Zdravotnictví v České republice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zdravotnictví v České republice"

Transkript

1 Zdravotnictví v České republice září , 3/XIV/2011 Co je třeba pro to, aby neumíraly děti v Subsaharské Africe? Dětská úmrtnost v Africe Odpovědnost za škodu v zařízeních sociálních služeb Posuzování v systému důchodového a úrazového pojištění České zdravotnické právo Dříve projevená přání pacientů Hodnocení zdravotnických technologií Interní standardy v nemocnicích

2 Vážení čtenáři, Z kombinace příspěvků v tomto dvojčísle vyplývá několik zjištění ve vztahu k fungování zdravotnických systémů, jak je v roce 2000 vymezila WHO (zdravotnické služby, veřejné zdraví a podpora zdraví). Extrémním a velmi poučným příkladem je situace zdravotnických systémů v afrických zemích v kontextu rozdílně fungujících demokratických systémů, vlády (veřejné správy) a přítomné míry korupce. Ukazuje se přitom, že korupcí a klientelismem zatížený politický a vládní systém jsou nejsilněji omezujícím faktorem funkčnosti zdravotnického systému. Situace v uvedených afrických státech je nepochybně velice poučná i pro státy střední a východní Evropy. Jak podobné! K významným funkcím zdravotnického systému patří také kvalita jeho správy, efektivita aplikace takového nástroje pro integraci jednání zúčastněných subjektů, jakým je zdravotnické právo. U reforem nejen českého zdravotnictví jsme po roce 1990 svědky převažujícího vlivu ekonomických dimenzí, potlačení významu lidských práv se vztahem ke zdraví a to cestou redukovaného přístupu pouze v podobě práv pacientů. Pro vyhodnocení funkčnosti a cílů zdravotnických systémů je významným nástrojem hodnocení používaných technologií v jejich širším významu, jak je také vymezeno v článku o HTA. Diskutabilní efektivnost investic evropských strukturálních fondů ve zdravotnictví se stala terčem kritiky v celé Evropské unii. Vážným problémem je nevyváženost těchto investic ve vztahu k jednotlivých částem zdravotnických systémů, tedy včetně technologií z oblasti veřejného zdraví a podpory zdraví, stupeň využití metod health impact assessment v rámci dalších navazujících konceptů social impact assessment a také konceptu udržitelného rozvoje, či konceptu value for money v oblasti péče o zdraví. Petr Háva Z obsahu Jan Klusáček Co je třeba pro to, aby neumíraly děti v Subsaharské Africe? 2 8 Daniela Bruthansová, Věra Jeřábková Dotazníkové šetření odpovědnosti za škodu v zařízeních sociálních služeb 9 14 Libuše Čeledová, Jaroslava Bojcúnová, Rostislav Čevela Posuzování v systému dúchodového a úrazového pojištění na Slovensku 2.část Petr Háva, Pavla Mašková, Tereza Teršová České zdravotnické právo po roce 1990 v kontextu lidských práv se vztahem ke zdraví 1. část Jaromír Matějek Institut dříve projevených přání pacienta Vladimír Rogalewicz, Ivana Juřičková Hodnocení zdravotnických technologií jako zdroj informací pro rozhodování Radka Kejmarová Životní cyklus interních standardů v nemocnicích Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová, Nikola Šimandlová, Petr Háva Dostupnost zdravotní péče pro migranty v Německu příklady dobré praxe Vydává: Asociace pro rozvoj sociálního lékařství a řízení péče o zdraví Předseda redakční rady: Ing. Alexandr Stožický, CSc. Redakční rada: RNDr. Petr Beneš; Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc.; Prof. MUDr. Ivan Gladkij, CSc.; Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc.; PhDr. Zdeněk Kučera; MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA; ing. Zdeněk Novák; Doc. Ing. Zdeněk Papeš, CSc.; Doc. MUDr. Alena Petráková, CSc.; RNDr. Jiří Schlanger; MUDr. Mgr. Petr Struk; Doc. Ing. Jaromír Vepřek, CSc.; Vedoucí redakce: MUDr. Petr Háva, CSc., mobil: , redakce : Grafická úprava a zlom: Irena Vorlíčková, Příjem inzerce: Redakce Tisk zajišťuje: Tiskárna Kirchner, Nymburk, Registrace časopisu: MK ČR E 7600 ISSN Indexace a excerpce: Bibliographia Medica Čechoslovaca Časopis je zařazen Radou pro výzkum a vývoj mezi recenzované časopisy (http://www.vyzkum.cz/frontclanek.aspx?idsekce=503642) 1

3 SUMMARY What is needed to decrease the child mortality in Sub-Saharan Africa? Jan Klusáček Katedra veřejné a sociální politiky Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova More than half of all of the children in the world, which die before the age of five, die in Africa. Wider availability of several highly effective interventions such as oral rehydration therapy in cases of diarrhoea could prevent large proportion of these child deaths. Unfortunately these interventions are usually not available in African countries. However both availability of different life-saving health interventions and child mortality varies a lot across African countries. The purpose of this article is to explore what are determinants of child mortality and availability of these interventions in Africa. Both a review of existing research and a statistical analysis of data from 41 African countries point to the quality of governance and control of corruption as the most significant determinant of health system performance and availability of these life-saving interventions in Africa. Keywords: child mortality, Sub- -Saharan Africa, health system, quality of governance, corruption, democracy O autorovi Bc. Jan Klusáček Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, katedra veřejné a sociální politiky. Autor je studentem magisterského studijního programu Veřejná a sociální politika. Dlouhodobě se zabývá třetím světem a subsaharskou Afrikou, zdravotní politikou, kvalitou vládnutí, korupcí a občanskými válkami. Co je třeba pro to, aby neumíraly děti v Subsaharské Africe? Jan Klusáček Úvod Více než polovina ze všech dětí na světě, které zemřou v prvních pěti letech svého života, zemře Africe. Přestože v Africe žije pouze devítina světové populace. V nejchudších oblastech světa, kam patří většina sub-saharské Afriky, dojde k polovině veškerých úmrtí v zemi mezi dětmi do 15. roku života, oproti čtyřem procentům v rozvinutých zemích (WHO 2000: 5). Afrika je na tom výrazně hůře než další regiony, které považujeme za rozvojové. V mnoha afrických zemích zemře v prvních pěti letech svého života 150 až 200 z tisíce živě narozených dětí, oproti 23 dětem z tisíce v Jižní Americe. Dívka narozená v Mali má padesátkrát menší šanci, než její vrstevnice narozená v ČR, že se dožije svých pátých narozenin. V případech, kdy nedostatek klíčových živin a oslabení organismu v kombinaci s onemocněním nevyústí v úmrtí dítěte, mnohdy vede k tzv. zakrnělému růstu. Průměrně je v afrických zemích přibližně 40% dětí zakrnělých. A zakrnělí lidé nedosahují jen menšího vzrůstu, ale dochází u nich i k nevratnému zhoršení jejich mentálního potenciálu (Collier 2008a; Case a kol. 2002; Wilkinson, Marmot 2003), což má vliv na jejich produktivitu v dospělosti (Barker a kol. 1995; Smith 2009; Světová banka 2010). Nadto se ukazuje, že zakrnělý růst může být geneticky přenosný (Collier 2008). Špatné zdraví a vysoká úmrtnost afrických dětí má řadu různých příčin od života v chudobě, po negativní vliv environmentálních rizik na zdraví (Evans a kol. 2005: 1133). Nicméně, jak zjistili přední světoví experti na dětské zdraví, i v podmínkách extrémně chudých afrických zemí, je možné zabránit dvěma třetinám dětských úmrtí (Jones a kol. 2003). Stačí, aby došlo k rozšíření několika efektivních preventivních a léčebných zdravotnických intervencí zaměřených na průjmová onemocnění, malárii a plicní onemocnění, což jsou hlavní příčiny dětské úmrtnosti v Africe (Jones a kol. 2003; viz též Jha a kol. 2002; Kakad a kol. 2006; Bhutta a kol. 2008). K snížení úmrtnosti v třetím světě v posledních padesáti letech došlo z velké části nezávisle na růstu příjmů a výživy klíčovou roli sehrálo veřejné zdraví, imunizace, a řada jiných cílených zdravotnických intervencí (Soares 2006). Řada ze zdravotnických intervencí, které jsou klíčové pro zlepšení zdraví dětí, které identifikoval Jones a kol., je uvedena v tabulce č. 1. Jednotlivé intervence jsou v tabulce seřazeny podle toho, kolik dětí by mohly zachránit v Africe, kdyby došlo k pokrytí 99% populace. Jak je vidět z třetího sloupce tabulky č. 1, kde je uvedeno průměrné (mediánové) pokrytí dětské populace v afrických zemích těmito intervencemi, 2

4 většina z nich je bohužel, v Africe stále velmi málo rozšířená. Například orální rehydratační terapii (ORT), která by mohla zabránit vůbec největšímu počtu úmrtí, absolvuje v případě průjmových onemocnění v průměru pouze 34% afrických dětí. V tomto světle vysoká průměrná dětská úmrtnost v Africe nijak překvapivá. V Africe se nicméně nachází téměř padesát různých zemí. Každá z nich je jiná. A velmi se liší jak z hlediska dětské úmrtnosti, tak rozšíření různých zdravotnických intervencí, které zachraňují životy dětí. V Eritrei do pěti let svého života umírá 58 z tisíce živě narozených dětí, zatímco v Angole je to přibližně 220 dětí z tisíce. V Kamerunu absolvuje ORT v případě průjmových onemocnění pouze 19 procent dětí, zatímco v Lesotho ORT absolvuje 75 procent dětí s průjmovými onemocněními. V některých zemích jako např. Malawi se podařilo za posledních 15 let snížit dětskou úmrtnost o více než o polovinu, zatímco jinde jako např. v Keni naopak mírně vzrostla. Cílem tohoto článku bude poodhalit, co ovlivňuje rozšíření výše uvedených klíčových zdravotnických intervencí, které zachraňují životy dětí, a potažmo tak i míru dětské úmrtnosti. Za tímto účelem nejprve v první části článku shrneme výsledky existujících výzkumů o zdravotnictví, kvalitě vládnutí a demokracii v Africe. Ve výkladu bude postupováno od bezprostředních příčin nízkého pokrytí populace intervencemi zaměřenými na zdraví dětí až po ty nejhlubší příčiny. V druhé části práce poté bude provedena empirická analýza determinant rozšíření uvedených zdravotnických intervencí s cílem ověřit zjištění shrnutá v první části práce. Co ovlivňuje rozšíření zdravotnických intervencí, které zachraňují životy dětí, v Africe? Mezi odborníky panuje shoda, že rozšíření efektivních intervencí, které zlepšují zdraví dětí, závisí v první řadě na výkonu místního zdravotnictví (viz např. Victora a kol. 2004; Wagstaff a kol. 2004; Travis a kol. 2004; Bryce a kol. 2003; Claeson a kol. 2003; Fryatt a kol. 2010; Kerber a kol. 2007; Lewin a kol. 2008; Jha a kol. 2002). Různé mezinárodní zdravotnické programy zaměřené na boj s jednou nemocí mají, i přes evidentní dílčí úspěchy, omezený celkový efekt a udržitelnost (Claeson a kol. 2003; Doherty a kol. 2010). Výkon zdravotnictví je na prvním místě podmíněn dostatkem zdravotních pracovníků. Jak ale ukazují aktuální výzkumy, většina afrických zemí bohužel trpí zcela zásadním nedostatkem zdravotních pracovníků (Kinfu a kol.: 2009; Dayrit a kol. 2010). Africkým zemím by chyběly tisíce zdravotníků, i kdyby nedocházelo k migraci pracovníků do vyspělých zemí (k níž samozřejmě dochází viz African Regional Health Report 2006; Dayrit a kol. 2010). Dále je ale důležitý i výkon pracovníků. Řada afrických zemí se bohužel potýká s velkými absencemi pracovníků, neodpovídajícím výkonem na pracovišti, nedostatkem vybavení, úniky zdrojů a dalšími problémy (Světová banka 2010; Lewis 2006; Gauthier 2006). Obyvatelé z různých koutů Ghany, Malawi a Nigerie dotazování v rámci celosvětového šetření Světové banky Voices of The Poor vypovídali, že, pokud se jím vůbec podaří dostat se k nějakým zdravotnickým službám, setkávají se s nízkou kvalitou práce, nedostatkem vybavení a dalšími problémy (Naryan a kol. 2000). Po návštěvě zdravotnického zařízení dochází někdy dokonce ke zhoršení zdravotního stavu (ibid.). Situaci dále zhoršuje povinnost platit formální (ale často i neformální viz Lewis 2006) přímé platby za zdravotnické služby. U přímých plateb pacientů byl prokázán výrazný negativní dopad na využívání zdravotnických služeb v Africe (Kakad a kol. 2006; Yates 2009, 2010; Eeasterly 2009). Například v Burundi došlo po zrušení poplatků v roce 2006 k ztrojnásobení počtu ambulantních vyšetření dětí a počet porodů ve zdravotnických zařízeních vzrostl o 146% (Yates 2010: 475). Přímé platby pacientů jsou ale v Africe i nadále velmi rozšířené (Lewis 2006) z přímých plateb pacientů pochází v průměru 37% veškerých zdravotních výdajů v afrických zemích (oproti 13% v ČR). Tab. 1 Výsledky vícenásobných provedených regresních analýz Poznámka k tabulce je umístěna za literaturou na str. 8 3

