Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni reg. č.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni reg. č."

Transkript

1 Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni reg. č. projektu CZ.1.04/5.1.01/ Sborník příspěvků z konference

2 PROJEKT Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Sborník příspěvků z konference Pardubice, Záštitu nad konferencí převzal náměstek primátorky Statutárního města Pardubice, pan Mgr. Jindřich Tauber

3 Obsah Právo na dětství... 5 PhDr. Miloslav Macela Úloha mesta Banská Bystrica v sociálnoprávnej ochrane detí... 7 Mgr. Karol Langstein, Mgr. Branislav Špenik Podpora resilience u dětí vyrůstajících v institucionální péči Borislava Mecheva, Miroslav Naumov Systém péče o ohrožené děti Mgr. Iva Bartošová Změny v oblasti náhradní rodinné péče Petra Bílá Matky a rodiny v dětském centru Veská Mgr. Markéta Tauberová Individuální projekt MPSV Mgr. Milan Zanina Systém sociálně-právní ochrany dětí v Bulharsku a jeho transformace Anita Sarafska, Meleta Metodievavalova Podpora dětí a mladých lidí Mgr. Katarína Paľovová Case Management při práci s ohroženými rodinami Mgr. Jana Ženíšková

4 O projektu Název projektu Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni. 12/ /2013 Obsah projektu Projekt je zaměřen na sdílení zkušeností a dobré praxe českých a zahraničních partnerů v oblasti péče o ohrožené děti a jejich rodiny. Smyslem projektu je vytvořit tematickou síť jako platformu pro identifikaci úspěšných nástrojů péče o rodinu, pro vzájemné učení a podporu při aplikaci osvědčených nástrojů do praxe v rámci města Pardubice. Součástí projektu je šíření a propagace jeho výstupů, které budou na příkladu Pardubic sloužit ke zlepšení situace ohrožených dětí a rodin v Pardubickém kraji a mohou inspirovat další města a organizace v celé České republice. Téma projektu navazuje na aktuální problematiku transformace systému péče o ohrožené děti v ČR a zároveň je v souladu s cíli ESF ve smyslu předcházení sociálnímu vyloučení znevýhodněných sociálních skupin. Myšlenkovým východiskem pro realizaci projektu je přesvědčení, že efektivní pomoc ohroženému dítěti může být realizována především prostřednictvím komplexní pomoci rodině jako celku. Rodina je základním zdrojem stability a zdravého vývoje dítěte a zmíněné transformační návrhy (vč. novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí) apelují na důležitost snahy v první řadě podpořit dobré fungování biologické rodiny dítěte dřív, než bude přikročeno k dalším krokům (umístnění dítěte do náhradní rodinné péče apod.). Z výzkumů vyplývá, že u téměř poloviny situací odebrání dítěte z rodiny k němu dochází z důvodů tíživé sociální a ekonomické situace rodičů. Použití podpůrných nástrojů vzešlých ze spolupráce různých aktérů na místní úrovni může pomoci tuto situaci řešit. V rámci projektu je kladen důraz na spolupráci veřejné správy (měst) a neziskových organizací při identifikaci, popisu a následně realizaci podpůrných opatření. Právě provázanost služeb na místní úrovni považujeme za efektivní způsob pomoci rodině. Právě z toho důvodu je vedoucím partnerem projektu NNO SKP-CENTRUM, o. p. s., jejímž místním partnerem je město Pardubice. Z obou partnerských zemí je také do projektu zapojena vždy dvojice NNO obec. Cíle projektu 1. Navázání spolupráce a výměna zkušeností navázání dlouhodobého mezinárodního partnerství a vytvoření širší platformy pro výměnu a sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe v oblasti péče o ohrožené děti a rodiny. 2. Identifikace nástrojů pomoci rodině, podpora síťování služeb a spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru na základě identifikace jednotlivých osvědčených nástrojů podpory rodiny používaných partnery projektu iniciovat nastavení efektivního systému spolupráce veřejné správy, neziskového sektoru a dalších subjektů ve městě Pardubice. 3. Šíření výstupů projektu informovat relevantní klíčové aktéry v oblasti péče o ohrožené dítě a rodinu v Pardubickém kraji o výstupech projektu a přispět tak k podpoře spolupráce a zvýšení kvality služeb. Partneři projektu Česká republika SKP-CENTRUM, o. p. s. Město Pardubice Slovensko NÁVRAT, o. z. centrum v Banské Bystrici Město Banská Bystrica Bulharsko PULSE Foundation Město Pernik 3

5 Klíčové aktivity projektu 1. Analýza a hodnocení aktuálního stavu v oblasti péče o ohrožené děti ve městě Pardubice 2. Koordinační setkání partnerů 3. Studijní cesty k zahraničním partnerům 4. Mezinárodní workshopy sdílení dobré praxe 5. Mezinárodní konference 6. Prezentace výstupů projektu 7. Vyhodnocování výstupů projektu a doporučení pro aplikaci v praxi 4 O projektu

6 Právo na dětství Téma ochrany práv dětí a péče o ohrožené děti v České republice se v posledních letech dostalo do centra pozornosti odborné i laické veřejnosti. Dlouhodobě neřešené problémy, na jejichž existenci poukazuje řada analýz, výzkumů a především osobních příběhů dětí a rodin, vedly k zahájení rozsáhlých reforem systému. Jejich cílem je zajištění důsledné ochrany všech práv dítěte, v prvé řadě práva vyrůstat bezpečně v rodinném prostředí. Je výsadou moderních sociálních systémů, že maximum potřebné péče včetně odborných služeb (zdravotnických, psychologických, terapeutických atd.) doručují dítěti přímo do jeho přirozeného prostředí. Systém péče o ohrožené děti v České republice je v tomto ohledu stále neefektivní a zastaralý. Ačkoliv je nutnost reformy systému zjevná a nezpochybnitelná, transformační úsilí naráží na řadu limitů. PhDr. Miloslav Macela má mnohaleté zkušenosti z působení ve veřejné správě, je jedním z autorů novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí a uznávaným odborníkem v sociálně-právní oblasti. Ve své publikační činnosti se zaměřuje především na problematiku sociálních služeb a jejich financování a na reformu systému péče o ohrožené děti. Základním dokumentem, který zavazuje Českou republiku k dodržování práv dětí a k péči o ohrožené děti, je Úmluva o právech dítěte, přijatá OSN v roce Úmluva v článku 3 mimo jiné stanoví, že předním hlediskem při jakékoliv činnosti týkající se dětí musí být vždy zájem dítěte, a to ať jde o činnosti vykonávané veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, správními nebo zákonodárnými orgány. Co si však pod pojmem zájem dítěte, či nejlepší zájem dítěte představujeme? Obsah tohoto pojmu je leckdy těžké nalézat, resp. jej následně naplňovat. Zájem dítěte se promítá přinejmenším do těchto oblastí: základní lidská práva jako právo na život, ochranu zdraví, nediskriminaci atd. a dále právo na výchovu, vzdělávání apod. právo na IDENTITU právo na rodinný život a na vzájemné vztahy Všechna zmíněná práva je třeba dodržovat současně, jejich naplňování musí jít ruku v ruce, což lze označit za vnitřní limit oblasti péče o ohrožené děti. V souvislosti s výše uvedeným narážíme v České republice ovšem na zásadní vnější limity. Zejména u dětí, které mají kombinované potřeby, shledáváme naprostou absenci služeb, které by tyto potřeby komplexně pokrývaly. Limity nacházíme na úrovni odbornosti a přípravy 5

7 sociálních pracovníků. A zcela zásadní limity vidíme na úrovni služeb, pramenící z věcné a rezortní roztříštěnosti českého systému. Kdo se v něm má vyznat? Podle jakýchsi historických zvyklostí patří dítě do tří let (prý) do gesce zdravotnictví. Od tří do osmnácti do gesce školství. Někde mezitím se pohybuje oblast sociální. Část poskytovatelů působí v režimu sociálních služeb, další pracují na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany. Zřizovateli pobytových služeb pro děti jsou rezorty školství (dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy, diagnostické ústavy), zdravotnictví (kojenecké ústavy, dětská centra, psychiatrické léčebny) a sociálních věcí (zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, domovy pro zdravotně postižené). Rezortní dělení protíná vertikálně stát, kraje a mnohdy i obce. Do systému kromě orgánů sociálně-právní ochrany obcí, krajů i ministerstva vstupují soudy, státní zastupitelství, policie, školy, lékaři a samozřejmě i různé typy občanských iniciativ a neziskových organizací. Pokud se ve spletitých pracovních postupech často ztrácí profesionálové, jak je asi tento systém přístupný a přehledný z perspektivy rodin? Vytvoření a nastavení efektivního fungování integrovaného systému je nezbytnou podmínkou také pro efektivní využívání finančních prostředků, které do systému přicházejí a jejichž čerpání je v současné době právě z důvodu roztříštěnosti systému problematické. následků a vysunutí služeb, které jsou v současné době dislokovány v institucích, do terénu, směrem k rodinám lze ji shrnout sloganem: služby za dětmi, nikoliv děti za službami. Realizace reformy se neobejde bez provedení legislativních změn. Prvním z významných zákonných opatření bylo přijetí novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (novela zákona). Novela přináší významné změny v činnosti orgánů sociálně-právní ochrany (OSPOD), zejména v oblasti využívání nástrojů sociální práce (vyhodnocování situace dítěte a rodiny, vytváření individuálních plánů ochrany dítěte, případové konference). Podmínky pro kvalitní výkon této odpovědné agendy budou vytvářeny prostřednictvím standardizace. Standardizace postupů se dotkne jak činnosti osob pověřených k sociálně-právní ochraně dětí (poskytovatelé služeb), tak samotných orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Sociálně-právní ochrana dětí bude tak první agendou v přenesené působnosti vykonávanou na základě standardů kvality práce. Tento záměr je v souladu s plánem Ministerstva vnitra upravit tímto způsobem postupně všechny správní agendy. Rizika standardizace postupů sociálně-právní ochrany dětí a povinného použití nových metod sociální práce v této oblasti tkví především v jejich formalistickém využívání. Cílem změn není vyprodukovat administrativní balast, zajistit formální sepsání standardizovaných postupů a podobně, ale využívat dané nástroje a postupy ve prospěch dětí především v praxi. Proces změn je dlouhodobou záležitostí a musí být samozřejmě dobře naplánován. V uplynulých letech přijala Vláda ČR několik strategických dokumentů, přičemž klíčovým dokumentem, popisujícím komplexně celou reformu, je Národní strategie ochrany práv dětí ( Právo na dětství ), schválená usnesením vlády č. 4 ze dne 4. ledna Národní strategie ochrany práv dětí Právo na dětství si klade za cíl vytvořit takový systém, který zajistí důslednou ochranu všech práv každého dítěte a naplňování jeho potřeb, systém podporující zvyšování kvality života dětí a rodin, eliminující diskriminaci a nerovný přístup vůči dětem a podporující všestranný rozvoj dítěte v jeho přirozeném rodinném prostředí, případně v náhradním rodinném prostředí, to vše za participace dítěte na rozhodovacích procesech, které se ho bezprostředně dotýkají. Hlavním cílem strategie je funkční systém zajišťující důslednou ochranu všech práv dětí a naplňování jejich potřeb. Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí je však jen prvním z mnoha potřebných kroků a představuje odhadem pouze 10 % nutných legislativních změn. Národní strategie ochrany práv dětí předpokládá vznik komplexní právní úpravy, která zahrne nastavení základních principů práce systému, mechanismy podpory rodin, systém náhradní rodinné péče, činnost veřejné správy v oblasti ochrany práv dětí a pravidla činnosti poskytovatelů služeb pro děti a rodiny do roku Následné legislativní kroky musí zahrnovat také navazující oblasti, jako například oblast sociálního bydlení apod. Významné změny přináší také nový občanský zákoník, který nově stanoví například závaznou hierarchii opatření, která lze používat k zajištění všech potřeb dítěte. Nyní bude důležité potvrzovat tato obecná pravidla i soudní praxí. Obecně lze uvést, že prioritou v oblasti péče o ohrožené děti je systematická práce s rodinou, která zajistí setrvání dítěte v rodinném, případně náhradním rodinném prostředí. Z tohoto důvodu je nutno upravit pravidla pro činnost subjektů odpovědných za ochranu práv dítěte, které budou po vyhodnocení situace hledat individuálně pro každé dítě nejlepší řešení ve spolupráci s odbornými službami. Celá reforma je založena na upřednostňování prevence a včasného řešení problémů před řešením 6 Právo na dětství

