republice s příslušnými předpisy Evropského společenství Dne 29. března 2007 vydala Komise tzv. 12. implementační zprávu 1, která hodnotí
Více