5 Za řadou z výše uvedených problémů s výkonem zdravotnictví stojí nedostatečné financování zdravotnictví (Rowe a kol. 2005; African Regional Health Report 2006). Absence pracovníků ve veřejných zdravotnických zařízeních mohou například být způsobeny nedostatečnými mzdami zdravotníků, kteří se tak musí věnovat jiné práci mimo povolání zdravotníka, nebo práci v soukromých zdravotnických zařízeních, aby uživili sebe a svou rodinu (Světová banka 2010; Lewis 2006). Naším cílem je odhalit příčiny nedostatečného pokrytí populace intervencemi zaměřenými na zdraví dětí. Jak je patrné z výše uvedeného, na nízkém pokrytí se bezesporu podílí nedostatek finančních prostředků. Jaké jsou příčiny tohoto nedostatku finančních prostředků? Je to přílišná finanční náročnost těchto zdravotnických intervencí? Jsou příliš drahé na to, aby si je africké země mohly dovolit? Stěží. Podle sofistikovaných výpočtů (Bryce a kol. 2005: 2199) by záchrana dvou třetin na světě každoročně umírajících dětí stála jednu šestnáctinu (!) částky, kterou Američané každoročně vynaloží na nákup cigaret. Pokrytí 99% cílové populace v 42 nejchudších zemích světa (kde se odehrává 90% úmrtí dětí do 5 let) všemi Jonesem a kol. (2003) identifikovanými preventivními i léčebnými intervencemi, včetně mezd pracovníků, by vyšlo na pouhých 1,23 dolarů na obyvatele na rok (Bryce a kol. 2005: 2193). To jsou přibližně 2,5% z 50 dolarů, které v roce 2007 v průměru vydávaly africké vlády na zdravotnictví na obyvatele na rok. Rozšíření nejdůležitějších zdravotnických intervencí potřebných pro záchranu životů dětí by si tedy žádalo jen minimální nárůst výdajů na zdravotnictví afrických zemí. V tom, že by si africké země dané intervence nemohly dovolit, tedy evidentně není hlavní problém. Roli zřejmě hraje skutečnost, že intervence zaměřené na zdraví dětí, jako například výše zmiňovaná ORT, nejsou, přes jejich vysokou efektivitu a nízkou finanční náročnost, odpovídajícím způsobem prioritizovány. Africké vlády často věnují prostředky na zdravotnické služby s nízkým dopadem na zdraví (Baltussen 2006). Nadto mnohdy dochází k únikům zdrojů na cestě z centrální vlády na místo určení na lokální úrovni (Collier 2007; Gauthier 2006; Rajkumar Swaroop 2008; Lewis 2006) podle různých studií z Guinei, Kamerunu a Ugandy se 30 až 70 procent léků ztratilo na cestě k pacientům (Easterly 2009: 398). A to v situaci, kdy celkový balík peněz veřejných peněz určených na zdraví nebývá nijak velký. Veřejné výdaje na zdraví se v afrických zemích pohybují v průměru pouze kolem 2,5% HDP (oproti 5,8% v ČR). Přičemž, zejména v oblasti zdraví dětí, tento nedostatek prostředků nekompenzují zahraniční dárci, kteří věnují velkou většinu svých finančních prostředků na boj s HIV/AIDS (Piva Dodd 2009; Claeson a kol. 2003). Nehledě na to, že příjmy od zahraničních dárců celkově pokrývají pouze kolem jedné čtvrtiny zdravotních výdajů afrických zemí (Evans Etienne 2010). Čím je způsobená nízká úroveň veřejných výdajů na zdraví v afrických zemích? Není překvapením, že nižšími výdaji na zdraví a vzdělání se vyznačují země s vyšší mírou korupce (Gupta a kol. 2002; Mauro 1998) podle dat Světové banky patří většina afrických zemí mezi deset až třicet procent nezkorumpovanějších států na světě. Mimo korupci se většina afrických zemí vyznačuje problémy s vládou práva, dodržováním vlastnických práv a kvalitou dalších ekonomických institucí (viz data Světové banky), které představují základní předpoklad pro fungování ekonomiky. Rozdíly v kvalitě institucí nutných pro dobrý chod ekonomiky jsou podle předních světových ekonomů nejdůležitější determinantou rozdílů v prosperitě různých zemí (viz. např. Acemoglu, D. a kol 2001; Rodrik, D. a kol. 2004; Acemoglu Robinson 2008; Aidt 2010; Aldashev 2010). Africké ekonomiky jsou v důsledku toho extrémně slabé (Collier 2007), což snižuje objem zdrojů, které může stát zdanit a objem prostředků, z nichž by mohly být vyčleněny prostředky na zdravotnictví. Na nízkém výkonu zdravotnictví v Africe se ale podílí i nedostatek různých nefinančních opatření zdravotní politiky zaměřených na zvyšování výkonu zdravotnictví. Existuje celá řada různých efektivních opatření a organizačních modelů, u nichž bylo v africkém kontextu prokázáno, že zvyšují výkon zdravotnictví (viz např. Rowe a kol. 2005; Gwatkin a kol. 2004; Kakad a kol. 2006; Lewin a kol. 2008). Efektivní se například ukazují být různé formy zapojení komunity, které zvyšují odpovědnost poskytovatelů zdravotnických služeb vůči pacientům (Björkman Svensson 2007; The CDI Study Group 2010; Bhutta a kol. 2008). Žádná z těchto opatření však prozatím nejsou dostatečně rozšířena (Lewis 2006), tak jako například i léková politika. Pouze 30 ze 46 zemí afrického regionu WHO má vůbec sepsanou nějakou lékovou politiku (African Regional Health Report 2006), nemluvě o její případné kvalitě a natožpak implementaci. Za těmito všemi skutečnostmi stojí to, že v řadě afrických zemí chybí mnoho potřebných zdravotních a jiných veřejných politik. Jaké jsou příčiny jejich absence, se pokusíme poodhalit v následující části článku. Klíčovou příčinou absence potřebných zdravotních a jiných veřejných politik v Africe je nedostatek pobídek pro tamní politiky pro to, aby tyto politiky tvořili (Easterly 2009). I v Africe bezesporu existuje řada dobrých politiků, kteří mají na srdci na prvním místě zájem veřejnosti. Lidstvo se dlouho domnívalo, že právě nalezení takovýchto dobrých vládců je klíčem k dobrému vládnutí (Popper 1994). Jistější cestou k dobrému vládnutí nicméně je zajistit, aby byli ti, kdo rozhodují, různými pobídkami tlačeni k tomu, aby se postavili čelem problémům, jejichž řešení mají ve svých rukou (Mayntz 2003). Právě v tom je klíčový přínos demokracie pobízí politiky k tomu, aby řešili společenské problémy, protože jinak politikům hrozí, že se jich společnost v příštích volbách zbaví (Popper 1994). (Zbavení se selhávajících politických elit násilnými prostředky jako je občanská válka není v africkém kontextu příliš časté, nehledě na negativní dopady na společnost. Pouze 20% občanských válek končí vítězstvím rebelů, kteří by nahradili vládu (Collier 2010)). Dahl (2003) dělí demokratickou kontrolu politiků na kontrolu skrze volby a kontrolu v mezi-volebním období. Efektivní uplatnění kontroly skrze volby závisí na přítomnosti řady formálních podmínek jako volná soutěž politických stran, přítomnost volebního práva a dalších (viz Dahl 2003). Důležitá podmínka, která v Africe bohužel mnohdy není naplňována (Collier 2010), je absence volebních podvodů. Efektivní kontrola politiků skrze volební mechanismus má ale i řadu dalších podmínek. Efektivní fungování demokracie je závislé na řadě sociálních předpokladů (Dahl 2003; Diamond 2003). Další z klíčových podmínek je to, že voliči ve volbách vybírají kandi- 4

6 dáty a politické strany podle toho, zda budou prosazovat politiky v zájmu voličů (např. rozvoj zdravotních a jiných služeb). Tato podmínka v Africe taktéž mnohdy není splněna. Jednak kvůli zastrašování voličů. To je obzvláště efektivní tam, kde je volení ovlivněno pozorovatelnými aspekty identity (Collier 2010). Časté jsou i různé formy nakupování hlasů (Collier 2010; Vicente 2010). U těchto technik bylo prokázáno, že jsou v africkém kontextu efektivní (Collier 2010). Mimo výše zmíněné překážky demokratického procesu bývá v afrických zemích problémem i nedostatečná informovanost voličů a jejich nedostatečné vzdělání, s nimiž je mnohdy spojeno volení kandidátů a politických stran (a jejich diferenciace (Lijphart 1981)) na základě příslušnosti kandidátů k stejnému etniku jako etnikum voliče, nezávisle na tom, zda kandidáti prosazují politiky v zájmu voličů (Vicente 2010; Collier 2010; Collier 2007). Bylo prokázáno, že pravděpodobnost zvolení zkorumpovaných kandidátů se zvyšuje v případě, kdy si politici mohou být jisti hlasy voličů díky etnické solidaritě (Easterly 2009). Voliči nevybírají kandidáty podle jejich diferenciace v oblasti zdravotní politiky (Lewis 2006). Na tomto fenoménu má částečný podíl i nižší participace žen v politickém procesu ženy mají větší tendenci než muži upřednostňovat kandidáty, kteří prosazují vzdělávací a zdravotní politiky ve prospěch svých dětí (Vicente 2010). Kontrola politiků v mezi-volebním období závisí jednak na tom, zda jsou v zemi legislativní a jiné podmínky pro rozvoj občanského sektoru, který by mohl vést politickou elitu k odpovědnosti (Schmitter 1997). Ty v afrických zemích mnohdy chybí. Mimo to je samozřejmě důležitá vyzrálost a vzdělanost společnosti, která určuje, zda lidé využijí existujících příležitostí pro občanskou angažovanost (ibid.). V Africe se bohužel prozatím neziskovým organizacím advokačního charakteru bez intenzivní zahraniční podpory příliš nedaří (Easterly 2009). Situaci přitom výrazně zhoršuje přítomnost tzv. rent různých zdrojů, které si politická elita uzurpuje sama pro sebe (Collier 2007; Moss a kol. 2006). Renty mnohdy pocházejí z příjmů z těžby přírodních zdrojů. Ale zdrojem renty se může stát také rozvojová pomoc, které dostávají zkorumpované vlády stejné množství jako vlády nezkorumpované (Easterly 2007; Moss a kol. 2006). Kvalitu vládnutí, míru korupce i kvalitu demokracie přitom zhoršují jak renty z přírodních zdrojů, tak z rozvojové pomoci (Papyrakis, Gerlagh 2004; Collier 2010; Easterly 2009; Djankov a kol. 2008). Dostupnost rent zvyšuje výskyt volebních podvodů, nákupu hlasů a dalších podvodných taktik (Collier, Hoeffler 2009; Moss a kol.), protože se politické elity snaží za každou cenu udržet u moci, která jim dává přístup k rentám (Easterly 2009). Renty zároveň zvyšují pravděpodobnost, že voliči budou moci vybírat pouze z kandidátů, kteří budou zneužívat své pozice (Collier 2010), a tak politické aréně budou dominovat kartelové strany (viz Katz, Mair 2002) - strany, kterým jde o získání moci a nikoli o prosazení nějaké politiky (k typologii politických stran viz Wolinetz 2003). Renty vychylují rovnováhu moci směrem k výkonné moci, kterou potom dostatečně nevyvažuje moc zákonodárná a soudní (Collier 2010). Zároveň platí, že uzurpování veřejných zdrojů ze strany politických elit snižuje objem zdrojů dostupných na veřejné statky (ibid.) Důležitým důsledkem přítomnosti velkého množství zdrojů z těžby přírodních zdrojů a z rozvojové pomoci je také to, že africké státy nemusí spoléhat v získávání svých příjmů na domácí zdanění (Easterly 2009). Což dále oslabuje demokratickou kontrolu politiků protože stát od občanů nevybírá daně, občané nemají stejnou potřebu volat své reprezentanty k odpovědnosti, jako když stát získává své příjmy z jejich daní (Moss a kol. 2006; Moore 2004). Přestože v oblasti zdraví existují způsoby, jak implementovat zdravotní politiky a zvýšit výkon zdravotnictví i v chudých a nerozvinutých afrických zemích (viz např. Rowe a kol. 2005), kapacitu veřejné správy v afrických zemích implementovat veřejné politiky negativně ovlivňuje to, že africké státy nemusí budovat administrativní kapacity potřebné pro výběr daní, protože, díky příjmům z rent, nemusí spoléhat na zdanění jako zdroj svých prostředků. Budování právě takovýchto kapacit nutných pro výběr daní bylo základním kamenem při tvorbě státních aparátů v Evropě (Mann 1993). Kromě toho se, přes mýty o staré dobré koloniální správě, Africké státy musí vypořádávat s dědictvím slabé a nefungující státní správy (Easterly 2009; Acemoglu a kol. 2001), jejíž fungování dále komplikují vysoké transportační náklady ve vnitrozemí kontinentu (African Regional Health Report 2006). Empirická analýza faktorů ovlivňujících rozšíření zdravotnických intervencí zaměřených na zdraví dětí v Africe V této části bude provedena statistická analýza dat ze 41 afrických zemí s cílem poodhalit, jaké jsou determinanty rozšíření intervencí, které zlepšují zdraví dětí, v těchto zemích. Ze 47 států subsaharské Afriky bylo vynecháno 6 zemí, které se z hlediska svého bohatství (HDP na obyvatele) radikálně odlišují od zbytku kontinentu. Mediánové HDP na hlavu v těchto 6 zemích je dolarů, oproti mediánu dolarů ve zbývajících 41 zemích. V rámci statistické analýzy dat byla provedena řada vícenásobných lineárních regresních analýz, jejichž pomocí bylo zkoumáno, do jaké míry HDP na obyvatele, kvalita demokracie a kontrola korupce vysvětlují rozdíly mezi africkými zeměmi v rozšíření vybraných intervencí zaměřených na zdraví dětí. Protože se obecně doporučuje zahrnovat do modelů vícenásobné regrese jeden prediktor na přibližně patnáct případů (Field 2005) a pro naši analýzu bylo k dispozici pouze 41 případů, byly do vícenásobných regresí zahrnuty pouze tyto tři prediktory. S pomocí řady dalších regresních analýz bylo nicméně zkoumáno, do jaké míry vysvětlují rozdíly mezi africkými zeměmi v rozšíření zkoumaných intervencí mnohé další demografické, geografické a jiné determinanty. Zkoumali jsme, zda rozšíření intervencí neovlivňuje míra urbanizace, hustota zalidnění, rozloha, velikost populace, zalesnění země, množství vodních zdrojů, míra příjmové nerovnosti, množství zpevněných silnic a další. Žádná z těchto determinant téměř nijak nevysvětlovala rozdíly mezi zeměmi v rozšíření zkoumaných intervencí. To samé platilo i pro různá měřítka zdravotních výdajů. Výše celkových zdravotních výdajů na hlavu (THCE) i výše celkových veřejných zdravotních výdajů na hlavu (GHCE) vysvětlovaly u většiny ze 7 nejdůležitějších intervencí výrazně méně než 10% variace mezi zeměmi v rozšíření intervencí. Což ovšem nejsou nijak překvapivá zjištění vzhledem k tomu, že intervence zaměřené na zdraví dětí představují pouze minimální část celkových 5

7 zdravotních výdajů, a že mnoho zdrojů bývá ztraceno na cestě z centra, jak bylo poukázáno výše. Jako jeden z hlavních zkoumaných prediktorů rozšíření vybraných zdravotnických intervencí byl vybrán hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele, protože ekonomický růst a zvýšení HDP bývá rozvojovými ekonomy považováno (viz např. Collier 2007) za základní předpoklad zlepšení kvality života obyvatel. HDP na obyvatele vyjadřuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vyprodukovaných v dané zemi a tudíž objem zdrojů, které může stát zdanit a z nichž může stát získávat příjmy potřebné na pokrytí zdravotních výdajů. V analýze byla použita data o HDP na obyvatele z databáze Mezinárodního měnového fondu. Dále bývá předpokládáno, že se o své občany odpovědněji starají demokratické vlády, proto byla zahrnuta jako prediktor ve vícenásobných regresích kvalita demokracie. Jako její měřítko bylo použito celkové skóre jednotlivých zemí v žebříčku organizace Freedom House, které zahrnuje jak naplňování politických práv (volební proces, politický pluralismus a participace, fungování vlády její odpovědnost, míra korupce), tak občanských svobod (svoboda projevu a vyznání, shromažďovací právo, vláda práva, osobní svobody a práva); index nabývá hodnot 2 až 14, kdy hodnota 14 značí nejvyšší kvalitu demokracie. Řada výzkumu také prokázala, že významnou determinantou výkonu zdravotnictví je kvalita vládnutí a úroveň korupce (Eastrerly 2009; Lewis 2006; Rajkumar, Swaroop 2008; Bokhari a kol. 2007; Holmberg, Rothstein 2010), proto byla do analýzy jako prediktor zahrnuta kontrola korupce. V analýze byl použit agregovaný index řady různých indikátorů korupce pocházejících z 11 různých zdrojů sestavovaný Světovou bankou, který zachycuje vnímání toho, do jaké míry je veřejná moc vykonávána pro osobní zisk, zahrnuje jak drobnou, tak velkou korupci, stejně jako zajetí státu elitami a soukromými zájmy (Kaufman a kol. 2009: 6). Index nabývá hodnot -2,5 (největší korupce) až 2,5 (nejmenší korupce). V regresních analýzách se nevyskytly žádné problémy s multikolinearitou prediktorů, protože HDP na obyvatele, kvalita demokracie a kontrola korupce spolu prakticky vůbec nekorelují (což je mimochodem samo o sobě zajímavé zjištění, jeho analýza by nicméně vydala na samostatný článek). Výsledky provedených vícenásobných regresních analýz jsou shrnuty v tabulce č. 1. Ve sloupci R2 modelu jsou uvedeny koeficienty determinace jednotlivých modelů s kontrolou korupce, demokracií a HDP na obyvatele jako prediktory a rozšířením daných intervencí jako závislou proměnnou. V dalších sloupcích jsou uvedené standardizované B koeficienty jednotlivých prediktorů. Koeficienty nabývají hodnoty -1 až 1, kdy nula značí nulový vliv, -1 silný záporný vliv, 1 silný kladný vliv např. hodnota 0,488 u vlivu kontroly korupce na rozšíření ORT značí, že s nárůstem hodnoty indexu kontroly korupce (a tudíž s poklesem korupce v zemi), roste rozšíření ORT. Jak je vidět z tabulky, ze sedmi nejvýznamnějších zkoumaných zdravotnických intervencí vysvětluje model s HDP, demokracií a korupcí jako prediktory poměrně velkou část variace mezi africkými zeměmi v rozšíření ORT, kojení a přístupu k pitné vodě. Přičemž jednoznačně nejvýznamnějším prediktorem se jeví být kontrola korupce, která má ve všech případech největší a statisticky nejvýznamnější vliv na rozšíření zkoumaných intervencí. Vliv demokracie se blíží vlivu kontroly korupce pouze v případě vody, výše HDP je zcela nevýznamná a v případě kojení má dokonce negativní vliv! Mimo to model statisticky významně vysvětluje variaci v rozšíření vakcíny proti spalničkám, HEPB vakcíny a DTP3 vakcíny, procentu porodů za účasti kvalifikovaného personálu, nízké porodní hmotnosti a gramotnosti žen ve věku 15 až 24 let. Ve všech případech, kromě porodu za účasti kvalifikovaného personálu, byla opět jednoznačně nejvýznamnějším prediktorem kontrola korupce. Tudíž není překvapivé, že i v případě analýzy determinant variace samotné míry dětské úmrtnosti na tisíc živě narozených dětí byla právě kontrola korupce zdaleka nejvýznamnějším prediktorem rozdílů v dětské úmrtnosti mezi jednotlivými africkými zeměmi. A to i v případě, kdy bylo analyzováno, který z prediktorů vysvětlí nejvíce variací mezi zkoumanými zeměmi v tom, o kolik procent se jim podařilo mezi lety 1996 až 2008 snížit dětskou úmrtnost. Za těchto 12 let byla v afrických zemích v průměru snížena dětská úmrtnost přibližně o 21%. Se zlepšením kontroly korupce o jednu jednotku na pětibodové škále je podle regresní analýzy spojené snížení dětské úmrtnosti o plných 20%! Ač zdánlivě překvapivé (ani bohatství, ani demokratičnost země nejsou důležité pro rozšíření zdravotnických intervencí), ve světle v první části článku uvedených skutečností nejsou tyto výsledky nijak překvapivé. Potvrzují zjištění existujících výzkumů shrnutá v první části práce. Proč rozdíly ve výši HDP nevysvětlují rozdíly v rozšíření intervencí zaměřených na zdraví dětí? Jak je patrné z předchozího textu, výše HDP zachycuje pouze celkový objem zdrojů v ekonomice, které je možné potencionálně zdanit. Jejich výše je pouze jeden z mnoha faktorů, které ovlivňují výši celkových zdravotních výdajů. Výše celkových zdravotních výdajů je pouze jeden z mnoha faktorů, který ovlivňuje výši výdajů vyčleněných na intervence zaměřené na zdraví dětí (jak bylo uvedeno výše, na intervence důležité pro zdraví dětí může být vyčleňováno jen velmi málo finančních prostředků, i přestože celkové zdravotní výdaje nemusí být tak nízké, z důvodu nedostatečné priorititizace intervencí zaměřených na zdraví dětí). Objem výdajů vyčleněných na intervence zaměřené na zdraví dětí je pouze jeden z mnoha faktorů, který ovlivňuje, kolik prostředků je na tyto intervence skutečně k dispozici na lokální úrovni, například z důvodu ztrát zdrojů na cestě z centra na lokální úroveň. Přičemž výše prostředků na intervence zaměřené na zdraví dětí je pouze jeden z mnoha faktorů, které ovlivňují výkon zdravotnictví a skutečné rozšíření těchto intervencí, protože, kromě finančních prostředků velmi záleží na řadě opatření a nástrojů nefinančního charakteru, jak bylo prokázáno výše. Stejně tak není překvapivý ani nízký vliv kvality demokracie na rozšíření zkoumaných zdravotnických intervencí. Použitý index kvality demokracie totiž zachycuje do větší míry především formální předpoklady demokracie, tedy například, že se v zemi koná volná soutěž politických stran. Nezachycuje však efektivitu fungování demokratické kontroly politických elit například zda občané volí své zástupce na základě toho, jaké jim nabízí zdravotní politiky (a ne např. podle etnického klíče), a tudíž je přítomný tlak na rozhodovatele, aby přijímali politiky, které jsou v zájmu občanů (jako je rozšiřování intervencí zaměřených na zdraví dětí). 6