8 Mgr. Karol Langstein Vedúci Oddelenia sociálnej a krízovej intervencie MsÚ Banská Bystrica, 2013 Úloha mesta Banská Bystrica v sociálnoprávnej ochrane detí V Slovenskej republike je sociálno-právna ochrana detí garantovaná štátnou správou za súčinnosti s ostatnými aktérmi samospráva, akreditované subjekty mimovládnych organizácií a ostatných, ktorí zabezpečujú napĺňanie tejto ochrany v celom potrebnom spektre. Proces novej tvorby sociálnoprávnej ochrany detí (ďalej len SPOD) sa datuje od roku 2005, kedy vstúpil do platnosti zákon o sociálnoprávnej ochrane a sociálnej kuratele (Zákon 305/2005 Z.z,). Tento zákon jasne pomenoval a upravil SPODaSK, tak aby zabezpečoval predchádzanie vzniku krízových situácií v rodine, ochranu práv a právom chránených záujmov detí, predchádzanie prehlbovaniu a opakovaniu porúch psychického vývinu, fyzického vývinu detí a plnoletých fyzických osôb a na zamedzenie nárastu sociálnopatologických javov. Zároveň zákon pomenúva v akom prostredí sa odohrávajú sociálne deje a vznikajú príčiny, ktoré si vyžadujú SPOD (prirodzené prostredie, náhradné rodinné prostredie, otvorené prostredie a prostredie utvorené a usporiadané na výkon opatrení podľa tohto zákona). Dotknem sa nasledovných dvoch prostredí. Otvorené prostredie Mgr. Branislav Špenik Oddelenie sociálnej a krízovej intervencie MsÚ Banská Bystrica, 2013 na účely tohto zákona je každé verejné priestranstvo, verejný objekt alebo komunikácia, ktoré sú pre jednotlivcov a skupiny prirodzeným sociálnym prostredím, v ktorom sa zvyčajne zdržiavajú, a mobilné alebo stále priestorové zázemia jednotlivcov a skupín. týmto zákon pomenoval prostredie v ktorom sa ľudia v roku 2005 a pred ním ocitali z rôznych príčin, či už vlastným zavinením alebo zavinením inej osoby bezdomovci a pod. 7

9 Prostredie utvorené a usporiadané na výkon opatrení Podľa tohto zákona je zariadenie sociálnoprávnej ochrany detí a sociálnej kurately. týmto zákon pomenoval prostredie v ktorom sa ľudia v roku 2005 a pred ním ocitli. Boli to v Banskej Bystrici zariadenia krízovej intervencie, ktoré v meste vznikali a budovali sa od roku 1993 (sieť KI pre samostatne žijúcich, sieť KI pre rodiny s deťmi,sieť KI pre seniorov a mladých dospelých tieto boli predstavené v predchádzajúcich prezentáciách v ČR, alebo sú dostupné na sú to zariadenia, ktoré sa tvorili podľa vznikajúcich potrieb ohrozeného obyvateľstva. Zákon 305/2005 Z.z. pomenúva opatrenia SPODaSK v jednotlivých zariadeniach ako je Detský domov, Krízové stredisko, Resocializačné stredisko a iné zariadenia zriadených na vykonávanie opatrení podľa tohto zákona. kľúčová je tá časť vety, ktorá je podčiarknutá o to z toho dôvodu, že dávala možnosť subjektom vytvárať také zariadenia, ktoré si vyžaduje život na zabezpečenie SPODaSK (detí a dospelých). Pred rokom 2005 ani po ňom do roku 2008, nebolo v legislatíve podchytené zariadenie typu pre rodiny s deťmi (akceptujúce celú rodinu otec, mama, dieťa alebo deti ), zariadenie na podporu mladých dospelých po ukončení ústavnej starostlivosti alebo náhradnej rodinnej starostlivosti a tento dovetok umožňoval samospráve alebo inému akreditovanému subjektu zriaďovať také zariadenia, ktoré si životné situácie odkázaných ľudí vyžadovali. Mesto Banská Bystrica malo v tom čase už vybudované siete KI a niektoré zo zariadení sa stali doslovne a reálne námetom v tvorbe legislatívy v podobe zákona 448/2008 Z.z. o sociálnych službách. Zákon o SPODaSK ďalej vymedzuje pôsobnosti štátnych orgánov (ministerstvo, UPSVaR) ale aj samosprávnych orgánov (mestá, obce a Vyššie územné celky kraje) v ktorých dáva do originálnej pôsobnosti jednotlivé povinnosti, ktoré musia vykonávať, organizovať, poskytovať priamo alebo v súčinnosti intervenciu, zriaďovať zariadenia a pod. Celý proces tvorby SPO sa dial aj na základe súbežných spoločenských potrieb v rámci realizácie Decentralizácie Slovenska a rozdelení kompetencií. Zákon ako taký otvoril nové možnosti súčinnosti, spolupráce a možnosti delegovania niektorých pôsobností aj na akreditované mimovládne organizácie (ďalej len MVO), neštátne subjekty. Zároveň mal istým spôsobom vyvíjať tlak na zodpovednosť miest a obcí za svojich občanov v podobe sankcií, ktoré pri nečinnosti obce alebo mesta zasiahli aj ich rozpočet. Obciam vznikla povinnosť tvorby v rámci rozpočtu kapitola: Príspevok na podporu rodinných pomerov dieťaťa príspevok na tvorbu úspor, na dopravu rodiča za dieťaťom umiestneným v detskom domove, na sanáciu rodinného prostredia. Tieto príspevky a ich použitie ustanovuje obec alebo mesto v všeobecne záväznom nariadení obce. Príspevok na tvorbu úspor je podmienený ďalšími podmienkami (sanácia do jedného roka od umiestnenia dieťaťa). Mesačnú výšku finančných prostriedkov na príspevok na tvorbu úspor poskytuje obec dieťaťu na uľahčenie a podporu budúceho osamostatnenia sa vo výške najmenej jedna dvanástina z 10% sumy priemerných bežných výdavkov na každé miesto vo všetkých detských domovoch a v detských domovoch pre maloletých bez sprievodu zriadených orgánmi sociálnoprávnej ochrany detí a sociálnej kurately za predchádzajúci kalendárny rok. Načrtnutý vývoj legislatívy od roku 2005 naznačuje, že proces na Slovensku prebiehal štýlom na základe potrieb terénu, zdola nahor, tak sa tvorila aj legislatíva a až následne sa nastavuje štandardizácia. Ďalším potvrdením tohto procesu od praxe k legislatíve je ďalší sociálny zákon č. 448/2008 Z.z. o sociálnych službách, ktorý pomenúva ďalšie zariadenia, v ktorých je zabezpečovaná krízová intervencia aj dlhodobá sociálna starostlivosť a kladie sa dôraz na komunitné plánovanie a povinnosť supervízie. Podstatnú úlohu v tomto procese zohráva aj reálna situácia obyvateľstva, dopad vývoja nezamestnanosti, absencia tvorby morálnych hodnôt, nízka životná ale aj inteligenčná úroveň niektorých societ, typy správaní, chudoba, nedokončenie vzdelávania, stereotypy kopírovanie zlých postupov v rodine, rizikové správanie sa, zneužívanie sociálneho systému, tak u nás ako aj v zahraničí, nízka ekonomická gramotnosť vedúca k terminus technicus = nezamestnateľní nezamestnaní, zadlžovanie, neschopnosť plnenia úverových podmienok a pod. Položíte si otázku: Ako toto všetko súvisí s SPO a legislatívou? Oprávnená otázka, a ja aspoň niektorými príkladmi skúsim načrtnúť súvislosti. 8 Úloha mesta Banská Bystrica v sociálnoprávnej ochrane detí

