Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni reg. č.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni reg. č."

Transkript

1 Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni reg. č. projektu CZ.1.04/5.1.01/ Sborník příspěvků z konference

2 PROJEKT Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Sborník příspěvků z konference Pardubice, Záštitu nad konferencí převzal náměstek primátorky Statutárního města Pardubice, pan Mgr. Jindřich Tauber

3 Obsah Právo na dětství... 5 PhDr. Miloslav Macela Úloha mesta Banská Bystrica v sociálnoprávnej ochrane detí... 7 Mgr. Karol Langstein, Mgr. Branislav Špenik Podpora resilience u dětí vyrůstajících v institucionální péči Borislava Mecheva, Miroslav Naumov Systém péče o ohrožené děti Mgr. Iva Bartošová Změny v oblasti náhradní rodinné péče Petra Bílá Matky a rodiny v dětském centru Veská Mgr. Markéta Tauberová Individuální projekt MPSV Mgr. Milan Zanina Systém sociálně-právní ochrany dětí v Bulharsku a jeho transformace Anita Sarafska, Meleta Metodievavalova Podpora dětí a mladých lidí Mgr. Katarína Paľovová Case Management při práci s ohroženými rodinami Mgr. Jana Ženíšková

4 O projektu Název projektu Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni. 12/ /2013 Obsah projektu Projekt je zaměřen na sdílení zkušeností a dobré praxe českých a zahraničních partnerů v oblasti péče o ohrožené děti a jejich rodiny. Smyslem projektu je vytvořit tematickou síť jako platformu pro identifikaci úspěšných nástrojů péče o rodinu, pro vzájemné učení a podporu při aplikaci osvědčených nástrojů do praxe v rámci města Pardubice. Součástí projektu je šíření a propagace jeho výstupů, které budou na příkladu Pardubic sloužit ke zlepšení situace ohrožených dětí a rodin v Pardubickém kraji a mohou inspirovat další města a organizace v celé České republice. Téma projektu navazuje na aktuální problematiku transformace systému péče o ohrožené děti v ČR a zároveň je v souladu s cíli ESF ve smyslu předcházení sociálnímu vyloučení znevýhodněných sociálních skupin. Myšlenkovým východiskem pro realizaci projektu je přesvědčení, že efektivní pomoc ohroženému dítěti může být realizována především prostřednictvím komplexní pomoci rodině jako celku. Rodina je základním zdrojem stability a zdravého vývoje dítěte a zmíněné transformační návrhy (vč. novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí) apelují na důležitost snahy v první řadě podpořit dobré fungování biologické rodiny dítěte dřív, než bude přikročeno k dalším krokům (umístnění dítěte do náhradní rodinné péče apod.). Z výzkumů vyplývá, že u téměř poloviny situací odebrání dítěte z rodiny k němu dochází z důvodů tíživé sociální a ekonomické situace rodičů. Použití podpůrných nástrojů vzešlých ze spolupráce různých aktérů na místní úrovni může pomoci tuto situaci řešit. V rámci projektu je kladen důraz na spolupráci veřejné správy (měst) a neziskových organizací při identifikaci, popisu a následně realizaci podpůrných opatření. Právě provázanost služeb na místní úrovni považujeme za efektivní způsob pomoci rodině. Právě z toho důvodu je vedoucím partnerem projektu NNO SKP-CENTRUM, o. p. s., jejímž místním partnerem je město Pardubice. Z obou partnerských zemí je také do projektu zapojena vždy dvojice NNO obec. Cíle projektu 1. Navázání spolupráce a výměna zkušeností navázání dlouhodobého mezinárodního partnerství a vytvoření širší platformy pro výměnu a sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe v oblasti péče o ohrožené děti a rodiny. 2. Identifikace nástrojů pomoci rodině, podpora síťování služeb a spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru na základě identifikace jednotlivých osvědčených nástrojů podpory rodiny používaných partnery projektu iniciovat nastavení efektivního systému spolupráce veřejné správy, neziskového sektoru a dalších subjektů ve městě Pardubice. 3. Šíření výstupů projektu informovat relevantní klíčové aktéry v oblasti péče o ohrožené dítě a rodinu v Pardubickém kraji o výstupech projektu a přispět tak k podpoře spolupráce a zvýšení kvality služeb. Partneři projektu Česká republika SKP-CENTRUM, o. p. s. Město Pardubice Slovensko NÁVRAT, o. z. centrum v Banské Bystrici Město Banská Bystrica Bulharsko PULSE Foundation Město Pernik 3

5 Klíčové aktivity projektu 1. Analýza a hodnocení aktuálního stavu v oblasti péče o ohrožené děti ve městě Pardubice 2. Koordinační setkání partnerů 3. Studijní cesty k zahraničním partnerům 4. Mezinárodní workshopy sdílení dobré praxe 5. Mezinárodní konference 6. Prezentace výstupů projektu 7. Vyhodnocování výstupů projektu a doporučení pro aplikaci v praxi 4 O projektu

6 Právo na dětství Téma ochrany práv dětí a péče o ohrožené děti v České republice se v posledních letech dostalo do centra pozornosti odborné i laické veřejnosti. Dlouhodobě neřešené problémy, na jejichž existenci poukazuje řada analýz, výzkumů a především osobních příběhů dětí a rodin, vedly k zahájení rozsáhlých reforem systému. Jejich cílem je zajištění důsledné ochrany všech práv dítěte, v prvé řadě práva vyrůstat bezpečně v rodinném prostředí. Je výsadou moderních sociálních systémů, že maximum potřebné péče včetně odborných služeb (zdravotnických, psychologických, terapeutických atd.) doručují dítěti přímo do jeho přirozeného prostředí. Systém péče o ohrožené děti v České republice je v tomto ohledu stále neefektivní a zastaralý. Ačkoliv je nutnost reformy systému zjevná a nezpochybnitelná, transformační úsilí naráží na řadu limitů. PhDr. Miloslav Macela má mnohaleté zkušenosti z působení ve veřejné správě, je jedním z autorů novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí a uznávaným odborníkem v sociálně-právní oblasti. Ve své publikační činnosti se zaměřuje především na problematiku sociálních služeb a jejich financování a na reformu systému péče o ohrožené děti. Základním dokumentem, který zavazuje Českou republiku k dodržování práv dětí a k péči o ohrožené děti, je Úmluva o právech dítěte, přijatá OSN v roce Úmluva v článku 3 mimo jiné stanoví, že předním hlediskem při jakékoliv činnosti týkající se dětí musí být vždy zájem dítěte, a to ať jde o činnosti vykonávané veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, správními nebo zákonodárnými orgány. Co si však pod pojmem zájem dítěte, či nejlepší zájem dítěte představujeme? Obsah tohoto pojmu je leckdy těžké nalézat, resp. jej následně naplňovat. Zájem dítěte se promítá přinejmenším do těchto oblastí: základní lidská práva jako právo na život, ochranu zdraví, nediskriminaci atd. a dále právo na výchovu, vzdělávání apod. právo na IDENTITU právo na rodinný život a na vzájemné vztahy Všechna zmíněná práva je třeba dodržovat současně, jejich naplňování musí jít ruku v ruce, což lze označit za vnitřní limit oblasti péče o ohrožené děti. V souvislosti s výše uvedeným narážíme v České republice ovšem na zásadní vnější limity. Zejména u dětí, které mají kombinované potřeby, shledáváme naprostou absenci služeb, které by tyto potřeby komplexně pokrývaly. Limity nacházíme na úrovni odbornosti a přípravy 5