8 Ve světle zjištění uvedených v první části práce je pochopitelný i velký vliv kontroly korupce na rozšíření zkoumaných intervencí. Vzhledem k tomu, že index kontroly korupce zachycuje, do jaké míry je veřejná moc vykonávána pro osobní zisk a zahrnuje jak drobnou, tak velkou korupci, zachycuje tento index například, když pracovníci zdravotnictví na lokální úrovni využívají své pozice pro osobní prospěch místo prospěchu svých pacientů, ztráty zdrojů na cestě z centra na lokální úroveň, nebo i zneužívání pozic politiky na nejvyšších úrovních, kvůli němuž nejsou dostatečně vysoké celkové zdravotní výdaje. Zachycuje efektivitu využívání zdravotních výdajů, protože zachycuje četnost problémů, jako jsou korupční praktiky při nákupech zdravotnického materiálu, či mnohé další faktory, které ovlivňují efektivitu zdravotnictví, s nimiž úzce souvisí rozšíření zkoumaných intervencí zaměřených na zdraví dětí. Závěr Existuje řada osvědčených preventivních i léčebných zdravotnických intervencí, které by mohly každoročně zachránit život milionům dětí v Africe. Tyto intervence však v Africe stále nejsou dostatečně rozšířeny a dětská úmrtnost je tam zdaleka největší na světě. Dívka narozená v Mali má i nadále padesátkrát menší šanci, že se dožije svých pátých narozenin, než její vrstevnice v ČR. Vzhledem k nízké finanční nákladnosti intervencí zaměřených na zdraví dětí (a to i pro nejchudší země světa) se jako klíčové determinanty rozšíření daných zdravotnických intervencí ukázaly být zejména jejich odpovídající prioritizace, efektivita nakládání s dostupnými zdroji, přítomnost různých nástrojů zdravotní politiky regulujících fungování zdravotnictví a další faktory, které závisí na tom, zda se odpovědní rozhodovatelé zasazují o potřebné veřejné a zdravotní politiky, což závisí na tom, do jaké míry jsou politici odpovědní vůči občanům své země. Výsledky provedené analýzy toho, co ovlivňuje rozšíření intervencí zlepšujících zdraví dětí v Africe, lze interpretovat dvojím způsobem. Jako dobrou zprávu pro Afriku i jako špatnou zprávu pro Afriku. Špatnou zprávu je to, že i v případě, kdy dojde k ekonomickému růstu a zbohatnutí země, nemusí se to odrazit ve zlepšení zdraví dětí, pokud chybí výše uvedené předpoklady pro rozšíření klíčových zdravotnických intervencí (tak se tomu děje např. v Angole, ale i některých dalších afrických zemích, které sice bohatnou, ale v kvalitě zdravotních politik se to bohužel neodráží). Dobrou zprávou ale je to, že i v těch nejchudších zemích světa mohou být (a jsou) zachraňovány životy, je zlepšováno zdraví a zmírňováno trápení milionů dětí. Například Rwandě, Malawi a Mosambiku se za pouhých dvanáct let od roku 1996 do roku 2008 podařilo snížit dětskou úmrtnost z hodnot kolem 200 dětí na tisíc živě narozených o plných 100 dětí na hodnoty kolem 100 dětí. V Eritrei pro změnu došlo ke snížení dětské úmrtnosti ze 109 dětí na 58. Změna je možná. Klíčová slova: dětská úmrtnost, Subsaharská Afrika, zdravotnictví, kvalita vládnutí, korupce, demokracie Literatura Acemoglu, D. a kol The Colonial Origins of Acemoglu, D. a kol The Colonial Origins of Comparative Development: An Empirical Investigation. Amer. Econ. Rev. 91(5): Acemoglu, D., Robinson, J The Role of Institutions in Growth and Development. The World Bank, Washington D.C. African Regional Health Report WHO African Regional Office, Brazzaville. Aidt, T.S Corruption, institutions, and economic development. Oxford Rev. Econ. Pol. 25(2): Aldashev, G Legal institutions, political economy, and development. Oxford Rev. Econ. Pol. 25(2): Baltussen, R Priority setting of public spending in developing countries: Do not try to do everything for everybody. Health Pol. 78: Barker a kol Fetal Nutrition and Cardiovascular Disease in Adult Life. Lancet. 341: Bhutta, Z. A. a kol Interventions to address maternal, newborn, and child survival: what difference can integrated primary health care strategies make? Lancet. 372: Björkman, M., Svensson, J Power to the People: Evidence from a Randomized Field Experiment of a Community-Based Monitoring Project in Uganda. World Bank Policy Research Working Paper No World Bank, Washington, DC. Black, R. E. a kol Where and why are 10 million children dying every year? Lancet. 361: Bokhari, F. A. S. a kol Government Health Expenditures And Health Outcomes. Health Econ. 16: Brocklehurst, C., Bartram, J Swimming upstream: why sanitation, hygiene and water are so important to mothers and their daughters. Bull World Health Organ. 88: 482. Bryce a kol Reducing child mortality: can public health deliver? Lancet. 362: Bryce a kol Can the world afford to save the lives of 6 million children each year? Lancet. 362: Case, A., D. Lubotsky, and C. Paxson Economic Status and Health in Childhood: The Origins of the Gradient. Amer. Econ. Rev. 92(5): Claeson, M. a kol Knowledge into action for child survival. Lancet. 362: Collier, P The Bottom Billion: why the poorest countries are failing and what can be done about it. Oxford University Press, Oxford. Collier, P. 2008a. The Politics of Hunger. Foreign Affairs. 89(5). Collier, P. 2008b. A chance to crack down on Africa- 's loot-seeking elites. Guardian. 7th October Collier, P The political economy of state failure. Oxford Rev. Econ. Pol. 25(2): Collier, P., Hoeffler, A Democracy s Achilles Heel: or How to Win an Election without Really Trying, University of Oxford, Centre for the Study of African Economies, mimeo. Collier, P. a kol Flight Capital as a Portfolio Choice. World Bank Econ. Rev. 15(1): Dahl, R. A Polyarchal Democracy. In Dahl, Robert A.; Shapiro, Ian; Cheibub, José Antonio. The Democracy Sourcebook. The MIT Press, Cambridge (MA), London. s Dayrit, M. M. a kol One piece of the puzzle to solve the human resources for health crisis. Bull. World Health Organ. 88: 322 Diamond, L Defining and Developing Democracy. In Dahl, Robert A.; Shapiro, Ian; Cheibub, José Antonio. The Democracy Sourcebook. The MIT Press, Cambridge (MA), London. s Djankov, S. a kol The curse of aid. J. Econ. Growth. 113(3): Doherty, T. a kol Moving from vertical to integrated child health programmes: experiences from a multi-country assessment of the Child Health Days approach in Africa. Trop. Med. and Intl. Health. 15(3): Easterly, W Are Aid Agencies Improving? Econ. Pol. 52: , Easterly, W Can the West Save Africa? J. Econ. Lit. 47(2): Evans, D. B. a kol Time to reassess strategies for improving health in developing countries. British Med. J. 331: Evans, D. B., Etienne, C Health systems financing and the path to universal coverage. Bull. World Health Organ. 88: 402 Field, A Discovering statistics using SPSS. Sage, London. Garenne, M., Gakusi, E Health transitions in sub-saharan Africa: overview of mortality trends in children under 5 years old ( ). Bul. World Health Org. 84: Gauthier, B PETS-QSDS in sub-saharan Africa: A Stocktaking Study. Study commissioned by the World Bank as part of the project Measuring Progress in Public Services Delivery. World Bank, Washington, DC. Gupta, S. a kol The effectiveness of government spending on education and health care in developing and transition economies. Europ. Jour. Pol. Econ. 18: Gwatkin, D. R. a kol Making health systems more equitable. Lancet. 364: Holmberg, S., Rothstein, B Dying of corruption. Health Econ., Policy and Law. Available on Cambridge Journals Online 01 Sep Jha, P. a kol Improving the Health of the Global Poor. Science. 295: Jones, G. a kol How many child deaths can we prevent this year? Lancet. 362: Kakad, M. a kol Maternal And Child Health. Evidence from Systematic Reviews to Inform Decision-Making Towards Achieving the Millennium Development Goals For Reducing Maternal and Child Mortality. A Background Document prepared for An International Dialogue on Evidence-informed Action to Achieve Health Goals in Developing Countries (IDEAHealth). Khon Kaen, Thailand 7

9 Kaufmann, D. a kol Governance Matters VIII: Aggregate and Individual Governance Indicators. World Bank Policy Research Working Paper Series No World Bank, Washington D.C. Kerber, K. a kol Continuum of care for maternal, newborn, and child health: from slogan to service delivery. Lancet. 370: Kinfu, Y. a kol The health worker shortage in Africa: are enough physicians and nurses being trained? Bull World Health Organ. 87: Lewin, S Supporting the delivery of cost- -effective interventions in primary health-care systems in low-income and middle-income countries: an overview of systematic reviews. Lancet. 372: Lewis, M Governance and Corruption in the Public Health Sector. Working Paper 78. Center for Global Development, Washington D. C. Lijphart, A Political Parties: Ideologies And Programs. In Butler, D., Penniman, H.R., Ranney, A. (eds.) Democracy at the polls: a comparative study of competitive national elections. American Enterprise Institute for Public Policy Research, Washington, DC, s Mauro, P Corruption and Composition of Government Expenditure. J. Public Econ. 69: Mann, M The sources of social power. Vol. 2, The rise of classes and nation states, Cambridge University Press, Cambridge. Mayntz, R From government to governance: Political steering in modern societies. Summer Academy on IPP: Wuerzburg, September 7-11, Moore, M Revenues, State Formation, and the Quality of Governance in Developing Countries. International Political Science Review. 25(3): Moss, T. a kol An Aid-Institutions Paradox? A Review Essay on Aid Dependency and State Building in Sub-Saharan Africa. Center for Global Development Working Paper Number 74. Center for Global Development, New York. Naryan, D. a kol Can Anyone Hear Us? (Voices of the Poor series). Oxford University Press, Oxford. Pearce, F The coming population crash: and our planet s surprising future. Beacon Press, Boston. Piva, P., Dodd, R Where did all the aid go? An in-depth analysis of increased health aid flows over the past 10 years. Bull World Health Organ. 87: Popper, K. R Otevřená společnost a její nepřátelé. I., II. Oikumené, Praha. Rajkumar, A. S., Swaroop, V Public spending and outcomes: Does governance matter? Jour. Dev. Econ. 86: Ramin, B Slums, climate change and human health in sub-saharan Africa. Bull. World Health Organ. 87: 886 Rodrik, D. a kol Institutions Rule: The Primacy of Institutions over Geography and Integration in Economic Development. Jour. Econ. Growth. 9(2): Rowe, A. K. a kol How can we achieve and maintain high-quality performance of health workers in low-resource settings? Lancet. 366: Sen, A.K Development as freedom. Knopf, New York. Schmitter, P. C Defining, explaining and using the concept of governance. Unpublished Manuscript. European University Institute and Stanford University, December Smith, J The Impact of Childhood Health on Adult Labor Market Outcomes. Rev. Econ. and Stat. 91(3): Soares, R. R On the determinants of mortality reductions in the developing World. Departamento de Economia Pontifícia Universidade Católica do Rio de Janeiro, Rio de Janeiro Světová banka Silent and lethal: How quiet corruption undermines Africa s development efforts. The World Bank, Washington D.C. The CDI Study Group Community-directed interventions for priority health problems in Africa: results of a multicountry study. Bull. World Health Organ. 88: Travis, P. a kol Overcoming health-systems constraints to achieve the Millennium Development Goals. Lancet. 364: Vicente, P.C, Wantchekon. L Clientelism and vote buying: lessons from field experiments in African elections. Oxford Rev. Econ. Pol. 25(2): Victora a kol Achieving universal coverage with health interventions. Lancet. 364: Wagstaff, A. a kol Child Health: Reaching the Poor. Amer. J. Pub. Health. 94(5): WHO The World Health Report 2000: Health Systems: Improving Performance. World Health Organization, Geneva. Wilkinson, R., Marmot, M Social determinants of health: the solid facts. WHO, Copenhagen. Wolinetz, S. B Beyond the Catch-All Party: Approaches to the Study of Parties and Party Organization in Contemporary Democracies. In Gunther, R., Montero, J. R., Linz, J. J. (eds.). Political Parties : Old Concepts and New Chalanges. Oxford University Press, Oxford, New York, s Yates, R Universal health care and the removal of user fees. Lancet. 373: Yates, R Women and children first: an appropriate first step towards universal coverage. Bull. World Health Organ. 88: Poznámky 1. Afrikou bude v textu míněna Subsaharská Afrika. 2. Všechna v textu citovaná data, pokud není uvedeno jinak, pochází z databáze WHO. 3. Přičemž se není třeba bát přelidnění (Pearce 2010). Podle statistické analýzy dat z afrických zemí provedené autorem klesající dětská úmrtnost jde ruku ruce s klesající porodností. 4. Mezi intervence autoři řadí i takové aktivity jako rozšiřování přístupu k pitné vodě. 5. V textu bude pracováno se stejným širokým pojetím pojmu intervence. K významu přístupu k pitné vodě viz též např. Brocklehurst Bartram 2010 (obyvatelé slumů ve Východní Africe platí za litr vody pěti až sedminásobek toho, co platí průměrný severoameričan (Ramin 2009: 886)). 6. Jedná se o mediánové vládní zdravotní výdaje pro většinu afrických zemí, bez několika z nich, které jsou výrazně bohatší než zbytek kontinentu (viz níže). 7. Na dětské úmrtnosti v Africe se AIDS podílí pouze zanedbatelně (Garenne Gakusi 2006). Pokud index kontroly korupce sestavovaný Světovou bankou (který nabývá hodnot od -2,5 do 2,5) vyjádříme na škále od 0 (největší korupce) po 100 (nejmenší korupce), dosahují Africké země v mediánu hodnoty 34,4, oproti 84,4 pro země EU Jedná se o Rovníkovou Guineu, Botswanu, Gabon, Mauritius, Seychely a Jihoafrickou republiku. 9. Pouze v případě přístupu k pitné vodě vysvětlovala výše THCE 16% variace a v případě ORT a vitamínu A výše GHCE 15% variace. 10. viz Silný pozitivní vliv kontroly korupce a naopak záporný vliv HDP na rozšíření kojení lze pravděpodobně vysvětlit tím, že rozšíření kojení závisí především na tom, že matky jsou si vědomy protektivních účinků této praxe (Bryce a kol. 2003), což je pravděpodobnější v nezkorumpovaných zemích, kde lépe funguje zdravotnictví, který matky o významu kojení pro zdraví jejich dětí informuje. Podle regresní analýzy provedené autorem dokonce variaci v kojení nijak nevysvětlovalo ani procento podvyživené populace (nepotvrdil se tak předpoklad, že v zemích, kde je více podvyživených obyvatel matek bude méně rozšířené kojení), a tak není překvapivé, že variaci nevysvětluje HDP jako hrubý indikátor bohatství. Rozšíření kojení evidentně závisí v první řadě na povědomí o jeho významu. Ve všech těchto zemích zároveň ve stejném období významně poklesla porodnost. Pozn. k tab. str.3: Tab. neobsahuje všechny z nich a obsahuje i některé další intervence, jejichž rozšíření sleduje WHO. Jakožto i další vybrané determinanty, které mají vliv na dětskou úmrtnost jako je podvýživa pro její vliv viz např. Black a kol Intervence byly seřazeny na základě dat o tom, které přímé příčiny dětské úmrtnosti mají v různých zemích na svědomí nejvíce životů (Black a kol. 2003), a aktuálních dat o rozšíření přímých příčin dětské úmrtnosti v Africe. Takto bylo seřazeno sedm z Jonesem a kol. (2003) identifikovaných intervencí, jejichž rozšíření sleduje WHO, podle toho, kolik by mohly zachránit dětí v Africe při 99% pokrytí cílové populace.v textu bude pracováno s širokou definicí zdravotnictví WHO (2000: 5) jako všech aktivit, jejichž primárním cílem je podpořit, obnovit nebo udržet zdraví. 8

