M a rtin Šá m a l Emil Holub Cestovatel, etnogra f, sběratel
|
|
- Roman Svoboda
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 M a rtin Šá m a l Emil Holub Cestovatel, etnogra f, sběratel
2
3 Emil Holub Cestovatel etnograf sběratel Martin Šámal v y š e h r a d N á r o d n í m u z e u m
4 Vyobrazení na přebalu: Vesnice Mašukulumbů na výstavě Holubových sbírek v Praze Foto J. Mulač, Dr. Emil Holub, J. Löwy, Vyobrazení na s. 4: Karel Liebscher: Portrét Dr. Emila Holuba z cestopisu Sedm let v Jižní Africe, Tato publikace vznikla v rámci Interního grantu NM Fond Dr. Emila Holuba č. P10/01IG-ŠA Vědecký redaktor: PhDr. Milena Secká, CSc. Lektorovali: Prof. PhDr. Josef Kandert, CSc. Prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc. Národní muzeum, 2013 text: PhDr. Martin Šámal, 2013 fotografie: Národní muzeum, INNOVATE. s.r.o., Pavel Hnízdil, Martin Šámal, Jiří Vaněk, 2013 mapy: Jan Šejbl, 2013 ISBN (Vyšehrad, spol. s r. o.) ISBN (Národní muzeum)
5 Obsa h Předmluva Rodina František Josef Holub Dětství a dospívání Student Emilián Medicinae doctor První vědecké úspěchy Berta, Bertinka, Britinka Jižní Afrika v době Holubových cest Holubova první cesta do Jižní Afriky Přípravy na cestu do Afriky Vlakem i parníkem Konečně v Africe První výzkumná cesta Druhá výzkumná cesta Čeněk Paclt Třetí výzkumná cesta Návrat domů Mezidobí V Praze, ve Vídni, v Evropě Sedm let v Jižní Africe Rozchod s Bertou
6 Holubova druhá cesta do Jižní Afriky Rakousko-uherská expedice Dr. Emila Holuba Zpátky v Jižní Africe Cesta k řece Zambezi Vzhůru k Mašukulumbům Cesta domů Podzim cestovatele Holubova výstava ve Vídni a v Praze Jihoafrické muzeum a osud Holubových sbírek Přednáškové turné v Severní Americe Rosa Závěr života Poznámky Mapy Textové přílohy Plán afrických výzkumů Dr. Emila Holuba Státní řády a vyznamenání, propůjčené či udělené Dr. Emilu Holubovi Členství ve vědeckých společnostech, organizacích a spolcích Výstavy Dr. Emila Holuba Sbírka předmětů Holubova prvního pobytu v Jižní Africe v letech Sbírka předmětů Holubovy rakousko -uherské expedice v letech Ediční poznámka Poznámka k terminologii Výběr z použité literatury Seznam použitých zkratek Soupis archivních pramenů Resumé německé Resumé anglické Jmenný rejstřík
7 Př edmlu va Cestovatel Holub byl idealista, romantik, nadaný, zajímavý člověk, jemný a nezištný, někdy snad své síly přeceňující, doma ne vždy pochopený, a proto nedoceněný. Mnoho trpěl, mnoho vykonal. Měl i on své chyby jako člověk i jako badatel, ale přesto svou činností a celým životem si zasloužil, abychom navždy v něm spatřovali člověka, na nějž jsme povinni vzpomínat vždy s úctou. Těmito slovy charakterizoval Jindřich M. Dlouhý slavného cestovatele v roce Tehdy měl obavu, že se na Holuba postupně zapomíná, a mj. i proto se rozhodl sepsat jeho životopis. Jeho obavy se však naštěstí nepotvrdily. Dnes je Dr. Emil Holub jedním z našich nejznámějších cestovatelů. Období od šedesátých let 19. století do začátku první světové války se obvykle označuje jako zlatá éra českého cestovatelství. Z českých zemí v té době vzešlo několik osobností, které se rozhodly věnovat podstatnou část svého života poznávání cizích krajů a jejich zprostředkování široké veřejnosti. Jména těchto cestovatelů se však většinou poměrně brzy z obecného povědomí vytratila. Holub je v tomto ohledu výjimkou, v jeho případě sledujeme spíše opačný vývoj. Jeho jméno si dnes téměř každý zcela automaticky spojuje s cestováním a Afrikou, popřípadě jejím objevováním. Holub je dokonce vnímán jako určitý symbol českého cestovatelství a nezřídka se k jeho jménu připojuje úsloví největší český cestovatel. O žádném jiném českém cestovateli také nebylo napsáno více, než právě o Holubovi. V minulosti vyšlo bezpočet životopisných, etnografických či přírodovědeckých prací, které přibližují Holubův život, popřípadě hodnotí jeho vědeckou práci a význam. První životopisy se objevovaly na stránkách tisku již za jeho života, většinou ve formě stručných medailonů, obsáhlejší zpracování jeho života vyšla krátce po jeho smrti. Vůbec první vydal v roce 1902 J. V. Želízko na stránkách 9
8 sborníku České společnosti zeměvědné a brzy následovaly další. Zvláštní pozornost zaslouží především práce J. M. Dlouhého z roku 1940, která byla výsledkem podrobného studia tehdy dostupných archivních dokumentů. O sedm let později vyšel také sborník, který Dlouhý redigoval a který přinesl vedle životopisné části i pohled dalších odborníků na Holubův život a jeho význam v různých vědních oborech. V roce 1955 vyšla práce Jiřího Bauma, který přes veškerý obdiv k Holubovi, nabídl na něho i poněkud kritičtější pohled. Zmíněné práce jsou samozřejmě jen výběrem z toho, co bylo publikováno, ovšem jedná se o stěžejní díla, z kterých čerpá takřka veškerá pozdější literatura. Vedle nesporného významu a hodnoty je však třeba také připomenout i jedno úskalí, které je s nimi spojeno. Jejich autory byli vesměs Holubovi přátelé či lidé, kteří jej velice obdivovali a kteří se hluboce skláněli před vším, co vykonal. Není proto těžké pochopit, že jejich líčení a hodnocení Holuba či jeho života tím bylo ovlivněno. Podařilo se jim vytvořit obraz Holuba jako ideálu cestovatele, vědce i člověka. Častým přejímáním a opakováním v pozdější literatuře se téměř kodifikoval, bohužel za cenu, že Holub pak mnohdy působí téměř neživotným, nadpozemským dojmem. Při zpracování této knihy jsem se snažil tomu vyhnout, a proto jsem čerpal především z informací získaných studiem archivních dokumentů. Snažil jsem se také vyvarovat opakování nepodložených tezí, kterých se v Holubových životopisech vyskytuje poměrně mnoho a které často více než cokoli jiného odrážejí spíše vztah jejich autorů k slavnému cestovateli. Naprosto zásadním zdrojem informací se staly dokumenty uložené v archivu Náprstkova muzea, tedy především Holubova písemná pozůstalost, popř. pozůstalost Vojty Náprstka. Kromě toho bylo třeba prostudovat množství materiálu v dalších institucích v Čechách a Rakousku. Tím samozřejmě není řečeno, že by bylo prostudováno vše. Holub byl pozoruhodnou osobností, která po sobě zanechala velmi bohatou písemnou pozůstalost. Zejména v zahraničních archivech (Jižní Afrika, Velká Británie, Německo aj.) můžeme předpokládat existenci dosud neznámých dokumentů, které mohou významně přispět k hlubšímu poznání a pochopení Holubova života i jeho osobnosti. Kniha by nemohla vzniknout bez veliké a obětavé pomoci mnoha lidí, především Ivany Čornejové z archivu Univerzity Karlovy, Ludmily 10
