SEMINÁŘ HLEDÁNÍ SOUVISLOSTÍ: ROZVOJ, LIDSKÁ PRÁVA, ŽENY A ZEMĚDĚLSTVÍ V AFRICE

Transkript

1 SEMINÁŘ HLEDÁNÍ SOUVISLOSTÍ: ROZVOJ, LIDSKÁ PRÁVA, ŽENY A ZEMĚDĚLSTVÍ V AFRICE PANEL I: SOUČASNÝ STAV ROZVOJE AFRIKY DAVID GAINER, KULTURNÍ ATAŠÉ, VELVYSLANECTVÍ USA V PRAZE Úvodní slovo Zdůraznil, že genderová rovnost je jedním z důležitých témat, která bychom v dnešní době neměli zapomínat diskutovat. Ze své vlastní pracovní zkušenosti, kdy měl možnost přímo učit matematiku v Malawi, poznal, jak různé kultury odlišně žijí ale i to, že jsme si všichni velmi podobní, jen se pohybujeme v odlišných realitách. Děvčata ve škole nebyla. Ženy dělaly nejčastěji práci v drobném zemědělství, dále také vlastně všechny ostatní práce jen mimo stavby domů, to bylo privilegiem mužů. MICHAL BROŽA, INFORMAČNÍ CENTRUM OSN V PRAZE Předestřel osy panelu. Cílem je rozvinout debatu o tom, co se vlastně v Africe děje, jak se na to díváme, jaké sou rozdíly - regionální, ale i mezi jednotlivými zeměmi, trendy vývoje, můžeme se na to dívat, že je naděje, nebo že je to průšvih. Obraz Afriky v médiích, co může přinést koncept rozvoje do Afriky, postavení žen, přístup k energiím, k elektřině, co se děje v souvislosti s MDGs (Rozvojovými cíli tisíciletí) a co očekáváme, že se bude dít po roce Odkaz na tradici dne Afriky od r. 1963, jež odkazuje i na příležitost konání semináře. Obecně otázky rozvoje - z velké části spojené s Afrikou, ale i nad rámec, tedy týkající se stavu rozvoje v celém světě. Naplňování MDGs - ani optimistické, ani pesimistické. Projekt má jistě mezery, ale díky němu se již miliony lidí vymanily z chudoby, životní podmínky v rozvojových zemích částečně zlepšují. Nejdůležitější v tomto ohledu lepší přistup k pitné vodě, porodnost, chození do škol apod. MDGs i přes kritiku dle jeho názoru potvrzují svojí smysluplnost, i když řada stanovených cílů splněna jistě nebude. Díky MDGs se podařilo zmobilizovat a získat širokou podporu rozvojové tématice. Agendu je ale zároveň nutné neustále analyzovat a odvozovat, jakým směrem se dál ubírat. Svět je nyní jiný než v devadesátých letech. Tehdy panovala doba relativní stability, současnost je obdobím naplněným krizemi - ekonomickou, finanční, potravinovou či ochrany klimatu. Rozvojová problematika je upozaděna ochranou vlastních zájmů států. Společenská nerovnost na úrovni státu identifikována jako nejčastější problém. Mezi současných 5 prioritních výzev a kritických oblastí rozvoje patří pokračující urbanizace, klimatická změna, nedostatek pracovních příležitostí, nerovnoměrný ekonomický růst a potravinová stabilita. 1

2 Co bude po MDGs? Je nyní jasné, že verze osmi cílů nestačí, k tématům agendy zájmu by se měla přidat i např. otázka klimatické změny. Jako vhodné se zdá být zahrnutí konceptu udržitelného rozvoje do MDGs po Otázka pokračování MDGs je velice aktuální už jen z důvodu brzkého konání summitu v Riu, kde se bude o otázkách rozvoje a agendě MDGs jednat. Kniha Meze růstu dala základ konceptu udržitelného rozvoje. Přesto, že je již 40 let stará, vyvolává debaty a kontroverze. Pokud se bude oddalovat rozhodování o světě na globální úrovni, světová ekonomika překročí limity a možnosti této planety. Z dnešních 7 miliard lidí se v roce 2050 stane 9 miliard, každý 5. člověk bude žít v chudobě s méně jak 1,25$ na den, mít omezený přístup k energii a hladovět. Více než třetina známých organismů vyhyne. Tomuto se bude právě věnovat Rio. V dnešní době až 1,5 miliardy lidí nemá přístup