Přístrojové techniky pro subgingivální ošetření v ordinaci dentální hygienistky. Absolventská práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přístrojové techniky pro subgingivální ošetření v ordinaci dentální hygienistky. Absolventská práce"

Transkript

1 Přístrojové techniky pro subgingivální ošetření v ordinaci dentální hygienistky Absolventská práce Veronika Poláková Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor: Diplomovaná dentální hygienistka Vedoucí práce: Bc. Eva Andrlová Datum odevzdání práce: Datum obhajoby: Praha 2018

2 Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací. Praha Podpis

3 Děkuji Bc. Evě Andrlové za odborné vedení absolventské práce. Dále děkuji celému kolektivu vyučujících, rodině a přátelům za cenné rady a podporu během studia.

4 Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6. Podpis

5 ABSTRAKT Poláková Veronika Přístrojové techniky pro subgingivální ošetření v ordinaci dentální hygienistky Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí práce: Bc. Eva Andrlová Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2018, 84 stran Cílem této absolventské práce je přiblížení možností subgingiválního ošetření přístrojovou technikou. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je popsána anatomie zubních tkání a tkání parodontu, jejichž znalost je důležitá a nepostradatelná k dokonalému atraumatickému supragingiválnímu i subgingiválnímu ošetření pacienta. Dále jsou v této části popsány nejzákladnější onemocnění parodontu, což je zánět dásní (gingivitida) a zánět tkání parodontu (parodontitida), a také hlavní příčiny vzniku těchto onemocnění, plak a zubní kámen. Na konci teoretické části je obsažen popis subgingiválního ošetření a jednotlivých přístrojů, s popisem pracovního postupu, které se pro tento typ ošetření mohou použít. Popsány jsou zde přístroje: Air Scaler, Ultrazvuk, Air-Flow, Vectror a přístroj k Ozonové terapii. V praktické části práce je uvedeno vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na přístrojové subgingivální ošetření dentální hygienistkou. Tato práce jako celek má tedy sloužit k seznámení s anatomií zubních tkání a tkání parodontu, nejčastějšími zánětlivými změnami parodontu a jejich hlavními příčinami vzniku, subgingiválním ošetřením a přístrojovými technikami, spolu s jejich pracovním použitím, případně výhodami a nevýhodami jejich použití, které se pro subgingivální ošetření mohou použít. Klíčová slova: anatomie, subgingivální ošetření, přístrojová technika, gingivitis, parodontitis

6 RESÜME Poláková Veronika Subgingivale Geräteausstattung für die Behandlung in der Praxis der Dentalhygienikerin Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Beraterin: Bc. Eva Andrlová Abschlussarbeit, Prag: VOŠZ a SZŠ, 2018, 84 Seiten Das Ziel der Abschlussarbeit ist die Behandlungsmöglichkeiten der subgingivalen Geräteausstattung zu beschreiben. Die Abschlussarbeit ist in einen theoretischen und einen praktischen Teil gegliedert. Am Anfang des theoretischen Teils beschreibt man Anatomie der Zahngewebe und der Gewebe des Zahnfleisches, des Zahnhalteapparats, der Gingiva und des Alveolarknochens. Die Kenntnis über dieses Gewebe ist sehr wichtig für perfekte und atraumatische Behandlung des Patienten. Als nächstes sind in der Abschlussarbeit Parodontalerkrankungen beschrieben. Es sind vor allem Gingivitis und Parodontitis. Hier sind auch Ursachen dieser Erkrankungen aufgezählt, es sind vornehmlich der Zahnbelag und der Zahnstein. Am Ende des theoretischen Teils der Abschlussarbeit findet man Beschreibung der subgingivalen Behandlung, dann wird hier auch die Geräteausstattung mit ihrer Benutzung im subgingivalen Bereich des Zahnes beschrieben. Die Aufzählung umfasst diese Geräte: Air Scaler, Ultraschall, Air-flow, Vector und das Gerät für Ozontherapie. Im praktischen Teil der Abschlussarbeit befindet sich die Auswertung der Fragebogenerhebung. Der Fragebogen war für Dentalhygienikerinnen bestimmt. Sie sollen im Fragebogen die Fragen zu der subgingivalen Behandlung und zu den Geräten für subgingivale Behandlung beantworten. Diese Arbeit als Ganzes, sollte zum Kennenlernen mit der Anatomie von Zahngeweben und Parodontgewebe, mit den häufigsten entzündlichen Veränderungen des Parodonts und Hauptursachen ihrer Herkunft beitragen. Sie soll auch mit der subgingivalen Behandlungsund Geräteausstattung, sowie mit derer Verwendung, und den Vor- und Nachteilen ihrer Anwendung vertraut machen. Schlüsselwörter: Anatomie, subgingivale Behandlung, Geräteausstattung, Gingivitis, Parodontitis

7 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Vlastní dutina ústní Dočasný chrup Stálý chrup Zub Sklovina ( , enamelum, substantia adamantina) Zubovina (dentin, substantia eburnea) Zubní dřeň (pulpa dentis) Parodont - závěsný aparát zubu Dáseň (gingiva) Volná (marginální) gingiva Mezizubní gingiva (papila) Připojená (alveolární) gingiva Periodoncium (ozubice, závěsný aparát zubu) Cement (cementum, substantia ossea) Alveolární kost (alveolární výběžek, processus alveolaris) Zubní lůžko (alveolární lůžko, alveol) Plak (zubní mikrobiální povlak) Fáze tvorby zubního mikrobiálního povlaku Zubní kámen (calculus dentium) Supragingivální zubní kámen Subgingivální zubní kámen Zánět dásní - gingivitis Zánět závěsného aparátu zubů parodontitis... 31

8 7.1 Neagresivní formy parodontits Chronická parodontitis Agresivní formy parodontitis Prepubertální parodontitis Juvenilní parodontitis Rychle progredující parodontitis Nekrotizující postižení parodontu (Nekrotizující ulcerativní parodontitis) Parodontitis při celkových onemocněních Vyšetření subgingiválního prostoru Anamnéza Klinické vyšetření Rentgenové vyšetření Speciální vyšetření Subgingivální ošetření Instrumentárium pro subgingivální ošetření Ruční nástroje Rukojeť Dřík Pracovní část Přístrojové techniky Air Scaler Ultrazvukové přístroje Air-flow Vector Ozon PRAKTICKÁ ČÁST Dotazníkové šetření... 56

9 11.1 Cíl Hypotézy Metodika Výsledky dotazníkového šetření Diskuse ZÁVĚR SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ INFORMACÍ... 79

10 ÚVOD Téma této absolventské práce s názvem přístrojové techniky pro subgingivální ošetření v ordinaci dentální hygienistky, jsem si vybrala, protože existuje stále mnoho názorů na to, zda přístroje k tomuto typu ošetření využívat, či nikoliv. Zánětlivé změny, či jiná onemocnění parodontu jsou často se vyskytujícím problémem. Velmi často jsou tyto zánětlivé změny a onemocnění neléčeny. Pokud tomu tak skutečně je, tak následně mohou tyto patogenní změny přejít do pokročilých stádií, kdy postihují právě i subgingivální prostor. Ošetření pod dásní je díky anatomii poměrně nelehké a dále ho může stěžovat například citlivost a nesnadná motivace pacienta, protože výsledky terapie prostoru pod dásní nejsou většinou viditelné laickým okem a stále má většina lidí za pravdivé, že nemoci, jako např. parodontitis, jsou dědičné. Správná terapie tohoto prostoru je ale velmi důležitá a může napomoci k tomu, aby byly zuby a parodont déle funkční a celkově se může prodloužit životnost těchto tkání. Tato práce se tedy bude následně věnovat postupně všem aspektům, které jsou nezbytné pro správné ošetření subgingiválního prostoru. Teoretická část této práce je zaměřena především na anatomii zubních tkání a parodontu. Dále také na popis základních příčin vzniku patogenních změn parodontu, jimiž jsou zubní mikrobiální povlak a zubní kámen, jakožto druhotně změněný bakteriální povlak. Následně jsou v této části také popsány přístrojové techniky, které lze použít k subgingiválnímu ošetření. V praktické části se následně nachází vyhodnocení dotazníkového šetření. Dotazník byl sestaven pro dentální hygienistky a otázky, které se v daném dotazníku nacházely, byly směřovány především na použití přístrojů při subgingiválním ošetření. Touto prací bych tedy chtěla sdružit informace o anatomii ošetřovaných tkání, hlavních příčinách vzniku onemocnění parodontu a souběžně také o přístrojích, které lze při subgingiválním ošetření použít, přičemž jejich použití může urychlit a zlehčit práci v subgingiválním prostoru, tedy zvýšit komfort jak pro pacienta, tak i pro ošetřující. 10

11 TEORETICKÁ ČÁST 1 Vlastní dutina ústní Dutinu ústní ohraničují zubní oblouky a dásňové výběžky. Strop dutiny ústní je tvořen z tvrdého a měkkého patra 1. Měkké patro je zakončeno kuželovitým výběžkem čípkem 2. Dutina ústní je tedy, naproti vchodu do hltanu, neúplně ohraničena a po stranách ohraničují dutinu ústní patrové oblouky. Spodina dutiny ústní je tvořena především svaly jazyka. V dutině ústní jsou, ze stomatologického hlediska nejdůležitějšími orgány zuby, čelistní kosti, slinné žlázy a svaly, včetně svalů jazykových. Základní struktury dutiny ústní jsou vyobrazeny a popsány na obrázku č. 1. Obrázek 1 Dutina ústní (20) 1 lat. - palatum durum, palatum molle 2 lat. - uvula 11

12 1.1 Dočasný chrup Dočasný chrup neboli první dentice se skládá z 20 dočasných (mléčných) zubů. Jsou to dočasné horní a dolní řezáky, špičáky, první moláry a druhé moláry. Dočasný chrup není trvalým útvarem, ale po prořezání druhého dočasného moláru má jisté charakteristické znaky. Mezi tyto znaky zahrnujeme harmonické uspořádání dočasných zubů v obloucích bez mezer, či nedostatku místa, dále mírný překus zubů horní čelisti přes zuby dolní čelisti a na dočasném chrupu nenacházíme známky abraze. Zásadní rozdíl ve srovnání se zuby stálého chrupu je velikost zubů 3. Dřeňová dutina je u dočasných zubů širší a její stěny jsou tenčí než u zubů stálých 4. U kořenů dočasných zubů je rozdílná gracilnost, kořeny jsou zde gracilnější a u více kořenových zubů dochází ke sbíhání kořenů. Mezi takto postavenými kořeny se nachází zárodky stálých zubů. 1.2 Stálý chrup Zuby stálého chrupu se skládají z 32 stálých zubů. Ve frontálním úseku 5 horní a dolní čelisti jsou přítomny čtyři řezáky, dva špičáky, čtyři premoláry a tři moláry (premolárový a molárový úsek stálého chrupu se označuje jako úsek distální, či laterální). Mezi charakteristické znaky stálého chrupu patří: Horní zubní oblouk přesahuje dolní zubní oblouk. Horní zubní oblouk se tvarově podobá polovině elipsy, dolní zubní oblouk se tvarově podobá parabole, jejíž ramena se rozbíhají distálně. Při normálních poměrech přečnívají, při sevření čelistí, frontální zuby horní čelisti přes a před frontální zuby dolní čelisti 6. Řezáky dolní čelisti nakusují na palatinální plošky řezáků horní čelisti a horní střední řezáky jsou přibližně o jednu třetinu širší než řezáky dolní. 3 Zubní korunky první dentice jsou nižší a v krčkové oblasti je sklovina korunky výrazně ztluštělá. 4 Při preparaci kazivé léze ji lze poměrně snadno perforovat. 5 Přední úsek chrupu zahrnující zpravidla zuby od špičáku po špičák v daném zubním oblouku. 6 Používají se termíny předkus a překus; hloubka překusu bývá zpravidla 2-3 mm. 12

13 Díky vzájemnému nepoměru mezi zubním obloukem horní a dolní čelisti je zřejmé, že mají všechny zuby ve stálé dentici po dvou antagonistech (výjimku tvoří dolní střední řezáky a třetí horní moláry). (2,6,12) 13

14 2 Zub Zub 7 je fylogeneticky velmi starý útvar ústní dutiny. Zuby jsou nástrojem, který slouží k uchopování, oddělování a rozmělňování potravy. Tvoří společně horní a dolní zubní oblouk 8, které se nachází na horní a dolní čelisti a ohraničují dutinu ústní. Horní zubní oblouk zpravidla překrývá dolní spodní oblouk. Na drcení a rozmělňování potravy má vliv tvar hran, hrbolků, valů, jamek a rýh na žvýkacích ploškách zubů. Zuby se skládají z korunky (corona), krčku (cervix) a kořene (radix) a jsou uložené v čelistních kostech horní a dolní čelist (maxilla et mandibula). Jednotlivé části zubu znázorňuje obrázek č. 2. Zuby se mohou rozdělit na dočasný chrup a stálý chrup. Obrázek 2 Stavba zubu (21) 2.1 Sklovina ( , enamelum, substantia adamantina) Sklovina kryje povrch korunky zubu a vyzrálá sklovina je nejtvrdší tkání v lidském těle. Je tvořena ameloblasty, které vylučují sklovinou matrix, která následně mineralizuje a vyzrává 9. Po dokončení vyzrávání nepodléhá sklovina žádnému buněčnému reparačnímu procesu. Na obrázku č. 3 lze pozorovat průřez sklovinnými prizmaty a přítomnost interprizmatické substance. 7 lat. - dens 8 lat. - arcus dentalis superior et inferior 9 Vyzrávání skloviny probíhá ve dvou fázích, které označujeme jako preerupnitvní a posteruptivní vyzrávání skloviny. 14

15 Sklovina je tvořena převážně anorganickou hmotou. Anorganická část zde tvoří mezi 93-98% hmotnosti, další největší část zde zabírá voda a zbytek skloviny je tvořen organickými součástmi, mezi které spadají například proteiny a lipidy 10. Hlavní složky tvoří vápník, fosfor, uhličitany, hořčík a sodík. Na jednom zubu jsou přítomny rozdíly ve složení skloviny, které jsou způsobeny měnící se koncentrací jednotlivých prvků. V zubní sklovině se vyskytuje voda ve dvou formách. Jedna část vody je vázána v krystalech, tvoří tak hydratační obal a druhá část vody je volná, ta se může při zahřátí vypařit. Ve vlhkém prostředí může naopak sklovina vodu přijímat. Tato vlastnost pomáhá v prevenci zubního kazu, protože slouží jako molekulární síto nebo iontový výměník. S proudem tekutiny do skloviny mohou vstupovat, nebo naopak z ní unikat, ionty. Obrázek 3 Sklovinná prizmata (22) 2.2 Zubovina (dentin, substantia eburnea) Dentin tvoří největší část lidského zubu, kryje zubní dřeň, v koronární oblasti je krytý sklovinou a v oblasti kořene je krytý cementem. Dentin je organická, méně mineralizovaná tkáň v porovnání se sklovinou. Anorganická hmota zde tvoří 70% hmotnosti, organická hmota 20% hmotnosti a zbytek je tvořen vodou. Organickou složku tvoří z největší části kolagen a kolagenu podobné látky, které dohromady tvoří 91-92% organické části. 10 Složení zubní skloviny ovlivňuje věk, strava a různé další faktory. 15

16 Anorganickou složku tvoří, podobně jako u skloviny, především fosfáty a vápník. Dentin se vyznačuje vysokou elasticitou a je velice deformovatelný, má menší tvrdost než sklovina, a má nažloutlou barvu. Díky své porozitě je více propustný než sklovina. V zubní dřeni se nacházejí těla odontoblastů, které tvoří dentin. Buněčné výběžky odontoblastů prostupují celý dentin a jsou vyztuženy vlákny (filamenty), které leží v dentinových tubulech a vyživují dentin. Počet a hustota dentinových tubulů se liší v dentinu blízkému dřeni a v dentinu dřeni vzdálenému. Dentinové tubuly jsou vyobrazené na obrázku č. 4. V dentinových kanálcích jsou výběžky odontoblastů obklopeny tekutinou a organickými strukturními elementy (periodontoblastický prostor). Nervová vlákna lze prokázat pouze v ojedinělých tubulech predentinu. V periferním dentinu nenacházíme žádná nervová zakončení. HELLWIG Elmar, Thomas ATTIN a Joachim KLIMEK. Záchovná stomatologie a parodontologie. Praha: Grada, Str. 20. ISBN Na hranici se dření, se nachází nedokonale vyzrálý, vysoce mineralizovaný predentin 11. Tvorba dentinu probíhá během celého života zubu. Podle doby, kdy byl dentin vytvořen, rozeznáváme dentin primární, vytvořen před dokončením vývoje kořene, dále dentin sekundární, tvořen již po ukončení vývoje kořene a nakonec dentin terciární, který se vytváří na základně, většinou patologického, podnětu. Obrázek 4 Dentinové tubuly (23) 2.3 Zubní dřeň (pulpa dentis) Dřeň vyplňuje dřeňovou dutinu v oblasti korunky (korunková pulpa) a také kořenový kanálek v oblasti kořene (kořenová pulpa). Tuto skutečnost lze sledovat 11 Dentinové tubuly obklopuje homogenní, hustý peritubulární dentin, který může s přibývajícím věkem zesilovat tzv. sklerotizovaný dentin. 16