9 Hlaváčkové z Ústavu dějin lékařství, Jitky Křečkové z Národního Archivu, Hany Svatošové z Archivu hl. m. Prahy, Jiřího Šouši z katedry archivnictví FFUK, Jaromíra Tlustého, pracovníků Afrického muzea Dr. Emila Holuba v Holicích a mnoha archivářů státních i muzejních archivů v Čechách i zahraničí. Rovněž jsem povinován vděčností svému bratru Ambroži Petru Šámalovi za pečlivé zpracování četných překladů. Zcela zvláštní poděkování bych rád vyjádřil Josefu Kandertovi a Mileně Secké za mimořádnou pomoc a podporu po celou dobu přípravy knihy. 11
10 m Holubova druh á cesta M do Jižní A fr ik y Rakousko-uherská expedice Dr. Emila Holuba Už na sklonku svého pobytu v Jižní Africe Holub na svých přednáškách proklamoval, že se sem opět vrátí a naváže na své výzkumy. Chtěl splnit, co si předsevzal, pokusit se projít africký kontinent od jihu až po sever a prozkoumat jej dokonce ještě důkladněji a podrobněji než v případě svých výzkumných cest v sedmdesátých letech. Svůj výzkum zamýšlel zahájit opět na jižním pobřeží Afriky, odkud se chtěl vydat k řece Zambezi a po důkladném prozkoumání Marucko-Mambundské říše vyrazit k pramenitým jezerům řeky Kongo. 1 Od nich se pak zamýšlel obrátit na sever a vydat se přes Dárfúr do Egypta. V roce 1872 se vydával do Afriky zcela sám, spíše s upřímným zanícením a odhodláním než s jasnou představou a konkrétním plánem. Nyní však byl již zkušeným cestovatelem, věděl, co může očekávat a na co se připravit. Měl také mnohem vyšší ambice a svou příští cestu do Afriky se rozhodl uspořádat jako skutečnou výzkumnou expedici. Jak si ji představoval, popsal v dopise manželům Náprstkovým z konce srpna 1879, kdy pobýval v Anglii: Kéž by mi Nejvyšší dopřál, bych v mých třech úlohách, kterých zde v Angličanech uskutečniti mám i zvítězil! První jest 1) Internacionální expedice, Africu od P. Elisabeth na Egypt procestovati, expedice sestávající z dvanácti členů pod mým dozorem a anglickou patronací. Členy sestávajíce z Angličanů, Francouzů, Němců atd., aby rozličné společnosti výloh sestřádaly. 2) Otevření centrální Afriky k jihu mimo k východu. 3) Colonisace částí od Vaalriveru k Zambezi. 2 Tyto plány asi nejlépe ilustrují jeho rozpoložení při návratu z Afriky. Tehdy se setkával s nadšeným přijetím všude, kde se objevil, sklízel obdiv a uznání a není divu, že předpokládal, že pro své záměry sežene bez 259
11 problémů, a zároveň velmi rychle, potřebné finanční prostředky. Z toho pak také pramenilo jeho přesvědčení, že se na svou další cestu vydá již na přelomu let Ještě po příjezdu do Prahy sršel optimismem a na své první přednášce představil své plány pražskému publiku: Až po měsících opět do Afriky se obrátím, abych od řeky Zambesi pronikl dále na sever, doufám, že snad se mnou, jak i to bylo slíbeno, více mužů tuto výzkumnou cestu podnikne. Náklady své budoucí expedice tehdy odhadoval na přibližně padesát tisíc zlatých. Tato suma se Holubova karikatura v tisku. dnes zdá poněkud podhodnocená, vždyť jen náklady jeho prvního pobytu v Africe se vyšplhaly na sumu přibližně sedmdesát tisíc zlatých. Nicméně i získání této částky se brzy ukázalo velmi obtížné. Holub sice sklízel uznání napříč celou Evropou, avšak výraznější finanční podporu se mu pro své záměry sehnat nepodařilo. Brzy také zjistil, že původně zamýšlená velkolepá mezinárodní expedice, o které snil v Anglii, není proveditelná. Jako by zapomněl, že každá země, kterou plánoval do projektu zapojit, má v Africe své vlastní zájmy. Za své vzala jeho představa o zapojení všech evropských geografických společností do tohoto projektu potažmo rozložení jeho nákladů mezi jednotlivé státy. Naopak brzy začalo být zřejmé, že pokud chce uskutečnit novou cestu do Afriky, musí se o její finanční zabezpečení postarat především sám. Největší podporu svých záměrů našel ve Vídni. Rakouská geografická společnost jeho podnik zaštítila a v říjnu 1880 dokonce vydala Provolání, v kterém stručně představila záměry a cíle jeho zamýšlené cesty, a vyzvala veřejnost k příspěvkům. Své provolání následně zaslala také dalším institucím, mj. i Museu království Českého v Praze, které je pře- 260
12 tisklo ve svém časopise. Žijeme v době výzkumův, a zástupcové všech vzdělaných národů zápasíce vespolek spůsobem nejušlechtilejším snaží se ze vší síly, ba obětují i život svůj, aby odkryli tajemné roušky, jež zahalují nepoznané až podnes končiny naší země![ ] Muže, jehož osvědčená síla dává nám úplnou záruku, že výprava oplývati bude nevšedními příhodami, bychom tedy již měli; avšak třeba postarati se též o prostředky. Tyto rozpočteny jsou na zl. spíše více než méně! Dr. Holub sám činí základ, neboť z výtěžku svých přednášek, výstav a cestopisného díla věnuje zl. na zamýšlenou cestu 3 Na základě tohoto Provolání se podařilo shromáždit přes pět tisíc zlatých. Holuba významně podpořil především sám císař František Josef I., který poskytl ze svých privátních fondů tři tisíce zlatých. Přispělo také Ministerstvo války, které věnovalo astronomické přístroje v hodnotě více než 1500 zlatých a navíc ještě střelné zbraně, a také Ministerstvo kultury a vyučování, které poskytlo finanční dar tisíc zlatých, a kromě toho povolilo sbírky na středních školách v celém Předlitavsku. Byla to významná pomoc, protože do sbírky se zapojilo zhruba 150 škol a během necelých tří měsíců shromáždily skoro tři tisíce zlatých. Naprosto nepostradatelná byla rovněž pomoc ze strany Rakouskouherského vývozního spolku. Zasloužil se totiž o to, že celá řada rakouských firem nabídla Holubovi své produkty často zcela zdarma anebo za velmi výhodnou cenu. Zdaleka se přitom nejednalo jen o vlastní výstroj popřípadě vybavení expedice, ale také o množství výrobků, určených pro výměnný obchod s domorodci apod. Podpora Holubovy expedice přicházela samozřejmě také z Čech. Hlavní město Praha např. přispělo částkou tisíc zlatých a Museum království Českého darovalo tři sta zlatých, tedy stejně, kolik vybrala mezi svými členy také Rakouská geografická společnost. Dále z Čech přicházely samozřejmě četné příspěvky z mnoha škol a dokonce také několika soukromých osob. Do srpna 1881 získal Holub pro svou cestu téměř patnáct tisíc zlatých a další téměř tři tisíce ve hmotných darech. Sám přispěl z výtěžku své literární a přednáškové činnosti částkou více než dvanácti tisíc zlatých a celkem měl tedy k dispozici přibližně třicet tisíc zlatých. To ovšem zdaleka nestačilo. Ve stejné době navíc zvýšil odhadované náklady své expedice na 65 tisíc zlatých a opět přiznával, že skutečné náklady budou 261