k elektřině vůbec. Bez té se ale téměř nic neobejde, ani bezpečnost, produkce potravin nebo boj proti změnám klimatu. Přístup k energii je tedy předpokladem pro zlepšení životních podmínek lidí. Cílem kampaně tzv. Energie pro všechny vedené OSN je univerzální přístup k zabezpečení moderních energetických služeb v rozvojových zemích, současně by mělo dojít i ke snížení emisí skleníkových plynů. Více než 2,5 miliardy lidí, kteří si právě z nedostatku zajištění jiného zdroje energie vaří jídlo pouze za použití biomasy atd., tím ale vypouští do ovzduší škodliviny. ANNA KOTKOVÁ, GENDER STUDIES Úvodem argumentace souvislostí mezi gender studies a rozvojem, shrnutí situace současné ženy a rozvoje, prezentace studie organizace Gender Studies. A. Kotková představila projekt Connect (KARAT a One World Action), který si kladl za cíl propojit genderové a rozvojové organizace z Evropy ve spolupráci s Afrikou, a zesílit tak hlas žen. Rovnost příležitostí žen a mužů je považována za základní pilíř lidských práv a základní klíč pro snižování chudoby. O monitoring nerovnosti ve světě se snaží tzv. Social Watch V rozvojových zemích jsou to často ženy, které zajišťují zdroje příjmů, a to i v době krize. Ženy jsou tedy krizí zasaženy silněji. Objevuje se zde tak tzv. feminizace chudoby, která platí i pro bohatý sever, jsou zde i jisté paralely s ČR. Ženy vykonávají množství neplacených prací, které jsou považovány za automatickou péči, jako je tomu u péče o domácnost atd. Funguje zde často rigidní dělba práce - hierarchie znemožňující postup v daném sociálním žebříčku, přístupu ke vzdělání, vysoké pracovní pozice atd. Všechny tyto limity ovlivňují to jejich působení a možnosti ve společnosti. Mezi nejvýznamnější legislativní počiny posledních desítek let je tzv. Pekingská rozvojová platforma a MDGs, které se často zavazují k činům, v jejich realizaci ale pokulhávají. V Africe existuje velký rozdíl mezi přísliby jednotlivých států a vykonanými činy. Největším problémem jsou ale sexuální a reprodukční práva. Závěr analýz různých současných deklarací říká, že rovnost mužů a žen nesmí být pouze dílčím cílem, ale základním principem a že ženy musí být zapojeny do tvorby jednotlivých programů nejen pouze formálně. 2

3 V programu české rozvojové spolupráce je problém přístupu k genderu, který je zahrnut pouze okrajově a není základním prvkem projektového cyklu, což má pak za následek, že organizace nejsou přiměny k větší práci s touto problematikou. Pod pojmem gender se pak také často považuje zastoupení žen v projektových týmech, nebo pomoc ženám přímo v postižených oblastech, ani jedno z toho ale není jádrem žádoucí práce s genderem. Společný projekt ČZU a ČVT v Angole se proto zaměřil na přístup k primárnímu a sekundárního vzdělávání a jejich kvalitu v zemědělských oblastech v provincii Bié. Nakonec bohužel ale vedl k prohloubení rozdílů mezi muži a ženami a k posunutí je více na okraj. Ženy na začátku při rozhovorech uvedly, že vzdělání je pro ně stejně důležité, že by rády posílaly dcery do škol, ale vzdělání doma by pro ně bylo vhodnější. Přístup ke vzdělání by měl pomoct k nastolení rovných příležitostí. TOMÁŠ LINDNER, RESPEKT Přichází s několika vlastními tezemi: 1. teze: Vnímání Afriky v předních světových mediích se mění - v českých médiích to není tolik vidět, ale např. titulní stránky The Economist mění od roku 2010 obraz hopeless continent (beznadějného kontinentu), který byl vyjádřen obrázkem ukazujícím násilí s nejasnou vizí budoucnosti, spíše na Africa rising (Afrika se zvedá), kde se již hovoří spíše o potenciálu afrických ekonomik, úspěších a celkově se zde předkládá optimističtější vize. Realita nicméně není černobílá a obrázek medií o Africe začíná být plastičtější, objevuje se více pozitivních zpráv a velmi tomu pomáhá Al Jazeera, která se na to zaměřuje. 