10 SUMMARY Liability for Damage in Residential Social Services Daniela Bruthansová, Věra Jeřábková Výzkumný ústav práce a sociálních věcí v.v.i. Praha The subject of liability for damage to client caused during performance of social services in residential establishments becomes increasingly relevant. As opposed to the liability for damage caused during performance of health services, this subject is rather underappreciated by general members of the legal profession. For this reason RILSA produced a study Legal aspects of liability for damage caused to a client while providing a social-health care in residential establishment for social services that aimed to find out the level of knowledge among the providers of residential social services in the area of liability for damage. To find out the level of legal knowledge of providers of residential social services, a question form was distributed randomly in the Czech Republic. We found out, that providers of residential social services know about the existence of liability for damage and that they are insured. But in the case of significant incurred damage or in the case of more damages within one year the insurance coverage limit might not be sufficient. However, the knowledge of legal terms of liability for damage eventually caused to their clients is limited and current way of obtaining the knowledge by individual study is insufficient. Key words: responsibility, liability insurance, property damage, damage to health, social services Informace o autorovi na konci článku str. 14 Dotazníkové šetření odpovědnosti za škodu v zařízeních sociálních služeb Daniela Bruthansová, Věra Jeřábková Právní odpovědnost za škodu vzniklou klientovi při poskytování péče Úvod Na rozdíl od zdravotnických zařízení je v rezidenčních zařízeních sociálních služeb problematika právní odpovědnosti za škodu, způsobenou klientovi při provozu těchto zařízení, poměrně novou a dosud málo známou záležitostí. Je známo, že proti zdravotnickým zařízením byla už vedena řada soudních sporů, v nichž se pacienti v občanskoprávním řízení domáhali odškodnění za domnělou nebo skutečnou újmu a v případě, že jejich nárok byl uznán, jim bylo nezřídka přiznáno odškodné až ve výši mnoha miliónů Kč. Skladba klientů v rezidenčních zařízeních sociálních služeb, především v domovech pro seniory (dříve domovech důchodců) je v jejich lůžkových odděleních prakticky shodná s pacienty v léčebnách dlouhodobě nemocných. Tyto osoby potřebují velmi obdobnou péči jako pacienti v LDN a tedy právní rizika v případě způsobení újmy na zdraví jsou rovněž obdobná. V ČR prozatím prakticky neexistují soudní spory o náhradu škody za újmu na zdraví, majetku či na osobnostních právech klientů pobytových zařízení sociálních služeb. Lze však očekávat, že stejně jako je tomu již dnes při poskytování zdravotnických služeb, se klienti ve stále větší míře začnou domáhat svých domnělých nebo skutečných práv, a to i soudní cestou. Dojde k tomu ze dvou důvodů: První příčinou je rostoucí pozornost společnosti k dodržování lidských práv a s tím související vyšší právní vědomí klientů pobytových zařízení sociální péče (resp. jejich opatrovníků) a jejich rodinných příslušníků. Další příčinou je zvyšující se nebezpečí poškození zdraví klientů zpravidla nedbalostí ze strany zaměstnanců, které vyplývá z postupné změny struktury klientů pobytových zařízení směrem 9

11 ke zvýšení podílu osob s vyšší závislostí na péči (1). Přibývá osob, jejichž fyzický stav je křehčí a zranitelnější a zároveň je u nich nižší schopnost sebeobsluhy, což všechno zvyšuje nebezpečí poškození jejich zdraví. Na rozdíl od majetkového pojištění a pojištění osob, kdy se škoda týká přímo pojištěné osoby, v případě pojištění odpovědnosti za škodu vzniká škoda (resp. újma) další osobě. Pojištění odpovědnosti za škodu spadá do oblasti neživotního pojištění a chrání pojištěného před rizikem, že by nebyl schopen náhradu za vzniklou škodu finančně unést. Význam této problematiky respektuje i zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (v platném znění), kde je v 80 uložena poskytovatelům sociálních služeb povinnost před započetím jejich poskytování uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb. Toto právní ustanovení sice obecně ukládá poskytovatelům povinnost takovou smlouvu uzavřít, ale konkrétní realizace je ponechána na nich. To vede k nejednotnosti v aplikaci, neboť zákon ponechává výběr pojišťovny, stanovení výše pojistného plnění a další ustanovení smlouvy na vůli zařízení sociálních služeb. Ustanovení se týká všech typů zařízení (pobytových i nepobytových), avšak v pobytových (rezidenčních) zařízeních s celodenním pobytem (kam patří zejména domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy se zvláštním režimem) je nebezpečí vzniku újmy (ať již ze strany zaměstnanců zařízení nebo ostatních klientů) daleko vyšší, než u zařízení ambulantních. Cíl V roce 2008 byl ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí proveden průzkum, jehož účelem bylo zjistit v pobytových zařízeních sociálních služeb četnost případů způsobené újmy za posledních pět let, úroveň právního vědomí zaměstnanců těchto zařízení a v neposlední řadě i výši uzavíraného pojistného pro případ náhrady škody vzniklé klientovi v souvislosti s poskytováním pobytových sociálních služeb. Metodika Pro zmapování současné praxe bylo elektronicky provedeno výběrové šetření v zařízeních poskytujících pobytové sociální služby, a to dotazníkovou formou. Respondenti byli relativně rovnoměrně rozloženi po celém území ČR. Šetření bylo zaměřeno především na domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Ze 300 rozeslaných dotazníků se jich navrátilo 109 tj. 36 % návratnost. Z nich byly více než čtyři pětiny (83 %) ze zařízení, která poskytují pouze pobytové služby (domovy pro osoby se zdravotním postižením 30 %, domovy pro seniory 53 %). Zbytek většinou patřil do kategorie Spojená (integrovaná) zařízení, která kromě vlastních pobytových služeb poskytují široké spektrum dalších, nepobytových sociálních služeb. Výsledky dotazníkového šetření 1. Případy odpovědnosti za škodu v rezidenčních zařízeních sociálních služeb letech Z odpovědí v dotaznících vyplynulo, že pojistných případů odpovědnosti za škodu za posledních 5 let nebylo mnoho. Celkem 79 respondentů uvedlo, že za uplynulých 5 let neměli ani jednu stížnost na způsobenou škodu a pouze 29 respondentů uvedlo alespoň 1 stížnost, přičemž rozdělení četností uvedených stížností bylo krajně nerovnoměrné. Ze 109 vyplněných dotazníků 1 respondent na tuto otázku neodpověděl (tab. 1). V letech nebyla u 73 % respondentů zaznamenána žádná stížnost z důvodu škody způsobené v souvislosti s poskytováním sociálních služeb. Zbývajících 27 % respondentů zaevidovalo celkem 231 stížností. Do tohoto počtu byly zahrnuty i ty, které evidentně nemají charakter stížnosti z důvodu škody způsobené v souvislosti s poskytováním sociálních služeb. Jednalo se například o stížnosti na vzájemné soužití klientů, nespokojenost s pobytem a stravováním, stížnosti na chování personálu, na nedostatečnou informovanost klientů, nedostatek rehabilitace, na ztrátu osobních věcí a finanční hotovosti apod. Z celkového počtu stížností jich byla polovina (51 %) zaevidována v domovech pro osoby se zdravotním postižením a více než třetina (37 %) v domovech Tab. 1 Rozdělení odpovědí podle počtu stížností za uplynulých 5 let počet neuvedeno stížností počet respondentů podíl 11 % 6 % 5 % 2 % 2 % 1 % 1 % respondentů Pramen: Dotazníkové šetření VÚPSV, v.v.i. Tab. 2 Regionální rozdělení zaslaných dotazníků a v nich uvedeného počtu stížností kraj počet zaslaných vyplněných dotazníků podíl (v %) počet uvedených stížností podíl (v %) počet stížností na 1 zařízení Hl. m. Praha 5 4,59 2 0,87 0,4 Středočeský kraj 8 7,34 8 3,46 1 Jihočeský kraj 12 11, ,33 0,8 Plzeňský kraj 2 1,83 0 0,00 0 Karlovarský kraj 10 9, ,49 1,5 Ústecký kraj 9 8, ,39 2,7 Liberecký kraj 5 4, ,93 3,2 Královéhradecký kraj 5 4, ,93 3,2 Pardubický kraj 8 7,34 9 3,90 1,1 Vysočina 10 9, ,66 2 Jihomoravský kraj 8 7, ,79 2,3 Olomoucký kraj 9 8,26 8 3,46 0,9 Zlínský kraj 4 3,67 0 0,00 0 Moravskoslezský kraj 14 12, ,80 6,1 celkem ,1 Pramen: Dotazníkové šetření VÚPSV, v.v.i. 10

12 pro seniory. Je to pochopitelné, protože jde o velká pobytová zařízení nejčastěji o klientech, kde vzájemné spolužití vytváří řadu třecích míst a jsou zde důvody ke stížnostem např. na ubytování, stravu, na chování ostatních klientů, vyskytují se i případy krádeží, šikany apod. Lze se domnívat, že převážná většina respondentů, kteří neuvedli žádnou stížnost, nechtěla průzkum zatěžovat banalitami typu drobných krádeží apod., a protože se u nich závažnější případy nevyskytly, uvedli nulu (2). Rovněž regionální rozdělení stížností bylo velmi nerovnoměrné. Respondenti v Plzeňském a Zlínském kraji neuvedli žádné stížnosti, ale velký počet stížností (v průměru 6 na jedno zařízení) naopak vykázali respondenti v kraji Moravskoslezském (zde je však průměr ovlivněn extrémně vysokým počtem stížností v jednom ze zařízení) (tab. 2, obr. 1). Nejčastější způsob řešení stížností je uveden v tab. 3. Pět dotázaných na tuto otázku neodpovědělo a 77 respondentů uvedlo, že žádné stížnosti neřešili. Zbývajících 27 respondentů uvedlo minimálně jeden způsob řešení (většinou jich označovali více, např. řešeno v zařízení + řešeno Policií ČR, proto součet 42 neodpovídá počtu zařízení, kde byly řešeny stížnosti (tj. 27). Nejčastějším způsobem bylo vyřízení stížnosti v zařízení (uvedlo 21 respondentů). Pouze tři stížnosti byly řešeny soudní cestou (tab. 3). V souvislosti se způsobem řešení stížnosti byla položena další otázka, a to V rámci přípravy dotazníkového šetření bylo zjištěno, že vedoucí pracovníci v zařízeních rezidenčních sociálních služeb jsou si dobře vědomi zákonné povinnosti uzavřít odpovědnostní pojištění, a pojištění mají vesměs uzavřeno. Tímto tak vyhověli povinnosti uložené v 80 z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Ten sice ukládá poskytovatelům sociálních služeb povinnost se pojistit pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou klientovi při provozu těchto zařízení, ale neurčuje výběr pojišťovny ani výši pojistného limitu. Obě tyto skutečnosti byly proto předmětem dotazníkového šetření (obr. 2). Na otázku Se kterou pojišťovnou máte uzavřenu pojistnou smlouvu pět respondentů vůbec neodpovědělo. Na základě relevantních 104 odpovědí bylo zjištěno, že více než polovina respondentů (53 %) má uzavřenou pojistnou smlouvu s pojišťovnou Kooperativa, a.s. (5) Na druhém místě se umístila Česká pojišťovna, a.s., kterou uvedlo téměř 14 % respondentů a na třetím místě s 9 % Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., jejímž jediným akcionářem je Kooperativa pojišťovna, a.s. Většina pojišťoven v oblasti odpovědnosti za škodu vytváří pojistné produkty přímo pro provozovatele sociálních služeb. Zajímavé je, že podíl pojišťoven na odpovědnostním pojištění (podle počtu respondentů, kteří příslušnou pojišťovnu v průzkumu VÚPSV uvedli) se podstatně liší od jejich podílu na českém pojistném trhu (podle výše předepsaného pojistného za období leden až prosinec 2007). Největší rozdíl je u Hasičské vzájemné pojišťovny, která se na českém pojistném trhu podílí pouze z 0,26 %, ale odpovědnostní pojištění u ní uzavřelo celých 6 % respondentů VÚPSV. Rovněž Českou podnikatelskou pojišťovnu vyhledává daleko větší podíl poskytovatelů sociálních služeb než by odpovídalo jejímu podílu na českém pojistném trhu (tab. 4). Z průzkumu dále vyplynulo, že všichni respondenti mají sice odpovědnostní rizika pojištěná, ale ve snaze šetřit na pojistném si limit pojistného plnění stanovují poměrně nízko. Na otázku o výši ročních limitů odpovědělo pouze 75 respondentů (tj. 69 %). Výše ročních limitů se u těchto respondentů pohybuje nejčastěji do částky 10, Kč a v tomto intervalu byl nejčetnější limit ve výši 5, Kč. Většina rezidenčních zařízení sociálních slu- Tab. 3 Četnost způsobů řešení stížností způsob řešení stížností počet zařízení neřešili žádné stížnosti 77 řešili stížnosti 27 v tom: řešeno v zařízen 21 řešeno zřizovatelem 9 řešeno Policií ČR 9 řešeno prostřednictvím soudu 3 bez odpovědi 5 celkem 109 Pramen: Dotazníkové šetření VÚPSV, v.v.i. zda pojišťovna uhradila škodu vzniklou klientovi při poskytování sociálních služeb. Téměř tři čtvrtiny respondentů (73 %) se nevyjádřilo, 21 % jich odpovědělo kladně a 6 % respondentů výslovně uvedlo, že pojišťovna náhradu škody neposkytla. Podíl respondentů, kteří ponechali tuto otázku bez odpovědi, koresponduje s podílem těch, kteří uvedli, že žádné stížnosti neřešili. Z průzkumu vyplynulo (a z tab. 3 je patrno), že v ČR zatím prakticky neexistují soudní spory o náhradu škody za újmu na zdraví, majetku a osobnostních právech klientů rezidenčních zařízení sociálních služeb. Lze však očekávat, že stejně jako je tomu již dnes při poskytování zdravotnických služeb, se klienti ve stále větší míře začnou domáhat svých domnělých nebo skutečných práv, a to i soudní cestou. Již dnes se ve zdravotnictví soudně přiznané výše náhrady škody za způsobenou újmu na zdraví pohybují v řádu milionů Kč. Na základě popisů jednotlivých případů v zaslaných dotaznících byla ve VÚPSV provedena podrobnější analýza celkového počtu 231 stížností. Z dostupných pramenů bylo odhadnuto, že z nich mělo pouze 23, tj. 10 %, závažnější charakter. Z toho však 19 případů bylo hodnoceno jako závažné v tom jediném zařízení, z něhož nám bylo nahlášeno 78 stížností. V těchto 19 případech se převážně jednalo o stížnosti klientů na nevhodné chování zaměstnanců a o stížnosti klientů po vzájemném fyzickém napadení, šikaně a sexuálním obtěžování. V ostatních zařízeních šlo o 4 závažné případy: 2x pád, 1x zanedbání péče s následkem úmrtí, 1x poškození zdraví. U seniorů bývá pád jednou z nejzávažnějších událostí, při nichž může dojít k újmě na zdraví, a to jak ve zdravotnickém zařízení, tak v zařízení sociálních služeb a nakonec i v domácím prostředí. Srovnáme-li však situaci v domovech pro seniory se situací ve zdravotnictví (3), zdá se počet pádů v odpovědích našich respondentů významně podhodnocen. V letech , bylo podle D. Juráskové (4) rozsáhlým sledováním v nemocnicích zjištěno, že z cca pacientů na lůžkách následné péče prodělalo pád 7 %. Z těchto padajících seniorů se zranilo více než 45 % pacientů. Průměrný věk pacientů, kteří prodělali pád, byl 73,9 let. Naši respondenti uvedli naproti tomu za uplynulých 5 let mezi 231 případy pouze 2 pády, z toho jen 1 s vážnými následky. 2. Problematika odpovědnostního pojištění pro případ odpovědnosti za škodu, způsobenou klientovi při provozu těchto zařízení 11