13 jistě vyšší. Do této sumy totiž nepočítal výdaje, jejichž konkrétní výši zatím přesně odhadnout nemohl, např. mzdy evropských a černošských sluhů, výdaje za přepravu sbírek z Afriky do Evropy atd. Ještě v červenci 1880 doufal, že se do Afriky vydá začátkem následujícího roku. To samozřejmě nebylo reálné a jak je zřejmé z výše shromážděných příspěvků, ještě ve druhé polovině roku 1881 se zdálo zahájení expedice v nedohlednu. Shánění finančních prostředků tedy zdaleka nekončilo. Holubovi se nabízelo jedno řešení, kterým by patrně zbývající část potřebné sumy poměrně rychle získal. Po skončení výstavy ve Vídni totiž mohl rozprodat své sbírky. Něco takového však udělat nechtěl. Cit můj bouří se pouhým pomyšlením, že by předměty, v Jižní Africe získané a v Pavillonu des amateurs (milovníků umění) vystavené, dražbou měly se prodati za příčinou nové cesty mé; vždyť předem státi se mají obecným majetkem veřejných, po většině rakouských ústavů 4 Víme již, že jejich cenu odhadoval na přibližně 140 tisíc zlatých. Těžko říci, zdali by takovou sumu někde skutečně získal. Bez ohledu na to by mu však prodej jeho sbírek přinejmenším urychlil přípravy i vlastní zahájení jeho expedice. Po ničem jiném ostatně tolik netoužil, jako po rychlém návratu do Afriky. Přesto však své sbírky raději rozdal a finanční prostředky získával z výtěžku svých přednášek. Bylo mu jasné, že velkoryse plánovaná expedice za těchto okolností není uskutečnitelná. Soustředil se tedy především na to, aby vůbec dokázal vypravit do Afriky třeba skromnější expedici, s kterou by však přesto byl schopen uskutečnit stanovené cíle. Rozhodl se především výrazně omezit počet jejích členů, Výkaz příspěvků na Holubovu expedici, z původních dvanácti na pouhé dva. Odhadoval ovšem, že s dvě- 262
14 ma průvodci zabere plánovaná cesta čtyři až pět let, zatímco kdyby se s ním vydalo do Afriky zamýšlených dvanáct průvodců, provedl by stejný výzkum během dvou let. To by však stálo mnohem více Mohu ale cestu ve dvou letech vykonati, když bych měl místo dvou, dvanáct bělochů co sluhů, což by výlohy ale na zl. vyšinulo. 5 Shánění finančních prostředků bylo zdlouhavé a frustrující. Do první poloviny roku 1882 Holub shromáždil pouze jedenatřicet tisíc zlatých a z této sumy navíc již většinu vydal za nejrůznější přípravné práce a nákup vybavení. Podporu proto hledal i v zahraničí, konkrétně v Anglii, kam se vypravil v dubnu Od návštěvy Londýna si velmi sliboval, jak ostatně vyplývá z dopisu Josefě Náprstkové: Morální podpora, kterou jsem byl v posledních dnech z této strany nabyl, mě tak rozehřála, že necítil jsem se za poslední tříletí tak spokojen, jako posledních třech dnech. 6 Významnější finanční pomoci se však nedočkal. V polovině roku 1882 příliv darů a příspěvků ustal. Zbylo jen pořádání přednášek, o něž byl stále velký zájem jak v zemích rakouské monarchie, tak i v zahraničí. Výtěžek ze vstupného by bezpochyby umožnil Holubovi pohodlné živobytí, ale pro zabezpečení tak nákladné expedice samozřejmě nestačil. Navíc získávání prostředků tímto způsobem bylo poměrně zdlouhavé. Obtížné shánění peněz, odkládání zahájení expedice, vynucené slevování z původních představ o její podobě a konečně i zklamání z nedostatku podpory, způsobily, že se Holub v Evropě necítil dobře. Toužil co nejdříve se dostat zpět do Afriky. Koncem dubna 1882 psal z Terstu dopis Josefě Náprstkové, který zachycuje jeho tehdejší rozpoložení. Mé srdce je na moři a za mořem v celém světě! Jeda dráhou po úpatí hor Karpatských podél zálivu Terstského, cítil jsem se opět na oceánu a mimovolně sledoval obláčky na nebi a jimi zalétl do těch vzdálených krajin, kde má práce nedokončena, stále na svého tvůrce čeká! Oh, proč ještě nemohu odlétnouti? Značná síla výtečníků v otčině a v říši; vždyť mne nepotřebujete, protož tím upřímněji mohu tam za mořem působiti a jiným cestu upravovati! Jak mne ten pohled na tu modrou Adrii okouzlil, mých myšlenek roznícil! Cítil jsem se jak doma, ale volným pánem. Bože, svět přede mnou, vlnky kývajíce mne k dalšímu pochodu 7 Během následujícího roku se Holubovi podařilo navýšit prostředky své expedice pouze o sedm tisíc zlatých, a dosáhl tedy celkové sumy třiceti osmi tisíc. Tato suma ovšem na uskutečnění cesty zdaleka nestačila, navíc 263
15 v té době došlo k novému navýšení odhadovaných nákladů na minimálně sedmdesát tisíc zlatých a to ještě za předpokladu, že s ním do Afriky pojedou pouze dva evropští průvodci. I při této nejskromnější podobě svého podniku tedy nedisponoval ani polovinou předpokládaných nákladů. Nehledě na to se však rozhodl cestu přece jen podniknout. Podporu ještě naposledy hledal u císaře, který jej přijal na zvláštní audienci, při níž mu Holub představil plán své cesty. Zamýšlel se již počátkem května vydat do Hamburku, nalodit na parník a vyrazit do Kapského Města. Zde chtěl uskutečnit výstavu výstroje své expedice, od níž si sliboval získání chybějících prostředků. Vlastní expedici rozdělil do tří etap. Během první se chtěl věnovat výzkumu Kapska, posléze se přesunout do Port Elizabeth a odtud plánoval vyrazit na druhou etapu, která měla zahrnovat výzkumnou cestu na území Bečuánů až k řece Zambezi. Zde měla začít třetí etapa, zahrnující průzkum území Marucké říše až k jezeru Bangweulu, výzkumnou cestu podle toku řeky Kongo a průnik na sever na území Súdánu. Ještě v dubnu 1883 se Holub vydal také do Anglie. Chtěl tu získat finanční podporu a také svolení od paroplavební společnosti k bezplatné přepravě své výpravy. Opírám se zvláště o laskavost, projevenou touto společností již před třemi lety, při mé zpáteční cestě do Evropy, kdy mi tato společnost bezplatně přepravila 49 beden, mou černou služku Bellu, mého psa Spota a čtrnáct posad s živými zvířaty. 8 Holubova snaha získat finanční podporu v cizině pochopitelně neunikla pozornosti tisku. Český i rakouský tisk se shodl, že se jedná o velice smutný zjev, že odvolávati se musí v cizině 9 Velký rozdíl ovšem panoval při hledání příčiny této situace a také v názoru, kdo vlastně má Holubovu expedici podporovat. Podle Neue Freie Presse to bylo povinností především české společnosti, české listy okamžitě odpověděly protiútokem. Ostatně bychom ku slávě jména českého milerádi vypravili a bohatě vybavili českou expedici proslulého cestovatele českého, kdybychom nebyli nuceni stavět z vlastních peněz divadla, nemusili z vlastních peněz zařizovati a vydržovati proti návalu germanisace nákladem statisícův české školy pro mládež. [ ] Co jsme pro Holuba učiniti mohli, učinili jsme, že donucen byl v cizině doprošovati se peněz, tím nejsme vinni my. 10 Návštěva Anglie Holubovi více prostředků nezískala. Dozvěděl se zde však o nejnovějším vývoji v Jižní Africe a především o šarvátkách 264