10 Príklad č. 1 Ak je niekto nezamestnaný = nemá príjem z pracovnej činnosti poberá pasívne dávky v hmotnej núdzi, ktoré mu garantuje ústava tieto mu nepostačujú na zabezpečenie takých vecí po ktorých túži on alebo iný člen domácnosti (napr. deti), rozhodne sa kúpiť si plazmový televízor a zoberie si na to úver, pôžičku alebo iný finančný produkt po prvej splátke alebo skôr zistí, že mu nepostačujú prostriedky na splácanie a bežne sa stáva, že si neplatí ani daňové povinnosti voči obci (daň za komunálny odpad, a pod.) takýmto rizikovým správaním založenom na nízkej finančnej gramotnosti sa dostane do niekoľkých exekúcií toto z neho robí človeka na Slovensku označovaného nezamestnateľný nezamestnaný alebo dlhodobo nezamestnaný, aj keď má zdravé ruky a nohy a v podstate je schopný práce Prečo sa teda nezamestná? práve z dôvodu, že má nad hlavou dve a viac exekúcií, ktorých výška pohľadávky každým dňom rastie (sankčné úroky) ak by sa zamestnal u zamestnávateľa, ktorý platí povinné odvody, tak pri prvom odvode do Sociálnej poisťovne exekútor siahne na jeho plat a začne mu zrážať zo mzdy dlhy takto pôvodne zamestnaný dlžník zistí, že poberanie dávky v hmotnej núdzi je pre neho menej náročné a s približne rovnakým výsledkom (záleží na tom koľko má spoločne posudzovaných členov domácnosti detí). Riziká v tomto príklade sú z pohľadu SPO viaceré Ak sa vrátime k definícií filozofie zákona SPOaSK (predchádzanie vzniku krízových situácií v rodine, ochrany práv a právom chránených záujmov detí, predchádzania prehlbovania a opakovaniu porúch psychického vývinu, fyzického vývinu detí a plnoletých fyzických osôb a na zamedzenie nárastu sociálnopatologických javov), tak zistíme, že v tomto príklade je ohrozený zdravý vývoj detí z pohľadu kopírovania správania sa najsilnejších životných vzorov vzorov rodičov a osôb v žijúcich v spoločnej domácnosti, strádanie, ktoré vedie k rizikovému správaniu, a ostatné aspekty a vplyvy na psychiku a vývoj dieťaťa. Príklad č. 2 Tento bude aktuálny zo života 8člennej rodiny (2 rodičia a 6 maloletých deti), využívali sociálne služby siete KI pre rodiny s deťmi a prešli prvým stupňom, druhým stupňom počas ktorého sa nám podarilo rodine zamestnať aspoň jedného dospelého na trvalý pracovný pomer, oddlžili sme rodinu a pridelili sme im nájomný byť v rámci Režimového bývania. Rodina sa napriek tejto našej intervencií a pomoci sama rozhodla mať svoje bývanie a odsťahovať sa do regiónu v ktorom sú nehnuteľnosti za nižšie ceny. V prvom momente je to úžasný výsledok systémovej práce s rodinou, KEBY Rodina s nižším intelektom si nevie predstaviť v reálnom živote príčiny a dôsledky niektorých rozhodnutí a konaní. Otec maloletých detí našiel v inzercií možnosť vlastného bývania za prijateľných podmienok, hypotekárneho úveru a oslovili ho aj iné lákadlá, ktorými sa dal zlákať. Od toho momentu nebol ochotný prijať iný názor, nedal si poradiť. Dva mesiace sme sa snažili rodine vysvetliť, že ak odídu bývať do mesta 100 km vzdialeného od terajšieho bydliska, kde deti chodia do školy, otec má trvalý pracovný pomer, tak príde jednak otec o robotu, lebo nebude možné každý deň dochádzať 100 km, a ak by chodil na týždňovky, musel by vynakladať financie aj na bývanie a cestovanie, tým príde rodina o zárobok na krytie úveru a platenia služieb spojených s užívaním bytu. Ich rozhodnutie vychádzajúce z nízkeho intelektu a ekonomickej negramotnosti, priviedla rodinu do štádia, keď banka rodine berie byt, majú exekúcie za neplnenie si povinností nájomné, a na dôvažok matka detí je v terminálnom štádiu tehotenstva. Riziká v tomto príklade sú z pohľadu SPO taktiež viaceré Rodina sa ocitne na ulici budú ohrozené deti rodina má tak zaťaženú budúcnosť, že dôsledky svojich rozhodnutí a správaní bude veľmi dlho riešiť ak ich vôbec bude chcieť riešiť bude oficiálne ekonomicky neaktívna = pasívny poberateľ dávok v hmotnej núdzi + nelegálna práca (plat na ruku, zber železa, možno páchanie malej alebo závažnejšej trestnej činnosti a pod.) deti, ak budú vyrastať s rodičmi mimo dosah SPO, budú automaticky kopírovať správanie sa rodičov, nechodiť do školy ale realizovať zber predajných komodít prípadne skončia v náhradnej rodinnej starostlivosti (náhradné rodiny, profesionálne rodiny, detské domovy čo štát samozrejme bude stáť nemalý objem financií) po ukončení ústavnej starostlivosti dostanú príspevok na osamostatnenie sa (15násobok súm životného minima na nezaopatrené dieťa = 15 90,42 = 1 356,30 ) o ktorý prídu väčšinou do mesiaca, hlavne ak navštívia biologickú rodinu, ktorá ich po ozbíjaní týchto financií následne z komunity vylúči z dôvodu iného typu správania sa, ktorý nadobudli v ústavnej starostlivosti (nepatria ani k nim ani do väčšinovej populácie) a tak prežívajú ďalšie traumy života. Bez podchytenia ich prípadu skĺznu ľahko k iným únikovým riešeniam a začnú sa rizikovo správať Ďalšie príklady nebudem rozpitvávať, lebo by to bolo na knihu, to na čo chcem poukázať sú príčiny a dôsledky rizikového správania sa niektorých ohrozených skupín obyvateľstva. Základným predpokladom na reálne riešenie a nastavovanie sociálnych systémov tkvie v tom, aby ten kto nastavuje systém rozumel, čo najviac reči chudoby, poznal príčiny všetkých možných variant správania sa ľudí v komunite a nastavoval Úloha mesta Banská Bystrica v sociálnoprávnej ochrane detí 9

11 systém a následne legislatívu, tak aby bola, čo najmenej zneužívanteľná a zároveň ju nastavovať tak, aby bola motivačná a založená na zásluhovosti. Možno so mnou budete súhlasiť, že nastavovanie legislatívy od stola, bez znalostí príčin a dôsledkov je čisto akademická rozprava, ktorá v praxi môže narobiť veľa zlého. V mnohých prípadoch ľudí žijúcich na okraji spoločnosti je materstvo chápané skôr z ekonomického uhla pohľadu ako si finančne prilepšiť v rámci dávkového systému a nie z pohľadu, akú budúcnosť môžem svojim deťom zabezpečiť a akú kvalitu života budú žiť pri reálnych príjmoch rodiny. Stáva sa, že niekoľko detí z rodiny skončí v náhradnej starostlivosti a matka má ďalšie deti aj preto, že sa rizikovo správa a aj preto, že je to vyšší príjem z pohľadu dávkového systému. Toto viedlo tvorcu zákona k prijatiu takej legislatívnej zmeny (zákon č. 364/2013 Z.z. platný od ), ktorá stanovuje, že ak rodičovi sa narodí dieťa a predchádzajúce dieťa alebo deti má v náhradnej starostlivosti, nevzniká takémuto rodičovi nárok na rodičovský príspevok a je posudzovaný len ako dospelá osoba s dieťaťom v rámci posudzovania odkázanosti na dávky v hmotnej núdzi. (Rodičovský príspevok 199,60 + príspevok na každé dieťa 23,10 je vyšší mesačný príjem ako posudzovanie hmotnej núdze 115,10 plus príspevky ak je nárok). Vychádzajúc z logiky, že ak sa rodič riadne nestaral o deti a tie skončili v inej forme náhradnej starostlivosti o dieťa, tak je malý predpoklad, že by sa o ďalšie staral inak. Ak sa pozitívne zmenili podmienky na strane takéhoto rodiča, tak v rámci sanácie rodinného prostredia mali byť najprv späť navrátené deti z náhradnej starostlivosti a až potom mali rozvíjať plánované rodičovstvo. Ďalšia legislatívna zmena mala riešiť poberanie príspevku na dieťa (t. č. 23,10 na každé dieťa), ktorý nemal prináležať takej rodine, ktorej dieťa zanedbáva školskú dochádzku a má neospravedlnené hodiny (viac ako 16 hod.). Tento krok považujeme za motivačný a spravodlivý, avšak stroskotal na neochote školského systému učiteľov, ktorí sa obávajú byť označovaní ako tí, ktorí berú rodine financie. Tento pohľad na vec je absolútne neprijateľný a negujúci zásluhovosť. Jedinou povinnosťou dieťaťa je získať vzdelanie, aby malo lepšie možnosti v budúcom zamestnaní sa a teda príjme. Ak si túto povinnosť neplní, nemala by mať rodina nárok poberať tento príspevok Proces transformácie náhradnej starostlivosti v SR Prechod z inštitucionálnej na komunitnú starostlivosť je proces dlhodobej a zásadnej zmeny systému, ktorého víziou a cieľom je vytvorenie a zabezpečenie podmienok pre nezávislý a slobodný život všetkých občanov, odkázaných na pomoc spoločnosti, v prirodzenom sociálnom prostredí komunity. Deinštitucionalizácia náhradnej starostlivosti v podmienkach Slovenskej republiky je dlhodobý a stále prebiehajúci proces, ktorý sa systematicky začal realizovať už v roku Postupne sa utvárali legislatívne podmienky napr. na predchádzanie vyňatiu dieťaťa z rodiny (napr. výchovné opatrenia), na zlepšovanie systému sprostredkovania náhradnej rodinnej starostlivosti (pestúnska starostlivosť, osvojenie), na zvýšenie záujmu príbuzných o formálnu starostlivosť o deti, o ktoré sa nemôžu starať vlastní rodičia (náhradná osobná starostlivosť). Utvorili sa aj právne podmienky na prechod od kolektívnej výchovy k individualizácii starostlivosti o deti, ktoré nemôžu vyrastať z rôznych dôvodov vo vlastných rodinách alebo rodinách náhradných. Od roku 2005 zároveň dochádza k postupnému znižovaniu počtu samostatných skupín v detských domovoch a detí v nich umiestnených, k špecializácii samostatných skupín a k vytváraniu úväzkov pre profesionálnych rodičov. Väčšina detských domovov v rámci humanizácie starostlivosti o deti s nariadenou ústavnou starostlivosťou mení svoju organizačnú štruktúru a starostlivosť zabezpečuje v profesionálnych rodinách, v samostatných rodinných domoch, bytoch alebo prispôsobuje na prechodnú dobu svoje kmeňové budovy tak, aby v jednej budove bolo čo najmenej skupín, či už samostatných alebo špecializovaných. (Zdroj: Koncepcia zabezpečovania výkonu súdnych rozhodnutí v detských domovoch na roky s výhľadom do roku 2020, Plán transformácie a deinštitucionalizácie náhradnej starostlivosti, MPRSVaR SR) Profesionálne rodiny postupne nahrádzajú ústavnú starostlivosť podľa zákona 305/2005 Z.z. o sociálnoprávnej ochrane a sociálnej kuratele museli byť do profesionálnej rodiny umiestňované: od 1. januára 2007 všetky deti do jedného roka, od 1. januára 2009 všetky deti do troch rokov, od 1. januára 2012 všetky deti do šesť rokov veku. Výnimkou sú len deti, ktorých zdravotný stav si vyžaduje preukázateľne osobitnú starostlivosť v špecializovanej samostatnej skupine, alebo ak je to v záujme dieťaťa z dôvodu zachovania súrodeneckých väzieb. Nasledovné prehľady potvrdzujú trendy SR v tom, že sa zvyšuje počet detí, ktoré sú v náhradných rodinách a profesionálnych rodinách, a znižuje sa počet detí v ústavnej starostlivosti. V rámci predchádzania umiestňovaniu detí v náhradnej starostlivosti Mesto Banská Bystrica podchytilo desiatky rodín, ktorých deti by inak 10 Úloha mesta Banská Bystrica v sociálnoprávnej ochrane detí