7 sociálních pracovníků. A zcela zásadní limity vidíme na úrovni služeb, pramenící z věcné a rezortní roztříštěnosti českého systému. Kdo se v něm má vyznat? Podle jakýchsi historických zvyklostí patří dítě do tří let (prý) do gesce zdravotnictví. Od tří do osmnácti do gesce školství. Někde mezitím se pohybuje oblast sociální. Část poskytovatelů působí v režimu sociálních služeb, další pracují na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany. Zřizovateli pobytových služeb pro děti jsou rezorty školství (dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy, diagnostické ústavy), zdravotnictví (kojenecké ústavy, dětská centra, psychiatrické léčebny) a sociálních věcí (zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, domovy pro zdravotně postižené). Rezortní dělení protíná vertikálně stát, kraje a mnohdy i obce. Do systému kromě orgánů sociálně-právní ochrany obcí, krajů i ministerstva vstupují soudy, státní zastupitelství, policie, školy, lékaři a samozřejmě i různé typy občanských iniciativ a neziskových organizací. Pokud se ve spletitých pracovních postupech často ztrácí profesionálové, jak je asi tento systém přístupný a přehledný z perspektivy rodin? Vytvoření a nastavení efektivního fungování integrovaného systému je nezbytnou podmínkou také pro efektivní využívání finančních prostředků, které do systému přicházejí a jejichž čerpání je v současné době právě z důvodu roztříštěnosti systému problematické. následků a vysunutí služeb, které jsou v současné době dislokovány v institucích, do terénu, směrem k rodinám lze ji shrnout sloganem: služby za dětmi, nikoliv děti za službami. Realizace reformy se neobejde bez provedení legislativních změn. Prvním z významných zákonných opatření bylo přijetí novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (novela zákona). Novela přináší významné změny v činnosti orgánů sociálně-právní ochrany (OSPOD), zejména v oblasti využívání nástrojů sociální práce (vyhodnocování situace dítěte a rodiny, vytváření individuálních plánů ochrany dítěte, případové konference). Podmínky pro kvalitní výkon této odpovědné agendy budou vytvářeny prostřednictvím standardizace. Standardizace postupů se dotkne jak činnosti osob pověřených k sociálně-právní ochraně dětí (poskytovatelé služeb), tak samotných orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Sociálně-právní ochrana dětí bude tak první agendou v přenesené působnosti vykonávanou na základě standardů kvality práce. Tento záměr je v souladu s plánem Ministerstva vnitra upravit tímto způsobem postupně všechny správní agendy. Rizika standardizace postupů sociálně-právní ochrany dětí a povinného použití nových metod sociální práce v této oblasti tkví především v jejich formalistickém využívání. Cílem změn není vyprodukovat administrativní balast, zajistit formální sepsání standardizovaných postupů a podobně, ale využívat dané nástroje a postupy ve prospěch dětí především v praxi. Proces změn je dlouhodobou záležitostí a musí být samozřejmě dobře naplánován. V uplynulých letech přijala Vláda ČR několik strategických dokumentů, přičemž klíčovým dokumentem, popisujícím komplexně celou reformu, je Národní strategie ochrany práv dětí ( Právo na dětství ), schválená usnesením vlády č. 4 ze dne 4. ledna Národní strategie ochrany práv dětí Právo na dětství si klade za cíl vytvořit takový systém, který zajistí důslednou ochranu všech práv každého dítěte a naplňování jeho potřeb, systém podporující zvyšování kvality života dětí a rodin, eliminující diskriminaci a nerovný přístup vůči dětem a podporující všestranný rozvoj dítěte v jeho přirozeném rodinném prostředí, případně v náhradním rodinném prostředí, to vše za participace dítěte na rozhodovacích procesech, které se ho bezprostředně dotýkají. Hlavním cílem strategie je funkční systém zajišťující důslednou ochranu všech práv dětí a naplňování jejich potřeb. Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí je však jen prvním z mnoha potřebných kroků a představuje odhadem pouze 10 % nutných legislativních změn. Národní strategie ochrany práv dětí předpokládá vznik komplexní právní úpravy, která zahrne nastavení základních principů práce systému, mechanismy podpory rodin, systém náhradní rodinné péče, činnost veřejné správy v oblasti ochrany práv dětí a pravidla činnosti poskytovatelů služeb pro děti a rodiny do roku Následné legislativní kroky musí zahrnovat také navazující oblasti, jako například oblast sociálního bydlení apod. Významné změny přináší také nový občanský zákoník, který nově stanoví například závaznou hierarchii opatření, která lze používat k zajištění všech potřeb dítěte. Nyní bude důležité potvrzovat tato obecná pravidla i soudní praxí. Obecně lze uvést, že prioritou v oblasti péče o ohrožené děti je systematická práce s rodinou, která zajistí setrvání dítěte v rodinném, případně náhradním rodinném prostředí. Z tohoto důvodu je nutno upravit pravidla pro činnost subjektů odpovědných za ochranu práv dítěte, které budou po vyhodnocení situace hledat individuálně pro každé dítě nejlepší řešení ve spolupráci s odbornými službami. Celá reforma je založena na upřednostňování prevence a včasného řešení problémů před řešením 6 Právo na dětství

8 Mgr. Karol Langstein Vedúci Oddelenia sociálnej a krízovej intervencie MsÚ Banská Bystrica, 2013 Úloha mesta Banská Bystrica v sociálnoprávnej ochrane detí V Slovenskej republike je sociálno-právna ochrana detí garantovaná štátnou správou za súčinnosti s ostatnými aktérmi samospráva, akreditované subjekty mimovládnych organizácií a ostatných, ktorí zabezpečujú napĺňanie tejto ochrany v celom potrebnom spektre. Proces novej tvorby sociálnoprávnej ochrany detí (ďalej len SPOD) sa datuje od roku 2005, kedy vstúpil do platnosti zákon o sociálnoprávnej ochrane a sociálnej kuratele (Zákon 305/2005 Z.z,). Tento zákon jasne pomenoval a upravil SPODaSK, tak aby zabezpečoval predchádzanie vzniku krízových situácií v rodine, ochranu práv a právom chránených záujmov detí, predchádzanie prehlbovaniu a opakovaniu porúch psychického vývinu, fyzického vývinu detí a plnoletých fyzických osôb a na zamedzenie nárastu sociálnopatologických javov. Zároveň zákon pomenúva v akom prostredí sa odohrávajú sociálne deje a vznikajú príčiny, ktoré si vyžadujú SPOD (prirodzené prostredie, náhradné rodinné prostredie, otvorené prostredie a prostredie utvorené a usporiadané na výkon opatrení podľa tohto zákona). Dotknem sa nasledovných dvoch prostredí. Otvorené prostredie Mgr. Branislav Špenik Oddelenie sociálnej a krízovej intervencie MsÚ Banská Bystrica, 2013 na účely tohto zákona je každé verejné priestranstvo, verejný objekt alebo komunikácia, ktoré sú pre jednotlivcov a skupiny prirodzeným sociálnym prostredím, v ktorom sa zvyčajne zdržiavajú, a mobilné alebo stále priestorové zázemia jednotlivcov a skupín. týmto zákon pomenoval prostredie v ktorom sa ľudia v roku 2005 a pred ním ocitali z rôznych príčin, či už vlastným zavinením alebo zavinením inej osoby bezdomovci a pod. 7

9 Prostredie utvorené a usporiadané na výkon opatrení Podľa tohto zákona je zariadenie sociálnoprávnej ochrany detí a sociálnej kurately. týmto zákon pomenoval prostredie v ktorom sa ľudia v roku 2005 a pred ním ocitli. Boli to v Banskej Bystrici zariadenia krízovej intervencie, ktoré v meste vznikali a budovali sa od roku 1993 (sieť KI pre samostatne žijúcich, sieť KI pre rodiny s deťmi,sieť KI pre seniorov a mladých dospelých tieto boli predstavené v predchádzajúcich prezentáciách v ČR, alebo sú dostupné na sú to zariadenia, ktoré sa tvorili podľa vznikajúcich potrieb ohrozeného obyvateľstva. Zákon 305/2005 Z.z. pomenúva opatrenia SPODaSK v jednotlivých zariadeniach ako je Detský domov, Krízové stredisko, Resocializačné stredisko a iné zariadenia zriadených na vykonávanie opatrení podľa tohto zákona. kľúčová je tá časť vety, ktorá je podčiarknutá o to z toho dôvodu, že dávala možnosť subjektom vytvárať také zariadenia, ktoré si vyžaduje život na zabezpečenie SPODaSK (detí a dospelých). Pred rokom 2005 ani po ňom do roku 2008, nebolo v legislatíve podchytené zariadenie typu pre rodiny s deťmi (akceptujúce celú rodinu otec, mama, dieťa alebo deti ), zariadenie na podporu mladých dospelých po ukončení ústavnej starostlivosti alebo náhradnej rodinnej starostlivosti a tento dovetok umožňoval samospráve alebo inému akreditovanému subjektu zriaďovať také zariadenia, ktoré si životné situácie odkázaných ľudí vyžadovali. Mesto Banská Bystrica malo v tom čase už vybudované siete KI a niektoré zo zariadení sa stali doslovne a reálne námetom v tvorbe legislatívy v podobe zákona 448/2008 Z.z. o sociálnych službách. Zákon o SPODaSK ďalej vymedzuje pôsobnosti štátnych orgánov (ministerstvo, UPSVaR) ale aj samosprávnych orgánov (mestá, obce a Vyššie územné celky kraje) v ktorých dáva do originálnej pôsobnosti jednotlivé povinnosti, ktoré musia vykonávať, organizovať, poskytovať priamo alebo v súčinnosti intervenciu, zriaďovať zariadenia a pod. Celý proces tvorby SPO sa dial aj na základe súbežných spoločenských potrieb v rámci realizácie Decentralizácie Slovenska a rozdelení kompetencií. Zákon ako taký otvoril nové možnosti súčinnosti, spolupráce a možnosti delegovania niektorých pôsobností aj na akreditované mimovládne organizácie (ďalej len MVO), neštátne subjekty. Zároveň mal istým spôsobom vyvíjať tlak na zodpovednosť miest a obcí za svojich občanov v podobe sankcií, ktoré pri nečinnosti obce alebo mesta zasiahli aj ich rozpočet. Obciam vznikla povinnosť tvorby v rámci rozpočtu kapitola: Príspevok na podporu rodinných pomerov dieťaťa príspevok na tvorbu úspor, na dopravu rodiča za dieťaťom umiestneným v detskom domove, na sanáciu rodinného prostredia. Tieto príspevky a ich použitie ustanovuje obec alebo mesto v všeobecne záväznom nariadení obce. Príspevok na tvorbu úspor je podmienený ďalšími podmienkami (sanácia do jedného roka od umiestnenia dieťaťa). Mesačnú výšku finančných prostriedkov na príspevok na tvorbu úspor poskytuje obec dieťaťu na uľahčenie a podporu budúceho osamostatnenia sa vo výške najmenej jedna dvanástina z 10% sumy priemerných bežných výdavkov na každé miesto vo všetkých detských domovoch a v detských domovoch pre maloletých bez sprievodu zriadených orgánmi sociálnoprávnej ochrany detí a sociálnej kurately za predchádzajúci kalendárny rok. Načrtnutý vývoj legislatívy od roku 2005 naznačuje, že proces na Slovensku prebiehal štýlom na základe potrieb terénu, zdola nahor, tak sa tvorila aj legislatíva a až následne sa nastavuje štandardizácia. Ďalším potvrdením tohto procesu od praxe k legislatíve je ďalší sociálny zákon č. 448/2008 Z.z. o sociálnych službách, ktorý pomenúva ďalšie zariadenia, v ktorých je zabezpečovaná krízová intervencia aj dlhodobá sociálna starostlivosť a kladie sa dôraz na komunitné plánovanie a povinnosť supervízie. Podstatnú úlohu v tomto procese zohráva aj reálna situácia obyvateľstva, dopad vývoja nezamestnanosti, absencia tvorby morálnych hodnôt, nízka životná ale aj inteligenčná úroveň niektorých societ, typy správaní, chudoba, nedokončenie vzdelávania, stereotypy kopírovanie zlých postupov v rodine, rizikové správanie sa, zneužívanie sociálneho systému, tak u nás ako aj v zahraničí, nízka ekonomická gramotnosť vedúca k terminus technicus = nezamestnateľní nezamestnaní, zadlžovanie, neschopnosť plnenia úverových podmienok a pod. Položíte si otázku: Ako toto všetko súvisí s SPO a legislatívou? Oprávnená otázka, a ja aspoň niektorými príkladmi skúsim načrtnúť súvislosti. 8 Úloha mesta Banská Bystrica v sociálnoprávnej ochrane detí