17 na obrázku č. 5. Vzhledově je zubní dřeň měkká růžová tkáň, která se skládá z řídkého, vysoce vaskularizovaného vaziva obsahujícího nervová vlákna a krevní a lymfatické cévy. Cévy a nervy vstupují do dřeně kořenovým kanálkem 12. Otevřením dřeňové dutiny 13 či penetrací kazu, může dojít k zanesení infekce do zubní dřeně. Ve většině případů dochází k následné infikaci pulpy, dále k její nekróze, která může vést k bakteriální kontaminaci celého kořenového systému. (2,5,6) Obrázek 5 Nervové zásobení zubu (24) 12 Přesněji skrz foramen apicis dentis. 13 Neboli trepanace. 17

18 3 Parodont - závěsný aparát zubu Název parodont je odvozený od řeckých slov para = vedle, okolo a odontos = zub. Parodont je tedy soubor tkání, které obklopují zub a jeho existence je závislá na přítomnosti zubů. Pokud dojde ke ztrátě zubu, parodont zaniká. Parodont plní funkci zakotvení zubu v alveolární kosti, tlumení žvýkacích sil, obrany proti vnějším noxám a také odděluje prostředí dutiny ústní od kořene zubu. Zjištění stavu parodontu patří mezi základní vyšetření, které provádí zubní lékař, nebo dentální hygienistka. Parodont se skládá z dásně, zubního cementu, periodoncia a alveolární kosti. Tyto tkáně jsou k vidění na obrázku č. 6. Obrázek 6 Parodont (25) 3.1 Dáseň (gingiva) Gingiva je vazivová tkáň, která pokrývá povrch alveolární kosti, krček zubu a také vyplňuje mezizubní prostor (interdentální/mezizubní papila). Sliznice se v dutině ústní rozděluje na mastikatorní, která se nachází na patře a gingivě, specializovanou, nacházející se na hřbetu jazyka a vystýlající, která se nachází na zbylých tkáních. 18

19 Okraj dásně probíhá přibližně 0,5 až 2 mm od cemento-sklovinné hranice zubů v koronárním směru. Ve vestibulární oblasti horní čelisti a v dolní čelisti přechází gingiva souvisle v sliznici vystýlající. Tento přechod gingivy ve vystýlající sliznici je označován jako mukogingivální linie 14. Sliznice orální gingivy v horní čelisti je pouze odlišná forma mastikatorní sliznice, proto zde také mukogingivální linie není k nalezení. Zdravá dáseň je pevné konzistence, má světle růžovou barvu a nekrvácí. Gingivu rozdělujeme na gingivu volnou neboli marginální, dále na gingivu připojenou neboli alveolární a naposledy jako interdentální gingivu neboli papilu. Hranice mezi volnou a připojenou gingivou se nazývá paramarginální rýha. Jednotlivé čísti gingivy jsou zobrazené na obrázku č. 7. Cévně zásobují gingivu arteria alveolaris superior posterior a arteria alveolaris inferior, které mají na starost také cévní zásobení zubů. Nervově se zde uplatňují aferentní větve nervu trigeminu, které pomáhají ve vnímání tlaku, doteku či bolesti. Obrázek 7 Hranice mezi jednotlivými typy gingivy a přechod gingivy v alveolární sliznici (26) Volná (marginální) gingiva Volná gingiva se nachází v oblasti krčku zubu a obklopuje ho ze všech stran. Její vnější povrch je tvořen dlaždicovým vrstevnatým rohovějícím epitelem. Naproti tomu vnitřní povrch tvoří vrstevnatý nerohovějící epitel, který na dně gingiválního sulku přechází v epitel spojovací. 14 lat. - linea girlandiformis 19

20 Podílí se na tvorbě gingivodentálního spojení, je široká přibližně 0,8 2,5 mm, má hladký povrch a zhruba u 40% dospělých můžeme, na volné gingivě, nalézt dolíčkovaný povrch (stippling) Mezizubní gingiva (papila) Mezizubní neboli interdentální gingiva je část volné gingivy, která vyplňuje mezizubní prostor. Zdravá papila sahá v mezizubním prostoru pod bod kontaktu dvou sousedních zubů, což je znázorněné na obrázku č. 8. Papila se skládá z vestibulárního a orálního cípu, mezi nimiž se nahází sedlovitá vkleslina, tzv. col (=sedlo), která je obvykle tvořena nerohovějícím epitelem. Pod označením col se rozumí splynutí spojovacího epitelu dvou zubů 15. Šířka a tvar mezizubní gingivy je dána tvarem a postavením zubů. V laterálním úseku je tedy papila zpravidla širší než v úseku frontálním. Obrázek 8 Mezizubní papila (27) 15 Pokud nejsou dva sousední zuby v kontaktu, tak mezi nimi často sedlo vůbec nenacházíme. 20

21 3.1.3 Připojená (alveolární) gingiva Připojená gingiva je částí gingivy, která je připojena k alveolární kosti a zubnímu cementu pomocí vazivových vláken, a je tedy nepohyblivá vůči podkladu na rozdíl od gingivy marginální. Šířka připojené gingivy se liší individuálně u každého pacienta a pohybuje se od 0 do 10 mm. Její šířka závisí na výšce alveolárního výběžku, na přilehlých měkkých tkáních a na okolním svalstvu. Šířka je dále odlišná v horní a dolní čelisti a také se může lišit u jednotlivých zubů 16. Povrch připojené gingivy je tvořen rohovějícím vrstevnatým dlaždicovým epitelem a makroskopicky je zbarvena více do červena než gingiva volná, ale zase méně než alveolární sliznice. 3.2 Periodoncium (ozubice, závěsný aparát zubu) Periodoncium je ve své podstatě vazivová tkáň s velkým počtem buněk a vláken, která je velmi bohatě prokrvená, a vyplňuje periodontální štěrbinu mezi alveolární kostí a povrchem kořene zubu. Periodoncium lze sledovat na obrázku č. 9. Periodontální štěrbina má šířku přibližně 0,25 mm, přičemž je v koronární a apikální oblasti širší než v oblasti střední 17. Periodoncium tvoří primární a sekundární vlákna. Primární svazky vláken jsou tvořeny převážně kolagenními vlákny a část primárních svazků zapuštěných do tvrdých tkání nazýváme Sharpeyova vlákna. Primární cementoalveolární svazky získají svůj definitivní tvar až po prořezání zubu. Tyto svazky pak označujeme podle směru úponu jako svazky horizontální, šikmé, apikální a interradikulární. Sekundární vlákna periodoncia probíhají v různém směru, nebo obklopují cévy a nervy. Stejně jako svazky primární jsou tvořeny převážně kolagenními vlákny. U více zatěžovaných zubů, je přítomna vyšší hustota i průměr vazivových vláken Pokud je šířka připojené gingivy menší než 2 mm, pokládáme tento stav za patologický. 17 Svým tvarem tak připomíná přesýpací hodiny. 18 u nezatížených zubů je, v porovnání se zatěžovanými zuby, hustota pouze 10%. 21

22 Mezi buněčným složením periodoncia převládají fibroblasty, které zde jsou zodpovědné za zvýšenou produkci kolagenu. Dále zde nacházíme osteoblasty, osteoklasty, cementoblasty, Malassezovy epitelové buňky a leukocyty. Cévně je periodoncium zásobováno ze stejných cév jako gingiva a nervovou funkci zde zajišťují vlákna pocházející z nervu trigeminu. Obrázek 9 Periodoncium (28) 3.3 Cement (cementum, substantia ossea) Cement je tkáň, která je, svojí strukturou a tvrdostí, podobná lidské kosti 19. Cement tvoří součást parodontu, neboli závěsného aparátu zubu a do jeho povrchu se upínají vlákna periodoncia, které vytváří pružné ukotvení zubu v zubním lůžku. Podle složení tvoří cement nejméně mineralizovanou tvrdou zubní tkáň. Anorganická část se skládá převážně z vápníku a fosforečných iontů a celkově tvoří anorganická složka přibližně 65% hmotnosti. Organická část je zde zastoupena asi 23% hmotnosti a v poslední částí je přítomna také voda, která zde tvoří asi 12% celkové hmotnosti. Organická hmota v cementu je tvořena, více než z 90%, kolagenem. 19 Cement ale na rozdíl od lidské kosti není vaskularizován. 22

23 Povrch kořene zubu a malé části stěn kořenového kanálku u apexu jsou pokryty cementem. Vzácně se mohou vyskytovat také výběžky či ostrůvky cementu na povrchu skloviny zubů anebo případně ve fisurách dosud neprořezaných zubů. V těchto případech se jedná o acelulárně-afibrilární cement. Cement se skládá, podobně jako jiné pojivové tkáně, z buněk a mezibuněčné hmoty. Povrch dentinu kryje vrstva silně mineralizovaného cementu. Ve svrchní třetině koronární oblasti kořene nacházíme acelulární-fibrilární (vláknitý) cement, který je dále pokrytý nestrukturovanou vrstvou - cementoidem. V apikální oblasti kořene se nachází celulárně-fibrilární cement, ve kterém se mohou střídat slabě a silně mineralizované vrstvy a nachází se zde také i vrstva acelulárněfibrilárního cementu. Periferně je zde přítomen opět cementoid společně s cementoblasty na jeho povrchu. Cementoblasty produkují cement celý život a během 60 let se může jeho tloušťka až ztrojnásobit. Při různých situacích může dojít také k nadměrné tvorbě cementu. To se může odehrát například při resorpci zubu, kdy může dojít k reparaci resorpce pomocí celulárního cementu, dále pak po fraktuře zubu, či při ztrátě kontaktu dvou antagonistů, kdy dochází kompenzačně k tvorbě cementu v oblasti apexu. 3.4 Alveolární kost (alveolární výběžek, processus alveolaris) Alveolární kost neboli alveolární výběžek, je část horní nebo dolní čelisti, ve které jsou ukotveny zuby. Průřez této kosti je patrný na obrázku č. 10. Zuby se nacházejí v zubních lůžcích 20, ve kterých jsou ukotveny pomocí periodontálních vazů. Alveolární kost je složena z kostních buněk, kostní matrice a na povrchu kosti se nachází okostice neboli periost. Pomocí osteoblastů, osteoklastů a osteocytů podléhá alveolární kost neustálé remodelaci a při ztrátě zubů kost abraduje. Remodelace kosti probíhá při běžné funkci zubů, při řízeném posunu zubů (čelistní chirurgická či ortodontická léčba) a může 20 Zubní lůžko - lat. alveolus. 23

24 probíhat i jako částečná obnova kosti při správně léčené parodontitidě. Při remodelaci alveolární kosti může docházet k fyziologickému posunu zubů. Svrchní část kosti tvoří tenká vrstva kompakty, jejíž vnitřní část obrácená směrem ke kořeni zubu, obsahuje velké množství perforací (tzv. Volkmannovy kanálky) určených pro průchod nervů, lymfatických a krevních cév, a také je jimi zajištěna výživa parodontu. Na rentgenovém snímku se jeví kompaktní kost jako denzní linie 21. Pod svrchní kompaktní kostí se nachází kost houbovitá (spongiózní), která se označuje jako kost trabekulární. Celkově je množství spongiózní kosti více v horní čelisti na rozdíl od čelisti dolní. Mohou se vyskytovat tři variace kostní struktury, které nemusí být vyvolané zánětem a mohou se tedy nacházet i ve zdravém parodontu. Jedná se o dehiscenaci, fenestraci a těsný kontakt či srůst zubních kořenů. Obrázek 10 Průřez čelistmi a alveolární kostí (29) Zubní lůžko (alveolární lůžko, alveol) Zubní lůžko je část alveolární kosti, ve které je ukotven zub. Vyobrazení průřezu lůžkem je možné sledovat na obrázku č. 11. Tvar lůžka odpovídá tvaru kořene zubu a také množstvím jeho kořenů. U více kořenových zubů má tedy každý kořen své vlastní lůžko, které je ohraničené kompaktní kostí s otvory, které umožňují 21 lat. - lamina dura; lamina corticalis 24

25 průchod nervů a cév a zároveň tyto otvory slouží k úponu závěsných periodontálních vazů. Zubní lůžka jsou od sebe odděleny mezizubními (interdentálními) přepážkami a jednotlivé kořeny jsou od sebe odděleny přepážkami mezikořenovými (interradikulárními). Horní okraj alveolu sahá skoro až k cemento - sklovinné hranici zubu, mezi nimiž je, při zdravém stavu parodontu, vzdálenost ve vestibulárním a orálním směru 1-2,4 mm, a aproximálně 0,8-1,6 mm. Tvar povrchu lůžka je uzpůsoben také podle tlaku, který je vyvíjen na zub při žvýkání, a při působení dalších sil jako třeba u skřípání, či zatínání zubů. (2,5,6,9,11) Obrázek 11 Průřez zubem a zubním lůžkem (30) 25

26 4 Plak (zubní mikrobiální povlak) Zubní plak je strukturou měkký lepivý povlak, který má určité histologické uspořádání. Na obrázku č. 12 je takový povlak vyobrazen. Lokalizace, kde plak nacházíme ve větších množstvích, jsou aproximální prostory a oblasti dásňového žlábku zubu. Díky svým vlastnostem a lepivé konzistenci nelze plak odstranit pouze proudem vody, ale je zapotřebí ho odstraňovat mechanicky. Jeho složení je u každého jedince jiné, ale obecně se skládá ze zbytků potravy, odloučených epitelových buněk, zbytků buněk, složek slin a bakterií společně s produkty jejich látkové výměny. Hlavní a nejvíce zastoupenou složku plaku tvoří bakterie, které jsou zde zastoupeny přibližně z 90%. Dle lokalizace dělíme zubní plak na supragingivální a subgingivální. Speciální formu plaku dále zastupuje gingivální plak, který je uložený na gingivě a směřuje vně do dutiny ústní (tzv. zooglea). Podobná, je svou strukturou, materia alba, což je hmota bílé barvy uložená také v oblasti gingivy, cervikální oblasti anebo na drsném povrchu. Na rozdíl od plaku lze tuto hmotu odstranit proudem vody, protože se skládá z nepevných bakteriálních struktur, buněk epitelu, leukocytů a polysacharidů. Obrázek 12 Zubní mikrobiální povlak (31) 26

27 4.1 Fáze tvorby zubního mikrobiálního povlaku Tvorba a usazování supragingiválního zubního plaku, na právě očištěné ploše zubu, probíhá ve čtyřech fázích. 1. fáze - Bezprostředně po očištění zubu začíná v několika minutách, případně hodinách, tvorba vysoce strukturovaného biofilmu z tekutin přítomných v dutině ústní a glykoproteinů. Tato proteinová vrstva hraje důležitou roli v následném usazování bakterií. 2. fáze - V časovém úseku více hodin až dvou dnů probíhá osídlování primární proteinové vrstvy bakteriemi. Během toho probíhá zároveň zvyšování mechanické retence jednotlivých bakterií na povrchu zubu. Takto primárně kolonizovaný plak obsahuje především fakultativní anaeroby a grampozitivní koky fáze - Probíhá přibližně od třetího do pátého dne a jako hlavní ukazatel se zde objevuje změna bakteriální flóry. S přibývajícím množstvím plaku může dojít v hloubce k vzniku anaerobního prostředí, které umožňuje kolonizaci převážně anaerobními bakteriemi. Gramnegativní koky jsou zde zastoupeny například Veionellou a bakteriemi z rodu Neiserria. Za rod Actinomyces a Corynebacterium se zde například mohou vyskytovat grampozitivní tyčky a gramnegativní tyčky zde mohou být například z rodu Bacteroides. 4. fáze - Probíhá tak od pátého až sedmého dne od počátku tvorby plaku a mikrobiální složení je v této fázi obohaceno o spirochety a fusiformní bakterie. Pokud nedojde k odstranění, tak zubní povlak nadále vyzrává a dochází k zvětšování jeho objemu. V plaku se mění také proporce v bakteriálním složení, protože prostředí je čím dál více vhodné pro přítomnost anaerobních bakterií 23. Plak, nacházející se koronárně od okraje gingivy se označuje jako plak supragingivální. Ten je zobrazený na obrázku č. 13. U zdravé gingivy se vyskytuje ve formě měkkého povlaku, který se skládá převážně z grampozitivních fakultativních anaerobů. Pokud dochází k šíření plaku do sulku gingivy, tak tento plak označujeme jako subgingivální. V subgingiválním prostoru se mění struktura a složení plaku, 22 jako jsou například Streptococcus mutans, sanguis, salivarius a mitis. 23 Plak obsahuje postupně méně grampozitivních anaerobů a přibývá anaerobů gramnegativních. 27