16 na území obývaném bečuánskými kmeny, což jej přimělo navýšit počet svých evropských průvodců. zde obdržené zvěsti, přiměly mne najisto 6 sluhů [ ] najmouti, což mně více než zl. výloh způsobilo. Potřeboval jsem od minimum zl.; potřebuji nyní přes zl 11 Přestože v polovině roku 1883 neměl zdaleka zajištěno finanční pokrytí své expedice, většinu jejího vybavení se mu již opatřit podařilo. Ve čtyřech bednách měl rozložen železný vůz a člun, speciálně pro něj vyrobené v Klosterneuburgu 12. Člun dokonce Holub dva týdny testoval na Dunaji, aby se přesvědčil, zda splňuje všechny jeho požadavky. Vztahuje se k tomu jedna zajímavost. Původně si za 100 zlatých opatřil jinou loď od firmy Bolzano a Tedesco. Firma se sice zaručila za její kvalitu, ovšem Holub se na radu hejtmana Glasse z Klosterneuburgu rozhodl přece jen ji vyzkoušet. K velkému překvapení přihlížejících se však člun velmi rychle potopil. Holuba to přimělo zadat výrobu nové lodě přímo vojenským dílnám v Klosterneuburgu. Nyní již byl spokojen. Člun sestává ze tří samostatně využitelných částí a byl pod specielním dohledem velitele Pionýr-Zeugsdepots v Klosterneuburgu, Hauptmanna Glasse, zhotoven a může být považován v každém ohledu za velmi zdařilý. Holub jej chtěl využít především na řekách Limpopo, Čobe a Zambezi, ale byl zhotoven důmyslně tak, aby byl užitečný i během cesty po souši. První část vozu slouží jako úschovna pro zvěřinu a maso. Nedostatek toho se mi činil na mé první cestě zvlášť citelný. Zavěšená zvěřina na voze byla nejen nepříjemná, lákala hmyz a v noci šelmy, ale kromě toho se v horku také rychle kazila. Druhý, prostřední a o něco větší díl, měl během cesty sloužit jako nádrž na vodu pro tažná zvířata a byl proto dokonce opatřen pumpou. Třetí díl člunu byl určen pro uskladnění palivového dříví a nářadí. Podobnou péči věnoval Holub také výrobě železného vozu. Byl mnohem lehčí než běžné vozy používané v Jižní Africe a vyžadoval proto jen polovinu tažných zvířat. V případě nutnosti se i on dal rozložit na několik částí a pohodlně přenášet. Toho chtěl Holub využít během průchodu oblastí severně od řeky Zambezi, kde nemohl použít tažná zvířata. 13 V dalších bednách měl připraveny nejrůznější potřeby a výstroj. Ve výbavě měl také různé měřičské přístroje, např. teodolit 14, chronometry 15, aneroidy 16, dále dalekohledy, přístroje k měření odchylky magnetické jehly apod. Dvě velké bedny obsahovaly kuchyňské náčiní, malý psací stolek, skříně na knihy, psací potřeby a skládací polní kovadlinu, dále 265
17 kovářské, zámečnické, truhlářské, kolářské a puškařské nástroje a samozřejmě také zbraně, revolvery, pušky a náboje, pomůcky pro preparaci, ošetřování a uložení sbírek atd. Kromě vlastní výstroje a vybavení expedice vezl samozřejmě i bedny s předměty určenými pro výměnný obchod s domorodci, např. množství kartounu i částí oděvu, dýmky, dvě stě nožů, obrázky na skle, zrcátka, hračky a především dvacet centů benátských skleněných perel. Celkem čítalo vybavení jeho expedice 164 beden nákladu. Oproti své první cestě Holub nemusel se svou expedicí cestovat až do Southamptonu, aby se nalodil na parník do Jižní Afriky. Paroplavební společnost Union Steam Ship Company totiž od roku 1882 zřídila přímou linku z Hamburku do Kapského Města. Stačilo tedy do Hamburku přepravit náklad po železnici. Správní rada rakouské Nordwestbahn Holubovi poskytla bezplatně šest vagonů na přepravu celé expedice a podpořily jej také saské a pruské železniční společnosti. 17 V rámci příprav na svou další cestu do Afriky se Holub velmi intenzivně zabýval také studiem přírodních věd. Připomeňme, že již v sedmdesátých letech prováděl v Africe výzkumy v nejrůznějších vědních oborech. Díky tomu také přivezl do Evropy tak rozmanité a rozsáhlé sbírky. Do Afriky se tehdy vydával krátce po promoci a samozřejmě nedosahoval ve všech vědních disciplínách takové úrovně, jak by si býval přál. Proto se nyní snažil své znalosti prohloubit. Intenzivní studium zahájil někdy v druhé polovině roku Kromě přírodních věd nebo geologie, v kterých mu velmi pomohl např. Prof. Ludwig Neumann, se vzdělával také v praktické medicíně. Zaměřil se obzvláště na studium léčby zimničních nemocí a řadu otázek konzultoval např. s primářem pražské všeobecné nemocnice Dr. Josefem Václavem Drozdou. Mnoho času věnoval i praktickému cvičení se zeměměřičskými či meteorologickými přístroji. Podívejme se nyní trochu blíže na vlastní složení jeho expedice. Přestože plánoval vícečlennou expedici, nikdy vlastně neuvažoval o vytvoření týmu odborníků a vědců. Nevíme sice, jakou konkrétní podobu měla mít jeho původně zamýšlená mezinárodní expedice, ovšem i v ní měl mít hlavní slovo sám Holub a těžiště vědecké práce mělo zřejmě spočívat především na něm samotném. I proto ostatně věnoval takovou pozornost teoretické přípravě a studiu. 266
18 Členy expedice vybíral postupně a jak již víme, jejich počet několikrát změnil. Holub k nim přistupoval velmi podobně jako k průvodcům na svých výzkumných cestách během prvního pobytu v Africe. Nehledal rovnocenné spolupracovníky či dokonce kolegy, ale vlastně spíše jen jakési pomocníky, kteří mu budou nápomocni v realizaci jím stanovených cílů. Ve svém cestopise, v novinových článcích i v korespondenci je dokonce označoval jako své sluhy. Dnes to může působit poněkud pejorativně, ovšem ve druhé polovině 19. století a charakteru tehdejší společnosti byl tento výraz neutrální a jeho německý ekvivalent der Diener, který Holub rovněž užíval, se ostatně i dnes překládá jako služebník a někdy dokonce ve významu zaměstnanec. Holubův záměr vydat se znovu do Afriky, byl obecně známý a není divu, že mnoho mužů zatoužilo slavného cestovatele při jeho příští cestě doprovázet. V letech se Holubovi sešlo několik set žádostí o účast v jeho expedici z celé Evropy a další docházely dokonce ještě v průběhu roku V červnu 1883 se Holub v dopise Ludvíku Kottnerovi dokonce zmiňuje o více než sedmi stech těchto nabídkách. 18 Do dnešní doby se jich sice dochovala jen menší část, přesto umožňuje udělat si obrázek o poměrně různorodém spektru osob hlásících se do Holubových služeb. Mezi zájemci byli muži nejrůznějšího věku i profese. Nechyběli sedmnáctiletí chlapci, které vábilo tajemné kouzlo a dobrodružství neznámých končin nebo kteří chtěli prostě utéci z domova. Výjimkou nebyli ani nešťastníci, hledající v cestě do Afriky útěk od běžných starostí, neúspěšného života či dokonce vlastní ženy Vedle nich přicházely ale samozřejmě také seriózní nabídky. O účast v expedici měli zájem bývalí námořníci, váleční veteráni a dokonce i někteří cestovatelé. Zcela zvláštní skupinu tvořili různí odborníci, např. vystudovaní lékaři, přírodovědci, ale také geodeti apod. Své služby Holubovi nabízeli i akademičtí malíři a grafici a přihlásilo se také několik fotografů. Právě tyto nabídky jsou z celého spektra patrně nejzajímavější. Někteří totiž byli dokonce ochotni poskytnout expedici kromě svých služeb také vlastní fotografické vybavení. To je důležité zejména z toho důvodu, že dodnes vlastně není jednotný názor, proč Holub v Africe nevyužil fotografii, ale vždy spoléhal na svou schopnost zdokumentovat vše potřebné pomocí svých kreseb. 267