10 Príklad č. 1 Ak je niekto nezamestnaný = nemá príjem z pracovnej činnosti poberá pasívne dávky v hmotnej núdzi, ktoré mu garantuje ústava tieto mu nepostačujú na zabezpečenie takých vecí po ktorých túži on alebo iný člen domácnosti (napr. deti), rozhodne sa kúpiť si plazmový televízor a zoberie si na to úver, pôžičku alebo iný finančný produkt po prvej splátke alebo skôr zistí, že mu nepostačujú prostriedky na splácanie a bežne sa stáva, že si neplatí ani daňové povinnosti voči obci (daň za komunálny odpad, a pod.) takýmto rizikovým správaním založenom na nízkej finančnej gramotnosti sa dostane do niekoľkých exekúcií toto z neho robí človeka na Slovensku označovaného nezamestnateľný nezamestnaný alebo dlhodobo nezamestnaný, aj keď má zdravé ruky a nohy a v podstate je schopný práce Prečo sa teda nezamestná? práve z dôvodu, že má nad hlavou dve a viac exekúcií, ktorých výška pohľadávky každým dňom rastie (sankčné úroky) ak by sa zamestnal u zamestnávateľa, ktorý platí povinné odvody, tak pri prvom odvode do Sociálnej poisťovne exekútor siahne na jeho plat a začne mu zrážať zo mzdy dlhy takto pôvodne zamestnaný dlžník zistí, že poberanie dávky v hmotnej núdzi je pre neho menej náročné a s približne rovnakým výsledkom (záleží na tom koľko má spoločne posudzovaných členov domácnosti detí). Riziká v tomto príklade sú z pohľadu SPO viaceré Ak sa vrátime k definícií filozofie zákona SPOaSK (predchádzanie vzniku krízových situácií v rodine, ochrany práv a právom chránených záujmov detí, predchádzania prehlbovania a opakovaniu porúch psychického vývinu, fyzického vývinu detí a plnoletých fyzických osôb a na zamedzenie nárastu sociálnopatologických javov), tak zistíme, že v tomto príklade je ohrozený zdravý vývoj detí z pohľadu kopírovania správania sa najsilnejších životných vzorov vzorov rodičov a osôb v žijúcich v spoločnej domácnosti, strádanie, ktoré vedie k rizikovému správaniu, a ostatné aspekty a vplyvy na psychiku a vývoj dieťaťa. Príklad č. 2 Tento bude aktuálny zo života 8člennej rodiny (2 rodičia a 6 maloletých deti), využívali sociálne služby siete KI pre rodiny s deťmi a prešli prvým stupňom, druhým stupňom počas ktorého sa nám podarilo rodine zamestnať aspoň jedného dospelého na trvalý pracovný pomer, oddlžili sme rodinu a pridelili sme im nájomný byť v rámci Režimového bývania. Rodina sa napriek tejto našej intervencií a pomoci sama rozhodla mať svoje bývanie a odsťahovať sa do regiónu v ktorom sú nehnuteľnosti za nižšie ceny. V prvom momente je to úžasný výsledok systémovej práce s rodinou, KEBY Rodina s nižším intelektom si nevie predstaviť v reálnom živote príčiny a dôsledky niektorých rozhodnutí a konaní. Otec maloletých detí našiel v inzercií možnosť vlastného bývania za prijateľných podmienok, hypotekárneho úveru a oslovili ho aj iné lákadlá, ktorými sa dal zlákať. Od toho momentu nebol ochotný prijať iný názor, nedal si poradiť. Dva mesiace sme sa snažili rodine vysvetliť, že ak odídu bývať do mesta 100 km vzdialeného od terajšieho bydliska, kde deti chodia do školy, otec má trvalý pracovný pomer, tak príde jednak otec o robotu, lebo nebude možné každý deň dochádzať 100 km, a ak by chodil na týždňovky, musel by vynakladať financie aj na bývanie a cestovanie, tým príde rodina o zárobok na krytie úveru a platenia služieb spojených s užívaním bytu. Ich rozhodnutie vychádzajúce z nízkeho intelektu a ekonomickej negramotnosti, priviedla rodinu do štádia, keď banka rodine berie byt, majú exekúcie za neplnenie si povinností nájomné, a na dôvažok matka detí je v terminálnom štádiu tehotenstva. Riziká v tomto príklade sú z pohľadu SPO taktiež viaceré Rodina sa ocitne na ulici budú ohrozené deti rodina má tak zaťaženú budúcnosť, že dôsledky svojich rozhodnutí a správaní bude veľmi dlho riešiť ak ich vôbec bude chcieť riešiť bude oficiálne ekonomicky neaktívna = pasívny poberateľ dávok v hmotnej núdzi + nelegálna práca (plat na ruku, zber železa, možno páchanie malej alebo závažnejšej trestnej činnosti a pod.) deti, ak budú vyrastať s rodičmi mimo dosah SPO, budú automaticky kopírovať správanie sa rodičov, nechodiť do školy ale realizovať zber predajných komodít prípadne skončia v náhradnej rodinnej starostlivosti (náhradné rodiny, profesionálne rodiny, detské domovy čo štát samozrejme bude stáť nemalý objem financií) po ukončení ústavnej starostlivosti dostanú príspevok na osamostatnenie sa (15násobok súm životného minima na nezaopatrené dieťa = 15 90,42 = 1 356,30 ) o ktorý prídu väčšinou do mesiaca, hlavne ak navštívia biologickú rodinu, ktorá ich po ozbíjaní týchto financií následne z komunity vylúči z dôvodu iného typu správania sa, ktorý nadobudli v ústavnej starostlivosti (nepatria ani k nim ani do väčšinovej populácie) a tak prežívajú ďalšie traumy života. Bez podchytenia ich prípadu skĺznu ľahko k iným únikovým riešeniam a začnú sa rizikovo správať Ďalšie príklady nebudem rozpitvávať, lebo by to bolo na knihu, to na čo chcem poukázať sú príčiny a dôsledky rizikového správania sa niektorých ohrozených skupín obyvateľstva. Základným predpokladom na reálne riešenie a nastavovanie sociálnych systémov tkvie v tom, aby ten kto nastavuje systém rozumel, čo najviac reči chudoby, poznal príčiny všetkých možných variant správania sa ľudí v komunite a nastavoval Úloha mesta Banská Bystrica v sociálnoprávnej ochrane detí 9