12 skončili v náhradnej starostlivosti a v rámci sanačnej práce a sociálnej práce s rodinou, sa niektorým podarilo v rámci systému prestupného bývania dostať do nájomného bývania a viesť samostatný život. V rámci sociálnej práce využíva Mesto Banská Bystrica v zmysle zákona o SPODaSK súčinnosť aj s akreditovanými MVO a podľa jednotlivých programov, ktoré tieto subjekty poskytujú si objednáva niektoré programy pre rodiny a jednotlivcov. V názornom ponímaní je to ako u všeobecného lekára. Mesto je obrazne všeobecným lekárom, ktorý si objednáva pre rodinu a jednotlivca špecialistu podľa potrieb klienta a ten s klientom pracuje a v závere vyhodnotí, čo sa mu podarilo kvalitatívne zmeniť, pomôcť a čo ďalej odporúča. Tento systém funguje aj pri konsolidácií dlhov a práce s dlhom kedy si Mesto Banská Bystrica objednáva intervenciu Mediačného centra a Centra právnej pomoci. Na záver mi dovoľte konštatovať, že proces novej tvorby sociálnoprávnej ochrany detí a sociálnej kurately je práve preto procesom, lebo si vyžaduje vo všetkých spektrách vnímať jednak aktuálnu situáciu spoločnosti a teda aj rodiny a jednotlivca, a je potrebné aby vnímal veci v súvislostiach. Tabuľka č. 1: Prehľad počtu detí v porovnaní s počtom detí, ktoré nežijú so svojimi rodičmi. Zdroj: MPSVaR SR Rok Celkem počet detí na Slovensku Z toho počet detí, ktoré nežijú v starostlivosti svojich rodičov Tabuľka č. 2: Počty detí v rôznych formách náhradnej starostlivosti o deti. Zdroj: MPSVaR SR Rok detí % detí % Deti v náhradných rodinách (pestúnska starostlivosť, formálna starostlivosť príbuzných,náhradná osobná starostlivosť , ,96 a poručníctvo) Deti v profesionálnych rodinách DeD , ,22 Deti v skupinách zariadení (detský domov, domov sociálnych služieb a reedukačné zariadenie) , ,82 Celkový počet detí Tabuľka č. 3: Využívanie Zariadení Núdzového bývania a Dočasného ubatovania KOTVA, Banská Bystrica. Rok Počet rodín Počet detí Spolu klientov Úloha mesta Banská Bystrica v sociálnoprávnej ochrane detí 11

13 Podpora resilience u dětí vyrůstajících v institucionální péči Borislava Mecheva PULSE Foundation, Pernik, BG Definice Velmi obecně řečeno, resilience (ve smyslu psychické odolnosti) je normální vývoj v abnormálních (náročných) podmínkách (nejedná se pouze o zpracování traumatu, o zotavení, ale o vývoj a rozvoj). Co tě nezabije, to tě posílí. Ve svém příspěvku bych Vás ráda seznámila s výstupy mezinárodního projektu BAMBOO a také s některými poznatky v oblasti resilience, které přináší dlouholetá (nejen) výzkumná činnost odborného konzultanta projektu, Robbieho Gilligana. Výzkumný projekt BAMBOO byl zaměřen na vyhledávání a popis faktorů resilience, tzn. podpůrných faktorů, které napomáhaly dětem s obtížným životním příběhem přežít a relativně normálně se vyvíjet. Projekt byl realizován paralelně ve třech zemích v Bulharsku, v Etiopii a v Nepálu. Hlavním bulharským partnerem projektu byl výzkumný tým z NBU (New Bulgarian Univesity). PULSE Foundation byla partnerem ve výzkumné části projektu, kdy měla možnost získat odpovědi od respondentů z řad dětí, které byly v rámci svých komunit ohroženy násilím nebo byly oběťmi násilí a které byly ochotné o své zkušenosti pro účely výzkumu vypovídat. Název bulharského projektu zněl: Resilience Bulgaria: Investing in Children in a Society of Transition. Miroslav Naumov PULSE Foundation, Pernik, BG Jedná se o jeden ze tří projektů financovaných OAK Foundation, jejichž cílem je porozumět problematice resilience (odolnosti, silným stránkám) u dětí, které zažily násilí a/nebo zneužívání či byly jakkoliv jinak ohroženy. Tento mezinárodní projekt měl dvě fáze sběr dat a následnou pilotáž nových postupů založených na výstupech projektu. Nedílnou součástí realizace projektu bylo vytvoření a aplikace etických pravidel. Z nich vycházel následující přístup zaměřený na změnu perspektivy: 12

14 Projekt nehledá a nepopisuje nenaplněné potřeby a problémy (přístup orientovaný na problém), ale naopak zjišťuje, co dětem v jejich zdravém vývoji napomáhá osobnostní silné stránky, podpůrné a pozitivní faktory. Projekt dané fenomény zkoumá z pohledu dětí ptá se přímo dětí, co jim pomáhá (pomohlo). Cíl projektu Popsat faktory resilience a na jejich základě informovat a podpořit rozvoj dalších programů, projektů a iniciativ. Metodologie: Rozhovory s dětmi (celkem 70) Rozhovory s rodiči (35) Rozhovory se zástupci a leadery místních komunit (37) Jednotlivé příběhy byly nahrávány a následně byla provedena obsahová analýza za účelem systematizace a popisu individuálních, sociálních, kulturních a jiných faktorů, které byly či by mohly být zdrojem síly, podpory, přežití a zotavení z prožitých traumat. Některé děti jsou závislé na podpoře ze strany státu a jeho institucí, popřípadě různých sociálních služeb. Nicméně mezery a nedostatky v síti služeb a chybějící spolupráce a koordinace mezi nimi zhoršují šance dítěte na získání takových služeb a takové podpory, které potřebuje. Mnoho zástupců místních komunit si není vědomo případů zneužívání a zanedbávání dětí v jejich komunitě. Děti touží po normálnosti a po jistém životním řádu. Ve chvíli, kdy nejsou schopné toto nalézat v prostředí, kde se vyskytuje násilí, nebo v prostředí vyloženě kriminálním, jejich vývoj je samozřejmě ohrožen. Zotavení dítěte z prožitého traumatu či životních těžkostí může začít s nějakým konkrétním bodem zlomu, který je často spojen s krizovou situací, jejíž překonání je závislé na vnitřní odolnosti a síle dítěte a zároveň na vnějších zdrojích, které má k dispozici. Vnitřní zdroje dítěte jsou často spojeny a posilovány vztahem s blízkou, milující osobou. Pro organizace a pomáhající profesionály, kteří pracují s rodinami v obtížné životní situaci, je velmi důležité rozpoznat a uznat, že jak dítě, tak jeho rodina mají kapacitu pro zvládnutí situace, což ovšem vyžaduje rodině naslouchat, diskutovat společně o rizikových bodech, zajistit jistý řád a předvídatelnost v často chaotickém prostředí a zásadně také věnovat dostatek času dítěti tak, aby se mohlo účastnit rozhodovacího procesu a využít tak svých silných stránek. Klíčové zjištění Děti nejsou pouze pasivními příjemci služeb. Dítě, které prochází tíživou životní zkušeností, má vždy svůj vlastní plán, jak se se situací vypořádat. Úkolem pomáhajících profesionálů je naslouchat tomuto plánu a posílit podpůrné faktory. Závěry projektu Děti jsou schopny jednat ve vlastním zájmu. Nejsou pouze pasivními příjemci služeb a řešení navržených dospělými. Jejich resilience se projevuje ve způsobech, jakými vyhledávají a využívají podpůrné zdroje, do jaké míry jsou ochotni podstoupit riziko a samostatně se rozhodovat, do jaké míry rozumí a chápou situaci, ve které se nacházejí, jak jsou schopni zachovat si naději a v neposlední řadě do jaké míry jsou schopni navazovat a rozvíjet vztahy. Rodina, a zejména rodiče, jsou pro dítě nejdůležitějším zdrojem podpory. Ve chvíli, kdy některý z členů rodiny dítě zneužívá nebo ohrožuje, místo aby jej chránil, schopnost dítěte zvládat těžkosti může být podstatně snížena. Definice resilience na základě výstupů projektu Přestože projekt BAMBOO nenabízí žádnou jednoznačnou a definitivní definici resilience, existuje shoda, pokud jde o následující charakteristiky resilience: Resilience zahrnuje rozvoj, odolnost a schopnost překonávat překážky a těžkosti. Resilience je dlouhodobý, celoživotní proces, je to způsob života. Právě nepříznivá životní situace může být tím, co je příčinou rozvoje. Je tedy vhodnější k popisu resilience používat frázi čelící nepřízni ( challenged/facing adversity ) než navzdory potížím ( despite of difficulties ). Dítě, které je odolné ve smyslu resilience, dokáže zvládat složitou situaci lépe, než očekáváme. Resilience se rozvíjí v procesu interakce se sociálním okolím, nejde o vrozenou charakteristiku člověka. K rozvoji resilience je nutné mít k dispozici více pozitivních zdrojů, které mohou být aktivně využívány. Podpora resilience u dětí vyrůstajících v institucionální péči 13