13 žeb je tak vzhledem k riziku odpovědnosti podpojištěna. Lze se však důvodně domnívat, že problematika právní odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb bude v průběhu doby stále nabývat na významu. Poskytovatelé sociálních služeb sice zákonnou povinnost pojištění odpovědnosti za škodu plní, smlouvy uzavírají, avšak často bez detailní znalosti rozsahu faktických možností budoucího pojistného plnění. V důsledku toho pojistná ochrana nemusí krýt veškerá rizika a případnou pojistně nekrytou újmu by musel hradit ze svých prostředků zřizovatel. 3. Úroveň právního vědomí zaměstnanců zařízení poskytujících pobytové sociální služby v oblasti odpovědnosti za škodu Závažnost této problematiky bezesporu vyžaduje, aby s ní byli všichni zaměstnanci důkladně seznámeni. Je nesporné, že aplikace právních předpisů, upravujících odpovědnost za škodu, vyžaduje v praxi jejich dobrou znalost. Proto byl v průzkumu položen dotaz, jakým způsobem zaměstnanci získávají informace o právních předpisech (nejen z oblasti sociálního zabezpečení) vztahujících se k výkonu jejich povolání. Přehled odpovědí na tuto otázku je znázorněn v obrázku 3. Z odpovědí vyplynulo, že naprostá většina respondentů zde nevidí žádný problém. Skutečnost však pravděpodobně bude právě opačná: problém je v tom, že jde o dosti složitou právní problematiku a v čele zařízení zpravidla není právník, který by byl s teorií i praxí odpovědnosti dobře obeznámen. Značná část respondentů uvedla, že jejich zaměstnanci vedle školení získávají potřebné znalosti i samostudiem. Vedoucí pracovníci rezidenčních zařízení nejsou zpravidla právnicky vzdělaní, takže z objektivních důvodů nemohou kvalifikovaně seznámit své podřízené s danou problematikou. Pokud v odpovědi na otázky dotazníku je uvedeno, že zaměstnanci zařízení získávají příslušné znalosti i samostudiem, lze vyslovit domněnku o malé efektivnosti takového konání. Populárně naučné příručky prakticky neexistují a autentické znění právních předpisů je pro laika často nesrozumitelné a v důsledku toho není schopen v právním textu rozeznat nuance, které mají ale často zásadní charakter (obr. 3). Tab. 4 Podíl největších pojišťoven, působících v ČR, na pojistném trhu celkem a na odpovědnostním pojištění poskytovatelů residenčních sociálních služeb pojišťovna Co se týká právního vědomí pracovníků rezidenčních zařízení sociálních služeb ohledně pojištění odpovědnosti za škodu, způsobenou při poskytování těchto služeb, nelze je z výše uvedených důvodů hodnotit jako příliš vysoké. Respondenti existenci problémů s právní odpovědností ve svém zařízení neradi přiznávají (téměř čtyři pětiny z nich píší, že v uplynulých 5 letech žádné nebyly). Teoreticky jsou si jich ale dobře vědomi (pravděpodobně se s nimi i setkali). Přestože jen malá část respondentů uvedla vlastní přímou zkušenost s odpovědností za škodu při poskytování sociálních služeb, názorů na problémy s ní spojené bylo mnohem více. Respondenti zřejmě problémy znají a pravděpodobně je v minulosti nějakým způsobem řešili. Za nejzávažnější považovali všechny problémy, které se vztahují k poškození zdraví klienta, k úrazům, fyzickému napadení a smrti. Jako další problémy, byť ne tak významné, bylo uváděno omezování práv osob (svoboda jedince) a zajištění bezpečí uživatele (versus celkový podíl na českém pojistném trhu ( v %) podíl na odpovědnostním pojištění podle šetření VÚPSV (v %) Česká pojišťovna a. s Kooperativa, pojišťovna, a. s Allianz pojišťovna, a. s. 7 0 ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB Generali Pojišťovna, a. s. 6 2 ING Životní pojišťovna N. V., 6 0 pobočka pro ČR Pojišťovna České spořitelny, a. s. 5 0 Česká podnikatelská pojišťovna, a. s. 4 9 UNIQA pojišťovna, a. s. 3 4 Komerční pojišťovna, a. s. 2 0 PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ 2 0 POJIŠŤOVNA, a. s. / AMCICO AIG Life AXA životní pojišťovna, a. s. 1 0 Exportní garanční a pojišťovací 1 0 společnost, a. s. (EGAP) POJIŠŤOVNA CARDIF 1 0 PRO VITA, a. s. AIG EUROPE, S. A., pobočka 1 0 pro Českou republiku Hasičská vzájemná pojišťovna 0 6 Poznámky: 1) Kooperativa pojišťovna a. s. (vedoucí pojistitel), Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. (pojistitel), 4 % 2) ČSOB Pojišťovna, a.s. (vedoucí pojistitel), Česká pojišťovna, a.s., Kooperativa pojišťovna, a.s., Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., 1 % Pramen: Česká asociace pojišťoven, 1-12/2007 Vývoj pojistného trhu Dotazníkové šetření VÚPSV, v.v.i. volný pohyb osob). Z ostatních problémů si respondenti nejčastěji stěžovali na složitou administrativu, nepružnou komunikaci s úřady, na postoj pojišťovny v případě pojistného plnění, dále na prokázání míry zavinění, nahrazení vůle klienta, nedostatečné finanční ohodnocení zaměstnanců v souvislosti s mírou zodpovědnosti, přehnané požadavky rodinných příslušníků, atd. Pouhá čtvrtina respondentů uvádí, že se s žádným problémem nesetkala a 8 % se k této otázce nevyjádřilo. Citujeme z nejzajímavějších názorů: Je těžké najít hranici mezi omezováním osobní svobody klienta a jeho ohrožením. (Např. možnost uvařit si sám kávu opaří se? Kdo za to může?) Určit hranici mezi omezováním svobody a zajištěním bezpečnosti klienta. Např. klient má po zácviku a odstraňování rizik možnost chodit sám na procházku. Dlouho se mu nic nestane, a pak si jednou zlomí nohu nebo zabloudí a ztratí se. Kdo za to odpovídá, když jsme tu od toho, abychom mu poskyto- 12

14 vali pomoc a podporu a dbali na jeho bezpečnost? Vzhledem k cílové skupině klientů s duševním onemocněním a zčásti také zneužívajícím návykové látky se někdy může stát, že projevy našich klientů a poskytování sociální služby tak, aby naopak nebyly omezovány práva osob ostatních, se mohou stát poměrně problematické. Největším problémem je velká míra zodpovědnosti u pracovníků sociální péče a jejich naprosto nedostatečné finanční ohodnocení (pracovníci v přímé péči ve 4. platové třídě mají od Kč do Kč hrubého). Za tento plat je nemožné vyžadovat velkou zodpovědnost. U zdravotních sester je již situace o něco jiná a plat je přiměřenější vysoké zodpovědnosti. Největší problém je široké pojetí práv uživatelů oproti velkému množství nařizujících předpisů pro poskytovatele např. z oblasti hygieny, nouzové a havarijní situace, protipožární ochrana, restriktivní opatření atd. Podceňování problematiky právní odpovědnosti za škodu vyplývá i z poměrně benevolentního přístupu rezidenčních zařízení vůči třetím subjektům, poskytujícími komerční služby v jejich prostorách (pedikérky, holiči, kadeřnice, ). Jak je z odpovědí v dotaznících patrno, tyto subjekty většinou pojištění odpovědnosti uzavřeno nemají (neexistuje u nich zákonná povinnost je uzavřít) a rezidenční zařízení to od nich ani nevyžadují. Tento svůj postoj zdůvodňují tím, že provozovatele těchto služeb shánějí dost těžko a nechtějí je zatěžovat dalšími požadavky a ostatně nenesou právní odpovědnost za škodu, eventuelně těmito subjekty způsobenou. To lze sice pochopit, ale zásadovější postoj rezidenčních zařízení by byl i v jejich zájmu (ochrana proti případným nárokům poškozených klientů, kteří nerozlišují, zda případnou újmu způsobil zaměstnanec nebo smluvní partner). Citované názory svědčí mimo jiné i o tom, že pracovníci residenčních zařízení sociální péče v problematice odpovědnosti za škody vidí problém, ale jejich právní povědomí je nedostatečné. Přitom problematika právní odpovědnosti představuje složitou a rozsáhlou oblast i pro erudované právníky. 4. Závěry a doporučení Zákonem o sociálních službách uložená povinnost pojištění pro případ odpo- Graf 1 Regionální rozdělení zaslaných dotazníků a v nich uvedeného počtu Graf 1 Regionální rozdělení zaslaných dotazníků a v nich uvedeného počtu stížností stížností podíl podíl dotazníků/podíl dotazníků/podíl stížností stížností v v % % 40% 40% 35% 35% 30% 30% 25% 25% 20% 20% 15% 15% 10% 10% 5% 5% 0% 0% Plzeňský Plzeňský kraj kraj Zlínský Zlínský kraj kraj Hl. Hl. m. m. Praha Praha Jihočeský Jihočeský kraj kraj Olomoucký Olomoucký kraj kraj Středočeský Středočeský kraj kraj Pardubický Pardubický kraj kraj Karlovarský Karlovarský kraj kraj Vysočina Vysočina Jihomoravský Jihomoravský kraj kraj Ústecký Ústecký kraj kraj Liberecký Liberecký kraj kraj Královéhradecký Královéhradecký kraj kraj Moravskoslezský Moravskoslezský kraj kraj podíl dotazníků (v %) podíl stížností (v %) počet stížností na 1 zařízení podíl dotazníků (v %) podíl stížností (v %) počet stížností na 1 zařízení Graf 2 Pojišťovny, s nimiž mají pobytová zařízení sociálních služeb uzavřenou pojistnou Poznámka: smlouvu Kraje jsou pro seřazeny případ podle odpovědnosti počtu stížností za na 1 škodu zařízení způsobenou při poskytování Poznámka: sociálních Pramen: Dotazníkové Kraje služeb jsou seřazeny šetření VÚPSV podle počtu stížností na 1 zařízení Pramen: Dotazníkové šetření VÚPSV Graf 2 Pojišťovny, s nimiž mají pobytová zařízení sociálních služeb uzavřenou Graf pojistnou 2 Pojišťovny, smlouvu s pro nimiž případ mají odpovědnosti pobytová zařízení škodu sociálních způsobenou služeb při uzavřenou poskytování pojistnou sociálních smlouvu služeb pro případ 4% odpovědnosti 2% 2% 1% za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb 4% 5% 6% 4% 2% 2% 1% 4% 4% 2% 2% 1% 53% 5% 4% 5% 6% 14% 6% 9% 53% 53% 14% 14% 9% 9% Kooperativa pojišťovna, a. s., 53% Česká pojišťovna, a. s., 14% Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., 9% Kooperativa Kooperativa pojišťovna, pojišťovna, a. a. s., 53% s., 53% Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s., 6% Česká Česká pojišťovna, pojišťovna, a. a. s., s., 14% 14% Ostatní, 5% (smlouva nebyla uzavřena v době zpracování článku) Česká podnikatelská pojišťovna, a. a. s., s., 9% 9% UNIQA pojišťovna, a. s., 4% Hasičská vzájemná pojišťovna, a. a. s., s., 6% 6% Kooperativa pojišťovna a. s., (v edoucí pojistil), Česká podnikatelská poj. (pojistitel), Ostatní, 5% 5% 4% (smlouva nebyla uzavřena v době v době zpracování článku) článku) UNIQA pojišťovna, a. a. s., s., 4% 4% ČSOB Pojišťovna, a. s., 2% Kooperativa pojišťovna a. a. s., s., (v (v edoucí pojistil), Česká Česká podnikatelská poj. poj. (pojistitel), Generali Pojišťovna 4% a. s., 2% Graf 3 Způsoby, kterými a. s., zaměstnanci 2% získávají informace o právních předpisech Graf Graf ČSOB ČSOB 3 vztahujících 3 Způsoby, Pojišťovna, Pojišťovna, se k kterými a. a.s. s., (vedoucí výkonu zaměstnanci 2% pojistitel), Česká poj., a.s., Kooperative, a.s., Česká podnikatelská jejich pojišťovna povolání získávají (pojistitelé), informace o právních 1% o předpisech vztahujících Graf 3 Způsoby, se k kterými a. zaměstnanci s., 2% získávají informace o právních předpisech Generali Pojišťovna se k výkonu jejich a. s., povolání 2% vztahujících se k výkonu jejich povolání a.s. Česká poj., a.s., Kooperative, Pramen: ČSOB Dotazníkové Pojišťovna, šetření a.s. (vedoucí VÚPSV, v.v.i. 2% pojistitel), Česká poj., a.s., Kooperative, a.s., a.s., Česká Česká podnikatelská pojišťovna 6% (pojistitelé), 1% 2% 6% pojišťovna 2% (pojistitelé), 1% 15% 2% 6% 15% 15% 42% Pramen: Dotazníkové 15% šetření VÚPSV, v.v.i. 42% Pramen: Dotazníkové šetření VÚPSV, v.v.i. 42% 42% 16% 16% 16% 19% 19% 19% Semináře, školení, vstupní školení, stáže, samostudium, kurzy, vzdělávací Semináře, program, školení, 42% vstupní školení, stáže, samostudium, kurzy, vzdělávací program, Semináře, 42% školení, vstupní školení, stáže, samostudium, kurzy, vzdělávací Semináře, Porady, školení, provozní vstupní schůzky, školení, 19% stáže, samostudium, kurzy, vzdělávací program, 42% program, Porady, provozní Internet, 42% schůzky, 19% odborná literatura, nástěnky, softwarové programy, informační Internet, Porady, provozní schůzky, 19% Porady, systémy, odborná provozní 16% literatura, nástěnky, softwarové programy, informační schůzky, 19% systémy, Internet, Zákony, 16% odborná vyhlášky, literatura, vnitřní předpisy, nástěnky, směrnice, softwarové standardy programy, kvality informační Internet, sociálních Zákony, systémy, odborná služeb, vyhlášky, 15% 16% literatura, vnitřní předpisy, nástěnky, směrnice, softwarové standardy programy, kvality sociálních informační systémy, služeb, Zákony, 15% 16% vyhlášky, vnitřní předpisy, směrnice, standardy kvality sociálních Externí odborníci, 6% Zákony, Externí služeb, vyhlášky, odborníci, 15% vnitřní 6% předpisy, směrnice, standardy kvality sociálních služeb, Externí Znalost 15% odborníci, zákona - povinnost 6% ze strany zaměstnanců, 2% Znalost zákona - povinnost ze strany zaměstnanců, 2% Externí odborníci, 6% Znalost zákona - povinnost ze strany zaměstnanců, 2% Pramen: Znalost Dotazníkové zákona - šetření povinnost VÚPSV, ze v.v.i. strany zaměstnanců, 2% Pramen: Dotazníkové šetření VÚPSV, v.v.i. Pramen: Dotazníkové šetření VÚPSV, v.v.i. Pramen: Dotazníkové šetření VÚPSV, v.v.i počet počet stížností stížností na na 1 1 zařízení zařízení 13