11 systém a následne legislatívu, tak aby bola, čo najmenej zneužívanteľná a zároveň ju nastavovať tak, aby bola motivačná a založená na zásluhovosti. Možno so mnou budete súhlasiť, že nastavovanie legislatívy od stola, bez znalostí príčin a dôsledkov je čisto akademická rozprava, ktorá v praxi môže narobiť veľa zlého. V mnohých prípadoch ľudí žijúcich na okraji spoločnosti je materstvo chápané skôr z ekonomického uhla pohľadu ako si finančne prilepšiť v rámci dávkového systému a nie z pohľadu, akú budúcnosť môžem svojim deťom zabezpečiť a akú kvalitu života budú žiť pri reálnych príjmoch rodiny. Stáva sa, že niekoľko detí z rodiny skončí v náhradnej starostlivosti a matka má ďalšie deti aj preto, že sa rizikovo správa a aj preto, že je to vyšší príjem z pohľadu dávkového systému. Toto viedlo tvorcu zákona k prijatiu takej legislatívnej zmeny (zákon č. 364/2013 Z.z. platný od ), ktorá stanovuje, že ak rodičovi sa narodí dieťa a predchádzajúce dieťa alebo deti má v náhradnej starostlivosti, nevzniká takémuto rodičovi nárok na rodičovský príspevok a je posudzovaný len ako dospelá osoba s dieťaťom v rámci posudzovania odkázanosti na dávky v hmotnej núdzi. (Rodičovský príspevok 199,60 + príspevok na každé dieťa 23,10 je vyšší mesačný príjem ako posudzovanie hmotnej núdze 115,10 plus príspevky ak je nárok). Vychádzajúc z logiky, že ak sa rodič riadne nestaral o deti a tie skončili v inej forme náhradnej starostlivosti o dieťa, tak je malý predpoklad, že by sa o ďalšie staral inak. Ak sa pozitívne zmenili podmienky na strane takéhoto rodiča, tak v rámci sanácie rodinného prostredia mali byť najprv späť navrátené deti z náhradnej starostlivosti a až potom mali rozvíjať plánované rodičovstvo. Ďalšia legislatívna zmena mala riešiť poberanie príspevku na dieťa (t. č. 23,10 na každé dieťa), ktorý nemal prináležať takej rodine, ktorej dieťa zanedbáva školskú dochádzku a má neospravedlnené hodiny (viac ako 16 hod.). Tento krok považujeme za motivačný a spravodlivý, avšak stroskotal na neochote školského systému učiteľov, ktorí sa obávajú byť označovaní ako tí, ktorí berú rodine financie. Tento pohľad na vec je absolútne neprijateľný a negujúci zásluhovosť. Jedinou povinnosťou dieťaťa je získať vzdelanie, aby malo lepšie možnosti v budúcom zamestnaní sa a teda príjme. Ak si túto povinnosť neplní, nemala by mať rodina nárok poberať tento príspevok Proces transformácie náhradnej starostlivosti v SR Prechod z inštitucionálnej na komunitnú starostlivosť je proces dlhodobej a zásadnej zmeny systému, ktorého víziou a cieľom je vytvorenie a zabezpečenie podmienok pre nezávislý a slobodný život všetkých občanov, odkázaných na pomoc spoločnosti, v prirodzenom sociálnom prostredí komunity. Deinštitucionalizácia náhradnej starostlivosti v podmienkach Slovenskej republiky je dlhodobý a stále prebiehajúci proces, ktorý sa systematicky začal realizovať už v roku Postupne sa utvárali legislatívne podmienky napr. na predchádzanie vyňatiu dieťaťa z rodiny (napr. výchovné opatrenia), na zlepšovanie systému sprostredkovania náhradnej rodinnej starostlivosti (pestúnska starostlivosť, osvojenie), na zvýšenie záujmu príbuzných o formálnu starostlivosť o deti, o ktoré sa nemôžu starať vlastní rodičia (náhradná osobná starostlivosť). Utvorili sa aj právne podmienky na prechod od kolektívnej výchovy k individualizácii starostlivosti o deti, ktoré nemôžu vyrastať z rôznych dôvodov vo vlastných rodinách alebo rodinách náhradných. Od roku 2005 zároveň dochádza k postupnému znižovaniu počtu samostatných skupín v detských domovoch a detí v nich umiestnených, k špecializácii samostatných skupín a k vytváraniu úväzkov pre profesionálnych rodičov. Väčšina detských domovov v rámci humanizácie starostlivosti o deti s nariadenou ústavnou starostlivosťou mení svoju organizačnú štruktúru a starostlivosť zabezpečuje v profesionálnych rodinách, v samostatných rodinných domoch, bytoch alebo prispôsobuje na prechodnú dobu svoje kmeňové budovy tak, aby v jednej budove bolo čo najmenej skupín, či už samostatných alebo špecializovaných. (Zdroj: Koncepcia zabezpečovania výkonu súdnych rozhodnutí v detských domovoch na roky s výhľadom do roku 2020, Plán transformácie a deinštitucionalizácie náhradnej starostlivosti, MPRSVaR SR) Profesionálne rodiny postupne nahrádzajú ústavnú starostlivosť podľa zákona 305/2005 Z.z. o sociálnoprávnej ochrane a sociálnej kuratele museli byť do profesionálnej rodiny umiestňované: od 1. januára 2007 všetky deti do jedného roka, od 1. januára 2009 všetky deti do troch rokov, od 1. januára 2012 všetky deti do šesť rokov veku. Výnimkou sú len deti, ktorých zdravotný stav si vyžaduje preukázateľne osobitnú starostlivosť v špecializovanej samostatnej skupine, alebo ak je to v záujme dieťaťa z dôvodu zachovania súrodeneckých väzieb. Nasledovné prehľady potvrdzujú trendy SR v tom, že sa zvyšuje počet detí, ktoré sú v náhradných rodinách a profesionálnych rodinách, a znižuje sa počet detí v ústavnej starostlivosti. V rámci predchádzania umiestňovaniu detí v náhradnej starostlivosti Mesto Banská Bystrica podchytilo desiatky rodín, ktorých deti by inak 10 Úloha mesta Banská Bystrica v sociálnoprávnej ochrane detí

12 skončili v náhradnej starostlivosti a v rámci sanačnej práce a sociálnej práce s rodinou, sa niektorým podarilo v rámci systému prestupného bývania dostať do nájomného bývania a viesť samostatný život. V rámci sociálnej práce využíva Mesto Banská Bystrica v zmysle zákona o SPODaSK súčinnosť aj s akreditovanými MVO a podľa jednotlivých programov, ktoré tieto subjekty poskytujú si objednáva niektoré programy pre rodiny a jednotlivcov. V názornom ponímaní je to ako u všeobecného lekára. Mesto je obrazne všeobecným lekárom, ktorý si objednáva pre rodinu a jednotlivca špecialistu podľa potrieb klienta a ten s klientom pracuje a v závere vyhodnotí, čo sa mu podarilo kvalitatívne zmeniť, pomôcť a čo ďalej odporúča. Tento systém funguje aj pri konsolidácií dlhov a práce s dlhom kedy si Mesto Banská Bystrica objednáva intervenciu Mediačného centra a Centra právnej pomoci. Na záver mi dovoľte konštatovať, že proces novej tvorby sociálnoprávnej ochrany detí a sociálnej kurately je práve preto procesom, lebo si vyžaduje vo všetkých spektrách vnímať jednak aktuálnu situáciu spoločnosti a teda aj rodiny a jednotlivca, a je potrebné aby vnímal veci v súvislostiach. Tabuľka č. 1: Prehľad počtu detí v porovnaní s počtom detí, ktoré nežijú so svojimi rodičmi. Zdroj: MPSVaR SR Rok Celkem počet detí na Slovensku Z toho počet detí, ktoré nežijú v starostlivosti svojich rodičov Tabuľka č. 2: Počty detí v rôznych formách náhradnej starostlivosti o deti. Zdroj: MPSVaR SR Rok detí % detí % Deti v náhradných rodinách (pestúnska starostlivosť, formálna starostlivosť príbuzných,náhradná osobná starostlivosť , ,96 a poručníctvo) Deti v profesionálnych rodinách DeD , ,22 Deti v skupinách zariadení (detský domov, domov sociálnych služieb a reedukačné zariadenie) , ,82 Celkový počet detí Tabuľka č. 3: Využívanie Zariadení Núdzového bývania a Dočasného ubatovania KOTVA, Banská Bystrica. Rok Počet rodín Počet detí Spolu klientov Úloha mesta Banská Bystrica v sociálnoprávnej ochrane detí 11

13 Podpora resilience u dětí vyrůstajících v institucionální péči Borislava Mecheva PULSE Foundation, Pernik, BG Definice Velmi obecně řečeno, resilience (ve smyslu psychické odolnosti) je normální vývoj v abnormálních (náročných) podmínkách (nejedná se pouze o zpracování traumatu, o zotavení, ale o vývoj a rozvoj). Co tě nezabije, to tě posílí. Ve svém příspěvku bych Vás ráda seznámila s výstupy mezinárodního projektu BAMBOO a také s některými poznatky v oblasti resilience, které přináší dlouholetá (nejen) výzkumná činnost odborného konzultanta projektu, Robbieho Gilligana. Výzkumný projekt BAMBOO byl zaměřen na vyhledávání a popis faktorů resilience, tzn. podpůrných faktorů, které napomáhaly dětem s obtížným životním příběhem přežít a relativně normálně se vyvíjet. Projekt byl realizován paralelně ve třech zemích v Bulharsku, v Etiopii a v Nepálu. Hlavním bulharským partnerem projektu byl výzkumný tým z NBU (New Bulgarian Univesity). PULSE Foundation byla partnerem ve výzkumné části projektu, kdy měla možnost získat odpovědi od respondentů z řad dětí, které byly v rámci svých komunit ohroženy násilím nebo byly oběťmi násilí a které byly ochotné o své zkušenosti pro účely výzkumu vypovídat. Název bulharského projektu zněl: Resilience Bulgaria: Investing in Children in a Society of Transition. Miroslav Naumov PULSE Foundation, Pernik, BG Jedná se o jeden ze tří projektů financovaných OAK Foundation, jejichž cílem je porozumět problematice resilience (odolnosti, silným stránkám) u dětí, které zažily násilí a/nebo zneužívání či byly jakkoliv jinak ohroženy. Tento mezinárodní projekt měl dvě fáze sběr dat a následnou pilotáž nových postupů založených na výstupech projektu. Nedílnou součástí realizace projektu bylo vytvoření a aplikace etických pravidel. Z nich vycházel následující přístup zaměřený na změnu perspektivy: 12