15 Resilience je proces, který je také závislý na vnějších faktorech a kontextu konkrétní situace. Mezinárodním odborným konzultantem výzkumu byl Robbie Gilligan, profesor sociální práce a sociální politiky na Trinity College v Dublinu a ředitel Children s Research Centre. Níže uvedené odkazy a citace přibližují detailněji koncept resilience a jeho využití: tions-resources/journals-and-magazines/social-policy-journal/spj28/28- pages pdf Helping a child or family is not just about delivering services. It is about a stance and a mindset. Part of it is about drawing out what the child or parent and others can bring to solving problems and meeting needs. Helping is about drawing out the talent, the capacity and the resources that people may have. Helping is something about creating a space where good things may happen. We may not be able to predict or script or dictate what happens in that space, but maybe we can give things a favourable nudge in the right direction. If each of us thinks of where we seek or get help in our own lives, I would suggest it more often comes from people rather than services, and more often from people we know and trust in our own informal networks. Very often, this kind of help releases energy and fosters hope. It restores our self-belief, self-reliance, autonomy and capacity, and our natural urge for healing and development. Our role in professional helping services may need to be less about doing things for and to people, and more about restoring and reinvigorating their own capacity, and recharging the solidarity of the natural social systems that surround them. The professional helper needs to be there, but not necessarily in the foreground. Often, effective work is done unobtrusively, in the background, valuing and affirming what others are doing. A další odkaz k tématu pěstounské péče a institucionální péče o děti a s nimi spojeného rizika, že dítě ztratí svoje původní vazby a vztahy: V tomto článku Gilligan připomíná, že když je dítě odebráno z péče vlastních rodičů (ať již z důvodů na straně rodičů zneužívání, zanedbávání či z jiných důvodů problémového chování apod.), opouští jednu sice rizikovou a ohrožující situaci, ale zároveň vstupuje v novém prostředí do situace, kdy jsou zásadně ohroženy jeho klíčové vztahy a sociální vazby. Ať už náhle, nebo postupně, mohou děti ztrácet nejen vazby k rodičům, ale také k sourozencům umístěným v jiných rodinách či zařízeních, k dalším příbuzným, ke kamarádům, sousedům atd. Gilliganův koncept stálosti (permanency) zahrnuje všechny tyto skupiny, nezaměřuje se výhradně na rodiče. Gilligan věří, že jsou to právě tyto vazby a vztahy, u kterých musí sociální pracovníci maximálně usilovat o jejich udržení, popřípadě smysluplné nahrazení, což v systému sociálně-právní ochrany, která je zaměřená hlavně na vytvoření bezpečného prostředí a vztahu s jedním nebo dvěma pečovateli, není jednoduchý úkol. Robbie Gilligan používá následující metaforu: Žádný pokus o přesazení stromu nebo keře není jednoduchý- a může být úspěšný pouze tehdy, když ponecháme a na novém místě zasadíme rostlinu i s dostatečně velkou částí původního kořenového balu. Podobně navrhuji, aby dítě mělo možnost si s sebou nést dostatečné množství emocionální půdy z původního domova do nového, pokud chceme, aby mělo šanci se na novém místě ujmout. 14 Podpora resilience u dětí vyrůstajících v institucionální péči

16 Systém péče o ohrožené děti zkušenosti s aplikací novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí od Novela zákona přináší na OSPOD zejména nové povinnosti: Z těch zásadních je to především nová povinnost zpracovat Vyhodnocení situace dítěte a Individuální plán ochrany dítěte (IPOD). Mgr. Iva Bartošová vedoucí odboru sociálních věcí, Magistrát města Pardubic V praxi sociálního pracovníka OSPOD to znamená velmi podrobné zpracování podkladů, které má k dispozici, do předepsaného formuláře, popsání všech aspektů a také jejich pravidelné vyhodnocování, a to zejména z hlediska posouzení, zda se jedná o dítě ohrožené ve smyslu zákonem jasně definovaných kritérií. Na základě tohoto vyhodnocení je OSPOD následně povinen zpracovat IPOD, který by měl jasně definovat příčiny ohrožení dítěte, stanovit opatření k zajištění ochrany dítěte a vymezit časový harmonogram a konkrétní odpovědnosti za plnění uložených opatření. Tato zákonem daná povinnost přináší vysokou administrativní zátěž pracovníků OSPOD, neboť zodpovědné zpracování vyhodnocení představuje i několik hodin intenzívní práce, kterou by mohl sociální pracovník věnovat skutečné sociální práci s klienty. V současné době je předčasné vyhodnotit efektivitu tohoto nástroje pro praktické řešení situace dítěte, ale je podstatné zmínit, že bez podrobného a individuálního vyhodnocení každého případu se sociální pracovník neobešel ani v minulosti, i když neměl povinnost zpracovávat rozsáhlé formuláře! OSPOD Pardubice je zapojen do pilotování procesu zavádění tohoto nástroje do praxe, jehož smyslem má být zejména vydefinování potřebnosti vyhodnocování jednotlivých aspektů, definování pojmů a závěrů praxe zatím přináší značné rozpory v definování pojmů a zejména podstaty zjišťovaných a popisovaných parametrů z hlediska praktické potřebnosti ne všechny údaje jsou pro daný případ zásadní (např. zjišťování zdravotního zatížení rodiny pro účely potřebných aktivit apod). Je to živý proces, věříme, že právě pilotování tohoto procesu bude účelně zapracováno do příslušných metodik. 15

17 Další povinností je pořádání případových konferencí pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin je to staronový nástroj setkání všech zainteresovaných subjektů (sociální pracovník, rodiče, dítě, zástupci škol či školských zařízení, lékař, poskytovatelé sociální služby a další). Dosavadní praxe potvrdila vysokou efektivitu společného projednání věci včetně jasného vydefinování problému a návrhů řešení, zejména z pohledu eliminace možného zkreslování závěrů při individuálním jednání. Jediné, na co narážíme v praxi, je operativní organizace setkání při vyhrocení situace. Zejména ze strany odborníků lékař, psycholog, psychiatr apod., není zatím garantovaná ochota účastnit se této aktivity, a to buď z důvodu časového vytížení, anebo nezájmu. Je pak na sociálním pracovníkovi přesvědčit i tyto zástupce o jejich důležitosti na projednání daného konkrétního případu. V novém systému by měl pracovník sociálně-právní ochrany dětí být managerem, který bude využívat všech dostupných služeb a bude zodpovědný za koordinaci a naplňování klíčových aktivit pro řešení situace dítěte. Jedná se o nové pojmenování role OSPOD, avšak stále zůstává zásadní úloha OSPOD, vyplývající ze získání a zachování důvěry klienta dítěte i celé rodiny k sociálnímu pracovníkovi, který s nimi dlouhodobě pracuje, zná poměry v rodině, ve většině případů má i velmi důvěrné až intimní informace. Novela zákona přináší i nové trendy a povinnosti na úseku náhradní rodinné péče, a to především ve smyslu podpory pěstounské péče a její profesionalizace. Zaznamenáváme velkou podporu pěstounské péče na přechodnou dobu, kdy jde o formu krátkodobé rodinné péče na relativně krátkou dobu, a to v případech, kdy dítě nemůže být z nějakého závažného důvodu ve vlastní rodině nebo kdy se hledají vhodní osvojitelé či pěstouni na dlouhodobou pěstounskou péči. Podpora všech forem náhradní rodinné péče je jistě velmi záslužná a důležitá, ale i přes to zůstávají v ústavních zařízeních děti, které jsou do náhradní rodinné péče prakticky neumístitelné vícečetné sourozenecké skupiny, děti s výchovnými problémy, trestnou činností, romské děti apod. Určitě se daří umísťovat stále více dětí do náhradní rodinné péče a ústavní výchova je až tím posledním řešením, nicméně zákonem zpřísněné podmínky nařizování tohoto opatření z důvodu využití veškerých jiných možností na řešení krizové situace dítěte mohou být někdy kontraproduktivní. V některých případech má rychlé odejmutí dítěte ze závadového prostředí a umístění do jakékoliv formy náhradní péče, včetně ústavní, největší efekt a význam pro celkové zklidnění a tím pádem i co možná nejrychlejší možnost nastartování aktivit a opatření k hledání cest, jak rodinu sanovat, aby se dítě mohlo vrátit zpět. V praxi jsme již zaznamenali případ, kdy se dítě (16 let) právě v důsledku stálých snah udržet ho sice v biologické, ale naprosto nefunkční rodině s katastrofickými vztahy mezi ním a matkou, pokusilo o sebevraždu, neboť již nebylo schopné unést dlouhodobě velmi kritickou situaci. V rámci podpory pěstounské péče ve všech formách je nutné také zmínit nový institut, a to uzavírání Dohod na výkon pěstounské péče, vázaných na finanční podporu ve formě ročního státního příspěvku na výkon pěstounské péče ve výši Kč Uzavírání dohod s sebou přináší nové povinnosti nejen pro doprovázející pracovníky, ale i pro samotné pěstouny. Je to zejména intenzívnější kontakt s každou rodinou a vysoká míra podpory, hlavně v oblasti poradenství, řešení běžných životních situací, zvládání školních i jiných povinností, zajištění respitní péče, odborné péče apod. Na druhé straně přišla i povinnost pěstounů se vzdělávat, což bylo v praxi přijímáno zpočátku s velkým despektem. Daří se však organizovat vzdělávací aktivity tzv. na míru jako konkrétní zakázku při sestavení sourodé skupiny pěstounů na konkrétně vydefinované téma a i přes prvotní rozpaky pěstouni sami žádají další akce, neboť zde navázali důležité vazby nejen k výměně profesních zkušeností. Sociální práce na úseku sociálně-právní ochrany dětí zaznamenala velké změny, a to nejen díky novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Musí brát v potaz široké aspekty navázané na vnější celospolečenské podmínky související s bytovou politikou, zaměstnaností apod. Poměrně negativně se jak ve výchovných kompetencích rodičů, tak i v samotném chování dětí odráží současný spíše materialistický a konzumní způsob života a sociální pracovník tak musí hledat stále nové zdroje a alternativy pomoci. V rámci činnosti OSPOD Pardubice můžeme pozitivně zhodnotit poměrně dobré podmínky a širokou síť podpůrných a hlavně dostupných služeb, ať už je to síť terénních sociálních služeb, zařízení odborné pomoci Pedagogicko psychologická poradna, Poradna pro rodinu, Středisko výchovné péče Pyramida, Fond ohrožených dětí a zařízení Klokánek, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, pedopsychiatr přímo ve městě, psychologové na základních školách a další instituce. 16 Systém péče o ohrožené děti