28 je zde také menší množství kyslíku, a proto jsou zde podle stáří a hloubky umístění plaku přítomny anaerobní mikroorganismy. U zdravého parodontu se mikrobiální flóra skládá převážně z nepohyblivých bakterií. Naopak při zánětlivých změnách parodontu se nachází v subgingiválním plaku velké množství fusiformních a vláknitých mikroorganismů, spirochet a pohyblivých tyček. Subgingivální plak obsahuje složku pevně lnoucí k povrchu zubu, která je strukturovaná (attached plaque) a složku volných bakterií, které nelnou k povrchu zubu (swimming plaque). Množství složky s volnými bakteriemi přibývá s prohlubováním gingiválního sulku, přičemž gramnegativním patogenům, které se nacházejí v této složce subgingiválního plaku, se přisuzuje vina za zrychlení patogenního procesu v oblasti parodontu. (2,6,14) Obrázek 13 Plak v oblasti marginální oblasti s přítomností gingivitidy (32) 28

29 5 Zubní kámen (calculus dentium) Zubní kámen se řadí mezi zubní povlaky. Vzniká kalcifikací mikrobiálního zubního povlaku a tím pádem se může, stejně jako plak, nalézat na povrchu zubů, na fixních a snímatelných zubních náhradách či na ortodontických aparátech. Zubní kámen se podílí při vzniku a rozvoji zánětlivých procesů na parodontu. Jeho drsnatý a nerovný povrch napomáhá ulpívání a následnému hromadění zubního plaku, který je hlavní příčinou vzniku zánětu na tkáních parodontu. Podle lokalizace se může dělit zubní kámen na supragingivální a subgingivální Supragingivální zubní kámen Tento typ zubního kamene se nachází nad oblastí dásně a má žlutou až žlutošedou barvu, což je patrné na obrázku č. 14. Jeho konzistence je měkčí a spojení se zubem je méně pevné v porovnání s kamenem subgingiválním. Minerály, pro mineralizaci kamene, jsou zde zastoupeny především hydroxyapatitem a oktakalciumfosfátem a samotná mineralizace plaku probíhá vysrážením slinného vápníku Subgingivální zubní kámen Subgingivální zubní kámen se nachází pod oblastí dásně v parodontálním chobotu, má tmavou barvu, je tvrdé konzistence a pevně lne na povrch zubu. Části subgingiválního tmavého kamene se nacházejí také na obrázku č. 14. Pro mineralizaci kamene je zde zdrojem vápníku gingivální tekutina. (2,3,6,8) Obrázek 14 Supragingivální a subgingivální zubní kámen (33) 29

30 6 Zánět dásní - gingivitis Gingivitida je nejčastějším onemocněním dásní. Primární příčinou jejího vzniku je přítomnost mikrobiálního plaku, přičemž stupeň poškození gingivy závisí na kolonizaci gingiválního sulku mikroorganismy, které jsou přítomné právě v zubním plaku. 24 Klinicky se zánět dásní projevuje především změnou objemu gingivy a změnou barvy. Tyto změny jsou patrné na obrázku č. 15. Přítomnost bolesti může mít důležitý klinický význam, protože u některých forem gingivy se typicky neobjevuje. Dále může dojít k poruchám funkce. Tím se rozumí ohrožení ochranné bariérové funkce v oblasti alveolárního výběžku a především v oblasti dentogingiválního spojení. Jako důkaz poruchy bariérové ochranné funkce slouží zjišťovaná bakteriemie například po vyšetření parodontu, nebo jiném předchozím mechanickém dráždění. Klasifikace gingivitid je různorodá. Záněty dásní lze rozdělit dle různých hledisek, jako jsou: vyvolávající příčiny, podle průběhu onemocnění, podle věku pacienta, podle četnosti atd. (2,6,11) Obrázek 15 Zánět dásní (34) 24 Řada onemocnění dásní bývá dodatečně modifikována plakem, a proto lze ve většině případů nalézt v klinickém obraze nejrůznější formy a stupně zánětlivých změn. 30

31 7 Zánět závěsného aparátu zubů parodontitis Parodontitis je zánětlivé onemocnění závěsného aparátu zubu, přičemž se bakteriální osídlení plaku liší podle jednotlivých forem parodontitidy. V klinickém obraze se parodontitida projevuje chronickou gingivitidou, resorpcí alveolární kosti a ústupem dentogingiválního spojení směrem apikálním. Tyto procesy jsou zobrazeny na obrázku č. 16. Posunem dentogingiválního spojení směrem ke koření zubu vzniká, na místě dásňového výběžku, pravý parodontální chobot. Mikrobiální plak v parodontálním chobotu lne na drsnatý povrch cementu a posouvá se do hloubky. Resorbovaná kost se postupně nahrazuje granulační tkání s hyperplastickým epitelem. Mezi další příznaky onemocnění se řadí krvácení dásní, viklavost zubů, putování zubů, obnažování zubních krčků, foetor ex ore a tak dále. Klasifikací parodontitid je známa celá řada. Parodontitidy se mohou dle průběhu onemocnění rozdělit na neagresivní a agresivní formy. Obrázek 16 1-zdravý parodont, 2-gingivitis, 3-počínající parodontitis, 4- pokročilá parodontitis (35) 7.1 Neagresivní formy parodontits Neagresivní parodontitis je zánětlivé onemocnění tkání parodontu, které sahá do subgingiválního prostoru. Je specifická pomalou progresí, tvorbou pravých parodontálních chobotů a horizontální resorpcí alveolární kosti. 31

32 7.2 Chronická parodontitis Na vznik plakem podmíněné parodontitidy má vliv aktivní chronický zánět dásně. Pokud bude tento typ zánětlivého procesu pokračovat, dojde k rozrušení parodontálních vazů a alveolární kosti, tím pádem ke vzniku parodontitidy. Pokročilé stádium parodontitidy je zobrazené na obrázku č. 17. Příčinou parodontitidy je bakteriální infekce na podkladě předchozí gingivitidy. HELLWIG, Elmar, Thomas ATTIN a Joachim KLIMEK. Záchovná stomatologie a parodontologie. Praha: Grada, ISBN Za etiologii je tedy zodpovědná smíšená bakteriální flóra s převahou patogenů 25. Podle rozsahu postižených tkání se může chronická parodontitis dělit na lokalizovanou 26, nebo generalizovanou formu. Léčba probíhá konzervativně a může být doplněna i o chirurgickou terapii. Obrázek 17 Pokročilá chronická parodontitis (36) 7.3 Agresivní formy parodontitis Agresivní parodontitidy jsou zánětlivá onemocnění, která postihují především mladé jedince. Všechny, z níže uvedených typů agresivních parodontitid, se mohou vyskytovat také v lokalizované, nebo generalizované formě. 25 Porphyromonas gingivalis, Prevotella intermedia, Fusobacterium nucleatum a jiné. 26 při lokalizované formě je postiženo méně než 30% dentice. 32

33 7.3.1 Prepubertální parodontitis Tento typ parodontitidy postihuje dočasný (mléčný) chrup a vzniká tedy velmi časně. Její výskyt je ojedinělý a za její vznik je zodpovědná porucha buněčné imunity a přítomnost patogenní bakterie Actinobacillu actinomycetemcomitans. Progrese onemocnění je velmi rychlá a léčba probíhá konzervativně, chirurgicky a celkovým podáním ATB Juvenilní parodontitis Juvenilní parodontitis je onemocnění časně vznikající, které postihuje zuby stálé dentice v období smíšeného chrupu. Dochází k těžkým destrukcím parodontu za poměrně krátkou dobu, osteolýze v oblasti středních řezáků a prvních molárů a na gingivě se vyskytuje pouze minimum příznaků, protože onemocnění probíhá především v pod dásňové oblasti, kde probíhá rychlá destrukce tkání. Množství přítomného plaku a zubního kamene neodpovídá destrukcím tkání. Začíná přibližně v období puberty, ale celkový výskyt této formy parodontitidy je nízký 27. Původ pramení z poruchy funkce leukocytů a opět z přítomnosti Actinobacillu actinomycetemcomitans. Progrese je rychlá a terapie je identická jako u parodontitidy prepubertální Rychle progredující parodontitis Jedná se o formu parodontitis, podobnou chronické parodontitidě, která také postihuje zuby stálé dentice, ale vyskytuje se u mladých jedinců 28. Výskyt je o něco vyšší než u předchozích agresivních forem 29 a etiologií této formy jsou odchylky v buněčné imunitě a přítomnost periopatogenů 30. Progrese onemocnění je rychlá a léčba u této formy probíhá konzervativně, chirurgicky a celkovým podáním chemoterapeutik Nekrotizující postižení parodontu (Nekrotizující ulcerativní parodontitis) Tento typ parodontitidy vzniká z neléčené, či nedokonale léčené ulcerativní gingivitidy. Původci vzniku jsou anaerobní bakterie 31 a ke zhoršování stavu zde velmi přispívá stres a kouření. Progrese bývá pozorována lokálně rychlá a léčba probíhá konzervativně a celkovým podáním chemoterapeutik. 27 Cca 0,1-3% ze všech onemocnění parodontitidou 28 Přibližně mezi lety. 29 Cca 2 5% ze všech onemocnění parodontitidou 30 Především Fusobacterium nucleatum 31 Zejména Prevotella intermedia a Fusobacterium nucleatum 33

34 7.3.5 Parodontitis při celkových onemocněních Mezi tyto typy parodontitis se řadí takové formy, které vznikají především jako důsledek snížené obranyschopnosti organismu při průběhu celkového onemocnění. Klinické se projevují individuálně a léčba se přizpůsobuje danému typu onemocnění a celkovému stavu pacienta. (2,6,9,13) 8 Vyšetření subgingiválního prostoru Vyšetření parodontu je nezbytné pro zjištění diagnózy a správné sestavení individuálního léčebného plánu. Motivace pacienta a instruktáž domácí péče by měly být vždy na prvním místě v plánu léčby. Tkáně parodontu by měly být vyšetřovány pečlivě a systematicky. Parodontologické vyšetření se skládá ze zjištění anamnézy a klinického vyšetření parodontu. 8.1 Anamnéza Zjišťování anamnézy by mělo být v souvislostech zaměřeno ke stávajícímu onemocnění parodontu. Vyšetřující se snaží získat informace o krvácení dásní, viklavosti zubů, onemocněních zažívacího traktu, endokrinních onemocněních, zlozvycích atd. 8.2 Klinické vyšetření Při parodontologickém vyšetření se věnuje větší pozornost: Množství plaku - Jeho hodnocení je možné pomocí různých indexů. Vyšetření je možné pátradlem, nebo barevnou detekcí roztokem, či tabletami. Hloubce sulku - Hloubku je také možno hodnotit dle různých indexů. Vyšetření se provádí pomocí parodontologických sond, přičemž se sulkus sonduje minimálně na šesti místech obvodu zubu. Exsudaci z chobotů - K exsudaci dochází spontánně nebo po sondování. Může vytékat například krev, či hnis, jehož přítomnost je projevem zánětu. Přítomnosti furkace Furkace se vyšetřují speciální kalibrovanou furkační sondou (Nabersova sonda) a hodnotí se dle třístupňové klasifikace. A jiné 34

35 8.3 Rentgenové vyšetření Díky rentgenovému vyšetření je možné zjistit kvalitu kosti a rozsah patologických změn. Pro orientační vyšetření se většinou zhotovuje panoramatický snímek, jehož vyobrazení je na obrázku č. 18. Obrázek 18 Rentgenové vyšetření OPG 8.4 Speciální vyšetření Speciální vyšetření zahrnují biochemické, imunologické, či mikrobiologické vyšetření. Dle charakteru choroby je možné provést případně i jiné vyšetření podle potřeby. (6,7,9) 35

36 9 Subgingivální ošetření Jedná se o ošetření, které se provádí pod okrajem volné gingivy. Subgingivální ošetření bývá prakticky ve všech případech spojené i s nutností ošetření supragingivální oblasti. Dokonalé odstranění supragingiválního a subgingiválního plaku a kamene je nezbytné při systematické léčbě jakékoliv parodontopatie. Před samotným ošetřením je nutné vyšetřit stav v dutině ústní pomocí vyšetřovacích nástrojů 32, stanovit diagnózu a sestavit individuální léčebný plán.(2,3) 10 Instrumentárium pro subgingivální ošetření K subgingiválnímu (i supragingiválnímu) ošetření, tedy k odstranění subgingiválního plaku, zubního kamene a k ohlazení povrchu očištěného kořene zubu se používá řada nástrojů a přístrojů Ruční nástroje Ruční nástroje lze rozdělit do dvou základních skupin a to na scalery 33 a kyrety, které dělíme na univerzální a speciální (např. Graceyho kyrety či Langerovy kyrety). Na obrázku č. 19 se nachází Graceyho kyreta pro ošetření frontálních zubů. Dalšími skupinami ručních nástrojů jsou motyčky, dlátka a kořenové pilníčky, které se ale v dnešní době v rámci dentální hygieny prakticky nepoužívají. V dnešní době se vyrábějí převážně oboustranné nástroje, které jsou opatřeny dvěma pracovními konci. Každý nástroj je již při výrobě označen kódem na rukojeti, který značí typ nástroje a povětšinou bývá nástroj označen také barevně, aby mohlo docházet k rychlému rozeznání jednotlivých nástrojů při ošetřování. Hlavními konstrukčními prvky ručních parodontologických nástrojů jsou: rukojeť, dřík (stvol) a pracovní část (ostří). Obrázek 19 Graceyho kyreta 5/6 32 Dentální zrcátko, parodontální kalibrovaná sonda, pinzeta případně pátradlo 33 Určené pro supragingivální použití 36

37 Rukojeť Rukojeť nástrojů by měla mít větší průměr, měla by být odlehčená a na povrchu by měla mít zdrsnění pro bezpečnější a snadnější manipulaci. Bývá označena kódem typu nástroje a někdy i barevným kódem pro rychlejší identifikaci nástroje při práci Dřík Dřík je velmi důležitou částí každého nástroje. Některé sady nástrojů jsou od sebe odlišné právě jen tvarem dříku. Dřík spojuje rukojeť nástroje s jeho pracovní částí. Musí být dostatečně pevný a pružný. Dřík bývá složen z jedné až tří částí, přičemž nejdůležitější je právě terminální (dolní) část dříku, která může být různě dlouhá a udává informaci o poloze pracovní části Pracovní část Pracovní část bývá u jednotlivých typů nástrojů velmi odlišná. Pracovní část každého nástroje, používaného k ošetřování, nese jedno či dvě ostří, které může mít různé zakončení, velikost a průřez. Průnikem čelní plošky v jednu či dvě plošky boční vzniká řezná hrana. Čelní ploška svírá s terminální částí dříku buď pravý úhel 34, nebo jinou velikost úhlu 35. (6,10,11,12) 10.2 Přístrojové techniky Přístroje, jako jedna z technik určených k subgingiválnímu ošetření, byly vyvinuty především pro omezení fyzické námahy, která je spojena s ošetřením manuálními nástroji. Jsou vhodné pro použití jak při vlastním subgingiválním ošetření, tak i pro ohlazení povrchu kořenů. Pro práci s přístrojovou technikou platí určitá pravidla, která by se měla dodržovat. Mezi tyto pravidla lze přiřadit snahu o eliminaci možnosti šíření nákazy 36 a zviditelnění povlaků na povrchu zubů 37, fixace ruky při práci pomocí opěrného bodu, eliminace infekce při práci pomocí ochranných prostředků jak pro ošetřujícího, tak i pro pacienta a naposled kontrola hojení tkání po ošetření bez přítomnosti infekce, čemu je možno přispět například indikací krátkodobého vyplachování ústní vodou s obsahem chlorhexidinu. Přístroje mohou být buď zabudované do stomatologické soupravy, nebo externí samostatné přístroje. Výhodou zabudovaného přístroje je šetření místa v ordinaci a výhodou externích technik je naopak 34 U scalerů nebo univerzálních kyret. 35 Graceyho kyrety a jejich modifikace. 36 Pacient si před ošetřením vypláchne ústa antimikrobiálním roztokem. 37 To pomůže jak ošetřujícímu, který vidí, že ošetřil všechny žádoucí plochy a také pacientovi jako motivační příklad. 37