14 Projekt nehledá a nepopisuje nenaplněné potřeby a problémy (přístup orientovaný na problém), ale naopak zjišťuje, co dětem v jejich zdravém vývoji napomáhá osobnostní silné stránky, podpůrné a pozitivní faktory. Projekt dané fenomény zkoumá z pohledu dětí ptá se přímo dětí, co jim pomáhá (pomohlo). Cíl projektu Popsat faktory resilience a na jejich základě informovat a podpořit rozvoj dalších programů, projektů a iniciativ. Metodologie: Rozhovory s dětmi (celkem 70) Rozhovory s rodiči (35) Rozhovory se zástupci a leadery místních komunit (37) Jednotlivé příběhy byly nahrávány a následně byla provedena obsahová analýza za účelem systematizace a popisu individuálních, sociálních, kulturních a jiných faktorů, které byly či by mohly být zdrojem síly, podpory, přežití a zotavení z prožitých traumat. Některé děti jsou závislé na podpoře ze strany státu a jeho institucí, popřípadě různých sociálních služeb. Nicméně mezery a nedostatky v síti služeb a chybějící spolupráce a koordinace mezi nimi zhoršují šance dítěte na získání takových služeb a takové podpory, které potřebuje. Mnoho zástupců místních komunit si není vědomo případů zneužívání a zanedbávání dětí v jejich komunitě. Děti touží po normálnosti a po jistém životním řádu. Ve chvíli, kdy nejsou schopné toto nalézat v prostředí, kde se vyskytuje násilí, nebo v prostředí vyloženě kriminálním, jejich vývoj je samozřejmě ohrožen. Zotavení dítěte z prožitého traumatu či životních těžkostí může začít s nějakým konkrétním bodem zlomu, který je často spojen s krizovou situací, jejíž překonání je závislé na vnitřní odolnosti a síle dítěte a zároveň na vnějších zdrojích, které má k dispozici. Vnitřní zdroje dítěte jsou často spojeny a posilovány vztahem s blízkou, milující osobou. Pro organizace a pomáhající profesionály, kteří pracují s rodinami v obtížné životní situaci, je velmi důležité rozpoznat a uznat, že jak dítě, tak jeho rodina mají kapacitu pro zvládnutí situace, což ovšem vyžaduje rodině naslouchat, diskutovat společně o rizikových bodech, zajistit jistý řád a předvídatelnost v často chaotickém prostředí a zásadně také věnovat dostatek času dítěti tak, aby se mohlo účastnit rozhodovacího procesu a využít tak svých silných stránek. Klíčové zjištění Děti nejsou pouze pasivními příjemci služeb. Dítě, které prochází tíživou životní zkušeností, má vždy svůj vlastní plán, jak se se situací vypořádat. Úkolem pomáhajících profesionálů je naslouchat tomuto plánu a posílit podpůrné faktory. Závěry projektu Děti jsou schopny jednat ve vlastním zájmu. Nejsou pouze pasivními příjemci služeb a řešení navržených dospělými. Jejich resilience se projevuje ve způsobech, jakými vyhledávají a využívají podpůrné zdroje, do jaké míry jsou ochotni podstoupit riziko a samostatně se rozhodovat, do jaké míry rozumí a chápou situaci, ve které se nacházejí, jak jsou schopni zachovat si naději a v neposlední řadě do jaké míry jsou schopni navazovat a rozvíjet vztahy. Rodina, a zejména rodiče, jsou pro dítě nejdůležitějším zdrojem podpory. Ve chvíli, kdy některý z členů rodiny dítě zneužívá nebo ohrožuje, místo aby jej chránil, schopnost dítěte zvládat těžkosti může být podstatně snížena. Definice resilience na základě výstupů projektu Přestože projekt BAMBOO nenabízí žádnou jednoznačnou a definitivní definici resilience, existuje shoda, pokud jde o následující charakteristiky resilience: Resilience zahrnuje rozvoj, odolnost a schopnost překonávat překážky a těžkosti. Resilience je dlouhodobý, celoživotní proces, je to způsob života. Právě nepříznivá životní situace může být tím, co je příčinou rozvoje. Je tedy vhodnější k popisu resilience používat frázi čelící nepřízni ( challenged/facing adversity ) než navzdory potížím ( despite of difficulties ). Dítě, které je odolné ve smyslu resilience, dokáže zvládat složitou situaci lépe, než očekáváme. Resilience se rozvíjí v procesu interakce se sociálním okolím, nejde o vrozenou charakteristiku člověka. K rozvoji resilience je nutné mít k dispozici více pozitivních zdrojů, které mohou být aktivně využívány. Podpora resilience u dětí vyrůstajících v institucionální péči 13

15 Resilience je proces, který je také závislý na vnějších faktorech a kontextu konkrétní situace. Mezinárodním odborným konzultantem výzkumu byl Robbie Gilligan, profesor sociální práce a sociální politiky na Trinity College v Dublinu a ředitel Children s Research Centre. Níže uvedené odkazy a citace přibližují detailněji koncept resilience a jeho využití: tions-resources/journals-and-magazines/social-policy-journal/spj28/28- pages pdf Helping a child or family is not just about delivering services. It is about a stance and a mindset. Part of it is about drawing out what the child or parent and others can bring to solving problems and meeting needs. Helping is about drawing out the talent, the capacity and the resources that people may have. Helping is something about creating a space where good things may happen. We may not be able to predict or script or dictate what happens in that space, but maybe we can give things a favourable nudge in the right direction. If each of us thinks of where we seek or get help in our own lives, I would suggest it more often comes from people rather than services, and more often from people we know and trust in our own informal networks. Very often, this kind of help releases energy and fosters hope. It restores our self-belief, self-reliance, autonomy and capacity, and our natural urge for healing and development. Our role in professional helping services may need to be less about doing things for and to people, and more about restoring and reinvigorating their own capacity, and recharging the solidarity of the natural social systems that surround them. The professional helper needs to be there, but not necessarily in the foreground. Often, effective work is done unobtrusively, in the background, valuing and affirming what others are doing. A další odkaz k tématu pěstounské péče a institucionální péče o děti a s nimi spojeného rizika, že dítě ztratí svoje původní vazby a vztahy: V tomto článku Gilligan připomíná, že když je dítě odebráno z péče vlastních rodičů (ať již z důvodů na straně rodičů zneužívání, zanedbávání či z jiných důvodů problémového chování apod.), opouští jednu sice rizikovou a ohrožující situaci, ale zároveň vstupuje v novém prostředí do situace, kdy jsou zásadně ohroženy jeho klíčové vztahy a sociální vazby. Ať už náhle, nebo postupně, mohou děti ztrácet nejen vazby k rodičům, ale také k sourozencům umístěným v jiných rodinách či zařízeních, k dalším příbuzným, ke kamarádům, sousedům atd. Gilliganův koncept stálosti (permanency) zahrnuje všechny tyto skupiny, nezaměřuje se výhradně na rodiče. Gilligan věří, že jsou to právě tyto vazby a vztahy, u kterých musí sociální pracovníci maximálně usilovat o jejich udržení, popřípadě smysluplné nahrazení, což v systému sociálně-právní ochrany, která je zaměřená hlavně na vytvoření bezpečného prostředí a vztahu s jedním nebo dvěma pečovateli, není jednoduchý úkol. Robbie Gilligan používá následující metaforu: Žádný pokus o přesazení stromu nebo keře není jednoduchý- a může být úspěšný pouze tehdy, když ponecháme a na novém místě zasadíme rostlinu i s dostatečně velkou částí původního kořenového balu. Podobně navrhuji, aby dítě mělo možnost si s sebou nést dostatečné množství emocionální půdy z původního domova do nového, pokud chceme, aby mělo šanci se na novém místě ujmout. 14 Podpora resilience u dětí vyrůstajících v institucionální péči

16 Systém péče o ohrožené děti zkušenosti s aplikací novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí od Novela zákona přináší na OSPOD zejména nové povinnosti: Z těch zásadních je to především nová povinnost zpracovat Vyhodnocení situace dítěte a Individuální plán ochrany dítěte (IPOD). Mgr. Iva Bartošová vedoucí odboru sociálních věcí, Magistrát města Pardubic V praxi sociálního pracovníka OSPOD to znamená velmi podrobné zpracování podkladů, které má k dispozici, do předepsaného formuláře, popsání všech aspektů a také jejich pravidelné vyhodnocování, a to zejména z hlediska posouzení, zda se jedná o dítě ohrožené ve smyslu zákonem jasně definovaných kritérií. Na základě tohoto vyhodnocení je OSPOD následně povinen zpracovat IPOD, který by měl jasně definovat příčiny ohrožení dítěte, stanovit opatření k zajištění ochrany dítěte a vymezit časový harmonogram a konkrétní odpovědnosti za plnění uložených opatření. Tato zákonem daná povinnost přináší vysokou administrativní zátěž pracovníků OSPOD, neboť zodpovědné zpracování vyhodnocení představuje i několik hodin intenzívní práce, kterou by mohl sociální pracovník věnovat skutečné sociální práci s klienty. V současné době je předčasné vyhodnotit efektivitu tohoto nástroje pro praktické řešení situace dítěte, ale je podstatné zmínit, že bez podrobného a individuálního vyhodnocení každého případu se sociální pracovník neobešel ani v minulosti, i když neměl povinnost zpracovávat rozsáhlé formuláře! OSPOD Pardubice je zapojen do pilotování procesu zavádění tohoto nástroje do praxe, jehož smyslem má být zejména vydefinování potřebnosti vyhodnocování jednotlivých aspektů, definování pojmů a závěrů praxe zatím přináší značné rozpory v definování pojmů a zejména podstaty zjišťovaných a popisovaných parametrů z hlediska praktické potřebnosti ne všechny údaje jsou pro daný případ zásadní (např. zjišťování zdravotního zatížení rodiny pro účely potřebných aktivit apod). Je to živý proces, věříme, že právě pilotování tohoto procesu bude účelně zapracováno do příslušných metodik. 15