18 Změny v oblasti náhradní rodinné péče z pohledu krajského úřadu a vývoj v oblasti NRP v roce 2013 Dovolte mi, abych ve svém příspěvku stručně reflektovala situaci v oblasti náhradní rodinné péče z pohledu krajského úřadu. Petra Bílá Krajský úřad Pardubického kraje Úvodem se zaměřím na oblast, která prochází řadou změn, a tou je příprava pěstounů. Krajský úřad spolupracuje v oblasti příprav s příspěvkovou organizací kraje Poradnou pro rodiny Pardubického kraje. Žadatelé o náhradní rodinnou péči procházejí stejně jako v ostatních krajích přípravou, jejíž součástí je i psychologické posouzení žadatelů. Obsah příprav se průběžně upravuje a mění, a to jak na základě podnětů z praxe, tak na základě požadavků a potřeb samotných žadatelů. V současné době nepochybně největší změnou prochází příprava pěstounů na přechodnou dobu. Je známo, že i když se zvyšuje počet žadatelů o pěstounskou péči na přechodnou dobu, pěstounů je stále nedostatek, resp. je nedostatek pěstounů pro specifické skupiny dětí v evidenci (děti starší, sourozenecké skupiny apod.). V roce 2012 o přechodnou pěstounskou péči žádalo 22 žadatelů a v roce 2013 je to již 31 žadatelů. Z toho je 8 samostatných žen, což vnímáme jako možný problém. Navyšuje se počet samostatných žen, které žádají nejen o pěstounskou péči, ale i o pěstounskou péči na přechodnou dobu. Pěstounská péče na přechodnou dobu představuje velikou zátěž a je vždy nutné důkladně individuálně zvažovat, zda je tato forma pěstounství vhodná pro samostatnou ženu pěstounku. Oproti jiným krajským úřadům přistupujeme k procesu příprav poněkud odlišně. Podílíme se na nich svou účastí v plné míře, účastníme se všech vzdělávacích bloků od začátku kurzu do konce. Od začátku mají na krajském úřadě žadatelé o náhradní rodinnou péči i o pěstounskou péči na přechodnou dobu svého garanta, který je doprovází. Je to velmi často náročné, ale díky tomu přecházíme s žadateli z úřednického vztahu do vztahu bližšího. I pro proces zařazování budoucích náhradních rodičů do evidence je to velmi důležité, protože ne všechny žadatele zařadíme, v tomto směru jsme tvrdí, ale víme, jaká úskalí s sebou přináší pěstounská péče na přechodnou dobu, proto se snažíme těmto úskalím vyvarovat a s žadateli se nám lépe pracuje, i když pro ně máme nepříznivé informace. 17

19 Navázání vztahu s žadateli považujeme za přínosné a důležité jak pro samotné žadatele, kteří k nám tímto způsobem získávají důvěru, tak pro nás, neboť máme možnost žadatele poznat mnohem lépe, než kdybychom se o nich dozvídali pouze zprostředkovaně prostřednictvím zpráv apod. Dobrá znalost žadatelů, jejich možností, ale i představ, je velice výhodná i v situaci zprostředkování. Po ukončení činnosti poradního sboru, které přinesla novela, jsme zřídili odbornou skupinu, které se účastní jak pracovníci krajského úřadu, tak pracovníci, kteří se podílejí na odborném posouzení žadatelů (psychologové Poradny pro rodinu Pk). Jako další odborníci jsou přizváni pracovníci OSPOD, doprovázející osoby pěstounů na přechodnou dobu, ale i samotní pěstouni na přechodnou dobu, kteří svými informacemi napomáhají členům odborné skupiny v rozhodování o přiřazení vhodného pěstouna či osvojitele pro konkrétní dítě. Odborná skupina se schází jednou za měsíc. Za tento rok do této chvíle odborná skupina projednala 14 dětí do osvojení, z toho 10 dětí našlo nové budoucí rodiče, 26 dětí do pěstounské péče, z toho 11 našlo nové rodinné zázemí, a 32 dětí bylo projednáno na základě spolupráce s jinými kraji. Tato spolupráce mezi kraji se nám osvědčuje převážně s Ústeckým krajem a Karlovarským krajem, od nichž k nám přichází i nejvíce dětí do osvojení. V minulosti čekali žadatelé na osvojení okolo 5 let, tato doba se i díky spolupráci s ostatními kraji zkrátila na současný rok a půl až dva roky. Vrátím-li se k pěstounské péči na přechodnou dobu, v současné době máme zařazeno 14 dlouhodobých pěstounů. Podaných žádostí za rok 2013 je 31, z čehož vyplývá, že zařazena byla doposud nepříliš velká část žadatelů, méně než polovina. Jedním z důvodů tohoto stavu je mj. prodloužení procesu přípravy o přípravu dětí, která je povinná. Velice vítáme, že zákon tuto povinnost stanovil. Jestliže se v průběhu kontaktu s dětmi v rodině ukáže, že děti nejsou připraveny na příchod dalšího dítěte do rodiny a výslovně to odmítají, sami žadatelé pak dle naší zkušenosti přání a potřebu dítěte respektují a od žádosti upouští. Povinnost přípravy dětí považujeme za velice pozitivní přínos novely zákona o sociálně- -právní ochraně dětí. Příprava dětí v rodinách pěstounů na přechodnou dobu je o to náročnější, že pěstounská péče na přechodnou dobu s sebou nese potenciální časté příchody a následně odchody dětí (často miminek) z rodiny, což může být pro ostatní děti v rodině velice náročné na pochopení a přijetí této situace. V současné době je v Pardubickém kraji zařazeno 11 pěstounů na přechodnou dobu. K z 11 zařazených žadatelů 6 pěstounů nemělo v péči dítě. V těchto případech jsme opět oslovili ostatní kraje s nabídkou pěstounské péče na přechodnou dobu v případě dětí, u kterých není předpoklad práce s biologickou rodinou. V tuto chvíli jsou v našem kraji umístěny děti z Královéhradeckého kraje, Karlovarského kraje a Moravskoslezkého kraje. Samozřejmě je nutné koordinovat umisťování dětí do pěstounské péče na přechodnou dobu mezi jednotlivými kraji tak, aby nenastala situace, kdy nebude volná pěstounská rodina pro dítě z našeho regionu. Zároveň však považujeme za žádoucí, aby žadatelé, kteří se několik měsíců vzdělávali, měli co nejdříve do péče svěřeno dítě a aby teoretické poznatky měli možnost posilovat praxí. V celé České republice je 107 pěstounů na přechodnou dobu, což představuje velký nárůst oproti minulosti na začátku roku jich bylo 35. Do dnešního dne prošlo v našem kraji pěstounskou péčí na přechodnou dobu 16 dětí, z toho 5 se vrátilo do biologické rodiny a u 3 se na navrácení pracuje. Je zde vidět kus odvedené práce i u našich pěstounů, kteří zajišťují kvalitní péči a podporu dítěti, přestože se jedná o práci velmi náročnou jak psychicky, tak fyzicky. Žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu mají svoje představy o dítěti, které přijmou, zejména pokud jde o věk. Tento požadavek se snažíme respektovat a připravovat specificky žadatele na práci s dítětem z určité věkové skupiny. Obecně lze žadatele rozdělit do tří skupin ty, kteří mohou přijmout dítě do 1 roku, dále děti do 10 let a nakonec děti starší 10 let. S těmito skupinami dále pracujeme a připravujeme je na specifika každé věkové skupiny. Závěrem mi dovolte pouze stručnou informaci k problematice pěstounů tzv. dlouhodobých. Jejich počet v posledních měsících i díky větší informovanosti veřejnosti stoupl, nicméně problémem zůstává přetrvávající nedostatek pěstounů pro určité skupiny dětí pro sourozenecké skupiny, pro děti se zdravotním postižením, pro děti jiného etnika. Celý proces přípravy pěstounů na přechodnou dobu trvá dle zákonného ustanovení minimálně 72 hodin. Ze zkušenosti je nám zřejmé, že stávajících 8 dnů nedostačuje na pokrytí všech témat a individuální přípravu. V ideálním případě by podle našeho názoru bylo vhodné 10 dnů věnovat skupinové přípravě a další čas individuální přípravě a přípravě rodinného systému. Období, které včetně přípravy uplyne od doby, kdy je žádost přijata na krajském úřadu do zařazení do evidence, je v průměru tři čtvrtě roku. 18 Změny v oblasti náhradní rodinné péče