38 jejich mobilita, kdy se přístroje mohou libovolně přesouvat, dále pak také možnost použití různých výplachových roztoků. V současnosti je u některých přístrojů možný například i ohřev vody, což může zpříjemnit ošetření pro pacienta. Dále se vyrábějí externí techniky kombinované, které obsahují jak ultrazvukový přístroj, tak i přístroj pískovací. Výběr správné koncovky Pro správné a šetrné ošetření je potřeba vybrat vhodnou koncovku a umět ji použít. Vybíráme ji podle indikace, ošetřovaného místa a podle povrchu na kterém ji budeme používat. Jedno z nejdůležitějších kritérií při výběru je právě typ ošetření, kdy rozlišujeme ošetření supragingivální a subgingivální. Dále je důležité zvolit vhodnou koncovku například i na ošetření implantátů, aby nešlo k poškození jejich povrchu. Každý přístroj má různé typy koncovek a hlavně každý přístroj má koncovky celkově odlišné, proto není možné je mezi sebou, u jednotlivých přístrojů, zaměňovat Air Scaler Jedná se o typ přístroje, který pracuje na principu stlačeného vzduchu. To znamená, že je poháněn proudem vzduchu. Samotný přístroj se skládá z různých typů koncovek 38 a násadce, který se upevňuje na přívodovou hadici turbínového násadce. Na obrázku č. 20 lze pozorovat násadec přístroje s koncovkou. Pracovní koncovka se při pohybu zahřívá, proto je nutné její nepřetržité chlazení vodou. Pracovní koncovku je nutné přikládat k povrchu zubu paralelně, aby se zmenšovala šance poranění zubních tkání. Koncovku přístroje nikdy nepřikládáme kolmo špičkou na zub. Někteří autoři řadí tento typ přístroje ke skupině ultrazvukových přístrojů, což není z fyzikálního hlediska správně, neboť jako ultrazvukové přístroje jsou popisovány takové přístroje, které pracují při frekvenci nad 30 khz. Air-Scaler pracuje na frekvenci mezi 6 18 khz, a proto je třeba tento typ oddělit od ultrazvukových přístrojů. Použití této přístrojové techniky není příliš rozšířeno. Obrázek 20 Air scaler (37) 38 Na odstraňování zubního kamene, pro Root planing, koncovka do furkací, aj. 38

39 Koncovky Množství typů koncovek na Air scaler je poměrně velké množství. Je potřeba zvolit koncovku především podle indikace použití. Je možno vybrat z koncovek pro supragingivální ošetření, subgingivální ošetření, pro ošetření implantátů, pro ohlazení povrchu kořenů, pro zahlazení povrchu kořenů a pro různé další úkony prováděné zubním lékařem. Indikace a kontraindikace Při odstraňování zubních povlaků je v současnosti tento přístroj indikován pouze v supragingivální oblasti kvůli jeho nešetrnosti k měkkým a tvrdým tkáním dutiny ústní. Větší možnosti použití je možné nalézt v záchovné stomatologii, kde se může použít například pro odstraňování provizorních výplní. Celkově je ale používání tohoto přístroje na ústupu. Kontraindikován je tento přístroj, pokud má pacient starší typ kardiostimulátoru. Novější typy kardiostimulátorů nejsou kontraindikací ošetření, je však vhodné konzultovat ošetření s kardiologem pacienta. Další kontraindikací jsou demineralizace tvrdých zubních tkání, ošetření dětských pacientů a ošetření rizikových pacientů 39. U rizikových pacientů závisí na druhu choroby či postižení. U jistých typů pacientů umožní provedení ošetření například antibiotická clona Výhody použití Mezi výhody bychom mohli zařadit například poměrně velkou kompatibilitu mezi jednotlivými typy těchto přístrojů a případně odolnost materiálů při dezinfekci a dekontaminaci. Přímo v ošetření se ale nedá zmínit jakákoli výhoda, která by zvýhodňovala použití tohoto typu přístroje. Nevýhody použití Mezi hlavní nevýhody bychom mohli zařadit eliptický pohyb koncovky. I při správné adaptaci koncovky dochází k jejímu narážení na povrch zubu. Tento pohyb tedy není šetrný jak k tvrdým zubním tkáním, tak i k tkáním měkkým, je proto jeho používání v subgingiválním prostoru nešetrné. Další nevýhodou tohoto typu přístroje je nízká frekvence, se kterou se pojí i nižší výkon přístroje a vznik aerosolu. (6,4,12,15) 39 Pacienti s různými krevními chorobami, případně jinými vážnými celkovými chorobami. 39

40 Ultrazvukové přístroje Mezi tuto přístrojovou techniku řadíme takové přístroje, které pracují při frekvenci nad 30 khz. Ultrazvukové přístroje se skládají z násadce, různých typů pracovních koncovek, které se mění dle potřeby na těle násadce a generátoru. Mezi základní pravidla použití této techniky je správné přiložení koncovky k povrchu zubu, nepřetržité chlazení koncovky tekutinou a neustálý pohyb koncovkou, pokud je v kontaktu s povrchem zubu. Ultrazvukové přístrojové techniky dělíme na magnetokonstrikční a piezoelektrické. Způsob použití ultrazvukových přístrojů Zprvu je tedy možné nechat pacienta vypláchnout jeho dutinu ústní antimikrobiálním roztokem, pro omezení infekciozity. Hrot koncovky musí být správně přiložen k zubu tak, že při práci směřuje k povrchu zubu téměř rovnoběžně, maximální možný odklon je 15 stupňů. Zároveň je nutné zmínit, že se koncovky nikdy nepřikládají k zubu špičkou. Při přiložení hrotu kolmo proti povrchu ošetřovaného zubu vznikají různě hluboké a různými směry probíhající rýhy a zářezy. Při práci je potřeba vnímat to, že pracovní částí koncovky jsou její terminální 2-4 mm. Ruku, kterou ošetřující používá k manipulaci s násadcem je potřeba fixovat o opěrný bod, aby nedošlo k nechtěnému pohybu ruky a případnému následnému zranění pacienta. Při opakovaném používání koncovky dochází k jejímu opotřebení, které se projevuje úbytkem materiálu a tím pádem se koncovka zkracuje. Zkrácená koncovka má nižší účinnost (při ztrátě 2 mm je pokles účinnosti až o 50%) a proto je potřebné koncovky kontrolovat a při viditelném zkrácení vyměnit. Při práci můžeme s koncovkou pohybovat vertikálně, šikmo i horizontálně dle potřeby, ale nikdy na koncovku nesmíme tlačit. Výkon přístroje se nastavuje zpočátku na nejnižší stupeň a následně se podle potřeby může zvýšit. Ošetření ultrazvukovými přístroji povětšinou netrvá kratší dobu než při použití manuálních nástrojů, ale výhody použití této techniky jsou především snížení námahy ošetřujícího, šetrnost k zubním tkáním při správném přiložení koncovky a výplach subgingivální oblasti. Na závěr ošetření by se měl povrch zubu zahladit a přeleštit, nejlépe jemným práškem pomocí pískování, popřípadě depuračním kartáčkem či kalíškem s depurační pastou. Po ošetření oblasti je potřebné zvát pacienta na kontroly, kde se odhalí případně nedočištěná místa a zároveň se sleduje, zda hojení probíhá správně. 40

41 Magnetokonstrikční ultrazvukové přístroje Magnetokonstrikční ultrazvukové přístroje pracují na frekvenci mezi khz, nejčastěji je to frekvence cca 30 khz, což je dostatečně vysoký výkon přístroje. Tato přístrojová technika je poháněna energií střídavého magnetického pole. Na obrázku č. 21 se nachází tento typ přístroje značky Cavitron. Výsledkem tohoto elektromagnetického vlnění je kmitavý pohyb ocelových plechů, či nikl-kobaltového lamelového svazku, který se nadále mění na mechanickou energii. Výkon přístroje je možné regulovat. Hrot koncovky se pohybuje ve tvaru elipsy, či osmičky a proto je i u tohoto typu přístroje snížena šetrnost k povrchu zubu i při správném přiložení koncovky. Energie je sice koncentrována do hrotu koncovky, ale při spuštění přístroje se hrot koncovky rozkmitá až do okolních 4 mm. Přístroj tedy pracuje tím způsobem, že narážením do povrchu ztvrdlého povlaku rozrušuje jeho strukturu a povlak je tedy stloukán z povrchu zubu dolů. S tímto ošetřením je tedy povětšinou spojena i menší příjemnost a komfortnost pro pacienta při ošetření pomocí tohoto typu přístroje. Magnetokontrikční ultrazvuky se vyskytují v praxích poměrně zřídka. Obrázek 21 Magnetokonstrikční ultrazvuk značky Cavitron (38) 41

42 Koncovky Koncovky se u magnetokonstrikčního přístroje vyrábějí v různých tloušťkách a dále se liší podle toho, zda je pracovní konec rovný, či vlevo nebo vpravo vyhnutý. Podle požadavků při ošetření volíme danou velikost a lomení koncovky. Na obrázku č. 22 jsou vyobrazeny tři typy koncovek pro tento typ přístroje. Obrázek 22 Koncovky magnetokonstrikčního ultrazvuku značky Cavitron (39) Indikace a kontraindikace Indikace použití tohoto přístroje se uvádí kompletní supra- a subgingivální ošetření. Při použití pod dásní je zde ale velká pravděpodobnost poranění měkkých, tvrdých, či obou typů tkání a zvýšená bolestivost pacienta při ošetření, je proto vhodné ošetřovat s touto přístrojovou technikou spíše oblast nad dásní. Kontraindikován je tento přístroj u pacientů se starším typem kardiostimulátoru úplně. Pacienti s novějším typem kardiostimulátoru úplnou kontraindikací nejsou, je ale nutné chránit pacienta před působením elektromagnetického vlnění ochranou vestou, která se využívá u RTG vyšetření. Úplná kontraindikace zde platí pro ošetření dětských pacientů, při přítomnosti demineralizací na tvrdých zubních tkáních a u rizikových pacientů je to stejně jako v předchozím případě u použití Air scaleru. 42

43 Výhody použití Mezi výhody použití můžeme zařadit dostatečný výkon přístroje, který je dán frekvencí přístroje. Dále je výhoda v regulaci výkonu a v poměrně velkém výběru koncovek. Přístroj je také možné rozebrat a jednotlivé části je možné autoklávovat. Nevýhody použití Jako hlavní nevýhoda je u tohoto typu přístroje elipsovitý pohyb koncovky, který je nešetrný k měkkým i tvrdým tkáním a vznik potenciálně infekčního aerosolu při použití přístroje Piezoelektické ultrazvukové přístroje Piezoelektrické ultrazvukové přístroje jsou v této době nejpoužívanější skupinou přístrojů jak pro subgingivální ošetření, tak i supragingivální přístrojové ošetření. Tento typ přístrojové techniky pracuje při frekvenci mezi khz, přičemž nejčastěji, jako magnetokontstrikční přístroj, pracuje při frekvenci cca 30 khz. Díky této frekvenci má přístroj vysoký výkon. Piezoelektické přístroje pracují tak, že se působením elektrického proudu rozkmitají piezokeramické disky, které následně přemění elektrickou energii na mechanickou a výsledkem tohoto procesu je lineární kmitání koncovky ve směru horizontálním či vertikálním. Díky tomuto pohybu koncovky je práce s těmito přístroji, při správném paralelním přiložení koncovky, nejšetrnější pro ošetřovaný zub a zároveň i pro pohodlí pacienta. Na obrázku č. 23 je vyobrazený ultrazvukový piezoelektrický přístroj v kombinaci s Air flow značky EMS. Obrázek 23 Piezoelektický ultrazvukový přístroj v kombinaci s Air flow 43

44 Jednotlivé typy piezoelektrických ultrazvuků se od sebe mohou lišit možností použití výplachových a zároveň chladících roztoků, ergonomií práce, designem či vybavením ke kontrole šetrnosti. U těchto typů přístrojové techniky lze nastavovat výkon dle potřeby. Celková efektivita použití těchto přístrojů je závislá na různých proměnných. Mezi tyto důležité body se řadí frekvence kmitání, velikost amplitudy, typ, tvar a opotřebení koncovek, správné přiložení koncovek a do jisté míry i možnost použití antibakteriálního roztoku pro výplach a zároveň chlazení koncovky. Účinnost a efektivita těchto přístrojů je navíc umocněna tzv. hydrodynamickými účinky ultrazvuku 40. Koncovky Parodontologické koncovky na piezoelektrický ultrazvuk můžeme rozdělit na základní a speciální. Základní koncovky využíváme především na odstraňování zubního kamene, nebo výplach subgingiválního prostoru. Tvarově mohou být rovné nebo zahnuté. Výběr závisí podle místa použití. Ze základních koncovek se k subgingiválnímu ošetření používají koncovky P (do hloubky 4 mm), PS (do hloubky 10 mm), PL1 (doleva zahnutá) a PL2 (doprava zahnutá), PL3 (výplach parodontálních chobotů), PL4 a PL5 (doleva a doprava zahnuté koncovky s kuličkou na konci - vhodné pro ošetření v oblasti resorbované kosti a furkací). Přiložení koncovky PS je možné vidět na obrázku č. 24. Speciální koncovky mohou mít různé použití. Ze speciálních koncovek lze zmínit použití koncovky PI, kterou lze použít v supra- i subgingivální oblasti při ošetření implantátů. Z výčtu koncovek je názorné, že existuje celá řada jejich typů. Je tedy potřebné vybrat si správnou koncovku především dle indikace, místa použití, typu ošetřované plochy a také podle množství a tvrdosti nánosů. Pro udržení optimální použitelnosti přístroje je také potřebné, aby bylo o přístroj a koncovky dobře pečováno. Samozřejmá je dezinfekce, dekontaminace a sterilita koncovky před jejím použitím. Dále je nutné koncovky pravidelně kontrolovat v rámci jejich opotřebení. Pokud se používá příliš zkrácená koncovka, tak práce s ní trvá déle, koncovka se přehřívá a celkově tedy nepracuje tak, jak by měla. 40 Kavitace (Tvorba dutin v kapalném prostředí, které následně implodují a rozruší tak membrány bakterií) a Akustické proudění (Silný proud roztoku, který vyplachuje subgingivální prostor). 44

45 Obrázek 24 Subgingivální koncovka PS Indikace a kontraindikace Piezoelektrické ultrazvuky jsou indikovány při supra- i subgingiválním ošetření. Díky lineárnímu pohybu koncovky jsou nejvhodnějším přístrojem ze skupiny přístrojových scalerů. Samozřejmě je nutné dodržet správné použití přístroje, aby nedošlo k poškození měkkých či tvrdých tkání. Kontraindikací použití zůstávají i nadále starší typy kardiostimulátorů, stavy demineralizací tvrdých zubních tkání a ošetření rizikových pacientů je stejné jako u obou předchozích přístrojů. Děti v této skupině přístrojů absolutní kontraindikací nejsou. Děti, pokud je to potřebné, je možné ošetřit správným typem koncovky při sníženém výkonu přístroje. Výhody použití Největší výhodou je šetrné ošetření při správném použití této přístrojové techniky. Dále je to snadné zacházení s přístrojem, jednoduchá údržba, materiál odolný při autoklávování, velký výběr koncovek, široká možnost využití, u většiny přístrojů také možnost zvolení výplachového roztoku. Výhodou je také usnadnění práce ošetřujícím a samozřejmě také komfortnost ošetření pro pacienta. Nevýhody použití Při nesprávném použití může dojít k poškození měkkých i tvrdých tkání dutiny ústní. Tvorba aerosolu. (3,4,8,11,12) 45