2. teze: Afriku bychom měli méně vnímat jako problém, který je nutný vyřešit, ale jako potenciál, který můžeme využít (pro Evropu i Afriku) - to např. dělá právě Al-Jazeera, ale i Čína v oblasti médií se snaží o to samé Turecko, Indie, Brazílie. V evropském vnímání ale stále převládá Afrika spíše jako problém. T. Lindner si myslí, že kampaň soustřeďující se na to, jak v Africe podnikat, by byla zdravější než rozvojová pomoc, pokud by to byly formy udržitelného podnikání samozřejmě. 3. teze: Problémem Afriky nejsou negativní zprávy z médií, ale to, že lidi Afriku neznají. Média nepopisují každodennost, ale jen ty viditelné změny a čtenáře zajímají víc ty negativní zprávy. Afriku odlišuje i to, že záběry přírodních katastrof jsou vnímány jako každodenní realita, a proto je její vnímání horší. Toto nemůže být vyplněno pouze médii, k lepšímu vnímání pomůže vzdělání, různé festivaly, kultura a podobné akce. 4. teze: Proč je to jen v médiích a nepřelévá se to jinam? České zpravodajství se velmi liší ve stylu psaní od zahraničních zpravodajství ve všech oblastech. Např. v ČR nikdo nepíše o Indii, Číně, Brazílii a vzniká tak velká informační propast. Internet ukazuje, co lidi zajímá a co ne. V ČR bohužel je pro slova jako Benin nebo Zambie čtenost nula. Čtenář je méně zvyklý se zajímat o věci, co se ho netýkají, a redaktoři uvažují podobně, chtějí své články prodat, a proto se zaměřují na takové informace, které jsou od čtenářů žádané. Také fakt menších redakcí a menších prostředků na zahraniční cesty u nás hraje roli. Nejdříve jsou tedy finance na povinná témata a až později na ty ostatní, na které ale pak nezbývá ani čas a ani energie. 3

4 5. teze: Jak prosadit více Afriky do médií? T. Lindner se přiznává, že nezná odpověď. Nejlépe, kdyby existovala agentura, která by redakcím pomáhala získávat granty na takovéto cesty, což je poněkud absurdní, když jsou samotné redakce ve vlastnictví movitých vlastníků. JANA MAZANCOVÁ, ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA Zemědělství je hnacím motorem růstu pro Afriku. V současnosti tam žije 1 miliarda obyvatel, v roce 2050 se odhaduje nárůst počtu obyvatel na 2 miliardy. Již nyní 30 % obyvatel trpí hlady, populace není soběstačná v produkci potravin a to ani na národních, regionálních a lokálních úrovních. Mezi % obyvatel pracuje v zemědělství, z toho je 80% žen. Jistě jsou zde pokroky v plnění MDGs, i když cíle musí být každoročně přehodnoceny a nahlíženy v daném kontextu. Podle Světové banky se zemědělství podílí 32 % na světovém HDP. Roli HDP na skutečný rozvoj země lze ilustrovat na příkladu Angoly. Země byla loni sice nejrychleji rostoucí ekonomikou, ale většina příjmů zde pocházela z ropy. Ukazatel HDP je zde tak poněkud zavádějící. Pokud HDP rostlo díky zemědělství, mohlo to s největší pravděpodobností znamenat, že se rozšiřovala využívaná zemědělská půda. Ale takový růst má své limity. Zároveň si je třeba uvědomit, že svět prostě nelze bez afrických farmářů nasytit. Zemědělskou činnost v Africe provádí většinou drobní zemědělci, kteří vytváří až 70 % africké zemědělské produkce. Využívají půdu do 3 hektarů, jež