20 Matky a rodiny v dětském centru Veská Na úvod mi dovolte, abych stručně představila činnost Dětského centra Veská. Dětské centrum Veská je příspěvkovou organizací Pardubického kraje. Toto zařízení poskytuje soubor služeb zdravotnické zařízení, pobytové zařízení, kde je poskytována dlouhodobá, ale i ambulantní služba, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Péče je poskytována dětem ve věku od narození do 18 let. Naše zařízení umožňuje společný pobyt matek s dětmi, přičemž v rámci republiky je DC Veská zařízení s největší kapacitou právě pro pobyt matek s dětmi. Kapacita pro pobyt dospělých osob je 9 míst, pro děti 50 míst. Mgr. Markéta Tauberová Dětské centrum Veská Vítáme, že se nám podařilo navázat velice úzkou spolupráci s OSPOD, jehož pracovnice možnosti umístit dítě společně s matkou jako jednu z možností řešení jejich tíživé situace často využívají. Pobyt dítěte s matkou je zajištěn u matek s novorozenci či s dětmi se zdravotní indikací v hlavní budově našeho zařízení, u ostatních matek (či rodičů) s dětmi pak v samostatné budově, kde jsme před čtyřmi lety zřídili kompletní azylové ubytování se čtyřmi pokoji. Důvody, proč ženy využívají služeb našeho zařízení, jsou různé zdravotní, zdravotně-sociální, sociální. Pobyt umožňujeme i nezletilým těhotným ženám a matkám, kterým byla nařízena ústavní výchova a kterým prostřednictvím našich služeb umožňujeme mimo jiné i dokončení studia apod. Nejen maminky, ale oba rodiče se u nás mohou zacvičit v rodičovských dovednostech, podporujeme je v nácviku péče o dítě a podporujeme budování vzájemného vztahu rodiče s dítětem. Další skupinou matek, které přicházejí k nám do zařízení, jsou ženy, které z nejrůznějších příčin potřebují okamžitou pomoc z důvodu krizové situace. Odborná pomoc a podpora je matkám (resp. rodičům) zajišťována týmem pracovníků, který je složen z instruktora, sociálního pracovníka, lékaře, psychologa, speciálního pedagoga a zdravotních sester. Naší prioritou je podpořit samostatnou péči o dítě. Naše služby nabízíme po dobu nezbytně nutnou a následně spolu s klientkami hledáme řešení jejich situace, ať již v ideálním případě zajištěním podpory v rámci širší rodinné sítě, popřípadě prostřednictvím využití návazných sociálních služeb (například azylového bydlení). Na dalším postupu při řešení situace klientky vždy spolupracujeme s OSPOD. 19

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Příloha č. 6 Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Aktivita 01: Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny

Více

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Dokumenty vztahující se ke změnám v systému péče o ohrožené děti 2 Úmluva o právech dítěte (ratifikovaná ČR 1994) Evropská úmluva o lidských právech Národní

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Pardubice, 25. října 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

Perspektivy péče o ohrožné děti

Perspektivy péče o ohrožné děti Perspektivy péče o ohrožné děti Bc. Radek Šoustal referent SPOD, KÚ MSK Ostrava-Poruba, 22. 11. 2011 Základní dokumenty Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období

Více

Kam kráčíochrana práv dětí v ČR? Klára Trubačová Odbor ochrany práv dětí 24. června 2014

Kam kráčíochrana práv dětí v ČR? Klára Trubačová Odbor ochrany práv dětí 24. června 2014 Kam kráčíochrana práv dětí v ČR? Klára Trubačová Odbor ochrany práv dětí 24. června 2014 Stav systému - hlavní problémy Systém nedokáže zajistit důslednou ochranu všech dětí Nedostatečné hmotné zabezpečení

Více

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Odbor rodiny a ochrany práv dětí Proces změn aktuální informace Změna systému práce orgánů sociálně-právní ochrany a soudů Vytváření sítě

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012 PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí schvalovací proces Prošla dvakrát mezirezortním

Více

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Královéhradeckém kraji

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Královéhradeckém kraji Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Královéhradeckém kraji Hradec Králové, 16. 10. 2012 Klíčové aktivity projektu 1) Návrh optimalizace

Více

Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti Tisková zpráva ze dne 19. ledna 2009 Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti Vláda na svém zasedání dne 19. ledna 2009 schválila Návrh opatření k transformaci a sjednocení systému péče o

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Pardubice Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

III. AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ

III. AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ III. AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012 2015 I. Úvod Vláda České republiky se schválením Národní strategie ochrany práv dětí (usnesením č. 4 ze dne 4. ledna 2012) zavázala vytvořit

Více

III. AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ

III. AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012 2015 I. Úvod Vláda České republiky se schválením Národní strategie ochrany práv dětí (usnesením č. 4 ze dne 4. ledna 2012) zavázala vytvořit

Více

Zpráva o činnosti odboru sociálních věcí 2013

Zpráva o činnosti odboru sociálních věcí 2013 Zpráva o činnosti odboru sociálních věcí 2013 Stejně jako jsme se potýkali loni v lednu se sociální reformou, kdy byly převáděny veškeré dávky na ÚP, tak od letošního ledna bojujeme s novelou zákona o

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum sociálních služeb Vyškov, o. p. s. PORADNA PRO RODINU, MANŽELSTVÍ A MEZILIDSKÉ VZTAHY Smetanovo nábřeží 27, Vyškov, tel.: 517 333 909, mobil: 733 525 998 poradna@psychologie.vys.cz www.psychologie.vys.cz

Více

Legislativní a koncepční záměry v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a sociálních služeb

Legislativní a koncepční záměry v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a sociálních služeb Legislativní a koncepční záměry v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a sociálních služeb Mgr. Klára Trubačová PhDr. Radek Suda PhDr. Miloslav Macela Potřeba reformy Úspěšná společnost se mění dříve než

Více

systému péče o ohrožené děti

systému péče o ohrožené děti Seminář pro členy krajských koordinačních skupin k transformaci systému péče o ohrožené děti Transformace a sjednocení Síť služeb Transformace stávajících služeb systému péče o ohrožené děti Benešov 13.

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti. Karlovy Vary, 8. října 2012 MPSV

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti. Karlovy Vary, 8. října 2012 MPSV Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti Karlovy Vary, 8. října 2012 MPSV Klíčové aktivity: Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny

Více

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti MPSV

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti MPSV Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti MPSV Účel projektu Jeden z nástrojů pro implementaci Národní strategie ochrany práv dětí a novely zákona o sociálně-právní ochraně

Více

Pěstounská péče a novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Jihlava 31. 10. 2011

Pěstounská péče a novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Jihlava 31. 10. 2011 Pěstounská péče a novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Jihlava 31. 10. 2011 Základní východiska Mezinárodní závazky České republiky, judikatura Evropského soudu pro lidská práva

Více

Služby Amalthea v systému sociálně-právní ochrany dětí

Služby Amalthea v systému sociálně-právní ochrany dětí Služby Amalthea v systému sociálně-právní ochrany dětí Amalthea, duben 2015 Proč jsme AMALTHEA? Amalthea byla dle řecké mytologie koza a stala se první pěstounkou, která odkojila svým mlékem boha Dia.

Více

Krajský úřad Ústeckého kraje

Krajský úřad Ústeckého kraje Krajský úřad Ústeckého kraje odbor sociálních věcí KÚ ÚK 8. 10. 2014 1 Odbory krajského úřadu (KÚ) vykonávají: 1. Samosprávu dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích., v platném znění tzv. samostatná působnost

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti Ministerstvo práce a sociálních PhDr. věcímiloslav Macela Mgr. Klára Trubačová Barbara Resnerová Odbor

Více

Integratiní psychoterapie Praha 7. 8. června 2014

Integratiní psychoterapie Praha 7. 8. června 2014 Integratiní psychoterapie Praha 7. 8. června 2014 Téma příspěvku: Pohled na péči o ohrožené děti propojený s integratiními dovednostmi při zavádění nových služeb sociální prevence v NNO v podmínkách ČR.

Více

STANDARD č. 7: PREVENCE

STANDARD č. 7: PREVENCE STANDARD č. 7: PREVENCE Cíle kritéria: 7. Prevence KRITÉRIA 7a) OSPOD aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním

Více

ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Vedoucí: Bc. Martina Fejfarová, DiS.

ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Vedoucí: Bc. Martina Fejfarová, DiS. ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Vedoucí: Bc. Martina Fejfarová, DiS. 1 ČESKÝ BROD SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ Personální obsazení 3,8 úvazku + 0,6 úvazku pracovnice pro práci s pěstounskými rodinami /do konce r.