46 Air-flow Přístrojové techniky Air-flow slouží k odstranění povlaků a pigmentací z povrchu zubu a zároveň také k leštění povrchů zubů. Tyto přístroje pracují na principu tlakem tryskající směsi vzduchu, vody a prášku. Původně byly pískovače určeny primárně na preparaci kavit. K tomuto účelu se stále používají, avšak v současnosti se pískování řadí k významné součásti v profylaxi a také podpůrné parodontální terapii. Není dávnou minulostí, že se provádělo pouze pískování nad oblastí dásně. Nyní lze ale s použitím vhodného přístroje a vhodného prášku pískovat i oblast pod dásní. Air-flow přístroje se stále technologicky rozvíjejí a zdokonaluje se tak jejich použití právě i v subgingivální oblasti, kde je možno tímto přístrojem odstranit biofilm nejšetrněji. Pro pískování je potřeba vybrat si vhodný přístroj. Základní rozdělení těchto přístrojů je na ruční a externí přístroje, které se navzájem liší ergonomií při práci, velikostí, efektivitou, vybavením či komfortem pro pacienta. Volba mezi těmito typy přístrojů spočívá především v četnosti použití přístroje a zároveň tedy nákladů. Ruční pískovací přístroje Bývají méně nákladnou variantou, avšak nejsou vhodné při každodenním použití. Manipulace s tímto typem je většinou spojena se špatnou ergonomií ošetřujících, kdy tomu přispívá i skutečnost, že se při ošetřování drží v ruce celý přístroj, což je poměrně velká zátěž na ruku. Dále nebývá možná regulace prášku a zásobník na prášek je poměrně malý a bývá nutné prášek i během ošetřování dosypávat. Externí přístroje je také pracnější udržovat. Na obrázku č. 25 se nachází fotografie tohoto typu přístroje. Obrázek 25 Ruční pískovací přístroj 46

47 Externí pískovací přístroje Tento typ techniky slouží k provádění profesionální dentální hygieny, bývá nákladnější na pořízení, ale má velké množství výhod. Ergonomie je s tímto typem lepší a to i proto, že ošetřující drží v ruce pouze násadec přístroje a ne celé zařízení. U externích typů bývá možné regulovat intenzitu prášku i vody, zlepšuje se s nimi efektivita práce, jednoduše se udržují, nádobky na prášek jsou dostatečně veliké a nejnovější typy umožňují již výše zmíněný ohřev vody, což může přispět pro zvýšení komfortnosti pro pacienta. Na obrázku č. 26 je viditelná fotografie externího pískovacího přístroje v kombinaci s piezoelektrickým ultrazvukem. Obrázek 26 AIRFLOW PROPHYLAXIS MASTER v kombinaci s piezoelektrickým uzv 47

48 Výběr prášku, jejich indikace a kontraindikace V této době existuje celá řada výrobců a typů prášků s různým složením. Ideální prášek by měl být efektivní a zároveň šetrný v supra- i subgingivální oblasti a také příjemný pro pacienta. Výběr prášku závisí především na ošetřované lokalitě a povrchu, na který se prášek bude používat. Vždy by se měl volit co nejjemnější prášek, který lze použít v dané situaci. K pískování skloviny, nikoli jiných typů tkání, je možné použít bikarbonát sodný, karbonát vápenatý či hydroxid hlinitý. Kontraindikovány jsou tyto prášky v subgingivální oblasti a u pacientů s plicními problémy, jako je astma, chronická bronchitis a infekce horních cest dýchacích. Dále jsou kontraindikováni pacienti s dodržováním neslané diety, s přítomností protetických prací 41, alergici citliví na některou ze složek prášku včetně příchutě, pacienti s odhalenými krčky. K subgingiválnímu pískování jsou určeny prášky: glycin a erytritol. Jedná se o velmi šetrné prášky, které se mohou použít v oblasti nad i pod dásní k ošetření jakýchkoli povrchů. Kontraindikacemi u glycinu jsou opět plicní problémy zmíněné výše, dále pak subgingivální použití větší zrnitosti (65 µm), ošetření hlubokých chobotů u rizikových pacientů a u pacientů s alergií na glykol. Erytritol je opět kontraindikovaný u stejných druhů plicních problémů, ošetření hlubokých chobotů u rizikových pacientů a u pacientů s alergiemi na erytritol či chlorhexidin, který je v prášku obsažen. Pracovní postup Pokud pacient používá kontaktní čočky, tak ho poprosíme, aby si je z očí vyjmul. Pacientovi je vhodné umístit do úst rozvěrač, který usnadňuje práci ošetřujícímu a zároveň chrání některé měkké tkáně. Dále je vhodné krýt oči pacienta ochrannými brýlemi, vlhčeným ubrouskem, či jiným způsobem. Samozřejmostí by mělo být použití ochranných prostředků i pro ošetřujícího 42. Při práci s pískovačem zavěsíme malou savku do úst pacienta a velkou savku využíváme k odsávání aerosolu. Při použití supragingiválních prášků je potřeba chránit měkké tkáně pacienta. Práce s těmito prášky by měla probíhat v úhlu ideálně mezi 30 a 60 k povrchu zubu a vzdálenost koncovky od zubu by měla být 3-5 mm. Směr proudu by měl směřovat k incizním hranám či okluzním ploškám a s koncovkou přístroje by se mělo pohybovat ze strany na stranu s tím, 41 Minimálně bychom neměli povrchy náhrad těmito prášky pískovat. 42 Jednorázové rukavice, ochranné brýle, štít či kombinace obou předchozích a ústenka. 48

49 že na jednom místě zůstáváme pouze pár sekund. Po dokončení pískování hrubými prášky je potřeba sklovinu dále zaleštit, nejlépe práškem jemným, případně rotačním kartáčkem nebo kalíškem za použití leštící pasty. Při použití subgingiválních prášků není potřeba chránit okolní měkké tkáně. Po ošetření není potřeba povrch zubu dále přelešťovat, je ale vhodné po použití jakýchkoli prášků zuby fluoridovat, pokud není pacient na fluoridy alergický. Při pískování do 4 mm používáme klasický supragingivální násadec (názorná fotografie nacházející se na obrázku č. 27), který nasměřujeme směrem do dásňového žlábku. Před takovýmto použití je nutné zkontrolovat nastavení intenzity vody a prášku. Násadec vedeme přibližně ve vzdálenosti 5 mm od okraje marginální gingivy v úhlu mezi 30 a 60 a opět vykonáváme pohyb koncovkou ze strany na stranu, kdy na jednom místě zůstáváme maximálně 5 sekund. Při pískování v hlubších parodontálních chobotech s hloubkou nad 4 mm je zapotřebí použít speciální násadec a koncovka. Fotografie perio násadce a jeho přiložení je zobrazeno na obrázku č. 28 a 29. Koncovek pro subgingivální pískování je v této době opět na trhu několik, avšak nejpoužívanější a nejznámější je metoda PERIOFLOW od firmy EMS. Opět je nutné před pískováním zkontrolovat nastavení intenzity proudění prášku a vody, kdy voda má být vždy na maximu. Speciální koncovky se nikdy nezavádí až na dno parodontálního chobotu, aby zde zůstal prostor pro proudění vody a vzduchu. Pískování se provádí vertikálním pohybem koncovky opět maximálně po dobu 5 sekund Obrázek 27 Nastavení klasického násadce při subgingiválním pískování 49

50 Obrázek 28 Plastová subging. Koncovka Obrázek 29 Přiložení subging. koncovky Guided biofilm therapy - GBT Guided biofilm therapy, neboli Řízená léčba biofilmu je poměrně novým postupem ošetření, který je už ale osvědčeným a doporučovaným řešením. Prvním krokem tohoto léčebného postupu je zjištění diagnózy za pomoci získání anamnézy, extra- a intraorálního vyšetření a případně jiného speciálního vyšetření. Druhým krokem je optické znázornění a průkaz přítomnosti zubního mikrobiálního povlaku. V třetím kroku je zahrnuta motivace pacienta, která je neodmyslitelná u jakéhokoliv postupu terapie. V dalším fázi se provede ošetření AIRFLOW, při kterém se odstraní zubní plak, neztvrdlé nánosy zubního kamene až do hloubky 4 mm subgingiválně a zároveň skvrny a pigmentace na zubech, což odhalí ošetřujícímu přítomnost zubního kamene, případně jiných změn na zubních tkáních. V pátém kroku se provede subgingivální pískování metodou PERIOFLOW, které odstraní biofilm z parodontálních chobotů u parodontitidy z povrchu kořenů a u periimplantitidy z povrchu implantátů. V následujícím kroku se provede odstranění zubního kamene piezoelektrickým ultrazvukovým přístrojem, cíleně na místech kde je to potřeba, metodou PIEZON až do hloubky 10 mm. Sedmým krokem je kontrola pacienta, kdy se zkontroluje případně zbylý zbytek biofilmu, zubního kamene a pigmentů a tyto nedostatky se odstraní, případně se řeší jiné problémy zjištěné při kontrole. Posledním krokem je přechod pacienta do Recall 50

51 fáze, při kterých chodí pacient pravidelně na kontroly v individuálním časovém rozestupu podle stavu v dutině ústní. Recall fáze je důležitá pro udržování optimálního zdraví. Postup GBT je kontraindikován při akutních onemocněních v dutině ústní zahrnujících krvácení a hnisání. Při přítomnosti obrovských nánosů zubního kamene není tato metoda příliš dobrou volbou, lepší je v tomto případě začít s ultrazvukovým ošetřením, aby se rozrušily nánosy kamene. GBT je postupem, který zahrnuje spoustu výhod jak pro pacienta, tak pro ošetřující. Mezi celkové výhody patří například zaručená přesnost a bezpečnost ošetření, atraumatičnost ošetření, lepší viditelnost a detekce zubního kamene, minimalizace využití ultrazvuku komfortnost pro pacienta a jiné. Schéma postupu je názorně zobrazeno na obrázku č. 30. (3,4,8) Obrázek 30 Obrázkové schéma postupu GBT (40) Vector Vector je zvláštní typ přístroje, který má sloužit k odstranění zubního kamene a plaku a dále k leštění nebo opracování skloviny. Fotografie tohoto typu přístroje se nachází na obrázku č. 31. Pracuje skoro na frekvenci ultrazvukového přístroje, a to na frekvenci 24 khz. Od předchozích popsaných přístrojových technik se ale velmi liší principem funkce. Při použití Vectoru se používají různé druhy koncovek z různých materiálů společně 51

52 s abrazivním, či leštícím fluidem 43. Důležitou a charakteristickou částí Vectoru je rezonanční tělísko v hlavici násadce ve tvaru kroužku a do něj zasazená koncovka v úhlu 90 k podélné ose násadce. Díky rezonančnímu tělísku dochází k zahřívání koncovky pomaleji, a proto není nutné přivádět k jejímu chlazení velké množství tekutiny. Koncovka se, při uvedení přístroje do funkce, pohybuje směrem nahoru a dolu. Usazeniny pak při ošetřování nejsou odstraňovány přímo mechanickým kontaktem s koncovkou přístroje, ale jsou rozdrobovány pomocí účinků kavitace. Koncovka se přikládá podobně jako ultrazvuku paralelně s dlouhou osou ošetřované plochy zubu. Díky poměrně vysoké frekvenci ulpívá tekutina na koncovce přístroje a tak dochází k víření tekutiny, čímž dochází k vyplachování chobotu. Při funkci přístroje je možno použít, jako vyplachovací tekutinu, vodu, nebo buď abrazivní, či leštící fluid. Abrazivní fluid obsahuje částečky siliciumkarbidu a jeho využití je především v záchovné stomatologii při preparaci kavit, leštící fluid obsahuje částečky hydroxylapatitu a jeho využití je při subgingiválním ošetření pro odstranění adherovaných biofilmů. Jako u ultrazvukových přístrojů je potřeba zvolit použití tohoto přístroje podle diagnózy, fixovat si ruku pomocí opěrného bodu a při práci je nutné používání ochranných prostředků. Obrázek 31 Vector Koncovky Jednotlivé koncovky neboli nástroje, se rozlišují nejčastěji podle místa a povrchu použití. Pro subgingivální ošetření se mohou použít koncovky z různých materiálů, různých délek, 43 Použití Vectoru je možné i bez fluidu, efektivita ošetření je ale pak velmi snížena. 52

53 průměrů a různých úprav povrchů. Dle povrchu, na který se bude koncovka používat, vybíráme buď z kovových, nebo plastových nástrojů, které jsou vhodné pro ošetření implantátů. Dále mohou být koncovky různě zahnuté, nebo například mohou mít na svém povrchu kalibraci. Koncovka s kalibrací je zobrazena na obrázku č. 32. Obrázek 32 Přiložení vectorové kalibrované koncovky Indikace a kontraindikace Indikováno je použití Vectoru především při odstraňování biofilmu a usazenin z parodontálních chobotů, dále pak pro leštění povrchu zubu a také jako podpůrná terapie za použití hydroxylapatitového fluidu při perzistujících parodontálních chobotech. Kontraindikace jsou jako u ultrazvukových přístrojů pacienti se starším typem kardiostimulátorů, ošetření rizikových pacientů a ošetření dětí je diskutabilní, předpokládá se ale, že ošetření dětí tímto přístrojem nebývá potřebně nutné. Výhody použití Použití tohoto přístroje je velmi šetrné a neinvazivní. U novějších typů přístrojů se provádí snadno ošetření a proplachování. Další výhodou je použití hydroxylapatitového fluidu, jako podpora hojení. 53

54 Nevýhody použití Práce s tímto přístrojem je poměrně zdlouhavá, a pokud se při ošetřování nepoužije fluid, tak je ošetření tímto přístrojem málo efektivní. Další nevýhodou je poměrně velká hlava násadce a nutnost otáčení zahnutých koncovek podle jednotlivých ošetřovaných ploch. Nakonec by se dalo zmínit, že celková účinnost při odstraňování zubního kamene je o mnoho nižší než u výše popsaných ultrazvukových přístrojů, proto je vhodné Vector používat především při podpůrné terapii. (4,18) Ozon Ozonová terapie je ve své podstatě chemickou terapií, ale protože je vylučován na zubní tkáně přístrojovou technikou, tak bude nadále také popsán. Tento typ terapie patří mezi regenerační a revitalizační buněčné terapie. Při působení ozonu dochází k ovlivnění krevních buněk a následně k jejich regeneraci. Celkově účinkem ozonu dojde k zvýšení imunity a značnému zlepšení obranyschopnosti. Ozon je pro stomatologické úkony produkován tzv. ozonovými lampami, přičemž vzniká poměrně malé množství, ale i přes to, po jeho aplikaci, dojde k odumření prakticky všech bakterií, virů a plísní během pár vteřin. Při produkci ozonu nevzniká v přístroji žádný vedlejší produkt, nedochází k předávkování a nejsou známy ani žádné nežádoucí účinky. Přístroj přetváří klasickou molekulu kyslíku O 2 na molekulu ozonu O 3. Aplikace probíhá koncovkou přímo na potřebné místo, kde dochází k hubení mikroorganismů a zároveň také dezinfekci daného místa. Je možné tuto techniku použít i pro ošetření parodontálních chobotů. Ozon má schopnost dále penetrovat do zubní tkáně až do hloubky 3 mm, kde je schopen zastavit již vzniklý kaz. Indikace a kontraindikace Ozonovou přístrojovou techniku je možné použít ve stomatologii k ošetření gingivitidy, parodontitidy, zubního kazu stomatitidy, alveolitidy a prakticky všech onemocněních, které jsou zapříčiněné bakteriální, virovou nebo mykotickou infekcí. Dále je možné ozon aplikovat na potřebná místa z důvodu dezinfekce. Naopak kontraindikováno je použití tohoto druhu terapie u těhotných žen a u pacientů s hypertyreózou, favismem, nízkým krevním tlakem, nízkou hladinou vápníku, při vnitřním krvácení a při nedávném prodělání infarktu myokardu. 54

55 Výhody použití Jedná se o zcela bezbolestnou léčbu, při působení ozonu dochází k zahubení prakticky všech mikroorganismů a je to zcela neinvazivní terapie a výborně účinkuje jako dezinfekce. Nevýhody použití Relativní nevýhodou může být pořizovací cena a usmrcování i mikroorganismů nepatogenních. (1,16,17,19) 55