19 Členy své expedice Holub vybíral z příslušníků zemí rakouskouherské monarchie. Některé si vybral na základě vlastních zkušeností, např. Ignáce Leeba z Vídně, který pro něj pracoval již od roku 1880 jako truhlář. Jiné přijal na základě cizích doporučení, což byl případ koláře Jánosze Feketeho z Uher a zámečníka Antonína Haloušky z Rajhradu, které mu doporučili v Klosterneuburgu, kde oba sloužili. Haloušku si údajně Holub vybral také proto, že byl původně vyučený švec a sedlář. Velmi zajímavá byla volba dalšího člena expedice, truhláře Josefa Špírala ze Šťáhlav, který byl Holubovým bratrancem. 19 Pouze dva členy své expedice, kováře Karla Bukače a řezníka Osvalda Söllnera, si vybral až v červnu 1883 z došlých žádostí. Najmul jsem čtvrtého a najmu ještě dva, vyhledaje jich z počtu více než 700 mužové[!], kteří se byli přihlásili. 20 V literatuře i v archivních pramenech se vyskytují rozdíly v uváděných profesích jednotlivých účastníků expedice. Důležitější je, že Holub dbal, aby každý člen expedice byl zběhlý minimálně ve dvou řemeslech. Výběr Holubových společníků se stal později terčem nejrůznější kritiky. Okolnost, že nepřibral nebo nevyzval k účasti na nové své výpravě vědecký svět vězela v samé povaze Holubově. Holub byl ctižádostivý chce, aby výprava byla jeho dílem aby s nikým se nemusil děliti o slávu. 21 Jiří Baum dokonce ve své práci viděl právě ve výběru Holubových druhů příčinu budoucích problémů výpravy a jeden z důvodů jejího předčasného konce. Holub ale vycházel především z vlastní zkušenosti, kterou učinil během svých výzkumných cest v sedmdesátých letech. Svou rakousko-uherskou expedici postavil víceméně na stejném principu a podle stejného modelu. Dobře věděl, že na početnou výpravu vojenského typu, s jakou se do Afriky vydával např. Stanley, nesežene nikdy dostatek finančních prostředků. Od expedice složené z vědců jej také mohl odradit osud jedné Livingstonových výprav, která se rozpadla ještě před vlastním zahájením. Větší počet výrazných osobností s různým vědeckým zaměřením mohl pak vcelku oprávněně považovat spíše za nevýhodu. Ostatně během svých výzkumných cest v sedmdesátých letech se přesvědčil, že množství vědecké práce dokáže obsáhnout a vykonat sám. Pokud tedy nyní hledal společníky, pak tedy především pomocníky, kteří mu zajistí podmínky, aby se mohl věnovat svým výzkumům. S tím ostatně také koresponduje důraz na jejich řemeslnou zručnost. Samozřejmě zůstává otázkou, jak by svou expedici sestavil, kdyby měl 268
20 Rosa Hofová-Holubová. Ateliér Winter, Dr. Emil Holub. J. Löwy, Josef Špíral. A. Žák, s.d. Karel Bukač. G. Heitel, s.d.
dr. Emil Holub PhDr. Martin Šámal
dr. Emil Holub PhDr. Martin Šámal 1.4.2016 Holice 1847-1857 Emilian Karel Jan 7.10.1847 narození 10.10.1847 křest Pátek 1857-1859 Studium medicíny Jan Ev. Purkyně (1787-1869) Tagebuch-Reisen Archeolog
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Emil Holub Cestovatel etnograf sběratel Martin Šámal v y š e h r a d N á r o d n í m u z e u m M a rt in Šá m a l Emil Holub Cestovat el, et nogr
Vícevojta NáprStek vlastenec Sběratel mecenáš Milena Secká
vojta NáprStek vlastenec Sběratel mecenáš Milena Secká v y š e h r a d N á r o d N í m u z e u m Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Vojta náprstek VlaStenec Sběratel Mecenáš Milena
VíceLetošní školní rok 2012/2013 jsme zahájili s 9 třídami a 195 žáky, o které se stará celkem 25 zaměstnanců, z toho 14 pedagogů a 3 vychovatelky.
Masarykova ZŠ Dolní Roveň Letošní školní rok 2012/2013 jsme zahájili s 9 třídami a 195 žáky, o které se stará celkem 25 zaměstnanců, z toho 14 pedagogů a 3 vychovatelky. Co nás čeká v nejbližší době? Učitelé
VíceZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Autor: Antonín Krejčí
OPVK Šablona klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU Název sady: Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku Číslo a název DUM: VY_32_INOVACE_11_Afrika
VíceMiroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945
Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech
VíceMUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU
MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU Podle Theodora Billrothajeden z nejvíce prakticky zaměřených humanistů 19. století. Narozen v roce 1822 jako čtvrtý syn v rodině barona Jana von Mundyho
VícePLUTONIOVÁ DÁMA PLUTONIOVÁ DÁMA. narozena v Ústí nad Labem, zemřela v Providence
PLUTONIOVÁ DÁMA PLUTONIOVÁ DÁMA LILLI HORNIG, narozena 22. 3. 1921 v Ústí nad Labem, zemřela 17. 11. 2017 v Providence (USA, Rhode Island) 56 Neznámí hrdinové 5 sazba.indd 56 06.02.18 16:21 Lilli Hornig
VíceŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566)
Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 110200/22 ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953 Inventář (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Zora Damová Praha 2015 I. Vývoj původce fondu Václav Štěpánek byl pražský mlynář,
VíceZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list
ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně
VícePříloha č. 1 Foto č. 1: Milada Veselá (rozená Erbenová) a František Veselý
Příloha č. 1 Foto č. 1: Milada Veselá (rozená Erbenová) a František Veselý Foto č. 2, 3, 4: průhled do bytu rodiny Veselých v roce 1919 (foto vpravo: za dveřmi portrét Charlotty G. Masarykové); rodinný
VíceCESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE
CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav
VíceMiroslav Hubert Po stopách paroplaveb J. P. Parraua a M. Goldmanna 1880 1888
Miroslav Hubert Po stopách paroplaveb J. P. Parraua a M. Goldmanna 1880 1888 počet stran: 70 vazba: brožovaná Ilustrací, fotografií a výkresů: 34 běžná cena: 149 Kč ISBN 978-80-86930-79-4 Vydáno jako příspěvek
VíceHolub. Cestovatel etnograf sběratel. Martin
Emil Holub Cestovatel etnograf sběratel Martin Šámal v y š e h r a d N á r o d n í m u z e u m M a rt in Šá m a l Emil Holub Cestovat el, et nogr a f, sběr at el Fotografie Národní muzeum, INNOVATE s.
VíceMUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny
MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Jakub Vetešník ZZS Olomouc Komise pro historii oboru ČSARIM MMXIV Mauric Remeš v době vídeňských studií medicíny, asi 1890 Vědecká knihovna v Olomouci,
VíceBonus: Děti Marie Terezie
Bonus: Děti Marie Terezie Marie Alžběta (1737 1740) Marie Anna (6. října 1738, Vídeň 19. listopadu 1789, Klagenfurt) Marie Anna Habsbursko-Lotrinská, byla dobročinnou a sociálně angažovanou dcerou královny
VícePříloha 8 ATLASOVÁ TVORBA
ATLASOVÁ TVORBA Vyjádřením a uznáním vysoké úrovně znalostí a tvůrčích schopností příslušníků Vojenského zeměpisného ústavu v oborech kartografie, geografie a kartografická polygrafie byla účast jeho redaktorů,
VíceVY_32_INOVACE_D5_20_07. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT NÁROD SOBĚ
VY_32_INOVACE_D5_20_07 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT NÁROD SOBĚ VY_32_INOVACE_D5_20_07 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 10 listů prezentace Šablona: III/2 Název:
VíceDruhá třída ČAVU se v roce 1928 rozdělila na
Úspěchy přírodních a technických věd v období 1918 1938 Druhá třída ČAVU se v roce 1928 rozdělila na pět sekcí: matematicko-fyzikální, chemicko-mineralogicko-geologickou, biologickou, lékařskou a technickou.
VíceLudwig Polzer-Hoditz. Osudové obrazy z doby mého duchovního žákovství
Ludwig Polzer-Hoditz Osudové obrazy z doby mého duchovního žákovství IV. obraz 1928 Pohled najeden zámeček v Horních Rakousích. Berta a já rozmlouvající na okraji lesa. Já: Tři roky jsou tomu již, co od
VíceVyšel II. svazek 25. dílu Monografie
Vyšel II. svazek 25. dílu Monografie Poštovní odívání v Českých zemích nová publikace, která chyběla Osmého listopadu vyšel II. svazek 25. dílu Monografie československých a českých známek a poštovní historie,
VíceJMÉNA ULIC PODLE VÝZNAMNÝCH
JMÉNA ULIC PODLE VÝZNAMNÝCH JINDŘICHOHRADECKÝCH OBČANŮ ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 Tento projekt je
VíceZpráva ze zahraniční cesty
Zpráva ze zahraniční cesty Místo: Levoča (Slovensko) Termín: 20. 22. června 2006 Doprava: autobus / vlak Odjezd: 19. 6. 7.00 hod. Praha, ÚAN Florenc 19. 6. 15.40 hod. Poprad, aut. nádraží 19. 6. 16.10
Více5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012
5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o
Více19. století - doba českých vynálezců
Rozvoj čtenářské a informační gramotnosti Pracovní list číslo:16 Název: 19. století doba českých vynálezců Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Anotace: Práce s textem, doplňování, orientace v historických
VíceKateřina Strnadová. Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Metodika galerijní pedagogiky (GP3MP_MGP), JS 2013 Mgr. Bc. Alice Stuchlíková, Ph.D.
Kateřina Strnadová Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Metodika galerijní pedagogiky (GP3MP_MGP), JS 2013 Mgr. Bc. Alice Stuchlíková, Ph.D. teoretik umění, historik, spisovatel ředitel hamburské
VíceOdpovědět na výzvy své doby
Odpovědět na výzvy své doby Scénář s podněty ke katechezi mladých a dospělých věřících Určení programu: Program je vhodný pro mladé a dospělé lidi. Lze ho zařadit jako tematický blok do programu systematické
VíceVálky o dědictví španělské
Války o dědictví španělské r. 1700 vymírá španělská větev Habsburků následují války o dědictví španělské mezi rakouskými Habsburky a francouzskými Bourbony (o španělský trůn) vítězem a španělským králem
VíceNejlepší příspěvky soutěže O nejzajímavější muzejní kufřík
Nejlepší příspěvky soutěže O nejzajímavější muzejní kufřík Věková kategorie 14 18 let 1. MÍSTO Autorka: Kateřina Mazancová (České Budějovice) Název: Babiččin zachránce (Retro hity) 2. MÍSTO Autorka: Tereza
VíceVÁCLAV IGNÁC STRATÍLEK
VÁCLAV IGNÁC STRATÍLEK V áclav Ignác Stratílek se narodil 31. 7. 1873 jako syn Petra Stratílka (1844 1904), mistra kočárnického a sedlářského. Řemeslu se vyučil v továrně na příbory v Moravské Třebové.
VíceAnotace: Nové učivo Sbírka pro Národní divadlo- pracovní list k textu. Opakování-křížovka na opakování pojmů k Národnímu divadlu.
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: I/2-Inovace zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Název DUM: Sbírka pro Národní divadlo Třída: 8.
VícePracovní list k projektovému dni PD 04/01. Hrdličkovo muzeum
Pracovní list k projektovému dni PD 04/01 Hrdličkovo muzeum Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a příroda, Člověk a svět práce Přírodopis,
Více5. třída. Vytvořil: Renáta Pokorná Dne: 13. 9. 2011. VY_32_Inovace/8_443
5. třída Vytvořil: Renáta Pokorná Dne: 13. 9. 2011 VY_32_Inovace/8_443 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s dobou a významem osvícenství, vládou Marie Terezie. Prezentace slouží k názornému výkladu
VíceKdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích?
Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích? Vysoká škola chemická v Pardubicích vznikla Vládním nařízením č. 81 z 27. června 1950. Výuka byla zahájena 15. října 1950 v adaptovaných prostorách pekařské
VíceJOHANN RADON a počítačová tomografie
JOHANN RADON a počítačová tomografie Alena Šolcová 26. listopadu 2013 Dětství Narodil se 16. prosince 1887 v Děčíně. Rodiče: Anton a Anna, otec bankovní úředník. Vyrůstal s dcerami otce z prvního manželství.