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti. Pardubice, 25. říjen 2012 MPSV

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti. Pardubice, 25. říjen 2012 MPSV Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti Pardubice, 25. říjen 2012 MPSV Klíčové aktivity: Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny

Více

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2014

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2014 Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem 1 dotazů, odpovědí) Tato analýza rozkrývá strukturu dotazů na poradně Adopce.com v sekci Rady odborníků za rok 1. Poradna funguje na principu volné diskuse

Více

Průvodce pro náhradní rodinnou péči

Průvodce pro náhradní rodinnou péči Průvodce pro náhradní rodinnou péči Jak na náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je výchova a péče o děti. Bohužel

Více

3.12 Ústecký kraj. 3.12.1 Příprava fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny v Ústeckém kraji

3.12 Ústecký kraj. 3.12.1 Příprava fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny v Ústeckém kraji 3.12 Ústecký kraj Ústecký kraj je rozdělen do sedmi okresů - Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. V kraji je 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 30 správních

Více

3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí

3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí 3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí Obsah kritéria standardu 3a Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Novela zákona o OSPOD vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 401/2012 Sb. S účinností od 1.1.2013. Zasazení novely v,,legislativním rámci do

Více

Rodinná politika pojetí a aktuální informace

Rodinná politika pojetí a aktuální informace Rodinná politika pojetí a aktuální informace (Brno, 20. 6. 2014) 1 Rodinná politika a aktéři rodinné politiky Pojetí rodinné politiky, sociální politika OECD: Soubor opaření zaměřených na: - vyrovnání

Více

Výběr pěstounských rodin v ČR a ve Švýcarsku

Výběr pěstounských rodin v ČR a ve Švýcarsku Výběr pěstounských rodin v ČR a ve Švýcarsku Dnes již není pochyb o tom, že pro zdravý a šťastný vývoj a život dítěte je nejlepší, vyrůstá-li ve své biologické rodině. Pokud však tato rodina není funkční,

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Pěstounská péče na přechodnou dobu v praxi www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz Pěstounská péče na přechodnou

Více

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto

Více

Střídavá péče v judikatuře Ústavního soudu. Kateřina Šimáčková

Střídavá péče v judikatuře Ústavního soudu. Kateřina Šimáčková Střídavá péče v judikatuře Ústavního soudu Kateřina Šimáčková Úvod Škodí střídavá péče dětem? Motivy pro střídavou péči (její zneužívání) Argument zdravého rozumu a předsudky Mainstreaming střídavé péče

Více

Průvodce osvojením. Jak na osvojení

Průvodce osvojením. Jak na osvojení Průvodce osvojením Jak na osvojení Opuštěné dítě je dítě, které se ne vlastní vinou ocitlo bez vlastní rodiny a není naděje na změnu poměrů v biologické rodině. Je proto žádoucí, aby společnost nalezla

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 Zpráva o činnosti za období od 1.1.201 do 1.12.201 Název střediska: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Druh služby: Odborné sociální poradenství, id.č. 72164 Kapacita služby: Okamžitá kapacita

Více

Životní situace. Důležité informace k některým činnostem projednávaným na OSPOD

Životní situace. Důležité informace k některým činnostem projednávaným na OSPOD Životní situace Důležité informace k některým činnostem projednávaným na OSPOD Úprava poměrů k nezletilým dětem (úprava výchovy a výživy pro dobu před a po rozvodu) Určení, zvýšení / snížení / výživného

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ

VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ OBEC DALOVICE Hlavní 99 362 63 VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ( dále jen SPOD) ve znění pozdějších předpisů,

Více

Novela zákona o sociálněprávní

Novela zákona o sociálněprávní Novela zákona o sociálněprávní ochraně dětí zákon č. 401/2012 Sb. ze dne 7. 11. 2012 Odbor rodiny a ochrany práv dětí 18. ledna 2013 Obsah dnešního semináře 1) Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Zpracovaly: Mgr. Kateřina Křehulová Mgr. Karina Szczotková

Zpracovaly: Mgr. Kateřina Křehulová Mgr. Karina Szczotková Zpracovaly: Mgr. Kateřina Křehulová Mgr. Karina Szczotková Standardizace orgánu SPOD Projekt realizován prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Evropského sociálního fondu Realizace

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014. Návraty Louny - centrum sociálních služeb, z. s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014. Návraty Louny - centrum sociálních služeb, z. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 Návraty Louny - centrum sociálních služeb, z. s. Organizace: Návraty Louny, centrum sociálních služeb, z. s. Adresa: Pod Nemocnicí 2380 440 01 Louny Identifikační údaje: IČ 26595249

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

Opatření k podpoře rodin s dětmi 2004-2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí

Opatření k podpoře rodin s dětmi 2004-2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí Opatření k podpoře rodin s dětmi 2004-2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí Oblasti Dokumenty k rodinné politice Usnesení vlády k oblasti služeb péče o děti Návrhy právní úpravy v oblasti služeb péče

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Postoj ke změně v institucionálním nastavení náhradní rodinné péče z pohledu pracovnic OSPOD www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2003 č. 86 + 2P

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2003 č. 86 + 2P VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Vazba na záznam z jednání vlády: V l á d a I. s c h v a l u j e USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2003 č. 86 + 2P o zabezpečení integrace azylantů v roce 2003 1. Koncepci

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

"Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí

Smluvní rodiny ohrožují práva dětí "Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí Úprava smluvních rodin v novém zákonu o ústavní péči je hrubě nedostatečná, nesystematická a v této podobě a za současné situace může vážně ohrozit práva dětí. Výzva

Více

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi Opatření II. 1.: Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi V Mladé Boleslavi nyní chybí motivující systém nabídky prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení lze rozdělit do tří stupňů:

Více

STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí

STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí Agenda sociálně-právní ochrany dětí (dále jen SPOD) je svěřena dle vnitřní směrnice Organizačního řádu Městského úřadu v Českém

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby Kritéria komunitní sociální služby aktivita 5.01 Zpracování indikátorů hodnocení Kritérií transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče a metodiky jejich naplňování Úvod

Více

KOORDINÁTOR PODPORY NÁVRH SYSTÉMOVÉHO ŘEŠENÍ V SOCIÁLNÍ OBLASTI S PŘESAHEM DO OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ

KOORDINÁTOR PODPORY NÁVRH SYSTÉMOVÉHO ŘEŠENÍ V SOCIÁLNÍ OBLASTI S PŘESAHEM DO OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ KOORDINÁTOR PODPORY NÁVRH SYSTÉMOVÉHO ŘEŠENÍ V SOCIÁLNÍ OBLASTI S PŘESAHEM DO OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR 4. ČERVNA 2014 RODIČE JAKO PARTNEŘI Výstup účastníků kurzu

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička, Ing. Dana Pražáková PhD., Mgr. Pavla Růžková PhD. www.socialni-zaclenovani.cz MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi,

Více

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2012 vyjádřeno v absolutních hodnotách finanční zabezpečení dětí v NRP

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2012 vyjádřeno v absolutních hodnotách finanční zabezpečení dětí v NRP Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem: dotazů, odpovědí) Tato analýza rozkrývá strukturu dotazů na poradně Adopce.com v sekci Rady odborníků za rok. Poradna funguje na principu volné diskuse mezi

Více

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ Výchozí předpoklady naší práce Centrem našeho zájmu je dítě a jeho rodina Celostní postoj, neutralita, na proces a řešení problému

Více

Projekt Profesionalizace systému náhradní rodinné péče v ČR. Realizuje Asociace náhradních rodin ČR ve spolupráci s Asociáciou náhradných rodin

Projekt Profesionalizace systému náhradní rodinné péče v ČR. Realizuje Asociace náhradních rodin ČR ve spolupráci s Asociáciou náhradných rodin Projekt Profesionalizace systému náhradní rodinné péče v ČR Realizuje Asociace náhradních rodin ČR ve spolupráci s Asociáciou náhradných rodin Asociace NR ČR Vznikla v r. 2009 V současné době funguje 18

Více

V Praze dne 12. ledna 2011 TZ MPSV: SOCIÁLNÍ REFORMA V ROCE 2011

V Praze dne 12. ledna 2011 TZ MPSV: SOCIÁLNÍ REFORMA V ROCE 2011 Tisková informace Praha 10. ledna 2011 TZ MPSV: SOCIÁLNÍ REFORMA V ROCE 2011 V Praze dne 12. ledna 2011 Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo návrhy změn, které zahájí legislativní proces sociální

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Bartošovice, okres Nový Jičín

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Bartošovice, okres Nový Jičín Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 Signatura: an4as103 Okresní pracoviště Nový Jičín INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola / školské zařízení: Mateřská škola Bartošovice,

Více

DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A E-LEARNING V OBLASTI POŽÁRNÍ OCHRANY A BEZPEČNOSTI PRŮMYSLU

DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A E-LEARNING V OBLASTI POŽÁRNÍ OCHRANY A BEZPEČNOSTI PRŮMYSLU DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A E-LEARNING V OBLASTI POŽÁRNÍ OCHRANY A BEZPEČNOSTI PRŮMYSLU JANA DRGÁČOVÁ Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Abstrakt:Příspěvek stručně informuje o projektu, který

Více

Pěstounská péče je institut natolik rozmanitý, jak rozmanité jsou samotné životní příběhy dětí. Někde jsou kontakty s rodiči časté, v jiných případech třeba žádné. Někdy žije dítě v pěstounské rodině až

Více

Klienti roku 2013 - Rozřazení dle aktivity ( 135)

Klienti roku 2013 - Rozřazení dle aktivity ( 135) Analýza klientů Střediska náhradní rodinné péče rok 201 Středisko náhradní rodinné péče, spolek 1, zpracovává již třetím rokem analýzu klientů, které mělo v daném roce v evidenci. Podrobněji se analýza

Více

PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ

PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ Metodika CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH I. PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ OBSAH I.1 ÚVOD I.2 CÍLE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MPSV I.3 VÝCHODISKA PRO TVORBU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ I.3.1 AUTODIAGNOSTICKÁ

Více

PERSEFONA, o.s. Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz

PERSEFONA, o.s. Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz PERSEFONA, o.s. Komplexní služby obětem domácího násilí sexuálního zneužívání znásilnění Vzdělávání laické i odborné veřejnosti Analytická a publikační činnost Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Název projektu: Systém interního lektorství jako nedílná součást komplexního systému rozvoje a vzdělávání zaměstnanců

Název projektu: Systém interního lektorství jako nedílná součást komplexního systému rozvoje a vzdělávání zaměstnanců I. Základní informace o projektu Název projektu: Systém interního lektorství jako nedílná součást komplexního systému rozvoje a vzdělávání zaměstnanců Firma: Statutární město Hradec Králové Československé

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Vyhláška rektora č. 4/2013 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných praxí v akademickém roce 2013/2014

Vyhláška rektora č. 4/2013 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných praxí v akademickém roce 2013/2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. Vysoká škola sociálně-správní, Havířov Vyhláška rektora č. 4/2013 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných

Více