56 PRAKTICKÁ ČÁST 11 Dotazníkové šetření Na následujících stránkách je popsán cíl praktické části absolventské práce. Dále jsou zde stanoveny hypotézy a popsána metodika a výsledky dotazníkového šetření. Závěr praktické části je vyhrazen diskuzi Cíl Cílem praktické části této absolventské práce bylo zjištění, zda používají dentální hygienistky pro subgingivální ošetření přístrojovou techniku. Otázky v dotazníku byly tedy směřovány na dentální hygienistky a práci s přístroji v subgingivální oblasti. Mým největším zájmem bylo zjištění, kolik dentálních hygienistek provádí komplexní subgingivání ošetření, zda pro tento typ ošetření upřednostňují manuální nástroje, či přístroje, jaké z těchto dvou výše uvedených typů ošetření je příjemnější a efektivnější jak pro ošetřující, tak i pro pacienta a zda využívají subgingiválně přístroj ultrazvukový, případně jaký typ ultrazvukového přístroje, dále Air-Scaler, Air-flow, Vector či Ozonovou terapii Hypotézy Hypotéza č. 1: Předpokládám, že komplexní subgingivální ošetření provádí alespoň 50% dotazovaných dentálních hygienistek. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že dentální hygienistky používají při subgingiválním ošetření nejčastěji kombinaci manuálních nástrojů s přístrojovými technikami pro odstranění zubního kamene. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že dentální hygienistky sledují lepší regeneraci tkání po subgingiválním ošetření a zároveň lepší snesitelnost pacienta při ošetření při použití kombinací nástrojů s přístroji. Hypotéza č. 4: Předpokládám, že více jak 50% dentálních hygienistek využívá pro subgingivální ošetření piezoelektrický ultrazvukový přístroj, přičemž ultrazvuk používají z dotazovaných přístrojů nejčastěji. Druhý nejčastěji používaný přístroj je Air-flow. 56

57 Hypotéza č. 5: Předpokládám, že dentální hygienistky používají přístrojovou techniku pro subgingivální ošetření přibližně v polovině případů a častěji používají přístroj, který je součástí stomatologické soupravy Metodika Šetření pomocí dotazníku bylo použito v praktické části této absolventské práce pro sběr informací, které byly využity pro potvrzení či vyvrácení výše stanovených hypotéz. Cílovou skupinou, na kterou byl dotazník zaměřen, byly dentální hygienistky. Dotazník byl vytvořen a následně publikován přes webový server Dotazník obsahoval celkem 12 otázek, na které byla možnost zvolit především jednou odpověď, u jedné otázky bylo možné zvolit více odpovědí a jedna otázka měla otevřenou odpověď. Pro distribuci dotazníku byla použita sociální síť Facebook 44. Celkově publikovaný dotazník vyplnilo 70 respondentů s různou délkou své odborné praxe. Dotazník nebyl dokončen ve 35 % případů a žádný z dotazníků nebyl vyřazen. Pro využití získaných dat pro praktickou část této absolventské práce byla data vyhodnocena a statisticky zpracována. Výsledky dotazníkového šetření byly zapsány a znázorněny pomocí grafů na webové stránce a pro lepší přehlednost a samostatnost zpracování byly grafy následně přetvořeny v programu Microsoft Office Excel. 44 Konkrétně neveřejná skupina určena pro diskuzi dentálních hygienistek. 57

58 11.4 Výsledky dotazníkového šetření Otázka č. 1: Jako dentální hygienistka pracuji již. let. V grafu č. 1 se nachází zobrazení časového období, po které dotazované dentální hygienistky pracují v praxi. Odpovědi z této otázky jsou využity pouze jako informativní, abychom měli jakýsi přehled o tom, jak dlouhou praxi mají hygienistky, které se zúčastnily tohoto dotazníkového šetření. Délka praxe v letech 0 0, , Počet odpovědí Tabulka 1 Jako dentální hygienistka pracuji již. let. Graf 1 Jako dentální hygienistka pracuji již. let. Z odpovědí na tuto otázku je patrné, že se tohoto dotazníkového šetření zúčastnilo nejvíce hygienistek s tříletou praxí. Následně nejvíce respondentek bylo s dvouletou praxí, čtyřletou a pětiletou praxí. 58

59 Otázka č. 2: Provádím subgingivální ošetření: Provádím subgingivální ošetření: Ano 67 Ano, ale pouze do hloubky 3,5 mm 2 Ne, pacienta posílám na jiné pracoviště 1 Tabulka 2 Provádění subgingiválního ošetření Počet odpovědí Graf 2 Provádění subgingiválního ošetření Na otázku č. 2 odpovědělo 67 dentálních hygienistek, že provádějí subgingivální ošetření, celkově tedy provádí kompletní subgingivální ošetření 96% dotazovaných. 2 respondentky odpověděly, že provádí subgingivální ošetření pouze do hloubky 3,5 mm a jedna respondentka odpověděla, že pacienta odesílá na jiné pracoviště, tedy subgingivální ošetření neprovádí. 59

60 Otázka č. 3: Při subgingiválním ošetření používám nejčastěji: Při subgingiválním ošetření používám nejčastěji: Počet odpovědí Manuální nástroje 13 Přístrojovou techniku 2 Kombinaci obou předchozích 55 Tabulka 3 Nejčastější pomůcka pro subgingivální ošetření Graf 3 Nejčastější pomůcka pro subgingivální ošetření Z odpovědí na otázku č. 3 jsem zjistila, že největší množství dotazovaných používá při subgingiválním ošetření nejčastěji kombinaci manuálních nástrojů s přístrojovou technikou. Celkově takto odpovědělo 55 dentálních hygienistek. Následně 13 respondentek odpovědělo, že nejčastěji používají manuální nástroje a 2 respondentky odpověděly, že nejčastěji používají přístrojovou techniku. 60

61 Otázka č. 4: Lepší efektivitu ošetření zaznamenávám při použití: Lepší efektivitu ošetření zaznamenávám při použití: Počet odpovědí Manuálních nástrojů 21 Přístrojové techniky 4 Kombinace obou předchozích 45 Tabulka 4 Efektivita ošetření Graf 4 Efektivita ošetření Na otázku, kdy dotazované zaznamenávají lepší efektivitu ošetření, odpovědělo celkem 45 hygienistek, že zaznamenávají lepší efektivitu ošetření opět kombinací manuálních nástrojů s přístrojovou technikou. Dále 21 hygienistek odpovědělo, že lepší efektivitu ošetření zaznamenávají při použití manuálních nástrojů a zbylé 4 respondentky odpověděly, že zaznamenávají lepší efektivitu při použití pouze přístrojové techniky. 61

62 Otázka č. 5: Přístroje pro subgingivální ošetření používám spíše pro odstranění: Přístroje pro subgingivální ošetření používám spíše pro odstranění: Počet odpovědí Plaku 10 Zubního kamene 60 Tabulka 5 Důvod použití přístroje pro subgingivální ošetření Graf 5 Důvod použití přístroje pro subgingivální ošetření Na otázku č. 5 odpověděla většina dotazovaných, že přístroje používají spíše pro odstranění zubního kamene. Celkem takto odpovědělo 60 dotazovaných. Zbylých 10 respondentek odpovědělo, že přístroje při subgingiválním ošetření používají spíše k odstranění plaku. 62

63 Otázka č. 6: Ve své praxi sleduji lepší regeneraci tkání po ošetření: Ve své praxi sleduji lepší regeneraci tkání po ošetření: Počet odpovědí Manuálními nástroji 16 Přístroji 4 Kombinaci obou předchozích 50 Tabulka 6 Lepší regenerace tkání Graf 6 Lepší regenerace tkání U otázky č. 6 odpovědělo 50 dotazovaných, že sledují lepší regeneraci tkání po ošetření kombinací manuálními nástroji v kombinaci s přístroji. Následně odpovědělo 16 dotazovaných, že lepší regeneraci tkání sledují po ošetření manuálními nástroji a zbylé 4 respondentky odpověděly, že lepší regeneraci tkání po subgingiválním ošetření sledují po použití přístrojů. 63

64 Otázka č. 7: Ve své praxi sleduji lepší snesitelnost, ze strany pacienta, při subgingiválním ošetření: Ve své praxi sleduji lepší snesitelnost, ze strany pacienta, při subgingiválním ošetření: Počet odpovědí Manuálními nástroji 36 Přístroji 11 Kombinaci obou předchozích 23 Tabulka 7 Snesitelnost ze strany pacienta Graf 7 Snesitelnost ze strany pacienta Na otázku č. 7 odpověděla přibližně polovina dotazovaných, že lepší snesitelnost ze strany pacienta sledují při použití manuálních nástrojů. Odpovědělo takto 36 hygienistek. Jako další nejčastější odpověď uvedlo 23 dotazovaných, že sledují lepší snesitelnost pacienta při použití kombinace nástrojů s přístroji a nakonec 11 hygienistek sleduje lepší snesitelnost pacienta, při subgingiválním ošetření, za pomoci přístrojů. 64

65 Otázka č. 8: Při subgingiválním ošetření využívám přístroj: V otázce č. 8 jsem se dotazovala konkrétně na jednotlivé typy přístrojů, zda ho hygienistky využívají při subgingiválním ošetření. Respondentky odpovídaly na tuto otázku buď ano, nebo ne. Pro lepší přehlednost jsem sestavila pro každý přístroj samostatný graf, kde je jasně znatelné kolik hygienistek daný přístroj používá. Při subgingiválním ošetření Počet odpovědí využívám přístroj: Ano Ultrazvuk 66 4 Air Scaler 7 63 Vector Air-flow Ozon 8 62 Jiný 8 62 Tabulka 8 Využití daného přístroje pro subgingivální ošetření Ne a. Ultrazvuk Graf 8 Ultrazvuk Na otázku, zda hygienistky používají pro subgingivální ošetření ultrazvukový přístroj, odpovědělo celkem 66 dotazovaných kladně, že tento přístroj používají. Pouhé 4 dotazované odpověděly záporně, že ultrazvuk pro tento typ ošetření nepoužívají. 65

66 b. Air scaler Graf 9 Air Scaler Na dotaz o použití Air scaleru to bylo skoro naopak než u ultrazvuku. 63 dotazovaných odpovědělo, že tento typ přístroje pro subgingivální ošetření nepoužívá a 7 jich odpovědělo, že tento přístroj k tomuto typu ošetření používá. c. Vector Graf 10 Vector U přístroje s názvem Vector odpovědělo 59 respondentek, že tento přístroj pro subgingivální ošetření nepoužívají a 11 respondentek uvedlo, že tento přístroj k totožnému účelu používají. 66

67 d. Air-flow Graf 11 Air-flow U pískovacího přístroje Air-flow odpověděla přesně polovina dotazovaných kladně a polovina záporně. Tedy 35 hygienistek odpovědělo, že tento přístroj pro subgingivální ošetření používají a stejný počet dotazovaných odpověděl, že ne. e. Ozon Graf 12 Ozon Na otázku, zda dotazované používají přístroj pro ozonovou subgingivální terapii, odpovědělo 8 respondentek, že tento typ přístroje pro daný účel používají a zbývající většina, tedy 62 respondentek odpovědělo, že tento přístroj pro samý účel nepoužívají. 67

68 a. Jiný Graf 13 Jiný přístroj Na poslední dotaz, zda dotazované využívají pro subgingivální ošetření jiný typ přístroje, odpovědělo stejně jako v předchozím dotazu 8 respondentek, že jiný typ přístroje pro tento typ ošetření používají a 62 respondentek, že jiný přístroj k samému účelu nepoužívají. 68

69 Otázka č. 9: Při subgingiválním ošetření používám nejčastěji přístroj: V této otázce byly zahrnuty stejné přístroje jako v minulé otázce, avšak znění otázky bylo poupraveno na zjištění četnosti použití daného přístroje. Při subgingiválním ošetření používám Počet odpovědí nejčastěji přístroj: Ultrazvuk 59 Air scaler 2 Vector 2 Air-flow 5 Ozon 2 Jiný 0 Tabulka 9 Nejčastější používání daného přístroje při subgingiválním ošetření Graf 14 Nejčastější používání daného přístroje při subgingiválním ošetření Z odpovědí na otázku č. 9, lze tedy vyčíst, že nejčastěji používají hygienistky pro subgingivální ošetření ultrazvukový přístroj. Celkem takto odpovědělo 59 dotazovaných. Na druhém místě, v četnosti používání daného přístroje, skončil pískovací přístroj Air-flow, který nejčastěji při subgingiválním ošetření využívá 5 dotazovaných. Následně u přístroje Vector, přístroje pro ozonovou terapii a jiného přístroje, odpověděly vždy 2 dotazované, že tento typ používají nejčastěji. A nakonec neodpověděla žádná z dotazovaných, že by používala pro subgingivální ošetření nejčastěji přístroj Air scaler. 69

70 Otázka č. 10: Přístroje, při subgingiválním ošetření, používám: V této otázce jsem chtěla přibližně zjistit, u kolika pacientů při subgingiválním ošetření, dentální hygienistky používají nějaký z přístrojů. Přístroje, při subgingiválním ošetření, Počet odpovědí používám: Při každém ošetření 34 Ve ¾ případů 15 V ½ případů 15 V ¼ případů 6 Nikdy 0 Tabulka 10 Četnost používání daných přístrojů pro subgingivální ošetření Graf 15 Četnost používání daných přístrojů pro subgingivální ošetření Téměř polovina z dotazovaných odpověděla, že přístroj při subgingiválním ošetření využívá při každém takovém ošetření, pokud samozřejmě není kontraindikací zdravotní stav pacienta. Početně takto odpovědělo 34 dotazovaných. Dále 15 dotazovaných odpovědělo, že přístroje pro stejný typ ošetření používají ve ¾ případů a stejný počet dotazovaných odpověděl, že v ½ případů. 6 respondentek uvedlo, že při subgingiválním ošetření využívají přístroje zhruba v ¼ případů a nikdo z dotazovaných neuvedl, že by nepoužíval přístroj nikdy. 70

71 Otázka č. 11: Z ultrazvukových přístrojů používám, ve své ordinaci, pro subgingivální ošetření: Z ultrazvukových přístrojů používám, ve své ordinaci, pro subgingivální ošetření: Magnetický UZ 13 Piezoelektrický UZ 57 Tabulka 11 Použití daného typu ultrazvukového přístroje Počet odpovědí Graf 16 Použití daného typu ultrazvukového přístroje Z odpovědí na otázku č. 11 lze zjistit, že většina hygienistek používá piezoelektrický ultrazvukový přístroj. Odpovědělo tak 57 dotazovaných. Zbylých 13 dotazovaných odpovědělo, že používají ultrazvukový přístroj magnetický, neboli magnetokonstrikční. 71

72 Otázka č. 12: Ve své ordinaci používám pro subgingivální ošetření přístroj, který je: Ve své ordinaci používám pro subgingivální ošetření přístroj, který je: Počet odpovědí Součástí stomatologické soupravy 33 Samostatná jednotka 16 Používám obě možnosti 21 Tabulka 12 Použití externího, či zabudovaného přístroje Graf 17 Použití externího, či zabudovaného přístroje Na poslední otázku, otázku č. 12, odpovědělo 33 respondentek, že využívají při subgingiválním ošetření přístroj, který je součástí stomatologické soupravy. Druhou nejčastější odpovědí bylo, že respondentky využívají jak přístroj, který je součástí stomatologické soupravy, tak i přístroj, který je samostatnou jednotkou. Odpovědělo takto 21 dotazovaných. Nakonec 16 dotazovaných odpovědělo, že pro stejný typ ošetření používají přístroj, který je samostatnou jednotkou. 72

Nejčastější je chronická kataráílní gingivitida plakem indukovaná

Nejčastější je chronická kataráílní gingivitida plakem indukovaná Parodontologické minimum pro prekliniku Doc. MUDr. Lenka Roubalíková, Ph.D. Parodontologie Obor zubního lékařství, který se zabývá onemocněním parodontu Onemocnění parodontu = parodontopatie Parodont =

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ SOUSTAVA Základem trávicí soustavy : trávicí trubice stěna trávicí trubice: vazivo, hladké

Více

GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242

GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 1 Mikroskopování preparátů: (B 1: ret - viz GIT 2a) B 2: zub (B 3: hrot jazyka

Více

SSOS_ZD_3.01 Ústní dutina

SSOS_ZD_3.01 Ústní dutina Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.01

Více

Stavba a chemické složení zubu - rozdíly mezi stálými a dočasnými zuby

Stavba a chemické složení zubu - rozdíly mezi stálými a dočasnými zuby Preklinické zubní lékařství I Přednáška 4 (10. 10. 2016) Stavba a chemické složení zubu - rozdíly mezi stálými a dočasnými zuby Petra Bořilová Linhartová Stavba zubu Sklovina (email) enamelum (substantia

Více

Péče na úseku stomatologie I.