17 Další povinností je pořádání případových konferencí pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin je to staronový nástroj setkání všech zainteresovaných subjektů (sociální pracovník, rodiče, dítě, zástupci škol či školských zařízení, lékař, poskytovatelé sociální služby a další). Dosavadní praxe potvrdila vysokou efektivitu společného projednání věci včetně jasného vydefinování problému a návrhů řešení, zejména z pohledu eliminace možného zkreslování závěrů při individuálním jednání. Jediné, na co narážíme v praxi, je operativní organizace setkání při vyhrocení situace. Zejména ze strany odborníků lékař, psycholog, psychiatr apod., není zatím garantovaná ochota účastnit se této aktivity, a to buď z důvodu časového vytížení, anebo nezájmu. Je pak na sociálním pracovníkovi přesvědčit i tyto zástupce o jejich důležitosti na projednání daného konkrétního případu. V novém systému by měl pracovník sociálně-právní ochrany dětí být managerem, který bude využívat všech dostupných služeb a bude zodpovědný za koordinaci a naplňování klíčových aktivit pro řešení situace dítěte. Jedná se o nové pojmenování role OSPOD, avšak stále zůstává zásadní úloha OSPOD, vyplývající ze získání a zachování důvěry klienta dítěte i celé rodiny k sociálnímu pracovníkovi, který s nimi dlouhodobě pracuje, zná poměry v rodině, ve většině případů má i velmi důvěrné až intimní informace. Novela zákona přináší i nové trendy a povinnosti na úseku náhradní rodinné péče, a to především ve smyslu podpory pěstounské péče a její profesionalizace. Zaznamenáváme velkou podporu pěstounské péče na přechodnou dobu, kdy jde o formu krátkodobé rodinné péče na relativně krátkou dobu, a to v případech, kdy dítě nemůže být z nějakého závažného důvodu ve vlastní rodině nebo kdy se hledají vhodní osvojitelé či pěstouni na dlouhodobou pěstounskou péči. Podpora všech forem náhradní rodinné péče je jistě velmi záslužná a důležitá, ale i přes to zůstávají v ústavních zařízeních děti, které jsou do náhradní rodinné péče prakticky neumístitelné vícečetné sourozenecké skupiny, děti s výchovnými problémy, trestnou činností, romské děti apod. Určitě se daří umísťovat stále více dětí do náhradní rodinné péče a ústavní výchova je až tím posledním řešením, nicméně zákonem zpřísněné podmínky nařizování tohoto opatření z důvodu využití veškerých jiných možností na řešení krizové situace dítěte mohou být někdy kontraproduktivní. V některých případech má rychlé odejmutí dítěte ze závadového prostředí a umístění do jakékoliv formy náhradní péče, včetně ústavní, největší efekt a význam pro celkové zklidnění a tím pádem i co možná nejrychlejší možnost nastartování aktivit a opatření k hledání cest, jak rodinu sanovat, aby se dítě mohlo vrátit zpět. V praxi jsme již zaznamenali případ, kdy se dítě (16 let) právě v důsledku stálých snah udržet ho sice v biologické, ale naprosto nefunkční rodině s katastrofickými vztahy mezi ním a matkou, pokusilo o sebevraždu, neboť již nebylo schopné unést dlouhodobě velmi kritickou situaci. V rámci podpory pěstounské péče ve všech formách je nutné také zmínit nový institut, a to uzavírání Dohod na výkon pěstounské péče, vázaných na finanční podporu ve formě ročního státního příspěvku na výkon pěstounské péče ve výši Kč Uzavírání dohod s sebou přináší nové povinnosti nejen pro doprovázející pracovníky, ale i pro samotné pěstouny. Je to zejména intenzívnější kontakt s každou rodinou a vysoká míra podpory, hlavně v oblasti poradenství, řešení běžných životních situací, zvládání školních i jiných povinností, zajištění respitní péče, odborné péče apod. Na druhé straně přišla i povinnost pěstounů se vzdělávat, což bylo v praxi přijímáno zpočátku s velkým despektem. Daří se však organizovat vzdělávací aktivity tzv. na míru jako konkrétní zakázku při sestavení sourodé skupiny pěstounů na konkrétně vydefinované téma a i přes prvotní rozpaky pěstouni sami žádají další akce, neboť zde navázali důležité vazby nejen k výměně profesních zkušeností. Sociální práce na úseku sociálně-právní ochrany dětí zaznamenala velké změny, a to nejen díky novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Musí brát v potaz široké aspekty navázané na vnější celospolečenské podmínky související s bytovou politikou, zaměstnaností apod. Poměrně negativně se jak ve výchovných kompetencích rodičů, tak i v samotném chování dětí odráží současný spíše materialistický a konzumní způsob života a sociální pracovník tak musí hledat stále nové zdroje a alternativy pomoci. V rámci činnosti OSPOD Pardubice můžeme pozitivně zhodnotit poměrně dobré podmínky a širokou síť podpůrných a hlavně dostupných služeb, ať už je to síť terénních sociálních služeb, zařízení odborné pomoci Pedagogicko psychologická poradna, Poradna pro rodinu, Středisko výchovné péče Pyramida, Fond ohrožených dětí a zařízení Klokánek, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, pedopsychiatr přímo ve městě, psychologové na základních školách a další instituce. 16 Systém péče o ohrožené děti

18 Změny v oblasti náhradní rodinné péče z pohledu krajského úřadu a vývoj v oblasti NRP v roce 2013 Dovolte mi, abych ve svém příspěvku stručně reflektovala situaci v oblasti náhradní rodinné péče z pohledu krajského úřadu. Petra Bílá Krajský úřad Pardubického kraje Úvodem se zaměřím na oblast, která prochází řadou změn, a tou je příprava pěstounů. Krajský úřad spolupracuje v oblasti příprav s příspěvkovou organizací kraje Poradnou pro rodiny Pardubického kraje. Žadatelé o náhradní rodinnou péči procházejí stejně jako v ostatních krajích přípravou, jejíž součástí je i psychologické posouzení žadatelů. Obsah příprav se průběžně upravuje a mění, a to jak na základě podnětů z praxe, tak na základě požadavků a potřeb samotných žadatelů. V současné době nepochybně největší změnou prochází příprava pěstounů na přechodnou dobu. Je známo, že i když se zvyšuje počet žadatelů o pěstounskou péči na přechodnou dobu, pěstounů je stále nedostatek, resp. je nedostatek pěstounů pro specifické skupiny dětí v evidenci (děti starší, sourozenecké skupiny apod.). V roce 2012 o přechodnou pěstounskou péči žádalo 22 žadatelů a v roce 2013 je to již 31 žadatelů. Z toho je 8 samostatných žen, což vnímáme jako možný problém. Navyšuje se počet samostatných žen, které žádají nejen o pěstounskou péči, ale i o pěstounskou péči na přechodnou dobu. Pěstounská péče na přechodnou dobu představuje velikou zátěž a je vždy nutné důkladně individuálně zvažovat, zda je tato forma pěstounství vhodná pro samostatnou ženu pěstounku. Oproti jiným krajským úřadům přistupujeme k procesu příprav poněkud odlišně. Podílíme se na nich svou účastí v plné míře, účastníme se všech vzdělávacích bloků od začátku kurzu do konce. Od začátku mají na krajském úřadě žadatelé o náhradní rodinnou péči i o pěstounskou péči na přechodnou dobu svého garanta, který je doprovází. Je to velmi často náročné, ale díky tomu přecházíme s žadateli z úřednického vztahu do vztahu bližšího. I pro proces zařazování budoucích náhradních rodičů do evidence je to velmi důležité, protože ne všechny žadatele zařadíme, v tomto směru jsme tvrdí, ale víme, jaká úskalí s sebou přináší pěstounská péče na přechodnou dobu, proto se snažíme těmto úskalím vyvarovat a s žadateli se nám lépe pracuje, i když pro ně máme nepříznivé informace. 17