VíceZŠ ČESKÝ DUB, Komenského 46, Český Dub
ZŠ ČESKÝ DUB, Komenského 46, 463 43 Český Dub Naše město a okolí VY_32_INOVACE_01_VL_5_13 Autor: Mgr. Jana Pechancová Období: březen 2012 Ročník: 5. Tematický okruh: Lidé kolem nás Téma: Společenský život
VíceRegionální muzeum v Českém Krumlově
04/2016 Regionální muzeum v Českém Krumlově Měsíční muzejní zpravodaj NEWSLETTER Prosinec 2016 RYCHLÝ PŘEHLED Adolf Born aneb Jak vzniká poštovní známka Hvězdy stříbrného plátna WORKSHOPY: Vánoční polaz
VícePřílohy Příloha: Obrázek č. 1 Novoroční oltář předků
Přílohy Příloha: Obrázek č. 1 Novoroční oltář předků [PECHOVÁ, Eva. Vietnamské novoroční lahůdky. Klub Hanoi [online]. 2005, [cit. 2011-03- 24]. Dostupný z WWW: .]
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceDějepisná olympiáda 37. ročník 2007/2008
Č. Jméno.. Adresa školy.. Adresa bydliště.. (Jméno a adresu vyplňte až po ukončení soutěžního kola, především u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut dětí a mládeže MŠMT, Sámova 3, 101
VícePROF. MUDR. LADISLAV PILKA, DRSC.
PROF. MUDR. LADISLAV PILKA, DRSC. MUDr. David Rumpík, Ph.D.1,2, MUDr. Taťána Rumpíková, PhD. 1,2 1. Klinika reprodukční medicíny a gynekologie Zlín 2. Fakulta humanitních studií, Univerzita T. Bati, Zlín
VícePřemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych)
Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pedagog. Přemysl Pitter Bez lásky, bez lidskosti,
VíceNárodní technické muzeum Archiv Národního technického muzea BRAUNER BOHUSLAV (1855-1935)
[Zadejte text.] Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea BRAUNER BOHUSLAV (1855-1935) Prozatímní inventární seznam NAD č. 583 evidenční pomůcka č. 214 Honzáková Valerie Praha 1971 [Zadejte
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:
VíceKOUZLO STARÝCH MAP. SEMINÁŘ STARÉ MAPY SOUČASNOSTI Možnosti využití starých map, pohled do minulosti i budoucnosti
KOUZLO STARÝCH MAP SEMINÁŘ STARÉ MAPY SOUČASNOSTI Možnosti využití starých map, pohled do minulosti i budoucnosti Alena Vondráková, Stanislav Popelka 4. 10. 2016 ZLÍN PROČ KOUZLO STARÝCH MAP? staré mapy
VíceNázev: Námořní cesty. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti
Název: Námořní cesty Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)
VíceJOSEF HLÁVKA. Štěpánka Bočanová Jakub Hudek Petr Lintner
JOSEF HLÁVKA Štěpánka Bočanová Jakub Hudek Petr Lintner 126TERI 2013/2014 1 ŽIVOTOPIS rakousko-uherský, resp. český, architekt, stavební podnikatel a politik narozen 15. února 1831 v Přešticích zemřel
VíceK.u.K. Kriegsmarine Bitevní lodě Jeho Veličenstva Jan Kolář
K.u.K. Kriegsmarine Bitevní lodě Jeho Veličenstva Jan Kolář počet stran 186 vazba pevná fotografií a ilustrací včetně barevných301 běžná cena 499 Kč, naše cena 450 Kč, cena K M K 400 Kč ISBN 978-80-86930-69-5
VíceCZ.1.07/1.4.00/21.1920
SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger
VíceEU_12_sada2_13_ČJ_William_Shakespeare_Dur
EU_12_sada2_13_ČJ_William_Shakespeare_Dur Název školy Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Karviná, p. o. Autor Mgr. Durajová Helena Anotace Vzdělávací oblast Pracovní list je zaměřen na upevnění
VíceHÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ
HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec
VíceIntegrovaná střední škola, Sokolnice 496
Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:
VíceW lfg f ang n A madeus s Moza z rt
Wolfgang Amadeus Mozart Anotace Prezentace seznámí žáky se životem a dílem Wolfganga Amadea Mozarta. V úvodu si žáci zopakují znalosti z předchozích hodin, eventuálně učivo z nižších ročníků. V průběhu
VíceTEST VŠEOBECNÝCH ZNALOSTÍ
1. V jakém vztahu je ke mně syn sestry mého otce? a) tchán b) bratr c) bratranec d) strýc 2. Od kolika let má občan ČR volební právo?. 3. Svátek Tří králů se slaví: a) 6.1. b) 6.2. c) 1.1. d) 25.12. 4.
VíceJaroslav Pošvář (1900 1984)
Jaroslav Pošvář (1900 1984) Jaroslav Pošvář, další z právních historiků z vůle osudu, patřil spolu s Jiřím Cvetlerem a Hynkem Bulínem k těm málo profesorům brněnské právnické fakulty, kteří na ní působili
VíceCESTA NA KONEC SVĚTA aneb pouť do Santiaga de Compostela. Václav Klein
CESTA NA KONEC SVĚTA aneb pouť do Santiaga de Compostela Václav Klein Text a fotografie 2015 Václav Klein Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-7536-012-0
VícePoštovní věstník Český telekomunikační úřad
Poštovní věstník Český telekomunikační úřad Částka 10 Ročník 2007 Praha 27. září 2007 OBSAH: SDĚLENÍ ČESKÉHO TELEKOMUNIKAČNÍHO ÚŘADU 44 Vyslovení souhlasu se změnou poštovních podmínek 45 Změna poštovních
VíceNárodní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Vetter Quido, prof.
Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Vetter Quido, prof. (1910-1960) Prozatímní inventární seznam NAD č. 577 evidenční pomůcka č. 215 Honzáková Valerie Praha 1971 Prof. Quido Vetter
VíceZpravodaj. XI. Gerontologický den. Číslo 10/2013. Vstupenky. na divadelní představení
Zpravodaj Číslo 10/2013 m ě s t s k ý ú s t a v s o c i á l n í c h s l u ž e b m ě s t a p l z n ě XI. Gerontologický den Pátek 25.10.2013 byl pro některé z uživatelek DS Sedmikráska ve znamení XI. Gerontologického
VíceNázev školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/ Téma sady: Přírodopis
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/21.3210 Téma sady: Přírodopis Název DUM: VY_32_INOVACE_3C_20_Významní_biologové Vyučovací předmět: Přírodopis Název vzdělávacího
VíceNázev školy: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace
Název školy: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_13_Božena Němcová Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační
VíceVánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže
Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet
VíceNárodní hrdost (pracovní list)
Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý
VícePROJEKT SPECIFICKÉHO VÝZKUMU V ROCE 2013 NA
PROJEKT SPECIFICKÉHO VÝZKUMU V ROCE 2013 NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY HRADEC KRÁLOVÉ Název projektu: Učebnice fyziky v základním školství a na gymnáziu v Českých zemích Odpovědný řešitel: Mgr. Ing.
VíceRadim Weber VIOLA - SMUTNÁ KRÁLOVNA. Ukázka knihy z internetového knihkupectví
1 Radim Weber VIOLA - SMUTNÁ KRÁLOVNA 2 Copyright Autor: Radim Weber Ilustrace: Václav Nenáhla Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2016 ISBN: 978-80-7512-382-4 (epub) 978-80-7512-383-1 (mobipocket) 978-80-7512-384-8
VíceČ. Příjmení a jméno:. Adresa školy:... Adresa bydliště:...