15 vědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb se ukazuje jako nezbytná. Poskytovatelé sociálních služeb sice tuto povinnost plní, smlouvy uzavírají, avšak často bez detailní znalosti rozsahu faktického pojistného plnění. V důsledku toho pojistná ochrana nemusí krýt veškerá rizika a případnou pojistně nekrytou újmu by musel hradit ze svých prostředků zřizovatel. Z dotazníkového šetření VÚPSV lze dovodit, že pracovníci rezidenčních zařízení sociálních služeb jen neradi přiznávají případy, vyplývající z jejich odpovědnosti za škodu, způsobenou klientům provozem těchto zařízení (téměř čtyři čtvrtiny z nich píší, že v uplynulých 5 letech žádné nebyly). Jejich možnosti jsou si ale teoreticky velmi dobře vědomi (pravděpodobně se s nimi i setkali). Přestože jen malá část respondentů uvedla vlastní přímou zkušenost s odpovědností za škodu při poskytování sociálních služeb, názorů na problémy s ní spojené bylo mnohem více. Respondenti zřejmě problémy znají a pravděpodobně je v minulosti již nějakým způsobem řešili. Názory, uvedené v dotaznících, svědčí mimo jiné i o tom, že pracovníci residenčních zařízení sociální péče v problematice odpovědnosti za škody vidí problém, ale jejich právní povědomí je nedostatečné. Z průzkumu vyplynulo, že v ČR zatím prakticky neexistují soudní spory o náhradu škody za újmu na zdraví, majetku a osobnostních právech klientů rezidenční péče. Lze však očekávat, že se sílícím právním povědomím veřejnosti a se zhoršující se kondicí klientů budou podobné spory čím dále častější. Bylo by rovněž třeba, aby vedoucí pracovníci rezidenčních zařízení ve svém vlastním zájmu zaujali zásadovější postoj k otázce pojištění odpovědnosti subjektů, které v jejich prostorách poskytují komerční služby na smluvním základě. Zde jde o ochranu proti případným nárokům poškozených klientů, kteří nerozlišují, zda případnou újmu způsobil zaměstnanec nebo smluvní partner. konu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách dát vzory formulářů k 88 zákona, rámcově upravující obsah povinností poskytovatelů sociálních služeb. Terénu by pomohly vzory právních úkonů a zamezilo by se tak případným následným problémům. Lze postupovat analogicky tak, jak jsou řešeny otázky související s odpovědností při poskytování zdravotnických služeb ve vyhlášce č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci (v platném znění). V novele zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zakotvit povinnost residenčních zařízení sociálních služeb vyžadovat od nájemců provozních prostor (např. od pedikérů, holičů, kadeřnic, masérů ) uzavření odpovědnostního pojištění za škodu způsobenou klientovi při poskytování služeb komerčního charakteru. Klíčová slova: odpovědnost, pojištění odpovědnosti, škoda na majetku, škoda na zdraví, sociální služby Literatura Bělina, M. et al.: Pracovní právo. Praha: C. H. Beck, Brejcha, A.: Odpovědnost v soukromém a veřejném právu, Codex Bohemia 2000 Bruthansová, D., Červenková, A.: Sociálně-zdravotní služby, poskytované klientům na ošetřovatelských odděleních domovů důchodců a v léčebnách pro dlouhodobě nemocné se zřetelem k jejich sociální situaci a zdravotnímu stavu. Praha: VÚPSV, Bruthansová, D., Červenková, A., Jeřábková, V.:Odpovědnost za škodu vzniklou klientovi v pobytových zařízeních sociálních služeb. Fórum sociální politiky, 2009, č. 1, s Eliáš K.: Občanský zákoník Velký akademický komentář. Linde, 2008 Holub, M., Bičovský, J., Pokorný, R. et al.: Odpovědnost za škodu v právu občanském, pracovním a obchodním. Praktická příručka. 3. vyd. Praha Linde 2006 Jurásková, D: Bezpečný pokoj. Příspěvek na konferenci GTO v Ostravě Knap, K., Švestka, J.: Prostředky občanskoprávní ochrany občanů. Právo a zákonnost, 1991, č. 6, s Kuchta, J.: Trestní zákon. Komentář k 3. Praha: ASPI, Švestka J., Spáčil J., Škárová M., et al.: Občanský zákoník, komentář, C.H.Beck, 2008 www. kooperativa.cz Poznámky 1. K pojmu závislost na péči viz 7 a násl. z.č. 108/2006 Sb., viz též Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči (Analýza financování služeb v letech 2007 až 2009) MPSV únor 2009, kde se uvádí, že postupný nárůst počtu klientů Na základě zjištěných skutečností doporučujeme: Zvýšit právní vědomí poskytovatelů residenčních služeb v problematice právní odpovědnosti za škodu, jak formou pregraduálního, tak i postgraduálního studia, zejména z hlediska občanskoprávního, pracovněprávního a trestněprávního. Do příloh prováděcího předpisu k záresidenčních zařízení sociální péče, kteří mají přiznaný příspěvek na péči, svědčí o tom, že tuto péči ve stále větší míře čerpají osoby, které ji skutečně potřebují. 2. Za relevantní je nutno považovat např. případ klientky, které byl doporučen po návratu z hospitalizace klid na lůžku, klientka však doporučení nerespektovala a při pádu si zlomila krček. Po dohodě s rodinnými příslušníky byla náhrada škody (bolestné) vyřešena prostřednictvím pojišťovny z odpovědnostní pojistky. 3. srovnání je možné, neboť - jak bylo zjištěno v jedné z našich předcházejících studií struktura pacientů na lůžkách následné péče je co do věku, morbidity a náročnosti na péči velmi podobná struktuře klientů v domovech pro seniory viz BRUTHANSOVÁ, D. ČERVENKO- VÁ, A.: Sociálně-zdravotní služby, poskytované klientům na ošetřovatelských odděleních domovů důchodců a v léčebnách pro dlouhodobě nemocné se zřetelem k jejich sociální situaci a zdravotnímu stavu, Praha, VUPSV Mgr. Dana Jurásková, MBA: Bezpečný pokoj. Příspěvek na konferenci GTO v Ostravě tato pojišťovna zaujímá se svými 22 % druhé místo českém pojistném trhu z hlediska výše předepsaného pojistného a spolu s Českou podnikatelskou pojišťovnou, a. s. je součástí koncernu Vienna Insurance Group O autorovi JUDr. Daniela Bruthansová zabývá se právem sociálního zabezpečení se zaměřením na sociálnězdravotní problematiku, medicínské právo, pracovní právo 14

16 SUMMARY Medical Assecement Service in system of pension insurance and accident insurance in the Slovak Republic Čeledová Libuše 1, Bojcúnová, Jaroslava 2, Čevela Rostislav 1 1 Ministerstvo práce a sociálních věcí 2 Sociálna poisťovňa, pobočka Bratislava This article is the continuation to part one, where the authors focused on the social insurance system in the Slovak Republic, the scope of the Medical Assessment Service activities inside the social insurance system and at the medical expert judgement of the health state and temporary incapacity of work in the health insurance. This article brings information about the medical judgment in two other areas of the social insurance the disability and accident insurance. At the end of this article the trend of disability in the Slovak Republic in comparison to the Czech Republic in the same timeframe from year 2005 to Key words: pension insurance in the Slovak Republic, accident insurance in the Slovak Republic, Social Insurance Agency. O autorech: MUDr. Bc. Libuše Čeledová, Ph.D., pracovnice Odb. lékařské posudkové služby MPSV,absolvovala LF UK v Plzni, PFMU v Brně, doktorandské studium na LF UK v Plzni, libuse. MUDr. Jaroslava Bojcúnová, posudková lekárka vedúca OLPČ, Sociálna poisťovňa, pobočka Bratislava, absolvovala LF UK v Bratislavě, Manegenet zdravotníckych služeb City University v Bratislavě MUDr. Bc. Rostislav Čevela, ředitel Odb. lékařské posudkové služby MPSV, absolvoval LF UK v Hradci králové a VŠ aplikovaného práva v Praze Posuzování v systému důchodového a úrazového pojištění na Slovensku - 2. část Libuše Čeledová, Jaroslava Bojcúnová, Rostislav Čevela Posuzování v systému slovenského důchodového pojištění Lékařská posudková činnost v důchodovém pojištění zahrnuje posuzování invalidity a posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezaopatřeného dítěte, nemoci a stavu nezaopatřeného dítěte, které si vyžaduje mimořádnou péči Posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost (posuzování invalidity) Posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v rámci lékařské posudkové činnosti důchodového pojištění vykonává posudkový lékař sociálního pojištění pobočky Sociální pojišťovny a v případech řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí Sociální pojišťovny ve věci nároku na důchodovou dávku i posudkový lékař sociálního pojištění Ústředí Sociální pojišťovny, za osobní účasti pojištěnce. Vzhledem k tomu, že lékařská posudková činnost se vykonává jen za účelem sociálního pojištění podle zákona č. 461/2003 Z.z. o sociálním pojištění, posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se vykonává jen v rámci řízení o důchodovou dávku na základě žádosti pojištěnce, pro kterého uplatnění nároku na dávku je výlučným právem. Posudkový lékař sociálního pojištění při zjišťování invalidity posuzuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost podle zákona o sociálním pojištění. Podle 71 odst. 1 zákona o sociálním pojištění je pojištěnec invalidní, když pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav má pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o více než 40 % v porovnání se zdravou fyzickou osobou. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je takový zdravotní stav, který způsobuje pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost a který má podle poznatků lékařské vědy trvat déle než jeden rok. Pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost se posuzuje porovnáním tělesné schopnosti, duševní schopnosti a smyslové schopnosti pojištěnce s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a tělesné schopnosti, duševní schopnost a smyslové schopnosti zdravé fyzické osoby. Při posuzování pokle- 15

17 su schopnosti vykonávat výdělečnou činnost se nepřihlíží na zdravotní postižení, které byly zohledněné na nárok na invalidní výsluhový důchod. Pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost se posuzuje na základě : lékařských zpráv a údajů ze zdravotní dokumentace zdravotnického zařízení a zhodnocení léčby s určením diagnostického závěru, stabilizace onemocnění, jeho dalšího vývoje, další léčby a komplexních funkčních vyšetření a jejich závěrů, přičemž se přihlíží na zůstávající schopnost vykonávat výdělečnou činnost, zůstávající schopnost přípravy na povolání, možnosti poskytnutí pracovní rehabilitace nebo rekvalifikace. Míra poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost je uvedená v příloze č. 4 k zákonu o sociálním pojištění. Určuje se podle druhu zdravotního postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a se zřetelem na závažnost ostatních zdravotních postižení. Jednotlivé procentuální míry poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost se nesčítají.určenou míru poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost je možné zvýšit nejvíce o 10 %, pokud závažnost ostatních zdravotních postižení ovlivňuje pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost. Při stanovení zvýšení hodnoty se vychází z předešlé výdělečné činnosti, dosaženého vzdělání, zkušeností a schopnosti rekvalifikace pojištěnce. Obdobně se postupuje, když pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost je důsledkem více zdravotních postižení podmiňujících dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Není-li v příloze č. 4 k zákonu o sociálním postižení uvedeno zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, určí se míra poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v procentech podle zdravotního postižení uvedeného v této příloze, které je s jeho funkčním dopadem nejvíce porovnatelné (1,2). Tabulka č. 1 uvádí příklad posuzování onkologických onemocnění dle přílohy č. 4 zákona o sociálním pojištění (3). KAPITOLA II. - CHOROBY KRVI A KRVOTVORNÝCH ORGÁNOV 2. Chronická lymfatická leukémia a) s miernymi prejavmi, v remisii bez výraznejších ťažkostí, bez celkových symptómov, bez hematologickej liečby, bez známok progresie) 10 20% b) so stredne ťažkými klinickými a laboratórnymi prejavmi s potrebou opakovanej hematologickej liečby, znížená výkonnosť organizmu 30 50% c) veľké zväčšenie sleziny, znížená imunita, výrazne znížená výkonnosť organizmu, v sústavnej hematologickej liečbe s opakovanými hospitalizáciam 60 70% 3. Plazmocytóm (myelóm) a) s miernymi prejavmi, v remisii bez výraznejších ťažkostí, bez celkových symptómov, bez hematologickej liečby, bez známok progresie 10 20% b) so stredne ťažkými klinickými a laboratórnymi prejavmi, so zníženou výkonnosťou organizmu 35 50% c) s ťažkými prejavmi, anémia pod 10 g/ dl hemoglobínu, typickými bolesťami, osteolýzou, poruchou funkcie obličiek a zníženou výkonnosťou organizmu 70 80% 4. Indolentné non-hodgkinove lymfómy (lymfogranulóm), primárne lokalizovaný non-hodgkinov lymfóm, Hodgkinov (lymfoproliferatívny) lymfóm a) s ľahkými prejavmi, v remisii, s klinicky a laboratórne priaznivým nálezom, ľahké subjektívne ťažkosti 10-20% b) so stredne ťažkými prejavmi, v remisii, s klinicky a laboratórne stacionárnym nálezom, s podstatným znížením výkonnosti organizmu 45 50% c) s ťažkými klinickými a laboratórnymi prejavmi, rozsiahly, aktívny proces, v sústavnom liečení, s ťažkým vplyvom na celkový stav organizmu 70 80% 5. Malígne lymfómy a) akútne stavy 70 80% b) v remisii, s dvojročnou stabilizáciou, so zníženou imunitou, s miernymi klinickými prejavmi a zníženou výkonnosťou organizmu 35 45% c) pokročilé štádium s ťažkými klinickými a laboratórnymi prejavmi, s ťažkým vplyvom na celkový stav organizmu 80% 8. Akútna leukémia (lymfatická, myeloidná) a) aktívne prejavy ochorenia 70 80% b) v štádiu remisie, po dvojročnej stabilizácii zdravotného stavu, pri stacionárnom klinickom a laboratórnom náleze, so zníženou výkonnosťou organizmu 60 70% KAPITOLA IV. - ENDOKRINNÉ CHOROBY, PORUCHY VÝŽIVY A PREMENY LÁTOK 7.6. Nádory hypofýzy a) počas chirurgickej a onkologickej liečby 80 b) neliečiteľné formy 90% c) po stabilizácii zdravotného stavu 30 55% (spravidla po dvoch rokoch) so závažnejšími komplikáciami 9.3. Zhubný nádor štítnej žľazy a) počas onkologickej liečby 70 80% b) neliečiteľné formy 90% c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30 40% KAPITOLA VI. - CHOROBY NERVOVÉHO SYSTÉMU ODDIEL A - POSTIHNUTIE MOZGU 11. Mozgové nádory a) po odstránení nádoru počas onkologickej liečby 70 75% b) neliečiteľné formy so stredne ťažkým až ťažkým poškodením mozgu 90% c) po stabilizácii zdravotného stavu, s ľahkým reziduálnym neurologickým nálezom (spravidla po dvoch rokoch) % KAPITOLA VII. - CHOROBY ZMYSLOVÝCH ORGÁNOV ODDIEL A ZRAK 12. Zhubný nádor oka a) počas onkologického liečenia 70 80% b) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla do dvoch rokov) % ODDIEL B SLUCH 9. Zhubné nádory v oblasti hlavy a krku a) po odstránení nádoru, počas onkologickej liečby 80% b) neliečiteľné formy zhubných nádorov 90% c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30 50% d) po stabilizácii zdravotného stavu s úplnou stratou hlasu 80% KAPITOLA VIII. - CHOROBY DÝCHACEJ SÚSTAVY ODDIEL B - CHOROBY 16