19 Navázání vztahu s žadateli považujeme za přínosné a důležité jak pro samotné žadatele, kteří k nám tímto způsobem získávají důvěru, tak pro nás, neboť máme možnost žadatele poznat mnohem lépe, než kdybychom se o nich dozvídali pouze zprostředkovaně prostřednictvím zpráv apod. Dobrá znalost žadatelů, jejich možností, ale i představ, je velice výhodná i v situaci zprostředkování. Po ukončení činnosti poradního sboru, které přinesla novela, jsme zřídili odbornou skupinu, které se účastní jak pracovníci krajského úřadu, tak pracovníci, kteří se podílejí na odborném posouzení žadatelů (psychologové Poradny pro rodinu Pk). Jako další odborníci jsou přizváni pracovníci OSPOD, doprovázející osoby pěstounů na přechodnou dobu, ale i samotní pěstouni na přechodnou dobu, kteří svými informacemi napomáhají členům odborné skupiny v rozhodování o přiřazení vhodného pěstouna či osvojitele pro konkrétní dítě. Odborná skupina se schází jednou za měsíc. Za tento rok do této chvíle odborná skupina projednala 14 dětí do osvojení, z toho 10 dětí našlo nové budoucí rodiče, 26 dětí do pěstounské péče, z toho 11 našlo nové rodinné zázemí, a 32 dětí bylo projednáno na základě spolupráce s jinými kraji. Tato spolupráce mezi kraji se nám osvědčuje převážně s Ústeckým krajem a Karlovarským krajem, od nichž k nám přichází i nejvíce dětí do osvojení. V minulosti čekali žadatelé na osvojení okolo 5 let, tato doba se i díky spolupráci s ostatními kraji zkrátila na současný rok a půl až dva roky. Vrátím-li se k pěstounské péči na přechodnou dobu, v současné době máme zařazeno 14 dlouhodobých pěstounů. Podaných žádostí za rok 2013 je 31, z čehož vyplývá, že zařazena byla doposud nepříliš velká část žadatelů, méně než polovina. Jedním z důvodů tohoto stavu je mj. prodloužení procesu přípravy o přípravu dětí, která je povinná. Velice vítáme, že zákon tuto povinnost stanovil. Jestliže se v průběhu kontaktu s dětmi v rodině ukáže, že děti nejsou připraveny na příchod dalšího dítěte do rodiny a výslovně to odmítají, sami žadatelé pak dle naší zkušenosti přání a potřebu dítěte respektují a od žádosti upouští. Povinnost přípravy dětí považujeme za velice pozitivní přínos novely zákona o sociálně- -právní ochraně dětí. Příprava dětí v rodinách pěstounů na přechodnou dobu je o to náročnější, že pěstounská péče na přechodnou dobu s sebou nese potenciální časté příchody a následně odchody dětí (často miminek) z rodiny, což může být pro ostatní děti v rodině velice náročné na pochopení a přijetí této situace. V současné době je v Pardubickém kraji zařazeno 11 pěstounů na přechodnou dobu. K z 11 zařazených žadatelů 6 pěstounů nemělo v péči dítě. V těchto případech jsme opět oslovili ostatní kraje s nabídkou pěstounské péče na přechodnou dobu v případě dětí, u kterých není předpoklad práce s biologickou rodinou. V tuto chvíli jsou v našem kraji umístěny děti z Královéhradeckého kraje, Karlovarského kraje a Moravskoslezkého kraje. Samozřejmě je nutné koordinovat umisťování dětí do pěstounské péče na přechodnou dobu mezi jednotlivými kraji tak, aby nenastala situace, kdy nebude volná pěstounská rodina pro dítě z našeho regionu. Zároveň však považujeme za žádoucí, aby žadatelé, kteří se několik měsíců vzdělávali, měli co nejdříve do péče svěřeno dítě a aby teoretické poznatky měli možnost posilovat praxí. V celé České republice je 107 pěstounů na přechodnou dobu, což představuje velký nárůst oproti minulosti na začátku roku jich bylo 35. Do dnešního dne prošlo v našem kraji pěstounskou péčí na přechodnou dobu 16 dětí, z toho 5 se vrátilo do biologické rodiny a u 3 se na navrácení pracuje. Je zde vidět kus odvedené práce i u našich pěstounů, kteří zajišťují kvalitní péči a podporu dítěti, přestože se jedná o práci velmi náročnou jak psychicky, tak fyzicky. Žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu mají svoje představy o dítěti, které přijmou, zejména pokud jde o věk. Tento požadavek se snažíme respektovat a připravovat specificky žadatele na práci s dítětem z určité věkové skupiny. Obecně lze žadatele rozdělit do tří skupin ty, kteří mohou přijmout dítě do 1 roku, dále děti do 10 let a nakonec děti starší 10 let. S těmito skupinami dále pracujeme a připravujeme je na specifika každé věkové skupiny. Závěrem mi dovolte pouze stručnou informaci k problematice pěstounů tzv. dlouhodobých. Jejich počet v posledních měsících i díky větší informovanosti veřejnosti stoupl, nicméně problémem zůstává přetrvávající nedostatek pěstounů pro určité skupiny dětí pro sourozenecké skupiny, pro děti se zdravotním postižením, pro děti jiného etnika. Celý proces přípravy pěstounů na přechodnou dobu trvá dle zákonného ustanovení minimálně 72 hodin. Ze zkušenosti je nám zřejmé, že stávajících 8 dnů nedostačuje na pokrytí všech témat a individuální přípravu. V ideálním případě by podle našeho názoru bylo vhodné 10 dnů věnovat skupinové přípravě a další čas individuální přípravě a přípravě rodinného systému. Období, které včetně přípravy uplyne od doby, kdy je žádost přijata na krajském úřadu do zařazení do evidence, je v průměru tři čtvrtě roku. 18 Změny v oblasti náhradní rodinné péče

20 Matky a rodiny v dětském centru Veská Na úvod mi dovolte, abych stručně představila činnost Dětského centra Veská. Dětské centrum Veská je příspěvkovou organizací Pardubického kraje. Toto zařízení poskytuje soubor služeb zdravotnické zařízení, pobytové zařízení, kde je poskytována dlouhodobá, ale i ambulantní služba, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Péče je poskytována dětem ve věku od narození do 18 let. Naše zařízení umožňuje společný pobyt matek s dětmi, přičemž v rámci republiky je DC Veská zařízení s největší kapacitou právě pro pobyt matek s dětmi. Kapacita pro pobyt dospělých osob je 9 míst, pro děti 50 míst. Mgr. Markéta Tauberová Dětské centrum Veská Vítáme, že se nám podařilo navázat velice úzkou spolupráci s OSPOD, jehož pracovnice možnosti umístit dítě společně s matkou jako jednu z možností řešení jejich tíživé situace často využívají. Pobyt dítěte s matkou je zajištěn u matek s novorozenci či s dětmi se zdravotní indikací v hlavní budově našeho zařízení, u ostatních matek (či rodičů) s dětmi pak v samostatné budově, kde jsme před čtyřmi lety zřídili kompletní azylové ubytování se čtyřmi pokoji. Důvody, proč ženy využívají služeb našeho zařízení, jsou různé zdravotní, zdravotně-sociální, sociální. Pobyt umožňujeme i nezletilým těhotným ženám a matkám, kterým byla nařízena ústavní výchova a kterým prostřednictvím našich služeb umožňujeme mimo jiné i dokončení studia apod. Nejen maminky, ale oba rodiče se u nás mohou zacvičit v rodičovských dovednostech, podporujeme je v nácviku péče o dítě a podporujeme budování vzájemného vztahu rodiče s dítětem. Další skupinou matek, které přicházejí k nám do zařízení, jsou ženy, které z nejrůznějších příčin potřebují okamžitou pomoc z důvodu krizové situace. Odborná pomoc a podpora je matkám (resp. rodičům) zajišťována týmem pracovníků, který je složen z instruktora, sociálního pracovníka, lékaře, psychologa, speciálního pedagoga a zdravotních sester. Naší prioritou je podpořit samostatnou péči o dítě. Naše služby nabízíme po dobu nezbytně nutnou a následně spolu s klientkami hledáme řešení jejich situace, ať již v ideálním případě zajištěním podpory v rámci širší rodinné sítě, popřípadě prostřednictvím využití návazných sociálních služeb (například azylového bydlení). Na dalším postupu při řešení situace klientky vždy spolupracujeme s OSPOD. 19

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Dokumenty vztahující se ke změnám v systému péče o ohrožené děti 2 Úmluva o právech dítěte (ratifikovaná ČR 1994) Evropská úmluva o lidských právech Národní

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Pardubice, 25. října 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Do začátku 90. let standardní forma péče Kolektivní domovy Do r. 1997 byla náhradní péče o děti řízena 3 rezorty: zdravotnictvím,

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI. JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV

REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI. JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV Základní východiska reformy Stav systému (poznatky z konkrétních kauz, výzkumů, analýz,

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Odbor rodiny a ochrany práv dětí Proces změn aktuální informace Změna systému práce orgánů sociálně-právní ochrany a soudů Vytváření sítě

Více

Perspektivy péče o ohrožné děti

Perspektivy péče o ohrožné děti Perspektivy péče o ohrožné děti Bc. Radek Šoustal referent SPOD, KÚ MSK Ostrava-Poruba, 22. 11. 2011 Základní dokumenty Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období

Více

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Pardubice Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012 PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí schvalovací proces Prošla dvakrát mezirezortním

Více

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Královéhradeckém kraji

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Královéhradeckém kraji Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Královéhradeckém kraji Hradec Králové, 16. 10. 2012 Klíčové aktivity projektu 1) Návrh optimalizace

Více

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 3. dubna 2008 Hlavní problém Ochrana dětí včr nedosahuje úrovně odpovídající úrovni vyspělých evropských

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

Pěstounská péče na. Jak na pěstounskou péči na. přechodnou dobu

Pěstounská péče na. Jak na pěstounskou péči na. přechodnou dobu Pěstounská péče na přechodnou dobu Jak na pěstounskou péči na Co je pěstounská péče na Ve stávajícím systému náhradní rodinné péče se od 1. 6. 2006 objevuje nový institut, kterým je pěstounská péče na.

Více

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis:

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis: Název standardu 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4a) Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní

Více

systému péče o ohrožené děti

systému péče o ohrožené děti Seminář pro členy krajských koordinačních skupin k transformaci systému péče o ohrožené děti Transformace a sjednocení Síť služeb Transformace stávajících služeb systému péče o ohrožené děti Benešov 13.