Č. Příjmení a jméno:. Adresa školy:.... Adresa bydliště:..... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné
VíceProjekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceZpráva o činnosti v roce 2012
Zpráva o činnosti v roce 2012 Občanské sdružení na ochranu památek v Dolních Chabrech (dále jen OSOP) si v roce 2012 připomenulo páté výročí svého vzniku. Bylo založeno v roce 2007 s hlavním cílem zachránit
Vícebýt a se v na ten že s on z který mít do o k
být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když
VíceNázev knihy. Vyšlo také v tištěné verzi. Objednat můžete na
Název knihy Vyšlo také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz Petr Kostka Proč se říká? Achillova pata a další antická úsloví e-kniha Copyright Albatros Media a. s., 2016
VíceNávod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.
1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla
VíceDOMINO PŘEMYSLOVCI SV. LUDMILA
DOMINO PŘEMYSLOVCI K textu najděte správný obrázek. Na dolní straně obrázku je jméno další osobnosti, k ní najděte popisku a potom obrázek. Na dolní straně bude jméno další osobnosti dějin. Tak pokračujte
VíceEVROPA PO REVOLUCI 1848
EVROPA PO REVOLUCI 1848 1 Velká Británie koloniální velmoc / Malta, Cejlon, Nový Zéland, Austrálie,Kanada, Egypt, Súdán, jižní Afrika, Indie = "perla britského impéria ", císařství, anglický král je indickým
VíceS T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U
S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U Název archivní pomůcky: Nickel Emil Časové rozmezí: 1906-1946 Druh archivní pomůcky: inventář Číslo listu JAF: 718 Evidenční číslo pomůcky: 1386 Zpracovala:
VíceS T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C
S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 9. zasedání zastupitelstva města dne: 29. 10. 2015 Bod pořadu jednání: Návrh na udělení čestného občanství města v letech 2015 a 2016 a medaile města v roce
VícePAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ. PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D.
PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. Ústí nad Labem 2008 Obsah Úvod 9 1. Paul Hindemith - život a dílo v obrysech 13 1. 1 Období mládí a tvůrčích počátků 13 1. 2 Avantgardní období
VíceNÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.
NÁRODNÍ OBROZENÍ = české národní hnutí 18. a 19. století snaha o obnovení potlačené české kultury / jazyka, literatury, divadelního umění / SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. součástí Rakouska / habsburská
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044. ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vytvořili žáci 7.
VíceRodinný archiv Valentů Inventář
Státní oblastní archiv v Plzni 5.oddělení Rodinný archiv Valentů 1850 1943 Inventář č. EL NAD: 20254 Číslo AP: 599 Ladislava Váňová Klatovy 2006 2 OBSAH Str. Úvod I. Vývoj původce archivního souboru...
VícePRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY
Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku
VíceVY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:
VíceNárodní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Josef František Duda
Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Josef František Duda (1810-1916) Prozatímní inventární seznam NAD č. 308 evidenční pomůcka č. 110 M. Vach Praha 1950 inv. č. obsah ks datace
VíceFRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A. I. Dvě vlasti
FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A I. Dvě vlasti Malíř František Kupka (1871-1957) pocházel z východních Čech. Dětství prožil v Dobrušce, kde se vyučil sedlářem. Díky svému výtvarnému talentu byl však doporučen
VíceCZ.1.07/1.4.00/21.1920
PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_20_07 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger
VíceVY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ
VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ OSOBNOSTI 1 Jak se jmenoval český jazykovědec, autor první české mluvnice, který svá díla psal německy a latinsky a nevěřil
VíceVeřejná místa pro intimní chvilky
DOCUMENTA PRAGENSIA MONOGRAPHIA Jaroslav Jásek Veřejná místa pro intimní chvilky proměny pražských veřejných záchodků Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Archiv hlavního města Prahy
VíceRudolf II. - mecenáš umění
Rudolf II. - mecenáš umění AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP zhodnotí vládu Rudolfa II. a jeho podíl na politickém, kulturním a vědeckém rozkvětu Prahy hlavním sídlem habsburské říše - porozumění
VíceVýroční zpráva Archivu města Plzně za rok 2006
Výroční zpráva Archivu města Plzně za rok 2006 Sídlo archivu: Veleslavínova 19, 305 77 Plzeň telefon: 378 032 600, 601, 604-605, 607-609, 611, fax: 378 032 602 e-mail: archiv@plzen.eu Zřizovatel archivu:
VíceKrátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009
Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009 Ekologická a mykologická osvěta, poradenská a informační činnost zaměřená na velké houby-makromycety, s cílem zvýšení prevence
VíceMuzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech pobočka Západočeského muzea v Plzni, p.o. NABÍDKA PROGRAMŮ PRO ŠKOLY 2018 / 2019
Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech pobočka Západočeského muzea v Plzni, p.o. NABÍDKA PROGRAMŮ PRO ŠKOLY 2018 / 2019 Doprovodné programy ke stálým expozicím 1 Historická expozice Rokycansko v minulosti
VícePsací potřeby, pracovní list, text (lze promítnout prostřednictvím interaktivní tabule nebo nakopírovat žákům).
Název školy: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_26_František Palacký Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační
VíceNárodní technické muzeum Archiv Národního technického muzea
Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Petřík Josef, prof. Ing. Dr. (1890-1944) Prozatímní inventární seznam NAD č. 630 evidenční pomůcka č. 202 Honzáková Valerie Praha 1971 Prof.
VíceMESTSKÉMUZEUM V DOBRUŠCE DO KONCE ROKU 1967
MESTSKÉMUZEUM V DOBRUŠCE DO KONCE ROKU 1967 Městské muzeum v Dobrušce bylo zpřístupněno veřejnosti roku 1931, po předchozích šestiletých přípravných pracích, které spočívaly převážně Ve sběru a shromažďování
VíceMístní školní rada Čepice
Státní okresní archiv Klatovy Místní školní rada Čepice 1930 1949 Inventář EL NAD č.: 1872 AP č.: 591 Eva Ulrichová Klatovy 2016 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceMgr. Blanka Šteindlerová
Identifikátor materiálu EU: ICT 3 59 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT = Předmět / téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace stručně seznamuje s příčinami, průběhem
VíceJan lucembruský. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_335 8. 6. 2012
Jan lucembruský Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_335 8. 6. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace o počátku vlády Jana Lucemburského Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si v závěru
VíceVZNIK ČESKOSLOVENSKA A JEHO PRVNÍ ZÁKON
VZNIK ČESKOSLOVENSKA A JEHO PRVNÍ ZÁKON ANOTACE: Zákon o zřízení samostatného československého státu (nazývaný rovněž První zákon nebo recepční norma) je spolu s Manifestem k národu základním dokumentem
VíceBleskový výsadek MOA v Anglii. (aneb Londýn-Cambridge-Canterbury)
Bleskový výsadek MOA v Anglii (aneb Londýn-Cambridge-Canterbury) Rakovník jsme opouštěli ve středu 12. 9. kolem třetí hodiny odpolední. Přijel pro nás zájezdový autobus, kterým jsme po chvíli dorazili
VíceJubilejní almanach Jednoty čs. matematiků a fyziků 1862 1987
Jubilejní almanach Jednoty čs. matematiků a fyziků 1862 1987 Zdeněk Horský Písemnosti z pozůstalosti prof. dr. A. Seydlera In: Libor Pátý (editor): Jubilejní almanach Jednoty čs. matematiků a fyziků 1862
Více