stěží stačí na uživení pětičlenné rodiny. Využívají pouze ruční či potažné technologie, což ale znamená nízkou efektivitu obdělávání a vysokou náročnost, například na zemědělské vstupy (osiva, hnojiva, nástroje) či zpracování. Důležitým faktorem pro zemědělství v Africe hraje klima. Naprostá závislost na klimatických podmínkách a to hlavně na vodě. Za 6 měsíců kvůli střídání dešťů a sucha tak musí zemědělci vyprodukovat zásoby na celý rok. Často mizí tradiční plodiny. Dalším problémem je, že úrodu není jak zpracovat a skladovat. To je důležitým bodem možnosti změny situace, tedy dát produkci přidanou hodnotu zpracováním v zemi původu. Transport je velmi náročný podmínkami, ale i finančně. Mezi důležité opakující se problémy patří nízká produktivita, tedy nízké výnosy, nízká úrodnost půd, špatný přístup na trhy, špatná infrastruktura - nezpevněné cesty v období dešťů jsou například nesjízdné. Poradenské služby poskytující informace třeba o tom, kde jsou trhy, zpracovatelské služby se do oblastí nedostanou, standardně bývá 1 poradce až na 500 farmářů. Momentální odhad je, že 83 % z obdělávané orné půdy je chudých na živiny a 16 % půdy je naprosto bez živin. Krátkodobě mohou být řešením hnojiva, ale není to dlouhodobé řešení. Skutečným řešením je rotace plodin a využití posklizňových zbytků. Tradiční způsoby hospodaření jsou také mnohdy už neudržitelné, je nutné je alespoň částečně pozměnit. Přestože 90 % zpracování potravin obstarají ženy, bohužel jsou to často muži, kdo rozhoduje o uskutečňování projektů. Ženy také limituje tradiční kultura a legislativa. Proto je důležité posílení postavení žen žijících ve venkovských oblastech, jejich aktivní zapojení do zemědělství, rozdělení zisků z příjmů generujících aktivit, šíření inovací a vzdělání. 4

5 PANEL II: ŽENY A ZEMĚDĚLSTVÍ OPTIKOU LIDSKÝCH PRÁV VE VISEGRÁDSKÝCH ZEMÍCH DAGMAR MILEROVÁ PRÁŠKOVÁ, GLOPOLIS Glopolis vydal publikaci na téma ženy v zemědělství, která popisuje vztah mezi zemědělstvím a snižováním chudoby, a roli, kterou zaujímají v zemědělském sektoru ženy. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) například konstatuje, že pokud budeme schopni odstranit či výrazně zmenšit rozdíly v produkci mužů a žen dané odlišným přístupem ke zdrojům, mohli bychom tím docílit snížení počtu hladovějících ve světě a to až o 17 %. Publikace se zabývá rolí žen v produkci potravin, vlivu pozemkových práv na postavení žen, vlivu klimatických změn, dopadů světové ekonomiky a násilných konfliktů. MARIA STANISZEWSKA, POLISH ECOLOGICAL CLUB Potravinová bezpečnost je spojená s potravinovou suverenitou. Proč jsme tak daleko od potravinové suverenity a nemůžeme zajistit potravinovou bezpečnost? Tuto otázku si kladou i rozvinuté země. V Evropě a v Africe panují odlišné zemědělské podmínky. Jen 2 % afrických zemědělců májí traktor, většina ale vlastní jen mačety, nemají ani koně nebo osla. Intenzivní zemědělství spotřebovává velké množství vody, půdy a energie, což způsobuje vážné dopady na životní prostředí. Dalším problémem je také nevhodná strategie rozvojového zemědělství zapříčiňující vznik tzv. dluhové pasti nebo snižující se objem oficiální rozvojové pomoci směřující do zemědělství. Zemědělská produkce je dále dominancí několika mezinárodních korporací a drobní producenti nejsou schopni konkurovat na mezinárodním liberalizovaném trhu se zemědělskými produkty. Fakt, že priorita je kladena na produkci potravin na export, zapříčinil, že tato produkce jde na