Více

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti. Karlovy Vary, 8. října 2012 MPSV

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti. Karlovy Vary, 8. října 2012 MPSV Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti Karlovy Vary, 8. října 2012 MPSV Klíčové aktivity: Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny

Více

Kam kráčíochrana práv dětí v ČR? Klára Trubačová Odbor ochrany práv dětí 24. června 2014

Kam kráčíochrana práv dětí v ČR? Klára Trubačová Odbor ochrany práv dětí 24. června 2014 Kam kráčíochrana práv dětí v ČR? Klára Trubačová Odbor ochrany práv dětí 24. června 2014 Stav systému - hlavní problémy Systém nedokáže zajistit důslednou ochranu všech dětí Nedostatečné hmotné zabezpečení

Více

Klíčové aktivity realizované v Karlovarském kraji

Klíčové aktivity realizované v Karlovarském kraji Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Karlovarském kraji Karlovy Vary, dne 08.10.2012 Klíčové aktivity projektu 1) Návrh optimalizace

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti MPSV

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti MPSV Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti MPSV Účel projektu Jeden z nástrojů pro implementaci Národní strategie ochrany práv dětí a novely zákona o sociálně-právní ochraně

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 19. 11. 2015 bod programu: 2 věc: Podání žádosti, předfinancování a spolufinancování projektu Podpora inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem v rámci Operačního

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ Výchozí předpoklady naší práce Centrem našeho zájmu je dítě a jeho rodina Celostní postoj, neutralita, na proces a řešení problému

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Pěstounská péče na přechodnou dobu v praxi www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz Pěstounská péče na přechodnou

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Příloha č. 6 Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Aktivita 01: Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Projekt EU Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadu v Třinci. Závěrečná konference 20. května 2015

Projekt EU Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadu v Třinci. Závěrečná konference 20. května 2015 Projekt EU Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadu v Třinci Závěrečná konference 20. května 2015 Projekt evropské unie z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost s názvem

Více

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2014

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2014 Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem 1 dotazů, odpovědí) Tato analýza rozkrývá strukturu dotazů na poradně Adopce.com v sekci Rady odborníků za rok 1. Poradna funguje na principu volné diskuse

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Průvodce osvojením. Jak na osvojení

Průvodce osvojením. Jak na osvojení Průvodce osvojením Jak na osvojení Opuštěné dítě je dítě, které se ne vlastní vinou ocitlo bez vlastní rodiny a není naděje na změnu poměrů v biologické rodině. Je proto žádoucí, aby společnost nalezla

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti. Pardubice, 25. říjen 2012 MPSV

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti. Pardubice, 25. říjen 2012 MPSV Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti Pardubice, 25. říjen 2012 MPSV Klíčové aktivity: Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz Výzkumné otázky I. Co profesionálům z oblasti náhradní péče o dítě přinesly

Více

OP ZAMĚSTNANOST 2014-2020 - MOŽNOSTI PODPORY V RÁMCI PRIORITNÍ OSY 2 SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ S CHUDOBOU

OP ZAMĚSTNANOST 2014-2020 - MOŽNOSTI PODPORY V RÁMCI PRIORITNÍ OSY 2 SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ S CHUDOBOU OP ZAMĚSTNANOST 2014-2020 - MOŽNOSTI PODPORY V RÁMCI PRIORITNÍ OSY 2 SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ S CHUDOBOU Ing. Helena Petroková helena.petrokova@mpsv.cz Praha, 2.11.2015 Zaměření prezentace: OP Zaměstnanost

Více

Zdeňka Králíčková, 2007

Zdeňka Králíčková, 2007 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2007 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to

Více

Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti Tisková zpráva ze dne 19. ledna 2009 Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti Vláda na svém zasedání dne 19. ledna 2009 schválila Návrh opatření k transformaci a sjednocení systému péče o

Více

Zpracovaly: Mgr. Kateřina Křehulová Mgr. Karina Szczotková

Zpracovaly: Mgr. Kateřina Křehulová Mgr. Karina Szczotková Zpracovaly: Mgr. Kateřina Křehulová Mgr. Karina Szczotková Standardizace orgánu SPOD Projekt realizován prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Evropského sociálního fondu Realizace

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum sociálních služeb Vyškov, o. p. s. PORADNA PRO RODINU, MANŽELSTVÍ A MEZILIDSKÉ VZTAHY Smetanovo nábřeží 27, Vyškov, tel.: 517 333 909, mobil: 733 525 998 poradna@psychologie.vys.cz www.psychologie.vys.cz

Více

DOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012

DOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR odbor sociálních služeb a sociální práce DOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012 K REALIZACI ČINNOSTÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA OBECNÍCH ÚŘADECH TYPU II., TYPU III., ÚJEZDNÍCH A KRAJSKÝCH

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích konference pořádaná pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha, 17. 4. 2015 Filozofie změny:

Více

S T A N D A R D 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. 4 a

S T A N D A R D 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. 4 a S T A N D A R D 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4 a Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

PERSEFONA, o.s. Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz

PERSEFONA, o.s. Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz PERSEFONA, o.s. Komplexní služby obětem domácího násilí sexuálního zneužívání znásilnění Vzdělávání laické i odborné veřejnosti Analytická a publikační činnost Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Výroční zpráva SVP HELP

Výroční zpráva SVP HELP Výchovný ústav, Středisko výchovné péče HELP, střední škola a školní jídelna, Zámecká 107 zařízení poskytující školské služby Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292, 686 01 Uherské Hradiště Tel/fax:

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

KOORDINÁTOR PODPORY NÁVRH SYSTÉMOVÉHO ŘEŠENÍ V SOCIÁLNÍ OBLASTI S PŘESAHEM DO OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ

KOORDINÁTOR PODPORY NÁVRH SYSTÉMOVÉHO ŘEŠENÍ V SOCIÁLNÍ OBLASTI S PŘESAHEM DO OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ KOORDINÁTOR PODPORY NÁVRH SYSTÉMOVÉHO ŘEŠENÍ V SOCIÁLNÍ OBLASTI S PŘESAHEM DO OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR 4. ČERVNA 2014 RODIČE JAKO PARTNEŘI Výstup účastníků kurzu

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Závěrečná zpráva o činnosti 2014 Obsah Kontaktní údaje... 3 Adresa:... 3 Úvodní slovo... 3 Přehled činnosti... 5 Statistika

Více

STANDARD č. 9 Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte

STANDARD č. 9 Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte STANDARD č. 9 Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte 1. Jednání s klientem Při jednání s klientem pracovník sociálně-právní ochrany vychází z Etického kodexu sociálního pracovníka: respektuje

Více

ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Vedoucí: Bc. Martina Fejfarová, DiS.

ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Vedoucí: Bc. Martina Fejfarová, DiS. ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Vedoucí: Bc. Martina Fejfarová, DiS. 1 ČESKÝ BROD SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ Personální obsazení 3,8 úvazku + 0,6 úvazku pracovnice pro práci s pěstounskými rodinami /do konce r.

Více

KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2012

KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2012 Dětský domov, Unhošť, Berounská 1292 Berounská 1292, Unhošť 273 51 č.j.:dd/452/2012 KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2012 říjen 2012 OBSAH: 1. ÚVOD...3 2. VIZE ROZVOJE DĚTSKÉHO DOMOVA...4 2.1 Odborná pomoc

Více

Spolupráce orgánů sociálně-právní ochrany dětí s NNO v roce 2011 Příklad dobré praxe

Spolupráce orgánů sociálně-právní ochrany dětí s NNO v roce 2011 Příklad dobré praxe Orgány sociálně právní ochrany dětí, které působí na území SMO 24 OSPOD dle územní příslušnosti Nestátní neziskové organizace pověřené výkonem SPOD, ale také bez pověření, pouze pracující s cílovou skupinou

Více

Středisko náhradní rodinné péče

Středisko náhradní rodinné péče Středisko náhradní rodinné péče Projekt Náhradní rodina + dítě + odborník jako partneři (Metodické centrum pro NRP) doba trvání projektu 2010-2012 Cílem projektu je zavést systematické poskytování kvalitních,

Více

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto

Více

Schéma výzkumu listopad 2012

Schéma výzkumu listopad 2012 Schéma výzkumu listopad 2012 A. Výzkum současné praxe NRP v zahraničí Země: Dánsko, Polsko, Velká Británie, Slovensko Téma NRP + sub-témata: služby dostupné náhradní rodině, standardy služeb, získávání

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR Rovné příležitosti žen a mužů = neexistence překážek pro účast

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001 Další vývoj v oblasti MOS Svaz měst a obcí

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička hrdlicka.ferdinand@vlada.cz Tel:+420 607 827 090 MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi, že klíčovým článkem kvality

Více

Klienti roku 2013 - Rozřazení dle aktivity ( 135)

Klienti roku 2013 - Rozřazení dle aktivity ( 135) Analýza klientů Střediska náhradní rodinné péče rok 201 Středisko náhradní rodinné péče, spolek 1, zpracovává již třetím rokem analýzu klientů, které mělo v daném roce v evidenci. Podrobněji se analýza

Více

upravuje 27a, zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí

upravuje 27a, zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí Praxe upravuje 27a, zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí před zařazením klientů do evidence osob vhodných stát se pěstouny nutná specializovaná a rozšířená příprava v praxi se ukazuje,

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

Institut projektového řízení a. s.

Institut projektového řízení a. s. Institut projektového řízení a. s. www.institutpr.eu Návrh systému spolupráce subjektů v oblasti sociální práce s dospělými a v oblasti ochrany dětí 2015 Návrh systému spolupráce subjektů v oblasti sociální

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011 2012 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. prosince 2010. ÚVOD Národní akční program bezpečnosti

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Priorita IX. - Podpora poradenských služeb

Priorita IX. - Podpora poradenských služeb Opatření IX. 1.: Podpora odborného sociálního poradenství. Sociální poradenství je základním druhem sociálních služeb a dle zákona č. 108/2006 o sociálních službách, se dělí na dva typy, tedy základní

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

KARLOVARSKÝ KRAJ ODBOR ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY KRAJSKÉHO ÚŘADU. Inkluze ve vzdělávání Sociálně znevýhodnění žáci Mgr.

KARLOVARSKÝ KRAJ ODBOR ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY KRAJSKÉHO ÚŘADU. Inkluze ve vzdělávání Sociálně znevýhodnění žáci Mgr. KARLOVARSKÝ KRAJ ODBOR ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY KRAJSKÉHO ÚŘADU Inkluze ve vzdělávání Sociálně znevýhodnění žáci Mgr. Eva Maršíková Povinnosti kraje Kraj dbá zejména o soulad rozvoje vzdělávání

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více