Péče na úseku stomatologie I. Péče na úseku stomatologie I. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2011 Bc. Zouharová Klára Stomatologie lékařský obor, zabývající se

Více

ZUB dens, dentis odus, odontos

ZUB dens, dentis odus, odontos ZUB dens, dentis odus, odontos Zuby (Dentes) arcus dentalis superior (maxillaris) elipsa arcus dentalis inferior (mandibularis) parabola trvalé zuby (dentes permanentes) 32 dočasné zuby (dentes decidui)

Více

a. Úrazy zubů u dětí klasifikace, mechanismus úrazu ve vztahu k typu úrazu b. Profesionální hygiena dutiny ústní. Hodnocení úrovně hygieny u dětí

a. Úrazy zubů u dětí klasifikace, mechanismus úrazu ve vztahu k typu úrazu b. Profesionální hygiena dutiny ústní. Hodnocení úrovně hygieny u dětí Otázky z dětského zubního lékařství pro 4. ročník 1.) a. Úrazy zubů u dětí klasifikace, mechanismus úrazu ve vztahu k typu úrazu b. Profesionální hygiena dutiny ústní. Hodnocení úrovně hygieny u dětí 2.)

Více

Heal Ozone. Obr. 1 Přístroj HealOzone

Heal Ozone. Obr. 1 Přístroj HealOzone Heal Ozone Ošetření počátečního zubního kazu bez vrtání, bez strachu a hlavně bez bolesti novou převratnou technologií, která je vhodná pro děti i dospělé. Ozonoterapie se již po delší dobu použije v medicíně

Více

Protetické minimum pro DH. 1

Protetické minimum pro DH. 1 Protetické minimum pro DH lenka.roubalikova@tiscali.cz 1 Funkce chrupu Příjem potravy Rozmělňování potgravy Fonace Estetika psychologické aspekty lenka.roubalikova@tiscali.cz 2 Škody plynoucí ze ztrát

Více

Preparace kavity V. třídy

Preparace kavity V. třídy Preparace kavity V. třídy Charakteristika kavit Kazy krčkové cervikální (krčková) třetina zubní korunky vestibulárně nebo orálně. Anatomická x klinická korunka Anatomická x klinická korunka Anatomická

Více

Chrup člověka EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

Chrup člověka EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Chrup člověka EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.19 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová Datum vytvoření:

Více

Zánět dásní a parodontitida

Zánět dásní a parodontitida Zánět dásní a parodontitida Milé pacientky, milí pacienti, parodontitida je rozšířeným onemocněním, kterému je často věnována jen velmi malá pozornost. Málo lidí ví, že v rámci zubního lékařství existuje

Více

Zánětlivá onemocnění parodontu, karies. Dentální hygiena přednáška č.4 Prof. RNDr. Ilona Hromadníková, PhD.

Zánětlivá onemocnění parodontu, karies. Dentální hygiena přednáška č.4 Prof. RNDr. Ilona Hromadníková, PhD. Zánětlivá onemocnění parodontu, karies Dentální hygiena přednáška č.4 Prof. RNDr. Ilona Hromadníková, PhD. Zánětlivá infekční onemocnění dutiny Nejčastější ústní Virová, bakteriální, fungální agens Infekce

Více

Péče na úseku stomatologie II.

Péče na úseku stomatologie II. Péče na úseku stomatologie II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje květen 2011 Bc. Zouharová Klára Příznaky stomatologických onemocnění změny

Více

Otázky pro SZZ 1. 1. Estetická výplň v konzervačním zubním lékařství 2. Pulpodentinový orgán, morfologie a funkce, pulpoperiodontální komplex 3. Erupce zubu procesy erupce, onemocnění spojená s erupcí

Více

Dutina ústní, hygiena dutiny ústní. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Dutina ústní, hygiena dutiny ústní. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Dutina ústní, hygiena dutiny ústní Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Radka Benešová ZUBY HYGIENA DUTINY ÚSTNÍ Základem zdravých

Více

odontogeneze (vývoj zubu) dočasná (mléčná) a trvalá dentice prořezávání mechanizmus a časový přehled

odontogeneze (vývoj zubu) dočasná (mléčná) a trvalá dentice prořezávání mechanizmus a časový přehled Přednáška odontogeneze (vývoj zubu) dočasná (mléčná) a trvalá dentice prořezávání mechanizmus a časový přehled retní val vestibulum dentogingivální val + dentální lišta Vývoj dočasné dentice orgán skloviny

Více

5/8.3 Úrazy zubů v dočasné dentici

5/8.3 Úrazy zubů v dočasné dentici Úrazy zubů u dětí 5/8.3 str. 1 5/8.3 Úrazy zubů v dočasné dentici MUDr. Romana Ivančaková, CSc. Úvod Ošetření úrazů zubů v dočasné dentici V průběhu vývoje dentice jsou zárodky stálých řezáků uloženy palatinálně

Více

zení stomatologické ordinace Přístroje Nástroje Materiály Léčiva

zení stomatologické ordinace Přístroje Nástroje Materiály Léčiva Zařízen zení stomatologické ordinace Přístroje Nástroje Materiály Léčiva Přístroje Stomatologická souprava Stomatologické křeslo Sterilizátor Přístroje k přípravě výplňových materiálů Přístroje k přípravě

Více

AMBULANTNÍ STOMATOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ SOUHRNNÉ ÚDAJE

AMBULANTNÍ STOMATOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ SOUHRNNÉ ÚDAJE IČO 0 0 1 7 9 9 0 6 IČZ smluvního ZZ 6 1 7 5 0 0 0 0 Číslo smlouvy 3 H 6 1 S 7 5 0 Název IČO Fakultní nemocnice Hradec Králové PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-02 / 8.10.10 / 4_12 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ

Více

Parodontitis. Absolventská práce

Parodontitis. Absolventská práce Parodontitis Absolventská práce Tereza Šorfová Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor: Diplomovaný zubní technik Vedoucí práce: MUDr. Michaela

Více

Hygiena zubů a dutiny ústní

Hygiena zubů a dutiny ústní Hygiena zubů a dutiny ústní Zdraví vs orální zdraví Orální zdraví a zdraví celého organizmu spolu úzce souvisí Infekce v dutině ústní mohou vést k rozvoji zánětu zubů nebo dásní. Lidské zdraví je nedělitelné,

Více

ENDODONCIE I. Doc. MUDr. Lenka Roubalíková, Ph.D. Lékařská fakulta MU Brno

ENDODONCIE I. Doc. MUDr. Lenka Roubalíková, Ph.D. Lékařská fakulta MU Brno ENDODONCIE I. Doc. MUDr. Lenka Roubalíková, Ph.D. Lékařská fakulta MU Brno ENDODONCIE 1. Morfologické základy 2. Diagnóza 3. Přístup (trepanace, nalezení a otevření kořenových kanálků) 4. Pracovní délka

Více

Vývoj obličeje nosní a ústní dutiny Vývoj zubu

Vývoj obličeje nosní a ústní dutiny Vývoj zubu Vývoj obličeje nosní a ústní dutiny Vývoj zubu Jelínek- Moore-Perceaud, Patten, Schumacher, Vacek mikrofotografie Kraus R. Histologický a embryologický ústav Doc. MUDr. Hana Brichová, CSc. vývoj obličeje

Více

Ortodontická léčba. Autor: Daňková B., Janková A., Školitel: odb. as. MUDr. Štefková M., CSc. Úvod do ortodoncie

Ortodontická léčba. Autor: Daňková B., Janková A., Školitel: odb. as. MUDr. Štefková M., CSc. Úvod do ortodoncie Ortodontická léčba Autor: Daňková B., Janková A., Školitel: odb. as. MUDr. Štefková M., CSc. Úvod do ortodoncie Ortodoncie je jedním z oborů zubního lékařství, jehož náplní je léčba anomálií v postavení

Více

PREVENCE ZUBNÍHO KAZU A

PREVENCE ZUBNÍHO KAZU A PREVENCE ZUBNÍHO KAZU A HYPOPLAZIE ZUBNÍ SKLOVINY U PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ Fakultní nemocnice Olomouc Novorozenecké oddělení Oddělení intermediární péče Vypracovala: Miroslava Macelová a Světlana Slaměníková

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Stomatologická klinika Barbora Benediktová Úloha dentální hygienistky v péči o ortodontické pacienty s onemocněním parodontu [The role of dental hygienist

Více

Forenzní stomatologie. doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc. Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN v Praze

Forenzní stomatologie. doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc. Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN v Praze Forenzní stomatologie doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc. Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN v Praze PČR Vyšetřování trestných činů Forenzní vědy Státní zástupce Forenzní stomatologie Trestní

Více

Co byste měli vědět o čištění zubů

Co byste měli vědět o čištění zubů Co byste měli vědět o čištění zubů Jaký je správný způsob čištění zubů? Čistěte si zuby nejméně 2 minuty, tzn. 30 vteřin každý kvadrant úst každé ráno a večer. Opřete kartáček o zuby tak, aby kónické štětinky

Více

Kompendium stomatologie II Zubní lékařství Obsah 1. Preventivní stomatologie

Kompendium stomatologie II Zubní lékařství Obsah 1. Preventivní stomatologie XI Obsah 1. Preventivní stomatologie 1 1.1 Úvod do preventivní stomatologie 2 1.1.1 Prevence a profylaxe 2 1.1.2 Praktické provádění preventivních opatření 4 1.1.3 Paradoxy prevence 6 1.2 Zubní plak 7

Více

Pacient před ortodontickou terapií v péči dentální hygienistky

Pacient před ortodontickou terapií v péči dentální hygienistky Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Pacient před ortodontickou terapií v péči dentální hygienistky ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Barbora Svědíková Praha 2015 Pacient

Více

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy Trávicí soustava - příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy děje probíhající v TS: 1) mechanické zpracování potravy - rozmělnění potravy

Více

Změny okluse mají význam pro zatížení parodontu.

Změny okluse mají význam pro zatížení parodontu. Zuby horní čelisti a dolní čelisti stýkají v kontaktní čáře, která u horních zubů klesá od řezáků k první stoličce a pak začíná zase směrem ke třetí stoličce stoupat, takže vytváří slabě konvexní oblouk

Více

Bude to významný den se Sirona

Bude to významný den se Sirona SIROLaser Advance Spektrum aplikací modulu Bude to významný den se Sirona HDT s.r.o. Agenda Spektrum aplikací modulu Rozsah klinických aplikací Přednastavené programy Endodoncie Paradontologie Chirurgie

Více

VÝVOJOVÉ PORUCHY ZUBŮ

VÝVOJOVÉ PORUCHY ZUBŮ VÝVOJOVÉ PORUCHY ZUBŮ A JEJICH DIAGNOSTIKA POMOCÍ RTG Kaplová E., Krejčí P., Tománková K., Kolářová H. Klinika zubního lékařství LF UP a FN Olomouc Ústav Lékařské biofyziky LF UP Olomouc ÚVOD VÝVOJ ZUBU

Více

Dentální hygiena v parodontologii

Dentální hygiena v parodontologii MARARYKOVA UNIVERZOTA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství Petra Dundálková Dentální hygiena v parodontologii Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Zdeňka Knechtová Brno 2013 Čestně prohlašuji, že jsem

Více

2. Histologie: pojivové tkáně

2. Histologie: pojivové tkáně 2. Histologie: pojivové tkáně Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Znaky: nepravidelně uspořádané nepolarizované buňky nevytvářejí souvislé vrstvy:

Více

Etiologie a patogeneza onemocnění parodontu. Parodontologie III.

Etiologie a patogeneza onemocnění parodontu. Parodontologie III. Etiologie a patogeneza onemocnění parodontu Parodontologie III. Onemocnění parodontu Primárně zánětlivá Primárně nezánětlivá Etiologie a patogeneze zánětlivých onemocnění Exogenní faktory (zevní příčiny)

Více

Příspěvek k vyšetření parodontu jednoduchou screeningovou metodou

Příspěvek k vyšetření parodontu jednoduchou screeningovou metodou Příspěvek k vyšetření parodontu jednoduchou screeningovou metodou Úvod U patologicky změněného parodontu vyšetřujeme celou řadu ukazatelů, např. přítomnost pravého chobotu, určitou topografii chobotu,

Více

Spolupráce dentální hygienistky a parodontologa. Absolventská práce

Spolupráce dentální hygienistky a parodontologa. Absolventská práce Spolupráce dentální hygienistky a parodontologa Absolventská práce Pavlína Třísková Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor: Diplomovaná dentální

Více

Zubní ordinace Dr. M. Kosteniuk. Ceník zubní péče pro pacienty

Zubní ordinace Dr. M. Kosteniuk. Ceník zubní péče pro pacienty Zubní ordinace Dr. M. Kosteniuk Ceník zubní péče pro pacienty Prohlídky a vyšetření: Vstupní prohlídka (komplexní vyšetření zubů a dásní, včetně zhotovení RTG a vytvoření plánu terapie) První/ druhá prohlídka

Více

převzato

převzato Úspěšnost implantací Autor: Jana Bellanová, Kateřina Horáčková Dentální implantáty Dnešní moderní zubní lékařství může pacientovi nabídnout různé možnost ošetření. Všem známé snímací zubní protézy se netěší

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení

Více

AMBULANTNÍ STOMATOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ SOUHRNNÉ ÚDAJE

AMBULANTNÍ STOMATOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ SOUHRNNÉ ÚDAJE IČO 0 0 0 6 4 2 0 3 IČZ smluvního ZZ 0 5 4 2 2 0 0 0 Číslo smlouvy 8 A 0 5 S 4 2 2 Název IČO Fakultní nemocnice v Motole PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-02 / 7.07.07 / 4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ

Více

Modelování a aproximace v biomechanice

Modelování a aproximace v biomechanice Modelování a aproximace v biomechanice Během většiny lidské aktivity působí v jednom okamžiku víc než jedna skupina svalů. Je-li úkolem analyzovat síly působící v kloubech a svalech během určité lidské

Více

AMBULANTNÍ STOMATOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ SOUHRNNÉ ÚDAJE

AMBULANTNÍ STOMATOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ SOUHRNNÉ ÚDAJE IČO 0 0 0 6 4 1 7 3 Záčíslí IČO IČZ smluvního ZZ 1 0 4 3 1 0 0 0 Kód ZP Číslo smlouvy 8 A 1 0 S 4 3 1 Název IČO Fakultní nemocnice Královské Vinohrady PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-02 / 8.10.10 / 4_12

Více

Parodontologické minimum pro prekliniku

Parodontologické minimum pro prekliniku Parodontologické minimum pro prekliniku Parodontologie Obor zubního lékal kařství,, který se zabývá onemocněním m parodontu Onemocnění parodontu = parodontopatie Parodont Soubor tkání obklopujících ch

Více

Ošetřování dítěte a prevence ve stomatologii. Mgr. Marcela Křiváková

Ošetřování dítěte a prevence ve stomatologii. Mgr. Marcela Křiváková Ošetřování dítěte a prevence ve stomatologii Mgr. Marcela Křiváková Dětská stomatologie: Vznikla z potřeby poskytnout dětem systémově koncipovanou péči o orální zdraví na bázi vědeckých poznatků zaměřenou

Více

Etiopatogeneze plakem podmíněných parodontopatií

Etiopatogeneze plakem podmíněných parodontopatií UNIVERZITA KARLOVA 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Stomatologická klinika Johana Losenická Etiopatogeneze plakem podmíněných parodontopatií Ethiopathogenesis of Plaque Induced Periodontal Diseases Bakalářská práce

Více

Vážení klienti, připravili jsme pro vás ceník základních stomatologických úkonů poskytovaných v našem zdravotnickém zařízení.

Vážení klienti, připravili jsme pro vás ceník základních stomatologických úkonů poskytovaných v našem zdravotnickém zařízení. STOMATOLOGIE CENÍK Vážení klienti, připravili jsme pro vás ceník základních stomatologických úkonů poskytovaných v našem zdravotnickém zařízení. Podrobnější informace o cenách vám poskytne ošetřující zubní

Více

ENDODONCIE. Základní anatomické a fyziologické údaje

ENDODONCIE. Základní anatomické a fyziologické údaje ENDODONCIE Cílem endodontického ošetření je zachránit zub, který by jinak bylo nutné vytrhnout. Díky škodlivým látkám z bakterií, které způsobují kaz, dojde k zánětu nervu uvnitř zubu. Tento zub pak zpočátku

Více

AMBULANTNÍ STOMATOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ SOUHRNNÉ ÚDAJE

AMBULANTNÍ STOMATOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ SOUHRNNÉ ÚDAJE IČO 2 6 1 9 4 3 9 2 IČZ smluvního ZZ 0 7 1 7 2 0 0 0 Číslo smlouvy 8 A 0 7 S 1 7 2 Název IČO DANGLART,s.r.o. PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-02 / 7.07.07 / 4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ ZDRAVOTNÍ

Více

V životě jsou to jen maličkosti.