úkor produkce základních potravin a rozvojové země se staly závislými na dovozu základních plodin. Řešením by byl rozvoj agro-ekologie, podpora malých farmářů a rodinného farmaření zároveň s posílením koherence vnějších politik EU a naplněním MDGs v praxi. MÁRIA BURČÍKOVÁ, LUDIA A ENERGIA, SLOVENSKO Evaluace pracovní zkušenosti na projektu zaměřeném na sociální pozici a roli romských žen a rovnoprávnost v rámci komunity V Kecerovce na Slovensku. Bylo možno vidět ekvivalent romské problematiky na Slovensku s porušováním lidských práv v Africe. Jako problém se na počátku jevila hlavně obtížnost uskutečnit rozhovory s ženami, které nebyly ochotny participovat bez finanční či materiální podměty. Je důležité nejprve mezi komunitu proniknout. Trvá to čas získat o komunitě dostatek informací, zjistit způsob jakým žije a funguje. Často se navíc může stát, že informace jsou sporné. 5

6 Společenský život se tam odvíjí od života celé komunity, což může způsobovat problémy. Potravinová bezpečnost je tak na tomto závislá. Členové komunity dávají své produkty komunitě. Jsou to vedoucí členové komunity, kteří rozhodují o prodeji. Proto ti, co produkují, žijí nakonec na pokraji chudoby. Nyní se dějí nepatrné, ale důležité změny ve vnímání těchto žen, které ukazují zájem a vůli vést rodinu a rozvinout nezávislý způsob života, což jim komunita nechce dovolit. Donedávna zde neexistovala ani vůle cokoliv na své situaci měnit. Hlavním způsobem, jak zajistit větší genderovou rovnost, je mířit na tradiční způsob života v komunitě. Ten stále více kontrastuje s lidskými a genderovými právy. Organizace Ludia a energia se snaží nalézt u žen v této menšině schopnosti, které by bylo možné využít na trhu pro zajištění lepší životní situace. Mezi takové patří například: tkaní, pletení, práce s hlínou apod. V jedné romské vesnici začali pěstovat zeleninu, systematicky se tak navykli na práci. V těchto snachách chce organizace v rámci dalších projektů pokračovat. ZSOFIA FARKAS, MINORITY RIGHTS GROUP MAĎARSKO Spolupráce členských zemí EU při rozvoji lidsko-právního přístupu k rozvoji HRBA. V rámci společnosti jsou menšiny nezranitelnějšími skupinami. Vzniká proto otázka, zda postupujeme správně? Dostáváme se skutečně k těm nejzranitelnějším? Zaměřujeme se na ženy a děti? Jak lze tyto intervence zdokonalit? HRBA je jedním z nejlepších řešení. Tento princip uznává, že naplňování lidských práv není jen prostředkem rozvoje, ale i jeho cílem. Je dobrým rámcem, který nám poskytuje kontrolní návod pro správný postup. Pokračuje ve zdokonalování pomoci a efektivity nových členských států v politice rozvoje. Velmi důležité je znát místo, kde chceme pomáhat s rozvojem, a znát tamější kulturu. Je třeba zapojit lidi, kteří používají HRBA, a teprve pak se starat o to, co tam lze použít a udělat, nebo zda to není kontraproduktivní. Hlavní zásadou je účast od začátku do konce, což je užitečné z mnoha důvodů i pro dlouhodobou udržitelnost projektu. Je dobré zajistit zodpovědnost a transparentnost příjemce i dárce a to, aby všechny skupiny společnosti měly přístup k procesu rozhodování. Navíc je třeba zajistit, aby byly ženy součástí každého kroku v rámci řízení a realizace projektu. Rozvoj je dlouhodobá investice, a pouze pokud investujeme delší dobu, zůstane po nás něco trvalejšího. Je potřeba změnit současnou dynamiku a trochu posunout postoje jak na úrovni politiky, tak v rámci rozvojové pomoci, což sice vyžaduje úsilí, ale je to možné a inspirující. 6