18 DOLNÝCH CIEST DÝCHACÍCH 5. Nádory dýchacích ciest, pľúc a medzipľúcia (mediastina) a) po úplnom odstránení nádoru (ľubovoľnou liečbou), bez obmedzenia pľúcnych funkcií 10 15% b) po úplnom odstránení nádoru, s obmedzením pľúcnych funkcií ľahkého stupňa 20 30% c) po úplnom odstránení nádoru, s obmedzením pľúcnych funkcií stredne ťažkého stupňa 35 50% d) po úplnom odstránení nádoru, s obmedzením pľúcnych funkcií ťažkého stupňa 55 80% e) počas onkologickej liečby 70 80% f) nevyliečiteľná choroba 90% KAPITOLA X. - CHOROBY TRÁVIACEJ SÚSTAVY ODDIEL A - CHOROBY PAŽERÁKA 5. Zhubný nádor pažeráka a) po chirurgickom odstránení počas onkologickej liečby 70 80% b) neliečiteľné formy 90% c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) % ODDIEL B - CHOROBY ŽALÚDKA 3. Zhubný nádor žalúdka a) čiastočné odstránenie žalúdka v ranom štádiu (early cancer T1 NO MO) 50% b) po resekcii žalúdka počas onkologickej liečby 70 80% c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 40 60% ODDIEL C - CHOROBY TENKÉHO ČREVA A HRUBÉHO ČREVA 4. Zhubný nádor čreva a konečníka a) po odstránení lokalizovaných črevných nádorov, časti hrubého čreva alebo rekta 50 60% b) s vytvorenou kolostómiou, počas onkologickej liečby 70 80% c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 50% d) s ukončenou liečbou s trvalou kolostómiou 50-70% e) neliečiteľné formy 90% ODDIEL D - CHOROBY PEČENE, ŽLČOVÝCH CIEST A PODŽALÚDKOVEJ ŽĽAZY 3. Zhubný nádor pečene a) počas onkologickej liečby 70 80% b) neliečiteľné formy 90% c) po stabilizácii zdravotného stavu 30 50% 7. Zhubný nádor žlčníka, žlčových ciest alebo papily a) počas onkologickej liečby 70 80% b) neliečiteľné formy 90% c) po dosiahnutí stabilizácie zdravotného stavu (spravidlapo dvoch rokoch) 30 50% 10. Malígny nádor podžalúdkovej žľazy a) počas onkologickej liečby 70 80% b) neliečiteľné formy 90% c) po dosiahnutí stabilizácie (spravidla po dvoch rokoch) 40 50% KAPITOLA XI. - CHOROBY MOČOVEJ SÚSTAVY ODDIEL A - POSTIHNUTIA OBLIČIEK 7. Zhubný nádor obličky a) počas onkologickej liečby 70 80% b) po dosiahnutí stabilizácie zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30 50% c) neliečiteľné formy 90% ODDIEL B - CHOROBY MOČOVÝCH CIEST 3. Zhubný nádor močového mechúra a) po odstránení v ranom štádiu (T1-2 N0 M0) 30 40% b) po odstránení v neskorých štádiách, počas onkologickej liečby 70 80% c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30 50% d) neliečiteľné formy 90% KAPITOLA XII. - CHOROBY MUŽSKÝCH POHLAVNÝCH ORGÁNOV 2. Zhubný nádor penisu a) po odstránení v ranom štádiu (T1-2 N0 M0) 30 40% b) po odstránení v neskorých štádiách, počas onkologickej liečby 70 80% c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30 50% d) neliečiteľné formy 90% 3. Zhubný nádor semenníka a) po odstránení lokalizovaného seminómu alebo lokalizovaného zhubného teratómu bez postihnutia uzlín (T1-3 N0 M0) 30 40% b) po odstránení v pokročilých štádiách, počas onkologickej liečby 70 80% c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30 50% d) neliečiteľné formy 90% 5. Zhubný nádor prostaty a) po odstránení vo včasnom štádiu (T1-2 N0 M0) 30 40% b) počas uroonkologickej liečby pokročilého štádia 70-80% c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30 50% d) neliečiteľné formy 90% KAPITOLA XIII. - CHOROBY ŽENSKÝCH POHLAVNÝCH ORGÁNOV 2. Zhubný nádor prsníka a) po odstránení v štádiu I (T1 N0 M0) alebo po parciálnej resekcii 30 40% b) po odstránení v štádiu II (T2 N1 M0) 50 70% c) po odstránení v pokročilých štádiách - po odstránení prsníka s exenteráciou axily, počas onkologickej liečby 75-80% d) neliečiteľné formy 90% e) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30-50% 4. Zhubný nádor maternice (výnimka: carcinoma in situ) a) po odstránení nádoru tela alebo krčka maternice vo FIGO--štádiu Ia a Ib (T1NX M0) 30-40% b) po odstránení nádoru vo FIGO-štádiu II (T2 NX M0) 50-70% c) po odstránení nádoru v pokročilom štádiu, počas onkologickej liečby 75 80% d) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30-50% e) neliečiteľné formy 90% 6. Zhubný nádor vaječníka a) po odstránení vo FIGO-štádiu Ia a Ib (T1 NX M0) 30 40% b) po odstránení v pokročilých štádiách, počas onkologickej liečby 70-80% c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30 50% d) neliečiteľné formy 90% 12. Zhubný nádor pošvy (s výnimkou carcinoma in situ) a) po odstránení vo FIGO-štádiu I (T1 N0 M0) 30 40% b) po odstránení v pokročilých štádiách, počas onkologickej liečby 70 80% c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30-50% d) neliečiteľné formy 90% 17

19 13. Zhubný nádor vonkajších rodidiel (s výnimkou carcinoma in situ) a) po odstránení vo FIGO-štádiu I a II (T1-2 N0 M0) 30 40% b) po odstránení v pokročilých štádiách, počas onkologickej liečby 70 80% c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30-50% d) neliečiteľné formy 90% KAPITOLA XIV. - CHOROBY KOŽE A PODKOŽNÉHO VÄZIVA 9. Zhubné nádory kože a) po odstránení melanómu v štádiu Ia (T1 N0 M0) 20 30% b) po odstránení zhubných nádorov v štádiách (T1-2 N0-2 M0) 50-60% c) po odstránení v pokročilých štádiách, počas onkologickej liečby 70 80% d) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30 50% e) neliečiteľné formy 90% KAPITOLA XV. - CHOROBY PODPORNÉHO A POHYBOVÉHO APARÁTU ODDIEL H - NÁDORY KOSTÍ, SVALSTVA A MÄKKÝCH TKANÍV 1. Zhubné nádory kostí, svalstva a mäkkých tkanív a) počas onkologickej liečby 80% b) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 50 70% c) neliečiteľné formy 90% Trvání invalidity pro účely posouzení trvání nároku na důchodovou dávku se přezkoumává při kontrolních lékařských prohlídkách: ve lhůtě určené při předcházejícím posuzování anebo i dříve, jak posudkový lékař zjistí posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují vykonání kontrolní lékařské prohlídky, na podnět jiné fyzické osoby anebo právnické osoby. Trvání invalidity se nepřezkoumává, když při kontrolní lékařské prohlídce nebyla určena lhůta jejího dalšího uskutečnění. Ve smyslu 227 odst. 2 písm. c) zákona o sociálním pojištění pojištěnec a uživatel dávky jsou povinni zúčastnit se posuzování poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost na účely poskytování důchodových dávek. Za porušení uvedené povinnosti může Sociální pojišťovna ve smyslu 239 zákona o sociálním pojištění uložit pokutu až do , 96. Při ukládání pokuty Sociální pojišťovna zohlední závažnost porušení povinnosti stanovené tímto zákonem. Podle 112 odst. 7 zákona o sociálním pojištění výplata dávky, která je podmíněná invaliditou, ztrátou nebo poklesem pracovní schopnosti, se zastaví, pokud se uživatel dávky, jehož zdravotní stav je třeba posoudit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu. Ve smyslu 194 odst. 4 zákona o sociálním pojištění organizační složka Sociální pojišťovny řízení zastaví, pokud se účastník řízení ve lhůtě určené organizační složkou Sociální pojišťovny nepodrobil vyšetření zdravotního stavu potřebného na rozhodnutí o nároku na dávku a nároku na výplaty dávky (1,2,3). Posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezaopatřeného dítěte, nemoci a stavu nezaopatřeného dítěte, které si vyžadují mimořádnou péči Posudkový lékař pobočky Sociální pojišťovny posuzuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nezaopatřeného dítěte a nemoc a stav nezaopatřeného dítěte, které si vyžaduje mimořádnou péči. Posouzení se vykonává pro účely zákona o sociálním pojištění, např. pro účely sirotčího důchodu, resp. pro účely určení povinného důchodového pojištění osoby. Nemoci a stavy, které si vyžadují mimořádnou zvláštní péči jsou uvedené v příloze č. 2 zákona o sociálním pojištění (3). Tabulka č. 2 příloha č.2 zákona o sociálním pojištění I. KAPITOLA - INFEKČNÉ A PARAZI- TÁRNE CHOROBY (A00 - B99) II. KAPITOLA - NÁDORY (C00 - D48) III. KAPITOLA - CHOROBY KRVI A KR- VOTVORNÝCH ORGÁNOV A NIEKTO- RÉ PORUCHY IMUNITNÝCH MECHA- NIZMOV (D50 - D89) IV. KAPITOLA - CHOROBY ŽLIAZ S VN- ÚTORNÝM VYLUČOVANÍM, VÝŽIVY A PREMENY LÁTOK (E00 - E90) V. KAPITOLA - DUŠEVNÉ PORUCHY A PORUCHY SPRÁVANIA (F00 - F99) VI. KAPITOLA- CHOROBY NERVOVÉ- HO SYSTÉMU (G00 - G99) VII. KAPITOLA- CHOROBY OKA A JEHO ADNEXOV (H00 - H59) VIII. KAPITOLA - CHOROBY UCHA A HLÁVKOVÉHO VÝBEŽKU (H60 - H95) IX. KAPITOLA - CHOROBY OBEHOVEJ SÚSTAVY (I00 - I99) X. KAPITOLA - CHOROBY DÝCHACEJ SÚSTAVY (J00 - J99) XI. KAPITOLA - CHOROBY TRÁVIACEJ SÚSTAVY (K00 - K93) XII. KAPITOLA - CHOROBY KOŽE A PODKOŽNÉHO TKANIVA (L00 - L99) XIII. KAPITOLA - CHOROBY SVALO- VEJ SÚSTAVY A KOSTROVEJ SÚSTAVY A SPOJIVOVÉHO TKANIVA (M00 - M99) XIV. KAPITOLA - CHOROBY MOČOVEJ A POHLAVNEJ SÚSTAVY (N00 - N99) XVII. KAPITOLA -VRODENÉ CHYBY, DEFORMÁCIE A CHROMOZÓMOVÉ MALFORMÁCIE (Q00 - Q99) XIX. KAPITOLA -PORANENIA, OTRAVY A NIEKTORÉ INÉ NÁSLEDKY VONKAJ- ŠÍCH PRÍČIN (S00-T98) Lékařská posudková činnost v úrazovém pojištění Lékařská posudková činnost v úrazovém pojištění zahrnuje posuzování poklesu pracovní schopnosti, posuzování zdravotní způsobilosti poškozeného absolvovat pracovní rehabilitaci a rekvalifikaci pro účely opětovného zařazení do pracovního procesu, kontrolu bodového odhodnocení pracovního úrazu a choroby z povolání na účely náhrady za bolest a náhrady za ztížení společenského uplatnění ve sporných případech a posuzování účelnosti vynaložených nákladů spojených s léčením, že které se považují náklady na léčiva a léky, zdravotnické pomůcky, dietetické potraviny a doprava poškozeného spojená s léčením. Posuzování poklesu pracovní schopnosti Při posuzování poklesu pracovní schopnosti poškozeného při pracovním úraze a nemoci z povolání posudkový lékař sociálního pojištění určuje procentní pokles schopnosti vykonávat dosavadní činnost zaměstnance nebo osoby uve- 18

20 dené v 17 odst. 2 zákona o sociálním pojištění. Pokles pracovní schopnosti se posuzuje v souvislosti s plněním pracovních úloh uvedených v 8 odst. 4 zákona o sociálním pojištění anebo s činnostmi uvedenými v 17 odst. 2, nebo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, anebo v přímé souvislosti s těmito činnostmi. Pokles pracovní schopnosti se opětovně posoudí, pokud se předpokládá změna ve vývoji pracovní schopnosti. Při posuzování poklesu pracovní schopnosti se nepřihlíží na zdravotní postižení, které bylo zohledněné při nároku na invalidní výluhový důchod podle zákona č. 328/2002 Z.z.., o sociálním zabezpečení policistů a vojáků a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (1,2,3,4) Posuzování zdravotní způsobilosti poškozeného absolvovat pracovní rehabilitaci a rekvalifikaci pro účely opětovného zařazení do pracovního procesu Při posuzování zdravotní způsobilosti poškozeného absolvovat pracovní rehabilitaci a rekvalifikaci posudkový lékař sociálního pojištění posuzuje možnost předpokladu opětovného zařazení poškozeného do pracovního procesu. Kontrola bodového odhodnocení pracovního úrazu a choroby z povolání na účely náhrady za bolest a náhrady za ztížení společenského uplatnění ve sporných případech Posudkový lékař sociálního pojištění v rámci kontroly bodového ohodnocení ve sporných případech kontroluje správnost vyplnění formuláře ošetřujícím lékařem a jeho soulad s právními předpisy. Posuzování účelnosti vynaložených nákladů spojených s léčením, že které se považují náklady na léčiva a léky, zdravotnické pomůcky, dietetické potraviny a doprava poškozeného spojená s léčením Posuzování účelnosti vynaložených nákladů spojených s léčením, za které se považují náklady na léčiva a léky, zdravotnické pomůcky, dietetické potraviny a doprava poškozeného spojená s léčením vykonává posudkový lékař pobočky Sociální pojišťovny příslušné podle místa trvalého pobytu poškozeného. Posuzování účelnosti vynaložených nákladů se vykonává na základě žádosti poškozeného o náhradu nákladů spojených s léčením. Posudkový lékař pobočky při posuzování účelnosti vynaložených nákladů vychází ze zdravotní dokumentace poškozeného, vyžádaných odborných lékařských nálezů a spolupracuje s revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny poškozeného. Posudkový lékař kontroluje zdravotní výkony na účely sociálního pojištění, vykazované pobočce zdravotnickými zařízeními, se zřetelem na účelné vynakládání prostředků sociálního pojištění. vystavení poukazu o trvání dočasné pracovní neschopnosti (1,2,3) Závěr V tabulce č. 3. uvádíme vývoj invalidizace ve Slovenské republice za roky Pro srovnání slovenského vývoje invalidizace s jinou zemí uvádíme v tabulce č. 4 vývoj invalidizace v České republice za období let Souhrn Článek navazuje na první část, ve které se autoři zaměřili na systém sociálního pojištění ve Slovenské republice, působnost lékařské posudkové služby v sys- Tabulka č.3 Vývoj invalidizace ve Slovenské republice za období let Rok % víc jako 70% celkem (Zdroj: Sociálna poisťovňa SR) Tabulka č. 4 Vývoj invalidizace v letech podle nově přiznaných PID a ČID v České republice Rok DIP DIČ (Zdroj :Česká správa sociálního zabezpečení). Vysvětlivky: DIP plný invalidní důchod, DIČ částečný invalidní důchod Zdravotními výkony na účely sociálního pojištění jsou podle 156 zákona o sociálním pojištění : vystavení potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, vystavení potvrzení o potřebě ošetřování nebo péče, vystavení potvrzení o potřebě přeřadění na jinou práci, vystavení potvrzení o očekávaném dni porodu, vystavení bodového ohodnocení pracovního úrazu nebo choroby z povolání na účely náhrady za bolest a náhrady za ztížení společenského uplatnění, vystavení nálezu o zdravotním stavu na písemné vyžádání posudkového lékaře, zdravotní péče poskytnutá na písemné požádání posudkového lékaře, vystavení formuláře Hlášení o úrazu a formuláře Hlášení choroby z povolání, tému sociálního zabezpečení a posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti v nemocenském pojištění. Článek přináší informace o posuzování v dalších dvou systémech sociálního zabezpečení v důchodovém a v úrazovém pojištění. V závěru autoři uvádí vývoj invalidizace ve Slovenské republice a pro srovnání i vývoj invalidizace v České republice. Klíčová slova: slovenské důchodové pojištění pojištění,slovenská úrazové pojištění, sociální pojišťovna Literatura 1) 2) Správa o vývoji dočasnej pracovnej neschopnosti a invalidizácie v roku 2009 Sociálna poisťovňa ústredie, marec ) Zákon č. 461/2003 Z.z. o sociálním pojištění, ve znění pozdějších předpisů 4) Zákon č. 328/2002 Z.Z., o sociálním zabezpečení policistů a vojáků a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) 19

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě PhDr. 23. února 2012 Institut pro veřejnou diskusi, Perspektiva českého zdravotnictví: Jaký vliv má demografický vývoj v ČR na stav zdravotnictví

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. Home care in the Czech Republic in 2011

Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. Home care in the Czech Republic in 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 212 58 Domácí zdravotní péče v České republice v roce 211 Home care in the Czech Republic in 211 Souhrn Ke konci

Více

Zpráva o novorozenci 2010. Report on newborn 2010

Zpráva o novorozenci 2010. Report on newborn 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 11. 2011 59 Souhrn Zpráva o novorozenci 2010 Report on newborn 2010 V roce 2010 se v České republice živě narodilo

Více

POSTAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V SOCIÁLNÍM SYSTÉMU ČR Position of health services in the Czech social security system

POSTAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V SOCIÁLNÍM SYSTÉMU ČR Position of health services in the Czech social security system POSTAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V SOCIÁLNÍM SYSTÉMU ČR Position of health services in the Czech social security system Marie Brandejsová Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální

Více

Činnost praktických lékařů pro dospělé v roce 2012. Activity of general practitioners for adults in 2012

Činnost praktických lékařů pro dospělé v roce 2012. Activity of general practitioners for adults in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 4. 7. 2013 22 Činnost praktických lékařů pro dospělé v roce 2012 Activity of general practitioners for adults in 2012

Více

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2004

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2004 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.6.2005 21 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2004

Více

Vybrané mzdové charakteristiky v krajích ČR členěné podle věku a pohlaví v roce 2008

Vybrané mzdové charakteristiky v krajích ČR členěné podle věku a pohlaví v roce 2008 Vybrané mzdové charakteristiky v krajích ČR členěné podle věku a pohlaví v roce 2008 Luboš Marek, Michal Vrabec Souhrn: V tomto příspěvku jsme se zaměřili na zkoumání rozdílů u běžných charakteristik mzdových

Více

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI Vladimír ŽÍTEK Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, Lipová 41a, 602 00 Brno zitek@econ.muni.cz Abstrakt

Více

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2009

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 5. 2010 13 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2012

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 7. 2013 25 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika Demografická transformace a posilování role pacientů Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000

Více

Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o.

Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o. Czech Republic EDUCAnet Střední odborná škola Pardubice, s.r.o. ACCESS TO MODERN TECHNOLOGIES Do modern technologies influence our behavior? Of course in positive and negative way as well Modern technologies

Více

Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic. MUDr. Pavel Kubů

Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic. MUDr. Pavel Kubů Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic MUDr. Pavel Kubů Zdravotnictví: nízká míra využívání IT Finanční služby Pojištění Spotřebitelské služby Velkoobchod Obchodní služby

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC

MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC Kateřina Pojkarová 1 Anotace:Článek se věnuje železniční přepravě mezi kraji v České republice, se zaměřením na

Více

Míra přerozdělování příjmů v ČR

Míra přerozdělování příjmů v ČR Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

POČÍTAČE, INTERNET A E-LEARNING COMPUTERS, INTERNET AND E-LEARNING. Hana Rysová, Eva Jablonská, Jitka Štěpánová

POČÍTAČE, INTERNET A E-LEARNING COMPUTERS, INTERNET AND E-LEARNING. Hana Rysová, Eva Jablonská, Jitka Štěpánová POČÍTAČE, INTERNET A E-LEARNING COMPUTERS, INTERNET AND E-LEARNING Hana Rysová, Eva Jablonská, Jitka Štěpánová Anotace: V letošním akademickém roce provedly autorky již potřetí průzkum mezi studenty I.

Více

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2010

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 6. 2011 18 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2010

Více

Spolupráce s WHO v oblasti informatiky Indikátory Zdraví 2020 a cílů SDG

Spolupráce s WHO v oblasti informatiky Indikátory Zdraví 2020 a cílů SDG Spolupráce s WHO v oblasti informatiky Indikátory Zdraví 2020 a cílů SDG Seminář Ukazatele populačního zdraví: nový informační systém pro kraje a města ČR 30.3.2016, Benediktinské opatství v Emauzích Alena

Více

Vrozené vady u narozených v roce 2008. Congenital malformations in births in year 2008

Vrozené vady u narozených v roce 2008. Congenital malformations in births in year 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 9. 2010 53 Vrozené vady u narozených v roce 2008 Congenital malformations in births in year 2008 Souhrn V roce 2008

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

VÝVOJ VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATEL KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY JAKO PŘÍLEŽITOST I HROZBA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

VÝVOJ VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATEL KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY JAKO PŘÍLEŽITOST I HROZBA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE VÝVOJ VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATEL KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY JAKO PŘÍLEŽITOST I HROZBA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE THE DEVELOPMENT OF THE AGE STRUCTURE OF THE POPULATION REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC AS AN OPPORTUNITY

Více

Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace

Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Tomáš Kostelecký, Jana Vobecká tomas.kostelecky@soc.cas.cz jana.vobecka@soc.cas.cz

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

A. Datová příloha k potřebám regionálního školství

A. Datová příloha k potřebám regionálního školství A. Datová příloha k potřebám regionálního školství 1 Významný počet žáků nedosahuje ani základní úrovně v klíčových kompetencích Graf ukazuje podíl žáků, kteří dosáhli nižší úrovně než 2 (tmavě modré)

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová práce 2013 Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová

Více

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2011

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 10. 2012 50 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce

Více

Zpráva o novorozenci 2012. Report on newborn 2012

Zpráva o novorozenci 2012. Report on newborn 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 11. 2013 52 Souhrn Zpráva o novorozenci 2012 Report on newborn 2012 V roce 2012 se v České republice živě narodilo

Více

LÉKOVÁ POLITIKA OČKOVÁNÍ A SENIOŘI. Jan Švihovec

LÉKOVÁ POLITIKA OČKOVÁNÍ A SENIOŘI. Jan Švihovec LÉKOVÁ POLITIKA OČKOVÁNÍ A SENIOŘI Jan Švihovec Vliv demografického vývoje na financování zdravotnictví v ČR Náklady ZP na pojištěnce Výdaje na zdravotnictví jako % HDP = pod průměrem OECD Výdaje na zdravotnictví

Více

KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU. Klíčová slova: klasifikace veřejných výdajů, efektivnost, struktura veřejných výdajů

KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU. Klíčová slova: klasifikace veřejných výdajů, efektivnost, struktura veřejných výdajů KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU doc. Ing. Bojka Hamerníková, CSc. (VŠFS, Praha) Ing. Alena Maaytová, Ph.D. (VŠE, Praha) Bc. Ullíková (VŠFS, Praha) Anotace: Analýza vývoje veřejných

Více

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce Osnova Kontext problematiky

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Vrozené vady u narozených v roce 2010. Congenital malformations in births in year 2010

Vrozené vady u narozených v roce 2010. Congenital malformations in births in year 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 10. 2012 51 Souhrn Vrozené vady u narozených v roce 2010 Congenital malformations in births in year 2010 V roce

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Důsledky nedostatku pitné vody

Důsledky nedostatku pitné vody Důsledky nedostatku pitné vody Není možné žít bez pitné vody. Když člověk nemá pravidelný přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, jejímž prvním příznakem je pocit žízně je tedy logické, že dehydratovaný

Více

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví České vysoké učení technické v Praze FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ workshop Hodnocení zdravotnických prostředků pátek 28. listopadu 2014 J. Kubinyi,

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Více

Na jeden aspekt problému s dopravou jsme zapomněli. Přestáváme se pohybovat, zapomínáme chodit a jezdit na kole. Zdeněk Hamřík

Na jeden aspekt problému s dopravou jsme zapomněli. Přestáváme se pohybovat, zapomínáme chodit a jezdit na kole. Zdeněk Hamřík Na jeden aspekt problému s dopravou jsme zapomněli. Přestáváme se pohybovat, zapomínáme chodit a jezdit na kole Zdeněk Hamřík Přehled Zdravotní sektor se zajímá o cyklistiku Pohyb a zdraví Epidemie nadváhy

Více

Geografická struktura odpovědí

Geografická struktura odpovědí ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO PROJEKTU PRO DISPARITY V ČESKÉ REPUBLICE Prof. Ing. Ivan Jáč, CSc. Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta Katedra podniková ekonomiky ivan.jac@tul.cz Abstract The paper

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 12 28. 11. 2012 Souhrn Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let

Více

Vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení aneb veřejné zdravotní pojištění nebo státní zdravotní systém

Vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení aneb veřejné zdravotní pojištění nebo státní zdravotní systém Vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení aneb veřejné zdravotní pojištění nebo státní zdravotní systém Ing. Ladislav Friedrich, CSc. generální ředitel Oborová

Více

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010 Přehled dostupnosti vybraných zdravotních a sociálních služeb, multidisciplinarity rehabilitačních zařízeních a inkluzivních/exkluzivních kritérií pro přijímání pacientů po získaném poškození mozku do

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

SISP - charakteristika výběrového souboru

SISP - charakteristika výběrového souboru SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259

Více

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky Jan Pour, Ota Novotný Katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze pour@vse.cz, novotnyo@vse.cz Abstrakt: Kvalita podnikové

Více

Asistovaná reprodukce 2012. Assisted reproduction 2012

Asistovaná reprodukce 2012. Assisted reproduction 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 18. 12. 2013 56 Souhrn Asistovaná reprodukce 2012 Assisted reproduction 2012 V roce 2012 provozovalo činnost 39 center

Více

Key words: injury children Czech Republic European Union prevention

Key words: injury children Czech Republic European Union prevention SROVNÁNÍ STANDARDIZOVANÉ ÚMRTNOSTI DĚTÍ NA ÚRAZY V ČESKÉ REPUBLICE SE ZAHRANIČÍM COMPARISON OF STANDARDIZED INJURY MORTALITY RATES OF CHILDREN IN THE CZECH REPUBLIC AND IN FOREIGN COUNTRIES Dominika Průchová

Více

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Tisková zpráva 26. února 2014 Mgr. Andrea Winklerová Marketing & Communication +420 737 263 113 andrea.winklerova@gfk.com Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Nejvýraznějšímu

Více

PENĚŽNÍ VYDÁNÍ NA DOPRAVU V ČR MONETARY TRANSPORT EXPENSES IN CZECH REPUBLIC

PENĚŽNÍ VYDÁNÍ NA DOPRAVU V ČR MONETARY TRANSPORT EXPENSES IN CZECH REPUBLIC PENĚŽNÍ VYDÁNÍ NA DOPRAVU V ČR MONETARY TRANSPORT EXPENSES IN CZECH REPUBLIC Kateřina Pojkarová 1 Anotace: Tak, jako je doprava je významnou a nedílnou součástí každé ekonomiky, jsou vydání na dopravu

Více

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13.

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13. Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum Ladislav P r ů š a Praha, 13. ledna 2015 představení VÚPSV, v.v.i. první výzkumné pracoviště v resortu

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

PROBLEMATIKA PODPOJIŠTĚNÍ V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

PROBLEMATIKA PODPOJIŠTĚNÍ V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ PROBLEMATIKA PODPOJIŠTĚNÍ V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ zpracováno pro: NO FOOT NO STRESS, o.s. zpracoval: Ing. Lucie Menšíková datum: 28.1.2013 1 Představení společnosti Jsme specialistou na řešení sporů v oblasti

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název projektu: Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název projektu: Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název projektu: Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práci se

Více

Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce 2007. Activity of branch of logopaediology in the CR in the year 2007

Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce 2007. Activity of branch of logopaediology in the CR in the year 2007 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 27. 6. 2008 20 Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce 2007 Activity of branch of logopaediology in the CR in the

Více

Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice

Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice Ing. Jan Pavel, Ph.D. Transparency International - Česká republika o.p.s Projekt: Transparentní veřejné zakázky Koordinátor projektu:

Více

JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ?

JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ? 6. PODZIMNÍ KONFERENCE PREZIDIA ČAS 23.11.2013 BRNO PRACOVNÍ PODMÍNKY ZDRAVOTNÍKŮ OHROŽENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE? JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ? VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR MUDR. RENÁTA PETROVÁ

Více

Administrativní pracovník, referent Administrativa

Administrativní pracovník, referent Administrativa Administrativní pracovník, referent Administrativa COPYRIGHT 2010 PROFESIA Obsah Úvod Struktura celého vzorku Výsledky Všeobecné Poskytování finančních a nefinančních benefitů Metodika průzkumu platů Autor

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 12. 2010 70 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita,

Více

Činnost zdravotnických zařízení oboru dermatovenerologie v České republice v roce 2005

Činnost zdravotnických zařízení oboru dermatovenerologie v České republice v roce 2005 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5.10.2006 50 Činnost zdravotnických zařízení oboru dermatovenerologie v České republice v roce 2005 Activity of health

Více

USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING

USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING Eva Minaříková Institute for Research in School Education, Faculty of Education, Masaryk University Structure of the presentation What can we as teachers

Více

ANALÝZA VÝVOJE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA NA ZÁKLADĚ UKAZATELŮ ÚMRTNOSTI VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR

ANALÝZA VÝVOJE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA NA ZÁKLADĚ UKAZATELŮ ÚMRTNOSTI VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR School and Health 21, 3/2008, Současný diskurs zkoumání školy a zdraví ANALÝZA VÝVOJE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA NA ZÁKLADĚ UKAZATELŮ ÚMRTNOSTI VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR Milan PALÁT, Oldřich KRÁLÍK

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Změny devizového kurzu ČNB a vývoj mezd Changes in the exchange rate of the CNB and wage developments

Změny devizového kurzu ČNB a vývoj mezd Changes in the exchange rate of the CNB and wage developments Změny devizového kurzu ČNB a vývoj mezd Changes in the exchange rate of the CNB and wage developments Abstrakt Jaruše Krauseová Oslabení české koruny ovlivnilo pozitivní vývoj tržeb exportujících firem.

Více

Politické vzdělávání a podpora demokracie od roku 1999. Political Education and Democracy Support since 1999

Politické vzdělávání a podpora demokracie od roku 1999. Political Education and Democracy Support since 1999 Politické vzdělávání a podpora demokracie od roku 1999 Political Education and Democracy Support since 1999 PODPORA DEMOKRACIE DEMOCRACY SUPPORT CÍLE CEVRO GOALS OF CEVRO MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE INTERNATIONAL

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

Činnost oboru gynekologie a péče o ženy v roce 2012. Activity of branch of gynaecology and medical care of women in 2012

Činnost oboru gynekologie a péče o ženy v roce 2012. Activity of branch of gynaecology and medical care of women in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8. 7. 2013 23 Činnost oboru gynekologie a péče o ženy v roce 2012 Activity of branch of gynaecology and medical care

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Znovu do školy: jak si vedou děti sólo rodičů?

Znovu do školy: jak si vedou děti sólo rodičů? Znovu do školy: jak si vedou děti sólo rodičů? Tisková konference 4. září 2015 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství Jak si vedou děti sólo rodičů? Výzkum opakovaně zjišťuje rozdíly mezi dětmi z úplných

Více

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 26.4.2008 ČLK a 2. fáze reformy 24.11.2007 Ministr Julínek na sjezdu ČLK předal věcné záměry 7 zákonů a slíbil, že se

Více

MODEL HODNOCENÍ REGIONŮ NA BÁZI VICEKRITERIÁLNÍHO VÁŽENÉHO RANKINGU

MODEL HODNOCENÍ REGIONŮ NA BÁZI VICEKRITERIÁLNÍHO VÁŽENÉHO RANKINGU MODEL HODNOCENÍ REGIONŮ NA BÁZI VICEKRITERIÁLNÍHO VÁŽENÉHO RANKINGU Ivana KRAFTOVÁ Universita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní Ivana.Kraftova@uni-pardubice.cz Abstrakt Při řízení povzbudivého růstu

Více

lní epidemie HIV/AIDS Metodika vytvářen prevalence HIV/AIDS asná epidemiologická situace HIV/AIDS v ČR

lní epidemie HIV/AIDS Metodika vytvářen prevalence HIV/AIDS asná epidemiologická situace HIV/AIDS v ČR Globáln lní epidemie HIV/AIDS Metodika vytvářen ení odhadů prevalence HIV/AIDS Současn asná epidemiologická situace HIV/AIDS v ČR M.Malý M. Brůčková Státní zdravotní ústav Praha Globální přehled epidemie

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 11. 2013 50 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

DISPARITY KRAJŮ ČR. Pavla Jindrová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav matematiky

DISPARITY KRAJŮ ČR. Pavla Jindrová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav matematiky DISPARITY KRAJŮ ČR Pavla Jindrová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav matematiky Abstract: The Czech Republic is structured among 14 regions (NUTS3). The comparison among regions of

Více