V životě jsou to jen maličkosti. 3M ESPE Stabilizace zubních náhrad V životě jsou to jen maličkosti. 1 Průvodce dlouhodobou stabilizací zubní protézy. Obsah Důsledky používání zubní protézy... 4 5 Možnosti stabilizace Vaší protézy...6

Více

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. Štěpánka Borusíková

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. Štěpánka Borusíková Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Praha 2019 Štěpánka Borusíková Povědomí obyvatel Ústeckého kraje o důležitosti dentální hygieny

Více

STOMATOLOGIE ENÍK CENÍK CENÍK STOMATOLOGIE STOMATOLOGIE STOMATOLOGIE CENÍK CENÍK CENÍK CENÍK STOMATOLOGIE STOMATOLOGIE CENÍK STOMATOLOGIE

STOMATOLOGIE ENÍK CENÍK CENÍK STOMATOLOGIE STOMATOLOGIE STOMATOLOGIE CENÍK CENÍK CENÍK CENÍK STOMATOLOGIE STOMATOLOGIE CENÍK STOMATOLOGIE ENÍK TOMATOLOGIE 2013 Vážení klienti, připravili jsme pro Vás ceník základních stomatologických úkonů poskytovaných na naší klinice. Podrobnější informace Vám o cenách poskytne ošetřující zubní lékař nebo

Více

ELEKTRONICKÉ METODY VE STOMATOLOGII

ELEKTRONICKÉ METODY VE STOMATOLOGII ELEKTRONICKÉ METODY VE STOMATOLOGII TERAPEUTICKÁ SADA SCORPION DENTAL OPTIMA - model 405-7A 7. ŘADA TERAPEUTICKÁ SADA PRO STOMATOLOGY SCORPION DENTAL OPTIMA - model 405-7A Tato terapeutická sada se používá

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_TKÁNĚ1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN Živočišná buňka lysozóm jádro cytoplazma plazmatická membrána centrozom Golgiho aparát ribozomy na drsném endoplazmatickém retikulu mitochondrie Živočišná tkáň soubor

Více

Kód Text kódu Pojištěný Nepojištěný 900. Komplexní vyšetření stomatologem při registraci pojištěnce 0,00 Kč 798,00 Kč 00901. Vyšetření a ošetření

Kód Text kódu Pojištěný Nepojištěný 900. Komplexní vyšetření stomatologem při registraci pojištěnce 0,00 Kč 798,00 Kč 00901. Vyšetření a ošetření Kód Text kódu Pojištěný Nepojištěný 900. Komplexní vyšetření stomatologem při registraci pojištěnce 0,00 Kč 798,00 Kč 00901. Vyšetření a ošetření registrovaného pac. - 1. roční prohlídka 0,00 Kč 798,00

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LEKÁŘSKÁ FAKULTA KATEDRA DENTÁLNÍ Bakalářské prezenční studium 2013-2017 Parodontologické komplikace v průběhu ortodontické léčby BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Brno 2017 Vedoucí bakalářské

Více

Diabetes mellitus a problémy dásní Doporučení pro zdravé dásně z výzkumu meridol

Diabetes mellitus a problémy dásní Doporučení pro zdravé dásně z výzkumu meridol Diabetes mellitus a problémy dásní Doporučení pro zdravé dásně z výzkumu meridol Odborná konzultace: Prof. Dr. Thomas Kocher, přednosta oddělení parodontologie, Poliklinika záchovné stomatologie, parodontologie

Více

Ceník nejčastěji používaných výkonů Platnost od Pacient pojištěný. Pacient nepojištěný. Kód Text kódu

Ceník nejčastěji používaných výkonů Platnost od Pacient pojištěný. Pacient nepojištěný. Kód Text kódu 00900. Komplexní vyšetření stomatologem při registraci pojištěnce 0 1 152 00901. Vyšetření a ošetření registrovaného pacienta-1.roční prohlídka 0 1 104 00902. Opakované vyšetření a ošetření v rámci preventivní

Více

Stomatologická péče v Jihomoravském kraji

Stomatologická péče v Jihomoravském kraji Stomatologická péče v Jihomoravském kraji porovnání s ČR a ostatními moravskými kraji ÚZIS ČR Jihomoravský krajský odbor MUDr. Jaroslava Pazourková Úvodem Péče poskytovaná praktickým zubním lékařem patří

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30 Chrupavka a kost Osifikace BST-30 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)

Více

Geistlich Bio-Oss Collagen

Geistlich Bio-Oss Collagen Česky Geistlich Bio-Oss Collagen Spongiózní kostní náhrada + kolagen Složení Geistlich Bio-Oss Collagen je směsí 90 % Geistlich Bio-Oss (granule o velikosti 0,25 1 mm) a 10 % vepřových kolagenových vláken

Více

POVRCHOVÁ MIKROÚPRAVA BEZ NUTNOSTI BROUŠENÍ VYBERTE SI OSTROST.

POVRCHOVÁ MIKROÚPRAVA BEZ NUTNOSTI BROUŠENÍ VYBERTE SI OSTROST. POVRCHOVÁ MIKROÚPRAVA BEZ NUTNOSTI BROUŠENÍ VYBERTE SI OSTROST. ZVOLTE OSTROST Protiklady se přitahují a toto rčení platí i o kvalitních periodontálních nástrojích. V ideálním případě jsou ostré jako břitva,

Více

3/Foto str. 79. Praktický rádce zubního lékaře

3/Foto str. 79. Praktický rádce zubního lékaře str. 79 FOTO 239 Histotopogram. Apex zubu s periapikálním granulomem, který je tvořen zánětlivým infiltrátem a drobnými cévami. Na okraji vazivové pouzdro. FOTO 240 Detail periapikálního granulomu. Smíšený

Více

ORTODONTICKÝ PRŮVODCE PRAKTICKÉHO ZUBNÍHO LÉKAŘE

ORTODONTICKÝ PRŮVODCE PRAKTICKÉHO ZUBNÍHO LÉKAŘE MUDr. Magdalena Koťová, Ph.D. ORTODONTICKÝ PRŮVODCE PRAKTICKÉHO ZUBNÍHO LÉKAŘE Recenzent: Prof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc. Grada Publishing, a.s., 2006 Fotografie z archivu autorky. Perokresby podle návrhů

Více

Pacient pojištěný. Kód Text kódu. Ceník nejčastěji používaných výkonů Platnost od

Pacient pojištěný. Kód Text kódu. Ceník nejčastěji používaných výkonů Platnost od ne 00900. Komplexní vyšetření stomatologem při registraci pojištěnce 0 968 00901. Vyšetření a ošetření registrovaného pacienta-1.roční prohlídka 0 968 00902. Opakované vyšetření a ošetření v rámci preventivní

Více

AMBULANTNÍ STOMATOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ SOUHRNNÉ ÚDAJE

AMBULANTNÍ STOMATOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ SOUHRNNÉ ÚDAJE IČO 2 7 6 2 5 3 8 9 IČZ smluvního ZZ 0 1 3 8 4 0 0 0 Číslo smlouvy 8 A 0 1 S 3 8 4 Název IČO DENTPRO s.r.o. PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-02 / 8.10.10 / 4_12 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ HRAZENÝCH

Více

PRO FARMACEUTICKÉ ASISTENTY

PRO FARMACEUTICKÉ ASISTENTY Klinické poznámky k problematice parodontitidy doc. MUDr. Ivo Dřízhal, CSc. Chrup je nejvíce ohrožován dvěma chorobami zubním kazem a parodontitidou, obecně nepřesně označovanou jako parodontóza. Dle studií

Více

VŠEOBECNÉ LÉKAŘSTVÍ VZOROVÝ PŘÍKLAD

VŠEOBECNÉ LÉKAŘSTVÍ VZOROVÝ PŘÍKLAD VŠEOBECNÉ LÉKAŘSTVÍ VZOROVÝ PŘÍKLAD (opakuje se na každé stráně) (opakuje se na každé stráně) Obecná identifikace pacienta, jehož případová studie je předkládána: pohlaví, věk Aktuální popsaná diagnóza,

Více

Plakem podmíněná onemocnění dásní v ordinaci dentální hygienistky

Plakem podmíněná onemocnění dásní v ordinaci dentální hygienistky Plakem podmíněná onemocnění dásní v ordinaci dentální hygienistky Absolventská práce Martina Hušková Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor:

Více

Zub a zubní lůžko Parodont Gingiva Periodontium metody zpracování tvrdých tkání zub sklovina

Zub a zubní lůžko Parodont Gingiva Periodontium metody zpracování tvrdých tkání zub sklovina Přednáška 2 Zub a zubní lůžko Parodont Gingiva Periodontium metody zpracování tvrdých tkání zub sklovina Základy fylogeneze a srovnávací anatomie zubů zuby tvrdé orgány, které derivují z ektodermu a ektomezenchymu

Více

Vazivo. Chrupavka. Kost

Vazivo. Chrupavka. Kost Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost Mezenchym Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce

Více

Motivace a instruktáž ústní hygieny pacientů různých věkových skupin

Motivace a instruktáž ústní hygieny pacientů různých věkových skupin Motivace a instruktáž ústní hygieny pacientů různých věkových skupin Absolventská práce Petra Janáková Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor:

Více

GLAUKOM. Autor: Kateřina Marešová. Školitel: MUDr. Klára Marešová, Ph.D., FEBO. Výskyt

GLAUKOM. Autor: Kateřina Marešová. Školitel: MUDr. Klára Marešová, Ph.D., FEBO. Výskyt GLAUKOM Autor: Kateřina Marešová Školitel: MUDr. Klára Marešová, Ph.D., FEBO Výskyt Glaukom, laicky označovaný jako zelený zákal, je skupina očních chorob, které jsou charakterizovány změnami zrakového

Více

Program péče o ústní dutinu od TianDe.

Program péče o ústní dutinu od TianDe. Program péče o ústní dutinu od TianDe Zuby jsou orgán, stejně jako srdce, ledviny či játra. Zuby jsou jedinou částí lidského těla, která se nedokáže sama regenerovat. 32 radistů, aneb darovanému koni na

Více

AMBULANTNÍ STOMATOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ SOUHRNNÉ ÚDAJE

AMBULANTNÍ STOMATOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ SOUHRNNÉ ÚDAJE IČO 0 0 0 6 4 1 9 0 IČZ smluvního ZZ 0 4 6 5 4 0 0 0 Číslo smlouvy 8 A 0 4 S 6 5 4 Název IČO Thomayerova nemocnice PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-02 / 8.10.10 / 4_12 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ HRAZENÝCH

Více

Maximální výkon proti bakteriím a virům

Maximální výkon proti bakteriím a virům Maximální výkon proti bakteriím a virům Síla ozónu pro vaše pacienty Využijte sílu přístroje Prozone S novým generátorem ozónu Prozone od společnosti W&H objevíte netušené možnosti v oblasti dezinfekce.

Více

Dentální hygiena mezizubních prostor. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Stomatologická klinika. Dental Hygiene of the Interdental Spaces

Dentální hygiena mezizubních prostor. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Stomatologická klinika. Dental Hygiene of the Interdental Spaces UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Stomatologická klinika Renata Jonášová Dentální hygiena mezizubních prostor Dental Hygiene of the Interdental Spaces Bakalářská práce Praha, květen 2012 Autor

Více

DENTÁLNÍ HYGIENA - PREVENCE VE STOMATOLOGII A ZÁKLADY DENTÁLNÍ HYGIENY PRO NESLYŠÍCÍ

DENTÁLNÍ HYGIENA - PREVENCE VE STOMATOLOGII A ZÁKLADY DENTÁLNÍ HYGIENY PRO NESLYŠÍCÍ DENTÁLNÍ HYGIENA - PREVENCE VE STOMATOLOGII A ZÁKLADY DENTÁLNÍ HYGIENY PRO NESLYŠÍCÍ Tento studijní text je nedílnou součástí on-line publikace Prevence ve stomatologii a základy dentální hygieny pro neslyšící,

Více

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Nymburk, Soudní 20 Obor vzdělání: Asistent zubního technika Maturitní témata

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Nymburk, Soudní 20 Obor vzdělání: Asistent zubního technika Maturitní témata Předmět Zhotovování stomatologických protéz Plášťové pryskyřičné korunky Dočasný pryskyřičný můstek Kořenové inlej Korunková inlay MOD, onlej Rebaze přímá Tenchův blok Litá korunka odlehčená, litá korunka

Více

PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-02 / / 4_12 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ HRAZENÝCH SLUŽEB

PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-02 / / 4_12 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ HRAZENÝCH SLUŽEB IČO 0 0 1 7 9 9 0 6 IČZ smluvního ZZ 6 1 7 5 0 0 0 0 Číslo smlouvy 3 H 6 1 S 7 5 0 Název IČO Fakultní nemocnice Hradec Králové PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-02 / 8.10.10 / 4_12 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ

Více

ST1/ZUA hodin praktických cvičení

ST1/ZUA hodin praktických cvičení Studijní program : Zubní lékařství Název předmětu : Preventivní zubní lékařství a kariologie 2 Rozvrhová zkratka : ST1/ZUA03 Rozvrh výuky : 30 hodin přednášek 45 hodin praktických cvičení Zařazení výuky

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Stomatologická klinika Jitka Adolfová Edukační program v oblasti péče o chrup včetně mezizubních prostor u dětí v mateřské škole Educational program in the

Více

Stabilizace snímatelné zubní náhrady pomocí systému miniimplantátů. V životě jsou to jen maličkosti.

Stabilizace snímatelné zubní náhrady pomocí systému miniimplantátů. V životě jsou to jen maličkosti. Stabilizace snímatelné zubní náhrady pomocí systému miniimplantátů V životě jsou to jen maličkosti. 1 Průvodce dlouhodobou stabilizací zubní protézy. Obsah Důsledky ztráty zubů.... 4 5 Možnosti stabilizace

Více

ANOMÁLIE PROGENNÍHO TYPU SROVNÁVACÍ STUDIE

ANOMÁLIE PROGENNÍHO TYPU SROVNÁVACÍ STUDIE ANOMÁLIE PROGENNÍHO TYPU SROVNÁVACÍ STUDIE Autor: Nelly Pařízková, Raphael Mohammad Školitel: odb. as. MUDr. Marie Štefková, CSc. I. ÚVOD Anomálie progenního typu jsou ortodontické vady postavení zubů,

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

Vážení klienti, připravili jsme pro vás ceník základních stomatologických úkonů poskytovaných v našem zdravotnickém zařízení.

Vážení klienti, připravili jsme pro vás ceník základních stomatologických úkonů poskytovaných v našem zdravotnickém zařízení. STOMATOLOGIE CENÍK Vážení klienti, připravili jsme pro vás ceník základních stomatologických úkonů poskytovaných v našem zdravotnickém zařízení. Podrobnější informace o cenách vám poskytne ošetřující zubní

Více

AMBULANTNÍ STOMATOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ SOUHRNNÉ ÚDAJE

AMBULANTNÍ STOMATOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ SOUHRNNÉ ÚDAJE IČO 0 3 6 0 6 0 9 1 IČZ smluvního ZZ 2 0 2 6 2 0 0 0 Číslo smlouvy 5 S 2 0 S 0 0 1 Název IČO MDDr. Hana Řeháčková PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-02 / 7.07.07 / 4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ ZDRAVOTNÍ

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní základní stavební jednotkou svalové vlákno, představující mnohojaderný útvar (soubuní) syncytiálního charakteru; vykazuje příčné pruhování;

Více

Parodontální terapie diagnosticky podložená likvidace infekce

Parodontální terapie diagnosticky podložená likvidace infekce Thomas W. Nabors, Dr. med. dent.*, Thomas W. Nabors, III, Dr. med. dent.**, Sylke Dombrowa Dr.** Parodontitida je multifaktoriální infekční onemocnění, jehož vznik a progrese závisejí na rozličných rizikových

Více

Plakem podmíněné gingivitidy u dětí. Absolventská práce

Plakem podmíněné gingivitidy u dětí. Absolventská práce Plakem podmíněné gingivitidy u dětí Absolventská práce Veronika Bárová Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor: Diplomovaná dentální hygienistka

Více

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Živá soustava, hierarchie ž.s. Téma: Tkáně Živá soustava, hierarchie ž.s. Charakteristiky ž.s.: 1) Biochemické složení 2) Autoreprodukce 3) Dědičnost 4) Složitost, hierarchické uspořádání 5) Metabolismus 6) Dráždivost 7) Růst 8) Řízení

Více

Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Plzni Stomatologická klinika

Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Plzni Stomatologická klinika Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Plzni Stomatologická klinika Diagnostika a terapie následků úrazů stálých zubů Disertační práce Plzeň 2010 MUDr. Hana Hecová 1 1. Úvod Obsah 2. Současný stav

Více